Hledání: NA DECH - Workshop 3.třída

Pro dotaz NA DECH - Workshop 3.třída jsme našli 2 019 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
📅 Naplánujte
celý nový rok.

Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021
Kalendare2021
thomas
Byl to asi bláznívej nápad, najmout si tenhle škuner a chtít najít Strašlivýho Korsičana. Zprávy vo něm jsme měli už z naší suchozemský domoviny, ale nikdo nám neřek, že najedeme skoro 1500 mil po souši a pak se ještě budeme 350 mil houpat na vlnách Ligurskýho moře. Navíc posádku lodi tvořilo jen pět dospělejch lodníků a ten zbytek byly vyžlata pod 12. Strašlivýho Korsičana jsme hledali v přístavních putykách Elby i Capraie než nám došlo, že musíme přímo na Korsiku. Jeho stopy byly všude. Dokonce jsme vlezli do jeho chrámu a obepluli jeho trůn. Jak je ve skutečnosti velkej nám docvaklo až na Krvežíznivých ostrovech. Když byl, podle stop, jeden jeho krok od severu na jih ostrova! Všem bylo najednou jasný, že se s ním vlastně nechceme potkat osobně. V tichosti jsme se přes Bonifacio chtěli vrátit zpět k našemu povozu. On se to však domákl a zběsile se nám chechtal, díky tomu nebyla cesta zpět k Elbě jednoduchá. Sice jsme se schovali pod křídla Večernice, ale i tak jsme měli docela strach. Naštěstí Korsičanův dech nás nedohnal v plný síle a my strhaní dopluli do Salivoli a vrátili se domů. Korsičana však navštívíme znovu, nás nezastraší – vždyť ten jeho ostrov je tak krásnej.

FILM ZDE: https://www.youtube.com/watch?t=99&v=wrPd-2ZpYCk
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • léto 2015
  • 23 463 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
tymonek
Slovácký rok je národopisná slavnost pořádaná v Kyjově od roku 1921 a patří mezi nejstarší folklorní festivaly v České republice. Od roku 1971 se opakuje po čtyřech letech, zpravidla trvá tři dny. Jednotlivé obce slováckého Kyjovska zde představují své lidové kroje a zvyky – jízdu králů (Skoronice), stavění máje (Bukovany) apod. Probíhá také přehlídka dechových a cimbálových kapel, taneční zábavy, jarmark, výstavy, přehlídka dětských souborů, krojovaný průvod aj. Festival probíhá po celém městě (náměstí, park, ulice, muzeum, stadion, letní kino...). Běžně zde účinkuje přes 3 000 lidí.
Na rozdíl od jiných tradičních folklorních slavností v okolí Slovácký rok nevychází z žádné náboženské tradice nebo svátku patrona obce. Členové Sokola a Národních jednot chtěli původně ukázat všechny místní lidové zvyky tak, jak probíhají během celého roku na Slovácku a probudit zájem o slovácké kroje, které se tehdy už značně vytrácely z běžného života. Dodnes tak přispívá k udržování lidových tradic na Slovácku. Jde o slavnosti pouze kyjovského Dolňácka.
Poprvé byl Slovácký rok uspořádán 14. a 15. srpna 1921 na počest 50. výročí založení místního Sokola. První den se nesl v duchu sokolských oslav. Župních cvičení se zúčastnily sokolské soubory z Francie, Jugoslávie a USA. Druhý den dopoledne sokolská jednota z Vlčnova předvedla Jízdu králů. Odpoledne prošel městem krojovaný průvod a pak na cvičišti u sokolovny byly předvedeny lidové zvyky: Dožínky (obce Ježov, Kelčany, Žádovice), zahájení hodů (Lanžhot), věnec (Bukovany, Sobůlky), stínání berana (Bohuslavice), mlácení kačera (Boršov, Nětčice), šlahačka (Vlkoš), svatba (Milotice, Šardice) a kácení máje (Svatobořice). Slavnosti doplňovala velká národopisná výstava, divadelní představení dramatu Maryša Aloise a Viléma Mrštíků a krojovaná Jízda králů. K popularizaci slavností přispělo i jejich filmování a následné promítání v Evropě i USA. Odhaduje se, že slavnosti zhlédlo až 30 000 návštěvníků. Přítomni byli i někteří zahraniční novináři a spisovatelé.
Pro příznivé ohlasy byl Slovácký rok opakován hned 4. a 5. června 1922, pak 5. a 6. června 1927, 28. a 29. června 1931. Další slavnosti byly plánovány na rok 1939, ovšem kvůli nepříznivé politické situaci nakonec zrušeny. Po pětadvacetileté přestávce se Slovácký rok znovu konal 23. a 24. června 1956, 18. srpna 1957, 1961 a 1971. V tomto roce bylo rozhodnuto o pořádání Slováckého roku pravidelně každé čtyři roky.
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • srpen 2015
  • 11 925 zobrazení
eelaa
Dámská jízda u Danušky doma ... prodrbaly jsme snad všechny, koukly na Na stojáka, daly si panáka mandlovice a když došlo víno, vypily jsme ústní vodu (21.6%) :D ... jinak nejlepší hlášky: "Já neviem, já už nemám kalhotky!" :D :D :D ... "Aspoň mám svěží dech!" :D ... "Ta je nadržená jenom v pátek" :D :D :D ... chňo chňo chňo...pže Mája, je moje best of kámoška :D
Ponaučení z týhle akce: porno jede! :D
více  Zavřít popis alba 
  • 26.11.2010
  • 9 363 zobrazení
detskysen
Prodáváme vše od kojenecké výbavy, kočárky, autosedačky, postýlky, doplnky, oblečky, hračky pro nejmenší i o trošku větší, taký komisní prodej...půjčujeme minitory dechu!!
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2005 až září 2009
  • 4 314 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
proudy
Slovácko - druhý dech komunity
více  Zavřít popis alba 
230 komentářů
  • listopad 2017
  • 3 542 zobrazení
fernandos
Lefkada je relativně velký ostrov u západního pobřeží pevninského Řecka. Samotný ostrov je od pevniny oddělený pouze úzkým průplavem, který byl v šíji v minulosti několikrát prokopán a opět zasypán. Dnes vede na ostrov z pevniny zvedací most. Ten vede na severní špičku Lefkady, přímo do města Lefkada (též Lefkas). Na ostrov tedy můžete bez problémů přijet autem.

