Hledání: STAROCESKE-MAJE-2018-III

Pro dotaz STAROCESKE-MAJE-2018-III jsme našli 954 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Sleva 35 %
Využijte slevu
na naše fotodárky.
Kód: OnaDnes2020
OnaDnes2020
oulety
Staročeské máme 2018
Autor fotek Karel Ráž
více  Zavřít popis alba 
  • 26.5.2018
  • 136 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
verastrnadkova
Čejkovice jsou vinařská obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 15 km severozápadně od Hodonína. Obcí protéká potok Prušánka. Žije zde přibližně 2 500 obyvatel.
Z hlediska regionálního členění náleží Čejkovice do oblasti hanáckého Slovácka, která je vtěsnaná mezi Podluží, Hodonínsko a Kyjovsko. Sousedními obcemi sídla jsou Vrbice, Prušánky, Starý Poddvorov, Nový Poddvorov, Čejč, Kobylí, Velké Bílovice a Mutěnice.

Název obce
Název obce Čejkovice nelze odvozovat od pověsti, která vypráví o pánovi, který při lovu zastřelil čejku, a nad ní pronesl monolog: „Už nepoletíš čejko-více“. Jelikož je v Česku mnoho vesnic s tímto názvem, vyznívá pravděpodobněji hledat původ tohoto názvu v místních jménech: Čajka, Čejka, Čak a v řadě jiných obměn. Všechna ta jména historikové vysvětlují od základu čekati, čakati, a nejstaršího tvaru „čajati“, to je být na stráži. Další variantou je taky odvození od vlastního jména Čajka, které pocházelo od staročeského označení ptáka čajky (čejky). Název Čejkovice pak znamená „ves lidí Ča(e)jkových“.

Historie
Příchod templářů do našich zemí je datován k roku 1230 a k tomuto datu se rovněž vztahuje i budování čejkovické gotické tvrze a příslušného sklepení (Templářské sklepy). V této době zde taktéž často sídlil templářský komtur Ekko. První písemná zmínka o Čejkovicích pochází z roku 1248, kdy břeclavský feudál Oldřich ze Sponheimu daroval čejkovským templářům čtyři grunty v nedalekých Rakvicích. V roce 1309 se majetku templářů a zároveň i celých Čejkovic zmocnil Jindřich z Lipé. Po odchodu feudálů z Lipé se v Čejkovicích střídají rody z Kunštátu, ze Štemberka, ze Zástřizl, z Lomnice a z Víckova. V roce 1540 došlo k obnovení hrdelního a trhového práva. Rok 1540 znamenal pro Čejkovice změnu majitele na rod Víckovců, kteří městečko drží až do roku 1622, kdy byly Čejkovice Janu Adamu z Víckova, který se zúčastnil stavovského povstání zkonfiskovány a předány řádu jezuitů neboli Tovaryšstvu Ježíšovu. Po zrušení řádu roku 1773 přešel majetek do Studijního fondu. V roce 1785 navštívil Čejkovice císař Josef II. a na přímluvu tehdejšího starosty zrušil své nařízení o pohřbívání v plátně. Čejkovice disponovali horenským právem (pěstování vína) nebo hrdelním. Za první světové války někteří občané Čejkovic bojovali v řadách legionářů, převážně ve francouzských, italských a ruských legiích. Během nejhoršího období druhé světové války přišlo o život mnoho občanů obce. Konec války pro Čejkovice nastal 14. dubna 1945, kdy obec osvobodila sovětská vojska. Rok 1998 byl 750. výročím první písemné zmínky a k této příležitosti byl obci udělen tehdejším předsedou vlády znak obce.

