Hledání: Naučná stezka

Pro dotaz Naučná stezka jsme našli 3 522 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Využijte slevu
na fotoknihy

Akce platí do 28. 9.
Kód: KnihaLeto20
Sleva 35 % na knihy
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
prompik
Zoologická zahrada Ostrava byla založena v roce 1951. V současné době chová na zhruba 100 ha více než 4000 zvířat. V minulých letech prošel areál zoo výraznou proměnou. Postupně zde vznikají nové pavilony, velké přírodní výběhy nebo průchozí expozice. Nechybí ani řada herních koutků pro děti, desítky odpočinkových míst či klidové zóny. Součástí zoo je také Botanický park s 6 km naučných stezek, které návštěvníky provedou unikátním botanickým prostředím s nespočtem vzácných rostlin.
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • minulý pátek
  • 14 zobrazení
karellorenc
Délka: 3 km (pro pěší)
Počet zastavení: 14

Stezka začíná na levém břehu řeky Otavy, vede kolem pivovaru nesoucí název Dudák - Měšťanský pivovar Strakonice, a. s. k lávce přes slepé rameno na ostrov, pokračuje dále na pravý břeh řeky k vrchu Kalvárie s lesnatou strání s cennými lesními společenstvy, k bustě F. L. Čelakovského a kolem zámecké zahrady k hradu, kde končí. Z informačních tabulí se dozvíte zajímavosti z historie Podskalí, pivovaru, voroplavby na Otavě, Kalvárie, strakonického hradu i fauny a flóry vyskytující se na tomto území.
Zajímavosti na trase: strakonický hrad, kostel sv. Markéty, strakonický pivovar, pomník F. L. Čelakovského, socha moai.
více  Zavřít popis alba 
  • minulý pátek
  • 5 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
tuhan1
  • minulý čtvrtek
  • 13 zobrazení
fandap70
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • minulé úterý
  • 12 zobrazení
kolinek
Konečně jsem se dostal na lysou horu po níž jsem delší dobu toužil ke zdolání.
více  Zavřít popis alba 
76 komentářů
  • minulé úterý
  • 72 zobrazení
lidaod
Naučná stezka, která vede světem horských luk po hlavním hřebeni Jeseníků z Ovčárny přes Vysokou holi, Kamzičník, Velký Máj, Jelení hřbet, Břidličnou horu, Pecný a Zelené kameny až do sedla Skřítek. Cestou je Jelení studánka i nová přírodní rezervace Břidličná.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 20.9.2020
  • 19 zobrazení
franti-franta
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 18.9.2020
  • 11 zobrazení
ttrnka
Národní přírodní rezervace Soos - Soos je národní přírodní rezervace vyhlášena r. 1964. Tvoří ji unikátní rašeliniště a minerální slatiniště o rozloze 221 ha v mělké kotlině mezi Vonšovským a Sooským potokem. Vyskytují se tu prameny minerálních vod i vývěry oxidu uhličitého v tzv. mofetách, lidově zvaných bahenní sopky. Územím prochází 1,2 km dlouhá naučná stezka po dřevěných chodnících.

Historie hradu sahá až do konce 11. století a za Přemyslovců býval strategickým bodem. Ve 2. polovině 16. století byl renesančně upraven, ovšem sto let poté jej silně poškodil nájezd Švédů a hrad začal chátrat. Zachránila ho až rekonstrukce ve 2. polovině 20. století.
Současná hradní expozice představuje dějiny interiérů a nábytku v 19. století, černou kuchyni, venkovské nástroje řemeslníků v 19. století nebo historii porcelánu.
Dále zde můžete shlédnout expozici 26 obrazů s životopisem básníka J. W. Goethe a také expozici chebského kata Karla Hussa.

