Hledání: ZÁVODY - rok 2018

Pro dotaz ZÁVODY - rok 2018 jsme našli 1 706 výsledků.

Náš tip

Stáhněte si Rajče do kapsy!
Rychlejší a jednodušší přístup
k vašim fotkám a videům.

morendabrno
První závody roku 2018 Českého poháru teamgym.
Tým Junior 2 obsadil 1. místo.
Seniorský tým zvítězil v kategorii Microteam senior.
Kategorie: sportudálosti
více  Zavřít popis alba 
  • 24.3.2018
  • 238 zobrazení
jackub
poslední závody roku 2018
foto Lucinka
více  Zavřít popis alba 
  • 4.11.2018
  • 39 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
mysticsmile
Kdo o minulé sobotě a neděli navštívil Boskovice, zejména prostory kolem zámku, nestačil se divit. Ze všech stran voněla husí pečínka, ozýval se typický ruch starobylého jarmarku a z velkého pódia se linulo dunění hudby přerušované vřelým potleskem nebo smíchem dětí. To podle toho, kdo byl právě na jevišti. Zda hudebníci, či umělci s veselými pohádkami. A hlavně bylo všude obrovské množství lidí. Takové, že téměř nebylo k hnutí. Proč sem po oba volné dny směřovaly nekonečné davy?
Ve dnech 1. a 2. října 2011 proběhly tradiční Husí slavnosti, tentokrát již osmý ročník. Dvoudenní maratón zábavy a dobrého jídla zahájil starosta města společně s přáteli z belgického Frasnes-lez-Anvaing a polské Rawy Mazowiecke.
Poté se již program rozběhl naplno. A jaká by to byla lidová veselice bez národopisných písní a tanců. Také proto celý program otevřel folklórní soubor Velen působící při Kulturních zařízeních Boskovice. Letos oslavil úctyhodných šedesát let svého trvání. Hned po něm zaplnili hlediště improvizovaného amfiteátru v parku před zámeckým skleníkem naši nejmenší, aby shlédli pohádkové představení divadla Genus Brno s názvem Cirkus bude. Však to také cirkus byl. Děti se smály, tancovaly a o teplém slunečném dni to byl výjev jak o z Úprkových obrázků. Příznivci folku si přišli na své, když se na scéně představila skvělá boskovická kapela Prak. Začátek odpolední zábavy opět patřil dětem. Přijela za nimi dlouho očekávaná kapela Maxim Turbulenc a ti to teprve rozjeli. Z reproduktorů duněl hit za hitem a caparti se dosytnosti vyřádili. Slunce se pomalu chýlilo za lesy, stíny se prodlužovaly, tak byl čas na pomalé zklidnění a ukončení prvního dne Husích slavností. Důstojný rámec úvodního dne zajistila naše přední country a folková zpěvačka Věra Martinová s přáteli. Zahráli a zazpívali kromě zcela neznámých skladeb, jež se z rádií moc neslyší, též osvědčené hity jako třeba „Malý dům nad skálou.“ Své vystoupení zpěvačka skvěle zakončila středověkou pomalou baladou „Batalion“, jež je známá nejen z jejího repertoáru, ale též od jedinečných Spirituál kvintet či českobudějovických Minnesengrů. S posledními tóny tklivé starodávné písně se pomalu na celý areál snášel soumrak a spokojení diváci se počali rozcházet ke svým domovům. První den jich přišlo na 5200, což je absolutní rekord v osmileté historii Husích slavností.
Když se hned druhý den v neděli Slunce prodralo nad okolní lesy a hlediště se opět pomalu plnilo, moderátor ředitel KZMB PaedDr. Oldřich Kovář všechny opět přivítal a pozval na jeviště děti z folklórního souboru Borověnka, jehož zřizovatelem je Dům dětí a mládeže v Boskovicích. Připomenul, že toto těleso rozdává radost již dvacet let od svého založení. Malí tanečníci pod vedením Aleny Stloukalové, Báry Faltýnkové a Andrei Staňkové nastudovali a předvedli roztomilé pásmo tématicky zaměřené přímo na Husí slavnosti.
Potom v krátké pauze, která je nutná pro přestavbu scén a seřízení zvuku seznámil PaedDr. Oldřich Kovář s dalšími aktivitami, jež se v průběhu slavností konají na jiných místech: Jízdy na koních, Všehodílna Blanky Matuškové nabízela možnost výroby drobných dárků, skákací atrakce, ve skleníku probíhala ochutnávka pečínky, v muzeu gastrodílna a za muzeem velká soutěžní výstava chovatelů drobného zvířectva – tentokrát okresní. V neposlední řadě byla zpřístupněná i radniční věž.
V 11 hodin se hlediště opět zaplnilo dětmi, aby zhledli veselé pásmo pohádek Krejčík Honza. Umělci byli skvělí, hýřili vtipem, dobrými nápady, drobotina i s dospělými se výtečně bavili.
Po dobrém obědě, kdy mnozí neodolali husím specialitám byl čas jako stvořený pro dechovku. Představila se Boskovická kapela. Pod vedením Zdeňka Jindry zahráli muzikanti od podlahy známé „dechovkové hity“ a milovníci lidových tónů si přišli opravdu na své. Žánry se rychle střídaly, po dechovce pozval PaedDr. Oldřich Kovář do hlediště opět naše nejmenší k pokračování skvělého pásma Krejčík Honza divadla z Nymburka.
Koho nezaujal kulturní program mohl využít nedělní odpoledne k prohlídce velkolepé výstavy drobného domácího zvířectva. Však tu bylo podle slov vedoucího expozice Radka Blažka sto osmdesát králíků, sto holubů a šedesát voliér drůbeže. Zatímco dospělí obdivovali různé opeřence či ušáky v klecích, děti se zabavily jízdou na konících a to přímo v areálu výstavy. Ve vestibulu muzea se představila Střední a vyšší odborná škola Hybešova svou gastrodílnou, krásnými výtvory z melounů a na Hradní ulici si přišli na své milovníci historické i současné zemědělské techniky. Staré nádherné pečlivě naleštěné stroje z dob první republiky a těsně po válce zde udržovali v provozu pracovníci a studenti SOU André Citroëna Boskovice. Však pravidelné bafání stabilních motorů bylo slyšet již zdaleka. Současně zde vystavovali též ryse novodobá francouzská osobní vozidla, které prodávají a v rámci odborného výcviku též odborně servisují. Obří moderní traktory New Holland přistavil na obdiv nový sponzor Husích slavností Agrotechnic Moravia.
Ale blížila se šestnáctá hodina s ní i vyhlášení výsledků soutěže o nejlépe připravený kynutý houskový knedlík. Tak tedy rychle zpět na hlavní pódium u skleníku. Zde již bylo vše připraveno, na jevišti stály půvabné studentky Střední a vyšší odborné školy Hybešova, s nimi jejich ředitel Ing. Pavel Vlach, též profesionální kuchařka Lenka Svobodová. Nechyběla krajská radní JUDr. Marie Cacková a starosta Boskovic Ing. Jaroslav Dohnálek, kteří se ujali předání cen. A jak celá soutěž dopadla? Přihlásilo se pět restaurací. Třetí bronzovou příčku obsadila restaurace Sudický dvůr, stříbrná byla restaurace Záložna a konečně první místo za nejlepší knedlík získal Katolický dům. Všichni obdrželi diplom, láhev sektu a keramickou mísu na knedlíky z dílny manželů Růžkových, kteří tímto reprezentovali nedaleký Kunštát, kde se keramickému řemeslu velmi daří. Vítěz obdržel též zvláštní cenu, jíž byla živá husa. Však se také hlasitým kejháním ještě před začátkem slavnostního ceremoniálu prozradila.
A opět nastal závod s časem. Rychle se přesunout s fotografickou a televizní technikou přes davy lidí do areálu za muzeum, kde se opět vyhlašovaly výsledky. Tentokrát nešlo o knedlíky, ale i tak to mělo s jídlem cosi společného. Vrcholila soutěž mezi chovateli drobného zvířectva. A ještě se stihlo pogratulovat předsedovi základní organizace chovatelů v Boskovicích panu Jiřímu Musilovi k jeho pětasedmdesátinám. Je též nejdéle funkčně činným členem okresní organizace a všestranným chovatelem.
A jak soutěž dopadla: V kategorii králíků získala první místo ZO CSCH Boskovice s počtem bodů 1134. U drůbeže drží prvenství ZO CSCH Olešnice – 842 bodů a v holubech je též nejlepší a první místo získala ZO CSCH Olešnice - 1130 bodů.
„Chtěl bych poděkovat všem za uspořádání úspěšné výstavy. Věřím, že se zde v příštím roce u příležitosti Husích slavností opět v hojném počtu sejdeme.“ Těmito slovy uzavřel vyhlašování výsledků a tím i celou výstavu starosta Ing. Jaroslav Dohnálek. Krajská radní JUDr. Marie Cacková na sebe prozradila, že na tyhle akce chodí moc ráda. „Bohužel Vás již není mnoho, o to víc Vám děkuji a přeji mnoho dalších chovatelských úspěchů,“ zakončila své vystoupení. Úplně nakonec si vzal slovo ředitel Kulturních zařízení PaedDr. Oldřich Kovář: „Bez Vás chovatelů si nedovedu Husí slavnosti již představit. Díky Vám jsou rok od roku lepší. Ať se daří, hezký zbytek odpoledne.“
A jako na vojně, další zrychlený přesun v plné polní, tedy s foťáky, kamerami a stativy, zpět na hlavní pódium. Program letošních Husích slavností uzavírali známí zpěváci Láďa a Tereza Kerndlovi. Jenže jejich koncert už byl v plném proudu a dostat se přes masu lidí před pódium bylo zcela nemožné. Riskovat poškození drahé citlivé techniky v tlačenici jsem riskovat nechtěl, tak jsem se raději zastavil u stánku mistra kováře a pokochal se s mnoha dalšími jeho uměním. A pak jen rychle zdálky několik záběrů na film. Byl nejvyšší čas, vystoupení populární pěvecké dvojice právě končilo. K mikrofonu naposledy přistoupil ředitel Kulturních zařízení města PaedDr. Oldřich Kovář coby skvělý moderátor a mile se naposledy rozloučil: „Je dobojováno. Osmé Husí slavnosti v Boskovicích končí. Já Vám děkuji za Vaši návštěvu a přízeň, těším se, že se na některých dalších našich akcích potkáme. Přeji Vám krásný zbytek víkendu, buďte nám nakloněni. Mějte se krásně, máme Vás rádi. Nádherný večer.“
Na tomto místě se sluší ještě poděkovat všem sponzorům, kteří přispěli: Jsou to: Město Boskovice, Jihomoravský kraj, Maxprogress, Itab, Boskovické noviny, AŽD Praha, COOP Jednota, pivovar Černá Hora, SOŠ a SOU André Citroëna, SOŠ a VOŠ Hybešova, Agrotechnic Moravia, bezpečnostní služba Argus a Stavkom, spol.s r.o. Boskovice.
Více: www.boskovice.cz
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 20.2.2007
  • 8 726 zobrazení
ajakubaada
Pension NA STATKU - Orlické hory, kluci na hřišti v Neratově, projížďka na kole,
krásné okolní chalupy a zahrady, Zemská brána, tam se Kubíkovi i Adíkovi líbilo nejvíce,
protože házeli kameny do vody, divoké prase Máňa, kluci se koupali, Kubík si
našel na hříšti kamarády a hráli na vojáky,kostel v Neratově, vojenské bunkry,
byli jsme na vrcholu ADAM, aquapark v Žamberku,muzeum hraček v Rychnově n.K.,
kousek od nás - sruby Haida, Kubík v tanku, Kubík závodí, výstava kaktusů,
vojenská tvrz - Hanička, a pak co se potká na kole- naučné stezky, vlajka Slavie,
já s mým rokem narození, koťata a maminka. Nakonec "Letecký den" v Hradci Králové
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2008
  • 5 548 zobrazení
svata-km
Cortina d' Ampezzo je olympijské město. Tento zimní svátek se konal v roce 1956. Cortina nabízí milovníkům hor, jak letní, tak zimní vyžití. Bormio je ráj pro milovníky zimních radovánek. V Bormiu se konají každý rok závody světového poháru v Alpském lyžování.
více  Zavřít popis alba 
21 komentářů
  • březen až červen 2013
  • 4 708 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
pidilidi
Igrane je přímořská vesnička v Chorvatsku, ležící asi 18 km jižně od Makarské. Řada starých obnovených kamenných domů na příkrém svahu a nové domy činí harmonický celek s přibližně 400 obyvateli. Z jedné strany je lemována kamennou hradbou pohoří Biokova a z druhé strany ji před mořskými vlivy chrání ostrov Hvar.
Vesnice je umístěna na malém poloostrůvku jejíž střed tvoří mnoho kamenných domků a typických uliček, které jsou velmi dobře zachovány – prostě opravdová dalmácká vesnička, klidná a malebná. Přesto, při pohledu z hlavní silnice, si lze všimnout, že domky stojí poměrně vysoko na úbočí kopce, zatímco v dolní části poloostrova se bez ladu a skladu kupí moderní budovy, takže je pravděpodobné, že časem nová výstavba zcela zaplní dnes ještě stromy zarostlé části.
Na břehu v centru je vlnolam, u kterého mohou kotvit menší jachty, v zálivu dlouhém 1,5 km se pak rozprostírá pláž, jsou zde obchůdky a restaurace, vily, kavárny a (prý) procházková stezka vinoucí se až k Živogošče. Severněji je pak oblázková pláž, která nabízí mnohem klidnější atmosféru (vřele doporučuji).
Igrane, dříve tradiční olivová oblast, se i dnes zabývá pěstováním a výrobou oliv (po zbudování nového, moderního závodu na zpracování oliv (olejárna s technologií lisování za studena), obnovují se olivové sady, které rostou na stupňovitých terasách kolem celé osady), turismem a rybolovem.

