• {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
gurunz
1. a 2.6.2018 se konal vJinolicích 24tý motosraz FOE - foto je z druhého dne. Hrály kapely Soumrak Band, Alibi Rock, Abraxas, Doga, Dymytry, dále pak kaskadér Lukáš Petráček, fanoušci a Miss Mokré tričko....:)
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 2.6.2018
  • 25 755 zobrazení
mysticsmile
Kdo o minulé sobotě a neděli navštívil Boskovice, zejména prostory kolem zámku, nestačil se divit. Ze všech stran voněla husí pečínka, ozýval se typický ruch starobylého jarmarku a z velkého pódia se linulo dunění hudby přerušované vřelým potleskem nebo smíchem dětí. To podle toho, kdo byl právě na jevišti. Zda hudebníci, či umělci s veselými pohádkami. A hlavně bylo všude obrovské množství lidí. Takové, že téměř nebylo k hnutí. Proč sem po oba volné dny směřovaly nekonečné davy?
Ve dnech 1. a 2. října 2011 proběhly tradiční Husí slavnosti, tentokrát již osmý ročník. Dvoudenní maratón zábavy a dobrého jídla zahájil starosta města společně s přáteli z belgického Frasnes-lez-Anvaing a polské Rawy Mazowiecke.
Poté se již program rozběhl naplno. A jaká by to byla lidová veselice bez národopisných písní a tanců. Také proto celý program otevřel folklórní soubor Velen působící při Kulturních zařízeních Boskovice. Letos oslavil úctyhodných šedesát let svého trvání. Hned po něm zaplnili hlediště improvizovaného amfiteátru v parku před zámeckým skleníkem naši nejmenší, aby shlédli pohádkové představení divadla Genus Brno s názvem Cirkus bude. Však to také cirkus byl. Děti se smály, tancovaly a o teplém slunečném dni to byl výjev jak o z Úprkových obrázků. Příznivci folku si přišli na své, když se na scéně představila skvělá boskovická kapela Prak. Začátek odpolední zábavy opět patřil dětem. Přijela za nimi dlouho očekávaná kapela Maxim Turbulenc a ti to teprve rozjeli. Z reproduktorů duněl hit za hitem a caparti se dosytnosti vyřádili. Slunce se pomalu chýlilo za lesy, stíny se prodlužovaly, tak byl čas na pomalé zklidnění a ukončení prvního dne Husích slavností. Důstojný rámec úvodního dne zajistila naše přední country a folková zpěvačka Věra Martinová s přáteli. Zahráli a zazpívali kromě zcela neznámých skladeb, jež se z rádií moc neslyší, též osvědčené hity jako třeba „Malý dům nad skálou.“ Své vystoupení zpěvačka skvěle zakončila středověkou pomalou baladou „Batalion“, jež je známá nejen z jejího repertoáru, ale též od jedinečných Spirituál kvintet či českobudějovických Minnesengrů. S posledními tóny tklivé starodávné písně se pomalu na celý areál snášel soumrak a spokojení diváci se počali rozcházet ke svým domovům. První den jich přišlo na 5200, což je absolutní rekord v osmileté historii Husích slavností.
Když se hned druhý den v neděli Slunce prodralo nad okolní lesy a hlediště se opět pomalu plnilo, moderátor ředitel KZMB PaedDr. Oldřich Kovář všechny opět přivítal a pozval na jeviště děti z folklórního souboru Borověnka, jehož zřizovatelem je Dům dětí a mládeže v Boskovicích. Připomenul, že toto těleso rozdává radost již dvacet let od svého založení. Malí tanečníci pod vedením Aleny Stloukalové, Báry Faltýnkové a Andrei Staňkové nastudovali a předvedli roztomilé pásmo tématicky zaměřené přímo na Husí slavnosti.
Potom v krátké pauze, která je nutná pro přestavbu scén a seřízení zvuku seznámil PaedDr. Oldřich Kovář s dalšími aktivitami, jež se v průběhu slavností konají na jiných místech: Jízdy na koních, Všehodílna Blanky Matuškové nabízela možnost výroby drobných dárků, skákací atrakce, ve skleníku probíhala ochutnávka pečínky, v muzeu gastrodílna a za muzeem velká soutěžní výstava chovatelů drobného zvířectva – tentokrát okresní. V neposlední řadě byla zpřístupněná i radniční věž.
V 11 hodin se hlediště opět zaplnilo dětmi, aby zhledli veselé pásmo pohádek Krejčík Honza. Umělci byli skvělí, hýřili vtipem, dobrými nápady, drobotina i s dospělými se výtečně bavili.
Po dobrém obědě, kdy mnozí neodolali husím specialitám byl čas jako stvořený pro dechovku. Představila se Boskovická kapela. Pod vedením Zdeňka Jindry zahráli muzikanti od podlahy známé „dechovkové hity“ a milovníci lidových tónů si přišli opravdu na své. Žánry se rychle střídaly, po dechovce pozval PaedDr. Oldřich Kovář do hlediště opět naše nejmenší k pokračování skvělého pásma Krejčík Honza divadla z Nymburka.
Koho nezaujal kulturní program mohl využít nedělní odpoledne k prohlídce velkolepé výstavy drobného domácího zvířectva. Však tu bylo podle slov vedoucího expozice Radka Blažka sto osmdesát králíků, sto holubů a šedesát voliér drůbeže. Zatímco dospělí obdivovali různé opeřence či ušáky v klecích, děti se zabavily jízdou na konících a to přímo v areálu výstavy. Ve vestibulu muzea se představila Střední a vyšší odborná škola Hybešova svou gastrodílnou, krásnými výtvory z melounů a na Hradní ulici si přišli na své milovníci historické i současné zemědělské techniky. Staré nádherné pečlivě naleštěné stroje z dob první republiky a těsně po válce zde udržovali v provozu pracovníci a studenti SOU André Citroëna Boskovice. Však pravidelné bafání stabilních motorů bylo slyšet již zdaleka. Současně zde vystavovali též ryse novodobá francouzská osobní vozidla, které prodávají a v rámci odborného výcviku též odborně servisují. Obří moderní traktory New Holland přistavil na obdiv nový sponzor Husích slavností Agrotechnic Moravia.
