Hledání

74 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

mirovavro
Dnešná trasa z Ružomberka do Vlkolinca viedla nielen po červenej značke cez vrch Sidorovo, ale aj cez Krkavú skalu po zelenej značke. Tak to naplánovali aj viedli Anka M. a Majka I.
Dnešný deň svojim počasím celkom určite prial turistom, ktorí sa vybrali poznávať krásy našej
prírody. Výstup na Sidorovo trošku pripomínal výstup na Slavkovský štít, kde sa niekoľkokrát zdá, že už sme na kopci a skutočný vrchol sa potom týči niekde v diaľke.. Na Veľkej skale 912 m sa nachádza pekné miesto s výhľadom na okolité pohoria a jednotlivé vrcholy. Popísané sú pri fotografiách.
Vo Vlkolinci sa naše dve skupiny stretli v malom reštauračnom zriadení. Niektorí si objednali staré tradičné liptácke jedla. Pozreli sme si pôvodnú ľudovú architektúru, galériu, kostolík a starý cintorín. Času sme mali na to dosť, preto sme sa neponáhľali na bus do Bieleho Potoka.
Myslím, že celá naša turistická jedenástka bola spokojná a neľutovali, že doma práve prebieha Novomestský jarmok bez nás... Dievčatá z druhej skupiny sa dohodli, že po návrate nevynechajú ani jarmok. Tak to má byť.
Mňa a myslím, že aj ostatných poteší, že do tejto fotogalérie prispeli svojimi fotkami aj Evka s Majkom.
více  Zavřít popis alba 
  • včera
  • 14 zobrazení
  • 0
cyklici
Úštěk-nádherné městečko, které na své obdivovatele teprve čeká. Měšťanské domy na náměstí mají rozhodně své kouzlo. Zvlněná zalesněná krajina s podmanivým hradem v pískovcových skalách je ideální místo na rodinný výlet.
více  Zavřít popis alba 
  • v pátek
  • 7 zobrazení
  • 0
prahoral
Výlet na Kokořínsko začal ve Žďáru, památkové rezervaci vesnických roubených staveb. Skalní Kokořínsko jsme začali ve Vojtěchově cestou k Jestřebickým pokličkám a Kalvárii vytesané na skále a pak z rozcestí asi 2 km za Vojtěchovem asi 5km okruh přes Kokořínské pokličky, Obří hlavu, Žábu, Průsečnou skálu, okolo Faraona, Náckovým údolím zase na rozcestí. Pak už nás čekal jen hrad Kokořín, který je od roku 2006 opět ve vlastnictví rodu Špačků, kteří okolo roku 1900 provedli renesanční přestavbu a hlavně opravu v té době již jen ruiny. Pak jim takto zhodnocený majetek byl v roce 1950 zabaven. Po navrácení ponechali Špačkové hrad k návštěvám a prohlídkám všem.
více  Zavřít popis alba 
  • minulou středu
  • 14 zobrazení
  • 0
iva-63
Mařenice - Kalvárie - skalní reliéfy - Kunratické rybníky - skalní kaple u Kunratic - Dutý kámen - Drnovec (9,5 km)

Další nepříliš dlouhý výlet ve vedru a s náhradním foťákem. V Mařenicích jsme už byly dříve, ale poutní kaple na Kalvárii byla pro nás nová. Dále vedla naše cesta kolem zajímavých skalních reliéfů vytesaných do pískovcových skal (Útěk do Egypta a Kamenný oltář) ke Kunratickým rybníkům. Říčka Svitavka u Kunratic právě procházela "revitalizací", což působilo naprosto hrozně.
Dutý kámen je pozoruhodný především sloupkovým rozpadem pískovce. Tento mimořádný geologický jev způsobila vyvřelá hornina, která sice nepronikla až k povrchu, ale horké plyny a páry, které průnik doprovázely, stoupaly po puklinách vzhůru a zahřály okolní pískovec na vysokou teplotu. Ta sice nestačila k roztavení horniny, ale způsobila její zpevnění prokřemeněním. Při následném chladnutí došlo spolu se zmenšováním objemu horniny ke vzniku kontrakčních trhlin a k rozpukání pískovce na tenké svislé desky. Sloupcová odlučnost pískovce je nejlépe vyvinutá na 2,5 m vysokém skalním suku.

Mapa: https://mapy.cz/s/becojonoho
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
62 komentářů
  • 26.8.2019
  • 42 zobrazení
  • 8
obecvalca
Na návšteve v pôsobisku valčianskeho rodáka kňaza Mateja Hrivnáka na Starých horách a v Španej doline.

