Hledání: Sněžník

Pro dotaz Sněžník jsme našli 5 888 výsledků.

Náš tip

Stáhněte si Rajče do kapsy!
Rychlejší a jednodušší přístup
k vašim fotkám a videům.

odsterovny
1 komentář
  • minulou neděli
  • 10 zobrazení
jura1972
Výprava KČT Hodonín do Hrubého Jeseníku, pozvolný výstup z Červenohorského sedla (1013 m) na Vřesovou studánku, poté krátký výšvih na Červenou horu (1333 m), následně sestup kolem Kamenného okna do sedla Pod Vřesovkou, přechod k Hučivé Desné a výšvih na Vozku (1377 m). Po svačince a kochání se výhledy sestup do sedla Trojmezí (1302 m) a krátký výstup na Keprník (1423 m), třetí nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku s krásnými pohledy na stejně vysoký Králický Sněžník či k Pradědu. Z Keprníku přechod na Šerák (1351 m) s obědem na chatě Jiřího, na závěr sestup k Obřím skalám (1088 m), jejich obkroužení přes rozcestí Pod Strmým a U Jelenky a sprint přes Vražedný potok na poslední rychlík na Olomouc do Ramzovského sedla (763 m). Za početné účasti 26 turistů absolvováno 23 kilometrů.
Mapa: https://mapy.cz/s/janegapogo
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • minulou neděli
  • 113 zobrazení
hydrocorax
opět po roce .... a sněhu opět méně... Letos byla jedna velká změna, doba korony, některým lidem zatemnila mozky, zejména polští příslušníci armády se vrátili o desítky let zpátky a se samopaly pobíhali po hranicích, jednu chvíli to vypadalo jako rozkaz zneškodnit muže s koženou brašnou... všechna čest naší policii a armádě, která nás zachránila, před zajetím pro nezákoné překročení hranice ( o 1m za hraniční patník). Časy jsou zlé Kamile..
více  Zavřít popis alba 
  • minulou středu
  • 21 zobrazení
spagri
Znovu na cestě, tak trochu po česko-moravské hranici, která začíná na Králickém Sněžníku a končí u Slavonic...
více  Zavřít popis alba 
  • 24.5.2020
  • 50 zobrazení
frankierl
Původně jsme měli v plánu Muráňskou Planinu, ale díky situaci kolem Korona viru jsme do zahraničí nemohli. A tak jsme zvolili variantu Jeseníky a Králický Sněžník. A vůbec to nevadilo, bylo nádherně a počasí nám neskutečně přálo. Celkově jsme od středy do neděle ušli 83 km, nastoupali 2 800 výškových metrů. Prošli jsme územím třech krajů (Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický), územím třech historických zemí (Slezsko, Morava, Čechy) a byli na místě, odkud teče voda do třech moří - Klepáč. Byly jak ploché hřebeny s loukami, tak skály, prudká stoupání, potůčky, rašeliniště, prostě opravdu velká různorodost. Start byl na Skřítku a první noc byla u Jelení studánky. Druhý den pak trasa končila kousek od Červenohorského Sedla, kde byl oheň a parádní koncert. Třetí den jsme zakončili trochu dřív, než jsme plánovali, nad Ramzovou, ale byla to parádní louka a i koncert s ohněm jsme si zopakovali. Díky tomu jsme si pak čtvrtý den mákli, a došli až pod vrchol Králického Sněžníku - ke Slůněti. No a poslední páty den jsme zakončili přes Klepáč do Dolní Moravy.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 23.5.2020
  • 66 zobrazení
dvacitkacb
Těšíte se na tábor?
více  Zavřít popis alba 
  • 21.5.2020
  • 58 zobrazení
mario1954
Rychledské hory tvoří přirozenou hrani mezi Polskem a ČR /Moravou/. Od Kralického Sněžníku je dělí Kladské sedlo, od Jeseníků Ramzovské sedlo. Délka hřebene je 30 km. Rozhledna na Borůvkové hoře byla postavena městem Javorník v r. 2006.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 19.5.2020
  • 38 zobrazení
cz4ra