Ale blížila se šestnáctá hodina s ní i vyhlášení výsledků soutěže o nejlépe připravený kynutý houskový knedlík. Tak tedy rychle zpět na hlavní pódium u skleníku. Zde již bylo vše připraveno, na jevišti stály půvabné studentky Střední a vyšší odborné školy Hybešova, s nimi jejich ředitel Ing. Pavel Vlach, též profesionální kuchařka Lenka Svobodová. Nechyběla krajská radní JUDr. Marie Cacková a starosta Boskovic Ing. Jaroslav Dohnálek, kteří se ujali předání cen. A jak celá soutěž dopadla? Přihlásilo se pět restaurací. Třetí bronzovou příčku obsadila restaurace Sudický dvůr, stříbrná byla restaurace Záložna a konečně první místo za nejlepší knedlík získal Katolický dům. Všichni obdrželi diplom, láhev sektu a keramickou mísu na knedlíky z dílny manželů Růžkových, kteří tímto reprezentovali nedaleký Kunštát, kde se keramickému řemeslu velmi daří. Vítěz obdržel též zvláštní cenu, jíž byla živá husa. Však se také hlasitým kejháním ještě před začátkem slavnostního ceremoniálu prozradila.
A opět nastal závod s časem. Rychle se přesunout s fotografickou a televizní technikou přes davy lidí do areálu za muzeum, kde se opět vyhlašovaly výsledky. Tentokrát nešlo o knedlíky, ale i tak to mělo s jídlem cosi společného. Vrcholila soutěž mezi chovateli drobného zvířectva. A ještě se stihlo pogratulovat předsedovi základní organizace chovatelů v Boskovicích panu Jiřímu Musilovi k jeho pětasedmdesátinám. Je též nejdéle funkčně činným členem okresní organizace a všestranným chovatelem.
A jak soutěž dopadla: V kategorii králíků získala první místo ZO CSCH Boskovice s počtem bodů 1134. U drůbeže drží prvenství ZO CSCH Olešnice – 842 bodů a v holubech je též nejlepší a první místo získala ZO CSCH Olešnice - 1130 bodů.
„Chtěl bych poděkovat všem za uspořádání úspěšné výstavy. Věřím, že se zde v příštím roce u příležitosti Husích slavností opět v hojném počtu sejdeme.“ Těmito slovy uzavřel vyhlašování výsledků a tím i celou výstavu starosta Ing. Jaroslav Dohnálek. Krajská radní JUDr. Marie Cacková na sebe prozradila, že na tyhle akce chodí moc ráda. „Bohužel Vás již není mnoho, o to víc Vám děkuji a přeji mnoho dalších chovatelských úspěchů,“ zakončila své vystoupení. Úplně nakonec si vzal slovo ředitel Kulturních zařízení PaedDr. Oldřich Kovář: „Bez Vás chovatelů si nedovedu Husí slavnosti již představit. Díky Vám jsou rok od roku lepší. Ať se daří, hezký zbytek odpoledne.“
A jako na vojně, další zrychlený přesun v plné polní, tedy s foťáky, kamerami a stativy, zpět na hlavní pódium. Program letošních Husích slavností uzavírali známí zpěváci Láďa a Tereza Kerndlovi. Jenže jejich koncert už byl v plném proudu a dostat se přes masu lidí před pódium bylo zcela nemožné. Riskovat poškození drahé citlivé techniky v tlačenici jsem riskovat nechtěl, tak jsem se raději zastavil u stánku mistra kováře a pokochal se s mnoha dalšími jeho uměním. A pak jen rychle zdálky několik záběrů na film. Byl nejvyšší čas, vystoupení populární pěvecké dvojice právě končilo. K mikrofonu naposledy přistoupil ředitel Kulturních zařízení města PaedDr. Oldřich Kovář coby skvělý moderátor a mile se naposledy rozloučil: „Je dobojováno. Osmé Husí slavnosti v Boskovicích končí. Já Vám děkuji za Vaši návštěvu a přízeň, těším se, že se na některých dalších našich akcích potkáme. Přeji Vám krásný zbytek víkendu, buďte nám nakloněni. Mějte se krásně, máme Vás rádi. Nádherný večer.“
Na tomto místě se sluší ještě poděkovat všem sponzorům, kteří přispěli: Jsou to: Město Boskovice, Jihomoravský kraj, Maxprogress, Itab, Boskovické noviny, AŽD Praha, COOP Jednota, pivovar Černá Hora, SOŠ a SOU André Citroëna, SOŠ a VOŠ Hybešova, Agrotechnic Moravia, bezpečnostní služba Argus a Stavkom, spol.s r.o. Boskovice.
Více: www.boskovice.cz
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 20.2.2007
  • 8 820 zobrazení
datavideomedia
Konečně se taky lehce proběhnu.... .
Udělal jsem expediční výlet do Selinunte, nejbližšího městečka od nás, běžel jsem podél moře, pak po železnici, která již nefungovala, doběhl dopřístavu a ptal jsem se , kam by se dalo zajít...
Obevil jsem archeologický park Acropoli, zítra se tam s Éňou vydáme... .
Popil jsem s místními cappucino a vydal se nazpět přes pole , celkem něco přes 9km, tak opravdu velmi volně... .
No a odpoledne jsme vyrazili s Kamilem, Lenkou a Evou na "pěšo výlet"... . Popili jsme lehce místní Chardonnay a Éňa dětské Limoncello... .
Dali jsme si pak pizzu Napolitana- Éňa papal jak o život a se soumrakem, jsme vyrazili nazpátek do hotelu.. .
