Hledání: Expedice Krkonoše 2018-09-21

Pro dotaz Expedice Krkonoše 2018-09-21 jsme našli 56 výsledků.

Náš tip

Stáhněte si Rajče do kapsy!
Rychlejší a jednodušší přístup
k vašim fotkám a videům.

svojkovaci
Z Luční louky po žluté na červenou cestou Českopolského přátelství přes Stříbrný hřbet, Malý Šišák na Špindlerovu boudu za intenzivního deště. Dále pak po červené přes Petrovy boudy, Dívčí a Mužské kameny a Velký Šišák a Vysoké kolo na Violík a Svinské kameny na Voseckou boudu. 80% cesty děšť, silný vítr, pouze v okolí Dívčích a Mužských Kamenů krátké vyjasnění s výhledy. Celkem našlapáno 20,10km s převýšením 779m.
Celkem expedice Krkonoše na těžko 2020 - Našlapáno 45,7km s pozitivním převýšením 1 900m !
více  Zavřít popis alba 
  • 11.10.2020
  • 76 zobrazení
balici
více  Zavřít popis alba 
  • letos v srpnu
  • 52 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
4bobri
  • letos v únoru
  • 30 zobrazení
soletr
Kategorie: rodina-přátelé
více  Zavřít popis alba 
  • letos v lednu
  • 12 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
obecvinarice
Stejně jako v uplynulých letech došlo i letos na vinařickou podzimní expedici do Krkonoš.
Základní tábor celé expedice byl již tradičně v útulné chalupě v Harrachově.
Páteční večer patří „bojové poradě“ a plánům na sobotu. Letošním cílem byl zvolen pramen Labe.
V sobotu časně ráno se všichni členové výpravy posilnili vynikajícím pečivem z nedalekého pekařství pana Břetislava Vokřinka a vyrazili do prvního výškového tábora v Horních Mísečkách (1 000 m. n. m.) - nejvýše položené horské osadě v Krkonoších, odkud výprava pokračovala do druhého výškového tábora na Zlatém návrší u Vrbatovy boudy (1411 m. n. m.).
Počasí bylo velmi přívětivé a na hřebeni Krkonoš bylo příjemně. Postupně jsme tak odkládali zimní čepice, rukavice, mikiny i bundy.
Cestou jsme narazili na Pančavský vodopád – s výškou 148 m se jedná o nejvyšší vodopád v ČR. Voda se řítí v několika stupních skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Bohužel pro naši výpravu je z turistické stezky (Bucharovy cesty) viditelný jen první, nejhořejší stupeň, ostatní stupně jsou alespoň slyšitelné. Název vodopádu pochází z německého výrazu pantschen – šplouchat. Pančava je prvním významnějším přítokem Labe z pravé strany.
Kousek od vodopádu je tzv. Ambrožova vyhlídka, ze které je hezký výhled na Labský důl, Kozí hřbety, Kotel a Lysou horu. Nic pro návštěvníky, kterým vadí výšky.
Cestou jsme minuli úctyhodnou Labskou boudu a pokračovali po upravené cestě až k prameni Labe, který má podobu kamenné studny s přítokem a odtokem vody. Jedná se o symbolické prameniště, neboť skutečný pramen vyvěrá o několik desítek metrů dál, v rašeliništi na Labské louce v nadmořské výšce 1386,3 m. n. m., a je z důvodu ochrany přírody návštěvníkům nepřístupný.
Na místě je dvojice pamětních desek věnovaných významnému propagátorovi české turistiky v Krkonoších, učiteli Janu Bucharovi. První k jeho 70. narozeninám mu věnoval v roce 1929 Klub československých turistů. Druhá vznikla u příležitosti jeho stého výročí.
Místo doplňuje impozantní kamenná zídka s mozaikovými erby měst, kterými řeka protéká na své pouti k Severnímu moři. V roce 2006 byla k prameni instalována dřevořezba Alegorie vody, socha ve tvaru ženského těla.
U mozaikových erbů měst se celá výprava vyfotila a vrátila se k Labské boudě, kde se znavení členové expedice posilnili na náročný návrat do druhého výškového tábora.
Dominantou Zlatého návrší, našeho druhého výškového tábora, je mohyla stojící nad Vrbatovou boudou, připomínající tragickou smrt lyžařského závodníka Bohumila Hanče a jeho přítele Václava Vrbaty. Oba zde zemřeli ve vánici během lyžařského závodu na 50 km dne 24. března 1913. Na paměť této tragické události zde v roce 1925 vybudovali členové spolku SKI Jilemnice a Ski klubu Hradec Králové kamennou mohylu. Na památku obou sportovců je 24. březen slaven jako Den Horské služby.
Na motivy tragického příběhu natočil v roce 1956 režisér Čeněk Duba film Synové hor.
Vrbatova bouda byla realizována podle návrhu architekta Vladimíra Šíra v akci Z a byla otevřena v roce 1964.
Od Vrbatovy boudy sestoupila vinařická expedice zpět do prvního výškového tábora v Horních Mísečkách.
Po návratu do Harrachova se někteří členové věnovali relaxaci v chalupě, jiní dali přednost adrenalinu na bobové dráze.
Členové expedice by rádi poprosili vedení obce o projednání obecního erbu a vlajky, kterou by mohli vztyčit na svých expedičních výpravách ;-)
více  Zavřít popis alba 
  • 19.10.2019
  • 168 zobrazení
aknm
  • září 2019
  • 98 zobrazení
lepik82
