Hledání: Májka

Pro dotaz Májka jsme našli 5 393 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
📅 Naplánujte
celý nový rok.

Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021
Kalendare2021
mildaz
Druhý lednový víkend nás pozvala Majka na narozeninový výlet.
více  Zavřít popis alba 
  • 9.1.2021
  • 45 zobrazení
vojtech83
  • 13.12.2020
  • 157 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
manula1
Opět po roce jsme se vydali Doubravou z Rohatce do Dubňan. tentokrát po neznačených stezkách. Šli jsme po místách o kterých jsme se dočetli v nové knize Doubrava o okolí Ratíškovic.Průvodce nám dělala Majka Procházková. V Dubňanech jsme byli navštívit kamaráda Ivana Bosnyaka . Bylo nás 13 a ušli jsme 12 km.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.12.2020
  • 147 zobrazení
mirovavro
Hradisko Valy sme naposledy navštívili v máji 2016. Aj teraz nás doviezol autobus až po Ranč pod Babicou. Prehliadka ranču je možná až po 10 -tej hodine, ale to sme aj tak nemali tentoraz v pláne. Niektorí z nás sme si považovali za svoju povinnosť aspoň symbolickou kávou podporiť neľahku ekonomickú situáciu reštauračných zariadení v tomto pandemickom roku.
Ešte pred samotným hradiskom nás postupne vedľa cesty vítali vyrezávane sochy z dreva znározrňujúce život obyvateľov hradiska. Samotné hradisko Valy patrí medzi najlepšie archeologické náleziska na Slovensku. Novinkou pre nás bola mohutná drevená hlavná brána na východnej strane hradby. S neskrývanou zvedavosťou si ju celú prezreli. Dreveným obydliam poveternostné podmienky neuškodili a nachádzame ich po rokoch v dobrom stave.
Opúšťame hradisko cez západne hradby a prestávku si urobíme pri Božej muke - Božské srdce. Tu sa naša skupina rozdelila a do cieľa ide hlavná 7.členná skupina podľa plánu cez Jelenie jamy a Marhát . Majka V. a Tibor F. si vybrali z ponuky v pozvánke moju neznačenú kratšiu a ľahšiu trasu pod Bieleným vrchom a východnou stranou Marhátu až k Rotunde Sv. Juraja. Bola to pre nás neznáma trasa, ale s GPS sme to dobre zvládli a taktiež aj záver trasy naprieč Zajačou roklinou nad obcou Radošina, kde skončili turistické značky náučného chodníka . Šťastie vraj praje odvážnym a pripraveným..
Pri Rotunde Sv. Juraja je neobvykle množstvo turistov, cyklistov a dokonca aj dve dievčatá na koníkoch. Ľudia pravdepodobne ako na jar utekajú pred Covid -19 do prírody. Včera pribudlo na Slovensku rekordný počet nakazených ľudi a to 1180. Vraj sa to bude ešte zvyšovať... Telefonicky sa dohodneme s našou početnejšou skupinou na spoločnom stretnutí až na Čertovej peci.
Pred cieľom našej trasy prejdeme cez známu jaskyňu Čertova pec a pred motorestom pozorujeme rôzne zvieratá vo zvernici. Najväčší obdiv návštevníkov suverejne patrí kompletnej rodinke prasiatok, ktorá mala asi povolenú "vychádzku" na neoplotenú lúku pri ceste. Tradične ako vždy obetavá "mamina" prasnica statočne vyrýva asi chutné pandravy aj pre prasiatka, ale "tatino" kanček - súkromník si kúsok vedľa mľaskavo pochutnáva iba tak sám pre seba. Kde to asi mohol "obkukať".... Čiašnička z motorestu obsluhu zvláda hravo a profi aj keď bolo na nej vidieť, že už toho má od rána aj dosť. Povzbudili sme ju aspoň slovným uznaním a úsmevom k tomu. Myslíme si, že jej to dobre padlo a potom aj keď sme platili.
Cestovanie taktiež nebolo kritické, cestujúcich nebolo veľa a všetci vrátane nás sme sa chovali, tak ako treba v tejto neľahkej zvláštnej dobe.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.10.2020
  • 228 zobrazení
vitkrestan
  • 19.9.2020
  • 32 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
dvojkajh
12. ročník oblíbené zářijové akce. Sedlobraní je určeno nejenom pro členy oddílu, ale i jejich rodiče a přátele našeho oddílu. Bojovku zorganizovala družina Mývalů za pomoci podrádců Šmouly a Májky. Výborný guláš nám připravila paní Urbanová, moc děkujeme! To vše za velké účasti a spousty dobrého jídla a pití a skvělého počasí :) Díky všem!
více  Zavřít popis alba 
  • 19.9.2020
  • 65 zobrazení
dartagnan8
  • 19.9.2020
  • 17 zobrazení
zelda
  • 17.9.2020
  • 32 zobrazení
babysek
Ašáci, Majka s Péťou a já jedeme na pár dní užít si babí léto. Bydlíme v pěkném hotelu, kde dobře vaří. První den se projdeme po městečku, zjišťujeme jaké se tady pije pivíčko, jak dobrou mají zmrzlinku. Vypadá to na pěknou dovolenou.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.9.2020
  • 29 zobrazení
aligram
Kategorie: rodina-přátelé
více  Zavřít popis alba 
  • 8.9.2020
  • 228 zobrazení
tichmar
  • 7.9.2020
  • 46 zobrazení
verastrnadkova
Čejkovice jsou vinařská obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 15 km severozápadně od Hodonína. Obcí protéká potok Prušánka. Žije zde přibližně 2 500 obyvatel.
Z hlediska regionálního členění náleží Čejkovice do oblasti hanáckého Slovácka, která je vtěsnaná mezi Podluží, Hodonínsko a Kyjovsko. Sousedními obcemi sídla jsou Vrbice, Prušánky, Starý Poddvorov, Nový Poddvorov, Čejč, Kobylí, Velké Bílovice a Mutěnice.

