návštěva ZOO Praha, ježdění, jízda zručnosti

13 let ale hotová modelka!
:-)

U tohoto alba je možnost zakoupení originálních fotografií v digitální formě za cenu 25,-Kč/ks.
Pište prosím na email superfotograf@seznam.cz a uveďte název alba a číslo fotografie, nebo vložte odkaz.

V pátek po družině odjíždíme na poslední Patrikův předprázdninový fotbalový trénink. V sobotu vstáváme do deštivého počasí. Volám kamarádům kluků, jsou domluveni, prší nikam se jim nechce. Připravuji mokrou variantu, do batohu dávám klukům holínky a pláštěnku. Vyrážíme sami, nejsme přeci z cukru. Krátká přeháňka a pak už jenom teplo a sluníčko. Účast na pochodu je poznamenaná ranním počasím. Dopolední pochod byl pěkný. Z pochodu odpoledne odjíždíme na hradní slavnosti do Brandýsa nad Orlicí. Kluci mají oči na vrch hlavy, můžou si sáhnout na skutečné zbraně. Cestou autem opakujeme učení, volám kámošovi, stavte se vykoupat v bázénu, voda je 28°C, nedá se to odmítnout. Doma si kluci každý udělá pár testů z učení a hurá k počítači, den má nějak málo hodin, už zase do postele, tatí ještě nééééé. Dobrou noc. Usínají ihned jako nemluvňata. Petr, Ondra, Patrik

Cyklovýlet na známou pláž Zrče. Jen jsme netušili, že tu zrovna probíhá největší hudební festival v Chorvatsku HIDE OUT hojně navštěvovaný mladými angličany (letos jich tu prý bylo ubytovaných po ty 4 dny festivalu 25 tisíc) , tak to bylo trochu duc duc Ibiza hadr, ...tohle místo není pro starý:-) ale jinak moc hezký místo.

Austrálie je snad s Antarktidou poslední světadíl, kde jsou stále ohromné prostory země neobydlené a bez lidí. Netknutá příroda, tedy divočina v tom pravém slova smyslu. U klokanů to jsou nedozírné pouště, které mě už v letech sedmdesátých učarovaly. Patřím mezi ty šílence kterým se nesmírně líbí v lůně netknuté přírody, tedy v divočině, kde je možno potkat jiného člověka ani ne jednou za měsíc, spíš jednou za rok.
Do pouští se stále rád vracím, cítím se tam v osamění v lůně přírody a daleko od lidí prostě doma.
Koncem let sedmdesátých v minulém století jsem objevil, že zde mám přes tuto úchylku spřízněnou duši a co navíc je to ženská. Robyn Davidson, o které teď budu povídat. Robyn studovala japonštinu a japonskou kulturu na univerzitě v Brisbane. V roce 1974, když jí bylo 25 let, se tohoto studia vzdala, přestěhovala se do Alice Springs a zde se začala připravovat na svůj sen, přejít pěšky pouštěmi ze středu Austrálie na její západní pobřeží k Indickému oceánu. 2835 km nehostinnou krajinou, kde nejsou cesty, žádné vymoženosti civilizace, vody velice poskrovnu, po dlouhé měsíce žádné spojení s lidmi, zato však přebytek rudého písku. Veškeré informace mám z jejího deníku, který si tehdy vedla. Navíc, v době této expedice nebyly satelitní telefony a GPSky a tak jeden musel spoléhat jen na sebe a svoje umění se orientovat pomocí mapy a kompasu. Jen čas od času, zhruba jednou za měsíc, doletěl a s Robyn se setkal Rick Smolan, 24 letý fotograf časopisu National Geographic, od kterého jsou všechny fotky.

Největší italské jezero Lago di Garda se rozprostírá na pomezí Alp a Pádské nížiny, je dlouhé 53 km s maximální hloubkou 365 m. Nejvyšší horou v okolí je se svými 2218 m.n.m. monte Baldo na kterou vede lanovka z Malcesine. Jezero má 25 přítoků přičemž největší je řeka Sarca lemující oblast Arco a ústící v městečku Tórbole, které je svou polohou vhodné pro windsurfing. Naopak má Garda pouze jeden výtok a to řeku Mincio. Lago di Garda potěší příjemným, mírně teplým a poměrně vlhkým podnebím. Lago di Garda je rájem surfařů, cyklistů a horolezců…