Jako všechny Jónské ostrovy, i Lefkada je ostrov relativně zelený a hornatý. Nejvyšší hora je vysoká přes 1100 metrů nad mořem (doslova), zdejší pohoří se jmenuje Stavrotas.

Nejznámějším letoviskem ostrova Lefkáda je vesnička Agios Nikitas.
Je to dost klidné místo, žádné diskotéky a podobné kraviny. Pár obchůdků s potravinami, hodně taveren.

Nydri
je lefkádská vesnička, je to hlavní cíl turistů na tomto ostrově, ale přesto si zachovala svoje určité kouzlo. V Nidri už ale je pár diskoték a celkově se jedná o čím dál větší turistov.

Vasiliki
je středisko v jižní části Lefkady. Protože je v zálivu obráceném na jih, je tady spousta surfařů. Dokonce se to uvádí jako jedno z nejlepších míst pro windsurfing na celém světě. Oblázková pláž, pár taveren a obchůdků se suvenýry. Nedaleko se nechází slavná a pláž Agiofilli uzavřená mezi skalami.

Pláže které patří k nejlepším v Evropě:

Egremni
pro nás určitě number one. Nádherná dlouhá pláž, která bývá díky náročnějšímu přístupu jen minimálně zalidněná. Na pláž vede přes 300 schodů a poslední cca 2 km se jede po prašné cestě. Určitě to ale za tu námahu stojí. Na konci prašných serpentin je malé parkoviště se závorou, ale pouštějí motorky bez placení, takže můžete sjet až na parkoviště vedle baru – při zpáteční cestě z pláže oceníte každý metr, který nebudete muset jít po vlastních. Rozhodně se také musíte zastavit nahoře na vyhlídce nad Egremni. Je to takový malý kiosek se zastřešenýma stolečkama po pravé straně asfaltky. Ten výhled bere dech.

Porto Katsiki
podle některých turistických průvodců je to 8. nejhezčí pláž světa. Určitě stojí za návštěvu. Bohužel na ní ale bývá hodně lidí, takže raději vyjet brzy ráno. U pláže je velké parkoviště, několik barů a občerstvení.

Milos
v překladu Pláž zamilovaných. Krásná pláž, na kterou se dá dostat buď pěšky z Ag. Nikitas - docela náročný terén - nebo vodním taxíkem. (3 EUR)

Kathisma
pokud nejste příznivci plných pláží, které nabízejí sprchy, občerstvení a hlavu na hlavě, stačí vám jen kouknout z kopce dolů a honem pryč. Věřím, že mimo sezonu může být moc hezká. Pro nás to ale byl odstrašující příklad masové turistiky. Na druhé straně pokud hledáte zázemí - bary, restaurace, sprchy, toalety a slunečníky, jste tady správně. Kathisma asi bude také s výhodou pro rodiny s malými dětmi. Kromě zmíněného zázemí je totiž snadněji dosažitelná než ostatní pláže západního pobřeží.

