Hledání

60 vyhledaných výsledků

Sleva 35 % na
všechno
-35 % s kódem

Fotoknihy, pexesa, plakáty... právě teď se slevou!
Kód: DenFotografie

Sleva 35 % na<br>všechno
sylva
15. října 2011 jsme Vítali nové občánky Staňkovic. Dva chlapečky a jedno děvčátko. Do kroniky obce byli zapsáni: Maruška, Šimonek a Tomášek.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.10.2011
  • 157 zobrazení
  • 0
sos19hodonin
Ve večerních hodinách jsme se zúčastnili také pietního aktu v obci Týnec u Břeclavi, který se konal u sochy rudoarmějce u kostela, pak u hrobu na hřbitově a posléze u hrobu v lese. Po položení věnců přednesla projev inspirovaný zápisky z kroniky obce z roku 1945, starostka obce Mgr. Hana Zoubková.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.4.2012
  • 201 zobrazení
  • 0
mia1960
Jako Fénix z popela snad povstane tento zdevastovaný kostel se hřbitovem. Velký dík všem, kteří se trpělivě a obětavě snaží tomuto klenotu dát původní podobu. Z digitální kroniky obce jsem se mnoho nedozvěděla, je v němčině, českého obyvatelstva tu bývala hrstka. Jediná dochovaná kronika v češtině je školní kronika popisující nesnadný boj o zřízení (a přežití) české školy.
více  Zavřít popis alba 
  • 4.3.2018
  • 18 zobrazení
  • 2
wintermans
Obec Siřejovice se nachází v okrese Litoměřice, kraj Ústecký, něco přes 4 km od Lovosic. První písemná zmínka o vsi se objevuje již v roce 1227 v darovací listině kláštera sv. Jiří na Pražském hradě a podle tehdejších historických pramenů zněl název obce Skirewici později pak Syrziewicz či Sirzewicze nebo Syrziowicze. Název obce si lze vyložit pravděpodobně ve spojitosti s osídlením (sirý - opuštěný) a i v případě Siřejovic, jak dokazuje vyvíjející se název obce, docházelo k jeho postupné změně podle hláskových zákonů. Ve 14. století patřila ves Kaplířům, kteří zde nějaký čas dokonce i sídlili. Další zprávy o vsi jsou pak z roku 1400, kdy obec patřila p.Ješkovi ze Vchynic, který Siřejovice dle kupní smlouvy z 12.5. 1400 směnil s Janem z Vartenberka. Tato směna však byla příčinou různých pří, které na počátku 15. století vyvrcholily velikým sporem mezi rodem Vchynickým a Vartenberským. V kronice obce se uvádí, že důvodem sporů mezi oběma rody byla především zpupnosti zboží Siřejovického a dluh pana z Vartenberka, který za Siřejovice stále dlužil. V roce 1430 zastavil císař Zikmund za 1000 kop pražských grošů Siřejovice Janu Kaplíři ze Sulevic a toto zboží zůstalo součástí majetku Kaplířů až do roku 1623. Posledním majitelem byl Adam Kaplíř ze Sulevic, kterému byly Siřejovice odňaty a prodány Volfovi Ilburkovi, hraběti z Vřesovic za 29 750 zlatých. Obec pak opětovně ale pouze na krátkou dobu přešla do vlastnictví kláštera sv.Jiří v Praze, a to jen do doby než část vsi koupil Zikmund Brozanský z Vřesovic. Kronika obce dále uvádí velmi rozsáhlý seznam majitelů, kteří obec vlastnili a v neposlední řadě je zde uveden i František Preidl, rytíř z Hassenbrůnu, po kterém majetek zdědil továrník Emanuel Karsch. Ten dal poté obec věnem dceři Hedvice, která se později stala hraběnkou a majitelkou Čížkovického panství. Další dějiny obce jsou pak velmi úzce spojeny s dějinami blízkých Čížkovic. Při „pozemkové reformě" přešla obec Siřejovice do záboru, díky kterému byl vytvořen zbytkový statek o 50 ha půdy a ostatní půda byla rozdělena mezi drobné zemědělce.