Hrad Vildštejn - Románský hrad byl založen kolem roku 1200. Až do roku 1799 sloužil jako panské sídlo, poté byl na předhradí postaven nový rokokový zámek a od roku 1843 sloužil jako sladovna pivovaru.
Po roce 1945 byly hrad i zámek zestátněny a začaly chátrat. Koncem 90. let 20. století hrad i zbytky zámku získal Miroslav Pumr, kterému se podařilo oba objekty opravit a zpřístupnit veřejnosti.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.9.2020
  • 12 zobrazení
pravyplaninar
Chcete se projít v hezké přírodě (i kousek městem) a nemáte zrovna čas na celodení výlet? Chcete vyvenčit vašeho psa v přírodě, ale nemáte čas na dlouhou procházku (nebo se vám nechce jako nám šlapat dlouho do kopce). Pak vám doporučujeme moc hezký výlet v okolí Zlína. My jsme nastoupili na trolejbus a nechali se vyvést až na konečnou stanici autobusu 32 - Kudlov Točna. Odtud jsme se po žluté značce vydali zpět do Zlína. Jelikož to nám přišlo trochu málo, prodloužili jsme si procházku ještě o okruh naučné stezky areálu Lázy. No a nakonec jsme se přes město vydali zpět domů. Je to moc hezká procházka, kde nejdříve jdete po pěkných loukách se zajímavými výhledy na Zlín, a v této době si pochutnáte i na ovoci zrajícím na planých stromech lemujících cestu. Pak se vnoříte do lesa a projdete se hezkým lesem. Dozvíte se i něco o okolní přírodě posvačit můžete u mnoha altánků vybudovaných na stezce. My byli nadšeni a byla to zkrátka krásná dopolední vyjížďka a procházka v okolí Zlína. Už se těšíme na další. Příště takto vyrazíme ke Zlínskému majáku.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.9.2020
  • 12 zobrazení
jkubica
Autobusový výlet seniorů z Příbrami pokračoval z Borovan do Trocnova (jsou jeho součástí). Vzhledem k omezeným prostorám vlastní expozice Památníku nás rozdělili na dvě skupiny. Moje absolvovala nejdříve naučnou stezku a poté vlastní expozici. Průvodkyně po stezce i průvodce v budově byli ochotní a znalí. Posteskli si však, že areál navštěvují občané z dálky a místní mu moc pozornosti nevěnují. Počasí stále nádherné. S expozicí i celým výletem všeobecná spokojenost.
více  Zavřít popis alba 
  • 12.9.2020
  • 26 zobrazení
vjerruna
Naučná stezka sv.Barbory, vápenická stezka a rozhledna Zvičina
více  Zavřít popis alba 
  • 8.9.2020
  • 21 zobrazení
radovans
Rád se toulám Českým lesem, zejména méně známými a méně navštěvovanými oblastmi. Jednou z nich je okolí hraničního přechodu Rozvadov. V nedaleké osadě (kdysi samostatné obci) Nové Domky dosud stojí empírový kostel Navštívení Panny Marie, na němž se podepsala doba nedávno minulá; mimo jiné sloužil coby stáj nebo skladiště. Zajímavé je několikero lesních kapliček a bývalé sádky, nyní Přírodní památka na Kolmu, kterou návštěvníka provede krátká a pěkná naučná stezka. Jde o domov bobra evropského a místo výskytu několika vzácnýh rostlin.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.9.2020
  • 21 zobrazení
turistkazdena
tak jste šli naučnou stezku Olšina a tentokrát Vás fotila Věrka
více  Zavřít popis alba 
  • 7.9.2020
  • 41 zobrazení
verastrnadkova
Velké Bílovice jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 10 km severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 3 900 obyvatel.
Město náleží k mikroregionu Lednicko-valtický areál. První osídlení této lokality je doloženo již z neolitu, první písemná zmínka pochází z roku 1306, na město byly Velké Bílovice povýšeny v roce 2001. Velké Bílovice jsou tradiční vinařskou obcí, což také dokládají vinařské atributy na znaku a vlajce. V současné době jsou se svými více než 760 ha plochy registrovaných vinic vůbec největší vinařskou obcí v České republice.

