Hledání: Prázdniny 2010: Plavba parníkem a návštěva památek Mělníka - 13. července 2010

Pro dotaz Prázdniny 2010: Plavba parníkem a návštěva památek Mělníka - 13. července 2010 jsme našli 20 001 výsledků.

Náš tip

Stáhněte si Rajče do kapsy!
Rychlejší a jednodušší přístup
k vašim fotkám a videům.

ivanek9316
V pěkném počasí, takhle prázdno bez lidí nepamatujeme.
Kategorie: cestovánísport
více  Zavřít popis alba 
  • 10.11.2020
  • 66 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
jiwin
Dnes jsem se vydala na vycházku místo oběda do prázdných ulic.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.11.2020
  • 11 zobrazení
lucislava
Moje první škola,myslím první opuštěná.
Já chodila krom školky do třech základních (díky stěhování),pak jsem chvíli pobyla na průmce a pak na učňáku,abych si to nějak zpestřila.Krom průmky,kterou jsem vzdala,protože mě tam víceméně dotlačili,jsem studium zvládala naprosto v pohodě a s výborným průměrem.A vidíte,kam jsem to dopracovala.....ani v oboru nedělám,protože nemám kde a obor zrušili s ročníkem po nás.
Kategorie: dokumentykoníčky
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 7.11.2020
  • 48 zobrazení
krtekjoe
Fotky prázdné bytovky se čtyřmi byty.

#URBEX

FOTO: Xiaomi Redmi 5A/ Xiaomi Redmi Note 8T
více  Zavřít popis alba 
  • 7.11.2020
  • 38 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
mois
Jarka nalákala Kristinu a mne na dnešní výlet. Nemohla vybrat lepší den, který byl na listopad nezvykle teplý. Ráno byly mlhy, které se pak rozplynuly a dopoledne bylo plné slunce a obláčkové oblohy. Po obědě sice obloha už nebyla tak modrá, ale bylo teplé bezvětrné počasí.
Bílovice nad Svitavou jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládají se v Drahanské vrchovině, severně od brněnské městské části Brno-Maloměřice a Obřany, s níž také sousedí.
Bílovice bývaly oblíbeným místem výletů obyvatel Brna již za první republiky. Chodívali pěšky od konečné stanice tramvaje z Obřan podél řeky Svitavy do Bílovic, případně i dále. Zejména v období před druhou světovou válkou byly Bílovice oblíbeným letním sídlem a výletním místem řady českých umělců.

