Hledání: 40. Zlatá řeka 8.-10.10. 2010

Pro dotaz 40. Zlatá řeka 8.-10.10. 2010 jsme našli 13 996 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Vytvářejte
fotodárky v akci!

Akce trvá do 30. 11.
Kód: BLACKFRIDAY2020
BLACKFRIDAY2020
zavodni
Velká rodinná oslava jedněch (docela malých) kulatin.
více  Zavřít popis alba 
  • minulou neděli
  • 131 zobrazení
jura1972
V úterý 17. listopadu na státní svátek boje za svobodu a demokracii jsme vyrazili opět na sever do oblasti, kde se stýká historická hranice Čech, Moravy a Slezska, s cílem zdolat vrchol 123 metrů vysokého Králického Sněžníku. Předpověď nebyla zcela ideální, nahlášeno bylo přes celý den převážně zataženo, a tentokrát to meteorologům skutečně vyšlo, sluneční paprsky se na nás usmáli až k pozdnímu odpoledni při sestupu z Klepáče.
Jelikož nad ránem navíc pršelo, přesunuli jsme se ještě v 14-členné skupince ze Starého Města pod Sněžníkem autobusem do Stříbrnic, ze kterých jsme vlastní výstup zahájili. Hned na začátku nás čekalo na rozehřátí počáteční nabrání výšky a výstup po žluté TZ k chatě Návrší, kde jsme se potkali s další skupinkou včetně dětí a dvou psíků, kteří nepohrdli koupelí ve studené vodě vytékající z pramene před chatou do vany suplující bazén. Poté jsme za mlhy po zpevněné svážnici a červené TZ vcelku pohodlně vystoupali přes rozcestí Nad Adéliným pramenem a Pod Ludmilou do sedla Stříbrnické (1210 m), odkud jsme již po vrcholovém hraničním hřebenu kolem chaty horské služby Franciska vystoupali k sošce slůněte a pramenu Moravy a nakonec vystoupali na vrchol Králického Sněžníku (1423 m), kde jsme se však za docela husté mlhy příliš nezdržovali a po nezbytném nafocení sestoupali po zelené TZ k polské chatě Zbigniewa Fastnachta na Sněžníku (1210 m). Chata byla otevřena i s výdejním okénkem a chvíle na ohřátí a převlečení do sucha přišla určitě vhod, s Kamilem jsme si dopřáli v přepočtu za 90 Kč kwašnicu (po našem zelňačku) s chlebem, někteří zase ochutnali lahvové pivo polské produkce či broumovského Opata za 75 Kč. V 12:15 následoval odchod a postupovali jsme dále po hraničním hřebenu a zelené TZ, když se nám navíc trochu rozpršelo, výstupem na Malý Sněžník (1327 m), přechod na Hraniční skály či polsky Goworek (1320 m) a padákem do sedla Puchača (1105 m), kde jsme se u altánku přímo na státní hranici zastavili chvíli na svačinku. Ze sedla pak následoval výstup na vrchol Puchače nebo taky Hleďsebe (1190 m) a přechod na Klepý či Klepáč, polsky Trojmórski Wierch (1144 m), horu unikátní tím, že její svahy náleží do 3 úmoří – Severního, Baltského a Černého moře. Od roku 2010 zde také stojí 22 metrů vysoká dřevěná rozhledna, ovšem její stav je po 10 letech provozu havarijní, takže je momentálně uzavřena a čeká na nezbytnou opravu. Z Klepého jsme pak začali klesat k turistickému přechodu Horní Morava/Jodlów a konečně nás zalily sluneční paprsky, a tak jsme se během přechodu přes Jelení vrch (936 m) a následný sestup po loukách nad Potoczek mohli při zapadajícím slunci kochat pohledy na protější hřeben Bukové hory a Suchého vrchu či na klášter Hora Matka Boží nad Dolní Hedčí u Králíků a nejvyšší horu Hanušovické vrchoviny Jeřáb. Od státní hranice jsme přes rozcestí U Křížku sestoupali do Horní Lipky, ze které jsme kolem krásných chalup a kostela svaté Anny přešli po silnici již za setmění na zastávku do Prostřední Lipky, kde jsme ještě dobrých 40 minut vyčkali na příjezd osobního vlaku do Hanušovic.
Přestože nám to tentokrát s výhledy nevyšlo, i zamlžené počasí mělo svou romantiku a rádi se do tohoto pěkného kraje opět vrátíme. Celkem 28 kilometrů s převýšením 1100 metrů.
Mapa: https://mapy.cz/s/pevesedere ; http://www.cykloserver.cz/f/3129276716/
více  Zavřít popis alba 
  • minulý pátek