Kalamitsi
přesný opak Kathismy. Krásná pláž s minimem návštěvníků. Je členěná velkými balvany, které kromě stínu mohou poskytnout i naprosté soukromí. Pozor při sjezdu dolů serpentinami - nejede se po asfaltu až dolů k moři, ale v poslední zatáčce je po levé straně polňačka (jen kousek), kde se parkuje a pak se schází dolů k moři pěšky, takovou lehce až hodně zarostlou pěšinou.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2008
  • 3 039 zobrazení
isadora
Tři týdenní kursy integrální jógy na ostrově Ráb v letovisku Suha Punta: 13. - 19. 6., 20. - 26. 6. a 27. 6. - 3. 7. 2010.
Lektorka Jitka Stehlíková.
Masáže a terapie: Irenka Vondráčková, Milan Urban a Jana Krčmářová. Pořádala CK Jogaturist.
Nádherné dny u Jaderského moře plného životodárných sil, všech odstínů tyrkysu a letos i všech "koupacích" teplot :-) A k tomu ve slunci zářící všudypřítomné borovice, které svými stále vonícími silicemi uzdravovaly naše dechové orgány, zářivé barvy květů oleandrů, levandule, myrty, janovce hladily naše oči... A neopakovatelná setkání s blízkými lidmi, kteří hledají vnitřní cestou sebe sama a hlubší dimenzi života.
Protáhly jsme si tělo, uklidnili a projasnili duši a pozvedli svého ducha k radosti, míru a pravdě.
Nechť jsou všechny bytosti šťastné.
více  Zavřít popis alba 
  • červen až červenec 2010
  • 2 432 zobrazení
jjtwin
Ranní cvičení (rituál), které již po měsíci cvičení před 5-ti lety, autora tohoto příspěvku-zprostředkovatele, zachránilo před operací páteře :-) Je ve své ne- i materiální a hluboké podstatě fyzickým, duševním a duchovním rituálem, kterému hranice určuje jen naše představivost a vytrvalost..
Začínáme po probuzení v posteli, než vstaneme, nemyslíme na nic a pokud, tak na propojení těla, duše, vesmíru, na své doznívající sny (do případných přicházejících myšlenek nedáváme energii).. Základem je 3x každý cvik, práce s dechem, u některých cviků zatnutí vnitřních svalů (hýždě, břicho) před zahájením cviku, výdrž dechu a zatnutí (tam kde je) po celou dobu cviku, pomalu do uvolnění, absolutní uvolnění mezi cviky-úkony. Nechme rozkvést prožitkovou a ušlechtilou představivost u jednotlivých cviků jak nám bude přicházet, např: pokora, odpuštění, odevzdání a důvěra, vytrvalost, zvířecí vlastnosti a prožitky, nadhled, překlenutí překážek, pobyt v lůně, rovnost, cílevědomost, cit, všeobjímající láska. Účinná je také představivost blahodárnosti, protažení a proudění energie.. Po cvičení je dobré zařadit hygienu, vlažná a na závěr studená sprcha celého těla s působením na místa která chceme léčit nebo oživit, s pocitem očisty od nočních prožitků a vjemů, následně se osvědčilo vítání 4 světových stran s vizualizací přijímání a dávání, nebo pozdrav slunci - nejlépe venku, na balkoně, ve volné prostoru, hlavně pravidelně a kdekoliv(cvičíme-li s někým dalším, obejmeme se na závěr cvičení, s hlubokým prožitkem a vnímáním, každé ráno jiným :-) .. Máme-li možnost cvičit bez oblečení, dovolíme energii proudění bez překážek - fyzických i duševních .. Enjoy :-)

PS: cvičení trvá cca 5-10 min, podle našich ranních možností (které lze snadno ovlivnit posunutím buzení o 5-10 min dříve), má větší efektivitu a význam po probuzení v uvolnění, než kdykoliv během dne, kdy je tělo již ve svých paměťových modech.. Připravíme-li si materiální záležitosti a postupy do druhého dne v podvečer dne předchozího, umožníme tím být při ranních rituálech co nejdéle sami se sebou, svojí podstatou, cestou, posláním a prospěšností nejen pro začínající den..

Cvičme pravdivě a otevřeně kdekoliv, před kýmkoliv, na lačno a ucítíme-li účinky, vylepšujme a upravujme podle citu, posílejme s vlastním doporučením dále ..