Často sem jezdíval a později zde i řadu let žil novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, autor půvabných příběhů o lišce Bystroušce. Trvale zde žil i básník S. K. Neumann, jehož zdejší pobyt inspiroval k básnické sbírce Kniha lesů, vod a strání. Prázdniny v tichém údolí Svitavy pravidelně trávívali bratři Čapkové, v bývalém mlýně U Julinků býval častým hostem malíř Alois Kalvoda, do Randulovy vily jezdíval sochař Franta Úprka, do vily rodiny Poláčků zase malířka Zdenka Braunerová. Bílovice dobře znali i básníci Jakub Deml, Viktor Dyk a František Gellner, spisovatelé Jiří Mahen a Marie Majerová, malíři a sochaři Otakar Kubín a Vincenc Makovský, herci Karel Höger a Oldřich Nový či hudební skladatel Leoš Janáček – ostatně Těsnohlídkovy Příhody lišky Bystroušky se staly libretem stejnojmenné Janáčkovy opery. I nyní do Bílovic směřují turisté a cykloturisté cíleně nebo jimi projíždějí. ( wikipedie)
více  Zavřít popis alba 
44 komentářů
  • 3.11.2020
  • 140 zobrazení
tomka
více  Zavřít popis alba 
  • 31.10.2020
  • 10 zobrazení
pavelpet
Skautské artefakty 🙂 Píše se prosinec 1989 a po dvaceti letech se mohou skauti opět scházet pod Junáckou vlajkou. A také opět vydávat časopisy a knihy ...
Originál a následuje verze se zvýrazněnými barvami bez dvou prázdných stránek. :)
více  Zavřít popis alba 
  • 31.10.2020
  • 40 zobrazení
a2j2a2
1 komentář
  • 29.10.2020
  • 5 456 zobrazení
travajska
Kategorie: rodina-přátelé
více  Zavřít popis alba 
  • 29.10.2020
  • 71 zobrazení
banja
  • 28.10.2020
  • 294 zobrazení
kacamachaca
Pět dokonalých dní na jihu Čech a první dovolená pro Cifa! Výlety, houby a pohodička v krásném stavení na konci vesnice Rodvínov poblíž Jindřichova Hradce.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v říjnu
  • 177 zobrazení
martinnav
Podzimní prázdniny u bratránků
více  Zavřít popis alba 
  • letos v říjnu
  • 55 zobrazení
flp
Vypadnout na vandr, už to chtělo. Karimatka, celta, ale stejně v plánu vyhledat řístřeší - vzhledem k předpovědi. V podivné době podivně autem do Kounova. Po žluté ku hraně křídového útesu. Už to začíná, v aleji žluté listí, toho bude na fotkách moho žlutého a barevného a různého. Tam vojtěšská kaple, altánek, pod ní pseoudokeltský menhir. Jde se dál k rozházené skrumáži snad mytických kamenů na úpatí Špičáku, slavné řady si nechávám na později. Pomalu se smráká. Jednotlivé kameny někdy leží, někdy jsou postaveny - podle cedulí jsou zde asi přirozeně, ale nikdo to neví určitě. Je to lehce magické. Vizír, Chodník, Slůně... Svělo se vytrácí a tak pračuji po lesní panelové kolejce kolem Dubu pod Výrov a tam po chvíli boudička "chata" kupodivu otevřená, uvnitř avice a stůl, ovšem okna prázdná stejně jak dveře, profukuje. Je ještě brzy, čtu Vesmír, večeřím atd. klem 9té uléhám do kouta/závětří, zapínám se pečlivě do spacáku na kamenné podlaze která pře karimatku překvavpivě netlačí. spánek dobrý, kolem půlpáté slším chrochtání. Evidentně vyrývají bukice hned vedle chajdy. Už pořádně nezaberu, ale co, kolem 7 vylézám, vařím čaj, vstávám a snídám.Po červené k východu, vhlídky k jihu, na pasekách bedly, na konci plošiny neskutečá vyhlídka na Středohoří. Klesáma mířím dál k výchdu, cesta je v mírném zářezu, po levé straně neskutečnétvary odhalené země, jakoby miniatur něčeh mnohem většího. Scházím do Konětop ochunávaje na pol hrušky a jablka a vychutnávajíc další výhledy - at k středohoří či na Pravdu, barevný listí. Dál zkracuji - studánka neodtéá, voda divná, doplńuji jak nouzovku k vaření.Nahoru na chmenice. Polní cesta není, chvíli hledám v šípkoví a pak se vracím na silnici a po ní dojdu do Ročova. Klášter vidím apsoň id vsi, nescházím už k němu. Na cestě změstyse leží kočka bez hlavy. Nízké sunce a krásný světo, využívám, ,fotím chmelnice a pk dole pdo srázem i stráň, soupám k Pravdě - tam kupodivu nikdo. Fotky na nejdelší čas přisvětluje vycházející půlměsíc. fouká tu. V ohništi žhavé uhlíky, využívám a vařím večeři, dávám plzeňský od vietnamce - má správnou teltu, ale v tom průvnu to neocením. Zalézám. Budí mě měsíc a kotník který jsme si ráno otočil xtam azpáky před chajdou. ýchod slunce meškám ,ale vylézám záhy po nm, nějaké fotky stihnu. Snídaně. a potom to, protč tu spím kadibouda - to je slast! Potom dolu z kopce a už i sbrám plodnice hud, nalézám i možného satanáše. Nechce se mi to pak obcházet a razím npímo přes pol, na mírém návrší neskutečný rozhled na okolní mytické vrcholky - Pravda, rovina, +- Kounovské řady,... dolu k rybníčku a pak po cestě která v erénu, narozdíl od mapy,nějak mizí tak se dávám po zvířecí stezičce sakurálním krpálem vzhůtu k Řadám. ty zběně leč hájmově procházím, svačím A potom po místní stezce kolem kamenu Pegase zpět ku kali sv. vojtěch a přes pole dom. estou zase spousta barev v listí a výhledy k jihu . rozeznávám třeba Louštín, moc dašího ne. Ale - bylo o krásný!
více  Zavřít popis alba 
  • letos v říjnu
  • 27 zobrazení
emikes
Náš covidový příběh
Psáno 27.9.2020
Eva Mikešková
Bystřice pod Hostýnem / Kdo nezažil covid, neuvěří!
