Hledání

1 355 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

mskroztokum
  • 17.2.2016
  • 220 zobrazení
  • 0
zlatygraltachov
  • 31.10.2015
  • 24 zobrazení
  • 0
hasbor
  • říjen 2015
  • 60 zobrazení
  • 0
hasbor
  • 6.10.2015
  • 65 zobrazení
  • 0
hallenberg
  • 30.9.2015
  • 12 zobrazení
  • 0
michal-hrstka
První místo a postup do kraje!!!
Foto by: Hrstič
více  Zavřít popis alba 
  • 23.9.2015
  • 109 zobrazení
  • 0
alcajung
  • 8.9.2015
  • 24 zobrazení
  • 0
kvidokvido
Stadion za Lužánkami byl postaven počátkem padesátých let s kapacitou 50 000 diváků jako největší u nás. Zlatou éru si v tu prožila Zbrojovka, když si pod vedením Josefa Masopusta sáhla v roce 1978 na mistrovský titul. Po revoluci ji zprivatizoval brněnský podnikatel Hrstka s vidinou megalomanských projektů, brzy však došly peníze a zejména prostředky na údržbu tak velkého kolosu. Stadion přestal vyhovovat ligovým předpisům, klub se přestěhoval do Králova pole a stadion si od roku kousek po kousku začala brát příroda zpět. Tribuny zarostly nepřístupnými houštinami, místo fotbalistů, fandů a stánkařů s párky a pivem se usídlili bažanti a zajíci….
Nic proti zvěři vprostřed města, ale skupina fanoušků s fotbalistou Petrem Švancarou se rozhodla ,že to tak nenechá. Začali atakovat zástupce města, využili mediální síly internetu a pomoci šikovných a ochotných rukou dobrovolníků se začaly dít věci- tribuny jsou bez keřů, trávník se zelená nádherným pažitem…. Pořádání akcí jako bylo Švancarovo rozloučení z kariérou ( vstupenky byly rozprodány prakticky hned po oznámení předprodeje) přinesou nejen tolik potřebné peníze, ale i mediální zájem a pozornost sponzorů. Jako generální pivovar Starobrno umístil své tradiční slavnosti letos právě sem.

Foc: 5.9.2015 - nějak jsem si v náporu jiných fotoakcí našla prosto až teď, za což se hluboce stydím a omluvuju, neboť nedochvilnost je v reportážní práci horší zlozvyk než blbě nafocený fotky
více  Zavřít popis alba 
163 komentářů
  • 5.9.2015
  • 138 zobrazení
  • 5
otisdavis
Projekt nového skanzenu zpracovalo v roce 1998 Okresní muzeum v Příbrami – Hornické muzeum, dnes je skanzen pobočkou Hornického muzea Příbram. V roce 1998 Hornické muzeum Příbram odkoupilo od rodiny Lobkowiczů pozemek o rozloze 3 hektary.

Do skanzenu jsou postupně přemisťovány stavby lidové architektury, kterým by v původních místech hrozil zánik. Výstavba byla zahájena v roce 1999, v roce 2002 byl zpřístupněn první objekt. Jako první byl v roce 2000 převezen a znovu sestaven historický dům z Obděnic, v roce 2009 již stojí tři roubené domy, čtyři špýchary, jedno hospodářské stavení, vodní pila, kolna, dva včelíny, sloupový holubník, dva kříže, jeden milník a množství mobilních artefaktů vystavených v interiérech. V konečné fázi má být ve skanzenu 20 až 25 historických budov.

Skanzen je otevřen v letní sezoně a vstupné je lidové (v roce 2009 činilo 20 Kč základní, 10 Kč zlevněné, 20 Kč za povolení fotografovat). Muzeum také pořádá pravidelné akce jako masopust, den řemesel, folklorní den a turistický pochod za Jakubem Krčínem.
více  Zavřít popis alba 
31 komentářů
  • 2.8.2015
  • 95 zobrazení
  • 4
malalhota
  • 16.7.2015
  • 97 zobrazení
  • 0
amut
Rodina, přátelé a veřejnosti si přišla rozloučit s Josefem Masopustem na stadion Dukly Praha na Julisce.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 8.7.2015
  • 118 zobrazení
  • 4
stverda8
ME do 21 let - skupina A:

Srbsko - ČR 0:4 (0:2)
Branky: 8. , 21. a 56. Kliment, 59. Frýdek. Rozhodčí: Turpin - Cano, Danos (všichni Francie). ŽK: Brašanac. Diváci: 16 253.