...
Příběh pokračuje mimořádnou událostí v červnu r. 2014, v lavině na úbočí Mt. Blancu, po které měla následovat totální výměna dvou plotýnek v bederní páteři, zcela vyhřezlých následkem destruktivních sil při pádu z 20 m skály a 250m svezení v rozdrcených blocích ledových séraků na Bossonském ledovci. Váhal jsem, jestli necitlivost nohy a neschopnost chůze s extrémními bolestmi mám řešit velkou operací, při níž je přístup skrze dutinu břišní a následná fixace tři obratlů, což ortopedické odd vidělo jako jediný způsob léčby..
3 dny před výkonem jsem plánovanou operaci zrušil, z nemocnice se s pomocí dopravil domů na Sněžník a postupně se zcela vyléčil díky:

- plavání s postupním výkonem na 1 km denně, do odeznění potíží
- chůze naboso 3x týdne 2-5 km
- užívání tinktury se zázračnou bylinou Bělotrnu kulatohlavému
- cvičení jogy pod vedením skvělého učitele Petra Němečka www.joga999.cz
- ranní cvičení popsané slovem i obrazem zde na rajce.net, postupně spíše z náznaků, až po elasticitu jako před úrazem
- několika terapiím Dornovy metody, kterou jsem pak z vděčnosti absolvoval i jako žák v kurzu u žákyně samotného vynálezce, nyní skvělé lektorky a terapeutky Zuzany Prouzové a Jožky Púry a nadále ji užívám při masážích a terapiích, které poskytuji klientům na Sněžníku a okolí :-)

Tři měsíce po úrazu jsem stanul na nejvyšší hoře Rakouska Grossglockner a o měsíc později opět v oblasti Mt. Blancu. Nyní v ještě lepší kondici než předtím..

www.chaloupka-sneznik.cz
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2013 až listopad 2014
  • 2 204 zobrazení
boomboos
Hodová zábava bývá docela divočina. Tentokrát se to obešlo bez pořádné slovácké rvačky. K poslechu a tanci hrály, dechová hudba Boršičanka a místní rocková kapela Čmeláci. Děvčata v kankánovém oblečení byla povzbudit kytaristu ze skupiny Čmeláci.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • říjen 2012
  • 1 972 zobrazení
stanaaa
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 1.7.2018
  • 1 878 zobrazení
janavavrova
den D byl tady :))) užili jsme si klasický štědrý den, plný rodinné pohody, zatajeného dechu holek, které si nebyly jisté, jestli se Ježíšek "slituje" ... bylo to moc moc pěkné, opravdu. Letošní vánoce jsou plné takového zvláštního kouzla ... a i ten Ježíšek dorazil, kupodivu bohatší, než obvykle ... až mi slzy vyhrkly do očí, když jsem viděla radost dětí pod rozsvíceným stromkem ... teď je večer a já jsem už docela utahaná, ale opravdu šťastná :)))
více  Zavřít popis alba 
  • 24.12.2012
  • 1 951 zobrazení
karambolla
Necháte se rádi hýčkat a rozmazlovat? Rádi si dopřejete originální výlet do říše smyslnosti a rozkoše? Dopřejte si skutečnou erotickou masáž od zkušených profesionálek, které vám vyrazí dech.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • leden 2007 až listopad 2018
  • 1 760 zobrazení
petruno
Další z týdenních prázdninových dovolených s klukama Ondrou a Patrikem. Možná později proberu, protřídím a přidám popis když zbyde volný čas a chuť. Teď jen krátkou informaci, začátek na koupalku ve Skrovnici, následuje návštěva kámoše na Ostravsku a pak toulání po ČR, SK, PL, závěrem týdne výstava a zábavička za humny. Hlavní a jediný cíl byl solný důl Wieliczka v PL, vše ostatní byla improvizace bez hranic a časového omezení. Foto ze solného dolu bylo dost oříšek, mohl jsem našponovat citlivost nadoraz, shodit clonu na největší díru a zapnout blesk, zkusil jsem to a výsledek se mi nelíbil a tak jsem to řešil nižší citlivosti a delším časem, zadržený dech při expozici a záběry z ruky se některé podařily. https://cs.wikipedia.org/wiki/Soln%C3%BD_d%C5%AFl_Wieliczka
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2016
  • 1 807 zobrazení
giaconda
8. 5. 2010, jenom pár fotek:) A nejlepší byli Maxim Turbulenc a jejich Čecho Decho!
více  Zavřít popis alba 
  • 8.5.2010
  • 1 623 zobrazení
stanaaa
30. ročník dechovkového festivalu
více  Zavřít popis alba 
  • 7.7.2019
  • 1 548 zobrazení
jenda-
Pětidenní dovolená s Terezkou. Prostě jsme do poslední chvíle nevěděli jestli pojedeme někam do Alp nebo někam k moři. Letenky jsme sehnali asi 12h předem a na uato jsme se vyprdnuli. Až na místě. To se nám trochu prodražilo. Nevadí. Bez auta bysme se tam nehnuli. Přiletěli jsme ve středu po poledni na letiště na východě. Od severu z Las Palmas na jih vede kolem vých. pobřeží dálnice. Jinak jsou na ostrově fakt křivolaký silničky skrz hory. S pomocí Tomáše Doubka jsme nakonec auto získali a rovnou jsme vyrazili po dálnici kolem pobřeží na jih až kam nás pustila dálnice. Nejdříve jsem si chtěli sáhnout na moře a tak jsme zastavili před Maspalomas. Silný vítr bral písek z pláže a metl nám ho do očí a uší. Na pláži jsme našli plno zoxidovaných drobných mincí. Slunce šlo pomalinku k obzoru když jsme přijeli do malého uzavřeného přístavu
v Mogánu (na konci dálnice) Mysleli jsme si že tu někde přenocujeme ale marně. Míříme tedy nahoru do hor nad vesnici Venegueru, kde jsme našli příhodné místečko kousek od silnice, kde se dalo odbočit ze zatáčky na malý hliněný plácek. Rozdělali jsme uhlí a začali vařit slávky. K tomu jsme popíjeli šampanské, které jsme dovezl v krosně na oslavu Terezky narozenin. Do narozenin tedy nevydrželo :-)