Akce a život v obci
Každoročně se konají v Čejkovicích tradiční krojované hody. Jejich součástí je stavění hodové máje, průvody obcí, hodové zábavy a všemožné jiné veselí. Hladký průběh hodů zajišťují stárci a stárky – vybraní zástupci z krojované mládeže (chasy). Hody se slaví ve vesnici jako křesťanský svátek vztahující se k svátku patrona kostela. V Čejkovicích, kde je kostel zasvěcen sv. Kunhutě, se však hody konají vždy třetí víkend v srpnu a to z toho důvodu, že na jaro bylo moc práce. Nový termín byl odvozen od data svěcení nových kostelních zvonů.
Vinné trhy mají v Čejkovicích již dvacetiletou tradici. V prostorách zámku a přilehlé zámecké zahradě se návštěvníkům prezentuje vice než 30 vinařství. Akce je spojená zejména s folklorem lidovými tradicemi a dobrou náladou.
Zarážení hory – Tradice zarážení hory má kořeny ve středověku. Vinaři tak tehdy uzavíraly své vinice s dozrávajícími hrozny cizím lidem. Právní ochranu jim tehdy poskytovalo tzv. horenské právo, kde byli formulovány např. tresty pro nezvané hosty nebo případné výjimky. Porušení zákazu se přísně trestalo, mohlo dojít až na hrdelní tresty. Hrozen si směli pro osvěžení v horkém dni utrhnout jen nemocní lidé, případně těhotné ženy. Tato pravidla platila až do konce vinobraní. V Čejkovicích bylo toto horenské právo patentem Josefa II. v roce 1784 zrušeno. Obyvatelstvo ale toto nařízení nechtělo přijmout a dlouhou dobu dodržovalo staré zákony, zejména společný začátek vinobraní, a často se k nim vraceli. Dnes je obřad pouze formální. Stává se turistickou atrakcí doprovázenou muzikou. Symbolem zaražené hory je vztyčená opentlená májka zaražená deseti kůly ztělesňujícími počet vinařských tratí v obci, kterými jsou Stará hora, Šatrapky, Odměry, Novosády, Díl u včelína, Niva hrbatá, Helezný díl, Noviny, Kontrbovce a Kostelnické.
Slavnost Těla a Krve Páně, nebo také lidově Boží Tělo je náboženský svátek římskokatolické církve. Probíhá tak, že z kostela vychází průvod a míří ke čtyřem předem určeným domům, u kterých jsou vybudovány oltáře. Kněz u nich provede modlitbu a procesí míří zpátky do kostela. Datum slavnosti se řídí dle data Velikonoc, Svatodušních svátků a návazně Nejsvětější Trojice toho roku.
Svatomartinské slavnosti – Svatomartinské je mladé víno s certifikovanou známkou, kterou za splnění určitých podmínek, vinařům uděluje Vinařský fond ČR. Pod značkou Svatomartinské se nesmí vyrábět vína všech odrůd, jsou pro něj schváleny pouze čtyři odrůdy. Z bílých vín je to Müller Thurgau a Veltlínské červené rané. Z vín červených je to Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Z těchto červených odrůd je možno vyrobit i vína růžová. Každá z těchto odrůd může být vyráběna jako samostatná odrůda nebo jako také cuveé těchto odrůd.
Slavnostní zahájení ochutnávky vín probíhá za zvuku famfár na nádvoří čejkovického tvrze dne 11. 11. v 11 hodin a 11 minut. V té chvíli přijíždí Martin na svém koni a veze soudkem vína, který předá místním vinařům a symbolicky jim předává požehnání k výrobě a užívání Svatomartinského vína. Mužský pěvecký sbor Révokaz z Čejkovic zazpívá píseň „Svatý Martine“, kterou složil speciálně pro tuto příležitost místní hudebník Jaroslav Novák. Poté již začíná degustace mladých vín.
Den otevřených sklepů vychází z tradičního obcházení sklepů a koštování vín ve sklepech vinaři a jejich přáteli. Tato tradice byla obnovena v roce 2003 občanským sdružením Čtvrtčníci. A akce začíná v 10:00 na nádvoří tvrze, kde si návštěvníci koupí vstupenku a až do večerních hodin obchází sklepy po celých Čejkovicích. Akce bývá zakončena zábavou na zámku, kde k poslechu a zábavě hraje cimbálová muzika z Čejkovic "Morava".
Čejkovická laťka je nejstarší halový závod v Česku, první ročník se konal již v roce 1968. Do roku 1975 to byl závod o "Pohár Sokola Čejkovice". Název Čejkovická laťka název od roku 1976. Od roku 1979 doprovází závodníky živá muzika. V roce 1983 došlo k radikální změně, když se Čejkovická laťka přestěhovala z nevyhovující Sokolovny do kulturního domu Zemědělské akciové společnosti Čejkovice. Na Čejkovické laťce se vystřídala celá řada vynikajících výškařů z celé Evropy. V roce 2018 se konal již 50. ročník této akce.
750. výročí posvěcení chrámu se konalo v neděli 2. června 2019. Slavnostní mši svatou celebroval ve zcela zaplněném chrámu sv. Kunhuty pomocný biskup brněnský mons. dr. Pavel Konzbul. Chrámu byl darován ostatek papeže sv. Jana Pavla II. Celou mši přenášela televize Noe přímým přenosem.

Vinařství
Čejkovice jsou jednou z největších vinařských obcí v Česku. Plocha osazená vinicí zahrnuje 528 ha. Tradice pěstování vinné révy se datuje, již od 13. století, kdy zde působil řád Templářských rytířů. Pověst říká, že soudek vína z Čejkovic byl i na korunovaci krále Karla IV. a nevyhnul se mu ani prezident Masaryk. Po stránce pěstitelské patří Čejkovice do vinařské oblasti Morava, podoblasti velkopavlovické.

