Hledání: M

Pro dotaz M jsme našli 36 054 výsledků.

Náš tip

Stáhněte si Rajče do kapsy!
Rychlejší a jednodušší přístup
k vašim fotkám a videům.

waverka
Rasova rokle je úzká skalnatá suchá rokle při silnici z obce Smržov do obce Knežičky(5km od Čertovy Zdi).Jméno RASOVA ROKLE by zde bylo výstižné při pohledu na hluboké a nervy drásající místo. Úzký kaňon ve vápnitých pískovcích s až 20 m vysokými stěnami začíná na vrcholu kopce a sestupuje jihozápadním směrem k silnici Smržov - Český Dub. Na několika místech ponecháno několik sloupků čediče jako “rozpěry”, které nyní vytváří skalní mosty. Stěny jsou tvořeny výraznými svislými vrstvami, které se místy odlupují a padají. Průchod roklí místy nebezpečný a náročný.Hrozí padající kamení a také cestu znepříjemňují vývraty stromů.
více  Zavřít popis alba 
28 komentářů
  • včera
  • 59 zobrazení
sifra
V sobotu 4.7. se odehrál turnaj dorostu v našem areálu za účasti tří celků a to pořádajícího mužstva TJ Sokol Tasovice,FC Moravský Krumlov a Sokola Dobšice.Pozvám byl i celek FC Miroslav,který bohužel nedojel.Pořadatelé na základě neúčasti jednoho klubu museli upravit herní systém,kdy se turnaj odehrál systémem každý s každým.
Výsledky utkání:

Sokol Dobšice - FC M. Krumlov 3:1
Branky:Pražan,Peřinka,Hudeček-Nahodil

TJ Sokol Tasovice - FC M. Krumlov 9:1
Branky: Janíček 4x,Bobor D. 2x,Buchta,Lelovský,Pazdera

TJ Sokol Tasovice -Sokol Dobšice 3:0
Branky:KOdytek J.,Svoboda,Kohoutek

Celkové pořadí turnaje:
1.TJ Sokol Tasovice 6 bodů
2.Sokol Dobšice 3 body
3.FC Moravský Krumlov 0 bodů

Více zde: https://www.sokoltasovice.cz/?fbclid=IwAR1x9xuT_1kmnOZ05JPnad-Nm_pXr-s9OuVPW3zniS1C3tGF3f48nUpE7-A
více  Zavřít popis alba 
  • včera
  • 26 zobrazení
jozom
dĺžka: 22,4 km
stúpanie / klesanie: 877m / 917 m
čas: 6,5 hod.
více  Zavřít popis alba 
  • včera
  • 9 zobrazení
dakrona
  • ve čtvrtek
  • 2 zobrazení
dakrona
  • ve čtvrtek
  • 5 zobrazení
navetrniku
  • ve čtvrtek
  • 671 zobrazení
odstribrnerozhledny
  • ve středu
  • 15 zobrazení
cukulinek
  • ve středu
  • 1 023 zobrazení
cusima
Ve středu jsme se vypravili z Borové Lady do Bučiny, kde se nachází hotel se skvělou kuchyní i výhledem s názvem Alpská vyhlídka. Dokonce zde mají různé předměty, připomínající doby dávno minulé. Železnou oponu připomínají různé zátarasy, strážní budky, informační tabule a jiné...Po občerstvení jsme svižným krokem napochodovali na bavorské území a vydrápali se pravým turistickým chodníkem až na vrchol Siebensteinkopf /1263 m n. m./. Po prohlídce všech těch nádherných výhledů jsme sestoupali k prameni Vltavy a přešli volně až do Kvildy.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • tento týden
  • 13 zobrazení
mia1960
Větrná elektrárna v okr. Plzeň-jih , nadmořská výška 614 m. Nádherný kruhový výhled do krajiny.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • v úterý
  • 14 zobrazení
fotografdavid
Prostřený 515 m dlouhý stůl na Karlově mostě. Někdo napekl koláče, bábovku, udělal vajíčkovou pomazánku, jednohubky a podobně. A pak všichni společně hodovali.

