Hledání: Vodojem - Trhové Sviny kóta 497

Pro dotaz Vodojem - Trhové Sviny kóta 497 jsme našli 175 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
📅 Naplánujte
celý nový rok.

Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021
Kalendare2021
peterth
Zajímavá technická památka, nachází se na dominantním vrcholu kóty 497. Nedaleko odtud je tzv. "Skautský park" a dále doleji Buškův Hamr.
Vodojem by postavem roku 1931 pražskou firmou Kress. Vodovod projektoval Ing. František Doskočil, zámečnické práce (a zřejmě i umělecko-kovářské) měla na starosti zdejší firma Karla Paška. Po stavební stránce je stavba znatelně ovlivněna prvorepublikovým funkcionalismem. Charakteristickým znakem jsou pak 2 odvětrávací komíny na střeše se zaslepenými odvody (jeden stále však plní původní účel). Díky poloze byly nezbytné i hromosvody.
Místo je zajímavé nejen výhledy na město, kostel sv. Trojice a na Slepičí hory, ale i křížkem z roku 1912 a atmosférou, kterou dotvářejí košatějící se stromy...

GPS: 48°50'3.045"N, 14°37'38.210"E

podrobnější článek zde: http://www.pkmodely.estranky.cz/clanky/trhovosvinensko--i-vojenska-historie---/vodojemy-trhovosvinenska-i--vodojem-trhove-sviny---kota-497.html

Stav I. 2011, přidány 2x foto konec XII. 2013 - očištěný nálet, přidáno foto konec XII. 2014, I/2017, 4/2017, 8/2017, 9/2017, 10-11/2017, 7/2018, 9/2018, 12/2018, 8/2019, 10/2019, 4/2020

foto z počátku 30. let (repro: F. Stráský, Životy Ladislava Stráského, s. 141)