  • červen 2019
  • 29 zobrazení
lepik82
  • červen 2019
  • 32 zobrazení
obecvinarice
Podzimní, slunečný víkend 19. - 21. října strávili Vinařáci již tradičně v krkonošském Harrachově.
Plánovaný přechod krkonošských hřebenů se nekonal z důvodu nevhodného počasí, a proto v sobotu ráno vyrazili na jizerský vrch Hvězda, který zdobí novogotická rozhledna Štěpánka.
Rozhledna je 24 metrů vysoká a byla dokončena v roce 1892.
Další navštívenou rozhlednou byl příchovický Maják Járy Cimrmana, dokončený v roce 2013. S vyhlídkovou plošinou ve výši 803 m n. m. se jedná o nejvýše položený maják světa!
U Majáku se nachází nevídaná expozice dokumentující dobu a dílo českého génia Járy Cimrmana.
Odpoledne se expedice rozdělila na dva průzkumné oddíly - první otestoval harrachovskou bobovou dráhu, druhý oddíl strávil odpoledne na dětském hřišti.
Večer se chalupa změnila v hráčské doupě. Hráli všichni, bez rozdílu věku, s plným nasazením.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.10.2018
  • 138 zobrazení
skolkaklecany
Třetí den expedice " Krkonoše" je u konce a děti už usínají po celodenním dobrodružství. Úterkovo-středeční noc proběhla klidně. Slzičky nebyly žádné, pouze jeden náměsíčný se nám procházel po chodbě. V noci lilo jako z konve, a tak jsme se probouzeli do poněkud zamračeného rána. Po královské snídani jsme vyčkali až přestane mrholit. Dostali jsme další dopis od KRAKONOŠE , ve kterém nám poděkoval za fajfku a nalezené věci pro Potůčkovou vílu a její sestřičky. Poděkoval nám i za to, že jsme se moc hezky chovali v krkonošské přírodě. V dopise nás také poprosil, abychom mu pomohli najít letní kloubouk, který v zimě někde zašantročil. Snědli jsme si dopolední svačinu a vyrazili na další výpravu. Kromě klobouku jsme totiž ještě plnili úkoly od Rusalky Ropušky Drobné. Po cestě jsme nacházeli různé obrázky žabiček na kterých byla spousta úkolů, které prověřily náš zpěv, znalosti přírody a také sportovní dovednosti. Vzhledem k tomu, že v lese bylo hodně mokro, využili jsme pro dopolední výpravu zpevněné cesty. Maminkám jsme vyfotili srdíčkové lístečky a tatínkům posíláme Trautenberkův pivní mok. Když jsme si plnili bříška vynikající gulášovou polévkou a svíčkovou omáčkou s knedlíky, netušili jsme, že nás čeká vysokohorský výstup na nejvyšší kopec nad Rusalkou. Sluníčko se prodralo mezi mraky, do batůžků nám přibyla spousta dalších "kamínků" a různých jiných pokladů, spousta zážitků a hlavně dobrý pocit z toho, že jsme podali skvělé sportovně turistické výkony. Po zapečených těstovinách následovalo každodenní kolečko - myčka na špinavé děti, klíšťatová kontrola, čtení pošty, čtení pohádky a pak... Konečně zase do postýlek. D.
více  Zavřít popis alba 
  • 16.5.2018
  • 183 zobrazení
skolkaklecany
Dnes jsme si všichni až na malé výjimky pořádně přispali a probouzeli jsme se do krásného slunečného rána vyspinkaní do růžova. Po ranní hygieně a vydatné snídani jsme co nejdříve vyrazili do přírody, protože byl na dnešní den avizovaný déšť. Dostali jsme další dopis od Krakonoše, ve kterém nám děkoval, že jsme mu našli všechny knoflíky na jeho plášť a také jsme našli knoflík z kabátu zlého Trautenberka. Dnešní dopolední úkol byl najít Krakonošovu fajfku, kterou mu chtěl ukrást Trautenberk a potom jí zahodil v lese. Cesta byla dlouhá a dobrodružná a nejvíce ve chvíli, kdy jsme objevili v lese obří stopy obra Jedojeda, který bydlí ve velké skále. Naštěstí nebyl doma, takže jsme jeho obydlí mohli pořádně prozkoumat. Po cestě jsme nasbírali "pár kamínků", takže se rodiče mají na co těšit.
Po obědě (čočková polévka, kuře s bramborem) jsme si dali chvilku odpočinek a pak hurá zpátky do přírody. Napsala nám Potůčková víla, která tančila se svými sestrami v lese a zlý obr Jedojed tak dupal, že začal velký vítr a vílám odvál šátky, závoj, věneček, korálky a kabelku. Naštěstí jsme přijeli do Krkonoš my, a tak se víly radovaly, že jsme všechny jejich důležité věci našli.
Celý les jsme pořádně prozkoumali a pak zpátky rychle do chaty na obří borůvkové knedlíky (kdo nechtěl, dostal rizoto). Pak přišlo sprchování, klíšťatová kontrola, pošta, pohádka a konečně zase postýlky. Tak zase zítra. D.

PS: Večer začalo pršet. Tak nám držte palce na zítra.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.5.2018
  • 213 zobrazení
obecvinarice
Další ročník vinařické expedice do Krkonoš.
Tentokrát jsme jako cíl túry vybrali Horskou boudu Dvoračky.
Do základního tábora jsme se vraceli kolem řeky Mumlavy.
Kategorie: vesnice
více  Zavřít popis alba 
  • 9.9.2017
  • 176 zobrazení
jtresta
  • červenec až prosinec 2017
  • 26 zobrazení
Reklama