Hledání

144 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

honsik
12. den jsme si protáhnuli těla při výživné túře ke slepencovým skalním útvarům a následně se koupali u Ohridského jezera s hady a Korany. Rybu Koran nelze spatřit jinde na světě, proto nikdo neváhal a k večeři jí požral :) Poslední noc v Albánii jsme strávili na lehátkách u vody a užívali si té nebetyčné svobody. 13. den dopo nastal čas naší pouť touto zemí bunkrů, levného koňaku a otevřených lidských srdcí zakončit. Učinili jsme tak se slzou v oku a rybí kostí v krku v rybářské vesnici Lin, kde padl zbytek místních šušníků za chléb a vodu.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2009
  • 4 355 zobrazení
  • 2
voki1
1 komentář
  • 7.7.2012
  • 4 065 zobrazení
  • 10
tschombik
Plitvička jezera, župa Lika-Senj, Chorvatsko.
Terasovitě rozložená krasová jezera se 140 vodopády a mnoha jeskyněmi.
Oblast je pojmenována po řece Plitvica, která spadá do řeky Korany 78 m vysokým vodopádem pod jezerem Kaludorevac.
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
  • září 2011
  • 2 150 zobrazení
  • 1
pidilidi
„pořád jedno to samé, ale přesto krásné“ nebo „krásné, ale pořád to samé“

Národní park Plitvická jezera byl vyhlášen v roce 1949 na ploše 295 km2, od roku 1979 je na seznamu světového přírodního dědictví, vedeného organizací UNESCO. Předmětem ochrany je zde především soustava šestnácti jezer z průzračně modrou vodou, navzájem spojených malebnými vodopády. Soustavu jezer vytvořily dvě nevelké říčky, Bijela Reka a Crna Reka, které se pod posledním z jezer vlévají do řeky Plitvice (odtud název) a dohromady vytvářejí řeku Korana. Obě říčky protékají travertinovým masivem, který je obzvlášť náchylný k erozi, při níž tvoří zvláštní hráze; právě za nimi vznikla zdejší jezírka. Soustava není starší než 8000 let a stále se mění, za rok narostou travertinové bariéry asi o tři centimetry. V areálu parku jsou také četné drobné jeskyně a předpokládá se, že aspoň část jezer je také krasového původu.
Všechna jezera jsou obklopena hlubokými lesy, v nichž ještě rostou divoké orchideje a žijí medvědi a rysi.
(Zdroje : 1. Chorvatsko – Střední Dalmácie. Průvodce po zahraničí. 2. Chorvatsko.
Foto : já a Jan Kocich
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
267 komentářů
  • 15.7.2012
  • 1 693 zobrazení
  • 0
fotofichtik
více  Zavřít popis alba 
  • září 2011
  • 1 146 zobrazení
  • 0
zpfleger
Sjíždění řek v Chorvatsku - Mreznica, Zrmanja, Korana a návštěva Zadaru a Starigradu
Kategorie: sportzábava
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2017
  • 689 zobrazení
  • 1
fmdisco
Bonton Strakonice www.bontonstrakonice.wz.cz. Oslava 30 let diskoték FM v sokolovne Strakonice 22.12.2008. Na den přesně před 30 lety odehrál FM ve strakonické sokolovně svoji první diskotéku. Oslava proběhla setkáním bývalých strakonických skupin které se daly k tomuto učelu opět dohromady.Vystoupily:TEP,EXTRAKT,METEOR, BONTON, BAS, STA, THE LAST LEVEL, DONKEYS,ROTOR, RECEPT a jako speciální host Michal Šindelář.FOTO:Petr Kořán
více  Zavřít popis alba 
  • 596 zobrazení
  • 0
simciik
Řeka Korana vytéká z Plitvických jezer, lépe řečeno obvykle vytéká. Těšili jsme se na koupačku a našli jsme jen prázdné koryto.. Takže aspoň procházka po dně :)
více  Zavřít popis alba 
  • 3.7.2011
  • 605 zobrazení
  • 0
makytomickova
Radek a jeho šesti člennej harém, sobota v Gironě, noc na letišti, dva dny ve městečku Marrakesh, dva dny v poušti -cesta mikrobusem s Abdulem, VELBLOUDI!, spaní ve stanech, cesta na velbloudech zpátky a cetsa mikrobusem do Marrakeshe, čtvrtek přesun vlakem do města Fés, dva dny ve Fés a večer odlet domů. Krásnej tejden, poznání nový kultury (nabídky k sňatku včetně velbloudů a vlastní střechy nad havou za to!, smlouvání v obchodech, pomerančovej džus, koberec:o), couscousy a tajiny- jejich typický jídla, pravidelné hlásání koránu z mešit uprostřed noci, ...) ->fotky jsou přeházený!!
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2010
  • 588 zobrazení
  • 1
iveca
začalo to nevesele smradlavým autobusem a debilním řidičem, ale pak už to mělo jen samá pozitiva - no téměř, až na bolavá ramena a horké hlavy :-)))
Kupa, Korana, Mrežnica, Una, Zrmanja /na vodě jsem nefotila/ a krásný Jadran u Zadaru
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2011
  • 567 zobrazení
  • 1
vlcicemargita
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • květen až srpen 2012
  • 549 zobrazení
  • 1
terkav
Tady opakuju fotky Arabů. Na fotkách Koran a Šárka :)
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2008
  • 505 zobrazení
  • 0
adiepetrova
Máca - 5 Retardérských kopřiv
- Blanka Jirková
- Jiřík Kala
- Anička Lederová
- Káťa Černá
- Štěpánka Palkosková

