Hledání

708 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

ondrejhavelka
Když si vzpomenu na dva roky cestování po Africe, vybaví se mi hlad a žízeň. Většina území subsaharské Afriky je pro gurmána stezkou odvahy. Někdy není co jíst, jindy to nemá žádnou chuť a odporně to páchne nebo je to polosyrové maso neznámého původu, ze kterého lze snadno chytit nebezpečnou chorobu.
Saharská Afrika, alespoň její severní část, je v tomto směru úplně jiná. Od Maroka až po Egypt je dobrého jídla všude dost. Mezi typická jídla tam patří kuskus, tažín a shawarma.
Kuskus je jednou ze základních potravin severoafrické kuchyně. Je to spařená krupice z pšenice, ječmene nebo prosa. Kuskus se při přípravě nevaří, ale zalévá vroucí vodou nebo vařícím pokrmem. Podává se zeleninou nebo masem. Zvláště v Alžírsku jej připravují výtečně a servírují s vynikajícím napěněným čajem.
Tažín je severoafrický pokrm, ale zároveň také keramická nádoba, v níž se pokrm připravuje. V kuželovité nádobě se většinou dusí zelenina s masem. Nejlepší tažín dostanete v Maroku a v Mauretánii, kde k jídlu nesmí chybět silný mátový čaj.
Shawarma je blízká řeckému gyrosu nebo tureckému kebabu. Jedná se o čerstvé hovězí, jehněčí, kuřecí, skopové či telecí maso zalité tahinou nebo hummusem (chuťově výrazné zálivky), zabalené do tenkého chleba. Dle mého názoru dělají nejlepší shawermu na světě v Sýrii, ale mluvíme-li o africké gastronomii, nejlepší je patrně egyptská. V Egyptě také stojí za ochutnání pálivé košari a vynikající nakládaná zelenina s balkánským sýrem (cestovatel se ovšem neubrání občasným střevním a žaludečním komplikacím). Po jídle je nepsanou povinností vychutnat silnou kávu připravovanou v džezvě a vodní dýmku.
Při pobřeží jsou základem jídelníčku plody moře. Kromě běžně známých ryb jsme ochutnali také murénu, rejnoka, barakudu nebo žraloka, i když raději se na tyto tvory díváme pod vodou při potápění. Nejchutnější rybou je pro nás kanic. Na Madagaskaru vám ho rybář připraví na ohni přímo na pláži, zatímco jeho kolega vám vyleze na palmu pro kokosový ořech a to všechno skoro zadarmo.
Patrně nejhladovější oblastí Afriky je sahelský pás, což je zcela vyprahlé území mezi Saharou a tropickou Afrikou, táhnoucí se od Senegalu napříč kontinentem až k Súdánu. V Sahelu je to s jídlem opravdu hodně špatné, chybí tady totiž i ovoce a zelenina, která v tropických oblastech zdařile maskuje nedostatek potravin. V Sahelu jsme byli několik měsíců a ve vzpomínkách mi zbyla jen rajčata, jahodové sušenky, písek mezi zuby, pocit hladu a šílené žízně. Katastrofální nedostatek pitné vody ukazuje fakt, že například v Mali zaplatíte za pitnou vodu i několikanásobně více než za lahev koly.
