Hledání

622 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

karl0
Prohlídka Býčích skal + propast Macocha
více  Zavřít popis alba 
  • dnes
  • 3 zobrazení
  • 0
kppturista
Výlet připravil J.Benda a v teplém počasí jsme ušli cca 7 km cesta byla příjemná. Nádherný barokní areál ve Křtinách jsme doplnili pochodem lesními cestami podél potoka.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • minulou sobotu
  • 31 zobrazení
  • 1
cusima
Bylo nás dvacet pět a ušli jsme patnáct kilometrů. Počasí nám nadmíru přálo, výlet pod vedením Oldy Hřiby se nám moc líbil. TRASA: Adamov zastávka- jeskyně Jáchymka- Býčí skála- Máchův památník- Nový hrad- Adamov
více  Zavřít popis alba 
  • 1.6.2019
  • 40 zobrazení
  • 1
blanka13
Náš první jarní výlet jsme zahájili v Adamově prohlídkou Kostela Sv. Barbory, kde se nachází monumentální Světelský oltář. Jedná se o 7 metrů vysokou gotickou dřevořezbu z let 1516 - 1525, která byla do Adamova dovezena z kláštera ve Zwettlu a nemá v Evropě obdoby. Naše Jitule má v Adamově kamarády Irču s Pavlem, kteří nám byli zasvěcenými průvodci po místní krajině. Začali jsme prudkým výstupem na Alexandrovu rozhlednu. Jen co jsme se porozhlédli (byla vidět i Pálava), tak se zatáhlo a začalo pršet, naštěstí ne moc dlouho. Naši průvodci nás pak řádně protáhli po místních kopcích. Šli jsme po neznačených stezkách a skalních hřebenech, cesta byla místy docela krkolomná, po dešti to dost klouzalo. Prošli jsme hodně krásných a neznalému nepřístupných míst - Pomník A. Tichého, Ruský kříž, Soví jeskyni. Kolem Býčí skály jsme přešli na druhou stranu údolí a zase šplhali do prudkého kopce na nádhernou vyhlídku Slovenská stráň. Pokračovali jsme k Máchovu pomníku a pak sešli zpět do Adamova. Ušli jsme 13 km náročným terénem, stále nahoru a dolů a bylo tam moc hezky...
více  Zavřít popis alba 
  • 11.3.2019
  • 10 zobrazení
  • 0
mufarek
(Adamov, Býčí skála, Stará huť u Adamova, Kostel sv. Barbory, Světelský oltář)
více  Zavřít popis alba 
  • 16.1.2019
  • 13 zobrazení
  • 0
zbartos
více  Zavřít popis alba 
  • 2.12.2018
  • 334 zobrazení
  • 0
turistik
Křtiny, Josefovské údolí, Býčí skála, jeskyně Balcarka, Sloup, Boskovice
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 20.10.2018
  • 25 zobrazení
  • 0
pinia
V Rudickém propadání mizí v jeskynním systému Moravského krasu vody Jedovnického potoka, aby se znovu objevily poblíž Býčí skály v Josefovském údolí. Nedávno jsem byla u jeho vyvěru (viz Toulání Moravským krasem - Vyvěrání Jedovnického potoka - 2018) a dnes u jeho ponoru v tzv. Rudickém propadání.
Informace k popisu jsem čerpala ze stránek:
www.krasnecesko.cz/lokality/24731-rudicke-propadani-jeskyne-krasy.html
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
131 komentářů
  • 4.9.2018
  • 168 zobrazení
  • 18
pinia
V předchozích albíčkách jste mohli vidět fota jeskyně Kostelík, Býčí skály a vyvěrání Jedovnického potoka. Tímto albíčkem pokračuji ve své cestě Josefovským údolím do Adamova podél Křtinského potoka, skrze jeskyni Jáchymka a toto pokračování miniseriálu z Moravského krasu zakončím občerstvením v Lesním baru.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
57 komentářů
  • 31.8.2018
  • 43 zobrazení
  • 14
pinia
Další zastavení mého toulání bylo u vyvěrání Jedovnického potoka. Kouzelné místečko, kdyby vody vyvěrající z hlubin země mohly vyprávět. Dá se říct, že potok žije třetinu svého života v podzemí. Svoji pozemskou 12 km cestu přerušuje v blízkém Rudickém propadání, kde se ztrácí ve skalní průrvě a padá více jak 30 metrovým vodopádem postupně do hloubky až 90 metrů, aby po 6 km na okamžik u Býčí skály, kterou protéká, nakoukl na svět. Po několika desítkách metrů Jedovnický potok smíchá své vody s vodami Křtinského potoka a už pod jiným názvem ústí v Adamově do Svitavy.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
30 komentářů
  • 28.8.2018
  • 35 zobrazení
  • 13
pinia
Slíbené pokračování mého toulání Moravským krasem. Mé druhé zastavení je u Býčí skály. Jeskyně vždycky lákaly a lákat budou. Jeskyně byla obydlena už v paleolitu, později v době železné-halštatské, jak už v roce 1867 zjistil při vykopávkách Jindřich Wankel. V roce 1869 byla v jeskyni objevena bronzová soška býčka a po ní byla jeskyně pojmenována. I v této jeskyni byla za války německá továrna a tehdy byly zničeny archeologické nálezy. Jeskyně není veřejnosti přístupná, pouze v Den otevřených dveří.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
30 komentářů
  • 26.8.2018
  • 56 zobrazení
  • 16
pinia
Moravský kras v sobě skrývá spoustu krásných míst. Já si ke svému toulání tentokrát vybrala cestu ze Křtin do Adamova krásným Křtinským a Josefovským údolím. Nafotila jsem hodně fotek a protože by jich bylo na jedno podívání příliš, tak budu albíčka postupně přidávat.
V prvním popíši cestu k jeskyni Výpustek, vyvěrání Křtinského potoka a průchod jeskyní Kostelík.
V dalších se můžete těšit na Býčí skálu, Vyvěrání Jedovnického potoka, Jeskyně Jáchymka+lesní bar, Stará huť Františka+Josefovské údolí.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
81 komentářů
  • 26.8.2018
  • 71 zobrazení
  • 20
mataspeleo
Po čtvrteční slezině Pod Horkou je tu pátek a další skvělá akce - Franciho osmatřicátiny na Byčí skále - moc prima večírek to byl :-). Půlku fotek a video s tančícím Rosťou obstarala Peťa a tady je pár hezkých cvaků od pana Dr.Skály : https://bidab.rajce.idnes.cz/Narozeniny_Byci_skala/
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 6.8.2018
  • 190 zobrazení
  • 3
bidab
  • 5.8.2018
  • 176 zobrazení
  • 3
pajulus
  • 16.7.2018
  • 12 zobrazení
  • 0
cernyorel
  • 30.6.2018
  • 58 zobrazení
  • 1
losik
Jeskyně Býčí skála leží v střední části CHKO Moravský kras severně od města Brna, v Křtinském údolí mezi městem Adamov a městysem Křtiny. Spolu s Rudickým propadáním tvoří po Amatérské jeskyni druhý nejdelší jeskynní systém v České republice o celkové délce přes 15 kilometrů.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
23 komentářů
  • 18.5.2018
  • 43 zobrazení
  • 7
humanwaste
Býčí skála - Výpustek - Křtiny - Punkevní jeskyně - Macocha - Rudice, Rudické propadání
více  Zavřít popis alba 
  • 16.4.2018
  • 51 zobrazení
  • 0
saxanka579
česky english deutsch polski
Správa jeskyní Moravského krasu
Jeskyně Výpustek

Patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Má bohatou a z velké části i smutnou historii. Labyrint temných chodeb a dómů byl vytvořen ponorovou činností Křtinského potoka. Podle záznamů jej navštěvovali již v 17. století mastičkáři, kteří zde nacházeli kosti pravěké zvířeny. V tomto období také předkládá první popis jeskynních prostor mnich Martin Alexander Vigsius. Následovala práce Jana Ferdinanda Hertolda z roku 1669 Tartaro-Mastix Moravie, kde popisuje otvory do chodeb a propastí, které se dosud nikdo neodvážil prozkoumati.

Začátkem 19. století navštívil několikrát Výpustek starohrabě Hugo František ze Salmů. Snažil se prostoupit všemi dostupnými prostorami. Cestu si značil sypáním plev, aby nezabloudil nebo některé prostory opakovaně neprocházel. Tehdy udal délku asi 7 km a některé části onačil za velmi nebezpečné. Údajně zazdil některé přístupové chodby do těchto nebezpečných partií, aby zabránil vstupu neznalým návštěvníkům. Uvádí se, že na konci 17. století zahynulo ve Výpustku 14 osob z Olomouce, které jeskyni navštivily a nikdy se nevrátily. Dodnes není přesně známo, zda se podařilo najít všechny prostory Výpustku, které Salm poznal.

