Hledání: 5.A - Jak jsme pracovali s geodeskami

Pro dotaz 5.A - Jak jsme pracovali s geodeskami jsme našli 20 001 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
Darujte
pod 🌲 fotodárky!

S výběrem toho pravého vám poradíme…
Kód: Vanoce2020
Vánoce 2020
panrh
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • červen 2018
  • 19 763 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
cmejlapat
  • červen 2017
  • 19 136 zobrazení
nesvadbovazuzana
5.a6.7.2016
více  Zavřít popis alba 
  • 5.7.2016
  • 14 160 zobrazení
aja-svata
12 komentářů
  • září až říjen 2016
  • 12 581 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
tonycermak
1 komentář
  • červenec 2018
  • 11 919 zobrazení
horyskovi
Koupačky s nanukem, Bella 1. narozeniny, Malý výlet na Pernštejn, Školková narozeninová oslava - Verunka 5, Kolobrndou na rivec, Verunka "Sofiová" 5, Tomášek 8, Duhové nebe 2018
více  Zavřít popis alba 
  • červen až srpen 2018
  • 9 541 zobrazení
taxant
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 13.5.2017
  • 8 950 zobrazení
holovic
Přesun z "pralesního" vedra a vlhka ve Slovinsku jsme uskutečnili o den dřív, oproti původnímu plánu. Důvodem byly právě bouřky a prudké lijáky, které nebraly konce. V plánu byl dojezd a přenocování u Paklenice - na osvědčeném místě v "kempu u babky". Před pěti lety jsme tam nocovali - u starší paní v zahradě, kde bylo skromné, ale čisťounké zázemí - sprchy, wc a "babička" milá a přívětivá... Cesta byla vcelku napínavá, docházela nám nafta a pokud jsme náhodou v té pustině někde narazili na benzínku, byla zavřená. Na místo jsme dorazili kolem jedné ráno - Ondra to našel jen po kratičkém hledání - nechápu, já bych to nenašla, kdyby mě zabil... Vrata do zahrady byla tradičně otevřená, ale všude tma. Posvítili jsme si baterkou do míst, kde jsme se kdysi sprchovali a našli jen suché listí a střepy. Nebylo třeba rozmlouvat o pocitech - lítost jsme cítili oba a zároveň nám bylo jasné, co se stalo - "babička" tady už není.....
Při výjezdu ze zahrady jsme způsobili hluk, takže jsme probudili nového majitele domu, který nám vše potvrdil a zároveň doporučil kemp podobného charakteru, jen o pár desítek metrů dál.. Bylo neskutečné vedro, děti dávno spaly, my jsme dali rychlou sprchu ve dvě ráno a ulehli taky. Ráno, při mytí vlasů už kolem oxidoval majitel - no....když "rozhodím vlasy", vždycky někdo očumuje, tentokrát to ale bylo spíš ze strachu, abychom neutekli bez zaplacení. Sice přesně nevím, za co si těch v přepočtu 700 majitelé naúčtovali - přijeli jsme nad ránem, zdrželi se jen do devíti ráno, sprchy byly tak špinavé, že se nedaly použít a na wc jsem dětem zakázala byť jen nahlédnout. Opět jsem byla vděčná za naše zázemí s čisťounkou koupelnou a voňavým záchůdkem. Paní majitelka - Dragica se nám přišla představit v bílé krajkové halence. Chuti obdarovat ji savem ve spreji, okenou a hadrem jsem odolala. Překonal se i Ondra, kterému na oblíbenou lehkou skládací židličku při pití kávy usedl obtloustlý pan majitel, aby zapředl přátelský hovor na téma, jak jsou Češi nejlepší hosté a taky aby vysondoval, jak dlouho se zdržíme, potažmo, kolik z nás vyždímá. Jeho smutek z našeho odjezdu byl skutečný. V Paklenici jsme se nezdrželi - je 37° a lezecké vybavení zůstává tedy nevybaleno.
Periferně jsem zahlédla mávající paní Dragicu - sice jsem jí nezamávala, ale ani jsem jí neřekla, že je prase - učím se sebeovládání. Ondra kemp pojmenoval "U špinavýho cecku".
Asi rozladěním, smutkem z odchodu paní, ke které jsme měli namířeno a shodou dalších okolností, jsme jaksi pořád nenatankovali a v pustině opět trnuli, že někde zůstaneme stát, když se náhle před námi objevila informace, že benzínka je na obzoru - jakou radost dokáže způsobit taková hovadina.
Jenže......ehm....mělo se dostavit další překvapení. Že se něco děje jsem pochopila hned, kdy se Ondra po zaplacení mezi dveřmi benzínky zase otočil na patě a s ledovým klidem následně vrátil do auta. Chorvat se ani nesnažil hrát divadlo a peníze beze slova vrátil - v přepočtu šlo o rovných 800 Kč - asi běžné - nejspíš to zkouší na každého cizince spoléhaje na neznalost bankovek. Berte to jako varování. Obdivuji mého manžela nejen za to, že podobné situace řeší s ledovým klidem a bez emocí. Za co Ondru nechválím je nedbalost, s jakou nosí v hrsti štos bankovek a ukazuje tak lapkům, jak je snadné, nechat se obrat. Dobro došli!!! A dejte si majzla!