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2011 až listopad 2014
  • 25 zobrazení
  • 0
vacenovice
Před 70. lety byly Vacenovice osvobozeny Rudou armádou. OÚ uspořádal vzpomínkovou akci. Zástupci obce položili věnce k pomníku padlých, Sbor sv. Cecílie zazpíval hymnu a v sále Hospody U Letochů bylo čtení z kroniky obce - L. Svorová, zápisky místního písmáka V. Profoty - ing. J. Bačíková MBA a vzpomínky V. Poláka přeživšího vězně z Osvětimi - M. Šimečková. K tomu zahrál a zazpíval mladý Band při ZUŠ Dubňany a taneční číslo předvedla skupina Tanec Swingteam z Dubňan. Na závěr velmi hezkého odpoledne zavzpomínali pamětníci - L. Polák, L. Mikulčíková a A. Hajná.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.4.2015
  • 631 zobrazení
  • 0
lubator
Úvodem lze v souladu s kronikou obce Liptákov konstatovat:"Zima byla letos tuhá." Proto se mi moc ven nechtělo, zkoušel jsem raději experimentovat s focením kývacího ptáka a ovoce. V sobotu 23.3. sice slunce svítilo, odpolední teplta asi -3°C, ale pocitová teplota hodně nízko. Další záběry jsou z oslavy Dne učitelů (kulturní program). Praha se v pátek 29.3. probudila do pocukrovaného rána, takže brašnu s foťákem a cestou ráno do práce a odpoledne z práce něco vyfotit. V sobotu jela párovka na Křivoklát, v něděli taky, takže po velikonočním posezení s přáteli honem na nádraží do Vršovic, párovkou do Braníka. Aby se neřeklo, cestou z Braníka domů zase poletoval sníh.
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2013
  • 75 zobrazení
  • 0
kodlcr
Nulté - úplně první video - historie - rodáci hovoří: https://www.youtube.com/watch?v=3UQzfMjsgDI
Úvodní video z 21.7.2018: https://www.youtube.com/watch?v=EJ8jbgvFUW8
Druhá část videa - ukázka: https://www.youtube.com/watch?v=FAUkl1Dfi9o
Třetí část videa - ukázka: https://www.youtube.com/watch?v=n2pHuoEf2uk)
Video - Povodeň Přestavlky, Řestoky, Trojovice, Hrochův Týnec:
https://www.youtube.com/watch?v=rYttuDLGZ7E
Kaple Sv. Snny 2009 - sto let: https://www.youtube.com/watch?v=tt05SN8CBTM
Jak se v Přestavlkách a Trojovicích vrká - video:
https://www.youtube.com/watch?v=e-P3ySWnJXM

Podívejte se na kroniku obce: https://www.prestavlky.cz/kronika
Obsáhlé "webovky" https://www.prestavlky.cz/
https://www.facebook.com/obecprestavlky/
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2014 až červenec 2018
  • 365 zobrazení
  • 1
hornikamenice
Obec Horní Kamenice ve spolupráci s TJ Sokol Horní Kamenice, SDH Horní Kamenice, MS Staňkov II Výtuň a spolkem Lacembok pořádala oslavy 900 let výročí obce Horní Kamenice.

V sobotu 4. a v neděli 5. července 2015 jste mohli, společně s námi oslavit 900 let od první písemné zmínky o obci Horní Kamenice.Výstavy hasičské techniky, mysliveckých trofejí, fotografií a kronik obce Horní Kamenice, vystoupení šermířů (Kargen Staňkov), jedinečné fotbalové utkání mezi týmem Horní Kamenice a Arabela team (Leoš Noha, Jaroslav Sypal, Martin Maxa a další) a hudební vystoupení skupin S.A.P a TELEFON. To všechno a ještě mnohem víc bylo u nás v Kamenici k vidění. Doufáme, že se Vám u nás v Kamenici líbilo a budeme se na Vás těšit na nějaké z dalších akcí...