V 19. století se jeskyni věnovala řada badetelů jako například Dr. Jindřich Wankel nebo Dr. Martin Kříž. Byly vykresleny podrobné mapy a prováděna řada speleologických a paleontologických výzkumů. V 20. letech 20. století byla jeskyně poznamenána těžbou fosfátových hlín. Během těžby však byly objevena některé nové prostory. Profily chodeb se snížily o několik metrů. V tzv. Salmově Výpustku (dnes Babická chodba), byl učiněn v roce 1939 záhadný objev prostor dlouhých přes půl kilometru s obrovským jezerem.. Po válce se však prostory nepodařilo znovu objevit.
Druhá světová válka nejvíce poznamenala podstatnou část prostor jeskyně Výpustek. Již v roce 1938 převzala podzemní unikát Čs armáda, která zde měla muniční sklad. Mnoho prostor a skalních přepážek bylo odstřeleno a tak se staly z přírodních chodeb nevlídné tunelové prostory. V průběhu války pak byly jeskyně obsazena německou armádou, která zde zřídila továrnu na letecké motory.

Po druhé světové válce se prováděly speleologické průzkumy ve znovuotevřené Babické chodbě. Speleologové pronikli do dříve objevených prostor, avšak velké prostory s jezerem se najít nepodařilo. Začátkem 60. let převzala celý areál jeskyně znovu Čs armáda, která zde vybudovala mohutný podzemní protiatomový kryt.

V listopadu roku 2006 převzala jeskyni i s technickým dílem Správa jeskyní České republiky - Správa jeskyní Moravského krasu. Dne 10.3.2008 byla jeskyně oficiálně otevřena
česky english deutsch polski
Správa jeskyní Moravského krasu
Jeskyně Výpustek

Patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Má bohatou a z velké části i smutnou historii. Labyrint temných chodeb a dómů byl vytvořen ponorovou činností Křtinského potoka. Podle záznamů jej navštěvovali již v 17. století mastičkáři, kteří zde nacházeli kosti pravěké zvířeny. V tomto období také předkládá první popis jeskynních prostor mnich Martin Alexander Vigsius. Následovala práce Jana Ferdinanda Hertolda z roku 1669 Tartaro-Mastix Moravie, kde popisuje otvory do chodeb a propastí, které se dosud nikdo neodvážil prozkoumati.

Začátkem 19. století navštívil několikrát Výpustek starohrabě Hugo František ze Salmů. Snažil se prostoupit všemi dostupnými prostorami. Cestu si značil sypáním plev, aby nezabloudil nebo některé prostory opakovaně neprocházel. Tehdy udal délku asi 7 km a některé části onačil za velmi nebezpečné. Údajně zazdil některé přístupové chodby do těchto nebezpečných partií, aby zabránil vstupu neznalým návštěvníkům. Uvádí se, že na konci 17. století zahynulo ve Výpustku 14 osob z Olomouce, které jeskyni navštivily a nikdy se nevrátily. Dodnes není přesně známo, zda se podařilo najít všechny prostory Výpustku, které Salm poznal.

V 19. století se jeskyni věnovala řada badetelů jako například Dr. Jindřich Wankel nebo Dr. Martin Kříž. Byly vykresleny podrobné mapy a prováděna řada speleologických a paleontologických výzkumů. V 20. letech 20. století byla jeskyně poznamenána těžbou fosfátových hlín. Během těžby však byly objevena některé nové prostory. Profily chodeb se snížily o několik metrů. V tzv. Salmově Výpustku (dnes Babická chodba), byl učiněn v roce 1939 záhadný objev prostor dlouhých přes půl kilometru s obrovským jezerem.. Po válce se však prostory nepodařilo znovu objevit.
Druhá světová válka nejvíce poznamenala podstatnou část prostor jeskyně Výpustek. Již v roce 1938 převzala podzemní unikát Čs armáda, která zde měla muniční sklad. Mnoho prostor a skalních přepážek bylo odstřeleno a tak se staly z přírodních chodeb nevlídné tunelové prostory. V průběhu války pak byly jeskyně obsazena německou armádou, která zde zřídila továrnu na letecké motory.

Po druhé světové válce se prováděly speleologické průzkumy ve znovuotevřené Babické chodbě. Speleologové pronikli do dříve objevených prostor, avšak velké prostory s jezerem se najít nepodařilo. Začátkem 60. let převzala celý areál jeskyně znovu Čs armáda, která zde vybudovala mohutný podzemní protiatomový kryt.

V listopadu roku 2006 převzala jeskyni i s technickým dílem Správa jeskyní České republiky - Správa jeskyní Moravského krasu. Dne 10.3.2008 byla jeskyně oficiálně otevřena do normálního provozu. Jeskyně byla z velké části upravena jako bezbariérová.
více  Zavřít popis alba 
  • 12.3.2018
  • 38 zobrazení
  • 0
j-audi
Na čtyřech skútrech Čezeta jsme si vyjeli k Adamovu na Starou huť a do jeskyně Býčí skála, která je otevřena jen několikrát v roce. Na zpáteční cestě naše první sladká tečka v cukrárně Severka.
Kategorie: autacestování
více  Zavřít popis alba 
  • 17.1.2018
  • 176 zobrazení
  • 1
reklama