miradv01
  • 27.12.2019
  • 69 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
msnepomuk
  • 10.12.2019
  • 158 zobrazení
ckbeertravel
21. září 2019
více  Zavřít popis alba 
  • 7.12.2019
  • 15 zobrazení
rechtacka
  • 2.12.2019
  • 208 zobrazení
zuypompi
15.kolo KPM
Benfika je půl mistr KPM!
STŘELCI: 52. Kraml David (pen.), 75. Kubr Jan - 63. Kramer Lukáš
Tabulka
# KLUB Z V R P S B P+ P-
1. TJ Jiskra Domažlice B 15 12 0 3 41:16 36 1 1
2. TJ Sokol Lhota 15 11 0 4 26:12 33 2 2
3. SK Horní Bříza 15 12 0 3 30:14 32 4 0
4. TJ Baník Stříbro 15 10 0 5 44:20 31 1 2
5. TJ Zruč 15 10 0 5 36:18 30 0 0
6. FK Okula Nýrsko 15 9 0 6 35:23 28 1 2
7. TJ Sokol Plzeň - Černice 15 9 0 6 37:29 27 0 0
8. FC Chotíkov 1932 15 9 0 6 20:24 23 4 0
9. TJ START Tlumačov 15 7 0 8 25:26 21 1 1
10. TJ Holýšov 15 5 0 10 19:26 18 1 4
11. SK Slavia Vejprnice 15 4 0 11 19:21 17 0 5
12. FK Nepomuk 15 6 0 9 26:39 17 2 1
13. SK RAPID PLZEŇ 14 5 0 9 20:27 15 1 1
14. TJ ZD Meclov 14 5 0 9 29:41 13 2 0
15. SSC Bolevec 15 3 0 12 22:44 11 0 2
16. FK Staňkov 15 2 0 13 14:63 5 1 0
více  Zavřít popis alba 
  • 17.11.2019
  • 207 zobrazení
tomasotstankov
foto T.Vrba, J.Benedikt
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 10.11.2019
  • 69 zobrazení
handysto
Nové Hrady je město 20 km jižně od Třeboně, jen pár kroků od rakouských hranic. Přestože leží již za hranicemi CHKO Třeboňsko, je velmi častým turistickým cílem návštěvníků Třeboňska.
Město Nové Hrady založené v roce 1279 Vítkovci se může pochlubit jak svou krásou a bohatou minulostí, tak i polohou v překrásné nedotčené krajině česko-rakouského pomezí.

Trochu více z historie.

Město Nové Hrady se nachází přímo na česko rakouském pomezí. Zprvu jako strážní bod při vstupu do Českého království, později tu vzniklo důležité panské sídlo, u něhož vzniklo městečko s převahou německy mluvícího obyvatelstva. Existence Nových Hradů je doložena listinou z 21. 5. 1279, kde je mezi svědky uveden mimo jiné Hogyrius de Gretzen neboli Ojíř z Nového Hradu, příslušník rodu Vítkovců (znám také jako Ojíř ze Svin), který v letech 1284-89 zastával úřad nejvyššího komořího království Českého. Počátkem 14. stol. patřilo město pánům z Landštejna. Za vlády Viléma z Landštejna došlo dne 24. 10. 1339 k důležitému doměření a potvrzení hranic mezi panstvím Weitra a Nové Hrady. Roku 1341 dal nový majitel svůj hrad s panstvím v ušlechtilé manství králi Janovi Lucemburskému. Po smrti Viléma z Landštejna připadly Nové Hrady jeho synovi Vítkovi z Landštejna. Protože nebyl v té době plnoletý, spojil se se svým bratrem Ojířem, který se díky tomu uváděl jako pán na Nových Hradech. Vítek později svého bratra opustil a rozhodl se roku 1359 prodat město bratrům Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka za 7 093 kop a 63 grošů. Rožmberkové za tuto cenu získali hrad a město Nové Hrady, polovinu městečka Stropnice, 2 díly městečka Svin s celou tvrzí a patronátním právem nad kostelem a farou, vsi Údolí, Štiptoň, Byňov, Krčín, Bukovou, Žár a Borovany s patronátním právem. Kupní cena byla splácena až do r. 1363. Rožmberkové novohradské panství značně rozšířili a propůjčili mu výsady téměř stejné jako u královských měst. Za vlády Oldřicha II. z Rožmberka, který postavil silnou protihusitskou stranu, postihlo město velké neštěstí. V květnu 1425 přitáhli k městu husité pod vedením táborského hejtmana Jana Hvězdy z Vícemilic, dobyli jej a celé vypálili včetně hradu. Město bylo obnoveno o 10 let později a stalo se opět plnohodnotnou součástí rožmberského obranného systému. Dne 11. října 1488 udělil král Vladislav II. Jagelonský městu právo konání týdenního trhu v pondělí a dva výroční trhy. Dále míli od města nesměl nikdo vařit a čepovat pivo, zřizovat nové krčmy a nesměl se tam usadit žádný řemeslník. Městu