Péťa - Topinky
- Lenka Jirková
- Daniel Balšan
- Danča Jánská
- Johanka Kořánová
- Květa Štětinová

Jíťa - Bushmani
- Markétka Belekaničová
- Štěpán Belekanič
- Natálka Varyšová
- Anežka Lněníčková
- Johanka Marešová

Móňa - Dračice
- Miru Franková
- Péťa Řádková
- Matylda Roučová
- Adélka Khůnová
- Janička Štětinová

Áďa - Bambíci s.r.o.
- Kristýnka Hladová
- Michalka Šádová
- Adélka Tomková
- Barunka Hošková
- Baruška Černá
- Barča Trykarová

+ Šárka Saloňová - zdravotník a Klára Řehořová

Při našem putování navštívil Jack London Japonsko, děti si vyzkoušely sumo a skládání origami, dále Francii, kde nás čekal výstup na místní Eiffelovku - Loket. Následovala Afrika a naše stopování divoké zvěře, Indii jsme vynechali, neboť bylo kolem 40°C a celý den jsme strávili u vody. Vše jsme završili Španělskem, státem koní, děti si vyzkoušely westernové ježdění, zajely si drezúrní soutěž a nakonec se vydaly na karneval. Nesmíme však zapomenout ani na čtvrteční stezku odvahy.