více  Zavřít popis alba 
  • 13.6.2013
  • 3 691 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
petruno
V pátek přebírám kluky bez zjevných zdravotních problémů. Hurá. Využíváme slunečného počasí a v sobotu hned nad ránem vyrážíme na nedaleké koupalko, bagáž na třetí dovču máme zabalenou s sebou. Tak jako vždy celý den sportujeme a povalujeme se u vody téměř do soumraku a se zapadajícím sluníčkem vyrážíme na vytýčený cíl další dovolený, ATC kemp Merkur Pasohlávky. Novomlýnské nádrže nás až tak nezajímají https://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_d%C3%ADlo_Nov%C3%A9_Ml%C3%BDny , příjíždíme v noci do kempu, trochu zmatek, platím jednu noc, dostáváme 10% slevu do Aquaparku Morávia http://www.aqualand-moravia.cz/ , v nestřežené chvíli si utrhnu další poukaz na 10% na plánovaný dvoudenní pobyt v aquaparku. Ještě večer přemlouvám kluky že se půjdeme podívat na jeden z největších a nejmodernějších aquaparku u nás a snad i v Evropě. Neuspěl jsem, kempy s označením ATC mají svoji úroveň a vybavení. Kluci mi mizí z dohledu, jdu je hledat, nacházím je v lunaparku, mnoho atrakcí je zdarma, válka se vzduchvými děly strhává i dospěláky natož děcka. Noční promítání animované pohádky v letním kině uvede kluky na chvíli do klidu, po skončení pohádky jdeme do pelechu. Ráno prolezeme celý kemp a po obědě jdeme okouknout vyhlášené koupalko. Ceník http://www.aqualand-moravia.cz/cenik/aqualand-moravia-a-forum-romanum-wellness-leto-2015/ vstupu mě uzemní a určuji 16 hodinu jako rozumnou, pět hodin ve vodě by nám mohlo stačit. Je otevřeno do jednadvaceti. Vyšpulím 720 boulí s 10% slevou za rodiný vstup. To je palba. Při vstupu dostáváme čip který je na všechno, šatnu včetně nákupů. Musíme se brzdit a počítat, kluci mají chuť na palačinku s nutelou a oříšky, tu máš čerte kropáč, 90 kaček, nedá se nic dělat, máme hlad. Já zkouším jiný bufet, samoobsluha, dávám si těstovinový salát se zeleninou, na kase putuje miska se salátem na váhu, na kase vyskočí 135 Kč, no to je palba !! Nedá se nic dělat druhý den s sebou bereme jídlo i pití. Večer do 9 ve vodě a na noc přesun na Slovensko do termálu Dikovce http://www.thermaldiakovce.sk/index.html . Cestou šílený počasí, chvílemi stěrače nestačí ani na rychlý běh, do kempu přijíždíme o půlnoci. Zavřeno, spíme na parkovišti před kempem. Ráno je po dešti, jdu okouknout kemp a poptat cenu ubytování a vstupu. Pozor změna, kemp má název Retro koupaliště, záhy vím proč, tak jak to opustili Němci nebo komunisti tak to zůstalo. Nicméně 9 éček je rozumná cena. Počasí nic moc ale voda v bazénu okolo 30°C je vyhovující. V podvečer jdeme okouknout vedlejší modernější termál Horné Saliby http://www.hstermal.sk/index.php/sk/kupalisko/bazeny , rodinný vstup po 16 hod nám paní nechává za 2 éčka, paráda, blbneme ve vodě do tmy. Jedeme navštívit známé do Seredě a po dvou dnech se večer vydáváme do Zlínské ZOO http://www.zoozlin.eu/ . Přijíždíme na prázdné parkoviště, hodíme chrupku a ráno se nestačíme divit, všady kolem plno aut. Dáme snídani a razíme do ZOO. Zlínské ZOO stojí opravdu za to navštívit, přehledně geograficky podle kontinentů uspořádaná prohlídka je moc pěkná. Celý den na nohou a vedro nás nějak zmáhá, rychle k vodě, opět večer přesun, je tu konec týdne, bohužel směrem domů. I přes chvilkovou nepřízeň počasí a tvrdé ceny v aqualandu to byla další prima dovolená.Odkaz na druhou předcházející dovolenou http://petruno.rajce.idnes.cz/Westernove_toulani
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2015
  • 2 398 zobrazení
theorinoko
Přilétají letouni soumraku.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2009 až srpen 2021
  • 2 010 zobrazení
gabriel
Rodinná fota pro maminky a babičky účastníků, pár takových fotek z bitvy a trošku okolo ...
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2008
  • 1 605 zobrazení
soumrak
  • květen 2008
  • 1 386 zobrazení
succuba
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2010
  • 1 300 zobrazení
mehu
Abych si nekradla zásluhy, za sobotní fotky ze hry děkujte Felčarovi, za nedělní fotky Ježkovi ;)
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2011
  • 1 267 zobrazení
tabornici-hrusovany
Za pokladem draka Šmaka
Náš příběh začíná na počátku prázdnin léta 2015. Toho dne, kdy Gandalf sezval trpaslíky a hobity, ze všech končin naší země, na dýchánek do Dna pytle v Hobitíně. Asi sedmdesátka statečných se vydala na cestu do Kraje, země Hobitů. Cesta to byla nebezpečná, jelikož divočina skrývá nejednu nástrahu. I proto jsme se rozdělili na menší skupinky, abychom při pochodu nebyli tak nápadní. Překonat jsme museli širé pláně, hluboké lesy i divoké řeky.
Těsně před naším cílem nás přepadla tlupa skřetů, před kterou jsme se zachránili úprkem do Hobitína. Ve vesnici jsme se ubytovali a čekali, až se objeví tajný symbol označující místo Neočekávaného dýchánku. Za soumraku se rozzářil na dveřích nory a my, oděni do trpasličích stejnokrojů v barvě družiny, mohli vejít. Konečně jsme ho spatřili, Gandalfa Šedého, v celé jeho velikosti. Srdečně nás přivítal a povyprávěl nám příběh o Osamělá hoře. O mocném a bohatém národu trpaslíků, který horu obýval, o královském klenotu Arcikamu i o zkáze, kterou přinesl drak Šmak. V tom vstoupili do nory vůdci trpasličích klanů s písní Osamělé hory na rtech. Gandalf nás pozval na výpravu za osvobozením hory a všichni s bujarým jásotem souhlasili. Poté vždy hobit podepsal smlouvu, stvrzující jeho účast na výpravě. K němu se přidali jednotliví trpaslíci, jenž mu přislíbili svoje služby. Tak postupně vzniklo šest společností, AZGAL, EKRUN, GOROG, LOK, VORKHUL a ZAGAZ, připravených jako jeden muž čelit všem nástrahám cesty a osvobodit království Ereboru od draka Šmaka.