Příroda
Průměrná teplota vzduchu je 9,2 °C,což řadí Čejkovice k nejteplejším místům v Česku. Geologicky je území tvořeno sedimenty starších i mladších třetihor. Průměrná nadmořská výška území je 208 m n. m. Podle geomorfologického členění náleží toto území ke karpatské soustavě. Geologický podklad tvoří jílovce, pískovce a slepence ždánické jednotky. Po ústupu moře v mladších třetihorách zde zůstala dvě slaná jezera, Čejčské a Kobylské, která se postupně vyslazovala. V minulém století byla pak sítí kanálů odvodněna, vysušena a rozorána. Za působení jezuitů v Čejkovicích zde bylo osm rybníků.
Pamětihodnosti
• Zámek prošel složitým vývojem. Původně sloužil jako středověké feudální sídlo a templářská komenda. Po zrušení řádu tvrz postupně chátrala. Postupem času tvrz vystřídala mnoho majitelů a roku 1559 byla označena jako zámek. Omítka zámku byla obohacena renesanční sgrafitovou rustikou. V roce 1645 zámek vypálili Švédové a 1705 povstalečtí kuruci. Novými majiteli se stali v roce 1624 olomoučtí jesuité, kteří zámek zrekonstruovali na řádovou residenci a zřídili kapli. Pod kaplí vyhloubili hrobku pro významné činitele koleje. Po zrušení řádu byl čejkovický statek připojen k hodonínskému panství a zámek sloužil především k ubytování úředníků a hospodářským potřebám. Důležité byly zejména vinné sklepy. Těžké období pro zámek nastalo již krátce po roce 1918, kdy zámek připadl do správy státních statků nového československého státu. Jeho bezohledné využívání však vyvrcholilo až po druhé světové válce. Proto když v roce 1975 obec získala objekt, byl v dezolátním stavu. Demolici však striktně odmítla a v témže roce započala jeho náročná oprava. Ta po mnoha útrapách skončila v roce 1996. V bývalé kapli byla zřízena obřadní místnost a v současné době zámek slouží jako hotel a je také symbolem obce.
• Kostel sv. Kunhuty založili pravděpodobně němečtí rytíři ve 13. století. V roce 1673 byl opraven Jezuity, avšak roku 1692 vyhořel a s ním většina městečka. Záhy byl postaven nový. Ten však po pěti letech znovu vyhořel při vpádu Uhrů. Hned poté co císař Josef II. koupil Čejkovice (1783), bylo započato se stavbou nového kostela. Byl pořízen nový barokní hlavní oltář a hodnotné polychromované sochy sv. Václava a sv. Ludmily vpravo a vlevo od něj. Do roku 1891 však neměl klenbu (byl jen provizorně zastřešen) ani věž. Ta byla postavena v letech 1890–1892 a její výška činí 42 metrů. Za války byly zvony použity jako válečný materiál. Po jejím skončení byly pořízeny nové, ty však již nejsou stejně melodické.
• Templářské sklepy byly vybudovány současně s tvrzí a o jejich velikosti se dodnes tradují legendy. Tyto mohutné sklepy, jimiž může projet ozbrojenec na koni nebo vůz naložený zbožím, byly a jsou stále využívány pro uskladnění a zrání vína. Z celkového komplexu chodeb, které údajně vedly až do Skalice na Slovensko (cca 24 km) a dle legendy jimi vedla jantarová stezka, je zpřístupněno pouhých 650 metrů sklepení, známé jako Templářské sklepy.
• Domek Tomáše Garrigue Masaryka – Tomáš Masaryk zde bydlel a chodil do školy v letech 1856-1862. Je zde zachovám domek, ve kterém bydlel, a ve kterém je stálá expozice z jeho života. Často později vzpomínal na svá školní léta v Čejkovicích. V lednu roku 1919 se stal prezident Tomáš Masaryk čestným občanem Čejkovic. Je po něm pojmenována místní ZŠ. „Můj vlastní domov - to byly Čejkovice“ (T. G. Masaryk). Dne 25. května 2018 se v důsledku stáří objektu částečně zbortila střecha domku, který je dnes ve vlastnictví Sokola.
• Havlíčkův mlýn – budovy mlýna se na tomto místě nacházely nejspíše od poloviny 19. století. Nejstarší dochovaná část současné podoby mlýna prošla poslední doložitelnou rekonstrukcí v roce 1909. V té době mlýn patřil rodině pana Josefa Havlíčka. Mlýn byl zpočátku poháněn plynovým motorem, posléze elektřinou. V roce 1953 byl mlýn znárodněn a převeden pod Ministerstvo zemědělství a výživy, které jej pronajímalo jako sklad místnímu JZD. Po sametové revoluci se v rámci restitucí vrátil majetek původním majitelům, kteří mlýn prodali společnosti Sonnentor. Současný majitel celou budovu kompletně zrekonstruoval. Nový výrobní program se zaměřuje výhradně na zpracování bylin a koření z kontrolovaného ekologického zemědělství. Mlýn tedy nepřestal sloužit svému účelu, pouze místo obilí se tu zpracovávají léčivé rostliny a koření.
• Čejkovické Špidláky – Jedná se o zachovalou nelesní lokalitu. Nejvýznamnější částí oblasti jsou dvě stráně nazývané Čejkovické Špidláky, které jsou od počátku 90. let zapsány do seznamu našich chráněných území. Špidláky disponují obrovskou druhovou rozmanitostí (biodiverzita). Počet druhů přesahuje dvě stovky a z toho několik desítek vzácných a chráněných. Mimo jiné se tu vyskytují třeba vzácné koniklece.

Hnutí Brontosaurus Čejkovice
Hnutí Brontosaurus působí v Čejkovicích od roku 2007. Nabízí netradiční volnočasový program a zážitky s cílem pomáhat přírodě a lidem. Zaměřuje se především na environmentální výchovu a volný čas dětí a mladých lidí. Všemožně rozhýbává kulturní a společenský život v Čejkovicích a okolí. Pořádá tradiční oslavy Dne Země. Jeho členové působí v krajanské vesnici Češko Selo v Srbsku. V roce 2012 vybudovali miniparku, v němž při oslavě Dne Země v roce 2015 odhalili druhou sochu na území Čejkovic (první je socha T. G. Masaryka). Organizace sídlí na klubovně v bývalých jeslích mezi myslivnou a zdravotním střediskem. Předsedou je od roku 2018 Radim Veselský, který nahradil Ing. Petra Hájka. Hospodářem je Mgr. Bc. et Bc. Petr Gal.
Jde o pobočný spolek Hnutí Brontosaurus, které pomáhá v oblasti ochrany přírody, práce s mládeží a zážitkové pedagogiky po celém Česku od roku 1974.

