Hledání: foto_PS_2015

Pro dotaz foto_PS_2015 jsme našli 534 výsledků.
AKCE -30 % s kódem
📅 Naplánujte
celý nový rok.

Využijte 30% slevu na všechny kalendáře!
Kód: Kalendare2021
Kalendare2021
pajoch
Náš první coursing
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 77 zobrazení
sd-lobkovicak
Přišel předposlední den a s tím poslední fotky. Od rána jsme byli na pláži, kde si děti zahrály oblíbenou přehazku a další sportovní aktivity. Odpoledne měly děti možnost vyfotit se na vodním skútru, ale nebojte nikam neodjely :) Poslední večer jsme zakončili discotékou, zmrzkou a večerní návštěvou pláže.
PS: Už se na Vás moc těšíme, hlavně my dospělí :)
(další foto přidáme během večera)
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 4.7.2014
  • 31 998 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
pooower
Zátiší, Paluba, Vláček a suprový lidičky prostě bomba lidi zase zopáknem;)
Ps: Erotické sestřičky dole na konci alba:)
Foto by Power
více  Zavřít popis alba 
  • 27.3.2009
  • 11 293 zobrazení
spilberk
Další foto setkání s Míšou se vlastně událo kvůli jediné fotce, která je základem mého nového projektu, ale když už jsme se sešli, tak jsme toho samozřejmě cvakli víc a já se zase po dlouhé době trochu vyblbnul v PS ;-)
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • červenec až říjen 2013
  • 10 562 zobrazení
rebeccarawr
Holky jsem fotila už v březnu, přiznám se – zapomněla jsem tohle album zveřejnit.

PS: Ráda fotím dvě kamarádky se stejným jménem. :3
více  Zavřít popis alba 
38 komentářů
  • březen až květen 2014
  • 8 418 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
lejzka
Bolt, pes pro každý případ; Fyzicky náročné opalování; Výprava na skuliny; Focení a Bebibo; Schovávání pálek a čůrání v poli; Foto s kravičtama a pak nakonec brusleníček na cyklostezce:) vyfasovala sem sluchátka, mikinu a gumičku:D prostě nádherný den s Tebou, Ty lásko moe nevěrnáá:-*
Kategorie: rodina-přátelé
více  Zavřít popis alba 
  • 9.8.2009
  • 4 111 zobrazení
crazycitron
pes-pitbull
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 9.3.2010
  • 3 764 zobrazení
mirekgsx14
KOnečně máíme kousek od Třebíče motobar (www.cihelna-trebic.cz). A na zahájení se hned konal menší motosraz. V pátek zahráli Spirit rock a Matador, v sobotu tak Hannah, Ozzy Osbourne rev., K2 a Guano a Pes. Kdo byl neprohloupil, kdo nebyl může litovat.
Bohužel jsem na akci chvíli nebyl - chybí tedy sobotní odpoledne, kdy probíhalo představení kaskadéra a šermířů. .

Kdo chce foto v původní velikosti (ca. 3500 x 2500, 3,5 Mb) napiště na fokker.md@seznam.cz nebo 602759924 (číslo fotky)
Kategorie: události
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2010
  • 2 387 zobrazení
atelier-m
. Až v jednu přijíždíme do Taih Ninh, hlavního kaodaistického města s největším chrámem. Během cesty jsme již jeden navštívili a čím blíže cíli jich stále přibývalo. Celý areál je asi 2x2km veliký a věřící právě vycházejí ven. Toto náboženství vzniklo zde a je uctíváno jen ve Vietnamu. Mají svého papeže i další hodnostáře. Mezi uctívané například patří Elvis Presley, nebo Napoleon Bonaparte. V malinké vesničce na okraji silnice za 20 korun obědváme rýžový papír!! promíchaný s bylinkama, politý dresingem a s křepelčím vajíčkem. Do hotelu se vracíme až v noci a cestou jsme vyzvedli Simonu a Vladěnu na letišti. Noční provoz je ještě hustší a troubení jako by se odráželo ze tmy všude kolem. Jana zezadu navigovala podle telefonu, který musela ukrývat mezi kozičkama, aby ji nějaký neurvalý motorkář mobil nevyškubnul. To co se dělo na silnici v noci, to byl teda mazec. Všech 15mil obyvatel se rozhodlo jet domů. Dobrá večeře ve čtyřech a dvě piva ukončily nádherný den.
