Hledání

53 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

naplech-klasterec
  • 14.10.2016
  • 53 zobrazení
  • 1
partacihvozdna
S. M. LOMOZ......S. M. LOMOZ......
Gulliver připraven v cosmodromu k odletu s Parťáky mezi hvězdy! Výprava: "Smolíkovi a jejich podivuhodná dobrodružství" může začít. :-) Gulliverův odlet ze Hvozdné a přistání na Tesáku probíhá bez větších problémů. Malí kosmonauti se přemisťují do svých raketek a vymýšlí jména pro raketky(chatky) na celý víkendový let. První společný teleport a tanec Smolíků je tu a nálada začíná nabírat na obrátkách..... Páteční odpoledne je kreativní - výroba vesmírných holí, vymýšlení názvů týmů, výroba loga a vesmírné rakety v lese. První týmová hra: "Ládínkova cesta po souhvězdích zvěrokruhu", měla za úkol děti spojit do fungujících týmů a naučit využívat celou posádku týmu pro různě obtížné úkoly. Tři okruhy stanovišť s luštěním morseovky, pohyb v lese pomocí azimutu, poznávání hvězdného zvěrokruhu a 6 úkolů na trase pro nejmenší členy týmů nám zabírá velkou část odpoledne. Některým se podařilo zabloudit, jiní se motali kolem dokola,......ale všichni se v jídelně na večeři nakonec objevili. Dodělávání týmových úkolů, raketek apod. předcházelo večernímu řádění Smolíků. Asistenti - mimozemšťani se teleportovali mezi nás a bavili nás svými mimozemskými pohyby.......a už nabíhá povedená Smolíkovic rodinka se svým teleportem a trsá a trsá. " ....s dobrou náladou a trochou smůly v patách, čtyři klauni jdou.....". Celý víkend tato slova zněla nejen z vesmírného rádia, ale i z úst dětí......nakažlivé!! :-) Nebe pomalu šedne a nesmí chybět hra na odvahu.....tentokrát "Ztraceni v Černé díře". V lese čeká na týmy deset svíček - stanovišť s textem a musí získat kompletní text, aby mohly pomoct Gábi najít ztracenou Týnu s Mafií. Někteří trošku déle hledali bludičky v lese, ale nakonec Týna i Mafie byly objeveny a vráceny šťastné Gábi. Raketky čekají na unavené cosmonauty.....vždyť taky se blíží pomalu půl noc....."Do chatek teď zaplujem, dobrou noc si popřejem!" Čerstvé ráno a Ládínek s dobrou náladou budí raketky a protahuje u tance ospalá tělíčka. Přidává se mimozemšťan se svými směšnými pohyby a snaží se Parťáky naučit své pohyby...........jak jinak než s obrovským smíchem. Ale rychle snídaně čeká a před námi je celodenní túra ještě blíž ke hvězdám. Batohy nabaleny svačinou, trocha repelentu proti vesmírným příšerám, mapa s trasou a vyrážíme. První cíl je Hostinec ve dvoře v Rajnochovicích. Tam čeká Pepu Smolíka překvapení...........děti jen částečně tuší, že se něco bude dít......."Všechno nejlepší Pepo!" Parťáci pokřikem přejí Pepovi k narozeninám......dobrák Pepa se rozdělí se všemi o svůj dort a túrečka může pokračovat. Nejostřejší stoupání je před námi, úsek sice krátký (5km), ale zato výživný s mnoha přestávkami nebere konce, cestou nás překvapuje povodeň - rychle na pařez nebo nás voda vezme s sebou, střílení - schovat se za strom nebo nás potká kulka a ještě k tomu BOMBA - rychle lehnout na zem! .........