BOŽÍ MUKA
GPS : 48.8923922N, 16.9394947E

KAPLIČKA
GPS : 48.8988692N, 16.9398867E

KAPLIČKA POD NOVOSÁDY
GPS : 48.9073439N, 16.9304283E

KŘÍŽ
GPS : 48.9157275N, 16.9375203E

BOŽÍ MUKA
GPS : 48.9095339N, 16.9406072E

ČEJKOVICKÉ (TEMPLÁŘSKÉ) SKLEPY
Historický labyrint vinných sklepů templářských rytířů ze 13. století. Prohlídku čejkovických sklepů je nutné objednat po telefonu. Prohlídka je možná včetně degustace místních vín.
Otevírací doba
Prohlídku historických Templářských sklepů ze 13. století si můžete objednat na telefonních číslech +420 518 309 011, +420 606 746 430 nebo e – mailem : info@templarske-sklepy.cz.
V objednávce, prosím, uvádějte kontaktní informace – jméno, příjmení a telefonní číslo.
Objednávejte, prosím, min. den předem. Uveďte datum a čas prohlídky, eventuálně požadavek na překlad do angličtiny či němčiny.
Pravidelné prohlídky není nutné objednávat předem, probíhají automaticky.
Leden – květen, říjen – prosinec
Prohlídky Templářských sklepů probíhají denně (PO – NE) a to pouze na objednávku. Rezervace je nutná alespoň den předem a jen v pracovní dny do 15:00 hodin.
Duben
Pravidelné prohlídky Templářských sklepů : So 13. 4. – 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00
Květen
Pravidelné prohlídky Templářských sklepů : So 25. 5. – 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00
Dne 25. 5. v rámci XXIV. Čejkovických vinných trhů je vstup i komentovaná prohlídka ZDARMA. Výklad je s průvodcem a bez degustace. Ochutnávky vína v rámci Čejkovických vinných trhů probíhají v areálu Hotel zámek Čejkovice.
Návštěvníci, kteří mají zájem o prohlídku sklepení mimo Čejkovické vinné trhy, hradí vstupné dle standardního ceníku vč. možnosti komentované prohlídky s degustací, viz informace níže.
Červen
Pravidelné prohlídky Templářských sklepů :
• Čt, Pá, So – 11:00, 13:00, 15:00, 17:00
• Po, Út, St, Ne – na objednávku
Červenec, srpen
Pravidelné prohlídky Templářských sklepů :
• Po, Út, St, Čt, Pá, So – 11:00, 13:00, 15:00, 17:00
• Ne – na objednávku
Září
Pravidelné prohlídky Templářských sklepů :
• Po, Út, St, Čt, Pá - 13:00, 15:00
• So – 11:00, 13:00, 15:00, 17:00
• Ne – na objednávky
Vstupné
• Prohlídka bez degustace : 50,- Kč/osoba.
• Prohlídka s degustací : 150,- Kč/osoba.
• Prohlídka s degustací : 135,- Kč/osoba - 10% SLEVA pro držitele karty SPHERE.
(V ceně je degustace čtyř přívlastkových vín a sklenička na víno).
• Prohlídka s překladem do anglického nebo německého jazyka: 300,- Kč/skupina + vstupné za počet osob.
• Prohlídka s degustací trvá přibližně jednu hodinu.
Kontakt
Telefon : 518 309 011
E – mail : info@templarske-sklepy.cz
Web : www.templarske-sklepy.cz
GPS : 48.9059336N, 16.9422767E

VINNÝ LIS
GPS : 48.9053783N, 16.9428736E

KOSTEL SVATÉ KUNHUTY
Čejkovický kostel sv. Kunhuty ukazuje na založení německými templáři (13. stol.). V roce 1673 byl opraven Jezuity, ale již roku 1692 vyhořel a s ním i větší část městečka. Tehdy se rozlily i zvony. Záhy byl znovu postaven, ale práce nebyla provedena odborně. Roku 1700 byla postavena věž s hodinami a opatřena novou bání a makovicí. Po pěti letech však kostel znovu vyhořel při vpádu Uhrů.
Hned v prvním roce, když císař Josef II. koupil Čejkovice (1783), bylo započato se stavbou nového kostela. Do roku 1891 však neměl věž ani klenbu. Věž, jejíž výška činní 42 metrů, byla přistavěna v letech 1890 -1892. Další oprava kostela je datována rokem 1924. Náklady na opravu byly značné neboť její součástí byly i tři nové zvony. Hlas a souhra zvonů byly překrásné. Tato nádhera zanikla v době druhé světové války, kdy byly zvony použity jako válečný materiál. Po válce byly pořízeny zvony nové, ale jejich hlas již nebyl tak melodický.
GPS : 48.9049928N, 16.9432708E

SOCHA SVATÉHO ALOISE
Barokní socha pochází z roku 1762.
GPS : 48.9049661N, 16.9436094E

SOCHA T. G. MASARYKA
Socha T. G. Masaryka v Čejkovicích připomíná, že první československý prezident zde strávil velkou část svého dětství (1856–1862). Navštěvoval místní obecnou školu, kde později i pracoval. Masarykova socha byla odhalena již v roce 1928, jejím autorem byl Václav Hynek Mach. V roce 1940 byla zničena, o sedm let později byla vyrobena replika. Ta byla odstraněna v roce 1981. Nynější socha byla slavnostně odhalena v březnu 1990, u příležitosti sto čtyřicátého výročí Masarykova narození.
GPS : 48.9043478N, 16.9446689E

DOMEK T. G. MASARYKA
S Čejkovicemi je spojen jeden z největších velikánů tohoto století vysokoškolský profesor, spisovatel a humanista, zakladatel Československé republiky v roce 1918 - T. G. Masaryk. Masaryk se narodil v roce 1850 v Hodoníně a do Čejkovic přichází v roce 1856 jako šestiletý chlapec. Zde chodí do školy, poznává život a svět, studuje v zámecké knihovně. Prožívá zde šest let svého dětského života. Do Čejkovice se vrací ještě jednou v letech 1864-65 a působí zde jako praktikant ve škole.
Domek, v němž TGM bydlel, byl téměř zničený, léta neudržovaný. Jeho záchrana se podařila díky obrovskému nadšení čejkovických občanů, obecního úřadu a zemědělského družstva. Na domku byla v roce 1933 instalována terakotová pamětní deska, která setrvala na svém místě až do dnešních dnů. V interiéru domku je instalována stálá expozice ze života TGM.
Otevírací doba
Návštěvu našeho malého muzea si můžete dohodnout denně v době od 13:00 do 15:00 hod.na tel. 518 362 335.
GPS : 48.9037117N, 16.9442233E

TEMPLÁŘSKÉ SKLEPY V ČEJKOVICÍCH, DRUŽSTVO
Templářské sklepy v Čejkovicích jsou vinné sklepy v jihomoravské obci Čejkovice v okrese Hodonín. Jejich tradice sahá do raného středověku. Může se rovněž jednat o název firmy Templářské sklepy Čejkovice vinařské družstvo, jehož adresa je Na Bařině 945, Čejkovice.
GPS : 48.9034478N, 16.9459267E