Jak byste se asi cítili, kdyby vám před půlnocí přišla SMS, že Vaše dítě je pozitivní na Covid -19? Že jste doteď neznali nikoho, kdo ten koronavir má? Tak si představte, že teď ho máte doma, je to vaše nejmilejší, je to vaše dítě. Jediné, co vás v tu chvíli zajímá, je zdraví vašeho dítěte a vašich nejbližších.
Náš covidový kolotoč začal 11. září, kdy jsme se dozvěděli, že celá třída mé dcery jde do karantény. Vlastně bylo to už krátce po skočení prázdnin, šeptandou šlo, že tu v Bystřici covid řádí. Obavy se naplnily týden po nástupu do školy. To už někteří žáci pro jistotu zůstali doma.
Ani ve snu mě ale nenapadlo, že právě moje dítě napadne ten virus z Číny. Už nepátráme, odkud se ta nákaza vzala, ale co teď budeme dělat? Naštěstí v takové situaci nejste sami, je tu minimálně dalších 40 rodin, které prožívají totéž – zmatek, chaos, nejasné nebo žádné informace… psychika dostává zabrat. Výsledky testů, to je loterie…negativní? Pozitivní?
Koho znám, všichni jsme najednou v karanténě, celé rodiny. Zkušenosti máme otřesné. Kdo nezažil, neuvěří, jaký je to kolotoč. Proto nebudu podrobně popisovat hodiny a dny čekání na telefon z krajské hygienické stanice a pak čekání na vystavění e- žádanky na test. K lékařům, pediatrům ani obvoďákům se nedovoláte třeba celý den, linky se žhaví, nikdo nic neví, informace jsou i protichůdné. Všichni potenciálně nakažení se musí z Bystřicka trmácet do okresní či krajské nemocnice na testy, čeká se hodiny ve frontě, infekční se zdravými.
Nejpoužívanější slova těchto dnů hygiena, test, pozitivní a karanténa. To čekání a pochybnosti - nezvládnutý chaos. Mnoho z nás, zavřených doma bez potvrzení, zda jsme vůbec infikovaní, si říká, že je lepší být pozitivní a mít už to za sebou. Máte totiž jistotu, že dalších 90 dní se nedostanete do další karantény.
Naštěstí je nám všem dobře po fyzické stránce, ale psychika začíná haprovat, díky těm šíleným průtahům. Jsme naštvaní, zavření doma a nemůžeme s tím nic dělat. Naše výdělky budou poloviční, ti, kdož pracují jako osoby samostatně výdělečně činné, nedostanou vůbec nic.
Covid neřešíš, dokud se tě netýká osobně.
Jarní celostátní karanténa byla sranda proti té opravdové. Fakticky nemůžete nikam mezi lidi. Ani do obchodu, zkuste to vydržet 10 dní bez nacpaného mrazáku ( díky sousedi). Zkuste vydržet celou dobu s dětmi zavření v bytě. Covid vás vyřadí z běžného života. A nakonec do nebe volající paradox – naše pozitivní ratolesti už lítají po venku, zatímco my, jejich rodiče, máme ještě tak na dva dny zaracha od hygieny ( než vám oznámí výsledek druhého testu).
Byl to fičák! Doufejme, že to nejhorší máme na Bystřicku za sebou. Koronavirové příběhy lidí z našeho regionu jsou si podobné. Každý ho prožívá po svém. Ale už neděláme ramena ani se netváříme, že se nás tento problém netýká.
Sbohem covide, sbohem karanténo! Doufám, že nám znova nezkřížíš cestu.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.10.2020
  • 537 zobrazení
tenjemuj
Měl to být dvoudenní výlet na Bechyňsko, ale vybrali jsme si zrovna ne povedený víkend. Začalo to zastávkou v Opařanech. Zdejší zámek a klášter nám zůstal nedostupný. V jeho areálu je zřízena dětská psychiatrická léčebna, navíc s nemožností fotografování. Navíc kaple sv. Jana Nepomuckého u křižovatky je opravována a tudíž prázdná. Dojíždíme do Stádlece a odstavujeme zde auto. Plán na přejezd autobusem do Bechyně se stane utopií v momentě, kdy si přečteme zdejší upozornění na autobusové čekárně, že zastávka je přesunuta někam na okraj obce (náměstíčko je jedním velkým staveništěm). Žel, pro náš autobus to neplatilo a tak jsme se nedočkali. A tak volíme náhradní řešení: do Dobronice u Bechyně jdeme po svých po zdejších vedlejších silničkách, poté se již po plánované trase podél Lužnice vrátíme kolem Stádleckého mostu zpět do Stádlece.Usedáme do auta a přejíždíme do Týna nad Vltavou. Krátká prohlídka jen centra města a zajedeme k rozhledně Semenec. Zde jsme si naplánovali přespání, ale nejprve zajdeme na soutok Lužnice a Vltavy. Bohužel ale moje trávicí ústrojí se ozvalo, že není zase všechno v nejlepším pořádku, a navíc si Hanka začala stěžovat, že ji opět pobolívá achilovka. Výsledkem byl návrat domů. Bala to škoda, protože i v neděli byl nádherný den a my měli naplánovanou Bechyni s jejím okolí...
více  Zavřít popis alba 
189 komentářů
  • 3.10.2020
  • 153 zobrazení
jirka-suchomel
Vcelku utajený klenot v Praze. Dlouhou dobu zámek sloužil jako poliklinika, v současné době je prázdný a čeká se na využití.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.10.2020
  • 45 zobrazení
mckrasinek
V první klubovně po prázdninách jsme se rozhodly zatočit s rýmou která teď spoustu dětí trápí. A tak jsme s dětmi vyráběly sirup s rýmovníkem, citronem, limetkou a pomerančem. Teď už si na nás bacilky jen tak netroufnou :)
Ale přeci jen pro jistotu než se nám sirup rozleží jsme si na rýmu pozvaly ještě kamaráda Rýmovníčka. Toho jsme vyrobily z krabice kapesníčků a dětem se to opravdu povedlo. Však posuďte sami jak mají děti super fantazii :) Lenka
více  Zavřít popis alba 
  • 2.10.2020
  • 40 zobrazení
Reklama