jaroslavtihlarik
Album je nafoceno jako průvodce bez fotografických efektů malá hloubka ostrosti …….
Více  Zavřít popis alba 
595 komentářů
  • 13.12.2017
  • 26 742 zobrazení
terhy
Zcela neplánovaná dovolená. Na hyperslevy.cz jsem našla zájezd od Adrialand za výhodnou cestu i s plnou penzí. Poslala jsem odkaz kamarádce a protože je stejný blázen do cestování jako já, tak jsme si zájezd zakoupily. A za 3 týdny jsme vyrazily. A určitě jsme neudělaly chybu, stálo to za to.

Ubytované jsme byly ve stanech v kempu Porat v Povljaně, pár metrů od pláže. Přijemní a ochotní lidé.

V Povljaně je hned několik pláží, jak oblázkových tak písečných - Duborvník, Malý Dubrovník, Perilo, Livada, Obatnica, Stara Povljana. V blízkosti pláže Dubrovnik ve stínu borovic je jezírko Segal s léčivým bahnem. Nejvhodnější pláže pro děti je Perilo, Obatnica a Stará Povljana, je zde písek a pozvolný přístup do moře.

Výlety jsme si organizovaly na vlastní pěst, dopravovaly jsme se autobusy. Doprava tu není dobrá, jezdí pouze 3 autobusy denně a to ráno, odpoledne a večer a jsou drahé. Ale za tu nádheru co jsme viděly to určitě stojí.

Fishpicnic jsme si rezervovaly v Pagu za 280 kun. Vyplouvá se v půl 10 a zpět se vrací v 18 hod. Jsou 4 zastávky - v Caska, Metajna, Beritnica a u jeskyni, kterou můžete prolézt. Určitě doporučuji si zařídit, je to úžasný zažitek.
Více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • červenec 2017
  • 22 995 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
lenalena09
Sbírka fotek z internetu, na nichž figuruje můj malý fetiš - ženská páteř :-) Z mého pohledu je vzrušující i umělecká zároveň :-) - Collection fo photos from internet with my little fetish - woman spine :-)
Více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • leden 2003 až září 2017
  • 19 596 zobrazení
martaj
  • červenec 2016 až květen 2017
  • 19 319 zobrazení
nik69
Začatek vodácké sezóny . Odemykání Jizery na Malé Skále na Žluté plovárně . :-)
Více  Zavřít popis alba 
50 komentářů
  • 8.4.2017
  • 14 571 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
superfotograf
Nevěděli jsme totiž, že kulma má vypínač! :D
Kategorie: lidézábava
Více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 3.12.2017
  • 13 918 zobrazení
nik69
Českého ráje , Malá Skála , Žlutá plovárna na břehu řeky Jizery .
Léto , slunce , voda , grilování , koktejly a rytmy reggae music . :-)
Více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2017
  • 12 581 zobrazení
nik69
Jezdecký klub Liberec , hobby a malé pohodové závůdky . :-)
Více  Zavřít popis alba 
32 komentářů
  • 25.3.2017
  • 12 288 zobrazení
tulaksamotar
Více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • duben až červenec 2017
  • 12 161 zobrazení
ondrejhavelka
Z cestopisu Cesta k branám Damašku VÝCHODNÍ AFRIKOU.

K dostání online: https://www.bux.cz/afrika/cesta-k-branam-damasku-vychodni-afrikou-1?searchToken=a248af3e-6b1f-4ca2-84e6-9228ee968d32

