Hledání: KNIHA

Pro dotaz KNIHA jsme našli 9 439 výsledků.

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

iva-63
Přívoz Horní Planá/Bližší Lhota - Zadní Hamry - bývalá Pestřice - cyklostezka Házlův kříž - hraniční přechod Pestřice/Sonnenwald - Zadní Zvonková - Josefův Důl - Huťský Dvůr - přívoz Bližší Lhota/Horní Planá (24,3 km) (+ 1,7 km k nádraží v Černé v P.)

První z výletů po krajině na pravém břehu Lipna. Lipenská přehrada je vodní dílo vybudované na Vltavě v letech 1952-1959. S rozlohou 48,7 km2 je největší přehradní nádrží v ČR, po právu je označováno jako jihočeské moře. Délka přehrady činí 42 km, největší šířka dosahuje k 5 km, průměrná hloubka 6,5 metrů. Sypaná hráz s těsnicím jádrem se nachází v obci Lipno nad Vltavou. Prvotními důvody k vybudování vodního díla byly povodně (první reálný návrh na vybudování umělého jezera je z roku 1892), v budovatelských 50. letech se k tomu přidaly rekreační účely a výroba elektrické energie. Přehrada byla napuštěna v roce 1958. Zátopová oblast Lipenské přehrady sahá až k česko-rakouským hranicím.

Na pravém břehu Vltavy byla před odsunem obyvatel německé národnosti po 2. světové válce, před výstavbou přehradní nádrže a před zřízením hraničního pásma, celá řada vesnic. A nebyly to leckdy vesnice ledajaké. Stály v nich rozlehlé patrové dvorce, hornorakouské vierkanty, byly tu ubytovací hostince, kvetly tu obchody, řemesla, stávaly školy, kostely, kapličky. Něco o tom napíšu v popiscích k albům, ale pro zájemce doporučuji mimořádně kvalitní webové stránky pana Zdeňka Šmídy: http://www.zdeneksmida.cz/ , jejichž část zaměřená na Šumavu vyšla v roce 2019 také knižně pod názvem Tajemství šumavské hranice a já ji považuji za jednu ze 3 nejlepších knih o historii Šumavy, které jsem četla.

Mapa: https://mapy.cz/s/nopagazore
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
33 komentářů
  • včera
  • 26 zobrazení
hredleurakovnika
PROBĚHLO: 05.07.2020 ... PRODEJ KNIHY FR. JANOUŠKA (REEDICE 1903-1905)
ANEB "ČLOVĚK MÍNÍ A POPTÁVKA MĚNÍ" :-)
Jest nám s potěšením konstatovati, že naše prodejní předpoklady byly opět roztrhány na cáry :-) ... Pročež v avizovaném čase 8-14 hod. (NE 05.07.2020), kdy bylo kvůli prodeji knihy Muzeum Hředle otevřeno mimořádně od 8 do 14 hodin, už nebylo co prodávat ... a vydávaly se tedy už jen rezervace. Pokročilý občan hředelský (a rozhodně NEJEN hředelský) si tak opět přišel na své - a velmi rychle ... Pamatujeme i na ty, na které se nedostalo, opozdilce a váhavé - pořadník na dotisk už se opět plní mírou vrchovatou ... Přejeme krásné chvíle s knížkou - Vám i generacím po Vás ... Rezervace (pro dotisk) jsou dále možné na tel. čísle pana Ing. Jaroslava Vitnera 702 901 342.
více  Zavřít popis alba 
  • v pondělí
  • 30 zobrazení
mildovo74
Tuto vlastnoručně sepsanou knihu INVENTÁŘ chrámu a fary kladenské 1598 ( z roku 1909 ) jsem získal před lety z pozůstalosti.
Knihu napsal pan Edvard Lorber ( *1860 - +1941).
Zlatník a hodinář, numismatik, archeolog, sběratel starožitností. Studoval v Táboře. Od r. 1886 působil jako hodinářský mistr v Kladně. 50 let provozoval zlatnický a hodinářský obchod na tehdejší hlavní Královské třídě poblíž Sokolovny, v r. 1935 krámek přestěhoval do Prokopské ulice. Byl aktivním členem řady kladenských spolků, Sokola Kladno, Řemeslnické besedy, Sboru dobrovolných hasičů aj. Ve volném čase se věnoval archeologii a numismatice. Podnikal amatérské archeologické výzkumy na libušínském hradišti a keltském oppidu ve Stradonicích. Sbíral keltské duhovky a české denáry. Sbírku stradonických nálezů poprvé prezentoval na Národopisné výstavě českoslovanské v r. 1895. Od r. 1919 byl členem Numismatické společnosti československé. Řadu cenných památek zachránil při demolici původního kladenského kostela v r. 1897. Od r. 1921 byl členem kladenské letopisecké komise, po smrti Antonína Sládečka v r. 1934 se stal předsedou muzejní komise, později muzejního spolku. ( zdroj : Středočeská vědecká knihovna v Kladně https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/index/?ok=Ulo%C5%BEit&src=kl_us_auth&ictx=kl&field=T001&search=Naj%C3%ADt&op=result&zf=TF_US_A_U_KL&term=0316679&fbclid=IwAR00pkYVedC2AfcHxt3Tw9ldZde3_PxCFJIwsQUThj0WoxelVL9m5O_WYwk), nebo ( zdroj : informačním systému abART https://cs.isabart.org/person/147826 ). Zde neleznete tuto podobenku. Ovšem základní údaje už nesedí. Přikláním se tedy k výkladu Středočeské vědecké knihovny v Kladně )
V knize Inventář chrámu a fary kladenské 1598 - 1618, Nadání k špitálu kladenskému s inventářem roku 1610 - 1613 se píše: Níže poznamenáno se najde kde buď v městečku Kladně nebo v které vesnici krávy zádušní též i ovce v nájmu zůstavaly k předepsanému kostelu kladenskému náležely. Léta 1609.
Součástí záduší byl zejména nemovitý majetek (zádušní lesy, pole a louky), ale například také zádušní krávy; z výnosu tohoto majetku (tj. zejména z jeho pronájmu) byly hrazeny potřeby kostela. V širším (přesnějším) smyslu pak je záduším veškerý zásadně nezcizitelný majetek kostela, který není součástí obročí, tj. také samotný kostel, jeho vnitřní zařízení, hřbitov, kostnice nebo bohoslužebné potřeby (liturgická roucha, liturgické nádoby apod.).
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1du%C5%A1%C3%AD ) V odkazu naleznete více o významu Záduší !
Pravost potvrdil tehdejší ředitel Archivu Národního muzea Václav Schulz (*1854 - +1935).
Píše: Že se tento opis věcně, slovo od slova, shoduje s originálem jak se nachází na str. 1 - 62 a 141 - 153 knihy nadepsané Inventarium ab anno 1598, potvrzuje pro přesném srovnání. V Praze dne 3. srpna 1909. Václav Schulz (*1854 - +1935), ředitel archivu Muzea Království českého.
NB ! Pravopis a interpunkce opisu měli býti dle nynějšího způsobu.
Tehdejší ředitel Archivu Národního muzea (v letech 1878 -1915).
Odpočívá na Malvazineckém hřbitově, DI, 581 ( Praha 5, Smíchov )
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99bitov_Malvazinky )
( zdroj: http://www.hrbitovy-adopce.cz/adoptov…/63-vaclav-schulz.html )
Archiv národního muzea, historie a informace ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/w…/Archiv_N%C3%A1rodn%C3%ADho_muzea )
více  Zavřít popis alba 
  • v pondělí
  • 18 zobrazení
ottopicture
Vapůjčill jsem si zde popis o majitelích Zámku, asi bych nedokázal použít něco hezčího.