Trest za pití jiné než pitné vody může být v subsaharské Africe tvrdý a rychlý. U nás to byl opakovaný zánět močových cest a dva několikadenní pobyty ve špinavých nemocnicích.
Příjemným překvapením v hladových zemích Sahelu byl Súdán, kde mimo válečné zóny najdete dostatek jídla a dokonce i nějakou tu chuť. Zvláště shawarma je tam dobrá a chutné jsou i sladké koblihy podávané k ranní kávě. Zajímavé je stravování v Burkině Faso, kde se na ulici najíte jen ve stanovenou dobu. Brzy ráno je ve stáncích k dostání jakási houska s máslem. Potom až v poledne se v ulicích objeví stařeny s podivně páchnoucími hrnci plnými fazolové kaše. Za hodinu vše uklidí a do večera se prostě nenajíte.
V rovníkové Africe jsme hlad upláceli ovocem. Pár týdnů je to celkem bez problému, ovšem po delší době se na ovoce už nechcete ani podívat. Potom přijdou vhod poklady buše. Ochutnali jsme ze zoufalství několik zvířat a raději jsme nechtěli vědět, co vlastně jíme. Asi nejpodivnější stehýnko, nápadně podobné lidskému, jsme pozřeli v Ghaně. Naopak nejchutnější stehýnka byla ta žabí, servírovaná na Madagaskaru s výbornými houbami. Žába má chuťově blízko kuřecímu, je ale jemnější a lahodnější.
V Malawi je národním jídlem síma, což je kaše bez chuti podávaná s rybou z jezera Malawi. Je těžké uvěřit tomu, že kaše nemá žádnou chuť, ale je to opravdu tak.
Zářivou výjimkou mezi hladovými zeměmi je Etiopie. Národním jídlem je tam tzv. inžara, což je velká nakyslá placka podávaná s masem (často syrovým) nebo se zeleninovou přílohou v období masového půstu, který se v Etiopii důsledně dodržuje před křesťanskými svátky a v průběhu roku každou středu a pátek. Nakyslá placka se zpočátku zdá být nepoživatelná. Cestovatel ale nemá na vybranou, protože v Etiopii se nic jiného na ulici nepodává. Po několika dnech si začne na tajemně zvláštní chuť (zprvu nápadně připomínající zvratky) zvykat a nakonec se do ní zamiluje. V Etiopii se také vyrábí několik značek místních piv, kterým nelze nic vytknout, možná i díky tomu, že několik pivovarů tam stavěli Češi.
Gurmánským zážitkem číslo jedna je v Etiopii káva. Ta totiž původně pochází právě odtud a lze říci, že káva je jedním z nosných pilířů etiopské kultury. V malých vesnických kavárnách (hliněných chýších) každé ránou posypou podlahu čerstvě namletou kávou. Uprostřed chýše se na čerstvou trávu připraví žhavé uhlíky, na které se položí keramické nádoby s úzkým hrdlem, ve kterých se připravuje káva. Místo sítka se do keramického hrdla nacpe tráva a káva se rozlévá do typických malých šálků bílé barvy s barevným zdobením. Chuť je opojná. Podle mého názoru (podepřeného zkušeností ze sta zemí celé planety) jde o nejlepší kávu na světě a veliký gurmánský zážitek na africké dobrodružné stezce gurmánské odvahy.