povolil užívat jeho starý znak a r. 1491 propustil město z manství. Jako jedenáctý v pořadí se r. 1551 ujal vlády nad rožmberským panstvím Vilém z Rožmberka. Za jeho vlády vznikla kolem r. 1589 sklárna „Na Vilémově hoře“, která produkovala pod dohledem Italů žádané benátské sklo. Od této doby až do 19. stol. vzniklo na novohradském panství mnoho dalších sklářských hutí. Na panství působil i Jakub Krčín z Jelčan při zakládání a rozšiřování rybníků, budování stok či zakládání ovčínů. Roku 1592 zdědil panství poslední Rožmberk Petr Vok, který nechal pod dohledem mistra Antonia Canevaleho opravit a zpevnit hrad a 1602 přikoupil statek Žumberk. Roku 1611 přešly Nové Hrady s dalším rožmberským majetkem na základě dědických dohod do držení Jana Jiřího ze Švamberka, později jeho syna Petra. Po vypuknutí stavovského povstání se přidal na stranu vzbouřenců a za to mu císařské oddíly několikrát vyplenily panství, Nové Hrady nevyjímaje charles_bonaventura. V březnu 1619 vtrhl do Čech císařský generál Henri Duval Dampierre, který obsadil město. Hrad nedobyl, město však vyplenil, vypálil a odtáhl. V červnu 1619 dorazil do města císařský generál Karel Bonaventura hrabě Buquoy, bez boje vstoupil do vypleněného města a tady narazil na tuhý odpor 300členné stavovské posádky ovládající hrad. Bojovalo se celou noc až do doby, kdy se hrabě rozhodl vyjednávat. Buquoy slíbil stavovským bezpečný odchod. Petrovi ze Švamberka byl veškerý majetek zabaven a 6. 2. 1620 věnoval císař Ferdinand II. panství Nové Hrady s dalším majetkem (např. statky Žumberk, Cuknštejn) a panství Rožmberk a Libějovice svému úspěšnému vojevůdci hraběti Buquoyovi za prokázané služby a jako náhradu za vynaložené náklady. erb_buq_smallOd roku 1620 se panství dědilo v rodině Buquoyů. Po Karlu Albertovi nastoupil Ferdinand Karel za něhož se opravily městské hradby a r. 1677 založil klášter, r. 1708 se začal stavět honosný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dobré Vodě, kde byl objeven léčivý pramen. Jedním z nejvýznamnějších příslušníků rodu byl hrabě Jan Nepomuk, za jehož působení panství zaznamenalo prudký rozmach ve sklářské výrobě – vznikaly nové hutě (Janovy Hutě, Jiříkovo Údolí). Hrabě se snažil osidlovat odlehlejší části Novohradska, zaměřil se i na využití dřeva, byly zakládány mlýny, hamry, lihovary, vznikaly hájovny, obory, bažantnice a v r. 1796 bylo založeno lesnické učiliště na Jakuli. V přímé blízkosti města byl budován anglický přírodní park, zlepšila se úroveň školství, nechal opravit starý hrad a začal se stavbou nového zámku na okraji města (1801-1810). Revoluční rok 1848 přinesl řadu změn. Především zaniklo Novohradské panství a Nové Hrady se staly městem se suverénní samosprávou, v jehož čele stál občany volený osmnáctičlenný městský výbor se starostou. Od r. 1850 město mělo i vlastní c. k. okresní soud, podléhalo okresnímu hejtmanství v Kaplici. Roku 1855 bylo zřízeno petrolejové osvětlení města. Demokratizace monarchie přála zakládání nejrůznějších spolků. Do konce osmdesátých let jich vzniklo 23. Jako první na Českobudějovicku tu vznikl sbor dobrovolných hasičů, nad nimiž převzal patronát hrabě Buquoy. Působilo tu i sedm církevních bratrstev. Roku 1906 postihl město rozsáhlý požár. Shořelo 16 objektů, poškozena byla radnice a rezidence. Městu finančně pomohl hlavně hrabě Buquoy, českobudějovický biskup Říha, Jeho Veličenstvo císař Ferdinand d´ Este, který do Nových Hradů velmi rád zajížděl, a řada dalších úřadů a firem. Po skončení 1. světové války obsadily město československé jednotky. Do zastupitelstva a okresní správní komise byli delegováni Češi. O rok později zde vznikl Sokol, otevřena Česká jednotřídní škola, 1923 postaven Český dům – centrum českého kulturního života města. Roku 1925 proběhla na Buquoyském