Přidány bonusy:
* hydrant fy. Kress Praha - ul. Branka stav I/2015
* další hydrant nad Weysserovým parkem - konec Svatotrojiční ul.
* hydrant před Trajerovým mlýnem u čp. 276 (také 3/2019)
* hydrant v Sokolské ulici 1/2018
* hydrant fy. KRESS u aut. nádraží v Borovanech 9/2018
* podobný hydrant také ve Slavči : https://peterth.rajce.idnes.cz/Krizky_kolem_Slavce_a_Zaluzi_Mohurice_II._8._2018/
* hydrant v T.S. na náměstí je vidět ve videu zde: https://www.facebook.com/MestoTrhoveSvinyNaStarychPohlednicichAFotografiich/posts/1547786188733035 - cca v čase 12:40 - "Hygienické zásady zásobování vojsk pitnou vodou (1957)" https://www.youtube.com/watch?v=HGHjKMbNwHM&feature=youtu.be&t=758
Kategorie: architektura
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2012 až duben 2020
  • 330 zobrazení
barbarelax
  • 14.9.2013
  • 1 206 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
padestre
Tendrová lokomotiva 477.0 (známá také jako Papoušek) byla původně vyvíjena jako řada 476.1. První série 38 kusů, dokončená v roce 1952, byla dodána s tímto označením, přestože byla překročena zadaná hmotnost lokomotivy. Druhá série 22 kusů byla dodána v roce 1955 již jako řada 477.0. Lokomotivy druhé série měly pro zlepšení jízdních vlastností a rozložení hmotnosti již z výroby zmenšený vodojem o 2 m3. Lokomotivy první série byly později přeznačeny a byly upravovány podle druhé série.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • červenec 2013
  • 623 zobrazení
kamilpokorny
Stavebně, historicky i technicky jedinečný a unikátní podzemní prostor v Brně pod vedlejším kopcem za Špilberkem už dosloužil a možná bude zlikvidován!
více  Zavřít popis alba 
  • 3.9.2016
  • 496 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
tuzr
Akce cykloturistů TJ Turista a OKČT VOKD Ostrava-Poruba za teplé podzimní neděle směřovala především do Ostravy-Hošťálkovic na novou rozhlednu a k vysílačům na kopci, odkud bývá pěkný výhled, ale kouřmo a smog dohlednost zhoršili. V teplém dni dozrávaly zahradní maliny, viděl jsem poprvé koně žrát větvičky smrku s jehličím, zajeli jsme do Hlučína, kde mělo být koláčobraní (bohužel až odpoledne), poprvé jsem byl u vodojemu na kopci ve Velké Polomi, odkud je pěkné panorama (za lepšího světla). Na vodojem vidím každý
den z oken našeho bytu. Dnes v pondělí jsem viděl v Porubě kvést "zlatý déšť". Na severovýchodě Moravy rostou konečně houby a tak budu muset na ně.
více  Zavřít popis alba 
29 komentářů
  • 14.10.2012
  • 433 zobrazení
klobouk17
U Veverské Bítýšky v poli jsem narazil na podivný objekt. Chyběly mu dveře, tak jsem nahlédl dovnitř. V první místnosti byla celkem hluboká štola se žebříkem. Na dně štoly vedla jakási roura. U stropu šloly naproti dveřím byly další dveře. Nebylo možné se k nim dostat, takže můžu jen odhadovat, co bylo za nimi. Pravděpodobně nádrž plná vody. To jsem zjistil zvenku, když jsem objekt obešel zezadu. Do nádrže byla proražená díra. Našel jsem poblíž rovnou dlouhou dřevěnou tyč, dlouhou asi 3 metry. Tyč jsem vnořil do otvoru v nádrži, abych změřil hloubku. Ač jsem hůl zanořil až do dvou metrů, na dno jsem nedosáhl. Takže hloubka bude asi velká a na utopení to stačit bude.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 20.9.2012
  • 370 zobrazení
jawag
Po mnoha nevlídných,šedivých dnech se konečně ukázalo sluníčko :-) . A tak hurá ven,samozřejmě i s foťákem.Dnešní vycházka mě zavedla na kopec na jižním okraji HK označovaným též Zámeček či o kousek dál Rozárka /s výhledem na HK/.Nabízím vám kostel sv.Jana s malým hřbitovem, hradeckou hvězdárnu, vodojem a konečnou u kostela sv. Antonína na Novém HK.

Trocha historie: Kopec svatého Jana, někdy zvaný Konstanc, leží na jižním okraji města. Návrší dosahuje sice jen 278 metrů nadmořské výšky, ale v rovinatém kraji je to vršek nápadný. Roku 1521 tady nechal hradecký měšťan Lukáš Hostovský, uváděný i jako Forman, s Václavem Kydlínem a dalšími založit kostel zasvěcený památce "Mistra Jana Husi, Mistra Jeronýma Pražského a jiných věrných mučedníků českých v naději svatých". Jméno návrší mělo připomínat místo potupné smrti Husovy, po třicetileté válce však bylo změněno do dnešní podoby.
Na návrší až do té doby žádný kostel nestál, pouze od roku 1505 kaple. V roce 1530 už kostel prokazatelně existoval a ten dnešní vznikl v letech 1675 - 1693, když původní kostel zchátral. Byl ovšem tolikrát upravován, že by jej tehdejší stavitelé poznali jen stěží. Kostel je dřevěný a kolem omítnutého přízemí vede loubí se stříškou na dřevěných sloupcích. Roubená zvonice je starší než kostel, bývá datovaná k roku 1583. Stojí stranou kostela až u hřbitovní zdi: v přízemí je osmiboká, v patře přechází ve čtyřhran.
Kostel sv. Jana Křtitele na Novém Hradci Králové byl vystavěn na místě původní kaple a pozdějšího dřevěného kostela, který nechal postavit r.1530 měšťan L.F.Hostovský z Hostovic na památku významných osobností husitského hnutí Jana Husa a Jeronýma Pražského. Již zřejmě v této době byl kolem kostela založen hřbitov i když první písemná zmínka o něm pochází z r.1579.
V raně barokní době r.1675 byl kostel rozbořen a poté v letech 1680 – 1692 tesařským mistrem Václavem Matoušem znovu postaven.
Dnešní podobu dostal v r.1836, kdy byl dostavěn ochoz podél lodi kostela.
Součástí obvodových stěn lodi je 8 dřevěných nosných sloupů vystupujících jako pilastry na vnitřních a vnějších obvodových zdech.
Součástí hřbitova je dřevěná zvonice (rovněž evidovaná chráněná kulturní památka) postavená v 2.pol. 17.stol. V ní jsou 2 zvony: jeden z r.1583 se jménem „sv.Jana Husi“ a druhý majestátní z r.1609. Zvon sv.Jiří z r.1505 byl za 1.svět.války zrekvírován.
Na hřbitově odpočívá řada významných osobností Hradce Králové, za všechny je možno jmenovat Ladislava Jana Pospíšila (1848-1893) - náměstka starosty a "osvoboditele města z pout hradebních“ s dalšími členy jeho rodiny.