Název obce
Název obce Čejkovice nelze odvozovat od pověsti, která vypráví o pánovi, který při lovu zastřelil čejku, a nad ní pronesl monolog: „Už nepoletíš čejko-více“. Jelikož je v Česku mnoho vesnic s tímto názvem, vyznívá pravděpodobněji hledat původ tohoto názvu v místních jménech: Čajka, Čejka, Čak a v řadě jiných obměn. Všechna ta jména historikové vysvětlují od základu čekati, čakati, a nejstaršího tvaru „čajati“, to je být na stráži. Další variantou je taky odvození od vlastního jména Čajka, které pocházelo od staročeského označení ptáka čajky (čejky). Název Čejkovice pak znamená „ves lidí Ča(e)jkových“.

Historie
Příchod templářů do našich zemí je datován k roku 1230 a k tomuto datu se rovněž vztahuje i budování čejkovické gotické tvrze a příslušného sklepení (Templářské sklepy). V této době zde taktéž často sídlil templářský komtur Ekko. První písemná zmínka o Čejkovicích pochází z roku 1248, kdy břeclavský feudál Oldřich ze Sponheimu daroval čejkovským templářům čtyři grunty v nedalekých Rakvicích. V roce 1309 se majetku templářů a zároveň i celých Čejkovic zmocnil Jindřich z Lipé. Po odchodu feudálů z Lipé se v Čejkovicích střídají rody z Kunštátu, ze Štemberka, ze Zástřizl, z Lomnice a z Víckova. V roce 1540 došlo k obnovení hrdelního a trhového práva. Rok 1540 znamenal pro Čejkovice změnu majitele na rod Víckovců, kteří městečko drží až do roku 1622, kdy byly Čejkovice Janu Adamu z Víckova, který se zúčastnil stavovského povstání zkonfiskovány a předány řádu jezuitů neboli Tovaryšstvu Ježíšovu. Po zrušení řádu roku 1773 přešel majetek do Studijního fondu. V roce 1785 navštívil Čejkovice císař Josef II. a na přímluvu tehdejšího starosty zrušil své nařízení o pohřbívání v plátně. Čejkovice disponovali horenským právem (pěstování vína) nebo hrdelním. Za první světové války někteří občané Čejkovic bojovali v řadách legionářů, převážně ve francouzských, italských a ruských legiích. Během nejhoršího období druhé světové války přišlo o život mnoho občanů obce. Konec války pro Čejkovice nastal 14. dubna 1945, kdy obec osvobodila sovětská vojska. Rok 1998 byl 750. výročím první písemné zmínky a k této příležitosti byl obci udělen tehdejším předsedou vlády znak obce.

Akce a život v obci
Každoročně se konají v Čejkovicích tradiční krojované hody. Jejich součástí je stavění hodové máje, průvody obcí, hodové zábavy a všemožné jiné veselí. Hladký průběh hodů zajišťují stárci a stárky – vybraní zástupci z krojované mládeže (chasy). Hody se slaví ve vesnici jako křesťanský svátek vztahující se k svátku patrona kostela. V Čejkovicích, kde je kostel zasvěcen sv. Kunhutě, se však hody konají vždy třetí víkend v srpnu a to z toho důvodu, že na jaro bylo moc práce. Nový termín byl odvozen od data svěcení nových kostelních zvonů.
Vinné trhy mají v Čejkovicích již dvacetiletou tradici. V prostorách zámku a přilehlé zámecké zahradě se návštěvníkům prezentuje vice než 30 vinařství. Akce je spojená zejména s folklorem lidovými tradicemi a dobrou náladou.
Zarážení hory – Tradice zarážení hory má kořeny ve středověku. Vinaři tak tehdy uzavíraly své vinice s dozrávajícími hrozny cizím lidem. Právní ochranu jim tehdy poskytovalo tzv. horenské právo, kde byli formulovány např. tresty pro nezvané hosty nebo případné výjimky. Porušení zákazu se přísně trestalo, mohlo dojít až na hrdelní tresty. Hrozen si směli pro osvěžení v horkém dni utrhnout jen nemocní lidé, případně těhotné ženy. Tato pravidla platila až do konce vinobraní. V Čejkovicích bylo toto horenské právo patentem Josefa II. v roce 1784 zrušeno. Obyvatelstvo ale toto nařízení nechtělo přijmout a dlouhou dobu dodržovalo staré zákony, zejména společný začátek vinobraní, a často se k nim vraceli. Dnes je obřad pouze formální. Stává se turistickou atrakcí doprovázenou muzikou. Symbolem zaražené hory je vztyčená opentlená májka zaražená deseti kůly ztělesňujícími počet vinařských tratí v obci, kterými jsou Stará hora, Šatrapky, Odměry, Novosády, Díl u včelína, Niva hrbatá, Helezný díl, Noviny, Kontrbovce a Kostelnické.
Slavnost Těla a Krve Páně, nebo také lidově Boží Tělo je náboženský svátek římskokatolické církve. Probíhá tak, že z kostela vychází průvod a míří ke čtyřem předem určeným domům, u kterých jsou vybudovány oltáře. Kněz u nich provede modlitbu a procesí míří zpátky do kostela. Datum slavnosti se řídí dle data Velikonoc, Svatodušních svátků a návazně Nejsvětější Trojice toho roku.
Svatomartinské slavnosti – Svatomartinské je mladé víno s certifikovanou známkou, kterou za splnění určitých podmínek, vinařům uděluje Vinařský fond ČR. Pod značkou Svatomartinské se nesmí vyrábět vína všech odrůd, jsou pro něj schváleny pouze čtyři odrůdy. Z bílých vín je to Müller Thurgau a Veltlínské červené rané. Z vín červených je to Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Z těchto červených odrůd je možno vyrobit i vína růžová. Každá z těchto odrůd může být vyráběna jako samostatná odrůda nebo jako také cuveé těchto odrůd.
Slavnostní zahájení ochutnávky vín probíhá za zvuku famfár na nádvoří čejkovického tvrze dne 11. 11. v 11 hodin a 11 minut. V té chvíli přijíždí Martin na svém koni a veze soudkem vína, který předá místním vinařům a symbolicky jim předává požehnání k výrobě a užívání Svatomartinského vína. Mužský pěvecký sbor Révokaz z Čejkovic zazpívá píseň „Svatý Martine“, kterou složil speciálně pro tuto příležitost místní hudebník Jaroslav Novák. Poté již začíná degustace mladých vín.
Den otevřených sklepů vychází z tradičního obcházení sklepů a koštování vín ve sklepech vinaři a jejich přáteli. Tato tradice byla obnovena v roce 2003 občanským sdružením Čtvrtčníci. A akce začíná v 10:00 na nádvoří tvrze, kde si návštěvníci koupí vstupenku a až do večerních hodin obchází sklepy po celých Čejkovicích. Akce bývá zakončena zábavou na zámku, kde k poslechu a zábavě hraje cimbálová muzika z Čejkovic "Morava".
Čejkovická laťka je nejstarší halový závod v Česku, první ročník se konal již v roce 1968. Do roku 1975 to byl závod o "Pohár Sokola Čejkovice". Název Čejkovická laťka název od roku 1976. Od roku 1979 doprovází závodníky živá muzika. V roce 1983 došlo k radikální změně, když se Čejkovická laťka přestěhovala z nevyhovující Sokolovny do kulturního domu Zemědělské akciové společnosti Čejkovice. Na Čejkovické laťce se vystřídala celá řada vynikajících výškařů z celé Evropy. V roce 2018 se konal již 50. ročník této akce.
750. výročí posvěcení chrámu se konalo v neděli 2. června 2019. Slavnostní mši svatou celebroval ve zcela zaplněném chrámu sv. Kunhuty pomocný biskup brněnský mons. dr. Pavel Konzbul. Chrámu byl darován ostatek papeže sv. Jana Pavla II. Celou mši přenášela televize Noe přímým přenosem.