Audio verze knihy: https://www.youtube.com/watch?v=0htWrgiSf5o

Starší žena, patrně jedna z náčelníkových manželek, nás zve k sobě do chýše. Důvěra nás moc těší a rádi pozvání přijímáme. Vstupujeme do kruhového prostoru. Než oči přivyknou tmě v chýši, vnímáme jen zápach, který je velmi silný. Okamžitě zjišťujeme, že Masajové žijí v chýších spolu se svým dobytkem. Očima už pomalu rozeznáváme obrysy postav. Jsou tady dvě ženy s maličkým, sotva týdenním dítětem a čtyři kozy se dvěma kůzlaty. Zvířata mají vyhrazenou pravou část chýše a od lidí je odděluje malá dřevěná ohrádka. Zápach je celkem nesnesitelný, ale byla by urážka teď z chýše odejít, a proto se ze všech sil snažíme vydržet.
Oči už přivykly šeru. Začínáme rozeznávat jednoduchou výzdobu, místa na spaní a ostatní zařízení chýše. Žije se tady velmi skromně. Za námi vstupuje dovnitř také mladá dívka, která
mluví anglicky. Teprve nyní se ptáme na její jméno. Jmenuje se Wougunte. Má úspěšně za sebou základní školu a nyní studuje ve městě Arusha střední školu. Odtud pramení její dobrá znalost cizího jazyka. Wougunte nám představuje malé miminko. Narodilo se před pěti dny. Je to holčička. Dali jí jméno Utu, po matce, která bohužel zemřela při porodu. Wougunte se tváří jako by to bylo běžné, bez větších emocí. Nám se z toho ale sevřelo srdce.

Tady u Masajů přichází děti na svět doma v chýších. Co zvládne porodní bába, to je řešitelné, ostatní je záležitost bohů. Masajové vnímají smrt jako přirozenou součást života. Ostatně lidé nežijí příliš dlouho. Průměrná délka života je tady 56 let. Toho se ale většina lidí nedožije. Když se zamýšlím nad délkou života, zjišťuji tady v Africe, že je to pojem velmi diskutabilní. Například my na své cestě prožijeme za týden mnohem víc než doma za měsíc. Nebojím se říci, že za měsíc cesty se
posuneme daleko dál než za šedivý rok strávený pracovním životem v Čechách. Někdy je prostě jeden nabitý rok více než dvacet jednotvárných let splývajících v jedno mlhavé neurčito. Kolik času v Evropě
věnujeme práci, která nás nebaví a neděláme ji rádi? Osm hodin denně? Nebo více? Kolik času unaveně pročekáme na dopravní prostředky, v zácpách, ve frontách. Kolik času setrvačně pročekáme na povýšení, na dovolenou, na zvednutí mzdy, na lepší časy?
Trpíme nespavostí a zíráme do nočního stropu. Bereme léky na tlak a na nervy, abychom čekali na nové auto nebo na dobu, kdy konečně splatíme hypotéky. Je to lépe prožitých osmdesát let než masajských padesát?

Wougunte se odmlčela. Přichází náčelník. Je oblečen stejně jako ostatní muži. Není ani největší, ani nejsilnější, ani nejstarší. Je to sympatický usměvavý chlapík.
Náčelník nám radostně tiskne ruce na znamení přátelství a zve nás k ohni, kde se připravuje jídlo. Dva
mladé chlapce zatím někam posílá. K našemu velkému překvapení za pár vteřin chlapci táhnou krávu
a jeden z nich v ruce svírá velkou dýku. Vypadá to, že kráva kvůli naší návštěvě dnes předčasně ukončí svou pozemskou pouť. To jsme nechtěli.