ZÁMEK
Prošel složitým vývojem. Do značné míry se uchovalo zdivo a dispozice středověkého feudálního sídla a templářské komendy, které mu předcházely. Samotný zámek má kolem vnitřního nádvoří tři jednopatrová křídla uspořádaná do půdorysného tvaru mezi čtvrtkruhem a podkovou. Vedle průjezdu do nádvoří vystupuje hranolová věž. Právě tato středověká věž představuje nejpozoruhodnější objekt starší části zámku - původní tvrze.
Dolní úzký prostor je zčásti vytesaný do skály a byl přístupný jen otvorem v podlaze prvního patra. Pro vzhled a využití bylo podstatné renesanční rozšíření sídla o jižní a východní křídlo, neboť došlo k překročení původní rozlohy sídla východním směrem.
Příležitostí ke stavebním zásahům bylo více než dost, neboť v roce 1645 zámek vypálili Švédové a 1705 povstalečtí kuruci. Toto poslední zničení zámku vyvolalo náročnou přestavbu na řádovou residenci. Po zrušení řádu byl čejkovický statek připojen k hodonínskému panství a sloužil především jako kanceláře a byty úředníků. Těžké období pro zámek nastalo po roce 1918, kdy připadl státním statkům. V roce 1975 získala obec objekt v dezolátním stavu. Demolici však striktně zamítla a od tohoto data se postupně prováděla rekonstrukce celého objektu. Jako první byla veřejnosti zpřístupněna kaple, která je nyní obřadní síní obce. V prostorách zámku jsou hotelové pokoje, salonky a restaurace s posezením na zámeckém nádvoří. V roce 2000 byla v prostorách zámku otevřena Zámecká galerie vín s širokou nabídkou vín místních vinařů.
Kontakt
Adresa : Templářská 1, 696 15, Čejkovice
Telefon : 518 362 538
E-mail : info@hotelcejkovice.cz
Web : www.hotelcejkovice.cz
GPS : 48°54'15.1"N 16°56'45.82"E

KŘÍŽ
GPS : 48.8730219N, 16.9429075E

SONNENTOR
Vše začalo v roce 1988 nápadem nezaměstnaného mladíka Johannese Gutmanna v chudé oblasti rakouského Waldviertlu. Zbytek je přípěh společnosti, lidí a událostí, díky kterým se SONNENTOR stal úspěšným podnikem.
Historie SONNENTORU začala v dolnorakouské chudé oblasti Waldviertlu.
Johannes Gutmann chtěl zůstat, pracovat a žít na rodném venkově v době, kdy bylo moderní stěhovat se do měst a místní kraj zasáhla silná vlna nezaměstnanosti a opouštění vesnic i půdy. Chtěl se vydat novou cestou, která by nepřinesla prospěch pouze jemu, ale také jeho rodnému regionu. Na srdci měl především sedláky, kteří svým hospodařením doslova bojovali o svou existenci. Mnoho z nich postavilo své živobytí na monokultůrách jednoduše proto, že se to tak tehdy dělalo. Gutmann ale pevně věřil, že to musí jít také jinak.
Kontakt
Telefon : 702 056 505
E – mail : bylinkovyraj@sonnentor.cz
Web : www.sonnentor.com/cs-cz
GPS : 48.9026392N, 16.9472028E
více  Zavřít popis alba 
  • 5.9.2020
  • 57 zobrazení
ludotcifer
více  Zavřít popis alba 
  • 24.8.2020
  • 523 zobrazení
prahoral
Pouť ve Vysokém je vždycky hezká, jiná než bývají teď, zkrátka je to řemeslná, staročeská pouť. Autobusem jsme dojeli k Pasekám a odtud přes Petruškovy vrchy, okolo hospody Na Mejtě a tentokrát zavřené Kramářovy vily na vysocké náměstí. Prošli jsme trochu i okolí, něco dobrého pojedli a popili a tak uteklo čekání na bezva bráchy "Bartoň Brothers", kteří tam hráli již po šesté.