Ráno jsme se kochali výhledama do okolí ze stezky na hřebínku. Chtěli jsme na pláž a tak míříme dolů skrz baranco de voneguera asi 10 km po kamenité pistě lemované banánovými plantážemi. Pozorujeme makáče jak kosí mačetami trsy banánů. Přijíždíme na oblázkovou pláž s palmami. Jsme tu téměř sami. Jdu se projít s fotákem podél útesů. Fotím kraby a nacházím pletivo. Odlomím si třetinu a rázem máme přenosný gril a já černý ruce :-D. Podpalujeme ohen pod skalou na kamení a vaříme těstoviny se zbytkem slávek. Po jídle jdeme do vln. Toužíme však po písečných plážích a tak jedeme přímo do dun u Maspalomas. Je to neskutečný zážitek, poprvé se procházet po jemném písku a šplhat po dunách a klouzat se z nich dolů. Sledujeme západ slunce a za tmy míříme k zářícímu hotelu do auta. Vyrážíme nočním ruchem skrz Masmalomas na sever do hor. Orientace je spíše pudovou záležitostí. Nakonec se nám daří najít silnici 2. až 3. tř nahoru do strmých kopců směrem k jezeru Chamoriscán. Sjíždíme někam dolů po kamenné cestě někam do lomu. Otevřená stodola vypadá ve svitu lefrektorů jako z hororu. Podíváme se na sebe a pak se chvatně otáčíme a jedeme zpět nahoru :-D. Zastavujeme na plácku s výhledem do krajiny. Sedíme v autě a marně se snažíme zevnitř zamknout. Najednou se na protějším kopci rosvítí světlo ve stavení. Je to tu prostě nějaký divný...