Video: https://www.ceskatelevize.cz/ireporter/videa/videa/prostreny-karluv-most/
Kategorie: lidéměstaoslavy
více  Zavřít popis alba 
  • v úterý
  • 46 zobrazení
haranti1
Symbolické rozloučení s koronavirem proběhlo poslední červnový den na Karlově mostě v Praze. Iniciátorem akce byl pražský kavárník Ondřej Kobza, renezanční člověk. V roce 2014 získal střechu Lucerny od paní Havlové do své správy, když hledal vhodné místo, kde by se dala vybudovat komunitní zahrada po vzoru fenoménu Brooklyn Grange Farm. Se svým spolkem Piana na ulici se Ondřej Kobza snaží oživovat veřejný prostor piany, šachy, poesiomaty (jukebox s poezií). Prostřený stůl na Karlově mostě je jednorázová akce, protože asi už nikdy nebude most bez turistů, aby se tam dalo postavit 515 m stolů pro 2000 lidí. Registrace on-line na místo ke stolu byla zdarma, podmínkou bylo přinést něco k jídlu nebo pití. Akce byla nahlášena od 18 do 22 hodin. - Před procházkou po mostě jsme se šli projít po Praze bez turistů.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • v úterý
  • 87 zobrazení
jarda58
více  Zavřít popis alba 
  • v pondělí
  • 15 zobrazení
lmichale
  • v úterý
  • 14 zobrazení
chspodzercickymkostelem
  • minulou neděli
  • 31 zobrazení
penaskovi-ol
  • minulou neděli
  • 12 zobrazení
kamera-lbc
Radyně je kopec (569 m n. m.) mezi Plzní a Starým Plzencem v západních Čechách. Na jeho vrcholku se nachází stejnojmenná hradní zřícenina.
Radyně (též Karlskrone, Karlshut, Kugelweit, dříve též Radina) je hradní zřícenina, která stojí na buližníkovém vrchu Radyně (569 m n. m.) mezi Plzní a Starým Plzencem v západních Čechách. Královský hrad byl postaven před rokem 1361 během vlády Karla IV. Původní německé jméno Karlskrone (Karlova koruna) se neujalo, a hrad byl již krátce po svém založení nazýván podle kopce na němž stojí. Hrad je přístupný veřejnosti.
Hrad byl postaven v letech 1356–1361 zřejmě podle plánu Michala Parléře a podle svého stavitele, krále Karla IV. byl pojmenován Karlskrone, tento název se však příliš neujal a hrad byl nazýván podle stejnojmenného vrchu, na němž stojí.
Hrad měl především zajišťovat bezpečnost obchodní stezky z Prahy do Řezna a Norimberka, hradní pan však byl nadán také právem hrdelním. Prvním purkrabím byl snad Zdislav Chlup.
Během staletí hrad mnohokrát změnil svého majitele. V roce 1920 ho od Adolfa Arnošta z Valdštejna koupil Starý Plzenec a do roku 1928 proběhla velká oprava hradu.
Počátkem 50. let 20. století se stal hrad majetkem státu a následně byl na hradní čtverhranné věži vybudován převaděč televizního signálu. V 70. letech 20. století proběhla další rozsáhlá opravu hradu a pod hradem byla vybudována restaurace s parkovištěm. Od 90. let je hrad opět majetkem města Starý Plzenec.
Přehled majitelů
• 1356–1536 čeští králové, případně královská komora (asi v roce 1356 hrad založen Karlem IV., 1361 první zmínka, hrad často zastavován)
• 1496–1561 Šternberkové (po určitou dobu jen v zástavě, připojeno k panství Zelená Hora, na hradě nesídlili, za nich hrad vyhořel, 1558 se uvádí jako pustý)
• 1561–1710 Kokořovci z Kokořova (opuštěný hrad připojen k panství Šťáhlavy)
• 1710–1816 Černínové z Chudenic
• 1816–1920 Valdštejnové (opravena věž a v ní jeden pokoj, zničeno požárem v roce 1886)