Vodojem, tyčící se nad městem na kopci sv. Jana, nejvyšším místě v Hradci Králové, představuje jednu z typických dominant města a zajímavou technickou památku.
Věžový vodojem se nachází na kopci sv. Jana. Byl vybudován v letech 1936-37 firmou bratří Papouškové pro tehdy samostnou obec Nový Hradec Králové (i v současnosti pokrývá pouze spotřebu této městské části). Do vodojemu je čerpána voda ze sousedních podzemních vodojemů, v nichž je akumulováno cca 20 000 metrů kubických pitné vody, což se rovná 1,5 denní dávce zásoby vody pro celý Hradec Králové i okolí.
Vodojem připomíná antický sloup, jehož hlavici tvoří výrazná vodní nádrž, zatímco patku vytváří střecha podepíraná po celém obvodu sloupy, pod kterou je umístěn vchod do věže. Nosná železobetonová konstrukce vodojemu je po celém obvodu dříku obalena hmotou z režného zdiva, v ní jsou na čtyřech místech vertikálně zasazena osvětlovací okna. Středem dříku je vedeno vodovodní potrubí, kolem kterého spirálovitě stoupá schodiště. Stěna nádrže je hladce omítnuta a je ozdobena třemi plastickými horizontálními pásy. Věž je vybavena dvěmi vyhlídkovými terasami: první je umístěna pod nádrží po obvodu dříku a druhá je na střeše nádrže se zábradlím a lucernou.Vodojem je stále funkčním zařízením, prohlídky pro veřejnost se konají pouze při zvláštních příležitostech.

Hradecká hvězdárna a planetárium se nachází na Novém Hradci Králové nedaleko, dominanty Nového HK, vodárenské věže. Stavba hvězdárny byla realizována v letech 1947 až 1961. Platenárium s průměrem 6,6 metrů sice nepatří k největším, ale zcela jistě je nejstarším v ČR, slouží již přes 50 let. Hvězdárna a planetárium neslouží jen vědeckým pracovníkům, ale i veřejnosti, např. pozorování Slunce, nebo programy pro děti. Aktuální program je k nalezení zde http://www.astrohk.cz