O rodu Kinských
Rod Kinských patří mezi nejstarší českou rodovou šlechtu. Poprvé byl zmiňován počátkem 13. století za panování krále Přemysla Otakara I. Původním sídlem jejich předků byla vesnická tvrz Vchynice u Lovosic, odkud mají i své jméno –Wchynští. To se během staletí přeměnilo na dnešní podobu Kinští. Generace rozvětveného rodu se díky svým zásluhám a rostoucímu jmění domohly vzestupu. Z původních vladyků a rytířů se stala hrabata a knížata s rodovým znakem, ve kterém jsou umístěny tři vlčí zuby v rudém poli.

Od roku 1628 je císařským výnosem potvrzen dědičný titul pánů Kinských. Členové rodu Kinských zastávali posty nejvyšších kancléřů, nejvyšších lovčí, získali pět rytířů řádu Marie Terezie a osm rytířů řádu Zlatého rouna. Po řadu století sídlili na dědičném panství Chlumec nad Cidlinou, aby v prvé polovině 20. století převzali sňatkem také správu panství Žďár nad Sázavou. Pro protinacistické postoje rodiny uvalili němečtí okupanti na jejich majetek nucenou správu, po válce pak byl zestátněn. Příslušníci rodu odešli do zahraničí, hrabě Radslav se uchýlil do Francie, kde působil jako světově známý vědec v reprodukční imunologii.

