Hledání: Kronika obce

Pro dotaz Kronika obce jsme našli 67 výsledků.

Náš tip

Stáhněte si Rajče do kapsy!
Rychlejší a jednodušší přístup
k vašim fotkám a videům.

speleoklub1-08
Při letošním očištění skalní stěny lomu, kde se nyní nachází terénní základna našeho klubu a několik jeskyní, byly obnaženy pozůstatky po těžbě v tomto lomu.

Pro lom se v literatuře užívá několik pojmenování - lom "Melena", "u Melenů" (kronika obce Týnčany, F. Skřivánek 1960), lom "na Kozinkách" (Čeněk Habart 1941), lom č. 81 (Vachtl 1932). Lom se dochoval v podobě stěnového dvojetážového lomu se zbytky střední etáže. Výška etáží je 6 a 3 metry. Na horní etáž vede již nepoužívaná, ale v terénu stále patrná svážná cesta od silnice k Týnčanům. Při pokládání inženýrských sítí byla v levé části lomu patrné zahloubení spodní etáže o cca 2 metry pod současné dno. Tato jám byla vyplněna nevhodným kamenivem z pozdější těžby. Odval směřuje k potoku Brzina a byl malého rozsahu - skládkoval se zde nevhodný kámen z lomu (rohovce, břidlice, mineta a rozpadlý vápenec z nadloží).

Kámen v tomto obecním lomu se těžil od nepaměti, ale povětšinou příležitostně. Kámen z lomu byl využit při stavbě mostku silnice Týnčany - Petrovice z roku 1901. Byly získávány bloky pro zdění pilířů i oblouku mostku.

Další rozsáhlejší těžba byla prováděna Silniční správou Benešov především v zimním období pro výrobu štěrku a to v letech 1948 - 1960. Dle pamětníku zde Správa měla maringotku pro dělníky a drtič kamene. Pro pohon strojů byla postavena přípojka el. proudu s kapličkou v mezi silnice (drtič a kompresor). Práce v lomu řídil cestmistr pan Dvořák z Týnčan, dle jeho vzpomínek v letech 1973 - 1975 byly prováděny výkopové práce při objevování Divišovy jeskyně a na jeho počast byla jeskyně "Pochva" přejmenována na Dvořákovu jeskyni. V roce 1960 byl lom opuštěn a další terénní práce se zde odehrávaly v rámci speleologického průzkumu.