Příroda a okolí
Především severně a východně od města se rozkládá velké množství vinic a kolem 650 vinných sklepů ve 40 pojmenovaných sklepních uličkách tvořících samostatné vinařské "městečko".Dominantou Velkých Bílovic je kopec Hradištěk s kapličkou, nacházející se severně od města mezi vinicemi. Kaplička na vrcholu kopce je zasvěcena čtyřem svatým: sv. Urbanovi (patron vinařů), sv. Cyrilu a Metodějovi (patroni křesťanství v českých zemích) a sv. Václavu (patron českých zemí).
V blízkosti Velkých Bílovic se nachází rybníky Šísary a Velký Bílovec vhodné zejména k rybaření. Na jihozápad od města, za Podivínem, se nachází Přírodní park Niva Dyje a Lednicko-valtický areál, dále na západ pak CHKO Pálava a Vodní dílo Nové Mlýny.

Název
Velké Bílovice (historicky v němčině Groß Billowitz) jsou velké z toho důvodu, že patřily k největším osadám na bývalém břeclavském panství Lichtenštejnů. Sám název Bílovice pochází buď od jména mýtického zakladatele Biela (Bíla) a znamená ves lidí Bielových anebo název vznikl ze jména prvního písemně doloženého vlastníka obce Siegfrieda Sirotka nesprávným přeložením z němčiny slova Waise - sirotek jako weisse - bílý.

Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306, když po smrti Siegfrieda Sirotka přešla obec na Tobiáše z Bechyně. Poté se zde vystřídalo mnoho majitelů, mezi nimi i Páni z Kunštátu a Poděbrad. V letech 1416–1524 byla obec poprvé ve vlastnictví Lichtenštejnů.
Od roku 1532 až do Bitvy na Bílé hoře v roce 1620 patřila obec Žerotínům. V této době se v Bílovicích usadili Habáni a členové Jednoty bratrské. Habáni zde svou kolonii založili v roce 1545. Žerotínové dali místní středověkou tvrz přestavět na renesanční zámeček a v roce 1564 postavili kostel pro Jednotu bratrskou. Protože zdejší Žerotínové patřili k jedněm z vůdců českého stavovského povstání proti Habsburkům, museli po Bitvě na Bílé hoře emigrovat a jejich majetek byl zkonfiskován. Habáni a členové Jednoty bratrské byli poté z Moravy vyhnáni na Slovensko.
Od roku 1638 až do roku 1848 byly Bílovice opět součástí panství Lichtenštejnů. Ti také dali v letech 1764–1765 na místě původního bratrského kostela postavit kostel katolický – nynější kostel Narození Panny Marie. Začátkem 20. století odešlo mnoho místních obyvatel do Spojených států, Kanady a Argentiny. V Argentině v provincii Chaco přistěhovalci z Velkých Bílovic založili tradici pěstování bavlny.
V době socializmu zde vzniká jedno z největších a nejznámějších družstev v Československu – JZD Mír Velké Bílovice, které sloužilo představitelům státu i jako ukázka fungujícího družstevnictví v ČSSR. Z tohoto důvodu sem také zajížděly významné státní návštěvy. Po Sametové revoluci se družstvo rozpadlo, z toho je vidět, že zde myšlenka družstevnictví hluboké kořeny nezapustila. Vše se vrátilo zpět k soukromému zemědělství.

Památky
• Habánské sklepy – Největší z nich, který byl postaven kolem roku 1614 Habány, najdeme směrem na Čejkovice v blízkosti rybníku Velký Bílovec. V současné době je ve vlastnictví společnosti Habánské sklepy s.r.o., zabývající se výrobou vína.
• Tvrz – Poprvé se uvádí až v roce 1417, ale jako již válkami poničená. Později byla obnovena a v polovině 16. století renesančně přestavěna Žerotíny. V 18. století byla tvrz upravena pro hospodářské účely. V současné době je veřejnosti nepřístupná.
• Kostel Narození Panny Marie – Postaven v letech 1764–1765 v barokním stylu.
• Městské vlastivědné muzeum – Zde je možné prohlédnout si místní archeologické nálezy, místní kroje, staré zemědělské nástroje a další zajímavosti spojené s historií města.