Více v nové knize Cesta k branám Damašku VÝCHODNÍ AFRIKOU. Koupit online: https://www.bux.cz/afrika/cesta-k-branam-damasku-vychodni-afrikou-1

Autor
Ondřej Havelka – cestovatel a religionista. Procestoval více než 100 zemí celého světa. Nezávisle prošel několik oblastí zasažených válkou. Na svých dobrodružných výpravách se zaměřuje na odlehlá domorodá etnika, jejich kulturu, historii a religiozitu. Napsal několik knih, mezi nejnovější patří cestopis Cesta k branám Damašku VÝCHODNÍ AFRIKOU a pohádka Jak se trpaslík Ferina stal egyptským faraonem.
více  Zavřít popis alba 
91 komentářů
  • prosinec 2015 až srpen 2016
  • 5 232 zobrazení
  • 23
volfi
2012-08-22 Plavecké soustředění Tišina - DEN 4
Tyršovo koupaliště Rakovník, trénink, kliky, dřepy, stezka odvahy
Více informací na http://jakubvolf.webnode.cz/ a http://slavie-new.cv-region.cz/
Ke stažení na http://www.ulozto.cz/xEZQu7G/2012-08-22-plavecke-soustredeni-tisina-den-4-zip
více  Zavřít popis alba 
  • 22.8.2012
  • 4 364 zobrazení
  • 7
tyll
co k tomu dodat, slavily se strejdovi 40-cetiny. Kde? No na Smraďavce. Sestava skvělá, narozeniny jak mají být!! :-) Slavilo se, tančilo se, koupalo se, byla stezka odvahy i tombola o věcné ceny - a oslavenec letěl nad Alpami!!
více  Zavřít popis alba 
  • 1.6.2013
  • 3 921 zobrazení
  • 9
rozrustamese
  • 25.6.2016
  • 3 673 zobrazení
  • 5
itoka
střílení, stezka odvahy, koupák, Kokořín, Bludiště, skoky do vody, v buse
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2009
  • 1 573 zobrazení
  • 0
jednicky
Na poslední chvíli, v novém kraji, s dalšími dvěma jedničkami se konal neopakovatelný cirkusárký tábor! Veterinář, Hurvínek a Mánička, pošťák a drby z Kardašky, rybník, klucí, lvíček první v řadě, světoznámá cukrárna, atributy, upíří stezka odvahy, pramice, kejklíři, fantastický puťák, narozeninová oslava, pletení z pedigu, taneční....to vše byl 20.tábor 1.dívčího oddílu!
více  Zavřít popis alba 
  • červen až červenec 2009
  • 1 202 zobrazení
  • 0
vavrinovi
Silvestr 2009 jsme se rozhodli stravit v Krusnych Horach v obvykle sestave..velke diky letosnim organizatorum: Fanymu, Pavle,Fifimu a Ilci: poznali jsme opet neco noveho..krome bezek, lyzi a sauny jsme řádili i ve hrach, tentokrat vitezil twister, dřevěná věž, uno, jungle speed, rosady a mesto, jmeno. Spestrili jsme si pobyt hororem a naslednou stezkou odvahy-za to velke dik Fanymu, Martě a Pepovi, a taky honbou za pokladem po Perninku, ktery zakopala vynalezava Ilca. O silvestrovske noci, byla soutez o nejkrasnejsi bryle, kterou zorganizovala a zaroven zasponzorovala Dejna, vitezem se stal Fifi se svymi lahudkovymi brylemi v tesnem zavesu byl Pepa-s bio odpadkovymi brylemi. Hlavni cena byla lampion pratelstvi, ktery jsme spolecne za vitezneho pokriku a zpevu statni hymny (i te slovenske) tesne po pulnoci vypustili...
hodne stesti vsem v Novem roce 2010 a ten dalsi silvestr u nas v Beskydech!! kde každá baba, co je jednú nohú v hrobě, jezdí na lyžách ....
Kategorie: rodina-přátelé
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2009
  • 922 zobrazení
  • 0
mysticsmile
Velký park městyse Svitávka na Blanensku se o sobotním podvečeru 6. října rozezněl asi stovkou dětských hlásků. Ještě před setměním tam hučelo jako v úle a drobotiny převážně v maskách bylo všude plno. Místní ochotnické divadlo společně s dobrovolnými hasiči uspořádali Dýňovou slavnost a stezku odvahy.