  • 67 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
vojtak20
Dne 15. srpna 2014 vyjel poprvé s cestujícími trolejbus 21Tr ev.č. 3049/II. Byl vypraven na kurz 02522. Trolejbus je původem z Hradce Králové kde jezdil pod ev.č. 40. Odtud byl na podvalníku dne 28.8.2012 převezen do Brna. Než byl vůz zařazen do provozu s cestujícími, prošel generální opravou ve vozovně Komín. Kromě doplnění komponentů RIS dostal vůz také novou podlahovou krytinu ALTRO, klimatizaci Waeco CoolAir CA RT880, světlý lak interiéru, nové zadní sdružená světla v provedení LED podle vozu 22Tr ev. č. 3602, venkovní naddveřní signalizaci dle autobusů Karosa řady 900, výklopnou plošinu a nové potahy sedaček FIURI (včetně žehlícího prkna). Vůz tentokrát nedostal žádné logo na přední podběhy. Původní látkové držáky na madlech byly nahrazeny plastovými. Nátěr je unifikovaný. Trolejbus patří do vozovny Komín. Bez zajímavosti jistě není výše nákladů, které se v součtu (pořízení vozu + celková cena GO) pohybují kolem 2,5 milionu Kč (cca čtvrtina ceny nového vozu).
více  Zavřít popis alba 
  • minulý pátek
  • 24 zobrazení
vojtak20
Dne 15. srpna 2014 vyjel poprvé s cestujícími trolejbus 21Tr ev.č. 3049/II. Byl vypraven na kurz 02522. Trolejbus je původem z Hradce Králové kde jezdil pod ev.č. 40. Odtud byl na podvalníku dne 28.8.2012 převezen do Brna. Než byl vůz zařazen do provozu s cestujícími, prošel generální opravou ve vozovně Komín. Kromě doplnění komponentů RIS dostal vůz také novou podlahovou krytinu ALTRO, klimatizaci Waeco CoolAir CA RT880, světlý lak interiéru, nové zadní sdružená světla v provedení LED podle vozu 22Tr ev. č. 3602, venkovní naddveřní signalizaci dle autobusů Karosa řady 900, výklopnou plošinu a nové potahy sedaček FIURI (včetně žehlícího prkna). Vůz tentokrát nedostal žádné logo na přední podběhy. Původní látkové držáky na madlech byly nahrazeny plastovými. Nátěr je unifikovaný. Trolejbus patří do vozovny Komín. Bez zajímavosti jistě není výše nákladů, které se v součtu (pořízení vozu + celková cena GO) pohybují kolem 2,5 milionu Kč (cca čtvrtina ceny nového vozu).
více  Zavřít popis alba 
  • minulý pátek
  • 15 zobrazení
bele
ALB 1414
Cestou do Signagi, kde jsme měli zajištěno jídlo a nocleh u rodiny Zandrashvili jsme se zastavili u Zuzky. Zuzka byla z vesničky blízko Rožnova pod Radhoštěm a provdala se sem za čečenského manžela. Přijala islám a byla učitelkou v místní škole. Při jejím vyprávění nám přišlo nepochopitelné, v jakých podmínkách zde lidé žijí, i v jakých podmínkách její rodina tráví třeba dosti silnou zimu. Chatrný domek měl dvě místnosti – něco jako obývák a ložnici. Kuchyně byla na verandě bez oken, otvory byly zakryty pouze plachtou, která stejně netěsnila, voda na rumpál.
Popsala soužití dvou druhů čečenců – mírumilovných a radikálních ( i v očích místních zlých). Na první pohled se muži lišili délkou vousů a pokrývkou hlavy u těch radikálních. Jejich ženy byly celé zahalené a i malé holčičky byly celé omotané. Potud to bylo jen vyprávění, ale čekalo nás ještě setkání s tou druhou partou, kde nám tuhla krev v žilách. Zastavili jsme na dočerpání pohonných hmot, a vtom tam přijelo auto – audina – , a v ní seděli borci v čepičkách. Chvilku se motali kolem auta, a potom zamířili k nám. Mysleli jsme, že bude s námi konec. Tvářili se nekompromisně, asi to auto někde ukradli a neuměli natankovat. Viděli cizince, kteří by to měli umět, tak nás vyzvali. A cizinci to neuměli. To ovládání bylo asi na otisk palce, vše zhaslo a nice nefungovalo. Nevěděl si rady ani pumpař, byl z toho celý zděšený, někam volal, tak my jsme se omluvili a mazali pryč. Když jsme byli z dohledu (i dostřelu), tak nám spadl kámen ze srdce, a bylo nám jedno, že nevíme, jako to dopadlo.