foto: Arnošt a Jarka
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 1.8.2020
  • 40 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
paml
Výlet na kole 10.07. – 19.07.2020. Do Maďarska autem a z Vášváru na kole přes HU do HR. Přes Čingi Lingi a Pitomaču ke krajanům do Daruvaru na Staročeško pivo a do vinohradů. Ujeto cca 520km. Bylo by to supr, ale v Daruvaru mě chytla sračka a držela se jak klíště, takže piva a vína jsem moc nepožil, za to živočišnýho huhlí habaděj.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červenci
  • 1 118 zobrazení
mildovo74
Tuto vlastnoručně ( přeloženo ze staročeštiny, dnes velice podobný jazyku polskému ) sepsanou knihu Nadání školy kladenské 1598 ( z roku 1899 / 1902 ) jsem získal před lety z pozůstalosti.
Knihu napsal pan Edvard Lorber.
Zlatník a hodinář, numismatik, archeolog, sběratel starožitností Eduard Lorber ( *1860 - +1941). Studoval v Táboře. Od r. 1886 působil jako hodinářský mistr v Kladně. 50 let provozoval zlatnický a hodinářský obchod na tehdejší hlavní Královské třídě poblíž Sokolovny, v r. 1935 krámek přestěhoval do Prokopské ulice. Byl aktivním členem řady kladenských spolků, Sokola Kladno, Řemeslnické besedy, Sboru dobrovolných hasičů aj. Ve volném čase se věnoval archeologii a numismatice. Podnikal amatérské archeologické výzkumy na libušínském hradišti a keltském oppidu ve Stradonicích. Sbíral keltské duhovky a české denáry. Sbírku stradonických nálezů poprvé prezentoval na Národopisné výstavě českoslovanské v r. 1895. Od r. 1919 byl členem Numismatické společnosti československé. Řadu cenných památek zachránil při demolici původního kladenského kostela v r. 1897. Od r. 1921 byl členem kladenské letopisecké komise, po smrti Antonína Sládečka v r. 1934 se stal předsedou muzejní komise, později muzejního spolku. ( zdroj : Středočeská vědecká knihovna v Kladně https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/index/?ok=Ulo%C5%BEit&src=kl_us_auth&ictx=kl&field=T001&search=Naj%C3%ADt&op=result&zf=TF_US_A_U_KL&term=0316679&fbclid=IwAR00pkYVedC2AfcHxt3Tw9ldZde3_PxCFJIwsQUThj0WoxelVL9m5O_WYwk), nebo ( zdroj : informačním systému abART https://cs.isabart.org/person/147826 ). Zde neleznete tuto podobenku. Ovšem základní údaje už nesedí. Přikláním se tedy k výkladu Středočeské vědecké knihovny v Kladně ).
V druhé knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
Níže poznamenáno se najde kde buď v městečku Kladně nebo v které vesnici krávy též i ovce Rektorovi pro lepší vychování, jak napřed psáno odevzdaného dobytka zůstavalo. Léta 1609.
Pravost potvrdil tehdejší ředitel Archivu Národního muzea Václav Schulz (*1854 - +1935).
Píše: Že se tento opis věcně, slovo od slova, shoduje s originálem jak se nachází na str. 1 - 62 a 141 - 153 knihy nadepsané Inventarium ab anno 1598, potvrzuje pro přesném srovnání. V Praze dne 3. srpna 1909. Václav Schulz, ředitel archivu Muzea Království českého.
NB ! Pravopis a interpunkce opisu měli býti dle nynějšího způsobu.
V knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
V knižce, která nese na deskách * titul "Inventarium ab Anna 1598" ( majetek velkostatku kladenského ) a ze které jsem "Školní nadání" vypsal, zachoval se též útržek papíru ( ? dopisu Páter Frant. Nigrina faráře v Novém Strašecí, dat. 19. října 1877 ) na kterém zemřelý Páter Josef Mottl, farář kladenský tužkou načrtl kde jmenovaná škola tehdáž stávala, kterýžto náčrtek jsem též na stránce předcházející nakreslil.
Na Kladně, dne 16. srpna 1899. Edvard Lorber
*Desky řečené a psané knížky jsou 165 mm široké a 204 mm dlouhé.
Že tento opis shoduje se s originálem, jak nachází se na str. 67 - 128 knihy nadepsané "Inventarium ab anno 1598" potvrzuje po přesném srovnání
Václav Schulz, archivář Muzea Království českého
V Praze dne 31. května 1900
Dále se v knize Nadání školy kladenské 1598 píše:
Takovýto opis školního nadání jsem zaslal panu dr. Jaroslavu Hruškovi starostovi Královského horního města Kladna, s tímto přípisem:
Velevážený pane starosto !
Když se u nás na Kladně pořádala v r. 1894 Národopisná výstavka, byl do ní také laskavosti pana správce Václava Danihelky (* 30.11.1846 + 11.03.1932 Kladno, Správce a ředitel velkostatku břevnovského a broumovského kláštera, kulturní a veřejný pracovník v Kladně ) zapůjčen inventář z roku 1598. V inventáři tomto nachází se též obnovené nadání ke škole kladenské, nařízené v letech 1598 - 1612 panem Ctiborem Tyburcim Žďárským ze Žďáru a na Kladně jeho paní Sibylou Žďárskou z Hořovic, jakož i potvrzení těch věcí vlastnoručním podpisem jmenovaného pána.
Poněvadž nadání toto, jak v ohledu kulturním tak i pro dějiny města Kladna, má trochu ceny, tak jsem tenkrát žádal pana Danihelku, aby ho daroval městu. Pan Danihelka nemohl přízni tomu vyhověti, avšak laskavě mě opisek na delší čas zapůjčil, já ho opsal a nechal pak v archivu zemského muzea vidimovati.
"Vidimace (jinak též úřední ověřování listiny) je úřední ověření skutečnosti, že opis nebo kopie listiny se doslova shoduje s předloženou listinou" ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vidimace )"
Nyní Vám velevážený pane starosto opis tento odesílám s uctivou žádostí, aby jste ho do městského archivu zařaditi poručiti ráčil.
Snímek autografu ( dílo psané vlastní rukou ) mě laskavě zhotovil pan Karel Špringler učitel.
Takovýto opis jsem též zaslal Zemskému muzeu a zdejší měšťanské škole chlapecké.
S veškerou úctou Edvard Lorber, hodinář.
Na Kladně, dne 25. listopadu 1902.
Tyto dokumenty podepsal, schválil a razítkem Archiv muzea království českého opatřil pan Václav Schulz (*1854 - +1935). Tehdejší ředitel Archivu Národního muzea (v letech 1878 -1915).
Odpočívá na Malvazineckém hřbitově, DI, 581 ( Praha 5, Smíchov )
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99bitov_Malvazinky )
( zdroj: http://www.hrbitovy-adopce.cz/adoptovane-hroby/63-vaclav-schulz.html )
Archiv národního muzea, historie a informace ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Archiv_N%C3%A1rodn%C3%ADho_muzea )
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červenec až září
  • 76 zobrazení
mildovo74
Tyto vlastnoručně ( přeloženo ze staročeštiny, dnes velice podobný jazyku polskému ) sepsané Inventáře chrámu a fary kladenské roku 1598 - 1618 ( historie a zajímavosti, sepsané v roce 1909 ) a Nadání školy kladenské 1598 ( z roku 1902 ) jsem získal před lety z pozůstalosti.
Knihy napsal pan Edvard Lorber.
Zlatník a hodinář, numismatik, archeolog, sběratel starožitností Eduard Lorber ( *1860 - +1941). Studoval v Táboře. Od r. 1886 působil jako hodinářský mistr v Kladně. 50 let provozoval zlatnický a hodinářský obchod na tehdejší hlavní Královské třídě poblíž Sokolovny, v r. 1935 krámek přestěhoval do Prokopské ulice. Byl aktivním členem řady kladenských spolků, Sokola Kladno, Řemeslnické besedy, Sboru dobrovolných hasičů aj. Ve volném čase se věnoval archeologii a numismatice. Podnikal amatérské archeologické výzkumy na libušínském hradišti a keltském oppidu ve Stradonicích. Sbíral keltské duhovky a české denáry. Sbírku stradonických nálezů poprvé prezentoval na Národopisné výstavě českoslovanské v r. 1895. Od r. 1919 byl členem Numismatické společnosti československé. Řadu cenných památek zachránil při demolici původního kladenského kostela v r. 1897. Od r. 1921 byl členem kladenské letopisecké komise, po smrti Antonína Sládečka v r. 1934 se stal předsedou muzejní komise, později muzejního spolku. ( zdroj : Středočeská vědecká knihovna v Kladně https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/index/?ok=Ulo%C5%BEit&src=kl_us_auth&ictx=kl&field=T001&search=Naj%C3%ADt&op=result&zf=TF_US_A_U_KL&term=0316679&fbclid=IwAR00pkYVedC2AfcHxt3Tw9ldZde3_PxCFJIwsQUThj0WoxelVL9m5O_WYwk), nebo ( zdroj : informačním systému abART https://cs.isabart.org/person/147826 ). Zde neleznete tuto podobenku. Ovšem základní údaje už nesedí. Přikláním se tedy k výkladu Středočeské vědecké knihovny v Kladně )