Chlapci pokládají zvíře na bok. Jeden z nich přikládá dýku ke krční tepně a slabě řízne. Z místa okamžitě vytéká krev, ale ne v takovém proudu, jaký bych čekal. Druhý chlapec zatím přiložil pod tepnu nádobu a vytékající krev chytá. Za pár desítek sekund vše končí. Chlapec s dýkou tlačí na naříznuté místo a čeká, dokud se krev nezastaví. Mezi tím už je nádoba s čerstvou krví před námi a náčelník usměvavě kyne, abychom se napili. Byla by velká urážka odmítnout tento projev úcty a důvěry. Na druhou stranu je velmi nebezpečné pít v Africe krev. Co teď? Kdyby na mě nehledělo dvacet párů masajských očí, asi bych si troufl odmítnout, ale takto? V hlavě se mi mísí myšlenky na všemožné nemoci s myšlenkami na nebetyčnou urážku Masajů, kterou si rozhodně nepřeji. Ostré slunce mi pálí za krk. Potím se.
„Tak už se napij,“ říká najednou Míša. Nerozhodné váhy se přiklonily na stranu přijetí masajské nabídky. Beru mísu opatrně do ruky a naklápím si k obličeji nepříjemně vonící krev. Téměř jsem se nenapil. Jen jsem si teatrálně namočil rty, aby to vypadalo, a významně jsem pomlaskal a pokýval hlavou. Náčelník spokojeně ukázal na Míšu. Ta udělala podobné gesto jako já a poslala mísu s krví dál. Muži ji postupně vyprázdnili. Poslední doušek patřil náčelníkovi.

Wougunte nám překládá náčelníkova slova a doplňuje, že se nám dostalo velké cti. Nikdy
prý neviděla, že by náčelník takto uctil bělocha. Vlastně prý ve vesnici nikdy ani žádný běloch nebyl.
Ptáme se náčelníka, jestli si můžeme ve vesnici postavit stan a pár dní tady pobýt. Náčelník souhlasí
a je viditelně zvědav, co dva běloši předvedou. A není sám. Celá vesnice se sbíhá, aby sledovala, jak stavíme svůj jednoduchý malý příbytek. Pozorné jsou hlavně ženy, protože stavbu chýší tady mají na starost právě ony. Když náš stan během dvou minut stojí, asi to považují za zázrak. Obcházejí ho kolem dokola a nedůvěřivě se ho dotýkají. Nabízíme všem, aby si vlezli dovnitř. Jediná Wougunte se odhodlává a zalézá si do stanu. Hned zase vylézá s neurčitým, rozpačitě vykuleným výrazem ve tváři. Další Masajové naší nabídky raději nevyužívají.

Další den pozorujeme, jak to chodí u Masajů. Brzy ráno odcházejí všichni muži kromě náčelníka s dobytkem na pastvu. Ve vesnici zůstávají jen ženy. Nedlouho po odchodu mužů se z chýší vytrácejí malí Masajové ve školních stejnokrojích. Je to velmi zvláštní pohled. Toto bychom v domorodé vesnici opravdu nečekali. Tanzanská vláda nařídila všem obyvatelům bez výjimky povinnou školní docházku. Nařízení samozřejmě dolehlo i na Masaje. Wougunte nám už včera potvrdila, že policie dodržování školní docházky někdy kontroluje. Děti odešly pěšky do nejbližší školy. Půjdou hodinu a půl a vrátí se odpoledne. Ve vesnici zůstaly pouze ženy. Ty se starají o nejmenší
děti, připravují jídlo, opravují chýše... V průběhu dne vládne pomalá, líná,
nudná atmosféra. Tak jako u všech domorodých kmenů, které jsme měli možnost navštívit.

Ve stejném rytmu proběhly tři dny. Přišel čas rozloučit se s Masaji a pokračovat v cestě. Díky nim budeme na Tanzanii nahlížet v lepším světle. Než sbalíme stan, jdeme za náčelníkem, abychom se rozloučili. Ten ale nechce o odchodu ani slyšet a volá Wougunte, aby nám překládala. Dozvídáme se, že zítra vypukne dlouho očekávaný obřad obřízek mladých chlapců a my smíme zůstat a být u toho. To je samozřejmě nabídka, se kterou nelze než souhlasit.
Celý dnešní den je ve znamení příprav. Deset mladých chlapců podstoupí bolestivý rituál. Přihlížet bude asi stovka Masajů, kteří dorazí i z okolních vesnic. Ženy pečlivě uklízejí chýše a zametají celou vesnici. Muži zatím odešli za vesnici, kde je zabíjačka. Zvali mě s sebou, ale já tyto věci nevyhledávám. Celý den pokuřujeme tabák, popíjíme bílý čaj a sledujeme rušné přípravy na zítřejší obřad emuratta. Večer je velmi klidný. Vše je hotovo a každý šel brzo spát.