Původně jsme měli v plánu Muráňskou Planinu, ale díky situaci kolem Korona viru jsme do zahraničí nemohli. A tak jsme zvolili variantu Jeseníky a Králický Sněžník. A vůbec to nevadilo, bylo nádherně a počasí nám neskutečně přálo. Celkově jsme od středy do neděle ušli 83 km, nastoupali 2 800 výškových metrů. Prošli jsme územím třech krajů (Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický), územím třech historických zemí (Slezsko, Morava, Čechy) a byli na místě, odkud teče voda do třech moří - Klepáč. Byly jak ploché hřebeny s loukami, tak skály, prudká stoupání, potůčky, rašeliniště, prostě opravdu velká různorodost. Start byl na Skřítku a první noc byla u Jelení studánky. Druhý den pak trasa končila kousek od Červenohorského Sedla, kde byl oheň a parádní koncert. Třetí den jsme zakončili trochu dřív, než jsme plánovali, nad Ramzovou, ale byla to parádní louka a i koncert s ohněm jsme si zopakovali. Díky tomu jsme si pak čtvrtý den mákli, a došli až pod vrchol Králického Sněžníku - ke Slůněti. No a poslední páty den jsme zakončili přes Klepáč do Dolní Moravy.
P.S. Viktorko díky za opalovací krém, jinak bychom byli spálení daleko víc.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.5.2020
  • 53 zobrazení
anazeh
  • 15.5.2020
  • 345 zobrazení
jurazub
Slaměnka, Králický Sněžník, Velká Deštná, Peklo, Rozkoš, Sněžka, Kuks, Praděd.
http://jurazub.blog.cz/2005/on-the-road
více  Zavřít popis alba 
  • 11.5.2020
  • 60 zobrazení
jaja16
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
  • 11.5.2020
  • 23 zobrazení
martin-gazy
první pokusy
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 10.5.2020
  • 35 zobrazení
photokim
1 komentář
  • 10.5.2020
  • 20 zobrazení
poisson
73. výstup na Kraličák
z Prostřední Lipky po červené značce a u rozc. Pod Klepáčem po bývalé červené, dnes žluté ke Zbojnické chatě, dále po dnes již neznačené cestě (býv. červená), pěšinou pak na CZ/PL hranici a červenou dnešní a Kraličák, pramen Moravy, Adélin pramen, kapličku, Stříbrnice do Starého Města pod Sněžníkem
cca 30 km, 10h40-15,40 na Kraličák, pak 16h15-19,15 cesta do SMpS
z OL 8,56 a ze SMpS 19,29
odlov 4 kešek
více  Zavřít popis alba 
  • 9.5.2020
  • 19 zobrazení
hohenstadt
Staré turistické štítky z oblasti Jeseníků - Králický Sněžník
více  Zavřít popis alba 
  • 9.5.2020
  • 6 zobrazení
blackdiamant
Fotky z výletu na Králický Sněžník
více  Zavřít popis alba 
  • 5.5.2020
  • 48 zobrazení
slavek-m
Budík krátce po půlnoci, naházet připravené věci do auta a několikahodinová cesta tmou přes půl republiky. Proč? Splnit si jeden ze snů – vidět a vyfotit jeden ze symbolů našeho negativního vlivu na české hory - silně ohroženého tetřívka obecného. Na místo na horské louky Krušných hor jsme dorazili za tmy. Bylo potřeba na sebe rychle nabalit teplé oblečení, protože teplota byla několik stupňů pod bodem mrazu. Ale jen lehce. Odtáhnout foťák a maskování na místo, vše připravit a zabalit se do spacáku, ať nezmrzneme. Ještě za tmy se o několik desítek minut později ozývali zvuky prvních tetřívků. Přes síť jsem mžoural do tmy, a nakonec jsem daleko na okraji louky viděl prvního krčit se v jinovatkou pokryté trávě. Postupně jich na tokaniště přicházelo více a více. Tma se pomalu měnila v šero a tetřívci už byli ve fotitelné vzdálenosti. Od zobáků tu a tam odlétl obláček páry. Tetřívci bublali a vydávali další typické zvuky - viz. video na konci alba. S vycházejícím sluncem tok skončil, a tetřívci odletěli pryč. Bez maskování by tento výlet neměl smysl – tetřívek je pták nesmírně citlivý na vyrušení. I při sebemenším náznaku nespokojenosti tetřívci hromadně odlétají z tokaniště a často se tentýž den už nevrací. Proto jakékoli rušení formou šmajdání kolem, motorizovaného provozu apod. je během toku nepatřičné a bezohledné. Často vídávám a slýchávám zvěsti o lidech jdoucích stovky metrů daleko či auto lesů ČR projíždějící poblíž – to vše stačí k tomu, aby to tetřívci pro ten den zabalili. Vzhledem k jejich vzácnosti a ohroženosti je rušení kritické pro snížení pravděpodobnosti páření, a tudíž i potomstva.