Pověsti
O Velkých Bílovicích je známo těchto šest pověstí, uvedených v knize Kde modrý plamének hoří :
• Polednice (společně s Moravským Žižkovem)
• Pidimužík
• Žerotínova deska
• Toufarské strašidlo
• Akáty u kříže
• Šafránová paní (více Podivín, než Velké Bílovice)

Kultura a slavnosti
• Tradiční krojované hody – Vůbec největší lidová slavnost ve Velkých Bílovicích. Hody začínají vždy první neděli po svátku Narození Panny Marie (8. září), patronky místního kostela, a pokračují až do úterý. V sobotu před hody se ručně staví hodová mája. Úterní večer má maškarní pojetí. Hlavní slavnost probíhá v hodovou neděli, kdy mnoho návštěvníků i z daleka přijíždí obdivovat zejména krojovaný průvod, kterého se každoročně účastní více než 70 krojovaných párů (přes 150 svobodných domácích krojovaných). Na hodovém sóle v centru města hraje každý hodový den až do noci dechová hudba k tanci i poslechu. Součástí hodové slavnosti je také spousta kolotočů, stánků a atrakcí.
• Hodky - jinde také "dohrávky", nebo "dohrávání hodů", se konají druhou neděli po skončení hodů. Dříve se konaly hned první neděli po hodech, ale termín byl z důvodu krytí s hody v Moravském Žižkově přesunut. Po znovuvysvěcení žižkovského kostela a tudíž i přesunutí jejich hodů, zůstal termín hodek ve Velkých Bílovicích již nezměněn.
• Zahrávání hodů - známé též pod názvem "zahrávky", se konají měsíc před hody.
• Ze sklepa do sklepa – Tradiční putování za vínem, kdy více než 50 místních vinařů otevře v jeden den své sklepy pro návštěvníky. Je zajištěna autobusová doprava mezi sklepy a doprovodný program s dechovou a cimbálovou muzikou. Koná se v sobotu na přelomu března a dubna.
• Za vinařem do Velkých Bílovic – Další putování za vínem, ale tentokrát trvající celých 19 týdnů. Začíná koncem dubna a trvá až do začátku září. Od čtvrtka do středy mají otevřeno 3 různá vinařství prvních 9 týdnů konání akce (vedlejší sezóna) a potom 5 vinařství dalších 10 týdnů (hlavní sezóna). Postupně tak otevře své sklepy návštěvníkům až 50 různých místních vinařství.
• Výstava vín – Ochutnávka vín nejen místních vinařů, ale také vinařů z blízkého i vzdáleného okolí Velkých Bílovic. Koná se v místním Kulturním domě v sobotu na přelomu dubna a května.
• Letní slavnost autentických vín – Ochutnávka vín místních vinařů vyrobených netradičními autentickými postupy. Obvykle se koná poslední týden v červenci.
• Svatomartinská slavnost – Slavnost spojená s příjezdem sv. Martina na koni a následnou ochutnávkou mladých a Svatomartinských vín letošního ročníku. V rámci kulturního programu zahraje dechová i cimbálová muzika a zazpívají mužácké sbory. Obvykle se koná nejbližší sobotu po 11. listopadu (svátek sv. Martina).
• Soutěž ve vaření zelňačky – Více než 30 soutěžních družstev, místních i přespolních, soutěží o to, kdo uvaří nejlepší zelňačku. Zároveň se soutěží se koná také adventní jarmark. Soutěž se koná v sobotu, 1 nebo 2 týdny po Svatomartinské slavnosti. První ročník se konal již roku 2009.

Sportovní akce
• Vinařský maraton – Běžecký závod pro všechny pořádaný spolkem Báječné ženy v běhu. Běží se maraton i půlmaraton. Trasa vede mezi vinnými sklepy a vinicemi, převážně po cyklostezkách, mezi obcemi Velké Bílovice, Čejkovice a Vrbice. Dále se běží nesoutěžní rodinný běh s 1,5 km dlouhou trasou. Závod se koná poslední sobotu v říjnu.

Doprava
Jihozápadně od města probíhá trasa dálnice D2 s výjezdem na 41. kilometru na Velké Bílovice a Podivín.
Městem prochází dvě silnice II. třídy: II/422 a II/423.
Nejbližší železniční stanice se nachází ve 3 km vzdáleném Podivíně.

Místní samospráva
Od roku 2018 je starostkou Lenka Grofová (Nezávislí kandidáti). Zastupitelstvo města má 15 členů (8 za Nezávislí kandidáti, 4 za Sdružení nestraníků pro město a 3 za koalici stran KDU-ČSL a TOP 09).

