Hledání

200 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

vitkova
Podzimní zkoušky OMS Vyškov v honitbě MS Hlubočany ze dne 31.8.2019. Německý křepelák Alma z Markovy samoty I.cena, 213b., 2.místo skupiny malých plemen.
Foto: Martin Slezák
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 4.10.2019
  • 10 zobrazení
  • 0
vitkova
Barvářské zkoušky OMS Brno-venkov v honitbě MS Háj Neslovice ze dne 7.7.2019. Německý křepelák Alma z Markovy samoty I.cena, 88b.
Foto: Monika Formánková
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 4.10.2019
  • 8 zobrazení
  • 0
vitkova
Zkoušky vloh OMS Vyškov v honitbě MS Kozlany ze dne 27.4.2019. Německý křepelák Alma z Markovy samoty I.cena, 188b., vítězka skupiny malých plemen.
Foto: Monika Formánková
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 4.10.2019
  • 5 zobrazení
  • 0
oms-pv
foto: Jitka Procházková
více  Zavřít popis alba 
  • 23.9.2019
  • 30 zobrazení
  • 0
oms-pv
foto: Jitka Procházková
více  Zavřít popis alba 
  • 23.9.2019
  • 28 zobrazení
  • 0
oms-pv
foto: Jitka Procházková
více  Zavřít popis alba 
  • 3.9.2019
  • 32 zobrazení
  • 0
oms-pv
  • 8.8.2019
  • 48 zobrazení
  • 0
karellorenc
Karlova Koruna - k jeho stavbě přizval hrabě František Ferdinand Kinský, vynikající umělce své
doby, českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho- Aichela a pražského stavitele
Františka Maxmiliána Kaňku. Stavba se uskutečnila v letech 1721 -1723. Na počest návštěvy
císaře Karla VI. byl zámek pojmenován Karlova Koruna. Zámek nese typické prvky Santiniho
osobitosti a geniality. Ke středovému válci o dvou patrech připojil tři jednopatrová křídla
čtvercového půdorysu. V severní části mezi křídla vsunul Santini otevřené schodiště k prvnímu
patru, zepředu kryté vyzděným pláštěm se třemi vchody. Dokonalá centrální kompozice je patrná
již z umístění zámku do krajiny a to ještě bylo zdůrazněno třemi alejemi ke třem branám park.
Nedostatek prostorů v zámku vedl ke výstavbě hospodářských budov v jeho okolí - Tereziánský
trakt a Lichtensteinský trakt. Na počátku 19. století vystavěl stavitel Koch empírovou oranžerii.
Chlumec a Kinští jsou pevně spjati se slavnou tradicí parforsních honů a chovem koní. Lov zvěře
patřil k nejoblíbenějším radovánkám šlechty. Značný význam měl titul nejvyššího lovčího
Českého království, jehož majitel se zodpovídal za stavy zvěře na královských panstvích a
dohlížel na přípravy štvanic s královskou účastí. V této funkci se často setkáváme se jménem
Kinských - neboť chlumecké panství společně s panstvím pardubickým a poděbradským tvořilo
obrovské území vhodné pro honitbu.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.7.2019
  • 20 zobrazení
  • 0
omschomutov
Ve dnech 10.-12. května se v areálu Vysočany a honitbách Nezabylice, Údlice a Malá Voda konala nominační soutěž Memoriálu Richarda Knolla. Vybojovat si postup do dvacítky nejlepších si přijelo 36 psů a jejich vůdců.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.5.2019
  • 792 zobrazení
  • 0
msstrane
Dančí shozy nalezené v honitbě během dubna
více  Zavřít popis alba 
  • 29.4.2019
  • 26 zobrazení
  • 0
oms-pv
foto: Jitka Procházková
více  Zavřít popis alba 
  • 25.3.2019
  • 32 zobrazení
  • 0
oms-pv
foto: Jitka Procházková
více  Zavřít popis alba 
  • 25.3.2019
  • 41 zobrazení
  • 0
21voderacek
  • 31.12.2018
  • 16 zobrazení
  • 0
horstyn