Veliké poděkování patří manželům Jelínkovým a Míše Kunové.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2015
  • 504 zobrazení
  • 0
adelinka99
Fotky od Honzy Kořana
více  Zavřít popis alba 
  • 16.2.2009
  • 454 zobrazení
  • 0
kholaci
Abychom se vyhnuli návalům na silnicích, zarezervoval jsem přes portál booking jednu noc v privátním ubytování nedaleko Plitvických jezer, konkrétně v House Tomljanovic v obce Jezerce (cca 5km od hlavního vstupu). Podle navigace jsme v pátek kolem 17. hodiny místo přesně našli, domluvili se s majitelkou a na její radu vyrazili do 2km vzdálené restaurace. Protože pořád pršelo, vzali jsme to autem. Po pár pivkách a limčách jsme se vrátili, já zaplatil za jednu noc dle nastavené ceny na booking 50Eu - cca 370HRK, s tím, že ráno vstaneme brzy a přejedeme na parkoviště NP. To vše podle počasí. Ráno v šest bylo azuro. V sedm už jsme kupovali vstupenky (180HRK dospělí a dítě 80HRK) - sice je to dražší, ale rozhodně nelitujeme. Ostatně, fotky v tomto albu to potvrzují. Úplně sami pro sebe jsme Plitvice neměli, ale davům jsme se ráno vyhnuli. Nejprve jsme šli k velkému vodopádu, Vieliky slap - jediný na říčce Plitvice, která se ze strany vlévá do řeky Korana, na které jsou všechna jezera i ostatní vodopády. Obloukem jsme došli přes známou jeskyni (Poklad na Stř.jezeře) k přístavišti a chvilku počkali na loď, která nás převezla přes jezero Kozjak (v ceně vstupného - kontrolovali vstupenky), odtamtud jsme pokračovali podél jezer dle šipek. Míjeli jsme krásné kaskády, vodopády, jezera s čistou vodou a byli opravdu unešeni tou krásou. Došli jsme až k zastávce vlakobusu, který zrovna přijel a nabíral turisty. Ten nás pak nad jezery dovezl skoro zpět - ke vchodu č.2 a my odtud přešli pěšky s výhledy na jezera zpět ke vchodu 1, kde jsme měli na parkovišti auto. U okénka jsme ukázali ráno vyzvednutou kartičku (u závory) a zaplatili parkovné (cca 7HRK/hod. - lze kartou). To vše jsme stihli za cca 5 hodin. Jsme rozhodnuti se sem někdy vrátit před hlavní turistickou sezonou (květen?) - opravdu to stojí za to!
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2017
  • 501 zobrazení
  • 3
mrkvacek
Amant Doux, Andalouse, Baby Love, Baruška, Blueberry, Bonstar, Borneus, Candy Bay, Cheri Rules, Cincér, Císařovna, Derby Sharp, Divoká Kočka, Emotional, Fantastic Koran, Gardes, Ibisa, Killwillie, Lardeo, Le Duc, Limanowa, Lucky for Life, Létající Čestmír, Madelina, Malajka, Miss Hany, Mořská Panna, Parabella, Perikles, Porta Cila, Prospect, Renesans, Richie, Santa Boy, Shadow Day, Sienit, Sixtus, Stevero, Sun Ray, Terebesz, Tripolis
Kategorie: sportzvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 17.7.2010
  • 447 zobrazení
  • 1
mrkvacek
Agromerace, Artagan, Aspen, Aziak, Beau, Clint, Columbus, Danubit, Dekolt, Devil´s Star, Divinka, Džin, Earlien, Fantastic Koran, Fartina, Ferda Brabenec, First Jape, Flying Eagle, Fortex, France Extreme, Frodo, Goma, Grinwitch, Hesika, Hugo Kub, Ivan Poddubny, Kasparov, Kenya Dance, Ksiežna Jape, Lenzir, Lymondka, Madanpour, Master Chief, Mikrop Fong, Mr Dario, Nero Krvavý Básník, Nezbeda, Nordost, Oregonia, Polární Bouře, Quilona, Rabbit Avonbridge, Rabbit Zaha, Rechialfa, Renard Argenté, Roman Beauty, Sagitárius, Shadow Day, Siran, Tenssio, Terasa, Tomík, Velká Moje Láska, Vinnah, Vitulus,Well Man
Kategorie: sportzvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 9.5.2010
  • 429 zobrazení
  • 0
laurena
Dostih klusáků pod sedlem-monté, 1.600m, vítěz: Vesničanka (E.Volf)
Finále letošní Pony Ligy, vítěz: Fanta (A.Pospíšilová)
IV.kat., 1.600m, vítěz: Fantastic Koran (ž.Chaloupka)
IV.kat., 1.100m, vítěz: Premiéra (žk.Verner)
více  Zavřít popis alba 
  • 28.9.2009
  • 382 zobrazení
  • 0
boban72
Trocha vzpomínky na léto...

Národní park Plitvice byl založen v roce 1949 a od roku 1979 je na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Tvoří ho soustava 16 jezer propojená vodopády a kaskádami a celý zabírá plochu 295 km2. Jezerní soustavu obklopují zalesněné masivy Male Kapele a Plješivce. Jezerní soustava je rozdělena na horní patro s 12 jezery a dolní patro se 4 jezery.

Park leží ve vápencové proláklině a neustále mění svou tvářnost narůstáním travertinových hrází, erozí travertinových bloků a dalších vlivů. Film Poklad na stříbrném jezeře ukazuje jenom zlomek toho, co mohou návštěvníci vidět ve skutečnosti. Ke vzniku teras přispívají hlavně unikátní bakterie, které žijí na terasách v mechu a trávě. Bariéry narůstají dost rychle, asi 3 cm za rok. Dolní jezera vznikla zřícením stropů podzemních jeskyň a jejich naplněním vodou. Barva jezer se neustále mění od azurové přes jasně zelenou po tmavě modrou nebo šedou. Barva je závislá na množství minerálů a organismů ve vodě, neboť déšť přináší bahno, které se ukládá na dně, a různý úhel dopadu slunečních paprsků působí neuvěřitelné barevné proměny.

Říčka Plitvica, která dala celému systému jméno, nespojuje žádná jezera. Hlavní systém vznikl na blízkých řekách Matica a Rječica a na třech menších potocích. Teprve po jejich splynutí se spojují s Plitvicí a vytvářejí řeku Koraná.