Novodobá historie tohoto starobylého českého šlechtického rodu se začala psát v roce 1992, když si hrabě Radslav Kinský převzal zestátněný majetek. Od roku 2008 pokračují v obnově zámeckých objektů jeho synové Constantin a Charles Nikolas Kinští. V roce 2015 otevřeli na žďárském zámku interaktivní Muzeum nové generace.
více  Zavřít popis alba 
  • v pondělí
  • 16 zobrazení
kajdule
První větší výlet se ségruškou, po pandemickém jaru, připadnul na konec června. Chtěla jsem, aby mi ukázala místo, kam jezdili na chalupu. Do míst, kde to měla moc ráda, o kterém často vypráví a kam už bohužel nejezdí. V Podještědí, „Hurá“, říkám si, zase tak trochu do hor. Jak moc jsem se těšila.. Do kraje, kde své vesnické romány psala Karolína Světlá a kde kvetl textilní průmysl.. Kde se na nejvyšším vrcholu zdejších hor tyčí televizní vysílač Ještěd a kde jsou po vesnicích rozesety pohádkové roubenky. Snad se tu zastavil čas a to nás upřímně láká.. Na víkend bylo hlášeno ošklivé počasí plné deště a povodňových výstrah. Mě tedy nic nezbrzdí a Stáňa byla ráda, že nic neruším a že se konečně také podívá za hranice všedních dnů, do přírody. Důležitá je obuv a pláštěnka. Pak snad zvládneme vše. V sobotu ráno se vydávám za vydatného deště na autobus. Potkáváme se se Stáňou na Černém mostě, odkud jedeme pohodlným autobusem do Liberce a tam přestoupíme na bus do Českého Dubu. Cestou prší a v Českém Dubu už jen slabě mrholí. Obě cesty autobusem byly příjemné. Do autobusu jedoucího do Českého Dubu přistoupil mladý muž, který se na mě upřeně celou cestu díval, až jsem se musela smát. Stáňa říkala, že se zamiloval. Vystoupil v Hodkovicích nad Mohelkou a ještě se ohlédl a pousmál. Tak to byl první „zamilovaný“ příběh našeho výletu..:) V Českém Dubu jdeme do hospody, která nám byla doporučena, U Koruny, že tam prý dobře vaří. Vchod připomíná restaurace dob dávno minulých. Dáváme si malé Svijany, já fandu polotmavého a ségruška světlou desítku. Paní vykouzlila tak úžasnou pěnu. To jsme ještě neviděly. Vrabec se zelím a 2 druhy knedlíků. Bájo. Paní servírka, užasná to žena, mi říká: „Co ten knedlík?“ Snědla jsem jich 5, šestý už jsem nemohla. Další pivečko a hurá do města. Necháme si tam bagáž, paní Alena nám ji ochotně schová v prostoru před kuchyní. Výborná atmosféra, nejsme tu naposledy, říkáme si se Stáňou. Městečko je maličké, ale má spoustu historických domů. Nádherné vily, nový park, Podještědské muzeum, které společně s komendou navštívíme. Provádí nás velmi milá slečna, návštěvnice jsme jen my dvě a náležitě si to s námi užívá. Výklad je zajímavý a vtipný. Dovídáme se např. že Karolína Světlá přišla o 3 měsíční holčičku a ke konci života oslepla. Také si schovala popel z milostných dopisů od Jana Nerudy, které spálil její muž. Procházíme městem, sedíme v kavárně u paní, která má nepříjemnou energii, ale vlastní hezkou kavárnu s galerií. Podává výbornou kávu a excelentní tiramisu. Galerie nabízí ke čtení spoustu zajímavých duchovně laděných knih, ale paní majitelka tu správnou energii nemá. Zvláštní osůbka. Polaskány dezertem a kávou se vydáme ke Kostelu Nejsvětější Trojice, který se nachází v areálu společně se hřbitovem a s hrobkou na nádherném místě nad městem. Tajemné a fascinující. Musela jsem tam po těch schodech vyjít a rozhlédnout se do kraje. Krásné staré hroby mě dočista uchvátily. To místo je kulturní památkou České republiky. Vracíme se do města a dáváme si ještě dvě pivka u Aleny. Opět nás fascinuje, jak natočila pivo. Je výtečné. Čas pokročil k 19.30 a my se zvedáme, abychom v pohodě došly do kempu, jak já říkám Chatě Kovář, na které jsme ubytované. Resp. v jedné z mnoha chatiček, které areál 2,5 km nad městem, nabízí. Stoupáme s batohy, jdeme okolo koupaliště, kde začíná nějaký rockový koncert k zahájení sezóny, ale ten asi předem vzdáváme, protože dojdeme nahoru unaveny a skoro za tmy. Serpentýny se točí jak těla hada a zdají se být nekonečné. Až zahlédneme chatičky tábora pod těmi našimi.. Tak dojdeme konečně do areálu, kde je svatba a peče se sele. Majitel nás odchytí, s úsměvem uvítá, my si dáme věci do chatky a jdeme na pivo a opéct si buřty. Ohniště je prý připravené.. Ale není. Nevěsta se netváří, ani nepozdraví. No, co se dá dělat. Zrovinka jsme si se Stáňou říkaly, že bychom, být tou nevěstou, pozvaly 2 usměvavé turistky mezi sebe. To by byl teprve tanec..:) Zjištuji, že ohniště je plné mokrého dřeva a vedle je dřevo suché, ale čerstvé, které také jen tak hořet nebude. Pofukuje, nic nechytá. Tak máme špekáčky jen tak začouzené.. Říkáme majiteli, že to nechytlo a on, že to je na h….. No a ať si jdeme sednout nahoru. Koukáme tedy seshora na svatebčany, žádná velká zábava, hudba šílená. Trochu si zatančíme a jdeme do chatky spinkat. Dnes jsme unaveny. Usínáme někdy kolem 1 h ranní. Po vyprávění jedné kapitoly z knihy Náš Coney Island.. Je to dost psychologické a vlastně o tom moc přemýšlíme, takže před spaním to nebylo úplně ideální. V chatce je 8 postelí v patře a dole 2, velký stůl se židlemi a také koupelnička. Vše je v pohodě. Dobře se nám spí v tom tichu uprostřed přírody...
více  Zavřít popis alba 
  • minulou neděli
  • 33 zobrazení
mildovo74
Tuto vlastnoručně ( přeloženo ze staročeštiny, dnes velice podobný jazyku polskému ) sepsanou knihu Nadání školy kladenské 1598 ( z roku 1899 / 1902 ) jsem získal před lety z pozůstalosti.
Knihu napsal pan Edvard Lorber.
Zlatník a hodinář, numismatik, archeolog, sběratel starožitností Eduard Lorber ( *1860 - +1941). Studoval v Táboře. Od r. 1886 působil jako hodinářský mistr v Kladně. 50 let provozoval zlatnický a hodinářský obchod na tehdejší hlavní Královské třídě poblíž Sokolovny, v r. 1935 krámek přestěhoval do Prokopské ulice. Byl aktivním členem řady kladenských spolků, Sokola Kladno, Řemeslnické besedy, Sboru dobrovolných hasičů aj. Ve volném čase se věnoval archeologii a numismatice. Podnikal amatérské archeologické výzkumy na libušínském hradišti a keltském oppidu ve Stradonicích. Sbíral keltské duhovky a české denáry. Sbírku stradonických nálezů poprvé prezentoval na Národopisné výstavě českoslovanské v r. 1895. Od r. 1919 byl členem Numismatické společnosti československé. Řadu cenných památek zachránil při demolici původního kladenského kostela v r. 1897. Od r. 1921 byl členem kladenské letopisecké komise, po smrti Antonína Sládečka v r. 1934 se stal předsedou muzejní komise, později muzejního spolku. ( zdroj : Středočeská vědecká knihovna v Kladně https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/index/?ok=Ulo%C5%BEit&src=kl_us_auth&ictx=kl&field=T001&search=Naj%C3%ADt&op=result&zf=TF_US_A_U_KL&term=0316679&fbclid=IwAR00pkYVedC2AfcHxt3Tw9ldZde3_PxCFJIwsQUThj0WoxelVL9m5O_WYwk), nebo ( zdroj : informačním systému abART https://cs.isabart.org/person/147826 ). Zde neleznete tuto podobenku. Ovšem základní údaje už nesedí. Přikláním se tedy k výkladu Středočeské vědecké knihovny v Kladně ).