Fotografie: Richard Rendek, Jiří Petráš
více  Zavřít popis alba 
  • 4.7.2015
  • 280 zobrazení
  • 0
janeklouznice
STARÁ ŠKOLA
Jednou z nejhezčích a velmi oblíbených cest v naší obci, je cesta od „Mlejna“ (Rathouský) ke včelínu (dříve včelín pana Pavlaty) a dále do Bratříkova, přes místo, kde stávala „Stará škola“.
Z kroniky obce Loužnice o „Staré škole“: V roce 1866 byla povolena pro Bratříkov a Loužnici společná jednotřídní škola. Dne 25. května 1868 byl položen základní kámen, škola byla postavena mezi oběma obcemi (dodnes se tomuto místu říká „Stará škola) a takto sloužila do roku 1898. Prvním učitelem byl Štěpán Kotek. V roce 1904 byla podpálena a již nikdy neopravena.
Tuto cestu hojně využívají nejen občané naší obce, ale také občané z Bratříkova.
Za poslední léta cesta úplně zarostla. Zastupitelé obce proto rozhodli, že tato krásná cesta bude opět prořezána a vyčištěna, aby opět mohla sloužit k pěším procházkám. Z Loužnice od silnice 1/10 do Bratříkova tato cesta měří cca 1,3 km.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2014 až září 2015
  • 113 zobrazení
  • 0
bujesilak
10.července 2010 se v obci Bujesily sešli její rodáci a přátelé. Všechny zúčastněné přivítal ve společenském sále starosta obce Pavel Trepeš. Pár slov přidal i host „Spurňák z Horního Liblína”, jak se sám nazval krajský zastupitel Miroslav Jaroš a také Ivo Brůžek, který představil Novou „malou”, kroniku obce Bujesily, vydanou u příležitosti setkání. Během celého dne pak měli rodáci a návštěvníci možnost prohlédnout si výstavu historických fotografií a dokumentů, připravenou v prostorách kulturního domu. V průběhu dne se také na jevišti společenského sálu vystřídalo několik hudebních těles. S pestrou a zajímavou hudební produkcí vystoupila kapela Kozojedská čtyřka a spol. Po obědě zpříjemnili lidovou muzikou a tancem tuto akci členové Folklorního souboru písní a tanců Jiskra z Plzně a při večerní taneční zabavě dlouho do noci vyhrávala kapela Úžas.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2010
  • 410 zobrazení
  • 0
panrh
Vrátil jsem se.Takovou nádheru máme vlastně za domem.Peklo u Zahrádek na Českolipsku skrývá úchvatnou podívanou ve všech čtyřech ročních období.Také je smutným dějištěm lidských tragédií a úmrtí včetně židovského hromadného hrobu. Myslím že Peklo nejvíce symbolizuje věta na náhrobku mladého chlapce: Peklo jsem miloval,v Pekle jsem zemřel. Přes to všechno tragické je příroda v tomto místě úchvatná,překrásná a v zimě...tichá.