Míříme na ostrov Hvar, kde máme pronajatý celý dům - rovněž osvědčený. Je zde 5 ložnic, dvě kuchyně, tři koupelny s wc, obří balkon a terasa s krbem- takže si užijeme prostory, jaké nemáme ani doma. Ovšem.....až o den později, protože máme lehký náskok, musíme jednu noc strávit jinde. Máme domov na kolečkách, ale v tom vedru a při absenci stromů, které by poskytly stín, to teda není žádná hitparáda. Při hledání zázemí jsem objevila ukazatel na "Kemp Ivan". Jde o jmenovce, tedy to bude asi ono!! Co následovalo, se nedá popsat slovy a fotit jsem to nemohla, protože jsem si strachy ani nevzpomněla, že vlastním foťák. Silnice - polňačka - prudké klesání - že by se pěší bál, že upadne a bude se kutálet dolů, zátočiny v ostrých úhlech a to vše se stupňovalo a vedle "Macocha" bez svodidel...no a do toho můj řev a vzadu vyděšený děti.
"To fakt nedám!!" řekl Ondra. On řekl, že to nedá!! Cože? To nikdy neříká. No, tak to nedá, to je jasný. A jak vocaď vyjedeme? "Nevím." řekl zase on. On neví? On vždycky ví, tak to je jasný, to odtud nevyjedeme. Ani vynadat mu nemůžu, protože ten debilní nápad byl můj. Dostala jsem ho do toho já, zničila jsem mu život, nikdy mě neměl potkat..... "Ven!" vytrhává mě z úvah nad dalšíma hovadinama opět on. Vyhnal nás z auta, což nikomu z nás nevadilo, odkejval mi instrukce k případnému výskoku "z plavidla" a za půl hodiny jsme se dojatě objali.
No, dokázal to.....pak jsme to zapíchli na první odbočce mezi olivovníky, dali každý jedno pivo a usnuli se vším otevřeným (krom ledničky a záchodu), co se jen v tom autě otevřít dalo - bylo 27° celou noc.
Dalšího dne jsme už jen dojeli na zmíněnou "ubikaci" a bez komentáře jsme se smířili s tím, že za 3000 denně zde nejsou ani osušky a zásoby toaleťáku. Jak jsem už zmiňovala, vše mám s sebou, tudíž mě nemůže nic zaskočit.
Pokud se chystáte taky na ostrov, doporučujeme nakoupit potraviny před najetím na trajekt, na ostrově je jednak vše drahé, výběr nulový a jednak vás ještě natáhnou. U ovoce je zbytečná informace o ceně, jelikož na váhu stejně nevidíte - dva melouny, dva chleby (veky), dvě mlíka, dvě piva a šest jablek vyšlo skoro na 1000 Kč. Prodavač, jako by z oka vypadl pumpaři, o kterém píšu výše.
Abych jen nekritizovala.......moře je nádherné a plavat je příjemnější a efektivnější, než chodit běhat, potit se přitom a dejchat prach. Poskytuje tolik příjemného pohybu, že i jedinci, jež si potrpí na ultraštíhlou figuru můžou klidně v noci žvýkat "pršut", zapíjet ho pivem a před spaním sežrat kilovej kýbl tučné smetany - to mi teda bude chybět. No a komu by nechyběly noci s otevřeným oknem rovnou nad mořem, usínání při šplouchání a pleskání vln. O cikádách a čistém hvězdném nebi nemluvě.
Největší potěšení mi ale přinášel pohled na děti, které si blbnutí v moři užívaly nejvíc.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2017 až duben 2018
  • 9 181 zobrazení
sabiasofi
  • 14.8.2018
  • 8 441 zobrazení
schodula
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2017
  • 8 049 zobrazení
jagr1
Katamarán od 09. - 15.07.2017 Trasa: Atheny Alimos - Milos Adamos - Milos Kleftiko - Serifos - Kythnos Kolona - Kythnos - Sounion - Atheny Alimos
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2017
  • 7 956 zobrazení
jkriz1
1 komentář
  • září 2015 až červenec 2017
  • 7 900 zobrazení
albadeti
4 komentáře
  • léto 2018
  • 6 252 zobrazení
klarkaj1
Konečně jsem se letos dostala na vodu. Sport, který se mnou rodiče ještě nezkoušeli. A hned dvakrát. Poprvý jsme jen tak sami ve třech (já máma táta) pluli na kanoji jeden den po Sázavě. Vybrali hodně klidnou část z Čerčan do Týnce, den před tím přespali v narvaném kempu v Týnci a druhý den vyrazili jak cikáni vlakem a lodním pytlem do Čerčan, kde na nás čekala 3-místná lodička. Sedla jsem na vodě na ní a hned prvních 5 min se nahnula do vody, abych si na ní šáhla a už mě táta držel za nohy a já byla hlavou nad vodou (málem sem do ní po hlavě spadla). Pak už jsme pluli docela v poklidu, nádherné počasí, 4 jezy na cestě rodiče přenášeli neb se táta se mnou bál je sjíždět, 2 zastávky v hospůdce a hladký dojezd do Týnce v odpoledních hodinách. Nic na té kanoistce celkem není.

Podruhé jsem se dostala na vodu na Berounku, a to hned na 2 dni a s dalšími 3 loděmi s dětmi na palubě.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • léto 2010
  • 5 671 zobrazení
ferdicek
  • duben až září 2018
  • 4 842 zobrazení
Reklama