Myslivecký spolek Lichoň Vidice ve spolupráci s Honebním společenstvem Vidice a zemědělským podnikem Agroživ sdružení zemědělců s.r.o., opět po roce vypustil do volné přírody 40 ks zajíce polního . Za účasti ing. Jiřího Peterky z Odboru životního prostředí Plzeňského krajského úřadu a ing. Antona Štrby z Městského úřadu Horšovský Týn členové mysliveckého spolku dne 20.8.2018 vypustili zajíce, které přivezl předseda Asociace chovatelů zajíců v Čechách a na Moravě p. Horáček do honitby v katastru obcí Libosváry , Chřebřany a Štítary. Vypouštěcí lokality byly vybrány s ohledem na přístup k vodním zdrojům a prostředí , které této zvěři vyhovuje a kde posílí divokou populaci zajíce polního, který k radosti myslivců a všech přátel přírody ve zdejší honitbě navyšuje své stavy a to pro potěchu oka, ne za účelem lovu. Jelikož se jedná o opakované vypuštění zajíce do přírody vidickými myslivci, položil jsem předsedovi Mysliveckého spolku p. Hubatovi otázku jaké výsledky loňská akce přinesla a jaká jsou letošní očekávání: „ O vypouštění zajíců do honitby jsme začali uvažovat již v roce 2015 na základě jarního sčítání zvěře s výsledkem cca 40 ks zajíce. Vědomi si silného predačního tlaku, zavedli jsme takzvané zástřelné za každou lišku v hodnotě 100 Kč a zbudovali myslivecká zařízení pro tlumení škodné a přikrmování zaječí zvěře. V srpnu 2017 jsme poprvé s využitím dotačního titulu vypustili 20 ramliček a 20 ramlíků zajíce polního.Během podzimu se z vypouštěcích lokalit rozběhli po celé honitbě. Jejich identifikace byla ulehčena barevnou plastovou značkou ve slechu. Při jarním sčítání bylo k překvapení mnohých napočítáno 83 ks zajíců; oproti letům minulým 100% nárůst. Takže názor škarohlídů, že jsme za drahé peníze nakrmili dravce se nepotvrdil. O dobré aklimatizaci zajíců svědčí mladí zajíčci , kteří jsou od jara v přírodě vidět. Je pravda, že jim k přežití pomohlo i teplé a suché letošní počasí, ale i aktivní přístup členů k tlumení lišek – za rok 2017 uloveno 63 ks , snižování stavů divokých prasat – za rok 2017 uloveno 283 divočáků. Naši radost bohužel kalí množství toulavých koček v honitbě – přes den domácí mazlíček, v noci krvelačný lovec, který i když tomu mnozí nechtějí věřit dokáže ulovit mnoho mladých zajíčků a mláďat drobné zvěře. S potěšením musím říci , že náš příklad s vypouštěním zajíce hodlají následovat i některé okolní myslivecké spolky a věřím, že tím splácíme přírodě dluh , který ať si to jsme ochotni přiznat či ne každý z nás vůči ní má.“ dodal závěrem p. Hubata. Celá akce proběhla v ranních hodinách vzhledem k velmi teplému počasí a její průběh byl velmi dobře zorganizován. Pohled na mladé zajíce, kteří se po počátečním překonání strachu rychle rozběhli do svých nových domovů, byl velmi emotivní.
více  Zavřít popis alba 
  • 23.8.2018
  • 71 zobrazení
  • 2
msstrane
Pro oživení krve zaječí zvěře jsme zakoupili 20 zajíců, které jsme vypustili ve dvou lokalitách naší honitby.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.7.2018
  • 16 zobrazení
  • 0
biblos
Obora Hvězda je nepochybně územím v Praze, které k sobě od nepaměti přitahuje mimořádnou pozornost. Na počátku snad byla pohanským obětištěm, později nevelkou tvrzí nad Litovickým potokem. Vlastní oboru založil roku 1534 císař Ferdinand I., který území odkoupil od Břevnovského kláštera. V 16. století se stala, nejspíše pro svou romantickou polohu, místem pro stavbu letohrádku. Od svého vzniku obora sloužila zejména jako královská honitba (zvěř byla dovážena z jiných větších obor), byla však také využívána při slavnostních příležitostech, jako byly korunovace nebo diplomatické návštěvy. Její dramatický vývoj v sobě zahrnoval nejen období slávy a lesku, ale také krušná období válek. Do historie obory významně zasáhla třicetiletá válka s bitvou na Bílé hoře, vpád Švédů v 17. století a v 18. století vpád francouzských a pruských vojsk, která v oboře vykácela většinu stromů.