HISTORIE
Oblast okolo Igrane byla již obydlena již v době římské – dokazují to sarkofágy nalezené na hřbitově. Ale první zápis o Igrane pochází až z 10.3.1466. Název Igrane je od slova „igra“ a „igrati“ (hřát).
Obyvatelé žili jako i v jiných místech makarského přímoří v horách, ti se zabývai pastevectvím a zemědělstvím. Postupně se začínali stěhovat kmoři. Tak vznikla Horní a Dolní Igrana.
Nad Igrane, z druhé, severní strany Biokova leží stará vesnice Gornje Igrane. Z této horské osady a několika okolních vísek se postupem času obyvatelé přestěhovali k moři, u kterého měli své pozemky, vinice a olivové sady. Dříve to byla oblast takřka nedostupná a vzácně osídlená. Dnes tudy vede moderní asfaltová silnice z Vrgorace do Makarské.

PAMÁTKY
Na pobřeží, nedaleko malého přístavu, stojí chátrající barokní letní sídlo Šimić-Ivaniševič z roku 1760.
Vpravo od něj, přímo v přístavu, stojí budova „Uljarská zadruga“ (olejářského družstva). V něm spojili tehdejší obyvatelé své síly, aby udrželi upadající olejářský průmysl.
Na hřbitově (severně od Igrane) je pak apsida někdejšího středověkého kostela.
Nad Igrane směrem na sever (asi 5 km za Podporou a 1 km před Igrane), v olivových sadech, asi tak 300 m.n.m. v pohoří Biokovo se nachází trojlodní předrománský kostelík sv. Michala (Sveti Mihovil) z 11. století, říká se, že jde o nejvýznamnější středověkou památku v Makarském přímoří. Zde jsou prý i zříceniny staré hradební věže, zvané Kulina.
Při příjezdu do Igrane je už z dálky vidět elegantní čtyřpatrovou věž farního kostela Panny Marie od Ružarija (Panny od Růžence, Crkva Gospe od Rožarija). Střední tři patra zvonice z roku 1925 jsou zdobena dvojitými okny. Kostel s půdorysem ve tvaru kříže je o hodně starší než zvonice, byl postaven na nejvyšším bodu obce v roce 1752. Zdobí jej skleněná okna, apsida má tvar půlkruhu a helmice na vrcholu věže je osmistěnná.
Vedle kostela stojí polorozbořené budovy, ve stráni se nad nimi tyčí věž Zale (Zalina vež, Kula Zale), vedle ní stojí hradební zdi, vše postavené v 17. století během Krétských válek na obranu proti Turkům. V nich se proslavil Ivan Žale Antičič, podle kterého je věž pojmenována. Zalina Kula, i když je stará pres 400 let, je velmi dobře zachovaná.
Zdroj : Chorvatsko. Střední Dalmácie. Praha : Kartografie, 2003 + internet
Foto : já, Jan Kocich
Kategorie: krajinavesnice
více  Zavřít popis alba 
273 komentářů
  • červenec 2012
  • 3 088 zobrazení
zavvysker
Od tohoto ročníku, až do roku 1990 se stal pořadatelem závodu AMK Vyskeř. Závod shlédlo 1819 platících diváků, prodáno 808 programů.
Použité fotografie a dokumenty ze 6.ročníku ZAV Vyskeř 1972 zapůjčili: Jiří FRYJE, Jan SPLÍDEK, Přemysl PELC, Čeněk KARÁSEK, Pavel VYDRA a AMK Vyskeř.