„Úvodem Vás chci pozvat do Skleníku na prezentaci Ochotnického divadla, jež uspořádalo koncem prázdnin Příměstský tábor a kolekci snímků z Ferdovy olympiády místního Mateřského centra,“ pozdravila přítomné paní Miroslava Holasová. Ještě připomínám, že partnerem dnešní akce je Všeobecná zdravotní pojišťovna. U stolku Vám děvčata změří krevní tlak a děti dostanou upomínkové předměty.“ Mnozí využili nabídky a šli se na výstavky do Skleníku podívat. A pak se již program rozběhl naplno. Závodivé hry probíhaly v rychlém sledu, všichni si užili spoustu legrace. Děti dostaly za snahu a nejlepší masky sladkou odměnu.
Setmělo se, obludy a pohádkové bytosti z vykotlaných dýní na jevišti mihotavě svítily. Všichni se vydali na strašidelnou asi kilometrovou stezku městysem. Na drobotinu čekaly ohňové a zvukové efekty, roztodivné příšery, cesta kolem hřbitova, snad největší úspěch měl nebožtík v rakvi. Několik odvážlivců si s ním i podalo ruku.
Po návratu do parku dostaly všechny děti diplom za odvahu a lízátka. „Děkujeme za účast, přijďte pátého prosince na Mikulášskou nadílku a čtrnáctého vypustíme Ježíškovi balónky přání,“ zazněla do úplné tmy poslední slova paní Miroslavy Holasové.
Jen doplním, že tak skvěle připravená akce pro děti se dnes vidí jen zřídka. Je vidět, že na vesnici drží lidé stále pospolu a rádi se do veřejných akcí zapojují. K hladkému průběhu přispělo i vlahé počasí. Jako by ani nebyl říjen a léto chtělo děti naposledy pozdravit.
Více: http://www.svitavka.com/
více  Zavřít popis alba 
  • 7.10.2012
  • 852 zobrazení
  • 0
hortenzia
V době letních prázdnin pořádá Jezdecký klub MINIFARMA ve Sloupu v Čechách týdenní pobyty pro děti a mládež.Je připraven pestrý program pod stálým dohledem dospětých vedoucích v malém kolektivu. Na děti čeká 2x denně příprava a jízda na koních, pomoc ve stájích, hry, táborák, stezka odvahy, návštěva Lesního divadla a výlety.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 15.8.2011
  • 771 zobrazení
  • 0
zskola
Během letošního vodáckého kurzu jsme na vodu vyrazili jak v raftech, tak i na kánoích. Zbyl i čás na horolezení, orientační běh a noční stezku odvahy. V albu také videa.
Kategorie: dětisportzábava
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2012
  • 768 zobrazení
  • 0
rozrustamese
  • 11.7.2013
  • 748 zobrazení
  • 0
klasek51
  • 4.7.2013
  • 737 zobrazení
  • 1
vikin1
několik málo fotografií ze stezky odvahy
Kategorie: dětizábava
více  Zavřít popis alba 
  • 30.7.2012
  • 717 zobrazení
  • 0
absolvent2017
Karneval, stezka odvahy, olympiáda
více  Zavřít popis alba 
  • září 2016
  • 693 zobrazení
  • 2
matak
Prodloužený víkend, na který se děti těší půl roku...hádejte proč... protože se jede pouze s tatínkama, že? A to jim bohatě stačí, aby se do té panenské přírody s tatínkama těšily jako na Ježíška. To jsou samé vejlety, výpravy na houby, plovárna, cyklistiké výpravy, pečení buřtů a, stezky odvahy, prostě jak se píše v našich stanovách KST (Klub Spřátelených Tatínků) Snažíme se potomkům zkvalitňovat dětství.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2012
  • 697 zobrazení
  • 0
kupcovka
V říjnu jsme měli pár oslav a setkání s kamarády,přijela prababi,dětičky absolvovali stezku odvahy Katovou uličkou.Všichni jsme byli u zubaře.
více  Zavřít popis alba 
  • podzim 2010
  • 701 zobrazení
  • 0
zsdetska
1. den – Cesta nám utekla jako voda a už jsme byli tady. Rozdělili jsme si pokoje, dobře se naobědvali a hurá ven. Prošli jsme okolí, zahráli pár her na seznámení s animátory, ale dozvěděli jsme se i nějaké novinky o sobě navzájem. Povídali jsme si o ročním období a děti pak vytvářeli z přírodnin okénka, které charakterizovaly každé období v roce. Po večeři jsme měli za úkol vytvořit ve skupinkách krabice, které nám budou po celou dobu pobytu sloužit jako „třídičky“ na odpad. Také se vyrobila krabice ztrát a nálezů.