V Signagi bylo ubytování na velice slušné úrovni. Večer jsme se šli projít nočním městem a málem jsme se nevrátili – v jednom nočním podniku probíhala svatba, kde se zpívalo a tancovalo, vtáhli nás mezi sebe a dalo nám to velkou práci jim vysvětlit, že za chvíli odjíždíme a nemůžeme se několik dnů zdržet. Byla to výmluva a možná se jich to odmítnutí i dotklo, ale jinak to nešlo. Byli milí a slíbili jsme si, že se zase někdy zastavíme … kéž by to byla pravda
více  Zavřít popis alba 
13 komentářů
  • minulý čtvrtek
  • 351 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
jawag
Při našem posledním výletu do Slavoňova jsme objevili krásnou starou ovocnou alej. A tak jsme se tam vypravili znova, abychom si přivezli "pár" jablek /na štrůdly, křížaly, jen tak na chroupání/. Když si uvědomím, že se jablka prodávají kolem 40 Kč za kilo,tak jsme ušetřeli tak tisícovku!
No a po "práci" následovala chvilka toulání - přes poutní místo Rokole do Nového Hrádku - na Frymburk /kde jsou ty časy dětských her v jeho zdech?/ a na kopec Šibeník, kde se z tubusu bývalé větrné elektrárny buduje nová rozhledna.Na chvíli vykouklo i sluníčko a výhledy odtud byly kouzelné!
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • minulý čtvrtek
  • 57 zobrazení
michaelkasny
#Běžecký krosový závod na 8,2 km. 1. místo v kategorii ženy do 40 let.
více  Zavřít popis alba 
  • minulé úterý
  • 537 zobrazení
seal7777
  • minulé úterý
  • 177 zobrazení
papetr
  • 13.11.2020
  • 12 zobrazení
amaostr
Stará bílá dečka, obdélník
Z pozůstalosti po babičce, zachovalá, pěkná, 40 x 27 cm.
Prodám.
Kontakt: amaostr@seznam.cz
více  Zavřít popis alba 
  • 11.11.2020
  • 15 zobrazení
living-in
Podlahová plocha 149,82 m2
Zastavěná plocha 215,83 m2
Dispozice 2×5+kk+garáže
Úhel střechy 40°
Počet pokojů 10
Objem 1380 m3
více  Zavřít popis alba 
  • 11.11.2020
  • 53 zobrazení
vokovilim
  • 10.11.2020
  • 82 zobrazení
marsih
Mlha v celé zpč. kraji, ale o 40 km dále krásně.
(8.11.2020)
více  Zavřít popis alba 
  • 8.11.2020
  • 54 zobrazení
matuchovi
doba koronavirová - výlety do okolí Karlových Varů, Míša slaví 40, akce v Olomouci, voda a spousta dalších...
více  Zavřít popis alba 
  • 8.11.2020
  • 137 zobrazení
veverkovec
Certaldo. Obec má rozlohu přibližně 75 km2. Obec se nachází asi 40 km jihozápadně od Florencie. Městskou oblastí protéká řeka Elsa. Historické centrum města, horní město (Certaldo alto, Certaldo alta) leží na kopci, dolní město (Certaldo basso) leží dole u řeky a přímo na trase Via Francigena, která pochází ze 17. století. Z dolního města vede lanovka do horní části města. My jsme využili placené parkoviště pod starým městem. Památky - Dům Givanni Boccacio, na hlavní ulici Via Boccaccio v Certaldo Alto. Dům byl poničen během bombardování v období Druhé světové války, ale brzy po válce rychle znovu vystavěn. V interiéru jsou k vidění fresky od Pietro Benvenuti z roku 1826.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Certaldo
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 8.11.2020
  • 117 zobrazení
lotusesprit
Pivovarská štola - Na jihozápadě vybíhá ke Cvikovu skalnatý hřbítek, na jehož jižním úpatí je ve skále vytesaný starý sklep. Tvoří jej dvě asi 40 m dlouhé rovnoběžné hlavní chodby, uprostřed vzájemně propojené další chodbou. Sklep byl patrně vytesán jako podzemní kryt někdy před koncem 2. světové války a zůstal nedokončen. Údajně se zde pak ukrývali členové místní odbojové skupiny Waltro.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.11.2020
  • 47 zobrazení
defenger
2020 10 29. - Cestou i necestou, podzimní Pálavou:

Barvy letošního podzimu a pracovní volno mne vylákaly v výletu na mé milované Pavlovské vrchy.
Ranním busem jsem dorazil do Pavlova a vyrazil na první z míst, kde jsem jeěte nebyl a to
archeostezku vedoucí z Archeoparku do Věstonic.

Bohužel stezka teměř neznačená, zpočátku i obtižně schůdná po deštích, tak musela pomoci navigace,
ale dobře jsem pak trefil známou Boži muku nad Pavlovem. Pokračuji po archeostezce a zastavuji se u
infopanelů, popisující dávné nálezy archologů v této lokalitě. Zastavim se u sochy Pálavského anděla lásky.

Pak se vracím a strmě stoupám ke zřícenině Divčích hradů. Cestou pcituji prvnikapky deště, ktery mě už bude
doprovázet po většinu dne (naštěstí jsem do špatného počasí vybaven). Na hradě zjištuji první novinky:
Hezký malovaný kaminek, fixem napasané vyznání lásky na hraním okně, zámečky lásky na zábradlí a také podivné
dřevěné kolo, jehož učel je mi záhadou. Zatím nikoho nepotkávam, takže jsem lehce v šoku, když se náhle vynoří
ztepilá bezkyně, jenž rychle mizí cestou k vrcholu.

Pokračuji k vrcholu Děvin, kde se pokochám vyhledy všemi směry, ale i výkopy sloužíci k uložení kabelu vysokého
napětí, jenž mají nahradit příslušné stožáry, hyzdící krajinu už od 40.let 20.st. Projdu okolo kamenného Strážce
střežícího strmou Soutěsku (s letmou vzpominkou na dávné časy, kdy jsme tudy projižděli k vrcholu s nakladními auty).

Po vydechnuti na upatí kopce, se opět škrábu na další vrchol. Podivat i nafotit rozhledy z místa, kde kdysi stával
hrad Neuhaus. Bohužel i zde jsou pozůstatky vandalismu, v odobě ohniště s rožněm. V cestě pokračuji po upatí kopce
Homola, kolem skalního města Martinka, okolo bývalých lomů, až ke zřícenině kaple Svatého Antońina (zde se mi podaří
i náhlý pád, naštestí bez poškození techniky či zdraví).

