ps137
  • 21.9.2014
  • 74 zobrazení
trutratko
8 komentářů
  • 1.6.2009
  • 63 097 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
pralinkaclub
  • 28.11.2008
  • 20 986 zobrazení
pralinkaclub
  • 22.4.2009
  • 11 052 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
fido666
Lion Taxi * Mighty People * Boloniaise * Hasiči * Hot Rocket Trio *Mightypeople *Xavi Ladí * Prague Ska Conspiracy*Buqi nafukuje *Sto Zvířat *Rejnok rozprava o hip hopu * Dav *Polemic *Derrick Morgan* The Peacocks*Dr. Ring Ding *Tango tanečnici baví vystresovanou produkci*
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2007
  • 7 564 zobrazení
vafangulo
Auto,3 felláci, Hrvatsko, Pakoštane,Sisha,Havana,Morgan,Jager..,Ořechovička,Longboard,Indoboard,skoro pravidelný jídelníček, Mořský šmejdi, Achuom ej djemš, Číča profesionál a pan domácí s pani Grandubstepovou.
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2009 až srpen 2013
  • 6 455 zobrazení
orchidej
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 11.3.2008
  • 6 337 zobrazení
veselo
8. den přinesl konečně trochu víc fotek přímo z pláže. Je to poslední celý den který jsme v Praie strávili. Večer holky vyrazily na poslední pizu a zbytek zatím započal večer ve znamení Havany a kpt. Morgana. Všichni společně sme se pak přesunuli na pláž kde jsme kolektivně s oběma lahvemi zdatně srovnali. Pak ještě společná výprava do zábavního parku, poslední noční koupání a 8. den končí...
Kategorie: zábava
více  Zavřít popis alba 
  • 8.8.2008
  • 4 606 zobrazení
arnoldek
  • říjen 2012
  • 4 251 zobrazení
pralinkaclub
  • 17.10.2008
  • 3 233 zobrazení
fotoalha
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
42 komentářů
  • 18.4.2012
  • 3 157 zobrazení
pralinkaclub
  • 27.12.2008
  • 2 972 zobrazení
gurunz
Dne 8.9. se konal 3.ročník festivalu Metalová Miss 2018 - hrály nám Debustrol, Titanic, V.A.R., Anarchuz, Fata Morgana, Alžběta, Piranha, Joker Eleven a ze Švédska Frantic Amber a hlavně fanoušci.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.9.2018
  • 2 750 zobrazení
pepeng
  • únor 2006 až listopad 2009
  • 2 270 zobrazení
bigb
mightysounds 2007 - Olší u Tábora
Mad Sin, Fastfood, Skalariak, Loaded, Derrick Morgan, Phanthoms On Fire,Green Smatroll, Peacocks...
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 20.7.2007
  • 2 168 zobrazení
fantaci
FANTACI.CZ
Nezařazené / 30. 1. 2020
Hory nebo moře ?…proč si nedopřát oboje

Hory nebo moře?

To je oč tu běží?…ale nikterak

Plážování nebo horská aktivita? A proč ne oboje?!

…a teprve ta slastičarna, pokud obojí spojíte – hrady vzdušné i z písku (no, spíše z oblázků)…. a na nesmiřitelné (v případě nezanedbatelné části Dalmácie i nesmyslné) dělítko…inu, hodíte bobek.

Jistě, Biokovo a Rilić nejsou Alpy, leč výlezy jsou obdobně blažené a leckdy „bolestivé“ a rozhledy fascinující, dokolorované úchvatnou modří moře s vystupujícími roztroušenými perlami Jadranu – poloostrovy, ostrovy a ostrůvky. Po vnitřní masáži plic, slastném namáhání stehenních svalů, lýtek sestoupíte kozí stezkou k moři, do něhož se blaženě vrhnete. V místní konobě doplníte všemožné tekutiny a spasete dary moře a pěšinou podél moře se vydáte k místu dočasného pobytu, se zastávkami na osvěžení v malých i větších zátočinách i osvěžovnách.