2. den – Ráno jsme šli na rozcvičku, která byla o vodě. Protože bylo krásně, vynechali jsme učení a šli jsme do nedalekého města Maletín, kde bylo nádherné hřiště, kde jsme strávili celé dopoledne. Na zpáteční cestě jsme šli najít studánku, u které skřítci nechali zašifrovaný vzkaz. Museli jsme najít a dát dohromady šifry celé abecedy. Po obědě a odpoledním klidu jsme se pokoušeli rozluštit vzkaz od skřítků. Když se nám to podařilo, šli jsme se podívat na krátký dokument o koloběhu vody. Když jsme zjistili, jak koloběh vody funguje, šli jsme ven, kde na nás čekala stanoviště, na kterých jsme po skupinách plnili úkoly, které se koloběhu vody týkaly. Před večeří jsme si sestavili pravidla chování a všichni jsme je podepsali, čímž jsme se zavázali k tomu, že je budeme dodržovat. Po večeři jsme si po pokojích vytvořili velký plakát, který jsme si vytvořili podle toho, jak se nám to líbí. Tento plakát jsme si každý nalepili na své dveře.
P.S.: Fotky z těchto dvou dní jsem nahrávala 2 hodiny :-D Přeji krásný den. Tereza

3. den – Po každodenních rituálech (rozcvička, úklid, snídaně, příprava na program) jsme vyrazili do nedalekého lesa, kde měly děti za úkol otevřít studánky. Děti byly rozděleny do skupinek po třech (tentokrát tak, aby ve skupince byly roztříděny všechny tři třídy) a musely spolu secvičit jednoduché pohyby, které byly zapsány na „studánkách“. Když sestavičku správně předvedly, dostaly bodík a mohly pokračovat v otevírání. také kreslily rozdíly mezi vesnicí a městem. Odpoledne děti absolvovaly hru s názvem MOUNT EVEREST. Opět na nedalekém kopci měly děti připravená stanoviště „menší hory“, kde měly úkoly, které závisely pouze na náhodě (házení kostkou, vytahování špejlí a hra „kámen, nůžky, papír“), a ty rozhodly, kterým směrem se budou moci odebrat. Nakonec všechny děti dosáhly vrcholu Mt. Everestu a odnesly si zázračná semínka. Ty si zasadily každé na svůj talířek.

4. den – Ráno se děti učily, poté jsme se vydaly na krátkou procházku okolo rybníka, který je vedle chaty. Po cestě jsme poznávali různé rostliny a živočichy. Když jsme po obědě vyšli ven, na vstupních dveřích děti našly vzkaz od skřítků, kteří si stěžovali, že nemají žádné domečky a prosili nás, abychom jim je postavili. Vydali jsme se tedy do lesa, který jsme ještě nenavštívili, našli hezké místo a pustili jsme se do díla. Děti to moc bavilo a úžasně se jim to povedlo. Poté jsme popošli o kousek dál, podívat se relativně zblízka na větrné elektrárny, které tady máme kolem sebe. Po svačině jsme šli znova ven, protože krásně svítilo sluníčko a bylo nádherně a všichni si vyrobili panáčka z přírodnin. Po večeři si děti mohly vybrat, jestli se budou dívat na pohádku, nebo si budou hrát nějaké hry. Což se dětem moc líbilo.

5. den – Děti se po snídani chvíli učili, po svačině jsme vyrazili ven. Okolo chaty měly děti území, na kterém měly získávat odpovědi na otázky, které dostaly. Po úspěšném vyplnění jsme šli na oběd. Po odpoledním klidu jsme si povídali o přírodě, protože byl Den Země, tak jsme se rozhodli, že trochu vyčistíme les. Nejprve děti závodily o to, kdo nasbírá více papírků (předtištěných) z lesa. Poté si povídaly o třídění odpadu. Po svačině se vyráběli roboti z vymytých PET lahví, papíru jiných ozdůbek. Kdo byl se svým výtvorem spokojen, šel na hřiště hrát fotbal nebo vybíjenou. Po večeři se konala TALENTMÁNIA, které se účastnila cca třetina dětí. Ostatní byli důležitými diváky, kteří podporovali a nakonec vybrali vítěze.

6. den – Šestý den, tedy v sobotu, jsme udělali dětem radost a vynechali jsme rozcvičku. Po snídani jsme se chvíli učili a poté šly děti ven a tam si mohly vybrat, čím se zabaví. Na výběr byly švihadla, míčky všeho druhu a spousta her. Po obědě jsme vyrazili do vedlejší vesnice Miletín (kde jsme už jednou byli), protože na tamním hřišti se konala akce „Pálení čarodějnic“. Tam bylo připraveno osm stanovišť, na kterých si děti vyzkoušely různé čarodějnické aktivity. Například míchání lektvarů, zachraňování pavouka ze sítě apod. Večer se pořádala diskotéka, na které si děti zatančily na písničky, které byly na jejich přání.

