Hledání: Vyplouváme

Pro dotaz Vyplouváme jsme našli 86 výsledků.

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

rumcaja
Při výletu ke kamarádům na chalupu zjišťuji,pro vodáka uspokojivý stav vody v řece.
To odstartovalo telefonování otrlejším kamarádům,vodákům.
Po dvou dnech jsme pod Římovskou přehradou čtyři chlapi a tři lodě.
V Doudlebech táboříme na mým oblíbeným fleku a jdem do hospody.Bohužel,příliš hlučné,než abychom vytáhli nástroje.Šipkaři by nás převálcovali :-(,ale dobrý..
V sobotu vyplouváme před polednem.Místy je hnusnej protivítr,což vadí hlavně na olejích v nadjezích.Řeka však má i krásné proudné pasáže s peřejkami a prahy..
Navštěvujem cestou kamarády na chalupě a večer doplouváme do ČB.
Krásná akce.Malše a její okolí je špica !
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • letos v březnu
  • 108 zobrazení
rumcaja
V úterý večer spich říčních vlků v Boršově v Arše,kde jsem domluvil hraní..
Jelikož přijeli skvělí hudebníci,byl to moc fajnovej,komornější večer.
Spíme pod střechou kempu.
Přejíždíme do Branné,odkud vyplouváme.
Dobrá nálada,zatím neprší..
V ČK zastavujem u Majzlíků na zahradě,kde jsme nahlášení na pizzu.
Začíná pěkně pršet.Navíc se se Svaťou nedobrovolně koupeme na jezu "U Nepotopitelných".Asi nás Brácha z nebezských výšin pošťouch,při vzpomínce na jejich loňský cvaknutí,které dalo jezu jméno..
Na konci Krumlova rozhodujem zůstat v kempu Na Trojici,jelikož jsme mokří a déšt sílí..
Převlíkáme se a jdeme na pivo Na Trojici,kde občas míváme sleziny.
Ráno se klube modroha a sluníčko vysílá paprsky do kraje..
Dnes doplouváme na Náhodu pod Třísov,kde po krásným večeru u ohně,trávíme noc.
Při pátku doplouváme do Boršova,vracíme se nahoru pro auta,vyzvedáváme Dana u vlaku a jedeme do Jahoďáku.
Na Hubertu už skoro není tympl..Hraje se do čtyř do rána..
V sobotu stavíme připravenou pagodu a probíhají denní soutěže,večer zapálení potlachového ohně posvátným ohněm,jež nám opět rozdělal třením dřev k.Bob.
Večerní soutěže měli vysokou úroveň. Za zpěv jsme ocenili 5 míst..
Kamarád Drak se dosápal k sedmdesátce,k čemuž jsme mu blahopřáli a byl obdarován,mimo jiné i pokladem Jahodovýho Draka..
Když jsem odpoledne v Lomu osiřel..........................,nebyl jsem sám...
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2019
  • 136 zobrazení
navi
Kategorie: krajinalidésport
více  Zavřít popis alba 
  • 15.9.2019
  • 54 zobrazení
stepankavila
  • září 2019
  • 70 zobrazení
6simona
  • 2.9.2019
  • 83 zobrazení
pastickar
Léto je v plném proudu a tropické teploty lákají vyrazit na vodu. Nedalo moc práce vymyslet kam, jelikož kolem Ohře to moc prošmajdaný nemáme a příroda je v Podkrušnohoří nádherná.
Po nekonečných osmi hodinách ve vlaku jsme konečně v podvečer 27. června vystoupili v Kynšperku nad Ohří. Ten večer se toho už moc vymyslet nedalo, neb ve vlaku nešlo dělat nic jiného, než špuntovat plechovku za plechovkou. Za vděk jsme dali vodáckému tábořišti na místním hřišti, kde jsme ještě do nočních hodin kecali u kiosku.