žádný horizont a konec kopce.......a hurráááá už vykukuje na nás rozhledna Kelčský Javorník. Ten rozhled stojí za to! Doporučujeme! Kocháme se, svačíme, odpočíváme....... Nic naplat, ještě máme před sebou dlouhou cestu, tak šup na nohy a terén se obrací dolů. Pár puchýřků, odřenin, ale hlavně unavených a "voňavých" nožek posíláme v cíli do sprch a spočnutí. Den ještě nekončí......"Galaxie Dr. Halíře" už klepe na dveře. Děti se pomocí vesmírných prostředků musí přemísťovat po areálu a postupně obejít všechny zastávky. Netuší však, že mezi nimi cestuje Supernova - bomba, která čas od času vybuchne a oni musí do Černé díry a ztrácí 2 minuty na své cestě galaxií. Nikdo už si nepamatuje, že má v nohách 16km a nějaké unavené nohy?? Sobotní večer je ukázkou týmových básniček, teleportů a tanečků. Znovu a znovu se my (vedoucí - Smolíci) nepřestáváme udivovat a dojímat jejich nápady a kreativitou!!! :-) Oheň plápolá, tak klacky do ruky a topinky opéct k večeři. Chvilka společného sezení a povídání je závěrem dalšího nabitého dne. A Ládínek a další ráno s dobrou náladou..........a veselým mimozemšťanem. Dopolední program posledního dne nám obohatí Planetárium Morava. Velká nafouklá kopule už čeká na nejmladší členy s pohádkou o putování Měsíce ke Slunci. Střední část posádky už dostává promítání v kopuli složitějšími informacemi a ti nejstarší už pomalu plují v Černé díře a zjišťují, že neví vůbec nic. :-) Mezi promítáním se všichni postupně prostřídají na lanové dráze, vyzkouší si střílení z foukaček a ochutnají bodyzorbing. Dopoledne je velmi pestré, ale my musíme pomalu balit, tak uklidit raketky posbírat všechny své věci, naplnit bříška obědem a poslední týmový úkol je tu: "Hvězdné nebe". Týmy získávaly během víkendu hvězdičky za různé úkoly a teď musí z nich vytvořit nebe. Hvězdné nebe bude přemístěno do klubovny, abychom se i po zbytek roku kochali a vzpomínali na hvězdné zážitky. Smolíkovi už jsou natěšeni slavnostně ukončit celé víkendové putování po hvězdách. Odměny za týmovou práci, za jedinečné výkony.......odměny a diplomy pro všechny Parťáky, kteří se vydali teleportem se Smolíky ke hvězdám! Končíme na Tesáku tancem a naskakujeme do Gullivera směr domov.....ne, ne....Gulliver má mezipřistání v Kašavě u Šarmanů na zmrzlinu...........vždyť si to všichni zasloužíme! :-) A startujeme už opravdu k domovu, cedule Hvozdná a přistání u divadla s čekáním rodičů......nezklameme je a trošku ještě zadivočíme před nimi se svým tancem a s dobrou náladou! Výpravě Smolíků 3x zdar: "ZDAR, ZDAR, ZDAR!" .......snad nějaká povedená rodinka i příští rok přijde mezi Parťáky! Tak, všem hladký let, kamkoliv budete chtít! :-) Pepa, Gábi, Ládínek, Zorro, Týna, Mafie a Dr. Halíř :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 23.5.2016
  • 270 zobrazení
  • 0
inana
s přáteli jsme se sešli na jedněch "bezvýznamných narozeninách " našeho kamaráda . Bylo to milé setkání plné dobrého jídla .....co víc si přát !