PS. Z jedné strany jsme pěkně spálení od sluníčka.
Večer kupujeme letenku na sever do Hué. Za dva tisíce korun pro jednoho na sobotu. Takže jsme museli hned objednat dvoudenní výlet do delty řeky Mekongu. (24 $/osoba). Abychom zbytečně nelelkovali, zítra v osm vyrážíme.
Odjezd se zpožděním a kolem poletoval vietnamský indian. Asi 70km do Ben Tre a už jsme na lodi a kolem co oko dohlédne Mekong. Na prvním ostrově vyrábějí z kokosu cukrovinky, bomba bonbonky a rýżový papír. A taky nám zazpívali. Dlouho jsem vzpomínal jak se jejich zpěv česky nejlépe vystihne. Kuňkání. Ale nádherné a naprosto typické. Vietnamské. Ovocné občerstvení a na břehu už na nás čeká asi 5 kanoí . Do jedné nasedáme a dvě vietnamky v kloboukách nás vezou do nitra ostrova po jednom z nesčetných kanálů zarostlého tropického pralesa. Po dvaceti minutách vystupujeme u farmy uprostřed ostrova. Tady pěstují rýži a tropické ovoce. Přecházíme přes monkey bridge a pokukujeme po rýžovém poli. Jenže v místní restauračce mají v belíku spousty živých hadů a nabízejí je ke snědku. Jednoho si necháváme ogrilovat a oni k tomu přidávají ještě malinkou křepelku. To všechno servírované na talíři a obsypané spoustou bylinek. Průvodce nás informuje, že křepelka není křepelka, ale anglicky se to řekne mouse. Musím říct, že myš je chutnější než had. Po řece pokračujeme na další ostrov uprostřed nedohledné řeky Mekong. Na tomto ostrově vyrábějí produkty ze včelího medu. Včelky jsou mnohem menší než u nás a odvažuji se i fotit se s plástvem plným včel. Ještě nějaké fotky s dvoumetrovým hadem kolem krku a jdeme na oběd. Dáváme si místní specialitu: Baby fish, placatou rybu, kterou krásně osmahnutou přinášejí celou na stůl. Pikolík odtrhává kousky masa a na našem stole je balí do zelených lístků spolu s trochou rýže a bylinkami. Takový malý balíček ještě namáčíme do sladkopálivé omáčky a ukusujeme. Výborné!!
První alkohol s naloženou kobrou, která drží v zubech škorpiona a na dně kořínek žen šenu. Dáváme si dvoudecku. Chutná to jako bylinkový alkohol, něco mezi silným vínem a slivovicí. A jedeme dál. Až do Can Tro, znovu asi 70 km. První vystupují home stay (budou spát i večeřet s domorodci), a zapadá sluníčko. Je zde humus (jsme asi 5 km za městem a kolem se povalují unuděná prasata a kokrhají kohouti. Naprostá vesnická idylka) no a jsme rádi, že máme hotel. Původně jsem chtěl také spát u domorodců, ale nějak jsem to popletl. Sláva!! A navíc.... náš hotel perfekt. Dobrá večeře a spát. Dobrou!
Hned po snídani v 6. patře hotelu s terasou (bufet), vyrážíme na plovoucí trhy. Proti proudu řeky Mekong 5km za městem plujeme lodí. Asi 300 lodí a prodávají spíše ve velkém. Lodě povětšinou pamatují Francouzskou kolonizaci a asi i Císaře. Na bidlech mají ve výšce pověšeny produkty, které prodávají. Samá zelenina, ovoce a ryby. Na břehu už čekají motorkáři a rozvážejí čerstvé produkty do restaurací po celém okolí. Mnozí z nás (ti ještě starší než já), pamatují koloniální obchody do kterých z kolonií z celého světa putovaly potraviny do Evropy. Moje mamka ještě říkala: "zajdi do koloniálu pro rohlíky". Jenže za totáče už se tam banány sehnat nedali. Ze střechy jednoho ze škunerů prohlížíme široké koryto řeky zaplněné loděmi. Slunce nezadržitelně stoupá nad hlavu a pere to do nás. Zážitek z trhů určitě stojí za to. Autobusem do Saigonu přijíždíme navečer.