Vinařství
Čejkovice jsou jednou z největších vinařských obcí v Česku. Plocha osazená vinicí zahrnuje 528 ha. Tradice pěstování vinné révy se datuje, již od 13. století, kdy zde působil řád Templářských rytířů. Pověst říká, že soudek vína z Čejkovic byl i na korunovaci krále Karla IV. a nevyhnul se mu ani prezident Masaryk. Po stránce pěstitelské patří Čejkovice do vinařské oblasti Morava, podoblasti velkopavlovické.

Příroda
Průměrná teplota vzduchu je 9,2 °C,což řadí Čejkovice k nejteplejším místům v Česku. Geologicky je území tvořeno sedimenty starších i mladších třetihor. Průměrná nadmořská výška území je 208 m n. m. Podle geomorfologického členění náleží toto území ke karpatské soustavě. Geologický podklad tvoří jílovce, pískovce a slepence ždánické jednotky. Po ústupu moře v mladších třetihorách zde zůstala dvě slaná jezera, Čejčské a Kobylské, která se postupně vyslazovala. V minulém století byla pak sítí kanálů odvodněna, vysušena a rozorána. Za působení jezuitů v Čejkovicích zde bylo osm rybníků.
Pamětihodnosti
• Zámek prošel složitým vývojem. Původně sloužil jako středověké feudální sídlo a templářská komenda. Po zrušení řádu tvrz postupně chátrala. Postupem času tvrz vystřídala mnoho majitelů a roku 1559 byla označena jako zámek. Omítka zámku byla obohacena renesanční sgrafitovou rustikou. V roce 1645 zámek vypálili Švédové a 1705 povstalečtí kuruci. Novými majiteli se stali v roce 1624 olomoučtí jesuité, kteří zámek zrekonstruovali na řádovou residenci a zřídili kapli. Pod kaplí vyhloubili hrobku pro významné činitele koleje. Po zrušení řádu byl čejkovický statek připojen k hodonínskému panství a zámek sloužil především k ubytování úředníků a hospodářským potřebám. Důležité byly zejména vinné sklepy. Těžké období pro zámek nastalo již krátce po roce 1918, kdy zámek připadl do správy státních statků nového československého státu. Jeho bezohledné využívání však vyvrcholilo až po druhé světové válce. Proto když v roce 1975 obec získala objekt, byl v dezolátním stavu. Demolici však striktně odmítla a v témže roce započala jeho náročná oprava. Ta po mnoha útrapách skončila v roce 1996. V bývalé kapli byla zřízena obřadní místnost a v současné době zámek slouží jako hotel a je také symbolem obce.
• Kostel sv. Kunhuty založili pravděpodobně němečtí rytíři ve 13. století. V roce 1673 byl opraven Jezuity, avšak roku 1692 vyhořel a s ním většina městečka. Záhy byl postaven nový. Ten však po pěti letech znovu vyhořel při vpádu Uhrů. Hned poté co císař Josef II. koupil Čejkovice (1783), bylo započato se stavbou nového kostela. Byl pořízen nový barokní hlavní oltář a hodnotné polychromované sochy sv. Václava a sv. Ludmily vpravo a vlevo od něj. Do roku 1891 však neměl klenbu (byl jen provizorně zastřešen) ani věž. Ta byla postavena v letech 1890–1892 a její výška činí 42 metrů. Za války byly zvony použity jako válečný materiál. Po jejím skončení byly pořízeny nové, ty však již nejsou stejně melodické.
• Templářské sklepy byly vybudovány současně s tvrzí a o jejich velikosti se dodnes tradují legendy. Tyto mohutné sklepy, jimiž může projet ozbrojenec na koni nebo vůz naložený zbožím, byly a jsou stále využívány pro uskladnění a zrání vína. Z celkového komplexu chodeb, které údajně vedly až do Skalice na Slovensko (cca 24 km) a dle legendy jimi vedla jantarová stezka, je zpřístupněno pouhých 650 metrů sklepení, známé jako Templářské sklepy.
• Domek Tomáše Garrigue Masaryka – Tomáš Masaryk zde bydlel a chodil do školy v letech 1856-1862. Je zde zachovám domek, ve kterém bydlel, a ve kterém je stálá expozice z jeho života. Často později vzpomínal na svá školní léta v Čejkovicích. V lednu roku 1919 se stal prezident Tomáš Masaryk čestným občanem Čejkovic. Je po něm pojmenována místní ZŠ. „Můj vlastní domov - to byly Čejkovice“ (T. G. Masaryk). Dne 25. května 2018 se v důsledku stáří objektu částečně zbortila střecha domku, který je dnes ve vlastnictví Sokola.
• Havlíčkův mlýn – budovy mlýna se na tomto místě nacházely nejspíše od poloviny 19. století. Nejstarší dochovaná část současné podoby mlýna prošla poslední doložitelnou rekonstrukcí v roce 1909. V té době mlýn patřil rodině pana Josefa Havlíčka. Mlýn byl zpočátku poháněn plynovým motorem, posléze elektřinou. V roce 1953 byl mlýn znárodněn a převeden pod Ministerstvo zemědělství a výživy, které jej pronajímalo jako sklad místnímu JZD. Po sametové revoluci se v rámci restitucí vrátil majetek původním majitelům, kteří mlýn prodali společnosti Sonnentor. Současný majitel celou budovu kompletně zrekonstruoval. Nový výrobní program se zaměřuje výhradně na zpracování bylin a koření z kontrolovaného ekologického zemědělství. Mlýn tedy nepřestal sloužit svému účelu, pouze místo obilí se tu zpracovávají léčivé rostliny a koření.
• Čejkovické Špidláky – Jedná se o zachovalou nelesní lokalitu. Nejvýznamnější částí oblasti jsou dvě stráně nazývané Čejkovické Špidláky, které jsou od počátku 90. let zapsány do seznamu našich chráněných území. Špidláky disponují obrovskou druhovou rozmanitostí (biodiverzita). Počet druhů přesahuje dvě stovky a z toho několik desítek vzácných a chráněných. Mimo jiné se tu vyskytují třeba vzácné koniklece.