24. 1. 2013 - od Jiřího FRYJE do ZAV 1972 nové video 4,58 min.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 6.2.2012
  • 2 920 zobrazení
ywi
1.6.2008 se konal závod ve sportovní gymnastice - Přebor jednotlivkyň hl.m. Prahy pro rok 2008. V kategorii Starších žákyň (VS2) závodila Adéla Nováková (1999), Lucie Mojžíšová (1998) a Valentina Kellerová (nar.1998). Lucie Mojžíšová se stala Přebornicí Prahy za rok 2008, v těsném závěsu byla Adélka Nováková tj. druhé místo. Valentinka Kellerová se umístila na krásném 13 místě.
O kategorii výš Starší žákyně A (VS3) se Ivanka Nováková (1998) umístila na krásném sedmém místě. Gratulujeme
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2008
  • 2 880 zobrazení
ddmsteti
Dům dětí a mládeže ve Štětí v letošním roce uspořádal přímořský pobyt do slunného italského letoviska Bibione, kde na přelomu června a července strávili rodiče a děti nezapomenutelný týden v lokalitě Spiaggia.

Celý zájezd byl ubytován v plně vybaveném apartmánovém domě 50m od pláže.
Na písčité pláži jsme se s dětmi a rodiči krásně opálili, užili si krásného a čistého moře.

Během pobytu byly pro děti připraveny soutěže se zajímavými odměnami:

proběhla "italská olympiáda"
závod ve střelbě vodními pistolemi
soutěž ve stavění zvířátek z písku.

Velkým potěšením pro pořádající tým DDM bylo i to, že se s velkým zápalem a vervou většiny sportovních, zábavných a tvořivých aktivit zúčastnily i maminky.

Dále byla uspořádána velká diskotéka v přestrojení, kde byl podmínkou pro vstup převlek do oblečení opačného pohlaví nebo do pyžama, kterou si všichni báječně užili.

Někteří zájemci z řad rodičů a dětí navštívili Benátky. Zde měli možnost podívat se po zajímavých místech a památkách tohoto města, vyslechnout si od česky mluvící průvodkyně něco z historie, ale i současnosti slavného města plného vodních kanálů a gondol.

Díky štědrosti sponzorů si děti mohly zaskákat na obří trampolíně, uskutečnila se projížďka a klouzání na vodních šlapadlech, jízda na motorových vodních kolech a autíčkách. Ze zbylých peněz se všechny děti před odjezdem z Itálie podle chuti pěkně "napapaly" hranolek nebo pizzou.

Jako překvapení jsme pro děti zajistily zájezd do zábavního centra Gulliverlandia
v nedalekém městě Lignano, kde měly děti možnost využít velké množství neobvyklých atrakcí, podívat se do okolí z vyhlídkové věže, shlédnout představení cvičeného lachtana, navštívit cirkus s klaunem, žonglérem a cvičenými papoušky…

V areálu byly k vidění i makety Sedmi divů světa nebo pravěkých zvířat v části Jurský park.

Celý pobyt se nesl v rodinném duchu a milé a přátelské atmosféře.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2011
  • 2 772 zobrazení
milenakolar
POREČ
Poreč (italsky Parenzo, německy Parentium) je chorvatské město v na západním pobřeží Istrie, 68 km západně od Rijeky a 50 km jižně od Terstu. V roce 2011 v městské oblasti Poreč žilo okolo 16 700 obyvatel, v samotném městě asi 12 000.
Poreč je největší a nejnavštěvovanější středisko cestovního ruchu na celém jadranském přímoří, má též největší ubytovací kapacitu. Mírné podnebí, bohatá vegetace, především borové porosty. Součástí Poreče je 400 m vzdálený ostrůvek Sveti Nikola s ubytovacími zařízeními (má pravidelné a časté spojení čluny z městského nábřeží). K mimořádně cenným historickým památkám Poreče patří Eufraziova bazilika, zapsaná v roce 1997 do seznamu světového kulturního dědictví organizace UNESCO.
Porečská hotelová aglomerace vyrostla na pobřeží severně a jižně od starého města na velice členitém pobřeží. Jsou to od severu k jihu tato jednotlivá letoviska: Lanterna, Solaris, Červar-Porat, Ulika, Materada, Špadići, Pical. Další leží na jih od Poreče: Brulo, Plava laguna, Zelena laguna, Bijela uvala. Vegetace je všude velmi bohatá, krásné borové lesy dosahují většinou až k moři. Dopravu mezi letovisky obstarává po pobřeží autovláček, který vyjíždí z nám. Svobody (Trg Slobode) a stojí cca 10 kun. Časté je též autobusové spojení z Poreče do jednotlivých částí aglomerace a až do Vrsaru.

UMAG
Na místě dnešního Umagu existovala římská osada Umacus. Od 13. století patřilo město Benátské republice, od konce 18. století se dostal postupně pod rakouskou a italskou nadvládu a roku 1953 přešel pod Jugoslávii.
Město má historické centrum. Je známé díky ATP turnaji mužů Croatia Open Umag, který se zde hraje vždy v červenci již od roku 1990.

Staré město s přístavem, významné přímořské lázeňské středisko v severní části západoistrijského přímoří, 7 km jižně od Savudrije, 5 tis. obyv. Umag je střediskem rozlehlé spádové oblasti, k níž patří místa od Kanegry na severu až po Puntu v Umagu. Nevelké staré jádro leží na poloostrůvku mezi dvěma mělkými zálivy, severní je upraven na přístav, na jehož konci je jachtařská marina.
Nová část Umagu se rozrostla na přilehlé pevnině oběma směry, částečně i do vnitrozemí. Některé průmyslové objekty znečišťující ovzduší byly postupně zlikvidovány. Umag má velmi úrodné okolí, hlavní plodina vinná réva. Díky okolním mělčinám dobré podmínky pro rybolov (závod na zpracování ryb). Největší vinné sklepy v Istrii. Turistická aglomerace Umag zahrnuje letoviska: Punta, Stella Maris (je nejpěknější, v centru je pěkný tenisový stadión, turnaje ATC Croatia Open, známá tenisová škola někdejší tenisové hvězdy N. Piliće se 40 antukovými kurty; široká umělá pláž - oblázky, písek), Katoro a Polynesia, spadá sem i Savudrija a Kanegra. Všechna letoviska jsou v borových lesích, hojnost další vegetace. Celá turistická aglomerace je velmi pěkně parkově upravena. Jednotlivá střediska aglomerace nabízejí bohatý a rušný společenský život (především Punta a Stella Maris). V aglomeraci Umag je i zařízení pro léčbu mořskou vodou - talasoterapii.
Umag sahá svou historií až do římských dob, kdy zdejší bohatá osada nesla jméno Sipar Humacum. Na lokalitách Sipar, Katoro a Muntarol byly odkryty pozůstatky venkovských vil, usedlostí, pevnosti apod., které jsou základem projektu archeologického parku Sepomaia (viz článek: V Umagu vzniká "Archeologický park Sepomaia"). V dalších staletích ohrožovaly obyvatelstvo nájezdy pirátů. Když byla osada v 9. století zničena, lidé našli útočiště v dnešním opevněném Umagu. Panství terstských biskupů vystřídala od 13. stol. na 500 let Benátská republika, kterou pak na více než 100 let nahradilo Rakousko, po něm po první světové válce Itálie. Součástí Chorvatska se Umag stal až r. 1953 (chorvatské svazové republiky v rámci Jugoslávie), od té doby zůstal již chorvatský. Staré městečko nemá významnější stavební památky, dochovaly se zbytky hradebních zdí a věží, které jsou nyní pěkně obnoveny. Barokní kostel z 18. stol. Městečko je však zajímavé svou dochovanou středověkou urbanistickou strukturou (úzké křivolaké uličky, náměstíčka, staré domy) a polohou. V městské věži je lapidárium. V městečku je galerie "Dante" Marina Cettina (současní výtvarní umělci).