Pravda, nejlépe tak v druhé půli září. Bez syndromu sardinek a ve snesitelnějším klimatu….již se nemohu dočkat…slastičarny ducha…

Má reakce na článek : Hory slasti, Datum : 11.7.2019 Autor : Ondřej Kobza Zdroj : Reflex Rubrika: Vzpomínka Strana: 20

Čtu Vám takhle zcela běžně příspěvky na diskusních fórech od frfňů, jenž se s opovržením vyjadřují o polehávajících, smažících se lenoších v destinacích Dalmácie, které též navštěvuji, jak že se tam nudí, nebylo tam kam jít a co dělat a příště radši teda nějaký ty hory a v Chorvatsku mě nikdo už neuvidí….tak Vám nevím, je-li to nedostatkem fantazie ve smysluplném využití toho co mám doslova před (a nad) nosem, alibismem, maskovanou leností dotyčných kritiků, nebo falešným statusem vymezování se proti mainstreamu dovolenkujících se, či snad jedině omluvitelným horkem v plné sezóně odrazujícím od vrcholových výstupů. Tam kde oni spatří jen úhor své halasně deklarované aktivní realizace, tam my vidíme nepřeberné možnosti výšlapů, pobřežního promenování a výstupů, jež lze i vhodně kombinovat.

Kupříkladu Makarská riviéra skýtá možnost dlouhého pohodového treku podél různorodého pobřeží, kdy míjíte zátoky, pláže velké, malé i intimní zákoutí poskytující vítané cachtací osvěžení během pochodu pod sálajícím sluncem. Pobřežní letoviska a vesničky distribuují potřebné doplnění tekutin a pochutin prostřednictvím konob, restaurací, barů, kaváren, pekárniček, slastičaren a minimarketů. Tyto procházky bývají většinou nenáročné, vhodné pro děti i méně aktivní či pohyblivé jedince. Náročnost je nastavitelná délkou trasy, s možností návratu autobusovou linkou, která staví nad každým letoviskem Jediná komplikace spočívá v občasné nutnosti obcházet skalní masiv a strž. Chorvaté se snaží o budování stezek, jež by propojily celou Makarskou riviéru. Žel někdy poněkud necitlivě, jako v úseku Živogoče Mala Duba – Živogošče Porat, kde došlo k odbagrování části pobřeží, čímž se nenávratně zničily malinké romantické plážičky a jeskyně a původní přírodní pěšina s nutností krátkého mělkého přebrodění byla vylita betonem – nejspíš, aby se zavděčili nedalekým hotelovým hostům v rozšíření možnosti nenáročné promenády, klapajícím a kejklajícím se zde od té doby na vystajlovaných podpatcích.