A teď něco k tetřívkovi – jak je na fotkách vidět, je to taková pěkná slepice – ostatně slepice mohou dorůstat podobných velikostí, tedy cca 40-60 cm. Samci jsou černí s kovovým leskem, bílím peřím na ocase a červenými pouškami nad očima. Typický je i nápadný lyrovitý ocas. Samice jsou nenápadné – šedohnědé s černými proužky. Potravou tetřívci nepřekvapí – jakožto správný hrabavý pták žere rostlinnou stravu (pupeny, semena všeho možného, vřes a borůvky či brusinky – proto by se také v horských oblastech neměly nadměrně sbírat) a zejména na jaře (a hlavně mláďata) také nepohrdnou hmyzem.

Setkáme se s ním od západní Evropy přes Evropu a Asii až na východ po Ochotské moře (u Kamčatky). Podobně jako tetřev hlušec (ten je na tom ale mnohonásobně hůře) vymizel během 20. století z většiny území v České republice. Dnes jej nalezneme především v Krušných horách, kde by měl mít nejpočetnější populaci dosahující celé poloviny všech jedinců v ČR, dále pak v Jizerských horách, Krkonoších, na Šumavě, v Jizerských horách či v Kralickém Sněžníku. Na přelomu tisíciletí klesla populace v ČR k 1000 jedinců. Dnes jsme již na polovině tohoto stavu... Tetřívek je tedy chráněný jako silně ohrožený druh. Např. KRNAP předpokládá, že mezi lety 2030 a 2040 zmizí z Krkonoš úplně (v současnosti je v Krkonoších cca 70 kohoutků, což je poloviční stav, než jaký byl na začátku tisíciletí). Tetřívek má rád otevřenou krajinu s mozaikou rašelinišť, slatinišť, horských luk či vřesovišť spolu s lesy. Zde se s nimi také nejčastěji setkáme na jaře během toku. Podobně jako u tetřeva hlušce i zde je problém především v rušení člověkem a úbytek potřebných biotopů (zarůstání otevřených ploch a odrůstání mladého lesa spojené v minulosti s vysoušením rašelinišť a jiných mokřadů). Zrovna Krkonoše mají na jednu stranu velké množství nelesních a otevřených stanovišť na vrcholcích hor, ale na druhou stranu obrovskou návštěvnost. V současnosti se k tomu více a více přidává turistický tlak, především ten sportovní (lyžovat se někde musí a sjezdovek asi bylo a je málo...). Dalším faktorem negativně ovlivňující stavy tetřívků jsou lišky a divoká prasata – hlavně predací na hnízdech, popř. kuřatech. V neposlední řadě pak tetřívek může doplácet také na to, že v zimě nespí. Pod sněhem má úkryt, kde přežívá zimu. Každé vyrušení (zimní sporty, chození mimo značené cesty apod.) znamená stres, což ve výsledku vede k rychlejšímu spotřebování energetických zásob, a to mnohdy může vést ke smrti tetřívka. A pokud jde o focení – každé vyrušení toku je velkým zásahem do tetřívčího života, takže je ideální v krytu zůstat až do chvíle, kdy tetřívci tokaniště sami opustí. To se stává často po východu slunce. V našem případě tomu bylo velmi krátce po východu. Když jsme si byli jistí, že tetřívci opravdu zmizeli, a nebyli vidět na žádné straně louky, tak jsme teprve vylezli. O pár set metrů dál jsem viděl procházet po cestě člověka – zřejmě na ranní procházce či při venčení psa. Třeba to byl onen impulz, který tok pro tento den ukončil...

A pro všechny zmíněné důvody se v názvu alba uchýlím jen na "Krušné hory" - tam někam na vrcholky hor jsem dojel za úžasným zážitkem... Za jedním z mála posledních symbolů divočiny v České republice.
A ještě jednou děkuji Kovimu, se kterým jsem mohl toto místo poznat a navštívit.

A zde už je slibovaný výběr fotografií – z téměř 1000 fotek se mi podařilo je promazat na cca 400 a z nich je pak tento výběr. Dalo to hodně práce a na další a užší výběr už nemám sílu... :-)
více  Zavřít popis alba 
109 komentářů
  • 3.5.2020
  • 135 zobrazení
Reklama