Zdejší porost patří k velmi zachovalým v Evropě. V rámci parku jsou přísně chráněné a nepřístupné lokality endemitů a pralesní rezervace. V lesích žijí velké šelmy jako medvědi, vlci a rysi, dále vysoká a černá zvěř. Jezera jsou bohatá na ryby a raky, lov je však zakázán.
více  Zavřít popis alba 
19 komentářů
  • 14.3.2015
  • 359 zobrazení
  • 6
cervik-dobriv
S Accessem 2500km Marokem

Do Maroka vyrážím už po čtvrté. Připravil jsem si zbrusu nové trasy a nebude to jen ježdění kolem základního tábora v dunách Erg Chebbi. V plánu máme nejen navštívit Saharu a Atlas, ale i vzdálené vodopády nebo horská jezera…
V jednu hodinu 28.2.2015 vyrážíme ve složení : Radek- Yamaha Grizzly 700i, Václav - Kawasaki Brute Force 750 a já s Accessem Max 750i LT. Hned za hranicemi padá sníh. Naštěstí obavy z přejezdu Brenneru byly zbytečné. K trajektu přijíždíme v 16 hodin a hned mizíme v jeho obrovských útrobách. V 18:00 hod. se vyplouvá. Po 48 hod plutí jsme v Maroku. Dvě hodiny strávíme vyloděním a vyřízením dokumentů na celnici, pak najíždíme za branami na dálnici. Noční přesun do základního tábora Tifina v Erfoudu, kam dorážíme dopoledne v 10 hod.
Bez odpočinku natěšeni na zážitky se připravujeme na desetidenní okruh. Po čtyřech hodinách vyrážíme směr Sahara. Hned za městem Risani mizíme mezi pahorky v prachu. Jindy suchá místa tu překrásně kvetou. V řečišti protéká místy voda a zase mizí v písku. Užíváme si prvních písečných přesypů. Potkáváme zdivočelé muly. Hledám místo na oběd, někde v blízkosti vody na koupání. Břehy jsou zrádné, plné bahna - skořepina na něm je zrádná. Nechce se mi hned první den být od bahna a vyprošťovat z něj čtyřkolku. Po chvíli nacházím pevné dno s průzračně čistou vodou. To je ono. Jenže Radek a Véna nikde. Ani je neslyším. Vyjíždím na nejvyšší dunu v okolí a v hustém porostu vidím vyčnívat vlajku. Jedu za nimi. První problém. Radkovy se vytrhl zadní nosič, i s kufrem a kanystry leží na zemi za ním. Drží na dvou ohnutých slabých vzpěrách. Sundaváme co jde a vracíme nosič zpět do původního tvaru. Kurtami zafixujeme nosič. Co teď? Jet dál nebo se vrátit? K nejbližší vesnici to máme 20 km vzduchem přes pahorky. Zpět do z. tábora to po svých stopách máme 65 km, ale to by jsme přes členitý terén nedojeli. Sázím na jistotu a jedeme do kempu Tifina, kde nám ochotně pomohou najít nějakou dílnu, ve které vyztužíme rám nosiče. Hledám jinou cestu, pokud možno co nejpříjemnější. Po 40 km jsme na asfaltové silnici. Nosič zatím drží. V sedm jsme v kempu. Po pěti hodinách jízdy máme za sebou 160 km. Před půlnocí opraveno a připraveno ráno vyrazit směr Sahara.
Pozměňuji plán trasy. Dnes to bude převážně o rychlosti bez použití asfaltu. U první benzínky dotankujeme vše do plna. Radek nedočkavě bere zelenou pistoli a tankuje. Berber rozhazuje rukama a cosi haleká. Jediné co jsem pochopil - je to nafta! To ten den začíná. Naštěstí začal plnit kanystry, tak je pohroma zažehnána. Při placení nás ještě obere o pár dirhámů. Asi spropitné :-D. Hurá do terénu. Je sucho a hodně to práší. Naše rozestupy jsou i kilometrové, ale stále na dohled. Dostáváme se na rovné pláně, kde už jedeme vedle sebe. Rychlost kolísá mezi 80-ti až 100 km/h, podle hrubosti podkladu. Občas i naše přeložené mašiny se odlepí od země. Svižné svezení po dvou hodinách pustou krajinou, bez jediného stromu, ukončujeme pod hustým porostem zeleně v řečišti, kde si dáme občerstvení. Jemné rovné písečné dno poskytuje komfortní odpočinkové svezení, ale stále ve středu. Klesající voda vymlela i menší strouhy zařízlé i metr do dna koryta. Po 20-ti km opouštíme řečiště, které jde jiným směrem, než potřebujeme. Dostáváme se do zemědělské oblasti. Vodu tu čerpají z hlubin. Snad sto let staré čerpadlo poháněné ještě starším motorem, který je krmený z propanbutanové lahve. Prostě skvost do muzea tu stále plní svou funkci. Posledních 50 km je nekonečných. Dostali jsme se na širokou cestu, připravenou zřejmě několik let na asfaltový povrch. Monotónní jízda nás unavuje. Pár km před Zagorou zastavujeme, aby jsme ulevili ztuhlému palci. Zjišťuji, že mám naprasklý držák nosiče. 5mm silná pasovina praskla u oka, kudy prochází šroub. Jak na zavolanou přijíždí žlutý Defender a zastavuje u nás. Byl to majitel největšího servisu v Zagoře. Ochotně nám poskytuje služby. Po půl hodině držák zavařen a ukazuje nám své obchůdky už ze sedla mopedu. Doporučuje nám krásný stylový hotýlek. Nejdříve chtěli za noc se snídaní 900 dirhámů, ale po chvilce smlouvání jsme na třetině.