Hnutí Brontosaurus Čejkovice
Hnutí Brontosaurus působí v Čejkovicích od roku 2007. Nabízí netradiční volnočasový program a zážitky s cílem pomáhat přírodě a lidem. Zaměřuje se především na environmentální výchovu a volný čas dětí a mladých lidí. Všemožně rozhýbává kulturní a společenský život v Čejkovicích a okolí. Pořádá tradiční oslavy Dne Země. Jeho členové působí v krajanské vesnici Češko Selo v Srbsku. V roce 2012 vybudovali miniparku, v němž při oslavě Dne Země v roce 2015 odhalili druhou sochu na území Čejkovic (první je socha T. G. Masaryka). Organizace sídlí na klubovně v bývalých jeslích mezi myslivnou a zdravotním střediskem. Předsedou je od roku 2018 Radim Veselský, který nahradil Ing. Petra Hájka. Hospodářem je Mgr. Bc. et Bc. Petr Gal.
Jde o pobočný spolek Hnutí Brontosaurus, které pomáhá v oblasti ochrany přírody, práce s mládeží a zážitkové pedagogiky po celém Česku od roku 1974.

BOŽÍ MUKA
GPS : 48.8923922N, 16.9394947E

KAPLIČKA
GPS : 48.8988692N, 16.9398867E

KAPLIČKA POD NOVOSÁDY
GPS : 48.9073439N, 16.9304283E

KŘÍŽ
GPS : 48.9157275N, 16.9375203E

BOŽÍ MUKA
GPS : 48.9095339N, 16.9406072E

ČEJKOVICKÉ (TEMPLÁŘSKÉ) SKLEPY
Historický labyrint vinných sklepů templářských rytířů ze 13. století. Prohlídku čejkovických sklepů je nutné objednat po telefonu. Prohlídka je možná včetně degustace místních vín.
Otevírací doba
Prohlídku historických Templářských sklepů ze 13. století si můžete objednat na telefonních číslech +420 518 309 011, +420 606 746 430 nebo e – mailem : info@templarske-sklepy.cz.
V objednávce, prosím, uvádějte kontaktní informace – jméno, příjmení a telefonní číslo.
Objednávejte, prosím, min. den předem. Uveďte datum a čas prohlídky, eventuálně požadavek na překlad do angličtiny či němčiny.
Pravidelné prohlídky není nutné objednávat předem, probíhají automaticky.
Leden – květen, říjen – prosinec
Prohlídky Templářských sklepů probíhají denně (PO – NE) a to pouze na objednávku. Rezervace je nutná alespoň den předem a jen v pracovní dny do 15:00 hodin.
Duben
Pravidelné prohlídky Templářských sklepů : So 13. 4. – 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00
Květen
Pravidelné prohlídky Templářských sklepů : So 25. 5. – 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00
Dne 25. 5. v rámci XXIV. Čejkovických vinných trhů je vstup i komentovaná prohlídka ZDARMA. Výklad je s průvodcem a bez degustace. Ochutnávky vína v rámci Čejkovických vinných trhů probíhají v areálu Hotel zámek Čejkovice.
Návštěvníci, kteří mají zájem o prohlídku sklepení mimo Čejkovické vinné trhy, hradí vstupné dle standardního ceníku vč. možnosti komentované prohlídky s degustací, viz informace níže.
Červen
Pravidelné prohlídky Templářských sklepů :
• Čt, Pá, So – 11:00, 13:00, 15:00, 17:00
• Po, Út, St, Ne – na objednávku
Červenec, srpen
Pravidelné prohlídky Templářských sklepů :
• Po, Út, St, Čt, Pá, So – 11:00, 13:00, 15:00, 17:00
• Ne – na objednávku
Září
Pravidelné prohlídky Templářských sklepů :
• Po, Út, St, Čt, Pá - 13:00, 15:00
• So – 11:00, 13:00, 15:00, 17:00
• Ne – na objednávky
Vstupné
• Prohlídka bez degustace : 50,- Kč/osoba.
• Prohlídka s degustací : 150,- Kč/osoba.
• Prohlídka s degustací : 135,- Kč/osoba - 10% SLEVA pro držitele karty SPHERE.
(V ceně je degustace čtyř přívlastkových vín a sklenička na víno).
• Prohlídka s překladem do anglického nebo německého jazyka: 300,- Kč/skupina + vstupné za počet osob.
• Prohlídka s degustací trvá přibližně jednu hodinu.
Kontakt
Telefon : 518 309 011
E – mail : info@templarske-sklepy.cz
Web : www.templarske-sklepy.cz
GPS : 48.9059336N, 16.9422767E