Staré Hory, bývalá banícka osada sú známym pútnickým miestom. Neodmysliteľnou súčasťou pútnického miesta je Studnička. O vzniku Studničky nenájdeme nijaký písomný dokument. Podľa ústneho podania obyvateľov Starých Hôr sa vznik prameňa odvodzuje z čias občianskych nepokojov v 17. storočí. Obyvatelia Starých Hôr sa obávali,
že nepriatelia dostanú sochu Panny Márie, sochu zložili z oltára, dôkladne ju zabalili a potom zakopali na mieste terajšej Studničky. Keď nebezpečenstvo pominulo, roku 1711 ju vykopali a v slávnostnom sprievode preniesli na oltár. Na pamiatku, že tu na kopci bola kedysi ukrytá socha, vyvesili obraz Panny Márie. Zvýšený záujem o Studničku sa začal od 19. storočia, keď vtedajší farár Matej Hrivňák z vďačnosti za
svoje uzdravenie dal Madone vyhotoviť dôstojný stánok a zároveň sa tiež upravila cesta k Studničke. V štyridsiatych rokoch 20. storočia s podporou bankobystrického biskupa Mariána Blahu sa toto vzácne miesto opäť upravilo a 28. júna 1942 banskobystrický biskup Andrej Škrábik slávnostne posvätil areál Studničky a novú sochu Panny Márie.
Matej Hrivnák sa natrvalo zapísal svojou aktivitou vo farnosti Staré hory. Vydal knižku Krátky dejepis pútnického milostivého miesta v Starých Horách.

Z iného prameňa:

Narodil sa 20.2.1829 vo Valči. Ordinovaný bol v roku 1853. Kaplán na Španej Doline, Starých Horách a opäť Španej Doline. V roku 1856 špirituál, 1862 profesor Vysokej školy bohosloveckej. V roku 1872 farár na Starých Horách . Roku 1905 v.v. Zomrel 25.7.1917.- (Je tu pomlčka, pravdepodobne pisateľ nevedel kde zomrel).
Oddaný kňaz pútnického miesta Panny Márie, horlivý, tichý, zbožný, oddaný ctiteľ Panny Márie, ktorý tu strávil polovicu svojho života. Dobrý organizátor práce, ktorý tu dal do poriadku všetky stavby. Vystaval novú kalváriu a kaplnku na Sturdničke. V roku 1896 vydal v slovenskej, nemeckej a maďarskej reči krátku históriu Starých Hôr ako pútnického miesta.

Ďalší rodák farár HRIVNÁK Juraj, narodený 10.8.1809, ordinovaný v r.1842. farár vo viacerých farnostiach,od roku 1896 na odpočinku, zomrel 27.7.1898 na Starých Horách.

Kňaza sme informovali o našich poznatkoch príhovorom Gitky Durčányovej o osobe Mateja Hrivnáka a J.Meriač oboznámil so zaujímavým materiálom o kríži na pútnickej ceste na Kráľovej studni, ktorý je dielom valčianskeho kováča Jána Sekerku a aj o starohorskom kňazovi, profesorovi bystrického gymnázia Prof. Lukášovi Drozdovi. Ten je za zvláštnych okolností pochovaný na valčianskom cintoríne.

Zostavil: J.Meriač
více  Zavřít popis alba 
  • 24.8.2019
  • 19 zobrazení
  • 0
masarikmatvej
více  Zavřít popis alba 
  • 19.8.2019
  • 11 zobrazení
  • 0
kstttstn
24 "pútnikov" z KST TTS a niekoľko ďalších obdivovateľov krás Slovenska sa vydalo z Ružomberka cez Kalváriu na "krížne cesty" nad Ružomberkom. Tu sa rozdelili na 2 skupiny, jedna ťažšou trasou cez Sidorovo (1099m) do Vlkolínca, druhá skupina okolo Sidorova na lyžiarske stredisko Malino-Brdo a odtiaľ tiež do Vlkolínca, kde sa stretli v občerstvovacej stanici" pri múzeu, podaktorí múzeum aj navštívili a hodnotili ako veľmi zaujímavé a pekné. Po občerstveni sa vrátili okolo Krkavej skaly zpäť do Ružomberka a krátko sa ešte zastavili pri peknom areáli Mauzólea. Aká bola spokojnosť? - viď foto.

