Hledání

20 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

milosssi
  • 16.12.2018
  • 50 zobrazení
  • 0
kapelaquatro
  • 14.7.2018
  • 338 zobrazení
  • 0
bugabooess
PR Údolí Klíčavy, bledule jarní, křivatec žlutý a mokrýš stídavolistý
více  Zavřít popis alba 
41 komentářů
  • 30.3.2018
  • 78 zobrazení
  • 19
hladovejpaul
Přírodní rezervace Prachovské skály je pískovcové skalní město rozkládající se zhruba 5 km severozápadně od města Jičín ležící v nadmořské výšce 300-462m n.m. Vznikly v období druhohor jako usazeniny na okraji moře. Tabulová plošina z kvádrových pískovců svrchní křídy je rozčleněna skalnatými roklemi do několika částí. Křemenné pískovce dosahují mocnosti až 90 m a místy jimi prostupují tělesa neovulkanitů. Plošinu brázdí soustava převážně suchých skalnatých soutěsek. Hřbety mezi údolími jsou na mnoha místech rozčleněny do samostatných věží, tvořící zde typická skalní města. Známými útvary jsou např. Prachovská jehla, Motlitba skal, Orel, Krkavčí skály, Smítkova a Janebova věž. Běžně jsou pseudokrasové tvary, např. nevelké jeskyně, závrty a drobné tvary zvětrávání a odnosu pískovců, zejména voštiny, skalní výklenky, dutiny, okna, brány, škrapy atd.
Rostlinstvo pískovcových oblastí je poměrně chudé, což je dáno zejména málo úživným geologickým podkladem. Prachovské skály nejsou v tomto směru výjimkou. Původní rostlinná společenstva většinou zanikla nebo se zachovala jen ve fragmentech. Lesní porosty byly dlouholetým hospodařením převedeny na smrkové, vzácněji borové monokultury, jejichž podrost je rovněž chudý a jednotvárný - metlička křivolaká, borůvka černá, brusinka obecná, vřes obecný a hasivka orličí. Bohatší vegetaci nalezneme jen ve vlhkých roklích (např. v Javorovém dole) nebo údolíčcích potoků v jižní části skal. Tam rostou např. mokrýš střídavolistý, netýkavka nedůtklivá, podbílek šupinatý, vrbina hajní, ptačinec hajní, kostřava obrovská, ostřice lesní aj. Vlhké hluboké rokle (Dračí rokle, Zelená rokle), v nichž se hromadí studený vzduch, vykazují tzv. inverzní efekt - místní klima je vlhčí a chladnější, než odpovídá nadmořské výšce, což umožňuje růst charakteristických horských druhů. V Prachovských skalách proto můžeme najít např. vranec jedlový, plavuň pučivou, měsíčnici vytrvalou a rozrazil horský. Přirozené složení lesních porostů naznačují zbytky reliktních borů na okrajích skal a zbytky květnatých bučin např. na Svinčici nebo mezi Studenou a Hromovou roklí. V podrostu nalezneme např. svízel vonný, vraní oko čtyřlisté, jaterník trojlaločný, svízel lesní, strdivku nicí, bažanku vytrvalou aj.
Hnízdí zde ptačí druhy typické pro skalní města, např. poštolka obecná, výr velký, krkavec velký a rehek domácí. Běžná je kuna skalní. U malých vodních ploch žijí čolek obecný a horský, ropucha obecná a skokan hnědý.
Jsou zde archeologické nálezy dokazující, že lidé zde žili již v době kamenné. Celá oblast skal byla přírodní pevností slovanských kmenů, jen na několika místech doplněná valy. Uvnitř pak vznikala první sídliště. Pravděpodobně koncem 13. století vznikl na jednom z čedičových vrcholů hrad Veliš s přilehlým Velišským panstvím. O několik desítek let později se panství dostává do majetku Vartemberků a vznikají zde různé osady, koncem 15. století jsou zde jako majitelé uváděni Trčkové z Lípy. Na začátku 17. století majetek převzali Smiřičtí ze Smiřic, ovšem v roce 1625 panství převzali Valdštejnové a připojili jej k svému Frýdlantskému vévodství. Poté co bylo ve válkách panství rozvráceno, zanikly i osady ve skalách. Nová etapa začíná v roce 1637, když panství získal plukovník Jindřich Šlik. Rod Šliků vlastnil zdejší panství až do znárodnění v roce 1948. Roku 1866 se v blízkosti skal odehrála jedna z bitev Prusko-rakouské války, kterou Prusové ač méně početní, vyhráli. K prvnímu zdokumentování celého komplexu skal došlo již v roce 1874. Profesor jičínského gymnázia Antonín Maloch pomocí kompasu a metodou krokování vytvořil podrobný plánek. Výsledkem jeho práce měla být detailní mapa, která však nikdy nebyla dokončena. První trasy a významné skalní útvary vyznačili v roce 1879 Malochovy studenti, kteří také podle jeho plánku mapu Prachovských skal vydali. Od sklonku 19. století se skály staly cílem horolezců i turistů. V roce 1933 se staly státní přírodní rezervací. V restitučním soudním řízení získala rodina Šliků v roce 1996 oblast zpět do svého vlastnictví a v roce 2000 zde začala provozovat služby související s cestovním ruchem. Návštěvnost veřejnosti je odhadována na 300 000 lidí ročně.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.10.2018
  • 31 zobrazení
  • 0
uh-divers
  • červen 2014
  • 128 zobrazení
  • 0
hugo65
  • leden 2004
  • 107 zobrazení
  • 0
kapelaquatro
  • 6.7.2019
  • 110 zobrazení
  • 0
kapelaquatro
  • 15.7.2017
  • 274 zobrazení
  • 0
uh-divers
  • červen až červenec 2016
  • 92 zobrazení
  • 0
mvh12
  • 30.4.2013
  • 66 zobrazení
  • 0
uh-divers
  • březen 2014 až červenec 2017
  • 81 zobrazení
  • 0
reklama