Hned druhého dne započalo naše velké dobrodružství. Ještě před rozbřeskem, se na louce objevili strašliví zlobři a my se s nimi museli utkat. Zachránil nás východ slunce, jehož paprsky zlobry zkameněly. Za soumraku byli nejstarší dvojce z každé družiny vyslány na velkou zkoušku odvahy, síly, obratnosti, odolnosti a bystrosti. Společnými silami úspěšně prošli útrapami a za odměnu od Gandalfa získali pro svoji družinu vlajku a hlavně mapu naší cesty s klíčem od Osamělé hory. Díky mapě jsme věděli kudy kam a tak jsme vyrazili. Během výpravy jsme prošli Roklinkou, kde nám pán Elrond pomohl přečíst měsíční runy na mapě. V temných hlubinách Mlžných hor jsme padli a poté s pomocí Gandalfa uprchli ze skřetího zajetí. Uprostřed noci jsme u řeky hráli proti Glumovi hru na hádanky. Jak jsme se blížili k Osamělé hoře, začalo se nebezpečí stupňovat, skřeti nám byli v patách a nedali nám oddechu. Úkryt jsme nalezli až v domě Medděda, jemuž jsme pomohli vyléčit jeho včely od zákeřného moru. Další naše kroky vedli do Temného hvozdu, plného nejrůznějších stvoření a nestvůr. Snažili jsme se postupovat co nejtišeji, ale obři pavouci nás stejně pochytali a zamotali do kokonů. Jen díky hobitovi, který ostatní osvobodil, mohla naše společnost pokračovat. Prošli jsme i říší Temných elfů a dostali se až do města Esgaroth, z něhož jsme již měli horu na dohled. Uprostřed noci jsme hledali tajný vchod do hory a čekali na správnou chvíli k jeho otevření. Uvnitř podzemní říše jsme spatřili obrovského draka, jak dřímá nad svým pokladem. Ale svojí návštěvou jsme ho rozlítili a ráno napadl náš tábor. Na skolení jsme museli spojit síly všech šesti společností a použít šest černých šípů. Drak byl mrtev a poklad byl náš, ale ne na dlouho. Na náš poklad si dělali zálusk i skřeti, uloupili náš nejcennější drahokam Arcikam. Ale my se nedali, vybojovali jsme si králův klenot zpět a definitivně skřety porazili…
Byl to další tábor plný táborových her, jak bojovek, tak i klidnějších her, které si žádali vytříbenou mysl. Volné chvíle jsme vyplnili mezi družinovými zápoleními a turnaji. V parných dnech, kterých letos bylo opravdu hodně, jsme se chladili hrami s vodou či v řece, stříkáním vody z hasičských proudnic a jednou jsme byli na koupališti v Rouchovanech. K pohodě na táboře přispěli velkým dílem i kuchaři a jejich velmi chutné jídlo. Sedmnáct dní uprostřed lesa, v klidném údolí řeky Rokytné, uteklo jak voda. Každý z nás si z tábora odvezl nejen část pokladu, nějakou tu odměnu či diplom, ale hlavně ranec zážitků s kamarády, na které se ještě dlouho vzpomíná…
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2015
  • 1 186 zobrazení
yvy
Dopřej si luxus v zimě 2012 - 2013
Clubresidence Al Sole
http://www.dovolenaforyou.cz/dovolena/52180/12187290

Hotel Garni Letizia
http://www.dovolenaforyou.cz/dovolena/58834/13759858
...
Apartmány Ladina
http://www.dovolenaforyou.cz/dovolena/51935/12185108
skiareál Col Rodella / Sella Ronda se nachází maximálne 150 m od hotelu.

Hotel Al Sole
http://www.dovolenaforyou.cz/dovolena/52179/12882835

hotel KALTSCHMID http://www.dovolenaforyou.cz/dovolena/44118/11906203
-zábava: westernový salón, fun disco, anglická hospoda a taneční zábava. Herna s biliárem a počítačovými hrami za poplatek.Rodina: dětská školka je 6 dní v týdnu, cca 8 h denně, 3-11 let. Krytý bazén s panoramatickým výhledem, 2 bazény s atrakcemi a dětským bazénem, skluzavka, vířivka, venkovní horká vířivka, sauna, biosauna, turecká a bylinná parní lázeň, posilovna, infračervená kabina, bar u bazénu, parní jeskyně. Solárium cca 8 EUR.

SPA ALPENPARK http://www.dovolenaforyou.cz/dovolena/78350/11905573
- zábava: wellnes a zábava dětské zábavní centrum na 2 podlažích (cca 250 m2) s hlídáním a animačním programem pro děti, 6 dnů v týdnu, od 3 do 12 let. Herní zařízení, dětská kuchyňka, skluzavka.Lázně pro dospělé s krytým bazénem s panoramatickým výhledem, relaxační zónou, vodními lůžky, four senses lounge, parní lázní a saunou. Rodinné lázně pro dospělé a děti s krytým a venkovním bazénem (cca 100 m2, vyhřívaný 16-18 h), vířivkou, různými saunami a parními lázněmi, barem. Fitnes studio s kardio zónou a bodybuilding zónou. Solárium cca 8 EUR. Oáza zdraví a krásy (cca 400 m2) s kadeřnictvím, kosmetickými procedurami, manikúrou, pedikúrou, různými kosmetickými a zdravotními lázněmi, ajurvédou, masážemi atd. za poplatek
- video hotelu Aktiv & Spa-Resort Hotel Alpenpark http://www.youtube.com/watch?v=slhAkGMu18o

NORSKO http://www.dovolenaforyou.cz/dovolena?&zeme=124&Tod=13.12.2012&Tdo=31.03.2013 , WELLNESS NA HORACH http://www.dovolenaforyou.cz/dovolena?&zeme=138&zamereni=11&ubytovani=1&fulltext=WELNESS ,
Expedice se psím spřežením http://www.dovolenaforyou.cz/