velkostatku pozemková reforma, část majetku připadla státu. V roce 1930 při sčítání lidu zde žilo 845 Němců a 351 Čechů. Ačkoli zde byla roku 1938 postavena česká škola, v říjnu téhož roku připadly Nové Hrady s okolím k Hitlerově Velkoněmecké říši. Řada Čechů z města odešla, zbylí novohradští muži museli do války. V květnu 1945 dorazili do města ruští vojáci, v červenci se ustanovila devítičlenná místní správní komise, v říjnu vznikl městský národní výbor. Na základě Benešových dekretů byl hrabě Karel Jiří Buquoy prohlášen za zrádce a kolaboranta, stát zkonfiskoval jeho majetek, zabavil i majetek německých občanů, kteří museli na podzim r. 1946 opustit své domovy. Na Novohradsko pak začali přicházet Češi z vnitrozemí, Slováci a Rumuni. Až do r. 1947 zůstala ve městě vojenská posádka. Normálnímu životu ve městě uškodil zákon o ochraně hranic z r. 1951, kdy Nové Hrady byly v těsné blízkosti pohraničního pásma a platil tu zostřený režim pro pobyt osob. Po roce 1989 se začíná odvíjet nová etapa města, kdy se do něj vrací návštěvníci a turisté zajímající se o místní kulturní a historické dědictví a chtějí poznat kraj hlubokých lesů, malebných údolí, luk a třpytících se vodních hladin, kraj s relativně zachovalou přírodou.
více  Zavřít popis alba 
25 komentářů
  • 10.11.2019
  • 126 zobrazení
jenajv
  • 7.11.2019
  • 26 zobrazení
handysto
V roce 2014 byla v rámci rekonstrukce náměstí Republiky instalována nová kašna od Jiřího Plieštika, která je zdobena pěti rytinami symbolizujícími prameny řek z Vysočiny. Ve stejném roce byla na fasádu radnice ukotvena zvonkohra s devíti zvony, dar ŽĎAS, a.s. Zajímavým zážitkem je propojení zvonkohry a fontány kašny v souhru zvuku, vody a světla, kterou lze vychutnat vždy minutu před celou hodinou od 7 do 22 hodin.
Zvonkohra na fasádě Staré radnice na náměstí Republiky je darem ŽĎAS, a.s.. Zvony zvonkohry byly odlity ve žďárských strojírnách a slévárnách, a to u příležitosti 60. výročí jejich založení. Podle získaných vzorů byla navržena výroba elektricky ovládané zvonkohry. Technologie metalurgického závodu propočítala technické parametry pro výrobu devíti kusů zvonů. Nejprve byly vyrobeny polystyrenové modely a ty zaformovány do samotuhnoucí formovací směsi složené z chromitového písku a pryskyřice, s použitím středně legovaného materiálu G14CrMo55, odolávajícího korozi. Teplota lití zvonů dosáhla 1590°C. Odlité zvony byly tepelně zpracovány a obrobeny. Poté přišla nesložitější fáze. Vzory, podle kterých byla velikost zvonů navržena, jsou odlévány z klasické zvonoviny umožňující odlití žebra o tloušťce cca 5 mm. Technologie odlévání oceli ve ŽĎASu však vyžadovala zesílení stěny zvonu a tím také změnu zvukové charakteristiky.
Na provozu hrubovny ŽĎAS, a.s. proto po několik dnů probíhalo ladění zvonů na příslušné kmitočty odpovídající rozsahu malé nony. Zvony získaly velice příjemný a melodický zvuk v hudebním rozsahu H2 – C4. Celková váha zvonů s elektromagnetickými kladívky je cca 210 kg. Jména zvonů byla vybrána na základě historického vztahu k areálu bývalého žďárského kláštera nebo byla odvozena od jmen osob, které se na přípravě a výrobě zvonkohry podílely: Jan Nepomuk, Vladimír, Miroslav, Jaromír, Constantin, Arnošt, Stanislav, Jaroslav, Marie.
Po konzultacích s odborníky z elektroprojekce ŽĎAS, a.s. bylo odsouhlaseno řešení dodávky elektrického ovládání zvonkohry od specializované externí firmy. Ta navrhla vybavení jednotlivých zvonů elektromagnetickými kladívky, na kterých jsou ze záznamu přenášeny spouštěcí impulsy. Nejzajímavější variantou však je přímé ovládání zvonkohry hudební klávesnicí. Jediným omezením počtu melodií, které lze na zvonkohru zahrát je 9 celých tónů (zvonů) zvonkohry. Ovládání zvonkohry neumožňuje náhodný výběr přehrávaných melodií.