Krápníková jeskyně Baredine Jama
Baredine – dobře utajená jeskyně
Mezi Porečí a Vižinadou, v oblasti pro niž je typické pěstování vína, narazíte na malou osadu Nova Vag-Gediči. Asi kilometr odtud leží stranou od hlavní silnice labyrint krápníkových jeskyní Baredine Jama (dobře značeno „Baredine“). Jeskyně lze navštívit pouze s průvodcem, prohlídka, která trvá asi 40 minut, vás zavede do pěti jeskyní s bizarními krápníkovými útvary, pitoreskními přírodními sochami a podzemním jezerem. Žijí tu vzácná zvířata – macaráti jeskynní (bezbarví slepí mloci s typickými hubenými končetinami). Celková hloubka jeskyně činí 150 m, ještě o 65 m níže leží podzemní krasové jezero, je zde stálá teplota 14°C.
Pokud cestujete zvlněným krasovým územím, je i laikovi jasné, že v okolí budou nějaké ty „díry“. Istrijská jeskyně Baredine se však takové specifikaci vymyká a v tom spočívá jedna z jejích zvláštností. Leží totiž v rovině, kde široko daleko je nejvyšším bodem leda tak nějaký balvan a nebo kupka sena. Baredine přitom představuje náramný jeskynní skvost. Nenabízí sice tak rozsáhlý podzemní labyrint jako třeba Moravský kras a nebo proslulé jeskyně ve Slovinsku (Postojna, Skočjanske jamy), ale není o nic méně krásná a krom toho se může pochlubit i jednou zvláštností: v podzemním jezírku, kam nikdy neproniknou sluneční paprsky, žije prazvláštní obojživelník z rodu mloků – proteus anguinus.
Jeskyně Baredine leží nedaleko obce Nova Ves východně od světoznámého istrijského letoviska Poreč. Okolí bylo odjakživa zemědělským krajem, kde se pěstovala zejména vinná réva a olivy. Zřejmě i proto neušla existence podzemních prostor pozornosti zdejších obyvatel, kteří ji podle archeologických nálezů hrnčířské keramiky zjevně obývali už od počátků zdejšího osídlení.

Moderní historie jeskyně sahá do počátků 20. století, kdy zde jeskyňáři z Terstu provedli první sestupy do hloubky 80 m. Další výzkum zahájili v roce 1973 členové porečského speleologického klubu Proteus. Postupně objevovaly další podzemní prostory s nádhernou krápníkovou výzdobou, díky čemuž byla jeskyně vyhlášena v roce 1986 přírodní památkou. Současně byly objeveny další zbytky staré keramiky, která je dnes vystavena v prostorách pokladny a restaurace. Začátkem 90. let minulého století bylo zahájeno čištění jeskyně a v květnu 1995 byla oficiálně zpřístupněna pro turisty.Podzemní svět jeskyně Baredine patří mezi skutečné skvosty svého druhu a je s podivem, že i když byla jeskyně v minulosti obývána, dochovalo se v ní do dnešních dnů množství stalagmitů a stalaktitů jedinečných tvarů, dokumentujících trpělivou a dlouhodobou činnost vody. K nejzajímavějším patří například až 10 m dlouhé „záclony“, realistická socha Madonny nebo pastýřky Milky, krápníková variace na šikmou věž v Pise a nebo sněhulák – světlonoš, který se stal ochrannou známkou a symbolem jeskyně Baredine.

Jeskyně je hluboká 132 m a teplota uvnitř se stabilně pohybuje na úrovni 14oC. Třísetmetrový vyhlídkový okruh v délce 40 minut prochází pěti sály a končí u jezírka přibližně v hloubce 60 m. Zbývající metry do dosud změřené hloubky představuje 66 m hluboká průrva, zakončena dalším podzemními jezery o hloubce až 30 m..
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2005 až červenec 2015
  • 2 648 zobrazení
coloraaa
A je tu další Brdská zajímavost. Dr. Bethel Henry baron Strousberg koupil dne 11. prosince 1868 Zbirožské panství a působil zde do října 1875, kdy byl na jeho majetekl Krajským soudem v Plzni uvalen konkurz. V té době byla postavena železnice Mirošov – Zbiroh. Dráha byla stavěna v letech 1868 – 1875 s cílem spojit jím nově budované závody, válcovny ve Františkově u Zbiroha, ocelárnu a válcovnu v Kařezu, vysoké pece ve Strašicích, koksovny u Dobříva a další projektované podniky s ložisky železné rudy v okolí Zaječova a Strašic a černého uhlí u Mirošova. Z důvodu podnikatelova krachu v r. 1875 a následného rozprodání majetku však nebyla téměř dokončená dráha nikdy zprovozněna a v úseku Dobřív – Mirošov k zahájení stavebních prací nedošlo vůbec. Přesto že byly v po roce 1905 vyvíjeny ze strany okolních obcí snahy na dostavbu dráhy, tak k jejich realizaci již nikdy nedošlo. Úplnou trasu nedokončené trati včetně tří odboček, označenou jako Aufgelassene Strousberg Bahn, lze vysledovat v mapách měřítek 1:25 000 a 1:75 000 vydaných roce 1879. Přesto že od opuštění rozestavěné železnice uplynulo již 139 let, její různě dochované zbytky lze dodnes nalézt a tak se na kousek trati půjdeme podívat.
Počasí: +10°C, zataženo, bezvětří.
Celý životopis je zde:
http://stroussberg.stranky1.cz/
http://www.brdy.org/content/view/52/30/
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 5.11.2014
  • 2 304 zobrazení
bele
ALB 378 - Zámek Ratibořice udělal výjimku a v době mimo návštěvy přijal naši skupinu, kterou rozdělil na dvě části, bo bychom najednou tvořili velkou zácpu. My jsme byli v té lepší části, průvodcovala nás neskutečně milá dívka Veronika, se kterou jsme se dozvěděli i to, co nikdo nevěděl. Slíbili jsme, že toto tajemství si ponecháme pouze na slovní vyprávění.

Oskořínek 7.9.2013 – 3.ročník Sokolského turisticko-poznávacího zájezdu do pevnosti Josefov a Babiččina údolí. Tématicky je to rozděleno do 6 ALB:

1 – Jak jsme dobyli pevnost JOSEFOV
http://bele.rajce.idnes.cz/Jak_jsme_dobyli_pevnost_JOSEFOV

2 - Jak jsme rekonstruovali bitvu u PIAVY
http://bele.rajce.idnes.cz/Jak_jsme_rekonstruovali_bitvu_u_PIAVY

3 - Jak měla VIKTORKA konkurenci
http://bele.rajce.idnes.cz/Jak_mela_Viktorka_konkurenci

4 - Co BABIČKA neviděla na Rudrově mlýně
http://bele.rajce.idnes.cz/Co_babicka_nevidela_na_Rudrove_mlyne

5 - Jak bylo NA ZÁMKU a v podzámčí
http://bele.rajce.idnes.cz/Jak_bylo_na_zamku_a_v_podzamci

6 – SOKOL 2013 – účastníci zájezdu
http://bele.rajce.idnes.cz/SOKOL_2013_ucastnici_zajezdu

Ratibořice (něco z netu)

První písemná zpráva o existenci panského sídla a vsi v Ratibořicích pochází z roku 1388. Jako majitel je uveden rytíř Vaněk ze Žampachu, který se psával z Ratibořic. Tvrz v Ratibořicích nebyla obývána, začala chátrat a na konci 16. století zanikla. Roku 1582 zakoupil Ratibořice i Rýzmburk rod Smiřických ze Smiřic a oba statky byly připojeny k rozsáhlému panství náchodskému. Po bitvě na Bílé Hoře získali náchodské panství Trčkové z Lípy. Poslední český majitel, Adam Erdman Trčka z Lípy, byl zavražděn spolu se svým švagrem Albrechtem z Valdštejna v Chebu roku 1634.

Císař Ferdinand II. postoupil náchodské panství téhož roku Ottaviu knížeti Piccolomini. V letech 1702 - 1708 si nechal kníže Lorenzo z Piccolomini v Ratibořicích postavit barokní zámeček, který měl sloužit jako letní a lovecké sídlo. Stavba byla vybudována podle vzoru italských letohrádků, jako takzvané „casino“.

V roce 1792 koupil náchodské panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský. Po vévodově smrti v roce 1800 zdědila Náchod a Ratibořice vévodova nejstarší dcera Kateřina Frederika Vilemína Benigna vévodkyně Zaháňská, princezna Kuronská (*1781 - +1839). Krásná, bohatá a duchaplná vévodkyně si Ratibořice zvolila za své stálé letní sídlo. Zámek nechala v létech 1825 - 1826 přebudovat ve stylu klasicismu a empíru. V okolí zámku byl založen přírodně krajinářský park, postupně rozšířený na celé údolí řeky Úpy. Byl vybudován rovněž lovecký pavilon a palmový skleník. Vévodkyně na zámku hostila řadu významných osobností, například rakouského kancléře, knížete Klemense Metternicha, ruského cara Alexandera I. a v roce 1813 propůjčila ratibořický zámek k tajným jednáním o protinapoleonské koalici diplomatům Pruska, Ruska a Rakouska.

… Říká se, moje drahá Vilemíno, že Ratibořice se zapíší do stránek historie. Toto místo se stává diplomatickým centrem Evropy v době, kdy se nebohá Evropa stala shromaždištěm všech těžkostí světa …
Klemens V. N. L. kníže Metternich, dopis vévodkyni Zaháňské, 1813

Vévodkyně je též veřejnosti známa jako „paní kněžna“ z knihy české národní spisovatelky Boženy Němcové „Babička“.