VINNÝ LIS
GPS : 48.9053783N, 16.9428736E

KOSTEL SVATÉ KUNHUTY
Čejkovický kostel sv. Kunhuty ukazuje na založení německými templáři (13. stol.). V roce 1673 byl opraven Jezuity, ale již roku 1692 vyhořel a s ním i větší část městečka. Tehdy se rozlily i zvony. Záhy byl znovu postaven, ale práce nebyla provedena odborně. Roku 1700 byla postavena věž s hodinami a opatřena novou bání a makovicí. Po pěti letech však kostel znovu vyhořel při vpádu Uhrů.
Hned v prvním roce, když císař Josef II. koupil Čejkovice (1783), bylo započato se stavbou nového kostela. Do roku 1891 však neměl věž ani klenbu. Věž, jejíž výška činní 42 metrů, byla přistavěna v letech 1890 -1892. Další oprava kostela je datována rokem 1924. Náklady na opravu byly značné neboť její součástí byly i tři nové zvony. Hlas a souhra zvonů byly překrásné. Tato nádhera zanikla v době druhé světové války, kdy byly zvony použity jako válečný materiál. Po válce byly pořízeny zvony nové, ale jejich hlas již nebyl tak melodický.
GPS : 48.9049928N, 16.9432708E

SOCHA SVATÉHO ALOISE
Barokní socha pochází z roku 1762.
GPS : 48.9049661N, 16.9436094E

SOCHA T. G. MASARYKA
Socha T. G. Masaryka v Čejkovicích připomíná, že první československý prezident zde strávil velkou část svého dětství (1856–1862). Navštěvoval místní obecnou školu, kde později i pracoval. Masarykova socha byla odhalena již v roce 1928, jejím autorem byl Václav Hynek Mach. V roce 1940 byla zničena, o sedm let později byla vyrobena replika. Ta byla odstraněna v roce 1981. Nynější socha byla slavnostně odhalena v březnu 1990, u příležitosti sto čtyřicátého výročí Masarykova narození.
GPS : 48.9043478N, 16.9446689E

DOMEK T. G. MASARYKA
S Čejkovicemi je spojen jeden z největších velikánů tohoto století vysokoškolský profesor, spisovatel a humanista, zakladatel Československé republiky v roce 1918 - T. G. Masaryk. Masaryk se narodil v roce 1850 v Hodoníně a do Čejkovic přichází v roce 1856 jako šestiletý chlapec. Zde chodí do školy, poznává život a svět, studuje v zámecké knihovně. Prožívá zde šest let svého dětského života. Do Čejkovice se vrací ještě jednou v letech 1864-65 a působí zde jako praktikant ve škole.
Domek, v němž TGM bydlel, byl téměř zničený, léta neudržovaný. Jeho záchrana se podařila díky obrovskému nadšení čejkovických občanů, obecního úřadu a zemědělského družstva. Na domku byla v roce 1933 instalována terakotová pamětní deska, která setrvala na svém místě až do dnešních dnů. V interiéru domku je instalována stálá expozice ze života TGM.
Otevírací doba
Návštěvu našeho malého muzea si můžete dohodnout denně v době od 13:00 do 15:00 hod.na tel. 518 362 335.
GPS : 48.9037117N, 16.9442233E

TEMPLÁŘSKÉ SKLEPY V ČEJKOVICÍCH, DRUŽSTVO
Templářské sklepy v Čejkovicích jsou vinné sklepy v jihomoravské obci Čejkovice v okrese Hodonín. Jejich tradice sahá do raného středověku. Může se rovněž jednat o název firmy Templářské sklepy Čejkovice vinařské družstvo, jehož adresa je Na Bařině 945, Čejkovice.
GPS : 48.9034478N, 16.9459267E

ZÁMEK
Prošel složitým vývojem. Do značné míry se uchovalo zdivo a dispozice středověkého feudálního sídla a templářské komendy, které mu předcházely. Samotný zámek má kolem vnitřního nádvoří tři jednopatrová křídla uspořádaná do půdorysného tvaru mezi čtvrtkruhem a podkovou. Vedle průjezdu do nádvoří vystupuje hranolová věž. Právě tato středověká věž představuje nejpozoruhodnější objekt starší části zámku - původní tvrze.
Dolní úzký prostor je zčásti vytesaný do skály a byl přístupný jen otvorem v podlaze prvního patra. Pro vzhled a využití bylo podstatné renesanční rozšíření sídla o jižní a východní křídlo, neboť došlo k překročení původní rozlohy sídla východním směrem.
Příležitostí ke stavebním zásahům bylo více než dost, neboť v roce 1645 zámek vypálili Švédové a 1705 povstalečtí kuruci. Toto poslední zničení zámku vyvolalo náročnou přestavbu na řádovou residenci. Po zrušení řádu byl čejkovický statek připojen k hodonínskému panství a sloužil především jako kanceláře a byty úředníků. Těžké období pro zámek nastalo po roce 1918, kdy připadl státním statkům. V roce 1975 získala obec objekt v dezolátním stavu. Demolici však striktně zamítla a od tohoto data se postupně prováděla rekonstrukce celého objektu. Jako první byla veřejnosti zpřístupněna kaple, která je nyní obřadní síní obce. V prostorách zámku jsou hotelové pokoje, salonky a restaurace s posezením na zámeckém nádvoří. V roce 2000 byla v prostorách zámku otevřena Zámecká galerie vín s širokou nabídkou vín místních vinařů.
Kontakt
Adresa : Templářská 1, 696 15, Čejkovice
Telefon : 518 362 538
E-mail : info@hotelcejkovice.cz
Web : www.hotelcejkovice.cz
GPS : 48°54'15.1"N 16°56'45.82"E