více  Zavřít popis alba 
  • 17.6.2015
  • 103 zobrazení
  • 0
jenda-
Pětidenní dovolená s Terezkou. Prostě jsme do poslední chvíle nevěděli jestli pojedeme někam do Alp nebo někam k moři. Letenky jsme sehnali asi 12h předem a na uato jsme se vyprdnuli. Až na místě. To se nám trochu prodražilo. Nevadí. Bez auta bysme se tam nehnuli. Přiletěli jsme ve středu po poledni na letiště na východě. Od severu z Las Palmas na jih vede kolem vých. pobřeží dálnice. Jinak jsou na ostrově fakt křivolaký silničky skrz hory. S pomocí Tomáše Doubka jsme nakonec auto získali a rovnou jsme vyrazili po dálnici kolem pobřeží na jih až kam nás pustila dálnice. Nejdříve jsem si chtěli sáhnout na moře a tak jsme zastavili před Maspalomas. Silný vítr bral písek z pláže a metl nám ho do očí a uší. Na pláži jsme našli plno zoxidovaných drobných mincí. Slunce šlo pomalinku k obzoru když jsme přijeli do malého uzavřeného přístavu
v Mogánu (na konci dálnice) Mysleli jsme si že tu někde přenocujeme ale marně. Míříme tedy nahoru do hor nad vesnici Venegueru, kde jsme našli příhodné místečko kousek od silnice, kde se dalo odbočit ze zatáčky na malý hliněný plácek. Rozdělali jsme uhlí a začali vařit slávky. K tomu jsme popíjeli šampanské, které jsme dovezl v krosně na oslavu Terezky narozenin. Do narozenin tedy nevydrželo :-)

Ráno jsme se kochali výhledama do okolí ze stezky na hřebínku. Chtěli jsme na pláž a tak míříme dolů skrz baranco de voneguera asi 10 km po kamenité pistě lemované banánovými plantážemi. Pozorujeme makáče jak kosí mačetami trsy banánů. Přijíždíme na oblázkovou pláž s palmami. Jsme tu téměř sami. Jdu se projít s fotákem podél útesů. Fotím kraby a nacházím pletivo. Odlomím si třetinu a rázem máme přenosný gril a já černý ruce :-D. Podpalujeme ohen pod skalou na kamení a vaříme těstoviny se zbytkem slávek. Po jídle jdeme do vln. Toužíme však po písečných plážích a tak jedeme přímo do dun u Maspalomas. Je to neskutečný zážitek, poprvé se procházet po jemném písku a šplhat po dunách a klouzat se z nich dolů. Sledujeme západ slunce a za tmy míříme k zářícímu hotelu do auta. Vyrážíme nočním ruchem skrz Masmalomas na sever do hor. Orientace je spíše pudovou záležitostí. Nakonec se nám daří najít silnici 2. až 3. tř nahoru do strmých kopců směrem k jezeru Chamoriscán. Sjíždíme někam dolů po kamenné cestě někam do lomu. Otevřená stodola vypadá ve svitu lefrektorů jako z hororu. Podíváme se na sebe a pak se chvatně otáčíme a jedeme zpět nahoru :-D. Zastavujeme na plácku s výhledem do krajiny. Sedíme v autě a marně se snažíme zevnitř zamknout. Najednou se na protějším kopci rosvítí světlo ve stavení. Je to tu prostě nějaký divný...

Ráno jdu běhat s fotákem po okolí. Nejdříve vybíhám na kopec nad námi a fotím okolí, pak mířím směrem k údajné vodní nádrži. Tu nevidím. Zaujme mě jen jezkyní příbytek (pastevců nebo překupníků?) ve skále.
Míříme po úzké asfaltce dále na sever kolem kańonů. Za jednou malou vesničkou se asfalt bez varování vytratí zpod naší Dacie. Před námi je dost rozbitá polńačka. Na ní stojí dva bajkeři. Ptáme se jich na cestu a oni nám říkají ,že tam kam chceme vede jen offroad stezka asi 12km ještě mnohem horším terénem než ten co vidíme před sebou...pry abysme se vrátili spět do Maspalomas a vzali jinou slinici. Odpovídám mu, že to riskneme. (máme totiž full assurance s přiléhavým názvem RELAX :-) ) Kontroluji jak jsme na tom se světlou výškou podvozku a už si tu pelášíme na jedničku po uzoučké pěšince nad hlubokým kańonem. V některých místech musíme oba koukat z okýnek bysme neodřeli bok auta o obrovské balvany na obou stranách auta. Před námi máme komerční