Po smrti vévodkyně Zaháňské v roce 1839 bylo panství prodáno roku 1840 říšskému hraběti Octavianu z Lippe - Biesterfeldu. Roku 1842 zakoupil panství se 114 vesnicemi a městečky, řadou průmyslových závodů a zámky v Náchodě, Chvalkovicích a Ratibořicích Jiří Vilém, říšský kníže Schaumburg - Lippe, suverénní panovník jednoho z malých knížectví na severu Německa. Schaumburgové nechali zámek upravit v létech 1860 - 1864 do dnešní podoby. Členové a členky rodu Schaumburg - Lippe byli svými sňatky spojeni s mnoha panovnickými dvory Evropy. Nejtěsnější svazky byly navázány s dánskou královskou rodinou. V držení rodu Schaumburg - Lippe zůstal zámek až do zestátnění v roce 1945.
více  Zavřít popis alba 
244 komentářů
  • září 2013
  • 2 085 zobrazení
wolchov
Božkov - hlubinný důl s minerálním závodem se nacházel v nevelké rokli s názvem Buková a nesl jméno "Kristinino udolí".
Dobývala se zde hlubinným způsobem kamenečná břidlice a také pyrit. K minerálnímu závodu, který měl 5 budov a dnes slouží jako obytné a hospodářské budovy, se lze dostat ze dvou stran, ale rokle je oplocená a hlídaná psy. Pokud se vyjíždí z Božkova do stoupání směrem na Letkov, je třeba odbočit přek koncem vsi vpravo a po 300 metrech znova vpravo a polní cesta nás po dalších 300 metrech zavede k původní zděné bráně závodu. Druhou možnost představuje vyjetí z Božkova na Letkov a odbočení první odbočkou vpravo směrem na Koterov. Tudy lze dojet k rokli Buková z druhé strany.
Budovy závodu jsou dnes obydleny, štola je v rokli patrná podle výronu důlních vod a také halda vitriolové břidlice a výpražků po těžbě síry je v rokly znatelná. Podle jedné z důlních map zde bylo v provozu ř štol postupně pět. Pro těžbu byly přiděleny tři dolové míry s názvem Francizci I až III. Přitom se dobývalo pouze ve dvou, Francizci I a II.
Kdo založil tento podnik se mi nepodařilo zjistit, ale v roce 1846 jej koupil Johann Anton Starck a vyráběl zde až do roku 1862 síru. Závod disponoval dvěma hutěmi a měl i dvě sirné pece, dvě kalibány a dvě kalcitační pece. Starck zde zaměstnával 4 horníky a 8 lidí v minerálním závodě. Z hlediska vyčerpání zásob břidlic a pyritu v dolovém poli majetek prodal panu Václavu Sandtnerovi, který měl podobný závod v Chrástu s dolem sv. Vít.
Pro uplnost bych dodal, že ze 100 kg kyzů se zde získalo 9 kg síry, což představovalo slabší průměr.
Kategorie: dokumenty
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2004 až červenec 2011
  • 2 152 zobrazení
vutvbrne-festival
Místo konání: sportovní a rekreační areál Brno Kraví hora

Nejúspěšnější plavecké setkání O pohár Svrateckého údolí

Ve čtvrtek 3. prosince 2009 proběhl ve sportovním a rekreačním areálu Kraví hora 6. ročník plaveckých závodů „O pohár Svrateckého údolí“.
Plavecký areál na Kraví hoře zažil nejbouřlivější a nekvalitnější ročník těchto plaveckých závodů pro děti a mládež ve věku 12-15 let ze základních škol města Brna, které soutěžily v disciplínách 50 m volný způsob, 50 prsa, 50 znak, 4x50 m volný způsob a 4x25 m na lehátkách.
Jestliže v loňském roce přijali zdravé děti svoje handicapované kamarády z SK Kociánka Brno a Kontakt bB perfektně, v letošním roce jim vytvořili tak bouřlivou atmosféru, že také při těchto rozplavbách nebylo slyšet vlastního slova. To, co pak brněnský bazén zažil při tzv. štafetě dospěláků, kdy všechny děti obklopily bazén a povzbuzovaly dospěláky ze svých městských částí a také z Policie ČR, Městské policie Brno, HZS JMK a Veteránských mistrů světa bylo skvělé. Přál bych každému sportovci zažít atmosféru, kdy jsme všichni společně také přivítali excelentní štafetu mistrů světa v plavání – veteránů z Brna. Štafety dospěláků a závody handicapovaných sportovců byly velkým nejen sportovním, ale i společenským zážitkem.
Letos kromě tradičního komentování celých závodů ředitelem Michaelem Svobodou se v roli moderátora představil také Martin Polášek, předseda SK Kociánka Brno a výborný handicapovaný sportovec, Kateřina Svobodová se tradičně starala o veškerý servis kolem závodů.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.12.2009
  • 2 103 zobrazení
ywi
Rok 2008 začala děvčata závodem ve Všetatech. Adélka Nováková si ve své kategorii odvezla první a Anička Rulfová krásné čtvrté místo.
O kategorii výše závodila Ivanka Nováková, která si také odvezla prní místo a Valentinka Kellerová , kterou nešťastný pád z kladiny odsunul na krásné sedmé místo. Všem děvčatům z oddílu přejeme v roce 2008 mnoho úspěchů !!
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2008
  • 1 839 zobrazení
holovic
Vrámci Speleofóra jsme zvolili exkurzi do Spirálky.
Dětských lezeckých závodů v Novém Městě nad Metují jsme se účastnili prvně. Soutěžila naše Pája, Vája si to zkusila a příští rok bude i ona mezi přihlášenými. Pavča si napoprvé vedla dobře a my ostatní strávili fajn den, mezi lidmi, co se ještě umí bavit.
Blbnutí na traktoru v Kozičíně a lezení v R. Propadání.
více  Zavřít popis alba 
  • duben až červenec 2012
  • 1 875 zobrazení
ghb
Pozůstatky muniční továrny v Holýšově + dva vojenské řopíky v areálu bývalých kasáren + pozůstatky budov kasáren v Holýšově.
Foto pořízeno 26.04.2014

INFO:

Kasárna VÚ Holýšov

Tanková kasárna VÚ (?) se nachází na sever od města Holýšov na kótě 417.
Přes kasárna prochází linie lehkého obranného opevnění z 1. republiky. Mají se také nacházet v prostoru jednoho ze 3 zdejších závodů podzemní továrny z 2. sv. války, kde se vyrábělo 50-70 tis. palubních nábojů denně a kde pracovalo na 10. tis. dělníků, z toho polovina vězňů. Na konci války vybombardováno. Po válce podzemní továrna používána jako sklad trofejní munice a střelného prachu. Při vstupu do podzemí v r.1968 zahynuli 2 vojáci armády SSSR.

V posádce Holýšov byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

- 12. (47.) dělostřelecký pluk 1954-1960
- 23. tankový pluk 1960-1991
- 2. školní tankový prapor 1961-1969
- 2. samostatný dělostřelecký (raketometný) oddíl 1963 (1981)-1989
- 1. radiotechnický prapor 1969-1992
- 1. průzkumný dělostřelecký oddíl (pluk) 1989 (1990)-1991

23. tankový pluk vznikl na přelomu listopadu a prosince 1950 jako 2. tankosamohybný prapor v posádce Obytce. Nově vytvořený útvar se skládal ze dvou tankových rot a jedné samohybné roty. Jeho výzbroj tvořily tanky T-34/85 a samohybná děla ST-I, tj. původní německé stíhače tanků s kanonem ráže 75 mm.. K 1.12.1951 došlo k rozšíření praporu na 2. tankosamohybný pluk. Útvar byl tvořen pěti tankovými rotami a dvěmi rotami samohybných děl. Výzbroj útvaru tvořily tanky T-34/85 a samohybná děla SU-100. Na podzim 1955 se útvar přemístil do posádky Janovice. Zde k 1.10.1958 prodělal reorganizaci na 23. tankový pluk složený ze tří tankových praporů. V roce 1959 byla z jeho výzbroje vyřazena samohybná děla SU-100 a vybavení útvaru nadále tvořily výhradně tanky T-34/85. Koncem léta 1960 došlo k přestěhování útvaru do Holýšova. V letech 1961 až 1962 se uskutečnilo jeho přezbrojení na nové střední tanky T-54. V Holýšově pluk dnem 31.10.1991 zanikl. Po celou dobu své existence náležel do složení 2. pěší (střelecké/motostřelecké) divize. (zdroj: vojenstvi.cz)
Okres: Domažlice
GPS: 49°36'40.707"N, 13°5'5.484"E
Kategorie: dokumenty
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 26.4.2014
  • 1 834 zobrazení
sskduel
nejdůležitější střelecký závod v roce
speciální disciplíny
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 31.12.2018
  • 1 661 zobrazení
howgh
Loudání Českou krajinou je cyklistický závod. Bývá dlouhý kolem 700 km (trať je každý rok jiná). Není to etapák. Čas běží non stop, takže ti ambiciozní nesmí ztrácet mnoho času spánkem. Je to velké dobrodružství.
www.loudani.cz
Odkazy na reportáže na cykloserveru < www.cyklotremp.cz --> ŠTÍTKY -- > Loudání
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červen 2010 až listopad 2016
  • 1 671 zobrazení
vinohradskeslapky
http://www.sokolveltez.cz/index.php?section=cyklistika&page=aktuality&id=743