KŘÍŽ
GPS : 48.8730219N, 16.9429075E

SONNENTOR
Vše začalo v roce 1988 nápadem nezaměstnaného mladíka Johannese Gutmanna v chudé oblasti rakouského Waldviertlu. Zbytek je přípěh společnosti, lidí a událostí, díky kterým se SONNENTOR stal úspěšným podnikem.
Historie SONNENTORU začala v dolnorakouské chudé oblasti Waldviertlu.
Johannes Gutmann chtěl zůstat, pracovat a žít na rodném venkově v době, kdy bylo moderní stěhovat se do měst a místní kraj zasáhla silná vlna nezaměstnanosti a opouštění vesnic i půdy. Chtěl se vydat novou cestou, která by nepřinesla prospěch pouze jemu, ale také jeho rodnému regionu. Na srdci měl především sedláky, kteří svým hospodařením doslova bojovali o svou existenci. Mnoho z nich postavilo své živobytí na monokultůrách jednoduše proto, že se to tak tehdy dělalo. Gutmann ale pevně věřil, že to musí jít také jinak.
Kontakt
Telefon : 702 056 505
E – mail : bylinkovyraj@sonnentor.cz
Web : www.sonnentor.com/cs-cz
GPS : 48.9026392N, 16.9472028E
více  Zavřít popis alba 
  • 5.9.2020
  • 100 zobrazení
sdh-branna
Kácení májky a posezení s Flamendry. Nejlepší Jihočeská dechovka poslední doby.
více  Zavřít popis alba 
  • 22.8.2020
  • 46 zobrazení
lucislava
Taková raritka,na kterou mě upozornila Majka od orchidejí.Zajímavé místo kúsek za dědinou,odkud se ani pořádně nikam nedostanete.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.8.2020
  • 69 zobrazení
jura1972
Na sobotu 1. srpna připadl v plánu akcí Klubu českých turistů Hodonín tradiční přejezd z Olomouce, respektive Hulína do Hodonína podél Moravy a Baťova kanálu Hornomoravským a Dolnomoravským úvalem, vedený z větší části po dálkové Moravské stezce č. 4. Já s Jarou Klečkou jsme vyrazili z Hodonína do Olomouce rychlíkem Moravan s odjezdem v 5:43, skupina Oldy Hřiby (Alena Zubatá, Jana Cutáková, Andrea Kropíková, Majka Kučerová, Jožka Klouda, Jenda Havlík a Ivan Čavoj) o dvě hodiny později. S Jarou jsme tak z olomouckého hlavního nádraží vystartovali v sedm, obligatorně se zastavili u katedrály svatého Václava a na Horním (radnice s orlojem, sloup Nejsvětější Trojice) a Dolním (Mariánský sloup) náměstí a přejeli okolo Velkého Kosíře (442 m) neboli „hanáckého Matterhornu“ přes Olšany u Prostějova a Kostelec na Hané do Prostějova (32 km), kde jsme se zastavili na svačinku na náměstí T. G. Masaryka s radnicí a kostelem Povýšení sv. Kříže. D8le jsme přejeli přes Klenovice na Hané, Kojetín a Bezměrov do Kroměříže (64 km), kde jsme krátce zastavili na Velkém náměstí s radnicí, Mariánským sloupem a pohledem ke kostelu sv. Mořice. Poté už jsme pokračovali klasicky po cyklostezce č. 4 přes Trávnické zahrady k hrázi Moravy a po ní přes Kvasice, Otrokovice, Napajedla, Spytihněv a kolem cyklohospůdky U Rybičky v sousedství Babic do Starého Města, kde jsme odbočili do Uherského Hradiště (96 km) a udělali si zde krátkou zastávku na další občerstvení na Mariánském a Masarykově náměstí (já italská zmrzlina, Jara plzeňská dvanáctka). Osvěženi jsme pak pokračovali přes Kunovice a kolem leteckého muzea k Novoveským lázním a do Ostrožské Nové Vsi (105 km), kam nám přijela po koupeli v ostrožských jezerech naproti Oldova skupina. Doufali jsme, že poobědváme v hospůdce Na Hřišti, ovšem po čekání na jídlo cca 45 minut a sdělení, že si budeme muset počkat ještě další hodinku, jsme se rozhodli pokračovat dále a zastavit se na jídlo někde cestou. Záměrem byl Uherský Ostroh, kde také všichni odbočili do centra, zatímco já pokračoval dále. A nebyl bych to ani já, abych si přejezd za příznivého počasí a podmínek, byť bylo poněkud horko, trochu nevytunil. A tak jsem přes Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnici, Petrov a Sudoměřice přejel do slovenské Skalice (133 km), kde jsem se už strašně těšil na zastávku v cukrárně na náměstí Slobody v sousedství kostela svatého Michala s vynikajícími zákusky a ledovou kávou. Tož už jsem měl promyšlenou, kam bude směrovat moje další cesta. Přes Holíč jsem přejel ke kostelíku svaté Margity u Kopčan (145 km) a poté po Moravské cyklotrase 004 na slovenské hrázi řeky Moravy kolem Adamovského splavu, silničního přechodu Brodské/Lanžhot a lávky přes Myjavu na silniční přechod Moravský Svätý Ján/Hohenau, kde jsem po mostě přes Moravu vjel do Rakouska a zanedlouho se zastavil u ptačí pozorovatelny nedaleko hohenauského cukrovaru (178 km). Po krátké zastávce jsem projel přes Hohenau an der March a průjezdem přes Rabensburg a kolem Bernhardsthalu opět dosáhl českého území a od Německých luk přejel přes lávku přes Dyji na Pohansko (194 km), a poté co mi došla vody, zamýšlel se zde něčeho napít. Ovšem jelikož už bylo ve stánku od 18. hodiny zavřeno, na občerstvení jsem si musel počkat až na jubilejní 200. kilometr do Lanžhota, kde jsem využil služeb vietnamského provozovatele prodeje všeho možné včetně potravin a zakoupil si vychlazený Semtex Orange a double tyčinku Mars. Závěr už proběhl v podobě klasického přejezdu přes podlužanské obce a zastávkou na hodonínské pumpě ČSAD, kde jsem si zakoupil 1,5 litrů Mirindy a opět Semtex Orange, který jsem vypil na ex (doma pak po příjezdu 1,5 litrů Schweps Bitter Lemon na dva zátahy a Mattoniho kyselku citron perlivou během tří minut, taktéž litr a půl, Mirindu likviduji nyní), zastavil se ještě na chviličku na přístavišti U Jezu a kolem nového Kauflandu dorazil po slušných 232 kilometrech k domovu. Oldova skupina pokračovala po pozdním obědě v Uherském Ostrohu klasickou cestou přes Veselí nad Moravou, Vnorovy a od Strážnice podél Baťova kanálu přes petrovské přístaviště, Výklopník a skalické přístaviště na most přes Moravu a do restaurace U Haryho, kde celý přejezd u pivečka vyhodnotili, celkem najeli 94 kilometrů. Byl to další nádherně prožitý den v sedlech kol.