3.den
Probuzení v nádherném hotelu s překrásnou zahradou. Po snídani hledáme benzínku, zakreslená v GPS neexistovala, byl to bod v pustině. Začalo hodinové hledání ropy. Museli jsme se vrátit do Zagory. Před Saharou, 20 km od hranic s Alžírem, je policejní kontrola, kde kontrolovali a zapisovali pasy. Potom už nás čekala pustina zvaná Sahara. V dálce vidíme první duny. Zkoušíme, co naše stroje, těžce naložené zvládnou. Písek je jemný a ani po návětrné straně není utáhlý. Zdoláváme malé 20-ti metrové duny. Pomaličku se rozjíždíme. Po hodině tréninku přichází první karambol. Radek nezvládl otočení ve svahu a nedobrovolně opouští svůj stroj, který v kotrmelcích pod ním mizí. Co šlo, očesal. Zrcátka, plexy štít i držáky na vodu. Posbíráme, co půjde ještě použít a vyrážíme značka hotel. V dotyčném místě nic takového zase není. Jen rozpadlé ruiny, kam pastevci zaženou na noc svá stáda. Další bod kousek od nás je zdroj vody. Ten tam sice byl, ale obehnán zdí a uvnitř políčka. Začíná zapadat slunce. Míříme do dun, kde jsou značeny kempy. Ty už tam po tmě nacházíme, jsou zde berberské stany a hlavně voda. Sprchy tu už několik let nefungují. Na mytí dostáváme kýbl. Vytahuji svou mobilní sprchu a berbeři se nestačí divit, jak jsme vybaveni. Venca jim ukazuje, jak se chytá do lasa. Je totiž šampion rodeových disciplín ČR roku 2011. Oni na oplátku berou bubínky, barely a spustí svou hudební produkci.