Osobnosti
• Libor Zapletal (1920–1944), voják a příslušník výsadku Bivouac, popraven v Mauthausenu
• Marcela Melková (* 1971), poslankyně Poslanecké sněmovny a zastupitelka Středočeského kraje za hnutí ANO 2011
• Martin Hrdina (* 1978), interiérový architekt a grafický designér
• Antonín Osička (1888–1949), český anglista, básník a prozaik
• Johann Polach (1871–1942), český učitel a politik židovského původu, senátor meziválečného Národního shromáždění
• Václav Lebloch (1854–1924), rakouský a český politik, poslanec Říšské rady na přelomu 19. a 20. Století
• Svatopluk Sem (* 1973), operní pěvec v Národním divadle, držitel ceny Thalie za mimořádný jevištní výkon – Opera – muži (2018)

Velké Bílovice ve filmu
Velké Bílovice jsou již dlouho oblíbeným místem filmařů k natáčení filmů s tematikou víno. Natáčela se zde velká část trilogie „Víno“: Bouřlivé víno (1976), Zralé víno (1981) a Mladé víno (1986). Natáčelo se zde také mnoho scének filmu Bobule (2008).

VÝKLENKOVÁ KAPLIČKA JANA
GPS : 48.8580394N, 16.8991072E

NAUČNÁ STEZKA MEZI VINICEMI VE VELKÝCH BÍLOVICÍCH
Velké Bílovice jsou největší vinařskou obcí v České republice. Naučná stezka vás seznámí se zajímavostmi Velkých Bílovic, vinařskou a vinohradnickou tradice i se současným životem vinařů. Stezku můžete projít jak pěšky, tak na kole.
Stezka začíná na hlavní silnici směrem na Čejkovice, kde naleznete první zajímavost - vřetenový lis jako unikátní památku a připomínku vinařské tradice. Po cestě se na informačních tabulích seznámíte např. s nejdůležitějšími bílými i modrými odrůdami révy vinné pěstovanými ve Velkých Bílovicích, porovnáte si způsoby obdělávání vinic dříve a dnes, uděláte si představu o stavbě klenutého sklepu nebo se dovíte jak správně degustovat víno. To vše je v každé zastávce podtrženo vyhlídkou na bílovské vinohrady.
Stezka vás zavede do uliček sklepní trati Belegrady. Nejstarší sklepy této trati leží ve třech patrových ulicích – Staré Belegrady, Desátková a Habánská. Výrazně mladší zástavbu vinných sklepů najdete v ulici Ke Špičáku, nejmladší sklepy tvoří 11 sklepních uliček nazvaných podle odrůd pěstovaných ve Velkých Bílovicích.
Stezka dále pokračuje kolem Machovy studny do sklepní trati Pod Předníma přes Náměstí sv. Jana. Informační tabule jednotlivých zastávek jsou zaměřeny na zvláštnosti lokalit, vinařské a vinohradnické tradice i na současný život vinařů v největší vinařské obci ČR. Příkré svahy nad touto zastávkou jsou jedny z nejlepších vinohradnických poloh ve Velkých Bílovicích a nazývají se "Pánské".
Zastávka Púrynský kříž vás přivede do nejstarší lokality vinných sklepů nazývaných Púrynky. Vinné sklepy, stojící po obou stranách svažité cesty vytváří charakteristický kolorit. Přes Náměstí sv. Martina, patrona mladých vín, se dostanete až do Ťuhýkova a odtud dále k zastávce Novosádská studna. Nedaleko odtud bylo v roce 1976 objeveno velkomoravské pohřebiště. Při další cestě mezi vinicemi se dostanete přes Bucňákovu dolinu až ke Kapličce na Hradišťku, kde v minulosti stávalo nejen drobné středověké opevnění, ale pravděpodobně také opevněné strážní místo Velkomoravanů. Od roku 2002 stojí na zmíněném vrcholku kaplička, která toto místo s výjimečnou vyhlídkou zviditelňuje, poskytuje obraz kulturní krajiny vinohradnického regionu a nabízí příležitost k zastavení a rozjímání.
Konec vinařské stezky "Mezi vinicemi Velkých Bílovic" se nachází u Habánských sklepů ve Velkých Bílovicích. Dochoval se zde původní klenutý sklep z druhé poloviny 16. století, který pro tehdejší majitele Bílovic, rod Žerotínů, postavili právě habáni - novokřtěnci, jak byli často nazýváni. Měli výrazný podíl na rozvoji vinohradnictví a vinařství v celém okolí, vynikali ale i v jiných oblastech, známá je například habánská keramika.
Délka : 9,1 km
GPS : 48.8583428N, 16.9080222E