Kocot Datum: 2014-09-10 22:15:10
Každá smrť je smutná. Ak však tragicky zahynie človek,ktorý je neodmysliteľnou súčasťou športu,ktorý milujete,tak potom neexistujú slová,čo by dokázali
dostatočne vyjadriť všetky tie skľučujúce pocity bezradnosti,žiaľu či roztrpčenia.
Skromný,sympatický a nesmierne kultivovaný prejav vždy charakterizoval Mirka ako človeka i športovca.Bol neoddeliteľnou súčasťou toho,čo každý deň robíme,toho na čo myslíme.
Som presvedčený,že niektorý závod organizovaný klubom Vinohradské Šlapky by mal niesť jeho meno

Iceman Datum: 2014-09-10 14:27:54
Někdy docházejí slova, Mirku, ať ti to tam nahoře šlape.

VSid Datum: 2014-09-10 14:06:23
Nedávno jsem s ním jel Křivoklátskem... Povahově mně blízký člověk. Tak nevím, jestli dnes večer z práce vyjedu. Ach, živote...

Dreamer Datum: 2014-09-10 14:01:13
nasel jsem fotky Miry z KS 2006 z Kochanova ktery tehdy vyjel i kdyz kolem skoro kazdy uz tlacil! Kolikac je prida. V tom roce se jel Kral 9.9.2006.

Kolíkáč Datum: 2014-09-10 13:25:34
Hrabu se v historii a je mi fakt na nic Tolik jsme toho s Mirkem prozili ... tady je galerie pro pripadne fotky od vas ...

kámen úrazu Datum: 2014-09-10 12:22:10
Bože.

Mlhoš Datum: 2014-09-10 11:55:52
Mirku, budeš nám chybět. Byla to s tebou vždycky taková pohoda... Na letošní Dlouhý stráně po Rampovi nikdy nezapomenu, to bylo tak fajnový...

Dreamer Datum: 2014-09-10 11:41:40
odpocivej v pokoji, Mirku! Ma posledni vzpominka bude spolecna jizda pri Krali Sumavy a me povzbuzovani Mirka ze letos objede Krale s celem az do cile, Mirek se nad tim jen usmival!

Gejza Datum: 2014-09-10 11:35:35
Mirku byl jsi super kluk, potkávali jsme se na kole i na běžeckých závodech, tak ať ti to tam nahoře běhá a jezdí.
Čest tvojí památce a dávej tam nahoře na nás ostatní na silnicích pozor, pokud to půjde.

Žíža Datum: 2014-09-10 10:46:13
Je to hrozná zpráva - potkávali jsme se s Mirkem na Beskydu - já za foťákem, on i v těch kopcích usměvavý. Bohužel už mi ten palec nikdy neukáže null

Quit Datum: 2014-09-10 09:20:01
Mirku, v tom nebeským balíku, měj se tam krásně. Budeme na tebe na každé společné vyjížďce vzpomínat. Mám slzy v oku a hořko v ústech... Nemám slov

Vyhup Datum: 2014-09-10 08:47:02
Přesně si kladu otázku při pohledu na seznam účastníků "Vrchaře", jak tam tomu má člověk uvěřit, když on ho chce jet taky..... a že doufám ve skrytu duše, jak ho uvidím.

Kolíkáč Datum: 2014-09-10 08:38:46
S Diablem si cteme myslenky ... "O podzimního krále vrchařů - Memoriál Mirka Zbuzka"
Chtel bych udelat takovou vzpominkovou fotogalerii na Mirka, posilejte mi prosim odkazy na fotky s nim, pres kontakt formular nebo mail. Diky!

Camrda Datum: 2014-09-10 08:25:25
Tohle už si taky asi nezopakneme. Je špatný, že se takovýhle věci stávaj...

D!ablo Datum: 2014-09-10 08:22:05
Doprdele!!!

Balu Datum: 2014-09-10 04:11:30
To je neskutecna tragedie nemam slov

Rainy Datum: 2014-09-10 00:50:11
kur** budeme na Tebe vzpomínat!

Yetti Datum: 2014-09-09 23:31:33
Mirku,
nenacházím slov, abych vyjádřil své pocity.

Mike Datum: 2014-09-09 22:42:15
Strašná zpráva .tak tento clovicek mi vazne bude chybet. jeste tomu porad nemuzu uverit

Ivča Datum: 2014-09-09 22:25:27
Mirku, ať se Ti v tom nebíčku pěkně šlape a běhá

Vyhup Datum: 2014-09-09 22:13:58
Mirek

Kocour Datum: 2014-09-09 22:04:30

to je na hovno

Pistachio Datum: 2014-09-09 21:59:32
Hrozný!!!! Celého Dědka a Posázaví jsme jeli spolu. Děsně hodnej kluk.

Pedro Datum: 2014-09-09 21:40:48
To je strašná správa , je to hrozné.

Čespa Datum: 2014-09-09 21:38:39
......

Strejda Datum: 2014-09-09 21:12:57
Tezko hledam nejaka slova k tomuhle... Mirek, z jeho pristupem ke kolu a k zivotu... Ten nam bude hodne chybet.

Kapr Datum: 2014-09-09 21:00:29

RiC Datum: 2014-09-09 20:37:54
To mě moc mrzí a je mi to líto...

Kolíkáč Datum: 2014-09-09 20:10:22
Strasne tezce se mi to pise, ale z teto zpravy byl ten ctyricetilety cyklista kapitan CK Zaluzi Mirek Zbuzek Mirku to jsem netusil, ze ten letosni Velharticak na Krali bok po boku bude nase posledni setkani sakra, proc je ten zivot tak kruty! Verim, ze se tam nahore v tom nebeskym baliku tocis nekde u spice...
více  Zavřít popis alba 
  • září 2007 až září 2014
  • 1 623 zobrazení
skincarlos
Rozhodli jsme se prozkoumat jezírko a vodopád Gelobtbach , útvar přímo na hranici s Německem. Jdi o d nádraží Dolní Žleb horem zarůstající pěšinou okolo domků a vil / trapně německy značená/. Někdy je nutno jít pře kopřivy, ale výsledek stojí zato. Krásné romantické místečko /keška/. Doporučuji jít ještě cca 100 m po toku hraničního potoka vedoucího do jezírka. Příjezd od Děčína po levé straně je adrenalinek a opravdu jsme se zapotili - je tu totiž silnička kam se vejde jen jedno auto a tak když potkáte protijedoucí auto - musí někdo z vás couvat i několik stovek m a to nemluvě o kopcích a břehu Labe , které je až někdy moc blízko ....

Tohle je spíše tip pro cyklisty,protože jde o jinak pěkný delší pochod lesem.Nástup v Maxičkách u Děčína,kdysi velkého střediska rekreace ROH s přírodním koupalištěm.Projdeme obcí okolo SJ Maxičky /kdepak je ta slavná ubytovna?/,pěkné novostavby penzionu /zde se ubytujte/ a okolo bývalé strážnice /je tu zabudovaný bunkr do domu/ nahoru do lesa.Mylně je tu umístěna cedule státní hranice - ta je ještě pěkně daleko.Po trase jsou vybudovány pěkné informační ukazatele ,které Vám ukazují zvláštnosti v okolí /i když je trasa velmi pěkně značena ,tak na některých místech je potřeba intuice a mapa,zvláště těsně u hranic/.My se vydáme k Buku.Z Buku vede značená žlutá do Dolního Žlebu /viz článek Gelobtbach - jezírko s vodopádem/.My jdeme na opačnou stranu lesní cestou dolů ke Královu mlýnu.Postupně překročíme potok,mineme pramen s dobrou vodou a i odbočku na impozantní skálu v dáli v Německu /Převis/.Dojdeme k mlýnu.Dnes tu zůstaly ruiny a starý funkční náhon.Svoje tábořiště tu mají skauti ,je tu chata,přístřeší pro piknik,vodní točící se kolo,skautský pomník - sloup.Na tomto místě stával mlýn a později prosperující hostinec /zanikl v roce 1945 - byl moc pěkný a je to fakt škoda/.Od něj se vydáme po velmi pěkné asfaltce k romantickému Královskému rybníku.Od něj se opět dostaneme do Maxiček.Nedaleko Maxiček je i Vlčí jezero,kam jezdí Děčínáči piknikovat - jsou tu stolečky.Od Buku vede na Dolní Žleb silnička krásným skalnatým průsmykem,ale je to příšerný padák,takže i cyklisté tu raději vedou kolo,dole u Žlebu je tato silnice dlážděna unikátním parketováním z velkých kamenů.Silnice se dá vyjet terénním autem,ale osobně jsem tu viděl zákaz vjezdu / jezdí tu místní /.