Další možnosti v této oblasti skýtají trasy skrze původní vsi v povětšinou nadmořské výšce cca 100 – 200m.n.m. Po prvotním strmějším výstupu stezkami, či cestami všemožné obtížnosti a povrchu se skrze dvorky prvních usedlostí vyšplháme k širší cestě, staré silničce, spojující původní osady. Tyto vesničky byly často houfně opouštěny v druhé půli 20. století, kdy místní překotně sestupovali k moři za vidinou prosperity ze vzmáhajícího se turismu. Povětšinou opuštěná stavení chátrala. Zub času a prodělané zemětřesení odsoudilo na desítky let tuto oblast k depozitu atraktivity. Zůstalo jen pár postarších osadníků. Ostatní využívali zanedbaná stavení jako přístřeší pro chov domácích zvířat, k uskladnění krmiva, náčiní, nářadí a techniky k zemědělské činnosti a produktů sklizně. Přeplněnost plážových resortů a touha mnohých turistů po aktivněji strávené dovolené přinesla oživení i do této nadmořské výšky. Každým rokem přibývá opravených domů. Nemálo z nich slouží jako (dost často luxusní wellnessové) ubytování daleko od hlučícího davu. Houfně vznikají panoramatické restaurace s úžasným výhledem (a skvělou stravou). Starousedlíci tu čile obchodují. Víno, rakije, nepřeberná nabídka domácí kořalky a likérů ochucené vším co tu roste (anýz, levandule, růže, svatojánský chléb, olivy, citron, ořechy….) tu teče proudem. Seženete tu lahodný med vonící po stráních plných mateřídoušky, šalvěje a levandule. Vynikající olivový olej, lahodné měkoučké sušené fíky (zapomeňte na ty houžve z regálů našich marketů), šťavnaté mandarinky s neskutečně citrusovým nádechem, sladké melouny, obří rajčata…a na podzim, jediný den v roce, naprosto výtečný červený burčák.Opouštíme lákadla horské obce. Za poslední usedlostí končí asfaltový povrch a dále se line, zařízlá do úbočí, prašná cesta kopírující vrstevnici. Za zvučné kakofonie cikád míjíme zeleninová políčka, olivové háje, vinice, a pozvolna řídnoucí stromoví fíkovníků, mandloní a granátových jablek jež přecházejí v lesní porost. Cesta se vine v blahodárném stínu borovic kol údolí, lemovaná roztroušenými kapličkami, do následných vsí, s nádhernými výhledy jak na blankytné moře, tak na hradbu hor. Oboje s výzvou. Jedno k seběhnutí do spočinutí osvěžující náruče blahodárných vod, druhé jako odvěká touha vystoupat co nejvýše. K jednomu vás ponoukají stezky strmě klesající k pobřeží, k druhému pěšiny směřující vstříc k oblakům.Náročnost tohoto výletu je opět dána volenou délkou trasy, případně terénní obtížností vybrané cesty (stezky) jakou se vystoupá a posléze sestoupá k pobřeží. Nabízí se tuto trasu zkombinovat s pobřežní promenádou. Za ranního kuropění, či časného dopoledne vyšlápnout do vesnice. Pak vrstevnicí pokračovat po cestě a libovolnou z početných stezek a cest sestoupit k pobřeží a rozpuk horkého dne strávit postupným návratem podél pobřeží zpestřeným koupáním a osvěžováním v konobách, případně lodním přesunem na protější pobřeží ostrovů, kde lze praktikovat totožné seberealizace dle momentálního rozpoložení.

Další možností, též vhodnou ke kombinaci s předchozími, je výšlap na vyhlídky. Zde bývá náročnost už o malinko větší a doporučuje se absolvovat mimo polední žáry. Všemožné kapličky, kříže, pevnůstky se nacházejí cca od 250 m.n.m. Mnohdy od nich pokračují i stezky několik kilometrů po vrstevnici, již většinou mimo vzrostlou stinnou vegetaci a bývají zakončeny sestupem do zmiňovaných původních obcí, nad nimiž se často nacházejí malebné hřbitovy a kostely. Kýčovité scenérie jsou samozřejmostí.

Pokud je někomu i toto málo, nezbývá než vyrazit na některý z vrcholů. Byť se bavíme o nadmořských výškách v rozmezí cca 700 až 1762 m.n.m., jež mohou zprvu někomu připadat úsměvné, musíme si uvědomit, že stoupáme od moře prakticky z nuly. Mnohé pěšiny připomínají kamenolom, kde se nohy viklají na úzkých vzpříčených šutrech, v jiném úseku máte reálný pocit chůze v rozbitých talířích, neb ploché kameny se zde v pohyblivých vrstvách překrývají. Stín je fata morganou a pražící slunce a těžký terén zkrotil nemálo namyšlených floutků co vyrazili před polednem v plavkách a plážové obuvi s pouhou půllitrovou petkou limonády. Nejsou tu žádné pomocné vymoženosti známé z Alp. Značení přítomné, ale rozhodně zapomeňte na dokonalost KČT, pokud se Vám ztratí z dohledu, oplatí se nelitovat kroků a je lépe vrátit se zpět k poslední viděné značce. Doporučujeme opravdu brzký ranní výstup, ještě za tmy, s pořádnou zásobou tekutin. Po polovině září si tak můžete užít luxus výstupu do sedla i v „mikině“. Hřebenovka je technicky náročnější a rozhodně se vyplatí obout pevnou turistickou obuv a vzít sebou i turistické hole, uleví hlavně při dlouhém uondaném sestupu. Trasa vede mnohdy po balvanech,které se zdolávají po čtyřech a komu se z výšek motá hlava, poloplazením stráví i nemalou část přechodu strmého hřebene, jenž připomíná tvarem šikmou střechu. Pokud dosud byly výhledy úchvatné, zde jsou doslova dechberoucí. Euforie z dosažení vrcholu záhy zkrotne při nekonečném klikatícím se sestupu v sálavém vedru, neb žhavý kotouč nad hlavou už je v plné formě. Třpytící se magická hladina Jadranu pod Vámi dokáže zhusta zúžit kochání se krásami okolní krajiny na prvosignální magnetickou touhu po ponoření do svěžích vod, jež se však nějak ne a ne přibližovat. Následné lenošení a bakchanálie na pláži pak dostávají jiný, vpravdě zaslouženě slastný rozměr.