SLOVENSKO Wellness Hotel Patria 1/ hotel PATRIA*SLOVENSKO*VYSOKÉ TATRY vánoční program s Ježíškem a překvapením pro děti. 31.12. silvestrovský program s živou hudbou, diskotékou, folklórem a malou tombolou. 29.12. dětská diskotéka s animačním programem a malým dárkem. 26.12.-5.1. dětský program v herně (od 3 let), vč. hlídání. http://www.dovolenaforyou.cz/dovolena/44406/11946241 popis krytý bazén (12 x 10 m), samostatná vířivka. Velmi příjemné wellness centrum Aqua Paradise (660 m2) (za poplatek): finská sauna (90°C), 4 další sauny (eukalyptová, solná parní, bylinná a římská parní), sanárium, tepidárium, vířivka, masážní bazén, vodní cesta, tropický déšť, skotské střiky, ledová jeskyně, ochlaz. bazének, zimní zahrada s lehátky foto http://www.hotelpatria.sk/sk/patria-aqua-paradise.htm

SLOVENSKO * termály * HOTEL AQUACITY www.dovolenaforyou.cz/dovolena/58307/11949095 ...komplexně vybavený areál nabízí veškerý komfort a luxus i těm nejnáročnějším klientům. Představte si den v AquaCity: turistika nebo lyžování ráno, relaxování v bazénech a saunách odpoledne, večeře a sklenička či dvě v jednom z barů po soumraku. Energii na večer vám navrátí unikátní 3D laser show v bazénech Blue...Sapphire! stránky hotelu http://www.aquacityhotel.sk/home/default.aspx recenze http://www.zoover.cz/testimonials/testimonialstranslationpopup.aspx?entid=244202&entlvl=accommodation&lng=Language_ALL&isPoi=FalseZobrazit více— v Cestovní agentura DOVOLENÁ FOR YOU. jurankova@dovolenaforyou.cz

Rakousko RAURIS Hotel Hubertus*** http://www.dovolenaforyou.cz/dovolena?&zeme=138&zamereni=11&fulltext=Hotel%20Hubertus
17.12.- 01.03. Hotel Hubertus se nachází v Národním parku Vysoké Taury v údolí Rauris, nedaleko lázeňského střediska Bad Gastein. Hotel se nachází v těsné blízkosti lanovky do oblasti Rauriser Hochalm. Centrum městečka s obchody a restauracemi je vzdáleno 500m od hotelu. Útulný hotel disponuje 54 pokoji, halou s otevřeným krbem a sedacím koutem, nekuřáckou kavárnou, restaurací a výtahem. Krytý bazén (10 x 5 m), sauna. Solárium je za poplatek. Parkování je zdarma. Ubytování: Hotel nabízí 1- 2 lůžkové pokoje a rodinné pokoje (juniorsuite). Všechny pokoje jsou nekuřácké a mají sprchu, WC, rádio, trezor, telefon, kabelovou TV. Stravování: polopenze - bohatá snídaně formou bufetu s koutkem zdravé výživy, večeře výběr z menu o 3 chodech s vegetariánskou alternativou, nabídka salátů a zákusků. Lyžování: Hotel má ideální polohu, přímo vedle údolní stanice lanovek Hochalm. Lyžařská škola pro děti a shromaždiště lyžařské školy se nachází přímo u hotelu. Centrum Raurisu s obchody a restauracemi leží cca 500m.

Velká cesta za kouzlem evropského severu http://www.dovolenaforyou.cz/dovolena/59921/18622107

Vaše spokojenost, naše motivace http://www.facebook.com/pages/Cestovn%C3%AD-agentura-DOVOLEN%C3%81-FOR-YOU/175226772516130#!/pages/create.php?ref_id=175226772516130
více  Zavřít popis alba 
  • podzim 2012
  • 1 128 zobrazení
katchi
k tehle akci nebodou zadny komentare, protoze sem tam nebyla...
více  Zavřít popis alba 
  • 20.5.2007
  • 1 065 zobrazení
hesire
více  Zavřít popis alba 
  • 8.6.2014
  • 1 046 zobrazení
soumrak
fotky od Katy
více  Zavřít popis alba 
  • 24.5.2008
  • 1 013 zobrazení
imiisek
více  Zavřít popis alba 
  • 14.10.2018
  • 1 017 zobrazení
carmens
  • květen 2010
  • 997 zobrazení
zoltar
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 23.5.2015
  • 974 zobrazení
holoubkov
V sobotu 18.srpna 2007 se na rybníce a hasičském cvičišti uskutečnila Benátská noc. Za soumraku se loďky s lampiony vydaly od Ostrůvku směrem k hrázi, v půl desáté následoval ohňostroj a na cvičišti pokračovala zábava do ranních hodin. Akce se zúčastnílo odhadem 23 plavidel a tyto sledovalo několik stovek návštěvníků.
více  Zavřít popis alba 
  • 18.8.2007
  • 958 zobrazení
hevlinunascz
V závěru července jsem podnikl 350km dlouhou cyklovýpravu. Z Hevlína jsem zamířil do Hornu, odsud pak údolím řeky Kamp do vinařského městečka Lagenlois. Navštívil jsem tamní vinařské centrum zv. Loisium. Do Kremsu, brány Wachau, zbývalo jen pár kilometrů. Do soumraku jsem se údolím Dunaje dostal do Wosendorfu.
Druhý den jsem si projel zbytek údolí Wachu. U Emmersdorfu jsem po mostě překonal evropský veletok a po krátké zajížďce do Melku jsem se vracel po druhém břehu Dunaje. Ze zajížďkou k zřícenině hradu Aggstein jsem v odpoledních hodinách dojel do Mauternu. Tam jsem neodolal pohledu na klášter Göttweig. Po jeho prohlídce jsem se vrátil zpět do údolí Wachau. Podvečerní přeháňka mou pouť ukončila v Dürnsteinu.
Třetí den jsem se vydal na zpáteční cestu domů. Jel jsem podél Dunaje. Významnější zastávku jsem udělal pouze v Tullnu, kde jsem navštívil místní městskou zahradu. Potom jsem zamířil do Stockerau, odkud jsem odbočil na nejkratší trasu do Hevlína.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2009
  • 948 zobrazení
cervik-dobriv
Kinder Albánie II 2014
Po loňské zkušenosti s rodinnou expedicí, kdy jsme ze začátku netušili, do čeho jdeme a jak to budou děti zvládat, jsme letos opět vyrazili. Loni to byla pohodová dovolená, děti to zvládly výborně a teď už jsme věděli co a jak. Vybral jsem opět Albánii, protože je tam nádherná příroda a svoboda. Můžete si jezdit, kde chcete a taktéž kempovat. Lidé jsou příjemní a vstřícní.
To znamenalo zapůjčit si tři stroje ve firmě ASP Group Žebrák. Naplánovat nové trasy, které povedou kolem vodních přehrad, až k moři. Sbaleno jsme měli docela rychle, po loňsku jsme v tom již měli praxi.