Národní přírodní památka - Peklo

Údolí se nachází mezi obcí Zahrádky a městem Česká Lípa. Tato unikátní lokalita byla roku 1967 vyhlášena chráněným územím. Je asi 4 km dlouhé a cesta jím vede podél Robečského potoka. Cestu lemují vysoké pískovcové skály, které místy tvoří svislé stěny. Původní plány na stavbu železniční trati, která měla procházet touto lokalitou byly zrušeny díky aktivitám vlasteneckých zejména německých spolků a údolí bylo zachráněno i pro následující generace. Údolí Peklo

Kaňonovité údolí Robečského potoka je vytvořené ve svrchnokřídových kvádrových pískovcích mezi Zahrádkami a Českou Lípou. Na skalních stěnách se vyskytují rozmanité geomorfologické jevy – převisy, jeskyně, úzké rokle, železité inkrustace, voštiny, nedokonalé skalní hřiby, množství drobných lábkovitých škrapů a další. Hrany kaňonu jsou porostlé reliktními bory, na strmých svazích převládají suťové javořiny s lípou malolistou (Tilia cordata). Dno údolí je pokryto potočními sedimenty, na kterých se vyvinula typická lužní společenstva. V podrostu na jaře převládá bledule jarní (Leucojum vernum), kromě ní se zde vyskytuje kosatec žlutý (Iris pseudacorus), árón plamatý (Arum maculatum), ďáblík bahenní (Calla palustris), prvosenka vyšší (Primula elatior), blatouch bahenní (Caltha palustris) a další vlhkomilné druhy. Na lokalitě byl zjištěn výskyt 78 druhů ptáků, hnízdí zde například ledňáček říční (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus) či výr velký (Bubo bubo). Ze zajímavých savců se zde vyskytuje vydra říční (Lutra lutra). Při průzkumu bezobratlých byl zjištěn výskyt 250 druhů hmyzu a bohatá fauna lesních plžů a vodních mlžů. Údolí je turisticky velmi atraktivní, prochází jím naučná stezka Peklo. Pro snížení dopadu turistického ruchu jsou kolem Robečského potoka udržovány povalové chodníky.

Skrytý pramen v jeskyni se nalézá pod zbytky hradu, tzv. Frydlantu, nedaleko rozpadlého mlýna. Ze skalní pukliny vystupuje od září do konce května pára, v létě je však voda ledová. Za běžného stavu vody je puklina málo nápadná, za nízkého průtoku potoka se však objeví zabahněná jeskyně, zčásti přitesaná, která je však prostupná jen k místu, kde pěšina stoupá k Frydlantu. Pokusy o průnik hlouběji do jeskyně nebyly úspěšné. (Převzato z kroniky obce Kvítkova od F.Zeisslera, 78, 1878).

Skalní řícení je v l.1878-80 časopisem registrováno dvakrát. Při tom druhém (na začátku údolí - od Č.Lípy?) zřícený skalní blok pod sebou doslova pohřbil muže s teletem. (J.Lahn, 54, 1880).

Bojoval za svobodu a lidská práva, protože sám si těch vlastních příliš neužil. Když nebyl ve vězení, žil pod dohledem Státní bezpečnosti. Později se proslavil jako politik se srdcem kovboje. V romantickém údolí Peklo u České Lípy choval osly, kozy i ovce. Kolem statku měl hroby, kde pochoval své psy, které zabila StB, aby se mohla dostat do jeho stavení. „Posouval Chartu 77 dopředu. Neustále přicházel s nápady, jak nabourávat komunistický režim. Na mnoho věcí jsme měli odlišné názory, vždycky jsem si ho ale vážil,“ řekl o Lisovi Alexandr Vondra. Od podepsání Charty 77 se zvyšovala délka trestů, ke kterým byl Lis tehdejší mocí odsouzen. Když nebyl zavřený, byl stejně pod dohledem StB. „Půl roku jsem se musel třikrát denně hlásit v České Lípě u StB. Protože jsem nemohl řídit auto, docházel jsem těch několik kilometrů pěšky,“ vzpomínal dříve Lis. Neúnavný bojovník za svobodu a milovník zvířat má v Pekle, kde prožil posledních 30 let svého života, od roku 2002 pamětní desku.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.1.2016
  • 294 zobrazení
  • 0
mysticsmile
Malá obec Chrudichromy se nalézá na úpatí kopce Habří v malebné krajině kolem řeky Svitavy asi tři kilometry severozápadně od Boskovic, v nadmořské výšce 316 – 370 metrů. Jindy poklidná víska se sto devadesáti obyvateli ožila minulou jarní sobotu 22. dubna malou slavností.
„Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážení hosté, milí spoluobčané,“ předstoupila před shromážděný dav ve velkém sále místního kulturního domu Ing. Radomíra Měkutová. „Srdečně Vás vítáme na historicky první výstavě fotografií Chrudichrom. Vítám mezi námi vzácnou návštěvu místostarostku Boskovic Ing. Jaromíru Vítkovou a ředitelku Muzea Boskovicka Mgr. Dagmar Hamalovou. A právě díky tomuto muzeu jsme získali krásné výstavní vitríny. Paní ředitelka a její kolegové nám velmi pomohli materiály, radami a informacemi. Vítám též zastupitele naší obce v čele se starostkou paní Jarmilou Tajovskou. Rádi mezi námi vidíme i rodáky a bývalé spoluobčany, kteří už zde nebydlí, ale nezapomněli na nás. Těší nás, že se výstava stala příležitostí, abychom se sešli v širokém kruhu sousedů, známých, přátel, hostů a příznivců Chrudichrom. Na úvod pár slov o vzniku výstavy. V posledních letech jsme s Ivou občas obcházeli vesnici a fotili, co nás napadlo. Kapličku, obchod, lípy u křížku a bolševníky v Janových dolech. Všímali jsme si, jak se mění tvář obce a okolí. Tam zmizela hasičská nádrž, tady přibyly nové domy, tam zanikla cesta. Škoda, že jsme nefotili taky lidi. Mnohé z nich už dnes nemůžeme potkat a pozdravit. Naopak shledáváme nové tváře a všichni se vzájemně míjíme převážně sedíce v autech. Nejen proto nás napadlo uspořádat výstavu fotografií a připomenout si, jak se dřív žilo, co se událo, kde býval hostinec pana Fialy, kde škola, kdo hrál ochotnické divadlo. Výstavu jsme nazvali Chrudichromy v proměnách času. S přípravami jsme začali před rokem, kdy jsme Vás oslovili a společně hledali vhodné snímky. Díky Vaší ochotě se nám sešlo velké množství fotografií a dokumentů. Omlouváme se, že jsme pro tuto výstavu mohli použít jen malý zlomek. Zaměřili jsme se hlavně na první polovinu dvacátého století. Na Vaše novější fotografie se dostane příště. U každého snímku najdete kdo jej zapůjčil, co na něm je a pokud to šlo, i kdy fotografie vznikla. Chtěli bychom poděkovat všem, kteří nám věnovali svůj čas, zapůjčili fotografie a kroniky. Děkujeme také sponzorům za materiální a finanční podporu. Hlavním partnerem je Obec Chrudichromy, svaly při stěhování vitrín zapojili členové Sokola, místní hospodyňky se podílely na přípravě vynikajícího občerstvení. Další dobrovolníci pomáhají tady kolem a je řada dalších, kteří pomohli se skládáním mozaiky výstavy, jíž jsme o Vás a pro Vás společně vytvořili. Děkujeme moc všem. Možná se ptáte, proč nám přípravy zabraly celý rok. Nás na začátku též nenapadlo, kolik si to vyžádá času a úsilí. Studium materiálů, fotografií, dokumentů, popisování, zjišťování stáří, to je běh na dlouhou trať. Založili jsme kvůli tomu Občanské sdružení. Chtěli bychom Vás dnes přesvědčit, že naše úsilí nebylo marné. Záštitu nad výstavou převzal senátor Parlamentu ČR Ing. Stanislav Juránek. Je to čestná pocta a znamení, že patron nad akcí převzal ochranu a svým jménem se zaručuje za její zdárný průběh. Pan senátor nemohl osobně přijet. Zaslal nám zdravici kterou nám nyní přednese místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková.