jeepy. V jednom místě je dojíždíme a tak zastavujeme opodál abysme je nemuseli předjíždět. Jsme smířeni s tím, že budeme muset měnit proraženou gumu. Nakonec z toho vyvázneme celkem hladce. Jen jednou jsme uvízli na podvozku ale Terezka mi zkušeně nandala kameny pod kolo a tak jsme se z toho dostali vlastními silami :-) KONEČNĚ zpět na asfaltce. Jedeme kolem jezera Excusabaraja směrem k hlavním skalním zajímavostem Roque Noblo. Dáme si kávičku v menší restaurace u silnice a pak míříme vzhůru po silnici směrem na Pico de las Nieves, nejvyšší horu. Cestou jsme našli příhodné místo na grilování klobásek a lenošení na sluníčku pod stromem. Jedeme na Nives. Ptáme se na cestu místních španělek, které neumí jinak než šp. I tak jsme se domluvili :-) Vyjíždíme na samotný vrchol spolu s cyklisty. Připadáme si jako snoby ale co, když sem vede asfaltka a my chceme stinout i další místa...Nahoře hrozně foukalo, že se téměř nedalo popadnout dech. Pár fotek a jedeme dolů. Máme chut zajet se podívat trochu na východ a tak sjíždíme omrknout okolí Cuevas Blancas. Působí to tu na nás takovým Rumunským vesnickým dojmem. Vracíme se zpět nahoru a pokračujeme na sever do hl. turistického centra Cruz de Techeda. Necháváme zde auto a jdeme na procházku. Je už dost odpoledne a my klesáme do údolí pod námi po zeleném trávníku. Před námi je na obzoru Taide a mnohem blíže masiv Roque Nublo. Scházíme z cesty a jdeme podle vlastní intuice po místních stezkách skrz vysokou trávu a rákosí prudkým úbočím. Snažíme se najít jinou cestu obklikou zpět nahoru do Cruz de Techeda. Marně. Cesta končí u pramene. Otáčíme se a za svitu oranžových paprsků zapadajícího slunce míříme stejnou cestou zpět. cestou jíme červený pichlavý květ Opuncie. Stín z údolí nás odspoda dohání, my však rychle stoupáme vzhůru a soutěžíme se sluncem. Nakonec prohráváme a docházíme k autu téměř za uplně tmy. Jedeme dál na sever a hledáme místo k noclehu. Zvedá se silný vítr. Zůstáváme na pastvině kus od silnice orientovaná na východ. Odtud bude ráno krásný výhled. Zadním kolem najíždíme na balvan aby jsme neleželi hlavou z kopce.

Ráno si jdu zaběhat po zelené louce nahoru k vysílači. Vzhůru mě pohání prudký vítr. Na vrcholu nemůžu popadnout dech jak je vítr silný. Vracím se k našemu domu na kolech abysme si dali společnou snídani. Okolo nás začínají pobíhat ovečky, které sem vyvedl na pastvu místní pasáček. Jedeme do Cruz de Techeda na malý nákup vody a pomerančů a pak vyrážíme na malou procházku směrem k Artenara. Jdeme po stezce nad údolím borovicovým lesíkem. Zastavujeme se u nějakých jezkyní. Když docházíme k prudkému 500m klesání, docházíme k názoru že to raději otočíme a sedneme do auta a pojedeme dolů. přes Artenaru kolem jezera Paralilo do soutěsky Baranco del Carrizal. Cesta sem je opravdu zajímavá. Serpentiny a kopce které nebere ani dvojka. Dvě auta by se tu nevyminula. Přijíždíme do vesnice Carrizal. Je vedro. Vyrážíme na stezku připomínající botanickou zahradu. Hodně zeleně, kaktusy a ještěrky. Stoupáme vzhůru. Přicházíme nahoru do jakéhosi sedla s pasteveckou usedlostí a výhledem na druhou stranu do dalšího údolí nad kterým se vypíná veliká skalní věž. Rozhodujeme se že to nejlepší jsme již viděli a vracíme se zpět do údolí k autu stopem. Zastavili nám dvě němky asi po půl minutě stopování. Jedna z nich tu již žije 25let. Sedáme do auta a pálíme to na západ! Zajímají nás zdejší vysoké útesy nad oceánem. Jedeme přes st. Nicolas a z něj na sever po pobřeží (útesech) na Agaete. Zajímá nás stezka soutěskou Azuaje. Jedeme proto obklikami na Firgas a po dlouhém hledání zůstáváme spát u silnice na plácku.