Ráno bylo potřeba nechat vyspat nejmladšího člena výpravy (mě), jelikož na vše je potřeba jít s námořnickou rozvahou. Bedy s Bobešem zatím doběhli do konzumu pro snídani a nějakej ten lahváč. Kolem 10. dopolední konečně vyplouváme. Bobeš, jakožto nejzkušenější vodák, nám hned ze začátku zopakoval základní vodácká pravidla – nevynechat jediný kiosek, seznámit se s řekou (udělali jsme se s Bedym hned po nalodění) a neříkat veslu pádlo (nebo obráceně, to už nevím…). Cesta utíkala krásně, po třetím převrhnutí Bedy zjistil, že si zapomněl utáhnout sud, takže má vše promočený, ale o tom to je. Večer jsme strávili v tábořišti Dronte, na kraji Sokolova.
V sobotu to pralo už od páté ranní, naštěstí jsme šli včera večer celkem brzy spát, páč zavřeli kiosek. Na dnešní plavbu jsme se těšili asi nejvíce, budeme plout kolem hradu Loket a jen těžko budete hledat hezčí panorámata. Škoda jen, že z vody nejde fotit, páč máme vše v sudech. Nicméně by byl hřích tady nezastavit a nejít na pivo ke Švejkoj do hospody. Luxusně napojeni jsme pokračovali v plavbě podél Svatošských skal až do kempu Liapor na kraji Karlových varů. Večeře na grilu, nachlazená plešková Plzínka, sprcha a karban. V noci mě střídavě budilo chrápání dvou medvědů, a když jsem konečně zabral, tak nad Varama spustil půlnoční ohňostroj u příležitosti MFF. Ležíce v trávě mi to nepřišlo jako senzace, ale jako vyhozený prachy. Nicméně se musím vžít do rolí chudáků umělců, kteří tou dobou chlastali zadara v pětihvězdičkových hotelech, a sponzorující Zbrojovka jim zřejmě zaplatila málo šampusu, to bych hned ráno taky napsal petici…
Nás ovšem hned po ránu čekala dlouhá plavba přes celé Vary, která ovšem byla odměněna nezapomenutelným zastavením v kempu Hubertus. Na první pohled totálně sociální tábořiště, ovšem hned na ten druhý pohled zjistíte, že personál, který tu tvrdě maká již od velikonoc, je prostě naprosto v pohodě a jídlo, které nám připravili v boudě z prken, předčilo většinu jídel v podnicích, které si říkají restaurace. Následoval sjezd divoké peřeje, ovšem nás, starý vodáky, už nic nerozhodí. V kempu Na Špici v Radošově definitivně končí naše plavba.
Po krásném probuzení na kraji řeky odevzdáváme kajaky (nebo čluny), no prostě ty naše lodě a dál už jdeme hezky pešky, nic se totiž nemá přehánět. Úmorná vedra ovšem pokračují a červená turistická značka se tady krapet vzdaluje od řeky, což mělo za následek nedostatek hospod a podobných zařízení. Časem zmizely i místní konzumy a v zájmu záchrany života nám nezbylo, než popojet vláčkem ze Stráže nad Ohří (kde si nekoupíte ani dešťovou vodu) do Perštejna. Zdejší kemp na hřišti byl ovšem zavřený a místní pivovarská restaurace nás vykopla ještě za světla. U řeky byl naštěstí ještě malý kempík, ale když nám paní v kiosku znalecky řekla, že Plzeň nepovažuje za pivo, tak jsem se prostě sebral a odešel do nejbližší krčmy, kde sice Plzeň nestála za velkou pochvalu, ale měli otevřeno až do noci, k dispozici krásnej volnej pokoj se sprchou, a já si mohl ošetřit všechny rány, dlouhým putováním způsobené. Bedy neodolal a dorazil za mnou. Jen hrdinný Bobeš zůstal věrný vodáckému životu a přespal u řeky, což ho psychicky krapet poznamenalo :-).