P. S.: Omlouvám se, ale internet je dnes ještě pomalejší než předtím. Takže fotky z dalších dní dodám buď ve středu, nebo až o víkendu až se vrátíme. Děkuji za pochopení :-) Tereza

7. den – I když je neděle, děti se po snídani učily. Po svačině jsme vyrazili do nedalekého lesa, kde si děti do hlíny vytlačily stopy zvířat, a pak si je sádrou vylily. Po obědě jsme opět vyrazili ven, kde jsme měli připravené tři stanoviště, kde jsme se opět setkávali se zvířaty. Po odpolední svačině jsme již zůstali v budově, kde jsme kreslili přání pro naší zdravušku, která zrovna dnes má narozeniny.

8. den – Ráno měly děti rozcvičku, ale netradiční, protože jsme zůstali vevnitř. Po krátkém učení jsme vyrazili ven, kde měly děti volný program. Hrál se fotbal, skákalo se přes lano, točilo se na kolotoči… Po obědě si byly děti vyzvednout v lese ztvrdlé stopy, které v neděli vyráběly. Pak je čekala docela náročná hra, která závisela na komunikaci a kooperaci každého třídy. Byl to maraton, kdy děti stály na stanovištích, a mohly se pohybovat pouze omezenou trasou. Děti si tak musely předávat informace, a lístečky, ze kterých poté skládaly obrázky. Večer nás čekal táborák. Krásně jsme si zazpívali, opekli špekáčky a chleby, a čekali jsme, až se setmí. Ve tmě jsme dětem oznámili, že je čeká ještě stezka odvahy. Všichni zdárně došli zpět do budovy!!!

9. den – VÝLET! Konečně jsme se dočkali, a vyrazili jsme na výlet. Počasí nám přálo, takže celou dobu svítilo sluníčko. Navštívili jsme hrad Bouzov a Javoříčské jeskyně. Všem se nám to moc líbilo.

10. den – Středeční počasí nebylo příznivé, takže jsme se na něj připravili a program celého dne jsme situovali do budovy. Ráno jsme se opět trochu učili. Před obědem jsme hráli hry na stmelování kolektivu a odpoledne jsme vyráběli z papíru, plastu, trubiček, apod. talíře s naším nejoblíbenějším jídlem. Dětem se to moc povedlo.

11. den – Venku bylo krásně, takže jsme oželeli učení a vyrazili jsme ven. Prošli jsme se krásnou procházkou po okolí. Před obědem hrály děti hru na obchod. Háček byl v tom, že si „peníze“ musely vydělat. Takže skákaly přes švihadlo, skládaly ručníky, … Pak si mohly koupit to, na co měly dostatek peněz. Po obědě na nás čekala cesta za pokladem. Každá třída šla zvlášť po desetiminutovém rozestupu. Po cestě jsme museli splnit několik úkolů. Když jsme ale zdárně došli do konce, čekal nás tam sladký poklad.