Sedám za volant a nechávám Terezku ještě doležet vzádu. Je poměrně chladno a občas mrholí. Na cestě plné kamení a bláta teče voda. Postupně se údolí zužuje a srázy se stávají strmější. Nesčetněkrát musíme přeskakovat přes potok a proplétat se rákosím. Od vodopádu musíme šplhat po mokrém zabláceném laně vzhůru na skálu. Stezka stoupá od potoka po úbočí vzhůru. Pozorujeme z výšky opuštěná stavení na protější stráni. Jsou zarostlá džunglí a pod nima rostou pomeranče. Docházíme na rozcestí. Jedna cesta vede dále nahoru a druhá se vrací zpět do údolí. Jdeme dolů, překonáme potok a začínáme stoupat na protější svah. Začíná pršet a tak oblékáme bundy abysme je za minutu opět svlékali. Vystoupáme nahoru a pokračujeme zpět po traverzující silnici směrem na Moyu. Před ní se pokoušíme nalézt zkratku dolů do údolí k autu. Terezka jde o trochu napřed. Pokouším se jí doběhnout, v tom mi podklouznou obě nohy na mokré trávě a já letím na bok a do trnek. Jsem celý od bláta a zelený od trávy :-) Z vlasů mi visí kus větvičky s trny. Cesta bohůžel dál nevede a tak jdeme do Moya a ptáme se místních na cestu. Jenže ty nám moc nerozumí a nejspíše do údolí jezdí jen autem. Nezbývá nám než projít skrz Moya a šlapat nudnoými serpentinami dolů k mostu. Je nízká oblačnost a poměrně chladno. Je už dost odpoledne a v 18 musíme vrátit auto na letišti. Duny jsou jasná volba a tak necháváme staré město za zády a uháníme na jih jak jen to jde. Přijíždíme do Maspalomas po známé cestě a necháváme auto na okrají dun. Kráčíme přes ně směrek k Oceánu podél ohrady s velbloudy. Veliké vlny a plavčík s píštalkou mi nedovolují si pořádně zaplavat :-( co naplat. I na písku na zádech je hezky! Za 2 hodinky opalování musíme zpět k autu a hurá na pumpu a do pujčovny.
Kašlu na ně! Opinelu se nevzdám! Balím ho k fotáku do futrálu a kolem dávám kovové mince :-)
Suverénní výraz při průchodu scanem. Stejně se asi tvářil i můj batoh protože jsme suverénně prošli :-) V krámku se suvenýry kupujeme nějeké pohledy abysme našim přivezli alespon malou pozornost. Letadlo má zpoždění a tak poleháváme na lavičce. Jdeme do letadlo. Bohůžel nemáme sedačky vedle sebe ale za sebou. Alespon jsme oba u okýnka. Pospáváme. V půl 3. ráno přistáváme do Norimberka. Běžím sám ospalým městem deštivým ránem pro auto. Terezka zatím vyzvedává zavazadla. Uplně jsem si ovykl řídit svoje auto a tak mi asi 3x chcípne :-) Řidičák i s doklady jsme nechal samozřejmě na letišti v batohu. Naštěstí mě nevidí policie a já dorážím před letiště kde nabírám Terezku s věcma. Ted ještě najít správnou cestu do Plzně. V 4:05 přeju Terezce k narozeninám :-) Přijíždíme domů a užíváme asi asi 1,5 hodiny spánku. Auto je ještě teplý když vezu T do města na bus a sebe na nádr do Koterova. V práci jsme kupodivu v pohodě a neusínám ani doma ve spacáku na verandě.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.3.2015
  • 993 zobrazení
  • 2
midisek
  • 10.5.2019
  • 581 zobrazení
  • 1
kratulinda
  • 6.7.2018
  • 56 zobrazení
  • 0
veronikaordanova
  • 1.6.2018
  • 44 zobrazení
  • 0
dimitoho
Neapol - Procida - Pompeje - Vesuv
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 14.4.2018
  • 292 zobrazení
  • 0
frantahr
  • 22.5.2016
  • 38 zobrazení
  • 0
usreport
  • 22.7.2015
  • 31 zobrazení
  • 0
naplech-klasterec
  • 4.3.2015
  • 255 zobrazení
  • 1
cevelikova
Cestou ze Sarasoty jsme se zastavili v Naples kde probíhaly oslavy státního svátku M.L.King.
Pokračování směr Miami územím Indiánů národním parkem Everglades se zastávkou na projížďku lodí po bažinách národního parku.
více  Zavřít popis alba 
  • 21.1.2015
  • 70 zobrazení
  • 0
bozkan
  • 28.9.2014
  • 101 zobrazení
  • 0
barboa
  • 2.2.2014
  • 47 zobrazení
  • 0
dvenafloride2013
  • 17.5.2013
  • 57 zobrazení
  • 0
reklama