Mapa: https://mapy.cz/s/gopozojupa
více  Zavřít popis alba 
  • 1.8.2020
  • 232 zobrazení
dvojkajh
Letošní tábor byll kvůli koronavirové situaci přeseunutý a zkrácený. Jako v minulých letech i tentokrát jsem tábořili v srdci České Kanady - na tábořišti Fort David. Celým táborem nás provázela etapovka "Mayský kalendář" - táborníci byli rozděleni do dvou neohrožených kmenů - Chiapas a Yucatán. Etapovou hru měli poprvé na starost starší skauti - Čak a Křeček. K 75. výročí založení našeho oddílu a k 20. narozeninám Skauta ABS si každý upletl vlastní turbánek, také jsem zakopali časovou schránku se spoustou vzkazů a dalších a artefaktů. Celý tábor nám přálo počasí, ani jeden den jsme nevynechali oblíbené koupání v "jezeře Fort Lake". Naší Vlčáci Šmoula, Májka, Myšák a Koul absolvovali i noční výsadek. Poslední táborovou noc pak každý z této čtveřice slavnostně složil vlčácký slib.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2020
  • 236 zobrazení
jura1972
Přejezd Slavkovského lesa z Mariánských Lázní do Karlových Varů a zpět. Výjezd s ranní skupinou (Tonda Mikl, Lidka Žůrková, Milada Koucká, Majka Kučerová, Jožka Klouda) přes lázně, kolem přehrady k rozcestí U Nimroda a dále k přírodní rezervaci Smraďoch, po prohlídce vrchovištního rašeliniště s monetami (vývěry plynů) krátké stoupání na úbočí Vlčího kamene (883 m) a sjezd na Prameny, následně krátký výšvih ke Třem křížům (817 m) a přejezd po lesní cyklostezce ke kamenné Krásenské rozhledně na Krásenském vrchu (777 m) s krásnými pohledy na Slavkovský les a ke Krušným horám s nejvyšším Klínovcem (1244 m). Z rozhledny sjezd do Krásna a klesání kolem bývalého cínového dolu do Horního Slavkova na Školní náměstí a po silnice dále přes Údolí do Lokte nad Ohří s nádhernými pohledy od meandru Ohře na historické jádro s hradem a kostelem svatého Václava. V Lokti oběd v restauraci Švejk a další postup po cyklostezce Ohře podél řeky ke Svatošským skalám, přechod po dřevěné houpající lávce na pravý břeh Ohře k restauraci Jan Svatoš s krásnými pohledy na protější skály a průjezd přes Doubí do centra Karlových Varů do Dvořákových sadů k Hadímu pramenu a Sadové kolonádě. Po krátké přestávce převzetí odpolední skupiny (Alena Zubatá, Majka Tomanová, Blanka Nedvědová, Lidka Maňáková, Olda Hřiba a opět Tonda s Lidkou, Peťa Čajka nás pak čekal v Lokti) a návrat do Mariánských Lázní po totožné trase se zastávkou v Krásnu v restauraci U Divočáka a od Pramenů s průjezdem přes Kladskou a rozcestí U Jedlí. Celkem (já, Tonda a Lidka Žůrková) 112 km, obě skupiny po 60 kilometrech, Peťa Čajka cca 80 kilometrů.
Mapa: https://mapy.cz/s/pahedebuze
více  Zavřít popis alba 
  • 23.7.2020
  • 41 zobrazení
semnice
alespoň malé setkání u kácení májky
více  Zavřít popis alba 
  • 24.7.2020
  • 21 zobrazení
jura1972
Přejezd z Mariánských Lázní kolem Balbínova pramene a kynžvartského nádraží, kde mimo jiné odpoledne vykolejila souprava Regionova těsně před příjezdem Pendolina od Františkových Lázní, na Starou vodu, následné stoupání na Vysokou ke zřícenině románsko-gotického kostela svatého Jana Křtitele, který zůstal po roce 1946 a odsunu německého obyvatelstva opuštěn, přičemž hrozila jeho demolice. Z Vysoké pak výšvih severním úbočím Dyleně (940 m) přes rozcestí U Alexe na Liščí farmu, ze které jsme sjeli do bývalého Oldřichova a pokračovali podél česko-bavorské hranice zvlněným terénem s dalším řádným výšvihem za Kyseleckým Hamrem na Mýtinu, z níž jsme pak kolem Kostelního vrchu (544 m) sjeli k baroknímu poutnímu areálu Maria Loreto s loretánskou kaplí a kostelem svatého Ducha, jenž byl za úřadování našich bývalých soudruhů zničen a po roce 1992 z financí obyvatel německého Waldsassenu opět zrekonstruován. Po prohlídce jsme krátce klesli na začátek Hrozňatova, kde jsme si udělali zastávku v čase oběda na slušné jídlo na příjemné zahrádce restaurace Pergola, zatímco Tonda Mikl stačil mezitím havarovat při srážce s nějakým Němčourem, který mu údajně vjel do cesty z boční uličky, kolo jsme mu však alespoň do Chebu zprovoznili a tam si jej už nechat operativně spravit v servisu. Po obědě jsme sjeli do Hrozňatova k zámku, který je v současnosti v soukromém vlastnictví nějakých Rusáků, a od kostela Nejsvětější Trojice jsme přejeli kolem lomu do Slapan, kde jsme se napojili na cyklostezku vedoucí po tělesu bývalé železniční trati a po ní přejeli do Chebu, kde jsme si udělali hodinovou přestávku n náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, kterou někdo využil na posezení u kávičky, jiní se vydali na prohlídku Špalíčku a já si s Lidkou Maňákovou navíc vyběhl na vyhlídkovou věž kostela svatého Mikuláše s krásnými rozhledy na Cheb a okolí. Po přestávce jsme se rozdělili na dvě skupiny, přičemž osmičlenná se vrátila do Mariánských Lázní po kratší, ale kopcovitější trase pod vodní nádrží Jesenice, moje sedmičlenná skupina pak pokračovala podle původního itineráře. Nejdříve jsme krátce zavítali k Chebskému hradu z první poloviny 12. století s Černou věží a hraní kaplí svatého