Přede mnou je již obec Kentnice, kterou elegantně obejdu a za doproodu toulavého psa (nejspíš ten samý, co minule)
jdu za pozůstatky Sirotčího hrádku. Zde prvně potkávám další turisty, kterých je až moc... Příjemným zjištěním je
nová infotabule, se zobrazením původní podoby hradu. Přejdu přes Stolovou horu, kde nechráněn, čelím nejhorší změně
počasí tohoto dne. Sestoupím k hlavní silnici, kde vyhlížím odbočení na polní cestu k Mandloňové aleji.

Díky navigaci nacházím téměř neviditelnou cestu mezi poli a po chvíli i začátek Mandlové aleje, vysázené k 30. výročí
Sametové revoluce. Se zájmem si čtu cedulky, zde umístěné, s různým věnováním. Alej vede až k areálu bývalých kasáren,
tam pokračuji přes místní zahrádkářskou kolii (zde jsem asi také ještě nebyl). Opět přijdu k hlavní silnici, za kterou
se rozhodnu k průzkumu lesní cesty okolo známého zatopeného lomu (Rezervace Janičův vrch).

Jsem na okraji města Mikulov a již se stmívá. proto vynechám přechod Svatého kopečku a vyrazím dolekopcem k vlakovému nádraží. Díky milosrdnému přítmí, nikdo nevidí mé zablácené maskáče, které sundám až na peronu, kde také ukryji mačetu do batohu.

Shrnutí:
Kolik jsem ušel km nevím, Garminu došly baterie a v dešti jsem je měnit nechtěl. Ale nevadí, výlet jsem si užil
bez ohledu na počasí a poznal další nová místa. Lékárnička nepoužita, mačeta jen jednou. (7-18h).

Fotky:
https://defenger.rajce.idnes.cz/2020_10_29._-_Cestou_i_necestou%2C_podzimni_Palavou/
.
Video:
2010 10 29 - podzimní Pálavou 1. VIDEO: https://youtu.be/4MxhyG0FQ9w

2010 10 29 - podzimní Pálavou 2. VIDEO: https://youtu.be/CQ0fQLI-Sj4

2010 10 29 - podzimní Pálavou 3. VIDEO: https://youtu.be/bnVhRLAh9xc
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 4.11.2020
  • 131 zobrazení
adamautistickedetiamy
  • 3.11.2020
  • 7 zobrazení
ikub
Traduje se, že Vojtěch Kopic těžce nesl obsazení republiky a svůj vzdor ventiloval ve skalách za statkem. Nebyl sochař, nosil s sebou jen to, s čím se naučil zacházet při opravách chalupy: krumpáč, špičák, paličku. S nimi ale dokázal vytvořit pozoruhodně jemné reliéfy, které v pískovcích Hruboskalska vznikaly od 40. let 20. století až do jeho smrti v roce 1978.
Začal tradičně, svatým Václavem, postupně pak přidával další postavy. Přemysla Oráče, Cyrila a Metoděje, Husa, Komenského, Žižku, Havlíčka, Šemíka s Horymírem, kterému v letu vlají vlasy, Jánošíka, partyzána, lidickou matku, jelena, muflona, Bruncvíkova lva… Ale je tu také husitský král Jiří z Poděbrad, k němuž vytesal: „Kdo chce vyhověti všem, nevyhoví nikomu“, a amorek s připraveným šípem a varováním: „Každého trefím!“
Vojtěch Kopic se do Českého ráje přiženil v roce 1932 z rodného Havlíčkova Brodu. Roubenka z 18. století, někdy také nazývaná Jirošova rychta, se stala jeho domovem na téměř 50 let a její okolí útočištěm před temnými událostmi druhé poloviny 20. století, proti nimž Kopic bojoval po svém.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
  • 3.11.2020
  • 80 zobrazení
Reklama