12. den – A hurá domů. Balíme se, uklízíme a jedeme!
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2016
  • 684 zobrazení
  • 0
tukan96
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 30.8.2014
  • 658 zobrazení
  • 0
zskola
Během letošního vodáckého kurzu jsme na vodu vyrazili jak v raftech, tak i na kánoích. Zbyl i čás na horolezení a noční stezku odvahy. Mnozí z nás si také prožili předem neplánované chvíle.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2011
  • 646 zobrazení
  • 0
pepajarek
Koupání Uničov, příprava na stezku odvahy a dozvuky odvážné stezky...
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2009
  • 652 zobrazení
  • 0
tabormoja
Při Faktoru Strachu prošly děti pět strašidelných úkolů. Po hledání mince v talíři červů to byla ochutnávka šíleného koktejlu. Po něm skok do neznáma a nakonec stezka odvahy s dvěma úkoly. Vybrat z potkaní sklenice víčko od pití a sebrat odvahu při zjišťování, co je ukryto v tajemných bednách. Už můžeme prozradit, že v jedné z nich byla naše vedoucí Nikola :)
více  Zavřít popis alba 
  • 22.7.2011
  • 625 zobrazení
  • 0
mariess
PONDĚLÍ - Úspěšně jsme zahájili první táborový den. Hned ráno jsme si složili mapu světa a zopakovali jednotlivé kontinenty, které během našeho dobrodružství poznáme. Dopoledne jsme se věnovali s Katkou a Ondrou angličtině a někteří z nás si malovali závěsný talíř v keramické dílně Milušky Pomijové, ostatní vyráběli pod vedením Martiny černošský náhrdelník a jednoduchý hudební nástroj či slušivý náramek. Po výborném obědě nás čekalo rozdělení do čtyř týmů (názvy jsme si vymýšleli sami!): Evropané, Prdeláči, Pompeje a Husité, a při soutěžích a pohybových hrách jsme získávali body a dobývali jednotlivé světadíly. Nejlépe se dnes vedlo Evropanům, ale to je teprve začátek:) Zítra pokračujeme!
PS: Asi jste si stihli všimnout, že na táboře letos dobýváme i skákací hrad, zapůjčil nám ho SMO Bukovská voda a děti si ho ve chvílích volna opravdu užívají.
ÚTERÝ - Jaké bylo? Dopolední angličtina, při které se děti letos opravdu snaží a lektoři je nestačí chválit:), další tvoření s Jarmilou, Martinou i Miluškou v dílně. Odpolední klání mezi jednotlivými týmy o vlaječky, kterými získáváme nová území ve světě. Na hrázi rybníka Velký jsme si na odreagování dali hru "kyselý ksicht" (děti vám ji určitě vysvětlí a můžete si s nimi zahrát), hod na cíl, chůzi po skoro-kladině a poznávali jsme potraviny dle chuti. Na základně nás pak čekala sladká i zdravá svačina a také všemi oblíbený skákací hrad.
STŘEDA - Dnes jsme se všichni těšili na výlet do Pelhřimova. A nenechali jsme si ho zkazit ani příliš vysokými teplotami. V pětipatrovém Muzeu rekordů a kuriozit jsme obdivovali různá česká NEJ- (největší botu, nejmenší hrací karty, nejdelší vánoční prskavku, obří zámek z čokolády atd.), některá nás naopak dost pobavila (největší zubní kartáček, největší pletená čepice nebo pyžamo, do kterého se prý nacpalo 98 dospěláků!) a dokonce jsme se pokusili některé rekordy překonat, ač neúspěšně. Využili jsme měřič síly, frňákoměrku, pažoměrku i lebkoměrku. Odtud jsme se přesunuli do sklepení na strašidla a pak jsme ještě zavítali do pelhřimovského pekla. I když někteří z nás byli obezřetní a dali přednost pevné země pod nohama než temnému podzemí. Dále bylo nezbytné uspokojit naše bříška, takže vyzbrojeni zmrzlinou nebo ledovou tříští (rodiče prominou) jsme se vydali na oběd do rodinné restaurace manželů Zachových. Ti nás pohostili vynikající polévkou a ještě lepším řízkem s bramborem, tečkou byl pak lahodný meloun. Mňam! Pro děti pak nastala nejlákavější část výletu - ROZCHOD po skupinkách po obchodech s cílem "něco si koupit". Dopadlo to dobře, spokojeni byli nejen obchodníci, ale zejména my, protože děti se vrátily v plném počtu. Po návratu do K. Řečice jsme se odměnili zaslouženým odpočinkem u filmu a pochutnali si na domácích buchtách od maminek a babiček. Moc děkujeme! K večeru jsme se přesunuli na školní dvůr, kde jsme si opekli buřty a díky "Mistru Šenymu" jsme si mohli zazpívat u kytary. Po příjemném posezení jsme si rychle přichystali pelíšky na noc a vydali jsme se směrem k rybníku "Šlechťák", protože tady byl start STEZKY ODVAHY. A nebyla ledajaká! Šli jsme po světýlkách, plnili jsme úkoly, čelili jsme chrochtajícím prasatům (i když?) a jiným roztodivným zvukům a těšili se do cíle. Zvládli jsme to všichni! Někdo úplně sám, jiný ve dvojici s kamarádem. Domníváte-li se, že jsme byli znavení a ospalí, máte pravdu, nicméně ve družině řada z nás ožila a nějak se nám nechtělo spát... A tak až když odbila na řečické věži půlnoc, ukládali se ke spánku i poslední vytrvalci.