4.den
Brzo ráno nás probouzí prudký vítr. To, co nás čekalo venku, jsem už nechtěl zažít. Řádila tam písečná bouře. Než jsme stačili opravit Radkovy plexy štít americkou páskou, už nám berbeři přinášejí snídani. Bouře neustává a podle domorodců, jen tak nepřestane. V plánu jsme měli průjezd velkým dunovým polem, což je v tomhle nereálné, proto ho budeme po kraji kopírovat. Sice je to delší, ale za to bezpečnější. Postupně se proplétáme mezi hromádkami písku, až se pomaličku začínáme od nich vzdalovat. Vítr sice neustává, zato je větší viditelnost. Odjíždíme k osamocené stolové hoře, kterou máme v plánu objet. Za ní, už je vzduch o poznání čistší. V dálce vidím rychle jedoucí nákladní automobil. Uhýbám mu z cesty, aby mě nezasypal prachem. Beru do ruky foťák a snažím se ho vyfotit. Prožene se kolem a najednou se driftem otáčí a jede ke mě. Vyskočili dva vojáci a berou mi z ruky foťák. Pochopil jsem, o co jde, tak než mi ho stačili zničit, mažu před nimi fotky, které jsem zrovna pořídil. Omluvil jsem se, že jsem netušil, že jde o vojenské vozidlo. Naskočili do kabiny a pelášili dál. Konečně se přibližujeme k městečku Foum – Zguid, kde budeme moci dotankovat hladového Bruta. Před městem je závora a zase vojáci. Kontrolují pasy a vyptávají se, odkud jedeme a kam míříme. Ve městečku si dáváme oběd a všichni se připojujeme k místní Wi-Fi. Potom už nás čeká průjezd kaňonem, který ještě nikdo neprojel. Domorodci nechápavě pozorují, kam to míříme. Stoupáme proti proudu kamenitou cestou, která pomalu zarůstá. Ta končila v poslední vesnici. Rozhodujeme se pokračovat korytem řeky, až kam to půjde. Tma nás dostihla a jsme nuceni se utábořit. Za zpěvu žab usínám.
5.den
V 7 ráno mě probudila zima. Pouhých 5 stupňů. Jdu najít dřevo na oheň. Kromě palem a rákosí tu nic neroste, ale na ohřátí to postačí. Balíme a razíme dál soutěskou. Obtížnost terénu stoupá. Mění se to v trialovou jízdu. Sesedáme z kolek a jdeme hledat, kudy dál. Domorodec tvrdí, že tu chodí, ale tak maximálně s naloženým oslem. Dáme ještě koupel v horské bystřině a obracíme zpět k první odbočce naším směrem. Ačkoli jsme neprojeli, tak tenhle průzkum za to stál. Potkáváme novou pevnost a kolem nezvykle spoustu nových kamionů. Po přiblížení zjišťujeme, že jsou to částečně kulisy. Natáčí se zde historický film. Pro tyto účely do této oblasti udělali novou cestu, které chyběl už jen asfaltový koberec. Betonové plochy, které jsme potkali uprostřed pustiny, slouží jako heliport. Pasoucí se velká stáda v okolí sloužili také k těmto účelům. Venca už zase somruje benzín. Jeho žíznivý Brut je zase na suchu. Nedaleko od filmařů, je městečko, kde dotankujeme opět vše co máme a jedeme směr Atlas. Šplháme až do 2.200 m.n.m., kde jsou zbytky sněhu. Majestátné vrcholky se tu tyčí až do 3.800 m.n.m. Už se stmívá a hotel značený v mapě nikde. Ochotný domorodec nám dává vizitku dalšího hotelu po cestě, ke kterému se dostáváme, až po 45 km za hluboké tmy. Majitel už nás vyhlížel u cesty. Nevím, jestli se tomu dá říci hotel, ale čisté matrace na zemi a teplou sprchu tu mají. K večeři se podává polévka, Tažin se skopovým a pomeranče. Teplota tu nepřesahuje 10 stupňů. Jdeme se zavrtat do dek.

6.den
Za rozbřesku sjíždíme z Atlasu směr vodopády Ouzoun Cascades . Jediná cesta v okolí přes hřeben je místy zasypána kamením a tajícím sněhem. Burácející voda v řekách tu není už průzračná, ale zakalená, jak po cestě bere co jí přijde do cesty. Je to tu jak na houpačce. Pořád nahoru a dolů. Pohled z vrcholků do údolí, jak se kroutí cesta, je nádherný. K vodopádům přijíždíme odpoledne. Hned na parkovišti se nás ujme místní berber s 10-ti metrový šátkem namotaným na hlavě, který nás dovede do hotelu, potom nás protáhne vodopády a doporučí restauraci . Sám si sedne před ní a čeká, než se najíme. Poté nás odvede zpátky k hotelu, kde teče jen studená :-( Po setmění majitel a jeho kamarádi zapomínají na korán. Vytahují tvrdý alkohol a balí si hašiš. Jsou přátelští a na tento večer navazujeme družbu.
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2014/2015
  • 361 zobrazení
  • 0
zajimavosti
Plitvická jezera (chorvatsky Plitvička jezera) jsou nejznámější národní park v Licko-senjské župě v Chorvatsku. Nachází se na horním toku řeky Korana mezi horskými vápencovými masívy Velká a Malá Kapela a Pleševica mezi města Karlovac a Zadar v blízkosti hranice s Bosnou a Hercegovinou.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.9.2003
  • 340 zobrazení
  • 0
chita
Školní výlet, jedny Pohořelice, jeden průser, jedna Vídeň, spousta keců, ale žádná nuda a kámošky :) Účast: Perník, Kořan, Plesovka, Anča, Bára, Věrka a Marťa!!
více  Zavřít popis alba 
  • 16.12.2006
  • 330 zobrazení
  • 0
reklama