Ráno nás budí nevšední ruch. Ve vesnici už jsou desítky Masajů z okolních vesnic, a to teprve vychází slunce. Ohně už hoří, maso se porcuje, vyšňořené ženy dokončují poslední přípravy a mladé dívky nazdobené těmi nejkrásnějšími masajskými šperky pokukují po mladých bojovnících. Po rychlé snídani odcházíme trochu stranou, abychom masajský rituál příliš nerušili svou přítomností. Asi hodinu po východu slunce vylézá z jedné z chýší desítka chlapců v černých oděvech s pomalovanými obličeji. Jsou mezi nimi i dva Sikóliové, které jsme potkali před návštěvou vesnice. Ve tvářích chlapců je vidět strach a stud, ale také hrdost a odhodlání. Každý pohled prozrazuje jinou emoci, které se v chlapcích rychle mísí. Jeden z Masajů, patrně kněz, pronáší rituální řeč. Dva stařešinové si zatím chystají své náčiní. Placatý kámen, jednu žiletku a hadřík. Chlapci se seřadili před stařešiny. Náčelník utišuje přihlížející a vybízí prvního chlapce jménem. Chlapec přistupuje ke stařešinům a svléká se do naha. Nervozita a stud na chvilku vítězí v jeho očích, potom se ale podívá na bojovníky, kteří ho nabádají k odvaze a v jeho tváři zaplane statečnost a odhodlání. Ženy a dívky vykukují přes ramena mužů, kteří svou hradbou zabraňují pohledu na nahého chlapce. Náčelník dává znamení. Chlapec přistupuje ke stařešinům. Pokládá penis na placatý kámen a hledí do nebe. Jeden ze stařešinů chytá jeho penis za předkožku a natahuje. V tu chvíli druhý stařešina seká žiletkou a předkožka zůstává v ruce. Chlapec sebou sotva znatelně trhnul. Stařešina mu podává hadřík a jeden z bojovníků odvádí chlapce do chýše, kde bude omyt a ošetřen. Lidé jásají.

Více v knize Cesta k branám Damašku VÝCHODNÍ AFRIKOU.
Více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • říjen 2008 až prosinec 2017
  • 12 050 zobrazení
dobesovi
Koncem prázdnin míříme na jih :) Vyrážíme na naše známé místo a to směrem k Novigradskému moři, které nás okouzlilo již po druhé :) Nádherné moře, procházky překrásným městečkem, projížďky člunem, lovení slávek a spoustu další zábavy.. Matýsek je nejspokojenější mimi na světě :) spí, spí.. a je omámen mořským vzduchem :) Přece jen máme obytňák a tak na pár posledních dnů přejíždíme do letoviska Privlaka, kde jsou písečné pláže.. Tedy ráj pro holky :) Naučili jsme se jezdit na paddleboardu a tak holky mají o zábavu postaráno. Pokud zrovna nemají hlavu pod vodou, tak by se jen jezdilo a jezdilo :) Mají velkou pochvalu !! Tu ale musí dostat i náš malý turista, který zvládl vše na jedničku.. Úžasná dovolená :)
Více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • léto 2017
  • 10 287 zobrazení
superfotograf
6 komentářů
  • 17.6.2017
  • 7 187 zobrazení
visnakovo
Poslední aktualizace: 18.6.2017
Strašně dlouho jsem tohle album neaktualizovall, není čas. Přidány fotky z doby od léta 2015 po konec roku 2016

Tohle je "kumulativní" album fotek, které si buď tisknu do cancáčku, nebo posílám do fotosoutěží. Je to můj subjektivní výběr toho nejlepšího, co jsem nafotil. Některé fotky ve fotosoutěžích uspěly, většina však ne...

Z každého vandru vychází průměrně jedna fotka za dva až tři dny, z kratších třeba jenom jedna. Záleží na tom, jak moc se s cancáčkem rozepíšu.