Předchůdcem novohradeckého kostela sv. Antonína, Poustevníka, byl původně gotický, později zbarokizovaný kostel stejného zasvěcení na Slezském předměstí. V souvislosti s vnitropolitickým vývojem a válečnými aktivitami Marie Terezie (konflikt s Pruskem) bylo roku 1766 rozhodnuto přestavět město Hradec Králové v pevnost. Záhy nato bylo započato s bořením rozsáhlých předměstí. Obyvatelé Slezského předměstí byli vystěhováni na Nový Hradec, kde jim měl být také na náklady eráru postaven kostel stejného zasvěcení náhradou za Santiniho kostel, který začal být bořen 5.května 1766. Základní rozvržení nového předměstí provedli vojenští stavitelé, kteří vytvořili sídlištní schéma ve tvaru velkého čtverce, jehož osou se stala silnice k Vysokému Mýtu. V místě, kde silnice vybíhala na kopec sv. Jana, byl hradeckým městským stavitelem Františkem Kermerem postaven nový kostel sv. Antonína Poustevníka. Kermer tu projevil schopnost citlivě zasadit novostavbu kostela do urbanisticky nejúčelnějšího místa, které uzavírá prospekt silniční aleje. Plánován byl rovněž špitál přiléhající ke kostelu, ale k jeho realizaci nedošlo. Se stavbou bylo započato v říjnu 1769 a dokončen byl 1774. Při stavbě byl využit materiál ze zbořeného kostela.Více zde:http://www.antonin.cz/
více  Zavřít popis alba 
98 komentářů
  • 20.2.2012
  • 345 zobrazení
jirka-suchomel
Vodojem v areálu vodáren v Rozdělově
V areálu vodáren v Rozdělově dodnes stojí unikátní vodojem ze 30. let minulého století. V roce 1933 jej podle projektu akciové společnosti ČKD Libeň postavila kladenská firma Hrabě a Lozovský. Šlo vůbec o první vodojem v Československu postavený celý z oceli. Nosnou konstrukci věže tvoří osm sloupů, rozestavěných na půdorysu pravidelného osmiúhelníku (vepsaného do kružnice o průměru 10,3 metru). Konstrukci zakrývá plášť z cihlového zdiva, který má tepelně izolační funkci. Samotná nádrž vodojemu se nachází ve výšce 25 metrů nad zemí.
Vodu do vodojemu dodávala čerpací stanice skrytá v lese při cestě na Velkou Dobrou. V současnosti už vodojem svému původnímu účelu neslouží, odstaven byl v roce 1996.

Vodojem v Rozdělově (v lese)
Nový rozdělovský vodojem pochází se stejné doby jako sídliště Vítězného února. Postaven byl v roce 1963 Vodními stavbami Praha podle projektu M. Bartáka. Původní vodojem by totiž technicky nezvládal rozvod vody do třináctipatrových věžových domů, navíc by rozvíjejícímu se sídlišti nestačil ani kapacitně. Železobetonová konstrukce měří 51 metrů. Vodojem dodnes funguje, zásobuje vodou čtvrť Rozdělov.

Vodojem Na Vysokém
Postaven byl v 50. letech 20. století na haldě dolu Zápotocký. Sloužil výhradně pro potřebu železáren a voda sem byla čerpána z dolu Zápotocký, který se nachází pod vodojemem. V současné době je mimo provoz.

Zdroj: http://www.kladnominule.cz/
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • leden 2009 až březen 2012
  • 353 zobrazení
janetanner
jedna mrazivá procházka na vodojem s krásnou vyhlídkou na město
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
400 komentářů
  • únor 2012
  • 323 zobrazení
kolopetr
jáma pro vodojem a přívod do Kácova.
Kategorie: dokumenty
více  Zavřít popis alba 
  • 17.11.2015
  • 305 zobrazení
peterth
Stavba vodojemu vzniklá podle projektu stavebního Ing. Františka Doskočila pochází z roku 1927 a byla postavena fy. Lanna z Prahy. Je součástí komplexního systému tzv. besednického skupinového vodovodu (vznikal v letech 1924–28, stavěly ho fy. Kress, akc. spol., a Lanna, akc. spol. v Praze). Vodovod po dokončení napájel 4 obce a to Něchov, Nesměň, Besednice a Todně. Celkový náklad na postavení tohoto vodovodního systému činil 993 tis. Kč, přičemž stát se podílel částkou 520 tis. Kč. Vodovod využíval silných pramenů ze svahů Besednické hory (podchyceny roku 1883).