Foto: Ferko M., Marián M.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.8.2019
  • 139 zobrazení
  • 1
samaritan
An amazing trip to place of pilgrimage :O)
Kalvária Oščadnica
Oščadnica, Slovak Republic
( August / 2019 )
více  Zavřít popis alba 
  • 11.8.2019
  • 17 zobrazení
  • 1
huev
  • 4.8.2019
  • 3 zobrazení
  • 0
fjw
Během letoššního slovenského putování jsme se v pondělí 29. července 2019 vypravili do oblasti Hontu. Postupně jsme si prohlédli zřčíceninu opevněného kláštera Bzovík, pak jsme zavítali do podhradí a na hrad Čabraď. Další kroky následně směřovaly do obce Hrušov, kde jsme vystoupali na rozhlednu na Prašném kopci a ke Kalvárii. Dnešní den jsme zakončili v samotné obci Hrušov, významné svými skalními obydlími.
Pevnost Bzovík.
Pri obci Bzovík na juhu stredného Slovenska sa nachádza ďalší z nemých svedkov slovenskej histórie - mohutná protiturecká pevnosť Bzovík. Vznikla prestavbou cisterciánskeho opátstva založeného okolo roku 1130. O niekoľko desaťročí neskôr tu vzniklo premonštrátske prepošstvo, ktoré sa stalo najväčším feudálnym panstvom v Honte. V 15. storočí bolo viackrát zničené.
V roku 1530 sa prepošstva zmocnil Žigmund Balassa, ktorý rehoľníkov vyhnal a v rokoch 1530 až 1546 pôvodný románsky kláštor prestaval na goticko-renesančný hrad s mohutným vonkajším opevnením zosilneným štyrmi nárožnými baštami a vodnou priekopou. Pevnosť bola poškodená na konci druhej svetovej vojny a až v posledných rokoch ju čiastočne zrekonštruovali.
Okrem opevnenia a bášt sa na jej nádvorí zachovali ruiny bývalého kláštora a časť pôvodne románskeho kostola. V současné době zde probíhají zácharanářské práce.
Hrad Čabraď.
Dávna história upúta turistov na juhu Slovenska v Krupinskej planine, kde sa vypína zrúcanina hradu Čabraď. Pôvodne strážny hrad, ktorý sa písomne spomína v roku 1276, postavili na ochranu cesty vedúcej do stredoslovenských banských miest. V 16. storočí ho prebudovali na protitureckú pevnosť, ktorá sa úspešne ubránila všetkým tureckým nájazdom. V 17. storočí hrad získali Koháryovci, ktorí ho po presťahovaní do pohodlnejšieho kaštieľa vo Svätom Antone v roku 1812 podpálili. Hrad odvtedy pustne. Čabradský hradný vrch a jeho okolie je národnou prírodnou rezerváciou s najbohatším výskytom plazov na území Slovenska (žije tu najmä množstvo užoviek). Zdroj: Dajama
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • léto
  • 145 zobrazení
  • 5
josefj68
Procházka v okolí Litoměřic. Zahájená na sídlišťi v Pokraticích, dále po zelené do Miřejovic a na Kamýk. Potom stále po zelené s malou odbočkou na Strážiště. Pak kolem kaple Navštívení p. Marie na Kalvárii a do Velkých Žernosek. Z Velkých Žernosek po modré do Malíče a dále mimo značenou cestu do Knoblošky a poté již po silnici do Litoměřic - Pokratic.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 28.7.2019
  • 14 zobrazení
  • 0
malen
17 komentářů
  • 23.7.2019
  • 29 zobrazení
  • 5
jozom
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červenci
  • 32 zobrazení
  • 0
navi59
  • 6.7.2019
  • 19 zobrazení
  • 0
lubosh58
7 komentářů
  • 5.7.2019
  • 74 zobrazení
  • 8
ovyt
Myslím, že to byl jeden z nejhezčích výletů s OVýTem... 13 km mezi Sebuzínem přes Plešivec a Kamýk na Kalvárii, odkud se otevřel jedinečný výhled na údolí Labe s Bránou Čech (Porta Bohemica), a naším konečným místem, kterým byly Velké Žernoseky, bylo ve velkém vedru, ale vítr profukoval, tak se vše dalo celkem v pohodě snést. Teď, když píšu tyhle řádky, tak v rádiu hlásí, že i dnes padaly v Česku teplotní rekordy... Odpoledne, kdy vedro bylo už hodně k 37 st.C, jsme prožili v občerstvovně a pak na parníku, kterým jsme se vrátili kolem Střekova do Ústí! Šlo nás 8, propozice výletu jsou tady: www.ovyt.cz/nase-akce2/porta-bohemica/
více  Zavřít popis alba 
  • 30.6.2019
  • 79 zobrazení
  • 0
strakaci
  • 15.6.2019
  • 94 zobrazení
  • 0
marenice
  • 15.6.2019
  • 40 zobrazení
  • 0
reklama