ČTVRTEK - Budíme se tak nějak postupně od 6.30 hod, vylézáme ze spacáků a vítáme nový sluníčkový den. Snídani si dopřáváme venku, kdy je ještě příjemně. Dopoledne se vrháme do tajů angličtiny a také vytváříme originální trička technikou "sypaná batika". Po obědě jsme navštívili místní soukromé muzeum rodiny Adámkových ve mlýně a věřte, že je na co se dívat! Pan mlynář nám vyprávěl nejen o historii řečického mlýna, ale i o našem zámku, připojil zajímavosti ze světa řečického sportu a nakonec nám ukázal spoustu domácích zvířat, která zde chovají. Prostě prohlídka byla jedna báseň, děkujeme!
Odpoledne jsme se ještě utkali ve vodní balónkové bitvě, přesunuli jsme se do Austrálie a zahráli si na klokany a pak kóóónečně přišla chvíle, kdy byl nafouknut skákací hrad. Ale to už jsme byli hodně unavení, takže jsme byli rádi, že se začínali trousit první rodiče. Zítra na viděnou!
PÁTEK - Dnes dobýváme Ameriku, hrajeme si na indiány, dotváříme vlastní fotky do podoby indiánské, zdobíme se čelenkami a místo Anetek, Janiček, Honzíků a Toníků zde máme jen Zářící hvězdu, Rychlého geparda, Malého medvěda, Tančící oblak aj. Při angličtině rozšiřujeme slovní zásobu a pouštíme se i do obtížnějších slovních her. Po obědě si dáváme polední pauzu s Karlíkem a továrnou na čokoládu (snažíme se tak vyhnout největšímu pařáku) a pak už se naše čtyři týmy utkají s hasičskými stříkačkami v těžkém boji o "sestřelení" nepřítele pomocí hadice a vody. Jde nám to výtečně, a tak na konci jsme mokří beze zbytku všichni. Protože se naše putování po světě blíží k cíli, nezbývá než vyhodnocení a předání pamětních medailí s kotvou uprostřed. Kapitáne, plavba jest u konce, tak snad za rok AHOJ!
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2015
  • 628 zobrazení
  • 2
fotoskola
Školní rok 2008/2009
Tradiční soustředění zpěváčků sboru Slunečnice na Nivách u Vsetína. Kromě zpívání s paní učitelkou Lucii Šupíkovou se děvčata a Láďa věnovali výtvarné činnosti, sportovali, soutěžili v různých disciplínách a bavili se při večerních hrách, nacvičování divadla a noční stezce odvahy. Všem dobře vařila paní Šárka Petlachová. Nakonec několik pohledů na chatu, okolní podzimní přírodu a pár přírodních detailů.
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2008
  • 600 zobrazení
  • 0
ddmsteti
Letní dětský tábor probíhal v tématu Skřítkové a strašidla ze Země Nezemě. Každý den měly děti za úkol najít Skřítka Čepičku, který jim pokaždé přinesl úkol. K tomu, aby vše mohly plnit se musely rozdělit do skupinek.Každá skupinka si musela vymyslet jméno a zároveň pomalovat tričko. Vznikly tyto skupiny (koťata,včelky,bubliny,sovy,motýli,pavouci a rudáci). Během hry, děti získávaly bubáčky, za které si mohly nakupovat potřebný materiál ke karnevalu nebo naopak se sbíraly za to, že zlobily. Na konci byly všechny odměněny. Všechny děti se moc rády zapojovaly do her a těšily se co je bude čekat následující den.
Navštívili jsme soutěsky v Hřensku, projeli jsme se na lodičkách. Podívali jsme se na Jedlovou horu, kde se děti prolezly v korunách stromů v lanovém centru. Také jsme se projeli na motokárách, vždy za doprovodu vedoucího. A ty děti, které měly odvahu, vyzkoušely obří houpačku. Protože nám počasí přálo, tak jsme celý den strávili na koupališti v Jiřetíně. Ke konci tábora jsme měli stezku odvahy.

PODĚKOVÁNÍ:
Tímto bych chtěla poděkovat za krásně strávený týden. Všechny děti byly velice hodné a poslušné.
Děkuji všem vedoucím a instruktorům, kteří vše zvládli na POHODU.
A příští rok opět nashledanouuuu!!!!

Radoslava Špačková
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2014
  • 607 zobrazení
  • 1
reklama