BOŽÍ MUKA
GPS : 48.8602931N, 16.9070472E

VRCH ZIMARKY
GPS : 48.8762578N, 16.8894853E

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA ZIMARKY
Stráň se stepní loukou, na které roste silně ohrožený teplomilný druh katrán tatarský (ten je zároveň i evropsky významným druhem). Vyskytují se zde však i další vzácné rostliny, jako orchideje tořič včelonosný nebo vstavač vojenský.
Vyhlášená rozloha : 3,05 ha
GPS : 48.8755506N, 16.8851853E

KAPLIČKA SVATÉHO CYRILA A METODĚJE, SVATÉHO VÁCLAVA A SVATÉHO URBANA NA HRADIŠŤKU
Na vyvýšenině uprostřed vinic nedaleko Velkých Bílovic stojí kaplička Na první pohled zjistíme, že vršek Hradišťku byl vytvořen uměle prací lidí, kteří tu v dávných dobách žili. S myšlenkou postavit kapličku na Hradišťku přišli lidé z Velkých Bílovic už v roce 1945. V tomto roce 8. září došlo ale pouze na vysvěcení základního kamene pro stavbu kaple sv. Cyrila a sv. Metoděje. Stavba probíhala až od léta 2001 do jara 2002 z peněz z veřejné sbírky. Kapličku zdobí řezby od Jana Chovana ze Slovenska a malby na stropě představující čtyři roční období v práci vinaře, jsou dílem Bohumila Bortlíka ze...
Stavba probíhala až od léta 2001 do jara 2002 z peněz z veřejné sbírky. Kapličku zdobí řezby od Jana Chovana ze Slovenska a malby na stropě představující čtyři roční období v práci vinaře, jsou dílem Bohumila Bortlíka ze Starého Podvorova. Vstupní bránu ukoval František Macinka z Velkých Bílovic. Antonín Zapletal z Velkých Bílovic veškeré práce řídil a má největší zásluhy na stavbě kapličky.
Svěcení kaple proběhlo 19. května 2002 Kaple byla v tento den zasvěcena sv. Cyrilovi, sv. Metodějovi, sv. Václavovi a sv. Urbanovi.
V prvním ročníku soutěže O lidech s lidmi pořádanou CpKP, týdeníkem Veřejná správa, Nadací OPEN SOCIETY FUND PRAHA a East West Institutem v roce 2001 byl projekt kapličky mezi sedmi oceněnými z 65 přihlášených.
Ke kapličce se lze dostat :
1) po silnici od Velkých Bílovic směrem na Velké Pavlovice, první odbočka uprostřed polí doprava - k Novosádské studni u odbočky doprava dolů, údolím v Úlehlích až na hranice katastru s Vrbicí, na odbočce do leva na křižovatce rovně.
2) po silnici z Velkých Bílovic směr na Čejkovice - velkopavlovická vinařská stezka - na vrcholu kopce za sklepy odbočit do leva, jet stále rovně po hřbetu kopce až téměř k Hradišťku, na křižovatce sjet z cyklostezkyVrbice - Bílovice doleva.
GPS : 48.8757567N, 16.8863622E
více  Zavřít popis alba 
  • 7.9.2020
  • 36 zobrazení
verastrnadkova
Kobylí je obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 19 km severně od Břeclavi na potoce Trkmance. Žije zde přibližně 2 100 obyvatel.