GPS: 48°49'53.974"N, 14°34'16.898"E

* galerie /stav konec června 2012/ jako dokumentace ke článku: http://www.pkmodely.estranky.cz/clanky/trhovosvinensko--i-vojenska-historie---/vodojemy-trhovosvinenska-ii--vezovy-vodojem-nechov.html
* poslední obrázek je panoramatický Google street view
Kategorie: architektura
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • léto 2012
  • 314 zobrazení
bele
ALB 162 - Expedice My Lan po stopách zásobování vodou města Nymburk.

Při návštěvě města Nymburk rozhodně stojí prohlídka vodárenských věží. Starší je

TURECKÁ VĚŽ

V jižní historické části města Nymburka, 100 m jižně od Náměstí Přemyslovců stojí u zbytku městských hradeb stará vodárna, známá jako „Turecká věž. Svůj název dostala podle tureckého nebezpečí, které ohrožovalo Evropu.

Původně na tomto místě stála dřevěná věž s vodárnou, která se v r. 1597 zřítila. Proto se městští radní rozhodli postavit novou, zděnou. Vodárna nepravidelného osmibokého půdorysu s portálkem a čtvercovými okénky byla postavena v r. 1597a byla v provozu až do 1. světové války.

Labská voda se čerpala z mlýnského náhonu žentourem, poháněným mlýnským kolem nedalekého mlýna do zásobníku umístěného ve vodárenské věži. Dále byla rozváděna samospádem žleby nebo dřevěným potrubím do pěti městských kašen.

Několikrát od svého vybudování byla opravovaná, v 19. stol. dokonce 2x.

SECESNÍ KLENOT

Světlý kalich secesní městské vodárny ční vysoko nad koruny kaštanů jako připomínka jedné z hradebních věží, které kdysi stávaly v těchto místech, na břehu Malých Valů, v Jízdecké ulici. Kované zábradlí na vrcholu věže slouží jako skvělá rozhledna generacím kavek, které se odtud s křikem rozlétají do všech koutů města

Válcová vodárenská věž s bohatým secesním dekorem byla uvedeno do provozu 1.července 1904, předcházela mu ovšem náročná jednání městského zastupitelstva, které řešilo zásobování města vodou (a souběžně také plynem) již od roku 1900

Secesní městská vodárna tak vice než 100 let spolehlivě zásobuje město vodou

Věž se tyčí daleko do okolí, její celková výška je 37 m a objem vodojemu 412 m krychlových. Největší dominantou jsou chrliče ve tvaru démonů. Ze zadní části je potom kašna do které tryská voda. Voda je přivedena fontánou ve tvaru rybí hlavy.

Vodojem vyprojektoval známý pražský architekt Osvald Polívka, v tehdy velmi populárním secesním stylu. V Nymburce navrhl ještě několik dalších budov – např. vilu dr. Tomáše Černého na Zálabí (dr. Černý byl jeho tchánem a v Nymburce měl své letní sídlo) či dům dr. Brzoráda s reliéfem příjezdu princezny Elišky Přemyslovny do Nymburka na dnešní Palackého třídě.