Po ránu jsme se opět všichni sešli a pokračovali dál, přes úžasný hrad Šumburk až do lázeňského městečka Klášterec. Výborná zahradní restaurace, prohlídka zámeckého parku, relax v aquaparku… Odpočinek byl už potřeba. Bobeš večer zjistil, že ho to pěšky nebaví, přesedl na ponorku a odjel domů. To se někdy stane i mezi drsnými chlapáky. My už toho s Bedimírem měli taky celkem dost, týden v kuse na slunci zanechá následky i na velbloudoj. Poslední noc jsme strávili v autokempu U Jezu, kde jsme jim vyplenili lednici od všech Kingswoodů a podobných srágor, ale večer to docela přišlo k chuti.
Po snídani nás čekal výstup na hrad Egerberg a pak už jen cesta do Kadaně. Obídek, prohlídka středověkého náměstí, naplnění batohu Plzní, kteroužto tedy odborná veřejnost nepovažuje za pivo, a pak už dlouhá cesta vlakem až domů.
Bylo to krásné a doufám, že na podzimní expedici už opět pojedeme v plném počtu :-).
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2019
  • 211 zobrazení
msladna
Tento týden jsme se slavnostně rozloučili s dětmi, které v září odcházejí do základní školy. Na zahradě MŠ pro ně byly přichystány úkoly, které prověřily připravenost do školy. A to vše formou hry na námořníky. Všechny děti obstály výborně. Budou z nich šikovní školáci. Potom následovalo šerpování, darování knih z edice První čtení, slavnostní přípitek dětským šampaňským a na závěr sladká tečka od paní kuchařky. Tak vzhůru na palubu, školáci, po prázdninách vyplouváme.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.6.2019
  • 122 zobrazení
marzit
Dva týdny na Jadranu, letos vyplouváme z Pirovacu
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2019
  • 669 zobrazení
kajdule
Vyplouváme. Výlet po Středozemí před námi. Ta loď je opravdu ohromná. Plavbě zdar!
více  Zavřít popis alba 
  • 17.11.2018
  • 38 zobrazení
vodaci-duchcov
Splouvání jedné etapy na Ploučnici ( úsek Česká Lípa - Horní Police = 14,2 ř. km) a jedné etapy na Labi (úsek Děčín - Bad Schandau = 21,6 ř. km). Na Ploučnici nás jelo celkem 8 lodí a jeden kajak a na Labi jen 3 lodě a kajak. Na Ploučnici byl najzajímavější úsek od baterkárny k soutoku s Robečským potokem, kdy koryto řeky meandruje a občas je zarostlé vrbičkami. Méně zkušení jedinci, tak předvádí občas zajímavé kousky.

Na chalupě v Kunraticích se sjíždíme v pátek po 17. hodině. Večer se griluje, klábosí, popíjí a děti si mezitím hrají na zahradě. V sobotu ráno postupně vstáváme, někdo již brzy, někdo trochu později. V 9:45 vyrážíme do České Lípy na startovní pozici, abychom složili lodě z vleků. poté přejíždí řidiči s auty do Horní Police, odkud se následně vrací vlakem. Vyplouváme kolem 12. hodiny. První zajímavé místo přichází hned za železničním mostem, kde ja malý stupeň, ale krom menšího zalití se žádné větší koupání (narozdíl od předchozích roků) nekoná. Na krátkém úseku kolem baterkárny se ještě trochu soulodí v menších skupinkách a pak už následuje asi 1,5 km dlouhý úsek s meandry a vrbičkami. Od soutoku s Robečským potokem se koryto napřimuje, trochu rozšíří a již není tak zarostlé. U jezu před Stružnicí dáváme lehkou svačinu, jelikož máme již hlad, ale do hospody ve Stružnici je to ještě asi 2,5 km. Zanedlouho tedy vyrážíme od jezu, abychom byli co nejdříve v hospodě. Cestou se stačí jedna posádka i nedobrovolně vykoupat. A pak že se nikdo nevykoupe :-) Ve Stružnici přistáváme kolem 15. hod. a vydáváme se asi do 150m vzdálené restaurace Čapkárna. Dáváme si jídlo a pití a po hodně opět usedáme do lodí. Cestou je ještě pár zajímavých míst na sjíždění, ale krom učesání větvemi se opt žádné koupání již nekoná. Kolem 17. hodiny připlouváme do Horní Police k zaparkovaným autům. Nakládáme lodě a pak ještě sledujeme šermířské vystoupení, které se koná v rámci poutě, jež se v obci zrovna koná. Po příjezdu na chalupu opět roztápíme gril, a jako v pátek se klábosí a popíjí. Vzhledem k určité únavě odcházíme spát dříve než předchozí noc.