Čtyři dny před odjezdem jsem dostal funglovku Access Max 700 4x4 LT Forest tentokrát v černé barvě. Musel jsem ještě na rychle najet nějaké kilometry aby se stačil ještě udělat servis. V pátek 15.8. ráno jsem vyrazil do Žebráku na servis a pro zbývající dvě čtyřkolky. Pro Vladí jsem dostal mého bývalého modrého Articata 700 TRV a pro nejstaršího šestnáctiletého syna TGB Blade 550 EFI IRS, kterého sedlal už loni. Ještě vyfasuji pár náhradních dílů, jako jsou řemeny do variátoru, relátka a brzdové destičky. Jen základní malé věci co nás mohou zastavit a nezaberou moc místa. Ještě namontovat zadní boxy od TGB a můžu z Žebráku vyrazit. Doma ještě namontuji držáky kanystrů a brašny. Večer ve 22 hodin, kdy jsme konečně naloženi, vyrážíme směr Černá Hora, ke Skadarskému jezeru do českého kempu, kde odstavíme auto a dál už konečně na čtyřkolkách. Cestu 1. 400km zvládáme za 26 hodin, díky ucpané Chorvatské dálnici.
V neděli donaložíme čtyřkolky a po obědě vyrážíme na hranice. Ryky z kempu nám zas pomáhá přes hranice převést čtyřkolku. Na benzínce měníme Eura za Leky a dotankujeme do plna. Dá tu platit i kartou. Potom už jen hotovost. Jen kolem dálnice a hlavních tahů najdete jednu z dvaceti čerpaček, kde je berou. Dokonce je tam i zvyk, že v době obědů mají hodinovou pauzu, kdy vám nenatankují, i když sedí vedle stojanu. Holt jiný kraj, jiný mrav. :-D Projíždíme městem Škoder, kde dokoupíme pečivo a za ním už mizíme v širokém řečišti Gjadër. Začíná se stmívat a tak v jednom z mnoha přítoku nacházíme plácek na spaní. Voda a dřevo v dosahu. Malé oblázky poberou naše vysoké nafukovací matrace. Oheň dohořívá a jdeme na kutě.
Ráno nás probouzí sluníčko a projíždějící čtyřkolka neidentifikovatelné značky. Teplá voda v potoce vybízí ke koupání. Zajíždím čtyřkolkou do vody a zapojuji 12V sprchu. Moc příjemná věcička na expedici. Po bezva koupeli míříme do pohoří Kushnen. Prašnou cestou šněrujeme řeku a projíždíme malé vesničky. Všude v dosahu vody jsou malá políčka. V jedné vesničce mají dokonce i veřejné osvětlení vyrobené ze zavařovacích sklenic. Pokrok nezastavíš. Za ní už začínáme stoupat na hřeben. Prašná cesta střídá kamenitou. Na první pohled to vypadá, že tu dlouho nikdo nejel, ale byla průjezdná. Jen pár padlých stromků jsme odházeli a přitom se kochali překrásným výhledem do údolí na druhé straně. Při sjezdu do údolí na TGB píská zadní brzda. Sjeté destičky, ale s tím se počítalo, že je po cestě budu měnit. V údolí u potoka přehazuji Maxovo lano od navijáku přes větev stromu, abych Bladea přizvednul a mohl sundat kolo. Děti se jdou koupat do průzračné vody, Vladí vaří oběd a já se mohu věnovat v klidu servisu. Krásná rodinná idylka. Čas je neúprosný a po koupeli musíme vyrazit dál. Stoupáme dál do kopců, míjíme malá políčka s obilím, kukuřicí, melouny. Sady s fíky, ořechy, a vinice . Za poslední vesničkou, už je zase jen tvrdá kamenitá cesta, po které vyjedeme až na hřeben, kde jsou už jen pastviny. Doléváme poslední litry benzínu do našich hladových nádrží a nabíráme směr Fushë Arrëz, kde najisto dotankujeme, ale musíme z hřebene dolů, což není tak jednoduché. Cesty zmizeli v trávě a něco málo co vidím v GPS je už dávno nesjízdné až po 20 km je malý náznak, že by to šlo. Odházíme pár padlých stromků, protáhneme se ostružinami a po hodinovém klesání jsme konečně na průjezdné cestě dolů do údolí. Na protější straně v údolí je vidět široká cesta, která vede z hlubinných dolů. Už to nejsou takové malé štoly s kolejemi a vozíky co se musí tlačit, ale rovnou do nich zajíždí náklaďáky. Těží se tu snad v každém pohoří. Konečně jsme dole u řeky, ale tady se bude stmívat dříve. Je čas hledat plac. Je tu jedna vesnička za druhou. Sjíždíme do řečiště, kde se brodíme, až pod vysoké skály, kde nejsme na očích vesničanům, můžeme rozdělat oheň a v klidu zakempovat.
Ráno opět vodou zpět na cestu, která vede do městečka kde natankujeme, dokoupíme pečivo a za ním zase do hor M.Munellës. Žádné prudké stoupání ani klesání. Cesta tu je zařízlá pár metrů nad řekou či potoky s průzračnou či obarvenou vodou vytékající ze štol. U jednoho malebného potůčku s křišťálovou vodou zastavujeme na několik hodin. Voda tu skálu omlela, tak hladce že je jak skluzavka končící v tůni. Hned to jdu s dětmi vyzkoušet, dáváme oběd a i si vypereme zaprášená expediční trička. Na rozpálené skále rychle schnou. Vzhledem k tomu, že tu nejde nikde kempovat, musíme dál. Míjíme několik bývalých komunistických táborů nucených prací. Voda vytékající ze štol je načervenalá a zapáchá. Zde kempovat rozhodně nebudeme a musíme z údolí ven. Po několika hodinách konečně opouštíme tuto soutěsku v místech, kde se buduje nová přehrada. Hned vedle ní dálnice. Sedmá hodina na krku a k přehradě je to kus cesty, tak jí na 25 km využijeme. V městečku RRëshen dokoupíme buřty a za tmy stavíme na břehu stan a opékáme dobrotu.