Rájecké skály - skály zcela vpravo,následují Tiské stěny a pak Ostrovské skály.Jel jsem z Chomutova na Teplice z nich na Telnici a Petrovice.Pochod dle mapy - nelze doporučit trasu,je tu moc okruhů.Do obou lze dojet slušně autem,problém však z parkováním,všude je tak cca 25 míst na parking.Mezi skalami v Ostrově je pár rybníků a 2 stará koupaliště.Jinak v Ostrově pozor - mají tu velké rekreační středisko policajti - co objekt to MAJETEK POLICIE.

Za čím jedeme?
Prochodil jsem obě lokality - Rájecké skály a Ostrovské skály.Opomenu Tiské stěny.Nebudu se věnovat taky horolezectví - to mi ani nepřísluší,zůstaneme při zemi.Osobně doporučuji Rájecké skály - ty lze pěkně prochodit,projít tunýlky,všechno je taky nižší,je tu méně lidí,pohodička.Ostrovské skály jsou defacto jen stěny,ke kterým se špatně dostáváte - vidíte je spíše z dálky.Rájecké skály lze prochodit jak po vršcích,tak pod nimi.Na Ostrovské se jen tak nedostanete a je tu i nebezpečí pádu - okraje jdou trochu dokulata.Pouze lze doporučit výlet prohlídku na konci cesty až vlastně na německé straně - tady jsou pěkné a dostupné.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
No upřímně jsem byl rád,že jsem měl proviant sebou.V Ostrově byl postaven **** hotel Ostrov,takže tady nic.Pár metrů odsud je zase horská chata Pod císařem - tady jsem měl strach zase něco jíst,jen to řezané pivo tu šlo. V Rájci zase jediný hotel penzion byl zavřený - příprava na sezonu,ale vypadalo to tu slušně i po stránce ubytování.

Co se nejvíce líbilo a co naopak ne?
To trasování po okruzích teda šílenost,žádná popiska - jen napsáno okruh,značky řídké,takže jako vždy cestou necestou jak jsem měl chuť a co jsem chtěl vidět.vylezl jsem si na vrcholky a pak do údolí,když jsem viděl věže...nic víc nic míň....To ubytování Pod císařem šílenost,fakt nejsem žádná panenka,spal jsem kolikrát pod širákem,trocha snahy by to chtělo...No je to pro omladinu.Pokud se chcete dobře najíst tak doporučuji Hřebenovou boudu až u Sněžníku/slušné i ubytování/.

Ostatní informace
vstup je na rozdíl od Tiských stěn zcela zdarma,volnost pohybu zaručena.Cena za ubytování Pod císařem 150 kč za osobu /co bych teda chtěl,že?**** Ostrov od 1000 kč ....

Jezírko Gelobtbach není pomalu nikde uváděno a spíše německá strana jej více propaguje a činí si naň nárok.Jde o hraniční jezero - potok s vodopádem .Prý v minulosti u něj ordneři skládali slib a po válce jej naše vláda zakazovala navštěvovat,nebyl sem žádný přístup a cesta byla poničena,zarůstala a jen roveři a pár místních znalo polohu.I dnes je cesta trochu zarostlá a je tu víc němců než našich.Jezírko s vodopádem je velmi krásné a romantické.Představte si přírodní koupaliště obehnané ze dvou stran velmi vysokými stěnami skal a z jedné strany do něj padá vodopád.Dále proti potoku je krásná hluboká soutěska a kaskády.Jak se sem dostanete?Je několik možností.Po levé straně silnicí na Hřensko a u Dolního Žlebu vjet na přívoz a přejet Labe do vlastní obce DolníŽleb.Další varianta je vlakem z Děčína až do stanice Dolní Žleb.Další možnost tzv.-ruská ruleta- jet z Děčína po pravé straně.Jen opravdu pro silné povahy.Je tu totiž jen jedna úzká silnice kam se vejde těsně jedno auto.Vyhýbat se protijedoucímu autu je adrenalin.Jsou tu sice vyhýbací místa cca po 200m,ale někdo z Vás bude prostě couvat a pod Vámi je stráň Labe.Je tu dost nepřehledných oblouků a jedna opravdu strmá cesta .Zážitek na věky /začátečník tu nemá šanci !!!/.Takže z Dolního Žlebu se vydejte okolo nádraží rovnoběžně podél Labe pomalinku vzhůru úzkou cestou.Tady je záhada,jak ty lidi sem dostávají materiál třeba na opravy domů.Jdete okolo výstavné Švýcarky/která se snad opravuje.Jdete po placatých kamenech.Minete zbytky ruin kdysi výstavných vil a uvidíte žluté tabulky /německé/ s upozorněním na hraniční jezírko Gelobtbach.Vystoupáme po schůdkách do vršku a opět jdeme po dlážděné cestě z roku 1914.Nakonec nás cesta dovede k jezírku.Doporučuji cca 100 procházku kaňonem.Dál už ne.Sice jsem šel dál,ale nic kromě lesních cest tu není.Pro dálkoplazy doporučuji trasu k Buku a pak po žlutém značení návrat krásným hodně se svažujícím průsmykem do Dolního Žlebu.Jinak doporučuji procházku pod stěnami nad Dolním Žlebem - zavedou Vás sem bílé šipky /doleva na lesní cestu cca 200 m nad posledním domkem/.Horským kolem se tahle trasa dá taky absolvovat /zkušenost potřebná/.

Za čím jedeme?
krásné jezírko s vodopádem,hezká vesnička Dolní Žleb,pěkné vysoké skalní stěny podél Labe,fungující přívoz,hrázděné domy,stavby z pískovce

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
v Dolním Žlebu je docela výběr restaurací,ceny v průměru,ubytování trochu dražší ,spíše orientace na němce.

Co se nejvíce líbilo a co naopak ne?
pohodička a klid,je tu německy živo,trochu mně mrzí ty nápisy v němčině,ta úzká silnice by se mohla upravit -někde je možnost ji rozšířit,pletou se Vám věčně pod kola cyklisti a bruslaři/je tu totiž velmi krásná a dlouhá in line dráha podél Labe - prý 20km ,když jsem tu byl tak se tu dělali závody .

Ostatní informace
velmi mne překvapila ochota a levné ceny za přívoz /za osobní auto 25 kč a za osobu 8 kč.Je to zážitek a opravdu dopoučuji cestu po pravém břehu Labe a pak se převézt na levou.
Pro vozíčkáře: on line trasa okolo Labe je pro Vás ideální,nevím jak to bude s tolerancí od jiných uživatelů/byl jsem pěší a měl jsem co dělat před rekordmany/.Na Gelobtbach se bohužel nedostanete.

Cesta vlakem z Děčína do stanice Dolní Žleb.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • únor 2003 až duben 2009
  • 1 580 zobrazení
howgh
Loudání Českou krajinou je cyklistický závod. Bývá dlouhý kolem 700 km (trať je každý rok jiná). Není to etapák. Čas běží non stop, takže ti ambiciozní nesmí ztrácet mnoho času spánkem. Je to velké dobrodružství.
www.loudani.cz ... pozor na otvírání sekce historie. Mají to tam trochu zavirované, ale prej to není nebezpečné.
Odkazy na reportáže na cykloserveru < www.cyklotremp.cz --> ŠTÍTKY -- > Loudání
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • červen 2012
  • 1 582 zobrazení
ywi
6. října 2007 proběhl gymnastický závod "O cenu Chodska". V kategorii "B" (rok narození 1999 a 2000) se Adélka Nováková (nar.1999) umístila na prním místě a v kategorii "C" (rok narození 1997 a 1998) Iva Nováková (nar.1998) získala druhé místo. Gratulujeme
více  Zavřít popis alba 
  • 1 590 zobrazení
coloraaa
Je to kryt CO bývalého závodu Důl Antonín Zápotocký ve Všebořicích. Jedná se o 5 obytných podlaží + nádrž na vodu a jímka na fekálie u dna. Projektován v roce 1958 pod označením ST650. Od začátku se musela pumpovat prosakující voda. Management podniku rozhodl že funkční bunkr na svém území nepotřebuje a pumpy nechal z finančních důvodů vypnout a potápěči mají novou lokalitu pro jeskynní potápění. Uvnitř pod vodou je vše zachovalé. Území prochází sanací a není přístupné. V nejbližší době hrozí, že vchod do bunkru bude zasypán. Proto jsme vyrazili vše co půjde zdokumentovat. Přes to že jsem doma zapomněl GPSku jsme jej našli docela bez probémů protože jsem to měl nastudované na mapách.cz.
Počasí: +20°C, Oblačno až polojasno a mírný vítr.
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
https://www.facebook.com/groups/bunkry.v.cr/
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • duben 2018
  • 1 605 zobrazení
westernklub
REKONSTRUKCE KLUBOVNY WESTERN KLUBU, KLUBU PŘÁTEL WK S OBČERSTVENÍM A POŠTOVNY PONY EXPRESS

Úspěšně svépomocně dále rekonstruujeme areál Malá skála s klubovnou Western klubu,
klubem pro členy a přátele Western klubu s občerstvením, klubové prostory pro Dětský Western klub a poštovní stanici Post Office Pony Express č.21.