V druhé knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
Níže poznamenáno se najde kde buď v městečku Kladně nebo v které vesnici krávy též i ovce Rektorovi pro lepší vychování, jak napřed psáno odevzdaného dobytka zůstavalo. Léta 1609.
Pravost potvrdil tehdejší ředitel Archivu Národního muzea Václav Schulz (*1854 - +1935).
Píše: Že se tento opis věcně, slovo od slova, shoduje s originálem jak se nachází na str. 1 - 62 a 141 - 153 knihy nadepsané Inventarium ab anno 1598, potvrzuje pro přesném srovnání. V Praze dne 3. srpna 1909. Václav Schulz, ředitel archivu Muzea Království českého.
NB ! Pravopis a interpunkce opisu měli býti dle nynějšího způsobu.
V knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
V knižce, která nese na deskách * titul "Inventarium ab Anna 1598" ( majetek velkostatku kladenského ) a ze které jsem "Školní nadání" vypsal, zachoval se též útržek papíru ( ? dopisu Páter Frant. Nigrina faráře v Novém Strašecí, dat. 19. října 1877 ) na kterém zemřelý Páter Josef Mottl, farář kladenský tužkou načrtl kde jmenovaná škola tehdáž stávala, kterýžto náčrtek jsem též na stránce předcházející nakreslil.
Na Kladně, dne 16. srpna 1899. Edvard Lorber
*Desky řečené a psané knížky jsou 165 mm široké a 204 mm dlouhé.
Že tento opis shoduje se s originálem, jak nachází se na str. 67 - 128 knihy nadepsané "Inventarium ab anno 1598" potvrzuje po přesném srovnání
Václav Schulz, archivář Muzea Království českého
V Praze dne 31. května 1900
Dále se v knize Nadání školy kladenské 1598 píše:
Takovýto opis školního nadání jsem zaslal panu dr. Jaroslavu Hruškovi starostovi Královského horního města Kladna, s tímto přípisem:
Velevážený pane starosto !
Když se u nás na Kladně pořádala v r. 1894 Národopisná výstavka, byl do ní také laskavosti pana správce Václava Danihelky (* 30.11.1846 + 11.03.1932 Kladno, Správce a ředitel velkostatku břevnovského a broumovského kláštera, kulturní a veřejný pracovník v Kladně ) zapůjčen inventář z roku 1598. V inventáři tomto nachází se též obnovené nadání ke škole kladenské, nařízené v letech 1598 - 1612 panem Ctiborem Tyburcim Žďárským ze Žďáru a na Kladně jeho paní Sibylou Žďárskou z Hořovic, jakož i potvrzení těch věcí vlastnoručním podpisem jmenovaného pána.
Poněvadž nadání toto, jak v ohledu kulturním tak i pro dějiny města Kladna, má trochu ceny, tak jsem tenkrát žádal pana Danihelku, aby ho daroval městu. Pan Danihelka nemohl přízni tomu vyhověti, avšak laskavě mě opisek na delší čas zapůjčil, já ho opsal a nechal pak v archivu zemského muzea vidimovati.
"Vidimace (jinak též úřední ověřování listiny) je úřední ověření skutečnosti, že opis nebo kopie listiny se doslova shoduje s předloženou listinou" ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vidimace )"
Nyní Vám velevážený pane starosto opis tento odesílám s uctivou žádostí, aby jste ho do městského archivu zařaditi poručiti ráčil.
Snímek autografu ( dílo psané vlastní rukou ) mě laskavě zhotovil pan Karel Špringler učitel.
Takovýto opis jsem též zaslal Zemskému muzeu a zdejší měšťanské škole chlapecké.
S veškerou úctou Edvard Lorber, hodinář.
Na Kladně, dne 25. listopadu 1902.
Tyto dokumenty podepsal, schválil a razítkem Archiv muzea království českého opatřil pan Václav Schulz (*1854 - +1935). Tehdejší ředitel Archivu Národního muzea (v letech 1878 -1915).
Odpočívá na Malvazineckém hřbitově, DI, 581 ( Praha 5, Smíchov )
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99bitov_Malvazinky )
( zdroj: http://www.hrbitovy-adopce.cz/adoptovane-hroby/63-vaclav-schulz.html )
Archiv národního muzea, historie a informace ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Archiv_N%C3%A1rodn%C3%ADho_muzea )
více  Zavřít popis alba 
  • minulou neděli
  • 55 zobrazení
veveruska1234
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • minulou neděli
  • 5 zobrazení
zluvova
2017 - Vánoce, dárek od policie Tomášek, ZOO Brno, dílna ve škole Timášek, divadlo s Albrechtovíma, představení dramatického kroužku Tomášek, rodinné centrum Matáta; Modrá Beruška
paličkování knihy a předlohy, moje výrobky, výstava Malátová
2016 - Kometa Tomášek kreslí a muzikoterapie, lampionový průvod, přestavba bytu
více  Zavřít popis alba 
  • minulý pátek
  • 35 zobrazení
mopkaminek
Dnes turnaj na Knihově :-) 1. místo Pavel, 2. místo Anička, 3. místo Anežka. Kdo chtěl, mohl ještě namalovat obrázek na téma "Co trápí Zemi", dali jsme si soutěž skupin v poznávání listů stromů a užili si místní prolézačky :-)
více  Zavřít popis alba 
  • minulou středu
  • 13 zobrazení
mildovo74
Tyto vlastnoručně ( přeloženo ze staročeštiny, dnes velice podobný jazyku polskému ) sepsané Inventáře chrámu a fary kladenské roku 1598 - 1618 ( historie a zajímavosti, sepsané v roce 1909 ) a Nadání školy kladenské 1598 ( z roku 1902 ) jsem získal před lety z pozůstalosti.
Knihy napsal pan Edvard Lorber.
Zlatník a hodinář, numismatik, archeolog, sběratel starožitností Eduard Lorber ( *1860 - +1941). Studoval v Táboře. Od r. 1886 působil jako hodinářský mistr v Kladně. 50 let provozoval zlatnický a hodinářský obchod na tehdejší hlavní Královské třídě poblíž Sokolovny, v r. 1935 krámek přestěhoval do Prokopské ulice. Byl aktivním členem řady kladenských spolků, Sokola Kladno, Řemeslnické besedy, Sboru dobrovolných hasičů aj. Ve volném čase se věnoval archeologii a numismatice. Podnikal amatérské archeologické výzkumy na libušínském hradišti a keltském oppidu ve Stradonicích. Sbíral keltské duhovky a české denáry. Sbírku stradonických nálezů poprvé prezentoval na Národopisné výstavě českoslovanské v r. 1895. Od r. 1919 byl členem Numismatické společnosti československé. Řadu cenných památek zachránil při demolici původního kladenského kostela v r. 1897. Od r. 1921 byl členem kladenské letopisecké komise, po smrti Antonína Sládečka v r. 1934 se stal předsedou muzejní komise, později muzejního spolku. ( zdroj : Středočeská vědecká knihovna v Kladně https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/index/?ok=Ulo%C5%BEit&src=kl_us_auth&ictx=kl&field=T001&search=Naj%C3%ADt&op=result&zf=TF_US_A_U_KL&term=0316679&fbclid=IwAR00pkYVedC2AfcHxt3Tw9ldZde3_PxCFJIwsQUThj0WoxelVL9m5O_WYwk), nebo ( zdroj : informačním systému abART https://cs.isabart.org/person/147826 ). Zde neleznete tuto podobenku. Ovšem základní údaje už nesedí. Přikláním se tedy k výkladu Středočeské vědecké knihovny v Kladně )