Nemám čas upravovat všechno a z každého vandru ani nechcu dělat samostatná alba, takže aktuální fotky z mých cest budou napříště tady.

Malá poznámka k "těm hrozným rámečkům":
Fotky v tomto albu si tisknu fyzicky na formát 10x15 do deníčku, který však má formát 12x14. Je tedy nutné každou fotku trochu oříznout, aby mi z deníčku nepřečuhovala. Abych nazasahoval do obrázku, dělám okolo fotky "ten hrozný" rámeček, protože ho fyzicky často z větší části ustřihnu.

Jsem vděčný za jakékoliv komentáře !

Na komentáře zpravidla neodepisuju, protože z nich nechci mít chat.
Více  Zavřít popis alba 
186 komentářů
  • únor 2008 až červen 2017
  • 5 641 zobrazení
slander
Foceno 2016. Na fotkách je vidět koupě, doprava lisu domů, testování na senu. Lisování sena, otavy a slámy.
Postupné opravy a úpravy. Nová elektroinstalace. Dodělání chybějících ochranných krytů. Výměna pneumatik za lepší. Lepení defektu a další...
Více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • duben 2016 až prosinec 2017
  • 5 731 zobrazení
bozicanka
Týdenní návštěva pejsků. No psi spali se mnou a Dádou v posteli, vtěrky malé. Normálně se mnou spí jen moje kočka. Jinak kdykoliv jsem byla doma, oba na mě nalepení v zasedacím pořádku, Frenk vlevo a Eimi vpravo. :-)
Více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • listopad 2017
  • 4 478 zobrazení
hurrikan39
24 komentářů
  • 15.11.2017
  • 4 285 zobrazení
nik69
Dolánky u Turnova - Malá Skála (Žlutá plovárna) - Dolánky u Turnova . Jede to , teče to - koloběžky a kanoi zpět po řece Jizeře . Skvělá akce a ... podzimní barvička je dobrá ! :-)
Více  Zavřít popis alba 
  • 14.10.2017
  • 3 970 zobrazení
klarkaj1
V létě jsme všichni vyrazili s CK Kudrna do Chorvatska. Výhodou organizované zájezdu bylo, že nás odvezl autobus až na místo, nemusel nikdo řídít auto. Ale největší předností byl dětský program a ostatní děti, které tam s námi byly a s kterými jsem si mohla hrát. Na starosti nás měla animátorka Máša, která nás zabavovala každý den po večeči a někdy i přes den, např. když jsme si poslední den hrály na piráty a na ostrově hledaly poklad.

S rodiči jsem kromě koupání vylezla na horu Kamenjak, do jeskyní, projela na kole, prošla pobřeží na odlehlé pláže, prohlídla město Ráb přes den i v noci, zahrála minigolf, půjčila šlapací vodní autíčko, i autíčko pro děti v malém zábaném parku. Spousta aktivit a krásná písčitá pláž. Koukněte na fota :)
Více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2011
  • 3 812 zobrazení
klarazvele
  • červenec 2017
  • 3 377 zobrazení
fotkyddt
  • 5.5.2017
  • 3 098 zobrazení
jarimarti
Na skok v Göteborgu.
Kategorie: cestování
Více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2017
  • 3 084 zobrazení
kgkovasvar
  • duben 2008 až leden 2017
  • 2 978 zobrazení
dixieboy
Fotky mojí sbírky modelů zvířat od značek Papo, Schleich, Safari Ltd., CollectA, Mojo, AAA, Bullyland, Nayab, Colorata a customy (ručně vyrobené modely od přátel). Každý model v mé sbírce se snažím popsat co nejpřesněji se všemi dostupnými informacemi o něm, uvedením značky a malé mapy kontinentu, na kterém se dané zvíře vyskytuje.
Více  Zavřít popis alba 
81 komentářů
  • leden 2000 až duben 2016
  • 2 989 zobrazení
Reklama