Za 4 roky se na stavbě odpracovalo neuvěřitelných dobrovolnických brigádnických 13 000 hodin. Část nákupu materiálu a některé odborné práce nám hradil Městys Suchdol nad Odrou, další finanční prostředky jsme získali od sponzorů a dárců. Na rekonstrukci objektu jsme použili i kompletní výdělek z akcí Western klubu. Veškeré práce na objektu Saloonu a v areálu Malá skála dělají naši členové a přátelé WK bez nároku na mzdu.
Co jsme dokončili v roce 2019
Kromě pravidelné činnosti WESTERN KLUBU dle kalendáře akcí na daný rok jsme nadále budovali zázemí na Malé skále a prováděli další rekonstrukci objektu Kletné 100.
Svépomocí jsme v roce 2019 na schodiště a lávku k balkónu a na venkovní balkón naistalovali stylové zábradlí, pořídili kuchyňské spotřebiče (trouba, mikrovlnná trouba, kávovar - vše je zabudováno do kuchyňské linky). Kuchyň, přípravnu kávy a čaje a bar jsme rozšířili o nové úložné skřínky a pracovní pulty. Ke zkrášlení venkovního prostranství jsme vysadili kolem plotu habry, nadále rozšiřujeme skalku. Provedli jsme rekonstrukci starých elektrorozvodů v bývalé vodárně, obložili palubkami, položili dlažbu, vyměnili zárubeň a dveře a vybavili první Post Office č. 21 Pony Expressu s miniexpozicí historie Pony Expressu. Obložili jsme zděnou část srubovými palubkami, a tak objekt dostal ucelený srubový vzhled. Vyměnili jsme zadní dveře do Saloonu, opravili schody do areálu se vstupem na třech místech. Rozšířili jsme úvaziště pro koně, připravili terén pro postavení venkovního podia, rozšířili posezení a připravili materiál na zpevnění svahu ztraceným bedněním a mini pódium před Saloonem. Byla zakoupena dlažba a obrubníky na vydláždění venkovního posezení před Saloonem.
Na rekonstrukci objektu jsme použili i kompletní výdělek z akcí Western klubu a občerstvení v Saloonu. Veškeré práce na objektu, v Saloonu a v areálu Malá skála provádějí naši členové a přátelé WK bez nároku na mzdu.

Pony Express má na Moravě stálou poštovní stanici Československého Pony Expressu č. 21 se stálou Post Office a mini expozicí o EPEA v areálu Malá skála, Kletné - Suchdol nad Odrou

Myšlenka zřídit v Suchdole nad Odrou stálou Post Office Pony Expressu vznikla u členů Pony Expressu a Western klubu v době, kdy jsme od městyse získali areál u Kletenské přehrady s bývalým kioskem pro svou činnost. Svépomocně a za podpory městyse Suchdol nad Odrou a sponzorů jsme vybudovali areál s westernovým Saloonem a při příležitosti 35. jízdy Pony Expressu jsme slavnostně otevřeli na Malé skále i novou stálou Post Office. Slavnostním prostřižením pásky Sheriffem Pony Expressu Jaroslavem Čermákem a starostou Městyse Ing. Richardem Ehlerem byl za přítomnosti členů Pony Expressu zahájen provoz této stálé Post Office.
Post Office bude v provozu na všech westernových akcích, koupíte zde a odešlete poštou Pony Expressu pohlednice, je možno zakoupit i propagační předměty Pony Expressu. Výtěžek z prodeje je použit k hlavní činnosti Pony Expressu a to hlavně na jízdu Evropského Pony Expressu.

Co jsme dokončili v roce 2020
Rok 2020 i pro náš spolek nebyl příznivý, pandemie Covidu 19 nás zabrzdila a nedovolila nám realizovat značnou část pravidelných činností WESTERN KLUBU, které jsme měli naplánované na rok 2020 dle kalendáře akcí. Přesto i v těžkých podmínkách loňského roku se nám mnoho podařilo zrealizovat.
V lednu jsme vyhlásili dětskou výtvarnou soutěž "Koně a hříbata očima dětí", kterou se podařilo dotáhnout do finále i s vyhodnocením vítězů, ale ceny bylo nutné již zasílat poštou. Nepodařilo se nám již uskutečnit tradiční Josefovský country bál ani Jarní vyjížďku. Jak to situace dovolila, pustili jsme se do rekonstrukce půdních prostorů nad objektem starého kiosku, kde byla naplánována realizace klubovny Western klubu. Proběhlo zateplení střechy, následovala elektroinstalace, obložení palubkami, položení podlahy, instalace topení … Po konečných úpravách a zařízení nábytkem jsme v červnu klubovnu otevřeli.
Přes nepříznivou společenskou situaci se nám podařilo dokončit ve spodní části areálu Malé skály víceúčelový přístřešek s podiem, a co nás již dlouho trápilo, položit kompletní dlažbu na prostranství před a za Saloonem, před přístřeškem a na malém podiu. Konečnou úpravou prostranství před Saloonem bylo obložení zídky na dětském koutku.
Co se týká plánovaných akcí, tak akce plánované od března do července byly z důvodu pandemie a vládních nařízení zrušeny. Tím jsme nakonec přišli i o 10. ročník Suchdolského country festu. Přesto se nám podařilo operativně oslovit přihlášené kapely a rozjet náhradní program, který jsme nazvali 1. Country letní muzicírování na Malé skále Kletné. Páteční koncerty se nakonec staly velice oblíbené a budeme v nich tedy i v roce 2021 pokračovat. V rámci možností jsme nakonec ještě stihli uskutečnit 2 příměstské tábory s velkou účastí Suchdolských a Kletenských dětí, Westernové závody, jízdu Pony Expressu a 3. ročník Guláš festu, akci která je velice oblíbena mezi obyvateli Suchdolu nad Odrou i okolí. Další plánované akce i naplánovaný náhradní Country bál již zastavil Covid 19.
Přes tento nešťastný průběh roku 2020 můžeme konstatovat, že díky uvedeným pracím na rekonstrukci areálu jsme se zase posunuli k vytčenému cíli a věříme že v příštím roce se nám podaří plánované práce dokončit. Děkujeme všem návštěvníkům, dárcům a dobrovolníkům, členům WK, PWK, PPE, kteří nám pomáhali při rekonstrukci na Malé skále a při akcích WK.

A co nás čeká v roce 2021 a další roky?
Rok 2020 byl pro nás tak jako i pro valnou část naší společnosti velmi náročný a nepříznivý, i to málo co jsme v roce 2020 na akcích vydělali, jsme použili na rekonstrukci, ale pro vládní omezení a nedostatek finančních prostředků jsme nestihli úpravu plochy před podiem na bezproblémové postavení velkoplošného stanu, obložení zadní zděné části srubovými palubkami, obložení zídky a zastřešení malého podia a posezení u zídky, rekonstrukce chatek, které mají sloužit jako sklad a při akcích jako zázemí pro účinkující a pro děti jako zázemí při venkovních hrách, nové oplocení areálu, úpravu svahu nad dětským koutkem, dokončení balkonu v zadní části Saloonu a vybudování sociálek s venkovním přístupem. To jsou tedy práce, které nás ještě čekají a věříme, že v roce 2021 se nám jich podaří většinu realizovat.

Pokut by jste nás chtěli také podpořit naše číslo účtu: 232678662 / 0300 vs: 2021, do zprávy DAR 2021

Za spolek Western klub Lidka
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • únor 2011 až leden 2021
  • 1 544 zobrazení
Reklama