V knize Inventář chrámu a fary kladenské 1598 - 1618, Nadání k špitálu kladenskému s inventářem roku 1610 - 1613 se píše: Níže poznamenáno se najde kde buď v městečku Kladně nebo v které vesnici krávy zádušní též i ovce v nájmu zůstavaly k předepsanému kostelu kladenskému náležely. Léta 1609.
Součástí záduší byl zejména nemovitý majetek (zádušní lesy, pole a louky), ale například také zádušní krávy; z výnosu tohoto majetku (tj. zejména z jeho pronájmu) byly hrazeny potřeby kostela. V širším (přesnějším) smyslu pak je záduším veškerý zásadně nezcizitelný majetek kostela, který není součástí obročí, tj. také samotný kostel, jeho vnitřní zařízení, hřbitov, kostnice nebo bohoslužebné potřeby (liturgická roucha, liturgické nádoby apod.).
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1du%C5%A1%C3%AD ) V odkazu naleznete více o významu Záduší !
V druhé knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
Níže poznamenáno se najde kde buď v městečku Kladně nebo v které vesnici krávy též i ovce Rektorovi pro lepší vychování, jak napřed psáno odevzdaného dobytka zůstavalo. Léta 1609.
Pravost potvrdil tehdejší ředitel Archivu Národního muzea Václav Schulz (*1854 - +1935).
Píše: Že se tento opis věcně, slovo od slova, shoduje s originálem jak se nachází na str. 1 - 62 a 141 - 153 knihy nadepsané Inventarium ab anno 1598, potvrzuje pro přesném srovnání. V Praze dne 3. srpna 1909. Václav Schulz, ředitel archivu Muzea Království českého.
NB ! Pravopis a interpunkce opisu měli býti dle nynějšího způsobu.
V knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
V knižce, která nese na deskách * titul "Inventarium ab Anna 1598" ( majetek velkostatku kladenského ) a ze které jsem "Školní nadání" vypsal, zachoval se též útržek papíru ( ? dopisu Páter Frant. Nigrina faráře v Novém Strašecí, dat. 19. října 1877 ) na kterém zemřelý Páter Josef Mottl, farář kladenský tužkou načrtl kde jmenovaná škola tehdáž stávala, kterýžto náčrtek jsem též na stránce předcházející nakreslil.
Na Kladně, dne 16. srpna 1899. Edvard Lorber
*Desky řečené a psané knížky jsou 165 mm široké a 204 mm dlouhé.
Že tento opis shoduje se s originálem, jak nachází se na str. 67 - 128 knihy nadepsané "Inventarium ab anno 1598" potvrzuje po přesném srovnání
Václav Schulz, archivář Muzea Království českého
V Praze dne 31. května 1900
Dále se v knize Nadání školy kladenské 1598 píše:
Takovýto opis školního nadání jsem zaslal panu dr. Jaroslavu Hruškovi starostovi Královského horního města Kladna, s tímto přípisem:
Velevážený pane starosto !
Když se u nás na Kladně pořádala v r. 1894 Národopisná výstavka, byl do ní také laskavosti pana správce Václava Danihelky (* 30.11.1846 + 11.03.1932 Kladno, Správce a ředitel velkostatku břevnovského a broumovského kláštera, kulturní a veřejný pracovník v Kladně ) zapůjčen inventář z roku 1598.
V inventáři tomto nachází se též obnovené nadání ke škole kladenské, nařízené v letech 1598 - 1612 panem Ctiborem Tyburcim Žďárským ze Žďáru a na Kladně jeho paní Sibylou Žďárskou z Hořovic, jakož i potvrzení těch věcí vlastnoručním podpisem jmenovaného pána.
Poněvadž nadání toto, jak v ohledu kulturním tak i pro dějiny města Kladna, má trochu ceny, tak jsem tenkrát žádal pana Danihelku, aby ho daroval městu. Pan Danihelka nemohl přízni tomu vyhověti, avšak laskavě mě opisek na delší čas zapůjčil, já ho opsal a nechal pak v archivu zemského muzea vidimovati.
"Vidimace (jinak též úřední ověřování listiny) je úřední ověření skutečnosti, že opis nebo kopie listiny se doslova shoduje s předloženou listinou" ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vidimace )"
Nyní Vám velevážený pane starosto opis tento odesílám s uctivou žádostí, aby jste ho do městského archivu zařaditi poručiti ráčil.
Snímek autografu ( dílo psané vlastní rukou ) mě laskavě zhotovil pan Karel Špringler učitel.
Takovýto opis jsem též zaslal Zemskému muzeu a zdejší měšťanské škole chlapecké.
S veškerou úctou Edvard Lorber, hodinář.
Na Kladně, dne 25. listopadu 1902.
Tyto dokumenty podepsal, schválil a razítkem Archiv muzea království českého opatřil pan Václav Schulz (*1854 - +1935). Tehdejší ředitel Archivu Národního muzea (v letech 1878 -1915).
Odpočívá na Malvazineckém hřbitově, DI, 581 ( Praha 5, Smíchov )
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99bitov_Malvazinky )
( zdroj: http://www.hrbitovy-adopce.cz/adoptov…/63-vaclav-schulz.html )
Archiv národního muzea, historie a informace ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/w…/Archiv_N%C3%A1rodn%C3%ADho_muzea )
V roce 1609 byly uvedeny tyto grunty:
Táborský, Povejšilovský, Bradavičkovský, Martina Klátila ( Klátilovský ), Wondry Naczardowie ( Ondry Cardovského ? ).
V roce 1618 - 1648 v době 30-ti leté války a v roce 1649, po morové epidemii, zde několik gruntů zaniklo.
V publikaci Hřebeč v minulosti a dnes (1971), kterou napsal pan Václav Klabík ( dlouholetý kronikář obce ),
V publikaci Hřebeč 700 let výročí založení obce, kterou napsal pan ing. Pavel Komárek s kolektivem (1985) jsou uvedeny grunty až z roku 1662 !
V té době už grunty Táborský, Bradavičkovský a ( Wondry Naczardowie / Ondry Cardovského ? zanikly ).
Grunty Martina Klátila ( Klátilovský ), Povejšilovský přečkala tyto krušná léta a jsou tedy ( zatím objevené ) nejstarší grunty v obci.
Možná, že mezi nejstarší z gruntu Povejšilovských patřila i paní Miloslava Povejšilová (68 let), zemřela v roce 2009. Je uvedena v Hřebečském Obšťastníku v č.2.
více  Zavřít popis alba 
  • minulé úterý
  • 45 zobrazení
kamera-lbc
Radyně je kopec (569 m n. m.) mezi Plzní a Starým Plzencem v západních Čechách. Na jeho vrcholku se nachází stejnojmenná hradní zřícenina.
Radyně (též Karlskrone, Karlshut, Kugelweit, dříve též Radina) je hradní zřícenina, která stojí na buližníkovém vrchu Radyně (569 m n. m.) mezi Plzní a Starým Plzencem v západních Čechách. Královský hrad byl postaven před rokem 1361 během vlády Karla IV. Původní německé jméno Karlskrone (Karlova koruna) se neujalo, a hrad byl již krátce po svém založení nazýván podle kopce na němž stojí. Hrad je přístupný veřejnosti.