• od roku 1920 město Starý Plzenec
Současný stav
Z někdejšího královského hradu dnes stojí obvodové zdi paláce s oběma věžemi. Hranolová věž je zastřešena a byla upravena na rozhlednu. Je na ní umístěn vysílač Českých radiokomunikací. Z ostatních částí hradu se dochovaly dvě hluboké cisterny, základy hradeb a hluboký příkop.
V zastřešené, 22 metrů vysoké věži se 114 schody, je na několika patrech expozice věnovaná historii hradu s dobovými předměty a modelem původní podoby hradu.
O založení hradu se dochovala pověst o mladíkovi s oslíma ušima, kozí bradkou a kančími kly, jménem Radouš, či Raden. Ten utekl před lidmi do lesu, kde nalezl kouzelnou knihu, s jejíž pomocí vystavěl pevný hrad, který pojmenoval po sobě a stal se pánem v širém okolí. Měl postupně několik žen, z nichž každá mu porodila syna podobně zohaveného jako on sám. Všechny své ženy i s dětmi zabil. Jednoho dne přišla bouřka a Radena zabil blesk a hrad se zhroutil. Od té doby straší jeho duše na hradě.
Konec citace z Wikipedie.
Proti všem našim dosavadním výletům byl tento trochu pohodlný. Autem téměř až na hrad. Na hradě samotném, který je dominantou kraje a velice rád bych ho viděl nasvícený v noci, mi vadili trochu antény na věži. Pokud to ale znamená, že obec dostává od Českých radiokomunikací prostředky na údržbu hradu, tak jim to prominu. Užijí si zde i děti. Strašidla ve věži jsou působivá.
Z hradu jsme to měli kousek ke kamarádovi, s kterým jsem trávil všechny prázdniny na Proseči. Poradil, že bychom neměli vynechat místní rotundu. Opět to byl nenáročný výstup, ale vedro bylo neskutečné…
Rotunda svatého Petra a Pavla ve Starém Plzenci je jednou z nejstarších dochovaných církevních památek v České republice. Společně s areálem hradiště Hůrka je od roku 1978 chráněna jako národní kulturní památka České republiky.
Historie
Rotunda byla postavena v západním předhradí raně středověkého hradiště poprvé zmiňovaného již v roce 976, které bylo hlavním opěrným bodem českých knížat v západních Čechách a až do konce 13. století neslo název Plzeň. Období výstavby rotundy bývá obvykle kladeno na konec 10. století, ale novější výzkumy ukazují, že mohla být postavena později. Po přenesení centra z hradiště do nové Plzně ztratila lokalita význam a stavba začala časem chátrat, až se dokonce v 15. století zřítila. V následujícím století byla sice obnovena,[4] ale opravdové rekonstrukce se dočkala až ve 20. století. Uvnitř rotundy jsou vystaveny kopie archeologických nálezů.
Konec citace z Wikipedie.
Zde jsme měli štěstí, právě se tu konala poutní mše svatá. Vzhledem k našemu plánu navštívit cestou ještě další zajímavosti jsme odešli před jejím skončením. Ale jen vstoupit do rotundy, nasát atmosféru, vnímat ducha toho místa, bylo velice působivé.
…………….
M. Porš
více  Zavřít popis alba 
  • minulou neděli
  • 9 zobrazení
luigi007
Výjezd na Jeřáb (1003 m) - nejvyšší horu Hanušovické vrchoviny. Trasa: Přerov - Olomouc - Litovel - Mohelnice - Leština - Postřelmov - Janoušov - Jeřáb - Štíty - Drozdovská pila - Jestřebí - Mohelnice - Litovel - Olomouc - Přerov (229 km)
více  Zavřít popis alba 
  • tento týden
  • 18 zobrazení
matymimi
  • minulou sobotu
  • 109 zobrazení
karlosvw
  • minulou sobotu
  • 48 zobrazení
Reklama