Šestnáct melodií lidových a církevních písní je nastaveno tak, aby hrály každoročně od 7. ledna do Zeleného čtvrtku do 16 h. Poté zvonkohra utichne – její zvony společně s kostelními zvony „odletí do Říma“ - a zvonkohra se opět rozezní o Velikonoční neděli.
Od Velikonoční neděle až do 23. prosince zvonkohra hraje stejné melodie lidových a církevních písní jako před Velikonocemi, ale v jiném pořadí.
V období Vánoc, tedy od 24. prosince do 6. ledna hraje zvonkohra šestnáct melodií koled.
Denně od 7. ledna do Zeleného čtvrtku do 16 h, hraje zvonkohra melodie v tomto pořadí:
6:59:00 Jede, jede poštovský panáček
7:59:00 Co sedláci, co děláte
8:59:00 Bratře Kubo
9:59:00 Znám já jeden krásný zámek
10:59:00 Óda na radost
11:59:00 Bože cos ráčil
12:59:00 Matičko Kristova
13:59:00 Česká písnička
14:59:00 Matičko Boží obětuj
15:59:00 Pod naším okýnkem
16:59:00 Na tom pražským mostě
17:59:00 „Lurdská“ - Slyš jaký to nad řekou jásot a zpěv
18:59:00 V rychtárovej studni
19:59:00 Od Tábora až k nám
20:59:00 Vínečko bílé
21:59:00 A já sám vždycky sám
Denně od Velikonoční neděle do 23. prosince, hraje zvonkohra melodie v tomto pořadí:
6:59:00 Bratře Kubo
7:59:00 A já sám vždycky sám
8:59:00 Jede, jede poštovský panáček
9:59:00 V rychtárovej studni
10:59:00 Co sedláci, co děláte
11:59:00 Matičko Boží obětuj
12:59:00 „Lurdská“ - Slyš jaký to nad řekou jásot a zpěv
13:59:00 Óda na radost
14:59:00 Bože, cos ráčil
15:59:00 Česká písnička
16:59:00 Znám já jeden krásný zámek
17:59:00 Matičko Kristova
18:59:00 Pod naším okýnkem
19:59:00 Na tom pražským mostě
20:59:00 Od Tábora až k nám
21:59:00 Vínečko bílé
Denně od 24. prosince do 6. ledna, hraje zvonkohra melodie koled v tomto pořadí:
6:59:00 Svatou dobu již tu máme
7:59:00 Ejhle chasa naše
8:59:00 Slyšte, slyšte pastuškové
9:59:00 Pásli ovce Valaši
10:59:00 Veselé vánoční hody
11:59:00 Rolničky
12:59:00 Štěstí zdraví
13:59:00 K Ježíškovi do Betléma
14:59:00 Počuvajtě bratia
15:59:00 Pochválen buď Ježíš Kristus
16:59:00 Dej Bůh štěstí
17:59:00 Štědrej večer nastal
18:59:00 Jak jsi krásné neviňátko
19:59:00 Já bych rád k Betlému
20:59:00 Při Vánocích dlouhé noci
21:59:00 Den přeslavný
více  Zavřít popis alba 
32 komentářů
  • 27.10.2019
  • 55 zobrazení
miradv01
V Nepomuku se uskutečnil již 38.ročník turistické akce Podzim pod Zelenou Horou. Páteční pivní pochod a sobotní trasy všetně nejpočetnějšího Toulavého kočárku, který zajistil Pionýr Nepomuk. Zhodnocení jsme provedli na večerním turistickém bále. Příště pojďte s námi opět.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 22.10.2019
  • 105 zobrazení
pidapida2
  • 15.10.2019
  • 60 zobrazení
slapetak
Tentokrát pro nás Míra připravil třídenní pobyt v Olomouci. Z Nepomuka nás vyjelo celkem sedm. Tam jsme dojeli Pendolinem před polednem v úterý 8.10.2019 a ubytovali se na vysokoškolské koleji generála Svobody. Hned odpoledne jsme navštívili zahradu Rozárium a prošli se městem. Druhý den jsme vyjeli na Svatý Kopeček, prohlédli si zoologickou zahradu a baziliku. Třetí den jsme si prohlédli skleníky ve Smetanových sadech, prošli Čechovy sady a ještě zašli do města ke kostelu sv. Václava. Pak už nás zase Pendolino z Olomouce odvezlo. Byl to pěkný výlet za poznáním a pěknými zážitky.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 12.10.2019
  • 33 zobrazení
Reklama