Hrad byl postaven v letech 1356–1361 zřejmě podle plánu Michala Parléře a podle svého stavitele, krále Karla IV. byl pojmenován Karlskrone, tento název se však příliš neujal a hrad byl nazýván podle stejnojmenného vrchu, na němž stojí.
Hrad měl především zajišťovat bezpečnost obchodní stezky z Prahy do Řezna a Norimberka, hradní pan však byl nadán také právem hrdelním. Prvním purkrabím byl snad Zdislav Chlup.
Během staletí hrad mnohokrát změnil svého majitele. V roce 1920 ho od Adolfa Arnošta z Valdštejna koupil Starý Plzenec a do roku 1928 proběhla velká oprava hradu.
Počátkem 50. let 20. století se stal hrad majetkem státu a následně byl na hradní čtverhranné věži vybudován převaděč televizního signálu. V 70. letech 20. století proběhla další rozsáhlá opravu hradu a pod hradem byla vybudována restaurace s parkovištěm. Od 90. let je hrad opět majetkem města Starý Plzenec.
Přehled majitelů
• 1356–1536 čeští králové, případně královská komora (asi v roce 1356 hrad založen Karlem IV., 1361 první zmínka, hrad často zastavován)
• 1496–1561 Šternberkové (po určitou dobu jen v zástavě, připojeno k panství Zelená Hora, na hradě nesídlili, za nich hrad vyhořel, 1558 se uvádí jako pustý)
• 1561–1710 Kokořovci z Kokořova (opuštěný hrad připojen k panství Šťáhlavy)
• 1710–1816 Černínové z Chudenic
• 1816–1920 Valdštejnové (opravena věž a v ní jeden pokoj, zničeno požárem v roce 1886)
• od roku 1920 město Starý Plzenec
Současný stav
Z někdejšího královského hradu dnes stojí obvodové zdi paláce s oběma věžemi. Hranolová věž je zastřešena a byla upravena na rozhlednu. Je na ní umístěn vysílač Českých radiokomunikací. Z ostatních částí hradu se dochovaly dvě hluboké cisterny, základy hradeb a hluboký příkop.
V zastřešené, 22 metrů vysoké věži se 114 schody, je na několika patrech expozice věnovaná historii hradu s dobovými předměty a modelem původní podoby hradu.
O založení hradu se dochovala pověst o mladíkovi s oslíma ušima, kozí bradkou a kančími kly, jménem Radouš, či Raden. Ten utekl před lidmi do lesu, kde nalezl kouzelnou knihu, s jejíž pomocí vystavěl pevný hrad, který pojmenoval po sobě a stal se pánem v širém okolí. Měl postupně několik žen, z nichž každá mu porodila syna podobně zohaveného jako on sám. Všechny své ženy i s dětmi zabil. Jednoho dne přišla bouřka a Radena zabil blesk a hrad se zhroutil. Od té doby straší jeho duše na hradě.
Konec citace z Wikipedie.
Proti všem našim dosavadním výletům byl tento trochu pohodlný. Autem téměř až na hrad. Na hradě samotném, který je dominantou kraje a velice rád bych ho viděl nasvícený v noci, mi vadili trochu antény na věži. Pokud to ale znamená, že obec dostává od Českých radiokomunikací prostředky na údržbu hradu, tak jim to prominu. Užijí si zde i děti. Strašidla ve věži jsou působivá.
Z hradu jsme to měli kousek ke kamarádovi, s kterým jsem trávil všechny prázdniny na Proseči. Poradil, že bychom neměli vynechat místní rotundu. Opět to byl nenáročný výstup, ale vedro bylo neskutečné…
Rotunda svatého Petra a Pavla ve Starém Plzenci je jednou z nejstarších dochovaných církevních památek v České republice. Společně s areálem hradiště Hůrka je od roku 1978 chráněna jako národní kulturní památka České republiky.
Historie
Rotunda byla postavena v západním předhradí raně středověkého hradiště poprvé zmiňovaného již v roce 976, které bylo hlavním opěrným bodem českých knížat v západních Čechách a až do konce 13. století neslo název Plzeň. Období výstavby rotundy bývá obvykle kladeno na konec 10. století, ale novější výzkumy ukazují, že mohla být postavena později. Po přenesení centra z hradiště do nové Plzně ztratila lokalita význam a stavba začala časem chátrat, až se dokonce v 15. století zřítila. V následujícím století byla sice obnovena,[4] ale opravdové rekonstrukce se dočkala až ve 20. století. Uvnitř rotundy jsou vystaveny kopie archeologických nálezů.
Konec citace z Wikipedie.
Zde jsme měli štěstí, právě se tu konala poutní mše svatá. Vzhledem k našemu plánu navštívit cestou ještě další zajímavosti jsme odešli před jejím skončením. Ale jen vstoupit do rotundy, nasát atmosféru, vnímat ducha toho místa, bylo velice působivé.
…………….
M. Porš
více  Zavřít popis alba 
  • minulé pondělí
  • 11 zobrazení
opicezupice
  • 28.6.2020
  • 24 zobrazení
msladna
Všechno jednou končí, všechno jednou začíná...a pro naše předškoláky končí docházka do mateřské školy. Hned po prázdninách pro ně začíná "velká škola". Tentokráte mladší děti připravily těm nejstarším fáborkovou stezku kolem Jazérka. Na naše předškoláky čekalo spoustu úkolů, které zvládli na jedničku. Na konci stezky pro každého ležel v trávě jeden malovaný kamínek pro štěstí se jménem. Všechny děti poznaly, který kamínek je ten jejich. Ve školce na ně v úkrytu čekali mladší kamarádi a měli obrovskou radost, že na ně mohou křiknout oblíbené "baf". Následovalo společné rozloučení, pasování na školáky, kniha na památku, přípitek s dětským šampaňským a po obědě zmrzlina od paní kuchařky. Poslední společné chvíle...Všichni jsme byli dojati...Tak ať se vám v té velké škole daří, kluci a holky!
více  Zavřít popis alba 
  • 26.6.2020
  • 31 zobrazení
akcemuzeumlany
25. 6. 2020
více  Zavřít popis alba 
  • 26.6.2020
  • 18 zobrazení
bluesovavochechule
Renovace stolu Knihovny ÚFaR v Cirkulární dílně Kampusu Hybernská (díky knihovním pomvědům a kamarádům s dílny) poté, co pokousal jednu z knihovnic při balení knih. Květen 2020.
více  Zavřít popis alba 
  • 25.6.2020
  • 11 zobrazení
auta-bez-starosti
škoda fabia s motorem 1,2 HTP,40kw, r.v. 2006 facelift.
Z výbavy má airbag, posilovač řízení, rádio, parkovací senzory s LCD, zamykání řadící páky a centrální dálkové ovládání.
Interiér je jako nový,v zavazadlovém prostoru je stahovací roleta +gumová vana.
Karoserie motor i podvozek jsou řekl bych ve výborném stavu.
Vůz nebyl nikdy bouraný ani nijak poškozen,mimo kosmetické vady od kamínků a parkovišť.
Vozidlo vlastním 9 let, po celou dobu bylo servisováno ve Škoda Auto. Servisní kniha je řádně vyplněná, od roku 2011 bylo mnou proinvestováno cca. 76 tis/vše mám doložitelné fakturou se soupisem použitých dílů..
Z větších investic: (nový prostřední+zadní díl výfuku 2017/baterie 2017/ nový katalyzátor+ vlnovec výfuku 2018/ výměna čepů a kostí stabilizátoru 2019/ výměna brzdových kotoučů včetně obložení PN,uložení brzdových třmenů,homokinetický kloub 3/2020, výměna lanovodu ruční brzdy a mnohé další.. )