Pozůstatky po těžbe v lomu se skládají z "otisků" vrtného a klínovacího nářadí. Překvapivé bylo rozmístnění těchto otisků v rámci lomu. Více v textech u fotografií.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.5.2020
  • 41 zobrazení
mildovo74
Rád bych Vám postupně představil místa (nejen v obci, ale i z blízkého okolí), které dnes již zanikly. Byla to místa, které sloužila lidem, měli z nich užitek a radost.
Za hřbitovem asi 300 m k Hostouni, založil roku 1928 František Ponáhlo (hutní dělník) třešňovou zahradu na katastru Běloky. Tuto zahradu později koupil místní občan Ladislav Volf." Toto napsal pan Václav Klabík (náš první kronikář) v kronice obce Hřebeč, díl 2., strana 281. Dnes ( podle katastru nemovitostí ) tento pozemek patří majitelům z Bělok.Po úmrtí posledního majitele Ladislava Volfa zahrada zpustla a postupně zanikla. Pamatuji si, jak jsem s rodiči a s babičkou chodíval pro třešně ! Sad byl celý oplocený. V roce 2009 zde vypukl požár ( odkaz: https://www.pozary.cz/clanek/19288-umyslny-pozar-ruiny-u-kladna. )
Bydleli tam cikáni ( romové ),kteří stačili zničit všechny třešně a ostatní stromky podél cyklostezky. Zničila se tak i chatka, která zde uprostřed sadu stávala.
Také je zde velká jáma k nějakému účelu. Jedná se o pozůstatek černé stavby
odkaz: http://www.obec-beloky.cz/uredni-deska/zapis-ze-zasedani-c2-245-2011-64.html?ftresult=24.5.2011&fbclid=IwAR2meFEAg7uq1CgBRvbWpCmAhaPHbnyLqPhxzyQ7rOpM__8HN8UGnZVti0oo
odkaz o neúspěšném prodeji pozemku v rámci exekuce: https://www.okdrazby.cz/drazba/3681-stavebni-pozemek-se-sborem-v-k-u-rudolice-nad-bilinou-okr-most&konec_drazby=1&konec_drazby=1?fbclid=IwAR2ukVk7swZfVAFwVPX3OOtWXDQ3IhnerB_4DbMJvLJZ6vrDN0DC1Loq3e8
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 14.2.2020
  • 18 zobrazení
mildovo74
V kronice obce Hřebeč, díl 3. (1973 - 1981), na str. 184 - 185, kronikář Vladimír Pulec. Cituji: ( 1977, 4. června došlo k demolici více než 100 starého a nyní již 4 roky neobydleném stavení čp. 26, bývalém majetku zesnulých manželů Václava a Boženy Horákových. Dům byl vykoupen od manželů Vaňkových Místním národním výborem spolu se stodolou. Byl umístěn ve vnitřním okruhu silnice, před křižovatkou silnice III / 00711 Hřebeč - Makotřasy a silnice III / 0065 Hřebeč - Hostouň. V uvedený den přijel autojeřáb, který za pomoci našich občanů sundal krovy z obytného stavení i stodoly. 7. června (1977) buldozer strhl stojící zdi a štíty stavení i stodoly a runy urovnal od silnice ze svahu dolů. Na tento materiál navezlo několik aut zeminy z výkopu vodovodu. V příštím roce (1978) má Okresní správa silnic definitivní úpravu, rozšíření vozovky. Tak skončilo stavení ve kterém prožilo život několik generací. Ještě si pamatuji (Václav Pulec), jak poslední majitel Václav Horák hospodařil v tomto stavení ve válce a krátce po válce, jak svážel s kravami obilí do stodoly. )
více  Zavřít popis alba 
  • 7.2.2020
  • 19 zobrazení
mildovo74
Na konci ulice Lípová ( foto z roku 2012 ) ,,U křížku,, u křižovatky ulic V Háji a Javorová se nachází stará lípa. Byla vysázena v roce 1862. Od roku 1864 zde stojí litý kříž, který byl zakoupen v Praze za 11 zlatých. Čtyřhranný kámen jako podstavec stál tehdy 4 zlaté a 80 krejcarů. Od tohoto křížku vedla vozová cesta do Bělok, která dnes z části kopíruje začátek ulice Javorová. Tento křížek stojí za zmínku už jen proto kolik lidí ho za ta léta opečovávalo. Já si pamatuji paní Svobodovou a jejího druha pana Jindřicha Kropáčka. Bydleli v ulici V Háji. Paní zde na dušičky dávala věneček, pán bílil podstavec a natíral křížek. Kříž je jeden z mála, který se v okolí i přes 50.-tá léta 20. století, kdy byly ničeny ostatní kříže, zachoval. Jako děti jsme si zde často hráli a lezli na ni. Já ne . Jednou mě odtud sundaval dědeček kamaráda a tak už mě tam nikdo nedostal. Nyní zde přibyla malá lavička ( nevím kdo jí tam dal ) ( Některé informace jsem čerpal z kroniky Hřebeč,1. díl ( 1850 - 1915 ).
mapa z roku 1840 ,,Na Tasově,, - zde je ona cesta na Běloky ( šipka č.1 ). Dnes V Háji ( šipka č.2 ) a ul. Lípová ( šipka č. 3 ). Z kroniky Hřebeč, díl 1. (1850 - 1915, strana 105 ) se dále dočteme, že v roce 1865 obec vyplatila za litý kříž z Prahy a postavení ( 11 zlatých ), za postavení přivezeného kříže panu Karníkovi a za 1 postavený kamen k tomu ( 4 zlatý, 18 krejcarů ). Povšimně te si ( šipky č. 2 ) V Háji. Cituji: ,,Konec obce na východ od čp. 218 u křížku, kóta č. 354 vede cesta, která rovněž sloužila jako vodoteč, dnes již zavezená. Tam byla ovocná zahrada statku Peklova. Tato zahrada byla rozdělena na malá políčka pro chudé nájemce. Roku 1920 byla těmto nájemcům dána do vlastnictví. Dnes je tato část zastavěna domky, ale stále se zde říká ,,V Háji,, číslo katastru 252 / 1 - 250 / 28 (autor citace Václav Klabík, náš 1. kronikář ). Tuto kopii mapy jsem získal od lidiček, kteří mají stejné zájmy, zdroj: Národní archiv, Praha.
