Agimáčku hodný dráčku
kobylku máš na ocásku

Třeba krmit ještěra
vodu v misce vyměnit
aby stále věděl vždy
že jej všichni máme rádi
Agimáčka k zulíbání

Tak stacilo by, mas je rda?

Sobotní sluníčko mě vytáhlo na další podzimní kovidovou vycházku. Tentokrát jsem se nechala vyvézt na Suchý. Zřejmě podobný nápad mělo více lidí z Boskovic, protože autobus jedoucí do Prostějova se téměř vyprázdnil. V rybníku jsem viděla i jednu koupající se otužilou osobu. Za to u výdejního okénka jednoho z občerstvení bylo narváno. Inu, není nad čerstvě vyuzené masové pochoutky. Pokračovala jsem po staré Velenovské cestě, po které se řítilo jedno auto za druhým. Asi tudy vede zkratka Valchov – Suchý. Po obou stranách ležely pokácené jehličnany. Ve Velenově mají i vyhlídku, jenže když se k ní vydáte, zjistíte, že stojí spíš lehce pod vrcholem kopce. Ale i cestou vzhůru po cyklostezce, která k ní vede máte pěkný výhled na Svrateckou vrchovinu a Boskovskou brázdu. Z Velenova vede další cyklostezka dolů po Dolních dílech směrem k Vratíkovskému krasu. Je vidět, že tudy jezdí spíše traktory nebo čtyřkolky. Cesta je z části zarostlá, a navíc končí uprostřed pole. Její pokračování tak můžete odhadnout podle vyježděných stop. I zde je všude mokro a v lesích jsou cesty blátivé. A to prý je největší sucho za 50. let. Pak už jsem si to rázovala po silnici k Hrádkovou, hrázi přehrady a Šmelcovně. Ona i zde vede cyklostezka k Hrádkovu podél silnice. Ale i ta byla zarostlá. Zdá se, že je výhodnější cyklostezky budovat, než je udržovat. A protože jsem už toho pochodu měla dost, vystoupala jsem ke Dvěma dvorům a na vrchol kopce nad hřbitovem a pak domů (do lékárny, do Podolí)….