Za zpěvu žab vstáváme a dnes nás čeká objet velkou přehradu Ligeni i Ulzës. Tato přehrada je jedna z mnoha zásobáren vody pro zavlažování a výrobu elektřiny. Ve městečku Milot dotankujeme . Kousek za ním, ve městečku Lac, se majestátně tyčí několik komínů v opuštěné velké továrně. Hned za ní začínáme šplhat do pohoří M.Rodhes. Kamenitá cesta místy zasekaná ve skále nás vyčerpává. Po hodině dáváme přestávku u zachovalých bunkrů. Nedovedu si představit, že sem museli jezdit vojáci a zásobování. Po další hodině jsme na hřebeni a dojíždíme SUV, které řídí desetiletý kluk. Když nás spatří, za jízdy se přehazuje asi s tátou. Řídí příslovím - co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš. ? Projíždíme kolem skály, odkud vytéká po dlouhé době voda. Doplňujeme kanystry, poněvadž na vrcholu, kam míříme, nebude. Se soumrakem dojíždíme na vrchol, kde v 1600 m.n.m. nás zahaluje mrak, ale neprší.
Ráno nás budí zvonění zvonců ovcí, které se pasou kolem nás. Dnešní den se přesouváme k moři. Z vrcholu je krásně vidět ta modrá slaná louže. Po cestě míjíme velkou cementárnu, kterou jsme včera z dálky viděli a vypadalo to, jako odpalovací rampa na raketu do vesmíru. Za ní nám kříží náš směr magistrála, kterou se nám povedlo překonat v místech, kde jsou samá políčka a vodní kanály mezi kterými chvilku bloudíme. Potkáváme tu i jedno utopené tele v bahně značně v rozkladu. Most nám pomohl na druhou stranu, kde vjíždíme na poloostrov Kepi i Rodonit, kde na jeho konci zpřístupnili nové písečné pláže, na kterých dáváme oběd a koupačku. Přichází Ital s kamerou a ptá se nás, jestli si nás se čtyřkolkami může natočit. Prý točí dokument o albánském pobřeží. Za chvíli po něm přichází majitel kiosku, zda bych mu nepomohl spravit centrálu. Beru gollu a jde se na to. Byl to jen zaseklý plovák v karburátoru. Dostávám od něj dvě vychlazená pivka, která do nás jen zasyčeli. Je čas hledat místo ke spaní. Přejíždíme přes hřeben na pláž, kde jsme byli i loni ubytovaní. Zvoní telefon. Lukáš s Jirkou nás přijeli na svých Choprech navštívit, a svést se chvilku s námi. Večer vypráví, jak jim naložili motorku na přehradě Komani na malé loďky a převezli je 30 km na začátek údolí Valbone, které jsem jim doporučil. Bohužel čtyřkolky jsou moc velké a tuto přehradu už jsem 2x objížděl. Od kluků mám novou informaci, že se tam staví malý trajekt asi tak na 6 aut. Tak snad příští rok už se tam taky svezeme.
Ráno přehodnocuji, kam kluky vezmeme. Přeci jenom jejich těžké motorky nejsou dělané do terénu. Ukazuji klukům poloostrov. Jeho pláže, kostel a vojenskou minulost. Tam si dali mírný offroadek. Motorky odstavují pod stromem a zbytek jedeme na čtyřkolkách. S čelovkami na hlavách procházíme chodbami bývalé protinámořní opevnění. Potom už společně míříme k úpatí hor Thety. Nebylo to tak snadné. Na GPS jsem si zapomněl vypnout nezpevněné cesty a po šotolině, hlíně a louce dojíždíme ke kukuřičnému poli, kde se otáčíme zpět k asfaltové cestě. Kluci to za námi statečně dávají. Přitom asfaltka vedla 500 m za řekou, přes kterou jsme se nemohli dostat. Za tmi dojíždíme do dnešního cíle. Ještě nás čeká 300 m řečištěm k jeskyním, což čtyřkolky hravě zvládají. Lukášova osmnáctistovka se pomaličku prohrabává za námi. Rozděláváme ohýnek, opékáme buřtíky, ohříváme vodu na večerní sprchu a nafukujeme matrace pod výklenky jeskyně. Těžko by jste věřili že v 10 l vody se může osprchovat 7 lidí, ale jde to.
Po snídani se s Jirkou a Lukášem loučíme a mizíme do hor bádat. Je neuvěřitelné v jakých různých těžko přístupních místech jsou malé vesničky. Nad jednou takovou objevujeme krásný plácek se studnou. Spouštím do ní naše skládací umývadlo a vytahuji křišťálově čistou a ledovou vodu, kterou hned filtrujeme k pití. Také tu je kamenné napajedlo úhledně vysekané ve velkém balvanu, které čistím a napouštím. Kámen je od sluníčka rozpálený a po chvíli je voda teplá. Šimonek neváhá a v parném podvečeru se jde cachtat. Kousek stranou stavíme stan a děti nosí dřevo na večerní posezení u ohýnku.
Osmý, poslední den, je odpočinkový před cestou domů. Přeci jenom mě čeká 26 hodin za volantem. Jsme od hranic s Černou Horou pouhých 20 km a rozhodujeme se, že zůstaneme ještě jeden den na tomto místě. Kolem nás je spousta skalnatých útvarů připomínající naše Adršpašské skály, ale jen pár metrů vysoké. Jdeme je prolézt a pokochat se z nich. Tam, kde to šlo, mají mezi nimi vesničané políčka a pastviny, úhledně obehnaná kamennými zdmi a spletenými větvemi. Více v časopise QUAD
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2014
  • 1 010 zobrazení
birinjin
  • květen 2017
  • 954 zobrazení
petruno
Volno ve škole i v práci ve státní svátek osmadvacátého láká k výletu. Trochu s obavami plánuji výlet přes polskou tržnici, každý rok zhruba v tuto dobu jezdíme s klukama na nákup, kluci si vzájemně koupí vánoční dáreček. Je to paráda tržnice téměř prázdná a tak nákup zabere necelé dvě hodinky. Nakupuji pro známé a přátelé, kluci chtějí ihned s RC modely které si kupuji jezdit, musím říct rezolutní ne, obchodník ukázal veškeré funkce a tak ostrá zkouška bude až na Štědrý večer, kluci nařízení nepřijímají s potleskem a stále zkouší a přemlouvají. Jsem neoblomný. Velím do tanku v tank, spěcháme a odjíždíme směr Ratibořice, projdeme babičino údolí, důkladně prouzkoumáme vodní kolo, v kiosku dáme lehkou sváču a mažeme na nejvzdálenější cíl výletu, Kuks a Braunův betlém. Začínají být problémy se světlem, musím utéct z pevně fixovane stovky ASA na 400, i tak občas zapínám blesk. Odjíždíme k domovu se soumrakem. Cestou dávám klukům příklady a tím si opakují učení. Zastávka u kámoša na kafe a domů příjíždíme v noci. Počasí nám vydrželo, parádní den a tak nám nic nechybělo. Kluci mají zítra a pozítří podzimní prázdniny, tatí pojedeme ještě někam, ano, určitě něco vymyslíme. http://petruno.rajce.idnes.cz/Skaly%2C_sutry%2C_kameni./ Nespokojený i spokojený bráškové Ondra a Patrik. Nepokojený, proč ? Vzájemné dárečky, RC modely putují do skříně a objeví se až pod stromečkem na vánoce, to budou kruté téměř dva měsíce.