Ráno: máme ještě den a nechceme zahálet. Chceme na opičí ostrov, ale dnes tam žádný autobus nejede. Rozhodujeme se hned. Bereme taxika s průvodcem za 24 dol pro jednoho a jedem. Řeku Saigon přeplouváme na trajektu a liduprázdným územím jedeme k pobřeží. Opičí ostrov je na východ od Ho Či Minova města u pobřeží Jihočínského moře. Tady se taky v Mangrovníkových lesech ukrývali bojovníci Vietkongu za Vietnamské války v roce 1972. Kolem silnice není kromě občasné farmy na kalamari úplně vymetýno. Průvodce říká: mrtvá krajina. Řidič ale stále jede 50 Km v hodině. Pak vidíme důvod. Na kraji lesa jsou v pravidelných intervalech po 5 km uschováni policajti a radarem kontrolují rychlost jen velmi zřídka projíždějících aut. Jak nádherná paralela s našimi naprosto zbytečnými strážníky. Na "ostrově" který protíná hlavní cesta je spousta opic. Fotíme, fotíme. Trochu bokem po cestě je v lese ukryté území plné krokodýlů. Za dvacku si půjčujeme klacek se šňůrou a na konci pověšeným hadem jako návnadu pro krokodýly. Vladěna je mistr v lákání krokodýlů aby se vrhali po návnadě. Po desáté pokusu už návnada končí v obrovské tlamě a my pokračujeme dál. Nasedáme na motorový člun a svištíme doprostřed močálů a nesčetných zákoutí mangrového lesa. Zastavujeme u chatrčí propojených lávkami a mosty nad hladinou močálů. Tady Američané ve válce dostávali pořádně na frak. Vietkong tady vytvářel různá propadliště a další nástrahy a co nezvládli bojovníci, to za ně dokončili hladoví krokodýli. Odtud si Američané domů dováželi traumata a děsivé příhody z pralesa. Pěšky pok ještě jdeme k pobřeží moře. Všude pusto a fouká chladný vítr. Potuluje se zde jen pár lidí, ale prodejci tu jsou. Chutnáme a já vysávám lasturu kterou ne a ne vysát. Až se ta mrška uvnitř konečně uvolnila a já ji málem bez ochutnání spolkl. Návštěvou rybího trhu končí náš výlet. Tolik lastur a mořských plodů jsme ještě neviděli. A to všechno Vietnamci jedí!!
Ráno městskou dopravou za 5kc k Čamskym věžím. S blížícím se Novým rokem všude přibývá kytek, neonů a i budovatelských nápisů. Poslední den jedeme do Cu Či, to jsou podzemní nory, které vojáci Vietkongu vyhloubili kolem Saigonu na rozloze asi 200x50km. SIMONA střílela z M16!!! Prý má rameno celý modrý. Večer už Sim a Vladěna odletěly a my šli večer do vodního loutkového divadla. Loutky asi 80cm vysoké střídavě nad hladinou a pod ní dovádějí spolu s draky po jevišti za doprovodu typické hudby a vietnamského povykování. Na konci představení se z vody vynořili i loutkoherci. Zítra ráno letíme dom. Večer na ulicích neuvěřitelná síla lidí a tak naposledy fotím ten mumraj kolem nás. 30. ledna začne nový rok a bude ve znamení koně.

Konec..
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • leden 2014
  • 2 181 zobrazení
pejsekzjimlina
Děkujeme za sdílení.
www.utulek-jimlin.cz
V útulku od srpna 2019.