„Dobré odpoledne, dámy a pánové. Nejprve bych chtěla poděkovat za pozvání a vyjádřit za město Boskovice obdiv nad touto výstavou, jež je prvním počinem u Vás a jak krásnou atmosféru jste zde dokázali dnes vytvořit. A nyní splním milou povinnost, přednesu zdravici od pana senátora a náměstka hejtmana Jihomoravského kraje. Po jejím přečtení zazněl sálem bouřlivý potlesk přítomných. Místostarostka Boskovic Ing. Jaromíra Vítková k tomu dodala: „ Já se mezi Vámi cítím jako domácí, protože Chrudichromy a Boskovice jsou blízcí sousedé. Mně velmi těší, že se ohlížíte do minulosti ke kořenům. U nás v Boskovicích se o to též snažíme. V současné době slavíme 790 let od první písemné zmínky o Boskovicích. Ráda bych Vás pozvala na některý z programů konaných právě k tomuto výročí.. Přijďte na besedy, výstavy nebo koncerty, termíny najdete na našich webových stránkách. Děkuji Vám a přeji pěkné odpoledne.“
„A teď se dostáváme ke kulturní části. Vítáme mezi námi pana Zdeňka Kotoučka a slečnu Kristýnu Sedlákovou. Pan Kotouček je syn řídícího učitele Josefa Kotoučka, který působil zde na chrudichromské škole v letech 1952 až 1968. A protože krásně hraje na housle, požádali jsme jej o krátký hudební vstup. Slečna Sedláková ho doprovodí na elektrický klavír. Zahrají nám dvě skladby. Nejprve Memory z muzikálu Cats a druhou Gavotu, jíž složil Francois – Joseph Gossec.“ Skvělá interpretace byla opět odměněna dlouhotrvajícím potleskem.
„Děkujeme za krásný hudební zážitek,“ pokračovala Ing. Radomíra Měkutová.“ A nyní již k obsahu výstavy. První dva panely ukazují historii obce, národopisné slavnosti, letecké snímky, dobové pohlednice. Dále uvidíte významné osobnosti. V Chrudichromech se narodil legionář z první světové války Antonín Doležel, spisovatel a politik František Loubal, duchovní František Kovář, František Doležel, Jan Kovář nebo Bohumil Chladil. Zde jsme se tak zamotali do rodokmenů, že to bylo občas i obtížné rozluštit,“ zašpásovala za všeobecného smíchu moderátorka. „Na dalším panelu jsou křížky a zvonice. Zde se dozvíte mnoho zajímavých čísel. Další stojan jsme věnovali druhé světové válce. Ukazuje výstavbu dálnice kolem Chrudichrom, totální nasazení na práce v Říši. Šestý panel je věnován škole a ochotnickému divadlu. Další zastavení je rodinný život, křest, první přijímání, svatba. Rekrutům jsme věnovali hned tři snímky. Další panel ukazuje dobové zemědělství. Zde vidíte, že se místní obyvatelé živili převážně prací na poli a chovem dobytka. Další stojany patří Sokolům, Orlům, hasičům a myslivcům. Dětem je určen panel nazvaný Na dvorku. Nejmenší zde uvidí domácí zvířata. A pak si mohou zkusit omalovánky. Pro zpestření je venku čeká skákací hrad, jenž zapůjčila organizace KDU ČSL. Poslední tři panely přestavují historii Chrudichrom, archeologické výzkumy v katastru obce. Nálezy pozůstatků osídlení sahají až do doby kamenné. Pak zde uvidíte snímky z roku 1931. Představují tehdejší náves, pastoušku a jeden z obytných domů. Kontrastem je současný snímek vsi, jenž jsme zde pro porovnání umístili. Poslední panel vzpomíná na události z obecní kroniky, je zde dopis od pana senátora a prameny k výstavě. Na stole můžete prolistovat hasičskou kroniku, knihu sjezdu rodáků, pokladní zápis o novém budování místní zvonice a báječné knihy pro hospodyňky. První obecní kronika se bohužel nedochovala. Shořela při velkém požáru v roce 1910. Po náročné cestě výstavou přijde vhod malé občerstvení, jež připravily a napekly naše obětavé ženy. Při odchodu pak můžete zanechat Vaše připomínky, náměty a postřehy v Pamětní knize. Posledním překvapením jsou omalovánky z Chrudichrom pro malé i velké. Najdete v nich obrázky z historie inspirované konkrétními místa y postavami. Vidíte, že výstava toho nabízí hodně, na své si přijde každý. Tímto považujeme výstavu za zahájenou a přejeme skvělý kulturní zážitek.“