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 28.10.2013
  • 929 zobrazení
tabornici-hrusovany
Za pokladem draka Šmaka
Náš příběh začíná na počátku prázdnin léta 2015. Toho dne, kdy Gandalf sezval trpaslíky a hobity, ze všech končin naší země, na dýchánek do Dna pytle v Hobitíně. Asi sedmdesátka statečných se vydala na cestu do Kraje, země Hobitů. Cesta to byla nebezpečná, jelikož divočina skrývá nejednu nástrahu. I proto jsme se rozdělili na menší skupinky, abychom při pochodu nebyli tak nápadní. Překonat jsme museli širé pláně, hluboké lesy i divoké řeky.
Těsně před naším cílem nás přepadla tlupa skřetů, před kterou jsme se zachránili úprkem do Hobitína. Ve vesnici jsme se ubytovali a čekali, až se objeví tajný symbol označující místo Neočekávaného dýchánku. Za soumraku se rozzářil na dveřích nory a my, oděni do trpasličích stejnokrojů v barvě družiny, mohli vejít. Konečně jsme ho spatřili, Gandalfa Šedého, v celé jeho velikosti. Srdečně nás přivítal a povyprávěl nám příběh o Osamělá hoře. O mocném a bohatém národu trpaslíků, který horu obýval, o královském klenotu Arcikamu i o zkáze, kterou přinesl drak Šmak. V tom vstoupili do nory vůdci trpasličích klanů s písní Osamělé hory na rtech. Gandalf nás pozval na výpravu za osvobozením hory a všichni s bujarým jásotem souhlasili. Poté vždy hobit podepsal smlouvu, stvrzující jeho účast na výpravě. K němu se přidali jednotliví trpaslíci, jenž mu přislíbili svoje služby. Tak postupně vzniklo šest společností, AZGAL, EKRUN, GOROG, LOK, VORKHUL a ZAGAZ, připravených jako jeden muž čelit všem nástrahám cesty a osvobodit království Ereboru od draka Šmaka.
Hned druhého dne započalo naše velké dobrodružství. Ještě před rozbřeskem, se na louce objevili strašliví zlobři a my se s nimi museli utkat. Zachránil nás východ slunce, jehož paprsky zlobry zkameněly. Za soumraku byli nejstarší dvojce z každé družiny vyslány na velkou zkoušku odvahy, síly, obratnosti, odolnosti a bystrosti. Společnými silami úspěšně prošli útrapami a za odměnu od Gandalfa získali pro svoji družinu vlajku a hlavně mapu naší cesty s klíčem od Osamělé hory. Díky mapě jsme věděli kudy kam a tak jsme vyrazili. Během výpravy jsme prošli Roklinkou, kde nám pán Elrond pomohl přečíst měsíční runy na mapě. V temných hlubinách Mlžných hor jsme padli a poté s pomocí Gandalfa uprchli ze skřetího zajetí. Uprostřed noci jsme u řeky hráli proti Glumovi hru na hádanky. Jak jsme se blížili k Osamělé hoře, začalo se nebezpečí stupňovat, skřeti nám byli v patách a nedali nám oddechu. Úkryt jsme nalezli až v domě Medděda, jemuž jsme pomohli vyléčit jeho včely od zákeřného moru. Další naše kroky vedli do Temného hvozdu, plného nejrůznějších stvoření a nestvůr. Snažili jsme se postupovat co nejtišeji, ale obři pavouci nás stejně pochytali a zamotali do kokonů. Jen díky hobitovi, který ostatní osvobodil, mohla naše společnost pokračovat. Prošli jsme i říší Temných elfů a dostali se až do města Esgaroth, z něhož jsme již měli horu na dohled. Uprostřed noci jsme hledali tajný vchod do hory a čekali na správnou chvíli k jeho otevření. Uvnitř podzemní říše jsme spatřili obrovského draka, jak dřímá nad svým pokladem. Ale svojí návštěvou jsme ho rozlítili a ráno napadl náš tábor. Na skolení jsme museli spojit síly všech šesti společností a použít šest černých šípů. Drak byl mrtev a poklad byl náš, ale ne na dlouho. Na náš poklad si dělali zálusk i skřeti, uloupili náš nejcennější drahokam Arcikam. Ale my se nedali, vybojovali jsme si králův klenot zpět a definitivně skřety porazili…
Byl to další tábor plný táborových her, jak bojovek, tak i klidnějších her, které si žádali vytříbenou mysl. Volné chvíle jsme vyplnili mezi družinovými zápoleními a turnaji. V parných dnech, kterých letos bylo opravdu hodně, jsme se chladili hrami s vodou či v řece, stříkáním vody z hasičských proudnic a jednou jsme byli na koupališti v Rouchovanech. K pohodě na táboře přispěli velkým dílem i kuchaři a jejich velmi chutné jídlo. Sedmnáct dní uprostřed lesa, v klidném údolí řeky Rokytné, uteklo jak voda. Každý z nás si z tábora odvezl nejen část pokladu, nějakou tu odměnu či diplom, ale hlavně ranec zážitků s kamarády, na které se ještě dlouho vzpomíná…
více  Zavřít popis alba 
  • únor 2013
  • 979 zobrazení
Reklama