mapa (z mé sbírky: Území Lidice 1:5000, Příloha k soutěži) z roku 1946 / 1947 - ( fotografie výřezu ). V kolečku zobrazena stará lípa s křížkem. Cesta na Běloky či také Pražská cesta ( šipka č.1 ). Cituji: Pražská cesta - V jižní časti obce od čp. 218, tam kde stojí křížek na pískovém podstavci mapován jako kóta č. 354, směrem jihovýchodním vedla vozová cesta a vodoteč na Běloky. Toto bylo nejkratší spojení pro pěší v dřívějších dobách, kdy ještě nejizdily autobusy a na spojení na Prahu bylo daleko. Tato cesta byla na katastru Hřebče roku 1951 zrušena. Dodnes (v roce 1967) se říká na bývalé pražské cestě. Číslo katastru 295. ( Kronika obce Hřebeč, díl 2., strana 282, autor pan Václav Klabík, náš 1. kronikář ). Dnes V Háji ( šipka č.2 ) a ul. Lípová ( šipka č. 3 ) a ,,větrolam,, ( šipka č. 4 ), č. 5 - Na Tasově ,,Na Zámku,, (Toto pojmenování této lokality vidím zde poprvé. Znáte ho také ? Použil se ještě název ,,Na Zámku,, v mapách či v literatuře ?) č. 6 - ulice Lidická, č. 7 - Školská, č. 8 - Tyršova a č. 9 - již zde připomenuto, lokalita V Háji.
fotografie z roku 2004 ( č.1 ) mi poslala Michala Milo, ostatní jsou z mé sbírky. ( č. 2 a 3. ) pocházejí z roku 2009 ( pohled od dnešní ulice Habrová, která tu tehdy ještě nebyla ), křížek u lípy z roku 2008 ( poslední rok, kdy zde bylo pole ) a koruna lípy z roku 2017. Snad všichni, jako děti jsme alespoň jednou vylezli do této koruny staré lípy a koukali z výšky po okolí.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.2.2020
  • 29 zobrazení
jirka-suchomel
Lípy republiky byly vysazeny 20. 4. 1919 na paměť získání svobody národa.
O výsadbě pojednává kronika obce Nalžovice, ve které jsou popsány okolnosti výsadby lip.
Záznam z kroniky obce Nalžovice:
“Lípy svobody — Na památku výročí slavné přísahy národa českého 13.4.1918 vynořila se myšlenka uctíti památku tomu a získání svobody národa vysazením stromů — lip Svobody.
U nás zasazeny 20.4.1919 za Chlumem tři lipky na proti farské louce u silnice a místo ohraženo sloupky a železnými tyčemi. Velké množství lidu z místa a okolí účastnilo se této slavnosti za zvuků hudby s prapory ubíral se průvod jehož se účastnilo mnoho děvčat v národních krojích na místo, kde uvítání panem starostou obce a proslovu případném zasazeny lípy za zpěvu národní hymny. Budou nám památníky na drahou dobu kdy svobody získal národ český.”
více  Zavřít popis alba 
  • 11.11.2019
  • 20 zobrazení
mia1960
Má záliba v kronikách a pátrání po zaniklých obcích mne dovedla i do obce Koryto. Když jsem před dvěma lety četla digitální školní kroniky obcí Koryto a Miletínky, bylo to čtení o neuvěřitelných a nepředstavitelných podmínkách, které zde po válce panovaly. Po zavedení GDPR kronika Miletínek úplně zmizela a z kroniky obce Koryto zbyl jen začátek (je dostupný). Koryto bylo kdysi celkem osídlenou obcí, r. 1890 zde žilo 210 obyvatel. Po válce nastal odsun Němců a s nástupem reemigrantů zde byla zřízena škola s 23 žáky. Ti odešli, aby se opět vrátili. Učitelky podle kroniky měly těžkou práci, děti ani rodiče neuměli číst a psát, děti měly špatnou školní docházku, musely pást dobytek. Byly špinavé, zavšivené, hladové. Dnes je Koryto spíše rekreační obcí.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 8.10.2019
  • 20 zobrazení
knihovnamilin
Oskenovaná kronika obce
více  Zavřít popis alba 
  • 28.8.2019
  • 15 zobrazení
presticezastavka
více  Zavřít popis alba 
  • 25.4.2019
  • 43 zobrazení
biblos
V rámci oslav 100. výročí založení samostatného státu Čechů a Slováků byly v naší obci vystaveny i kroniky, ty obecní a někter další hezky pod sklem, aby se jim nic nepřihodilo, ostatní, které zachycují společenský život obce i střídání generací v mateřince, byly volně přístupné. Je zajímavé dozvědět se něco přímo "u pramene" o obci, v níž žijeme, i si zavzpomínat na události, co jsme tu prožili. Náš kronikář měl opravdu skvělý nápad.
více  Zavřít popis alba 
13 komentářů
  • 15.1.2019
  • 37 zobrazení
mia1960
Jako Fénix z popela snad povstane tento zdevastovaný kostel se hřbitovem. Velký dík všem, kteří se trpělivě a obětavě snaží tomuto klenotu dát původní podobu. Z digitální kroniky obce jsem se mnoho nedozvěděla, je v němčině, českého obyvatelstva tu bývala hrstka. Jediná dochovaná kronika v češtině je školní kronika popisující nesnadný boj o zřízení (a přežití) české školy.
více  Zavřít popis alba 
  • 31.12.2018
  • 31 zobrazení
kodlcr
Nulté - úplně první video - historie - rodáci hovoří: https://www.youtube.com/watch?v=3UQzfMjsgDI
Úvodní video z 21.7.2018: https://www.youtube.com/watch?v=EJ8jbgvFUW8
Druhá část videa - ukázka: https://www.youtube.com/watch?v=FAUkl1Dfi9o
Třetí část videa - ukázka: https://www.youtube.com/watch?v=n2pHuoEf2uk)
Video - Povodeň Přestavlky, Řestoky, Trojovice, Hrochův Týnec:
https://www.youtube.com/watch?v=rYttuDLGZ7E
Kaple Sv. Snny 2009 - sto let: https://www.youtube.com/watch?v=tt05SN8CBTM
Jak se v Přestavlkách a Trojovicích vrká - video:
https://www.youtube.com/watch?v=e-P3ySWnJXM

Podívejte se na kroniku obce: https://www.prestavlky.cz/kronika
Obsáhlé "webovky" https://www.prestavlky.cz/
https://www.facebook.com/obecprestavlky/
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
  • 22.7.2018
  • 410 zobrazení
franta22
  • 11.5.2017
  • 208 zobrazení
Reklama