V neděli ráno snídáme a pomalu balíme a připravujeme se na odjezd. V 9:30 hod. odjíždíme do Děčína. Tentokrát ale již v menším počtu. Po složení lodí na nábřeží v Děčíně odjíždí řidiči s auty do Bad Schandau a následně se vrací opět vlakem. Na vodu nasedáme již před 12.hodinou. Labe teče svižně. Pohodovou jízdu komplikuje silný protivítr, jež přetáčí špičky lodí s dětmi. Situaci po několika kilometrech řešíme tím, že kajak uvazujeme na provaz za loď. Já sedám k Věrce na loď, Tondu usazujeme do kajaku a Mates vyfasoval kajakářské dvojpádlo. A hned se jelo o dost lépe a rychleji. Jízdu nám občas zpestří vlny od proplouvajících lodí a chvílemi se cítíme jak na moři :-)
Před Hřenskem zastavujeme, abychom se najedli. Máme za sebou asi polovinu trasy a státní hranice je nadohled. Kolem Hřenksa to neteče skoro vůbec asi 3 km. Na německém území tok opět trochu zrychluje, ale již ne tak rychle jako v Česku. Přesto Kilometry ubíhají celkem rychle. Plujeme rychlostí 1 km za 9 min. Do Bad Schandau jsme dopluli dokonce s 3/4 hodinovým náskokem oproti předpokladu a za ztížených podmínek protivětru. Nakládáme lodě na vlek a vydáváme se zpět do Duchcova, kam dorážíme v 18:15. Akce byla opět vydařená.

Krtek :-)
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2018
  • 187 zobrazení
biblos
Opouštíme Miami a nabíráme kurs směr Bahamské ostrovy.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 10.11.2017
  • 238 zobrazení
jagr1
07.-16.září 2017 Řecko - Vyplouváme z Alimosu směr Kyklady, Sounion - Andros - Tynos - Rineia - Mikonos - Syros - Kythnos - Athéns.
více  Zavřít popis alba 
  • září 2017
  • 2 991 zobrazení
namornicifulnek
  • září 2017
  • 57 zobrazení
stepankavila
  • září až říjen 2017
  • 117 zobrazení
white-sally
Ráno po snídani vyrážíme do přístavu na loď, která nás doveze do Neptunovi jeskyně. Po cestě se zastavujeme v Mercato, ale jen tak na čučku, nic nekupujeme. Nalodíme se a za chvilu už vyplouváme směr Capo Caccia. Občas to s námi hezky zahoupá, loď obepluje mys a pak se s njámi vrací do přístaviště. Trošku problém přistát, pak i vystupovat, ale to je zřejmé z videa, ne z fotek. Po prohlídce kouzelné jeskyně nás loď odveze zpátky do přístavu, kde se vrátíme do Ramo Rosso. Poobědváme, nakopneme Vašíka a první velká jízda začíná. Ve Fertilii se zastavíme na Ponto Romano, mostě, který končí uprostřed vody, pak se podíváme na první Nuraghe di Palmavera a pokračujeme na mys. Dostaneme se jenom na parkoviště nad jeskyní, kde si sejdeme 60 schodů dolů a pak to samé nahoru. 560 + 560 nás opravdu nelákalo. Okolo parkoviště a dál do cípu už je to military zóna. Tak se pokocháme výhledama a bereme to zpátky na koupačku. První Porto Conte, pak Spiaggia Le Bombarde a nakonec zakotvíme ve Fertilii v Clubu Cohiba na vcelku dobré večeři. Po večeři se ještě trošku po Fertilii projdeme a pak už jen pali na ubytko.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 17.6.2017
  • 237 zobrazení
Reklama