Ráno jdu běhat s fotákem po okolí. Nejdříve vybíhám na kopec nad námi a fotím okolí, pak mířím směrem k údajné vodní nádrži. Tu nevidím. Zaujme mě jen jezkyní příbytek (pastevců nebo překupníků?) ve skále.
Míříme po úzké asfaltce dále na sever kolem kańonů. Za jednou malou vesničkou se asfalt bez varování vytratí zpod naší Dacie. Před námi je dost rozbitá polńačka. Na ní stojí dva bajkeři. Ptáme se jich na cestu a oni nám říkají ,že tam kam chceme vede jen offroad stezka asi 12km ještě mnohem horším terénem než ten co vidíme před sebou...pry abysme se vrátili spět do Maspalomas a vzali jinou slinici. Odpovídám mu, že to riskneme. (máme totiž full assurance s přiléhavým názvem RELAX :-) ) Kontroluji jak jsme na tom se světlou výškou podvozku a už si tu pelášíme na jedničku po uzoučké pěšince nad hlubokým kańonem. V některých místech musíme oba koukat z okýnek bysme neodřeli bok auta o obrovské balvany na obou stranách auta. Před námi máme komerční jeepy. V jednom místě je dojíždíme a tak zastavujeme opodál abysme je nemuseli předjíždět. Jsme smířeni s tím, že budeme muset měnit proraženou gumu. Nakonec z toho vyvázneme celkem hladce. Jen jednou jsme uvízli na podvozku ale Terezka mi zkušeně nandala kameny pod kolo a tak jsme se z toho dostali vlastními silami :-) KONEČNĚ zpět na asfaltce. Jedeme kolem jezera Excusabaraja směrem k hlavním skalním zajímavostem Roque Noblo. Dáme si kávičku v menší restaurace u silnice a pak míříme vzhůru po silnici směrem na Pico de las Nieves, nejvyšší horu. Cestou jsme našli příhodné místo na grilování klobásek a lenošení na sluníčku pod stromem. Jedeme na Nives. Ptáme se na cestu místních španělek, které neumí jinak než šp. I tak jsme se domluvili :-) Vyjíždíme na samotný vrchol spolu s cyklisty. Připadáme si jako snoby ale co, když sem vede asfaltka a my chceme stinout i další místa...Nahoře hrozně foukalo, že se téměř nedalo popadnout dech. Pár fotek a jedeme dolů. Máme chut zajet se podívat trochu na východ a tak sjíždíme omrknout okolí Cuevas Blancas. Působí to tu na nás takovým Rumunským vesnickým dojmem. Vracíme se zpět nahoru a pokračujeme na sever do hl. turistického centra Cruz de Techeda. Necháváme zde auto a jdeme na procházku. Je už dost odpoledne a my klesáme do údolí pod námi po zeleném trávníku. Před námi je na obzoru Taide a mnohem blíže masiv Roque Nublo. Scházíme z cesty a jdeme podle vlastní intuice po místních stezkách skrz vysokou trávu a rákosí prudkým úbočím. Snažíme se najít jinou cestu obklikou zpět nahoru do Cruz de Techeda. Marně. Cesta končí u pramene. Otáčíme se a za svitu oranžových paprsků zapadajícího slunce míříme stejnou cestou zpět. cestou jíme červený pichlavý květ Opuncie. Stín z údolí nás odspoda dohání, my však rychle stoupáme vzhůru a soutěžíme se sluncem. Nakonec prohráváme a docházíme k autu téměř za uplně tmy. Jedeme dál na sever a hledáme místo k noclehu. Zvedá se silný vítr. Zůstáváme na pastvině kus od silnice orientovaná na východ. Odtud bude ráno krásný výhled. Zadním kolem najíždíme na balvan aby jsme neleželi hlavou z kopce.

Ráno si jdu zaběhat po zelené louce nahoru k vysílači. Vzhůru mě pohání prudký vítr. Na vrcholu nemůžu popadnout dech jak je vítr silný. Vracím se k našemu domu na kolech abysme si dali společnou snídani. Okolo nás začínají pobíhat ovečky, které sem vyvedl na pastvu místní pasáček. Jedeme do Cruz de Techeda na malý nákup vody a pomerančů a pak vyrážíme na malou procházku směrem k Artenara. Jdeme po stezce nad údolím borovicovým lesíkem. Zastavujeme se u nějakých jezkyní. Když docházíme k prudkému 500m klesání, docházíme k názoru že to raději otočíme a sedneme do auta a pojedeme dolů. přes Artenaru kolem jezera Paralilo do soutěsky Baranco del Carrizal. Cesta sem je opravdu zajímavá. Serpentiny a kopce které nebere ani dvojka. Dvě auta by se tu nevyminula. Přijíždíme do vesnice Carrizal. Je vedro. Vyrážíme na stezku připomínající botanickou zahradu. Hodně zeleně, kaktusy a ještěrky. Stoupáme vzhůru. Přicházíme nahoru do jakéhosi sedla s pasteveckou usedlostí a výhledem na druhou stranu do dalšího údolí nad kterým se vypíná veliká skalní věž. Rozhodujeme se že to nejlepší jsme již viděli a vracíme se zpět do údolí k autu stopem. Zastavili nám dvě němky asi po půl minutě stopování. Jedna z nich tu již žije 25let. Sedáme do auta a pálíme to na západ! Zajímají nás zdejší vysoké útesy nad oceánem. Jedeme přes st. Nicolas a z něj na sever po pobřeží (útesech) na Agaete. Zajímá nás stezka soutěskou Azuaje. Jedeme proto obklikami na Firgas a po dlouhém hledání zůstáváme spát u silnice na plácku.