Erharda a Uršuly, abychom se vzápětí napojili na cyklostezku Ohře a podél řeky přes menší vesničky pohodlně přejeli do Kynšperka nad Ohří, kde jsme za 63 metrů dlouhou krytou dřevěnou lávkou přes Ohři zastavili v areálu Kynšperského pivovaru, jehož založení se datuje již do roku 1595, a ochutnali místní pivečko ze Sladovny u Zajíce. Osvěženi jsme krátce vystoupali na náměstí Míru s Panským domem, sjeli na náměstí 5. května s barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie a následně po cyklostezce přejeli k zámku Kamenný dvůr, kde se obzvláště Majce s Jozífkem zamlouval svatební kočár, i areál zámku se jim jevil pro jejich případný sňatek a líbánky příhodně. Od zámku jsme se pak přehoupli přes Mokřinu a Těšov do Milíkova, kde jsme zastavili u chebského selského stavení, kde právě probíhala jeho rekonstrukce za podpory fondů EU, a v další vsi Podlesí jsme zastavili u malého proskleného muzea historické hasičské zbrojnice. Z Podlesí jsme se pak přehoupli přes Úbočí k Dolnímu Žandovu a přejeli k zámku před Lázněmi Kynžvart, který je známý zejména jako působiště habsburského státního kancléře Klemense Metternicha (1773-1859). Po vnější prohlídce objektu jsme výšvihem vystoupali na náměstí Republiky v Lázních Kynžvart a po přestávce na zmrzlinu dále k menšímu lázeňskému areálu, který je určen především pro dětské pacienty s dýchacími problémy. Od lázní jsme se už pak jen přehoupli přes Holinu (805 m) na rozcestí U Stohu a na závěr byli odměněny sjezdem do Mariánských Lázní, večer jsme pak tradičně skočili na pivko do blízkého pivovaru Kronl. Celkem 94 kilometrů, převýšení zase kolem 1 000 metrů.
Mapa: https://mapy.cz/s/buserobete
více  Zavřít popis alba 
  • 22.7.2020
  • 91 zobrazení
jura1972
Přejezd z Mariánských Lázní přes Hamrníky se zříceninou zámečku, založeného premonstráty z Tepelského kláštera jakožto prvního osídlení v okolí do Drmoule, následně výjezdy na Panský vrch (658 m) s Panskou rozhlednou, poté sjezd k bývalé Engelově továrně v Třech sekerách a od Tachovské hutě stoupání úbočím Tišiny (792 m) kolem bývalého sídla pohraniční roty k válečnému pomníku na bývalé Slatině (německy Lohhauser), odkud jsme se stočili k jihu a po kilometru přejeli státní hranici do Bavorska a spadli do Mähringu, ze kterého následoval přejezd se střídavým stoupáním a klesáním přes dvůr Treppenstein a obce Griesbach a Asch do Hermannsreuthu, kde jsme kousek za obcí spadli opět na území České republiky na Pavlův Studenec k pomníku Josefa Böttgera, od něhož následoval parádní sjezd až sedmdesátikilometrovou rychlostí do Branky a dále přejezd přes Horní Výšinu, Halže, Ctiboř, Březí, Chodský Újezd, Zadní Chodov a Kyjov k baroknímu poutnímu kostelu svaté Anny za Planou, který nám dokonce místní chlapi ihned otevřeli a umožnili jeho prohlídku, po níž jsme sjeli do Chodové Plané a dopřáli si pozdní oběd na Staré sladovně v areálu pivovaru Chodovar. Poté jsme se rozdělili, když hlavní skupina přejela po hlavní silnici přímo do Mariánských Lázní, já jsem pak s Majkou, Miladou, Jozífkem a Tondou pokračoval dále sjezdem do Dolního Kramolína, od nějž následoval docela služný výšvih do Pístova ke kostelu svatého Bartoloměje a dále nad obec k památníku obětem pochodu smrti před koncem druhé světové války. Po jeho prohlídce jsme se přehoupli kolem Holiny (695 m) do Martinova, a když už jsme nabrali takovou výšku, pokračovali jsme dále přes Vlkovice na Krakonoše k Boheminiu k miniaturám významných stavebních a technických památek České republiky v měřítku 1:25. Byl stále nádherný večer, a tak jsme dále přejeli Slavkovským lesem na rozcestí U Nimroda a k přírodní rezervaci Smraďoch s vrchovištním rašeliništěm a vývěry plynů (monetami), smrdělo to tady po sirovodíku skutečně až příliš. No a aby to bylo naprosto dokonalé, přehoupli jsme se přes Prameny k dalšímu krásnému místu, Třem křížům (813 m) s krásnými rozhledy na celý Slavkovský les. Odtud jsme sjeli zpět na Prameny a pozvolna vystoupali přes rozcestí Pramen Rota a okolo Kladského rybníku a Horního Bahňáku na Kladskou k dřevěnému loveckému zámečku a hospůdce U Tetřeva, kde jsme se ale nezdrželi, jelikož nám za zády začalo hřmít, a vystoupali ještě pozvolna dva kilometry k rozcestí U Jedlí (860 m), z něhož následoval parádní sjezd až ke Zpívající fontáně do Mariánských Lázní a na ubytovnu TJ Lokomotiva. Celkem 112 kilometrů, nastoupáno okolo 1600 metrů.
Mapa: https://mapy.cz/s/meforupako
více  Zavřít popis alba 
  • 19.7.2020
  • 93 zobrazení
mirovavro
Minulý rok sme boli aj na skalnom výtvore Budzogáň, ale Majko K. a Julko N. tam vtedy neodbočili. Teraz to Majko inak naplánoval a dostali sme sa tam všetci aj Hanka, ktorá tu bola prvýkrát.
V rannom rýchliku už bolo poznať aj na počte cestujúcich, že prázdniny a dovolenky finišujú. Našťastie sme všetci mali miesto na sedenie. Nad Rajcom sme si vystúpali k menej známej rozhľadni Dubová. Videli sme panorámu Martinských holi od Kľaku až po Strážov. Na výhliadkach sme potom neskôr pozorovali Veľký Rozsutec, Veľký Kriváň a Tulko objavil v diaľke aj vzdialenú Lysú horu v CZ. Počasie prialo turistike, takže sa to prejavilo aj na našej dobrej nálade až do cieľa nášho domova.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.7.2020
  • 130 zobrazení
majkyzgurunu
Grilovačka 11.7.-12.7.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.7.2020
  • 19 zobrazení
Reklama