Pro pořadatele nastala chvíle volna, čehož jsem využil a vyzpovídal paní Ivu Unčovskou: „Bydlím v Chrudichromech od narození a moje kamarádka Ing. Radomíra Měkutová taktéž. Prožívaly jsme zde dětství, mládí, běhaly kolem dědiny, sbíraly šípky. Začalo to tím, že jsme si pořídily digitální fotoaparáty a fotily Chrudichromy ve všech ročních obdobích. Objevovaly jsme dávno zapomenutá místa. Byl to pro nás balzám na duši v dnešním hektickém uspěchaném světě. Přicházejí noví mladí, kteří zde stavějí a starousedlíků ubývá. Obraz babiček s konvičkami, jak jdou blátivou cestou do místní jednoty pro mléko je již dávno ztracen v propadlišti dějin. Dnes se lidé znají jen podle značky auta, běžný sousedský život se jaksi nekoná. Proto jsme si řekli, že s tím musíme něco udělat. Začaly jsme shromažďovat dobové fotografie a přišly na nápad uspořádat výstavu Chrudichromy v proměnách času. Místní zastupitelstvo nadšeně souhlasilo. Pro nás tímto začala mravenčí práce sbírání snímků od lidí, skenování, popisování, dělení, studium kronik obce, hasičů, Sokolů, knihy o znovu vybudování zvonice. Jely jsme do blanenského archivu, kde jsou úžasné školské kroniky, zápisy o divadlech, výsadbě dětského sadu... Sešlo se asi tisíc fotografií od zhruba od roku 1910 – 1970 a vyvstala otázka co dál. Založily jsme Občanské sdružení Chrudichromský šípek. Okolo obce totiž rostou šípkové keře, jež na podzim ke koloritu Chrudichrom neodmyslitelně patří. Protože dnes se vše točí kolem peněz, musely jsme také nějaké sehnat. Obrátily jsme se na Obecní úřad. A tak jsme dnes zde i s naší výstavou. Velmi nám pomohl bývalý starosta pan Josef Kovář, který si pamatoval kdo ke komu v rodinách patří. A nyní přiložil i ruku k dílu při montáži výstavy. Letos chceme ještě uspořádat na podzim lidový jarmark, kde by své výrobky a výpěstky prezentovali především naši občané. A potom ještě tématickou přednášku. Jsem velmi ráda, jak k přípravě výstavy naši místní přistoupili. Hospodyňky Marie Doleželová, Dana Svobodová, Ludmila Kovářová, Věra Vrajová a Ludmila Oujezdská zcela nezištně a zadarmo napekly obrovské množství koláčů, udělaly chlebíčky, obložené mísy a další občerstvení. David Svoboda se postaral o uzeniny. A takto by to mělo vždy na vesnici vypadat,“ řekla na závěr Iva Unčovská a dodala: „Držte nám pěsti.“
Já jen připomenu, že výstava přináší nám boskovickým měšťákům velké obohacení. A především jsme strávili příjemné sobotní odpoledne mezi pohostinnými, prostými, dobrosrdečnými lidmi, kde se nehraje falešně a kteří to s kulturním, společenským a sportovním rozvojem své malebné obce myslí vážně.
Více: http://chrudichromy.svazeksvitava.cz/index.php?nid=442&lid=cs&oid=1447
www.boskovice.cz – zde najdete i plné znění zdravice senátora a náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Stanislava Juránka.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.4.2012
  • 729 zobrazení
  • 0
reklama