Sedám za volant a nechávám Terezku ještě doležet vzádu. Je poměrně chladno a občas mrholí. Na cestě plné kamení a bláta teče voda. Postupně se údolí zužuje a srázy se stávají strmější. Nesčetněkrát musíme přeskakovat přes potok a proplétat se rákosím. Od vodopádu musíme šplhat po mokrém zabláceném laně vzhůru na skálu. Stezka stoupá od potoka po úbočí vzhůru. Pozorujeme z výšky opuštěná stavení na protější stráni. Jsou zarostlá džunglí a pod nima rostou pomeranče. Docházíme na rozcestí. Jedna cesta vede dále nahoru a druhá se vrací zpět do údolí. Jdeme dolů, překonáme potok a začínáme stoupat na protější svah. Začíná pršet a tak oblékáme bundy abysme je za minutu opět svlékali. Vystoupáme nahoru a pokračujeme zpět po traverzující silnici směrem na Moyu. Před ní se pokoušíme nalézt zkratku dolů do údolí k autu. Terezka jde o trochu napřed. Pokouším se jí doběhnout, v tom mi podklouznou obě nohy na mokré trávě a já letím na bok a do trnek. Jsem celý od bláta a zelený od trávy :-) Z vlasů mi visí kus větvičky s trny. Cesta bohůžel dál nevede a tak jdeme do Moya a ptáme se místních na cestu. Jenže ty nám moc nerozumí a nejspíše do údolí jezdí jen autem. Nezbývá nám než projít skrz Moya a šlapat nudnoými serpentinami dolů k mostu. Je nízká oblačnost a poměrně chladno. Je už dost odpoledne a v 18 musíme vrátit auto na letišti. Duny jsou jasná volba a tak necháváme staré město za zády a uháníme na jih jak jen to jde. Přijíždíme do Maspalomas po známé cestě a necháváme auto na okrají dun. Kráčíme přes ně směrek k Oceánu podél ohrady s velbloudy. Veliké vlny a plavčík s píštalkou mi nedovolují si pořádně zaplavat :-( co naplat. I na písku na zádech je hezky! Za 2 hodinky opalování musíme zpět k autu a hurá na pumpu a do pujčovny.
Kašlu na ně! Opinelu se nevzdám! Balím ho k fotáku do futrálu a kolem dávám kovové mince :-)
Suverénní výraz při průchodu scanem. Stejně se asi tvářil i můj batoh protože jsme suverénně prošli :-) V krámku se suvenýry kupujeme nějeké pohledy abysme našim přivezli alespon malou pozornost. Letadlo má zpoždění a tak poleháváme na lavičce. Jdeme do letadlo. Bohůžel nemáme sedačky vedle sebe ale za sebou. Alespon jsme oba u okýnka. Pospáváme. V půl 3. ráno přistáváme do Norimberka. Běžím sám ospalým městem deštivým ránem pro auto. Terezka zatím vyzvedává zavazadla. Uplně jsem si ovykl řídit svoje auto a tak mi asi 3x chcípne :-) Řidičák i s doklady jsme nechal samozřejmě na letišti v batohu. Naštěstí mě nevidí policie a já dorážím před letiště kde nabírám Terezku s věcma. Ted ještě najít správnou cestu do Plzně. V 4:05 přeju Terezce k narozeninám :-) Přijíždíme domů a užíváme asi asi 1,5 hodiny spánku. Auto je ještě teplý když vezu T do města na bus a sebe na nádr do Koterova. V práci jsme kupodivu v pohodě a neusínám ani doma ve spacáku na verandě.
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2015
  • 1 566 zobrazení
defenger
Máme tu krásný nástup teplého jara, ale vzpomínka na zimu stále zůstává. Například v podobě, pravě končící plesové sezony. Uplynulý pátek se uskutečnil Reprezentační ples Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Konal se v nádherných prostorách Hotelu International Brno, který již hostil řadu světových státníků a jiných osobností. Zábavný program byl ve znamení lesnictví: Hubertova družina, ukázky fanfár trubačů, předtančení, národní tance za Slovenska. K tanci a poslechu zahráli: dechová hudba Bojané, Kapela Night and Day Brno, Pavel Helan a Kapela, Cimbálová muzika Grajcar. Bohatou tombolu zdobila především ulovená zvěřina, divočáci, bažanti, zajíci a další. Ale mnozí z výherců si odnášela skromnější vzpomínku na tento večer: Prachovky, smetáčky, ale i hnojivo apod... Byl to nádherný večer a určitě jsme si jej užili, a je na co vzpomínat. (Přítomné video je Spiše poslechové než vizuální, 10.5.2010 -vyšlo jako fotoreportáž v Břeclavském deníku).
Kategorie: zábava
více  Zavřít popis alba 
  • 19.3.2010
  • 1 504 zobrazení
david-foto-3d
Katolický dům Kopřivnice
6.2.2015
Kapely:
Dechová hudba Šmelařinka
PSH - Poctivý hudební spolek
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2015
  • 1 442 zobrazení
tulavy
  • červen až říjen 2014
  • 1 427 zobrazení
pafatiti
Jen co jsme přijeli z porodnice a pobyli týden doma, Nelinka začala mít problém s dýcháním. V noci přestala dýchat a byla modrá, musela jsem jibouchat do zad, aby popadla dech a dalsí den v noci začal pípat monitor dechu. Poslali nás do nemocnice do Krče, kde jsem 3 dny pobyly na pozorování. Naštěstí tam dovyšetřili i srdíčko, kde má Nelinka drobný problém a zjistili, že od srdce to není. Pravděpodobně jí víc než by měla - na svou váhu má vypít 50 ml a vypije třeba i 90. Potom jídlo ublinkává (nosem anebo ho hned spolkne) a vdechne do plic a tím přestane dýchat.