Vůz má najeto pouhých 144000 km!.. co potřeboval to vždy dostal, má novou STK s platností do dubna 2022, k vozu je také kompletní zimní obutí s úplně novými pneu zn. Nokian.
Samozřejmostí je servisní kniha,veškeré manuály,2x klíč + dálkové ovládání.

Očekávejte slušné a seriózní jednání. V případě rychlého a bezproblémového prodeje jsem ochoten vám poskytnout slevu na přepis + cestu domů.
Sice nemá klimatizaci ani el. okna,ale jedná se o pravidelně servisovaný vůz,s nízkým nájezdem km (ověření CEBIA),servisní knihou a všemi dokumenty z předešlých oprav.

Cena 43tis. Mohu prodat i bez zimních pneu na discích -3000kč.

Autobazary a překupníci prosím NEpsat-NEvolat!!
Vím co prodávám a upozorňuji že přepis je NUTNÝ!

K vidění v obci Chromeč nebo po domluvě v Šumperku kde pracuji.

Tel.: 730522203
E-mail: kuca.bredd@seznam.cz
Kategorie: auta
více  Zavřít popis alba 
  • 23.6.2020
  • 11 zobrazení
fotkymachova
22.června dopoledne jsme si v této těžké době zažili krásné chvíle. Zahráli jsme si na školu, pozvali jsme k plnění úkolů i mladší děti, pasovali jsme předškoláky na školáky a pochutnali si na výborném občerstvení, které jsme dostali za odměnu. Na památku si předškoláci odnesli krásnou knihu.
více  Zavřít popis alba 
  • 23.6.2020
  • 79 zobrazení
ooseneb
Nejstarší zárodek Znojma se již v 8. století nacházel na nepřehlédnutelné "hoře sv. Hippolyta", později zvané Hradiště či Peltnberk. Patřil k prvním místům, kde se na Moravě díky misionářům z Pasova kolem roku 800 a později díky byzantským věrozvěstům sv. Cyrilovi a sv. Metodějovi (863-869) uchytilo křesťanství. V rámci Velké Moravy v 2. polovině 9. století můžeme Znojmo považovat za hlavní západní pevnost jádra říše.