Obdobně lze dovádět samozřejmě i v jiných destinacích, nejen na Makarské rivieře. Ještě větším soustem je trek po Paklenici. Ale i křižování skrze a podél ostrovů, i těch bez výrazného horstva, má svá kouzla.

A pak, že se u móře nedá nic aktivního provozovat. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Ani tři týdny v jedné destinaci nám nestačí k uskutečnění všech zamyšlených putování, promenád, výletu, výšlapů, výlezů a výstupů.
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • červen 2012 až březen 2020
  • 2 146 zobrazení
schooltour
Téma: Král Artuš a jeho přátelé (Morgana, Guinevra, Merlin, Lancelot)
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2014
  • 2 100 zobrazení
waja
Chtěli jsme se procházkou při jižním pobřeží Sučuraje podívat k majáku na cípu ostrova Hvar. Asfaltová cesta pak pokračovala od mysu dále po severní straně ostrova, kde byly nádherné výhledy na pevninu a makarské pobřeží. Podél cesty nikde nebylo ani živáčka a žádné domy. Takže jsme už jen ze zvědavosti pokračovali dál podél pobřeží zpět směrem k Sučuraji (tedy to jsme si mysleli, že cesta povede zpět do přístavu). Po víc jak půlhodině příjemné procházky jsme zjistili, že tudy cesta do města nepovede, pravděpodobně bychom se dostali až ke kempu Mlaska na severní straně ostrova. Zpět obcházet celý cíp ostrova se nám už nechtělo, tak jsme se vydali přes vnitrozemí ostrova polními cestami, no spíše jsme se prodírali zarostlými jakoby pěšinkami mezi kamennými opuštěnými domky, které skoro nikdo neobýval, takže jsme neměli ani možnost se zeptat, jestli jdeme tím správným směrem. Vyprahlí, hladoví a uvaření z poledního slunce jsme se dostali do jakési civilizovanější části ostrova a pak jak Jeníček a Mařenka jsme místo perníkové chaloupky zahlédli sochu sv. Nikoly. V první chvíli jsme nevěděli, jestli to není jen fata morgana z toho vedra. Ale vše dopadlo dobře, došli jsme do přístavu a tam jsme si dali pivko Karlovačko a výborný oběd v konobě.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.8.2012
  • 1 947 zobrazení
missullina
  • červen 2010
  • 1 913 zobrazení
sieberovi
Tak je za námi celkem hodně nabitý květen. Výletů bylo opravdu spousta - nejprve jsme navštívili Drábské světničky a také Průhonický park s rododendrony. Také jsme se šli podívat na Divokou Šárku. Obě děti vystupovaly na Zahradních slavnostech a Filda oslavil svůj svátek. V trochu deštivém počasí jsme byli v Botanické zahradě a ve skleníku Fata Morgana. Také jsme se zúčastnili dětského dne s LČR na Emilovně. Závěr května byl opět ve znamení výletů - tentokrát Máchovo jezero, kde se dětičky pořádně vykoupaly a také hrad Bezděz.
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • 2.6.2014
  • 1 921 zobrazení
meschua
11 lidiček, 3 auta, 4 dny, 1 apartmán, 100 litrů piva, 12 litrů vína, 1 Captain Morgan, 1 ukradený ručník, 1 nabourané auto, 1000 toustů, 120 paštik Majka (Zlaté dědictví ;-)....
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2011
  • 1 684 zobrazení
patrik-dnb
více  Zavřít popis alba 
  • únor až listopad 2009
  • 1 641 zobrazení
Reklama