4 týdny - Nela váží 2350Kg a měří 44,5cm

BArunka má Nelinku moc ráda, pořád ji hladí a zpívá ji písničky, ukazuje hračky. Moc mě překvapila, že vůbec nežárlí. Nelinka zatím témeř pořád spí (což vůbec neznáme ve srovnání s Barunkou). Večer po koupání ji máme v obýváku a po kojení a houpání v náruči ji položíme do korbičky, ve které spinká na noc. Kojím ji pak kolem půlnoci, ve 4 ráno a potom v osm. Většinou spí až do půl deváté. do devíti ale někdy i do půl desáté. Má pak koukací chvilku tak do dvanácti a většinou pak prospí celé odpoledne. Je pravda, že nám několikrát připravila pernou noc, kdy jsem s ní byla třeba i 3 hodiny vzhůru a musela jsem ji nosit. Asi si otočila den a noc. Snažím se ji tedy přes den více aktivovat.
více  Zavřít popis alba 
  • jaro 2013
  • 1 441 zobrazení
emikes
DO BYSTŘICE NAPOCHODOVALY MAŽORETKY
Eva Mikešková
Bystřice pod Hostýnem / Už počtvrté se do Bystřice pod Hostýnem sjely mažoretky z celé České republiky a Slovenska, aby zde bojovaly o Podhostýnský pohár. Nepostupové soutěže na úrovni mistrovství se zúčastnilo přes sedm set dívek, diváci zhlédli sto dvacet pestrobarevných vystoupení.
Kromě klasických mažoretek zabodovaly skladby v kategorii dance. Zcela zaplněná tribuna tajila dech nad akrobatickými výkony cheerleaders, roztleskávaček, které u nás zatím známe jen z amerických filmů. Novinkou byl také bat flag - choreografie hůlky s praporem.
Polovinu porotců tvořili odborníci v mažoretkovém sportu, další byli tanečními experty, výsledná listina hovořila jasně – čtyři zlaté poháry zůstávají doma. „Upřímně jsem to nečekala! Byly tu určitě i lepší soubory, bodový rozdíl byl velmi těsný. Z pohledu trenérky vím, že máme ještě na mistrovství co zlepšovat,“ komentovala vedoucí pořadatelského souboru Jana Kroupová. Bystřické Stars se tak staly nejúspěšnějším souborem letošního Podhostýnského poháru. Nejsympatičtější skupinou zvolili diváci malinké třepetalky ze souboru Charlie Hradec nad Moravicí.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.3.2014
  • 1 391 zobrazení
marijika
O této dobrotě, nabité vitamíny ,jsem neměla do nedávna tušení. Vždy jsem moc ráda pojídala česnek každou jarní sezonu s chlebíkem, ale nedovedla jsem jej uchovat po zbytek roku. Ale už mám skvělý receptk, se kterým se s vámi musím podělit. Je to fakt vynikající záležitost ! Pastu si můžete namazat na pečivo, můžete s ní plnit masové rolády, do zeleninových salátů a všude tam ji použít, kde chcete mít česnekovou příchuť. Přeji zdravý - česnekový dech :-)
více  Zavřít popis alba 
34 komentářů
  • březen 2015
  • 1 370 zobrazení
Reklama