Po dobytí Moravy českými Přemyslovci roku 1019 bylo staromoravské Hradiště využito ještě pro novou knížecí správu. Jak nás informuje vůbec první písemná zmínka o Znojmě z let 1061–1067, jisté platy z Hradiště Znoiem získala pro sebe staroboleslavská kapitula. Morava byla tehdy správně rozdělena na dva úděly, olomoucký a brněnsko-znojemský, a význam Znojma postupně rostl, jak se politicko-vojenská hranice mezi Moravou a bavorskou Východní markou (Rakouskem) posunovala od Dunaje na sever. V 2. polovině 11. století se tato hranice ustálila na řece Dyji, a Znojmo se tak ocitlo na jižním moravském pomezí. Aby obranu nové hranice lépe zabezpečil, vystavěl moravský kníže Konrád I., pán brněnsko-znojemského údělu, a po něm jeho syn Litold Znojemský naproti starému Hradišti sv. Hippolyta nový, obranyschopnější hrad, jehož ozdobou se stala freskami vyzdobená románská rotunda, reprezentativní knížecí kaple Panny Marie, později sv. Kateřiny.
Kategorie: architektura
více  Zavřít popis alba 
325 komentářů
  • 20.6.2020
  • 97 zobrazení
zatcany
Snímky z posledního rozloučení s bývalým starostou obce, panem Josefem Sedláčkem, v sobotu 20. června 2020 v kostele Nejsvětější Trojice v Žatčanech. Pan Josef Sedláček stál v čele obce v letech 1990 až 1998 a významně se zasloužil o rozvoj a obnovu Žatčan v prvním desetiletí znovunabyté svobody. V letech 1999 až 2012 byl skvělým kronikářem obce, napsal knihu "Z historie obce Žatčany" a spoustu dalších dokumentů z historie obce, farnosti, žatčanských spolků, rodů, ulic aj. Čest jeho památce!
Kategorie: vesnice
více  Zavřít popis alba 
  • 20.6.2020
  • 37 zobrazení
rufuses
  • 20.6.2020
  • 79 zobrazení
marsey
  • 19.6.2020
  • 1 zobrazení
hanakzhor
Hradec nad Moravicí je usazen v kopcovitém terénu na předhůří Nízkého Jeseníku. Protéká jím řeka Moravice, která v úseku od Kružberku po Hradec nad Moravicí tvoří jedno z nejkrásnějších říčních údolí v České republice, Přírodní park Moravice. Na důležité obchodní cestě do Slezska vznikla v 8. - 9. stol slovanská osada, kterou v pol. 11. stol. nahradilo na hradecké ostrožně slovanské hradiště u kterého bylo v r. 1078 doloženo mýto. Ve 12. stol. Hradec převzal funkci správního i církevního střediska bývalé holasické provincie a střežil hranici se Slezskem. Po r. 1275 zde byl vybudován gotický hrad s velkou hlavní věží. Po r. 1280 zde žila kněžna Kunhuta, vdova po králi Přemyslu Otakaru II., která se zde tajně provdala za Záviše z Falkenštejna. V r. 1318 se Hradec stal sídelním místem opavských Přemyslovců a správním centrem opavského knížectví. Koncem 14. stol. byl vybudován zámek v Opavě a význam Hradce klesl. R. 1460 koupil část Opavska s Hradcem Jiří z Poděbrad, který je předal svým synům. V roce 1481 mu byl přiznán statut města, znak a právo trhu. Od počátku 16. stol. město bylo několikrát zastavováno a majitelé se často střídali. V roce 1585 získal Hradec do dědického majetku Kašpar Pruskovský z Pruskova, který zahájil přestavbu hradního areálu na renesanční sídlo s okrasnou zahradou a lesoparkem. Moderní kvalita bydlení ovlivnila i úroveň rodinného a společenského života v Hradci. Působila tu řada domácích hudebníků a od třetiny 18. století známá zámecká kapela, v divadelním sále byly dávány dokonce opery. V roce 1778 přešlo hradecké panství na pruskou knížecí rodinu Lichnowských z Voštic, kteří po požáru v roce 1796, zámek empírově přestavěli. V 2. pol. 19. stol. došlo k rozšíření areálu o novogotický tzv. Červený zámek ve stylu středověkého hradu s konírnami, kočárovnou a hradební zdí. Byl zrušen starý opevňovací systém, svahy vyrovnány a založen vynikající přírodně-krajinářský park. V blízkosti zahradního traktu poté přibyla poslední stavba areálu, pseudogotická Bílá věž. Knížata a hrabata Lichnowských měli mimořádné vzdělání, zájmy, schopnosti a vybrané styky. To vše napomohlo společensko-reprezentačnímu postavení hradeckého zámku i spektru a úrovni jeho sbírek. Vedle panovníků, hodnostářů evropských dvorů, politických a společenských celebrit hostil také mnohé veličiny kulturního světa. Hradec navštívil m.j. Ludvig. v. Beethoven, F. Liszt, J. Mánes. Přátelské vztahy udržovali Lichnowští s W. A. Mozartem, N. Paganinim, A. von Humboldtem, V. Hugem, R. M. Rilkem, M. Twainem, P. Picassem či O. Kokoschkou. V květnu 1945 bylo panství konfiskováno ve prospěch československého státu a zámek záhy poté otevřen veřejnosti.
Město Hradec mělo ráz spíše venkovský a zemědělský. Většímu rozvoji nepřál malý prostor na ostrohu a hlavně blízkost rušné a hospodářsky čilé Opavy. Za 30leté války přišel o status města, který záskal až za Pruskovských z Pruskova v r. 1702. V r. 1725 byl Hradec s 19 domy nejmenším ze 160 slezských měst. Po vzniku ČSR se Hradec stal do r. 1927 posádkovým městem, kde sloužil i Klement Gottwald. Městská památková zóna byla vyhlášena v roce 2003. Tvoří ji historické centrum města na ostrožně nad řekou Moravicí. Součástí zóny je i zámek a rozlehlý zámecký park z 18. století, ve kterém najdete řadu památníků a obelisků. Kostel sv. Petra a Pavla byl vybudován v renesančním slohu. V roce 1780 rozšířen. Na přelomu 18. a 19. stol. byly upraveny fasády a zvýšena kostelní věž. Výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého byla postavená podolskými občany na popud faráře Leiferta. Tři barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Šebestiána a sv. Floriána a dvě menší plastiky andělů pocházející z 18. stol., byly opraveny a vybarveny v r. 1988. Kostel sv. Jakuba byl postaven Kašparem Pruskovským současně se založením nového hřbitova. Oltář maloval opavský malíř Ignác Günter. V kapli se nachází několik náhrobních desek knížat Lichnowských. Pivovarské sklepy jsou pozůstatek knížecího pivovaru, ve kterém se vařilo pivo do roku 1882. Městské muzeum Hradce nad Moravicí nabízíme expozici předmětů z historie města, kuchyňských potřeb a papírových betlémů. Kulturním akcím dominuje mezinárodní hudební soutěž mladých interpretů Beethovenův Hradec. Její první ročník se konal v roce 1962 a v posledních letech se stala mezinárodní tribunou mladých hudebníků. Křížová cesta Slezská Kalvárie-na vrchol Kalvárie stoupá pěšina lemovaná 13 kapličkami. Zdejší křížovou cestu založila roku 1764 Anna Marie Magdaléna Thomagniniová. Vyhlídka Rondela, kamenná bašta, která dříve sloužila ke snadnějšímu průjezdu kočárů, nabízí výhled na řeku Moravici a louky pod zámeckým parkem. Vyhlídka Bellaria je vyhlídka na skalnatém výběžku, ze které je krásný pohled do údolí řeky Moravice a na Papírenský náhon. V 19. století si údajně lidé na vyhlídce šeptali bella ria, což znamená krásná řeka. Vyhlídka je také na Žimrovické skále, kousek pod vrcholem kopce zvaným Skála (348 m). Z místa je výhled na Žimrovice. Odpočinout si můžete na dvou terasách s lavičkama z přírodního kamene nebo v nedalekém altánku. Z dřevěné Bezručovy rozhledny z konce 19. stol. na místě, které bylo dříve nazýváno Výšina císaře Viléma, je z výšky 4 metrů pohled na město společně se zámkem. V bývalém dolu Slepetné se v 11. a 12. století těžilo stříbro. Dnes můžete na jeho místě vidět pozůstatky pěti důlních jam. Vedle je štola Kajlovec-nepřístupná. V místní části Kajlovec je kaple Nejsvětější Trojice zbudována v letech 1909-10 svépomocí místních občanů. V interiéru jsou původní sošky Panny Marie, sv. Barbory a sv. Josefa a vyobrazení křížové cesty. Je zde i kemp Kajlovec. Památky jsou i v dalších místních částech Hradce. Ve Filipovicích je kaple Nanebevzetí Panny Marie z poč. 20. stol., v Benkovicích kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1868. Současný zvon zakoupili občané v r. 1958, v Domoradovicích stojí kaple sv. Barbory v místě, kde v 18. stol. stála dřevěná zvonička, později nahrazena malou zděnou kapličkou. Roku 1845 byla přestavěna do dnešní podoby. Stavba v barokním slohu, věž měla původně cibulový tvar. Roku 1905 byla z důvodu borcení opravena do nynější podoby, kdy má tvar jehlanu, v Jakubčovicích je kaple Navštívení Panny Marie z let 1863-69. Kolem Hradce je i několik přístupných obranných opevnění. U Jakubčovic je šance Pod Příletem s nejzachovalejšími zbytky jednoho z několika vojenských opevnění tzv. Jakubčovických šancí z 18. století, chránící silnici Opava - Jakubčovice - Nový Jičín. Na okraji opevnění stojí rozhledna Šance. Šance je také na vrcholu kopce Hanuše, kde se nacházejí zbytky opevnění, pocházejícího z období slezských válek. Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město Hradec a jeho okolí v průběhu jednoho století.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.6.2020
  • 17 zobrazení
Reklama