Název
Název se vyvíjel od varianty Cobile (1252), in Cobals (1269), v Kobylém (1434, 1481), Kobyli (1595, 1609), Kobyly (1633, 1673), Kobily (1718), Kobyly (1720, 1751), Kobili (1846), Kobyly a Kobylí (1872). Místní jméno je odvozeno od spojení kobylé či kobylí pole, což označovalo oboru na obci pro chov kobyl či plemenných klisen. Pojmenování je rodu středního.

Přírodní poměry
Obec leží na severozápadním svahu Kobylího vrchu, patrně kvůli kopcovitému terénu byla původní zástavba poněkud roztroušená. Severovýchodně od Kobylí se v minulosti rozkládalo Kobylské jezero, poprvé připomínáno roku 1464. Měřilo na délku asi 4 km a na šířku 2 km. V létě roku 1830 však vyschlo, později roku 1836 byla jeho plocha vysušena a rozorána.

Obecní správa a politika
V letech 2010 až 2014 byla starostkou Dagmar Kovaříková (KDU-ČSL). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 6. listopadu 2014 byl do této funkce zvolen Jaroslav Tesák (Nezávislí). Po jeho odstoupení byl 2. října 2015 novým starostou zvolen Pavel Kotík.

Pamětihodnosti
• Kostel svatého Jiří s gotickým presbytářem z 15. století, jenž je pozůstatkem starého kostela, připomínaného již v roce 1269. Kostelní věž stojí samostatně u vchodu na hřbitov.
• Kaple svatého Mikuláše, postavená údajně za vlády Marie Terezie
• Křížákova lisovna, „Bezděkova“ lisovna
• Muzeum obce Kobylí
• Stezka nad vinohrady, rozhledna ve tvaru spirály vybudovaná v roce 2018 východně od obce

Osobnosti
• Augusta Šebestová (1852 Kobylí – 1933 Brno), kronikářka kraje, autorka knihy Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky

NAUČNÁ STEZKA KOBYLÍ
Šest informačních tabulí provází návštěvníky po zajímavostech obce Kobylí. Stezka seznamuje nejprve s historii obce, pokračuje s vinařskou sklepní uličkou, kostelem, zastavuje se u muzea a studánky a končí U Lípy na vyhlídkovém místě.
Délka : 3,9 km
GPS : 48.9336889N, 16.8845753E

KAPLE SVATÉHO MIKULÁŠE
Pochází ze 2. poloviny 18. stol. Stavba obdélného půdorysu s deskovou malbou sv. Mikuláše v segmentové nice.
GPS : 48.9382119N, 16.8776292E

MUZEUM OBCE
Selská jizba, selská kuchyň, historický vývoj kroje v Kobylí, dějiny obce, práce na poli a v hospodářství, sklepní expozice vinařství s vinotékou, ozvučená scéna starodávného žádání o nevěstu.
Otevírací doba
• červen – srpen
• neděle
• 14:00 – 17:00
Kontakt
Adresa : Kobylí 135, 691 10, Kobylí na Moravě
Telefon : 519 431 709
E-mail : muzeumkobyli@centrum.cz, muzeum@kobyli.cz
Web : www.kobyli.cz/cz/stranky/203-...
GPS : 48°55'58.3"N 16°53'29.71"E

KAPLIČKA
GPS : 48.9305981N, 16.8946486E

KOSTEL SVATÉHO JIŘÍ
Svatyně s gotickým presbytářem z 15. stol., který je pozůstatkem starého kostela, připomínaného již v r. 1269. Zbudován r. 1670. Jednolodní orientovaná stavba s polygonálním závěrem kněžiště a obdélnou představenou předsíní. Kostelní věž stojí samostatně u vchodu na hřbitov.
GPS : 48.9301522N, 16.8934222E

VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 48.9299406N, 16.8929336E

POMNÍK OBĚTEM VÁLEK A PETRU KŘIVKOVI
Pomník z černé žuly připomíná oběti světových válek. Dále je věnován místnímu rodáku a odbojáři Petru Křivkovi, který byl komunistickou justicí odsouzen k trestu smrti.
GPS : 48.9300286N, 16.8940439E