Koncem 18. století se však v oboře začínají opět vysazovat dřeviny a lesnicky se zde hospodaří. Vysazuje se zejména dub, buk a habr. Z této doby pochází nejstarší duby v oboře, které jsou dnes vyhlášeny jako památné. Honitba se do obory již nevrátila, pouze v části obory vznikla bažantnice. Po roce 1847 se Obora Hvězda opět vrací veřejnosti.
Po 1. světové válce Hvězdu spravuje Správa Pražského hradu. V oboře jsou obnoveny všechny tři aleje a upraven parter před letohrádkem. Po 2. světové válce přechází obora na hlavní město Prahu. V roce 1988 je obora Hvězda vyhlášena přírodní památkou.

V současné době se v lese hospodaří jednotlivým výběrem, s cílem podpořit přirozenou obnovu původních dřevin, tedy zejména dubu a buku. Dále je prováděna výchova – prostřihávky a prořezávky v mladých porostech do sedmi metrů výšky.

(Text vypůjčen z http://www.praha-priroda.cz/lesy/obora-hvezda/)
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 18.6.2018
  • 32 zobrazení
  • 1
handysto
Oblast, v níž se nevelká obora rozkládá, leží v jihovýchodní části Českomoravské vysočiny v nadmořské výšce 460 až 490 m. Terén obory je mírně členitý se svažitostí k Jinošovskému potoku. Ten protéká celou oborou, zásobuje vodou rybník Březina a po opuštění obory i kralické rybníky. Z celkové výměry 32 ha připadají 4 ha na louky a 2 ha na vodní plochy. Původní kamenná zeď kolem zámeckého parku byla opravena, pouze v úseku o délce 400 m ji nahradil pletivový plot. Obora je celoročně přístupná veřejnosti, vstup umožňuje pouze jedna z bran.
ZVĚŘ V OBOŘE A PÉČE O NÍ (Svět myslivosti č. 09/07)
K založení chovu daňků bylo do obory koncem r. 1983 dovezeno 19 kusů kvalitní daňčí zvěře ze známé oblasti Gyulay v Maďarsku: čtyři špičáci, deset daněl a pět daňčat. Záměrem chovu bylo produkovat kvalitní zvěř k zazvěřování honiteb a obor na Moravě a v Čechách. Lov byl zaměřen pouze na sanitární a přísně průběrný odstřel, veškeré přírůstky zvěře putovaly tam, kam určil ČMS. V r. 1990 dosáhl kmenový stav v oboře téměř 60 kusů.
Do r. 1998 sloužila obora jako režijní honitba státních lesů, naposledy lesní správy Náměšť nad Oslavou. Poté byla pronajímána, jejím posledním uživatelem je Pavel Klíma. V současné době obstarává lov v oboře nájemce a jeho poplatkoví hosté. Není známo, že by obora vyprodukovala významnější trofej. Záznamy z r. 1996 zmiňují osmiletého daňka uloveného zahraničním lovcem. Jeho trofeji bylo naměřeno 173,49 b. CIC. Momentálně nejsilnější daňci nosí podle slov oborníka lopaty v bodové hodnotě kolem 180 b. CIC.
Zvěř je celoročně přikrmována jadrným krmivem, obvykle směsí ovsa s ječmenem. Během léta nachází dostatek pastvy na loukách a v bylinném patře lesa, kde v semenných letech téměř nestačí spotřebovat úrodu žaludů. Na podzim a v zimě má k dispozici jetelotravní seno a cukrovku, osvědčilo se též předkládání sešrotovaných celých kukuřičných palic.
více  Zavřít popis alba 
33 komentářů
  • 15.6.2018
  • 62 zobrazení
  • 9
oms-pv
foto: Jitka Procházková
více  Zavřít popis alba 
  • 22.3.2018
  • 69 zobrazení
  • 0
oms-pv
foto: Jitka Procházková
více  Zavřít popis alba 
  • 20.2.2018
  • 87 zobrazení
  • 0
oms-pv
foto: Jitka Procházková
více  Zavřít popis alba 
  • 20.2.2018
  • 67 zobrazení
  • 0
oms-pv
foto: Jitka Procházková
více  Zavřít popis alba 
  • 20.2.2018
  • 56 zobrazení
  • 0
oms-pv
foto: Jitka Procházková
více  Zavřít popis alba 
  • 20.2.2018
  • 49 zobrazení
  • 0
oms-pv
foto: Jitka Procházková
více  Zavřít popis alba 
  • 15.1.2018
  • 73 zobrazení
  • 0
reklama