V knize Inventář chrámu a fary kladenské 1598 - 1618, Nadání k špitálu kladenskému s inventářem roku 1610 - 1613 se píše: Níže poznamenáno se najde kde buď v městečku Kladně nebo v které vesnici krávy zádušní též i ovce v nájmu zůstavaly k předepsanému kostelu kladenskému náležely. Léta 1609.
Součástí záduší byl zejména nemovitý majetek (zádušní lesy, pole a louky), ale například také zádušní krávy; z výnosu tohoto majetku (tj. zejména z jeho pronájmu) byly hrazeny potřeby kostela. V širším (přesnějším) smyslu pak je záduším veškerý zásadně nezcizitelný majetek kostela, který není součástí obročí, tj. také samotný kostel, jeho vnitřní zařízení, hřbitov, kostnice nebo bohoslužebné potřeby (liturgická roucha, liturgické nádoby apod.).
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1du%C5%A1%C3%AD ) V odkazu naleznete více o významu Záduší !
V druhé knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
Níže poznamenáno se najde kde buď v městečku Kladně nebo v které vesnici krávy též i ovce Rektorovi pro lepší vychování, jak napřed psáno odevzdaného dobytka zůstavalo. Léta 1609.
Pravost potvrdil tehdejší ředitel Archivu Národního muzea Václav Schulz (*1854 - +1935).
Píše: Že se tento opis věcně, slovo od slova, shoduje s originálem jak se nachází na str. 1 - 62 a 141 - 153 knihy nadepsané Inventarium ab anno 1598, potvrzuje pro přesném srovnání. V Praze dne 3. srpna 1909. Václav Schulz, ředitel archivu Muzea Království českého.
NB ! Pravopis a interpunkce opisu měli býti dle nynějšího způsobu.
V knize Nadání školy kladenské 1598 se píše:
V knižce, která nese na deskách * titul "Inventarium ab Anna 1598" ( majetek velkostatku kladenského ) a ze které jsem "Školní nadání" vypsal, zachoval se též útržek papíru ( ? dopisu Páter Frant. Nigrina faráře v Novém Strašecí, dat. 19. října 1877 ) na kterém zemřelý Páter Josef Mottl, farář kladenský tužkou načrtl kde jmenovaná škola tehdáž stávala, kterýžto náčrtek jsem též na stránce předcházející nakreslil.
Na Kladně, dne 16. srpna 1899. Edvard Lorber
*Desky řečené a psané knížky jsou 165 mm široké a 204 mm dlouhé.
Že tento opis shoduje se s originálem, jak nachází se na str. 67 - 128 knihy nadepsané "Inventarium ab anno 1598" potvrzuje po přesném srovnání
Václav Schulz, archivář Muzea Království českého
V Praze dne 31. května 1900
Dále se v knize Nadání školy kladenské 1598 píše:
Takovýto opis školního nadání jsem zaslal panu dr. Jaroslavu Hruškovi starostovi Královského horního města Kladna, s tímto přípisem:
Velevážený pane starosto !
Když se u nás na Kladně pořádala v r. 1894 Národopisná výstavka, byl do ní také laskavosti pana správce Václava Danihelky (* 30.11.1846 + 11.03.1932 Kladno, Správce a ředitel velkostatku břevnovského a broumovského kláštera, kulturní a veřejný pracovník v Kladně ) zapůjčen inventář z roku 1598.
V inventáři tomto nachází se též obnovené nadání ke škole kladenské, nařízené v letech 1598 - 1612 panem Ctiborem Tyburcim Žďárským ze Žďáru a na Kladně jeho paní Sibylou Žďárskou z Hořovic, jakož i potvrzení těch věcí vlastnoručním podpisem jmenovaného pána.
Poněvadž nadání toto, jak v ohledu kulturním tak i pro dějiny města Kladna, má trochu ceny, tak jsem tenkrát žádal pana Danihelku, aby ho daroval městu. Pan Danihelka nemohl přízni tomu vyhověti, avšak laskavě mě opisek na delší čas zapůjčil, já ho opsal a nechal pak v archivu zemského muzea vidimovati.
"Vidimace (jinak též úřední ověřování listiny) je úřední ověření skutečnosti, že opis nebo kopie listiny se doslova shoduje s předloženou listinou" ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vidimace )"
Nyní Vám velevážený pane starosto opis tento odesílám s uctivou žádostí, aby jste ho do městského archivu zařaditi poručiti ráčil.
Snímek autografu ( dílo psané vlastní rukou ) mě laskavě zhotovil pan Karel Špringler učitel.
Takovýto opis jsem též zaslal Zemskému muzeu a zdejší měšťanské škole chlapecké.
S veškerou úctou Edvard Lorber, hodinář.
Na Kladně, dne 25. listopadu 1902.
Tyto dokumenty podepsal, schválil a razítkem Archiv muzea království českého opatřil pan Václav Schulz (*1854 - +1935). Tehdejší ředitel Archivu Národního muzea (v letech 1878 -1915).
Odpočívá na Malvazineckém hřbitově, DI, 581 ( Praha 5, Smíchov )
( zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C5%99bitov_Malvazinky )
( zdroj: http://www.hrbitovy-adopce.cz/adoptov…/63-vaclav-schulz.html )
Archiv národního muzea, historie a informace ( zdroj: https://cs.wikipedia.org/w…/Archiv_N%C3%A1rodn%C3%ADho_muzea )
V roce 1609 byly uvedeny tyto grunty:
Táborský, Povejšilovský, Bradavičkovský, Martina Klátila ( Klátilovský ), Wondry Naczardowie ( Ondry Cardovského ? ).
V roce 1618 - 1648 v době 30-ti leté války a v roce 1649, po morové epidemii, zde několik gruntů zaniklo.
V publikaci Hřebeč v minulosti a dnes (1971), kterou napsal pan Václav Klabík ( dlouholetý kronikář obce ),
V publikaci Hřebeč 700 let výročí založení obce, kterou napsal pan ing. Pavel Komárek s kolektivem (1985) jsou uvedeny grunty až z roku 1662 !
V té době už grunty Táborský, Bradavičkovský a ( Wondry Naczardowie / Ondry Cardovského ? zanikly ).
Grunty Martina Klátila ( Klátilovský ), Povejšilovský přečkala tyto krušná léta a jsou tedy ( zatím objevené ) nejstarší grunty v obci.
Možná, že mezi nejstarší z gruntu Povejšilovských patřila i paní Miloslava Povejšilová (68 let), zemřela v roce 2009. Je uvedena v Hřebečském Obšťastníku v č.2.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.6.2020
  • 70 zobrazení
rtgman
Doporučuji jako celodenní výlet. V Toulcových maštalích si vyberte některý ze dvou hlavních okruhů (my jsme šli po červené) Na zámku Nové hrady je muzeum cyklistiky (stojí za návštěvu i pro toho, kdo na kole nejezdí), muzeum klobouků a prohlídkový okruh po interiérech zámku. Jako výchozí bod pro návštěvu Toulcových maštalí jsme zvolili Bor u Skutče. Zde jsme šli z parkoviště po zelené a když se napojila na červenou tak dále po červené. Asiv půli cesty ve Vranicích jsme se najedli ve stylové hospodě obrostlé břečťanem a zařízené ve staročeském stylu. Jednání osluhujícího poněkud připomíná jednání obsluhy v Dětěnicích tak se nelekněte a berte to s humorem!
více  Zavřít popis alba 
  • 27.6.2020
  • 71 zobrazení
martruz
Před časem jsem navštívila městečko Načeradec. Objevila jsem tu zajímavé historické památky. Nafotila plno fotek, a proto jsem se rozhodla nabídnout je tu ke zhlédnutí i s informacemi, které jsem si o nich zjistila. Snad někoho z vás zaujmou tak, jako mě.