STUDÁNKA SKALKA
GPS : 48.9278289N, 16.8955897E

KOBYLÍ VRCH
GPS : 48.9274747N, 16.9078314E

ROZHLEDNA STEZKA NAD VINOHRADY
Stezka nad vinohrady je rozhledna východně od obce Kobylí ve výšce 334 m n. m. na kopci Kobylí vrch, který místní nazývají Homole. Vede k ní naučná stezka Kobylí. Byla navržena místním rodákem Jiřím Vojtěškem a Jakubem Rolečkem z brněnského ateliéru Keeo4design. Stavbu prováděla firma Teplotechna Ostrava od července do října 2018 s náklady 2,5 miliony korun, které uhradila obec.
GPS : 48.9274722N, 16.9078394E
více  Zavřít popis alba 
  • 7.9.2020
  • 14 zobrazení
iva-63
Modrava - Modravský potok - Březník - Cikánská slať - Modrava ... bus ... Kvilda ... bus ...Horská Kvilda, Vydří Most - Zlatá Studna - Malý Polec - Churáňov (16 km + 7 km)

Výlet do míst, postižených postupně dvěma kůrovcovými kalamitami. Základem té první, která okolí Březníku zasáhla na začátku 90. let, se stala vichřice v roce 1984 v NP Bavorský les. Tehdy byla v Bavorsku třetina polomů ponechána bez zásahu. Směrem do německého vnitrozemí byla zřízena ochranná zóna, kde se proti lýkožroutu zasahovalo, aby byly chráněny místní lesní majetky. Směrem k českým hranicím žádná ochrana zřízena nebyla. Kůrovec se rozšířil na českou stranu (Špičník, Mokrůvky aj.), kde se s napadeným lesem už nedalo nic dělat, v jeho sousedství, na Studené hoře, byla tehdy ale vykácena velká holina, aby se postup kůrovce zastavil. A samozřejmě znovu osázena. Dobře se na ni pamatuji, tehdy tam vedla jakási naučná stezka.
K druhé a rozsáhlejší kůrovcové kalamitě došlo ve velké části české strany Šumavy po polomech způsobených orkánem Kyrill v r. 2007. Ministerstvo životního prostředí i národní park Šumava byly v té době v režii Strany zelených a zastánců bezzásahovosti, a ti nejenže nelikvidovali polomy v přírodně nejcennějších I. zónách národního parku, ale rozsáhlou oblast prostě prohlásili za bezzásahovou, bez ohledu na to, jaký byl stav a původ tamějších lesů. Tehdy uschl celý les kolem pramene Vltavy, uschly lesy na Poledníku, na Polomu, na Ždánidlech a leckde jinde. Kůrovec se pustil právě i do lesů v blízkosti krásného Modravského potoka. Když v r. 2011 proběhla jedna z mnoha změn vedení NP Šumava, byla snaha kůrovce zastavit. Jenže proti tomu nastoupili "ekologičtí" aktivisté, v lokalitě Na Ztraceném poblíž Modravského potoka se přivazovali ke stromům, místní lidé se bouřili proti aktivistům, zasahovala policie ... a kůrovec se mezitím šířil na všechny strany.

Pokud to někoho zajímá víc - před časem jsem si dala tu práci, a zpracovala text, jehož podstatnou část tvoří výpisky z knížky současného ředitele NP Šumava, mapující výsledky biomonitoringu šumavských lesů. Takže na mé stránce http://toulkykrajinou.netstranky.cz/toulky-krajinou-sumavy-a-posumavi/sumava/sumavske-lesy-a-kurovec.html se můžete dočíst např.:
- do jaké míry jsou šumavské lesy potomky původních pralesů
- jestli mělo smysl očekávat, že samovolně vyroste smíšený les
- proč se kůrovec při zanedbání péče o les tolik šíří a proč jím napadený strom usychá
- jak probíhá zmlazení lesa, jaké faktory ovlivňují růst a přežití semenáčků a malých stromků
- v jakých polohách se obnově daří víc a v jakých méně
- jak to všechno na Šumavě vlastně probíhalo
... a ledacos jiného. Je to teda poměrně dost písmenek :-)

Mapa:
1. část: https://mapy.cz/s/gehonuropo
2. část: https://mapy.cz/s/ketemolola
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
88 komentářů
  • 4.9.2020
  • 52 zobrazení
Reklama