Srbsko: Dmitrovič - Stojkovič (46. Petkovič), Spajič, Pantič, Petrovič - Brašanac, Čaušič (63. Kovačevič) - Jojič (85. Milunovič), Djuričič, Srnič - Pešič. Trenér: Dodič.
ČR: Koubek - Kadeřábek, Brabec, Kalas, Hybš - Petrák, Zmrhal - Skalák (74. Masopust), Kadlec (29. Trávník), Frýdek - Kliment (82. Přikryl). Trenér: Dovalil.
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 20.6.2015
  • 31 zobrazení
  • 0
vendyp
Lužice - země, která má až překvapivě mnoho společného s českými dějinami.
Země, kde kromě většinového německého obyvatelstva (západně od Nisy) a polského obyvatelstva (východně od Nisy) žijí i Lužičtí Srbové, slovanský národ blízký Čechům, který s Čechy tradičně udržuje blízké vztahy.
Země, která se vyznačuje jedinečným souladem přírodních a kulturních hodnot.
Název této země - Lužice - není náhodný. Luhy, lužní lesy, mokřady, strouhy, rybníky a jezera jsou pro lužickou krajinu příznačné.Jižní část země je vyplněna kopcovitými hřebeny, které se táhnou především při hranici s Čechami a dále po západní hranici historické Lužice, nad krajinu občas vyčnívají i osamělé vrchy.
Severněji navazuje mírně zvlněná, úrodná, přívětivá zemědělská krajina, která je nevýznamnější z oblastí dnes obývaných Lužickými Srby.Území ležící po proudu řek v severním směru, tedy "dole", část Horní Lužice a celá Dolní Lužice, jsou převážně rovinatá. Zdejší krajina za svůj zarovnaný tvar se zbytky morén vděčí ledovci. Nachází se zde rozsáhlé souvislé plochy lesů, převážně borových, s podrostem borůvčí a vřesu, na chudých písčitých stanovištích.Uprostřed této lužické krajiny jsou rozložena města a městečka s historickými jádry i vesnice se zachovalou lidovou architekturou. Část obyvatelstva tvoří Lužičtí Srbové, kteří si zejména na vsích dodnes uchovali řadu lidových tradic a zvyků, starobylé kroje a svérázný slovanský jazyk.

Spreewald - zelené Benátky. Necelou hodinku od Berlína se nachází unikátní krajina. Řeka Spréva (německy Spree) se ve Spreewaldu – Sprévském lese rozděluje do nespočtu malých postranních ramen. Těmto malým kanálům se říká vodní toky (Fließe). Před 600 lety se ve Spreewaldu usadili Lužičtí Srbové a Polabští Slované. Lužická srbština je ve Spreewaldu slyšet ještě dnes.Od roku 1991 je Spreewald zapsán jako biosférická rezervace na seznamu UNESCO. Žijí tu vzácné druhy rostlin a živočichů. Říční ramena se proplétají sprévským lesem jako hustá síť. Hlavním dopravním prostředkem je ve Spreewaldu loďka. Loďky tu rozváží dokonce i poštu a používají je i hasiči. Nad vodními toky se klenou úzké mostky, které spojují jednotlivé „obytné ostrovy“. Každý rok se tisíce návštěvníků vydávají na úžasnou projížďku loďkou těmito zelenými Benátkami a nestačí žasnout. Aktivní vodáci mohou labyrint vodních toků prozkoumávat v kajaku nebo kánoi. Spreewald nabízí více než 200 splavných vodních cest. Spreewaldská krajina se také ideálně hodí pro vyjížďky na kole. Celý Spreewald je protkán hustou sítí cyklistických a turistických stezek. Ve Spreewaldu se již celá tisíciletí pěstuje ovoce a zelenina. Nejznámější jsou spreewaldské okurky. Kyselé, kořeněné nebo v hořčičném nálevu Spreewaldem. Až do dnešních dob obohacuje Spreewald živá kultura Lužických Srbů a Polabských Slovanů. Sami při návštěvě regionu objevujte, co obnáší v zimě „Zapust“ (masopust), na velikonoce „Waleien“ (kutálení vajec), při sklizni „Froschkarren“ (žába na trakaři) a „Stollereiten“ (rajtování o vánočku) nebo na podzim „Spinte“ (přástevna).

Skanzen na Lědach/ Lehde
Otevřen byl v roce 1957. Do skanzenu byly přeneseny původní vesnické domy z oblasti Blat, ukázky lidové architektury Lužických Srbů.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 30.5.2015
  • 149 zobrazení
  • 5
hzp1
  • 21.5.2015
  • 32 zobrazení
  • 0
sdhnespery
  • 13.5.2015
  • 67 zobrazení
  • 0
mikuldici
  • 25.4.2015
  • 24 zobrazení
  • 0
reklama