Technické řešení je dílem Jana Vladimíra Hráského.
více  Zavřít popis alba 
95 komentářů
  • 17.10.2012
  • 294 zobrazení
klobouk17
Vodojem v ulici Bellova byl postaven v letech 1969 až 1973. Podle návrhu Tomáše Černouška jej realizoval podnik Sigma Olomouc. Vodojem má výšku 30 metrů a vejde se do něj 700m3 vody. Výška hladiny se nachází 439m.n.m.
Kategorie: architektura
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 21.4.2007
  • 295 zobrazení
pohranicnituristika
OBRAZOVÁ GALERIE K TÉMATU (029-CHE): hraniční přechod Mýtina/Neualbenreuth (1-6), Železná hůrka (7-10), Kyselecký hamr s Kyseleckým pramenem (11-16), rozcestí u hraničního znaku 8 (17-18), Dyleň (19-41, z toho vrchol 19-26, pozůstatky turistické chaty 27-32, pozůstatky pohraniční roty 33-41), historické hraniční znaky a zajímavé vyznačení hranice v Dyleňském lese (42-77, z toho historické hraniční znaky 9 a 9D s letopočtem 1844 42-43, historický hraniční znak 11 s letopočtem 1774 44-48, Napoleonův kámen 49-54, kámen Střed Evropy a Granátová studánka 55-67, historický hraniční znak u hraničního znaku 11/4 68-70, skalisko u hraničního znaku 9/10D 71 a u hraničního znaku 10/4D 72-73, hraniční znaky 9/6-0/1C a 9/6-0/1D 74-75, shluk hraničních znaků 10C, 10-1C, 10-1D a 10D 76-77), historické hraniční znaky na Mohelenských pláních (78-105, z toho hraniční znak 12 78, hraniční znak 12/8 79-81, vodojem a hraniční znak 13 82-90, začátek hraničního Mikulášského potoka a hraniční znaky 14 a 14C 91-95, tok hraničního Mikulášského potoka 96-98, konec hraničního Mikulášského potoka a hraniční znaky 15D a 15 99-105), historické hraniční znaky v posledním úseku Dyleňska (106-120, z toho hraniční znak 16 a podmáčené hloučky okolo něj 106-109, hraniční znak 17 110, cesta u Slatiny a hraniční znak 17/6 111-113, hraniční znak 18 114, hraniční znak 19 115-116, hraniční znak 19/4 117, hraniční znak 20 118, hraniční znak 21 119-120), důl Dyleň (121-125), cesta u hraničního znaku 19/5 (126-128) a u hraničních znaků 20/3 a 20/4 (129-130), hraniční přechod Broumov/Mähring (131-139), celnice a pomník v Broumově (140-143), vyřazené hraniční znaky z období před rokem 1918 (144-145), vedení hranice v popisovaném úseku (146-158).
více  Zavřít popis alba 
  • 1.11.2017
  • 301 zobrazení
fotkyweb
Posílení vodovodu - připojování na nové potrubí provedla firma Obis Nová Paka
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • prosinec 2008 až říjen 2014
  • 290 zobrazení
jirka-suchomel
Chátrající vodojem nedaleko nádraží Praha - Běchovice na trati Praha - Kolín (a dále). Dovnitř se naštěstí dostat nedá, vchod je zazděný, avšak dírou ve zdi je možno dovnitř nahlédnout.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.1.2019
  • 387 zobrazení
takjo
Program: Jednání členské schůze v hotelu Kladno - vyhlídka ze střechy hotelu - bývalý vodojem v Kladně-Dubí - zámek Smečno - rozhledna Veselov nad Družcem
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 11.4.2015
  • 287 zobrazení
daniel-cino
ALB 328 - V 19. století již kapacita staré vodárny rychle rostoucímu městu nestačila, a tak město v rámci celkové modernizace nechalo vybudovat zcela nový vodovod i s novou vodárenskou věží. Krásná secesní věž ve tvaru kalicha byla postavena r. 1904 podle projektu Osvalda Polívky. Kulatý železný vodojem je umístěn v nejvyšší části věže: dno je 26,5 m nad terénem, vrchol střechy pak 37 m. Objem nádrže je 412 m3. Celá památka je dodnes funkční.

Stejnou událost trochu na jinou notu nabízí bele: http://bele.rajce.idnes.cz/Nymburk_ocima_ptaka_Noha%2C_ptaka_Noaha_a_ptaka_Ptaka/
více  Zavřít popis alba 
78 komentářů
  • září 2014
  • 271 zobrazení
mach1
  • 11.4.2015
  • 349 zobrazení
pier
  • 6.9.2008
  • 233 zobrazení
Reklama