Městys Načeradec najdete v okrese Benešov jen pár kilometrů od památné hory Blaník. Malebné návrší s červenými střechami a s dominantním kostelem zaujme v krajině již z dálky.

Historie městečka sahá až do raného středověku. Jeho údajným zakladatelem byl jistý vladyka Načerat, který je zmiňován v roce 1126 jako posel vévody Soběslava k císaři Lotharovi. O zdejším kostele se zmiňuje roku 1184 ve svém letopisu kronikář Jarloch. Prvním doloženým světským majitelem panství byl v letech 1252 - 1272 Vítek z Načeradce zvaný také z Krumlova. Dalšími středověkými vlastníky Načeradce pak byli například Šelmberkové, páni z Vlašimi, Trčkové z Lípy či poslední čeští majitelé Dvořečtí z Olbramovic. Obec byla krutě zasažena třicetiletou válkou a po bitvě u Jankova, ve které byla rozprášena císařská armáda, vypleněna švédskými vojáky. Z této rány se celý kraj těžce vzpamatovával. Majitelé panství se střídali. Významnějším byl František Josef hrabě ze Stahrenberka, který nechal postavit zdejší zámek a křížovou cestu.

V městečku žila od poloviny 16. století židovská komunita. Upomínkou na ni je zdejší židovský hřbitov a zbytky klasicistní synagogy.

V současnosti má Načeradec přes 1000 obyvatel a spravuje i několik přilehlých spádových obcí. V roce 2003 byl vyhlášen městskou památkovou zónou zejména pro zachovaný historický půdorys, středověké a barokní památky. Jeho území je součástí Chráněné krajinné oblasti Blaník. Od roku 2015 pořádá městečko Ševcovské staročeské jarmarky, kterými chce připomenout tradici tohoto řemesla v regionu. Opakovaně se již několik let koná Načeradecké hudební léto - festival renesanční a barokní hudby.
více  Zavřít popis alba 
95 komentářů
  • 30.5.2020
  • 73 zobrazení
fotky-zaloha
  • 22.2.2020
  • 99 zobrazení
souboraci
  • 27.1.2020
  • 82 zobrazení
lepicvasek
Foto :Václav Lepič
více  Zavřít popis alba 
  • 14.12.2019
  • 27 zobrazení
zsmsbilyujezd
  • 22.11.2019
  • 46 zobrazení
biblos
Z výletu do Krupky u Teplic při příležitosti Mariánských slavností.
Název města je odvozen od staročeského slova krupý, tedy velký, rozlehlý. Často se nesprávně uvádí, že název pochází od krupek cínu, který se zde od pradávna těžil.Přesto, že toto městečko má spíše hornickou minulost, působí krásně a upraveně. Určitě stojí za navšítvení.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 14.9.2019
  • 30 zobrazení
jupice
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • srpen až říjen 2019
  • 74 zobrazení
vvy
V sobotu jsme se šli podívat na prohlídku Červeného Hrádku s pohádkou O popelce, šermíře a provazochodkyni. Na závěr jsme si dali staročeské menu. V neděli vysvitlo sluníčko, tak jsme vyrazili na krátký výlet na čtyřkolce a večer jsme jeli na koncert Karla Plíhala. Krásný zážitek korunoval celý povedený víkend.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • srpen 2019
  • 74 zobrazení
Reklama