Kazan (č. 5996 místo zabavení Žatec), nejspíše X kavkazský pastevecký pes, štěně, asi 4 měsíce starý pes (k 28.8.2019), váha při příjmu 14.5 kg (k 28.8.2019), v kohoutku cca 46 cm (k 28.8.2019), Po příchodu do útulku měl ranky po těle, nyní je kompletně očkován DHP+C+R do října 2020, je silně nedůvěřivý, paličatý, psy si vybírá, pro zkušeného chovatele těchto plemen!!!
Kazan byl do útulku přijat jako štěně, které bylo opakovaně a hrubě týráno vlastním majitelem. Z těchto důvodu byl odebrán policií a umístěn do útulku, kde se zraněnou dušičkou čekal rok, než bylo jeho řízení dokončeno a byl puštěn k adopci. Kazánek nám v útulku vyrostl do velkého kluka a strávil zde bohužel psí dětství. Domov bude hledat u zkušených lidí, kteří jeho ublížené duši porozumí, dají mu hodně lásky a povedou ho správným směrem. Bude potřeba hodně trpělivosti a určitě více návštěv k osvojení, jelikož Kazánek cizí lidi zpočátku odmítá a nejraději je s lidmi, na které je zvyklý. I když kotec sdílel v průběhu pobytu i s jinými psy, doporučujeme ho spíše jako jedináčka, kde bude mít pozornost jen pro sebe a nebude muset bojovat o místo ve smečce, což Kazánek umí, i když zpočátku se jeví jako nekonfliktní pejsek. V útulku se naučil základní povely a nemá problém se učit dalším novým věcem. Na vodítku chodí klidně. Je to pěkný nenasyta, který miluje jídlo a pamlsky.
Psi ani feny nejsou určeni k další reprodukci (osvojitel to stvrzuje podpisem adopční smlouvy). Obecné informace k adopcím najdete v popisu alba "Aktuální nabídka pejsků". Pro více informací kontaktujte přímo útulek. Pejsek je čipovaný, očkovaný a odčervený. Vydán bude pouze do dobrých rukou.: Pro osvojení pejska si pozorně přečtěte podmínky adopce na našich webových stránkách: http://utulek-jimlin.cz/index.php?p=co-a-jak. Poplatek za adopci je 700,- Kč. Stránky útulku najdete na internetu. Všichni jsou vítáni, těšíme se na Vás. Volejte od 8 do 18:00 www.utulek-jimlin.cz Tel.: 604451258 Foto: Lucie Zahradníčková ---- Podmínkou adopce je přečíst si podmínky v albu "Aktuální nabídka pejsků". Adopcí se rozumí poskytnutí DOŽIVOTNÍHO domova pro naše svěřence. Jako samozřejmost bereme, že potencionální osvojitel je seznámen s tím, co obnáší chov psa. Při adopci jste informováni o charakteru psa, který je nám znám z pobytu psa v útulku. Útulek požaduje, aby po čase v novém domově osvojitel informoval zprávou a případně fotografiemi o stavu psa v novém domově. Pokud tak osvojitel neučiní sám o své vůli, může být k tomu vyzván zaměstnancem či dobrovolníkem, popřípadě dojde k osobní návštěvě v místě držení osvojeného zvířete.
více  Zavřít popis alba 
  • září 2019 až listopad 2020
  • 2 333 zobrazení
statnirentier
Ve dnech 9.9.2012 - 14.9.2012 (Ne-Pá) jsme si objednali lázně ve Velkých Losinách na Šumpersku. Hotel Diana 4 hvězdičkový, kam jezdí pravidelně i náš nejvyšší Václav. Také tam měl rezervovaný celý hotel hned po nás na víkend. Takže naše volba aniž bychom tušili nejvyššího velitele, jak jistě se dá uznat, byla správná, jen nemusela odpovídat možnostem našim a nejvyššího velitele. No, my jsme si platili také jenom jednu cimérku a ne celý hotel...To, že jsem vybral lázně Velké Losiny bylo dáno tím, že jsou to nejbližší termální lázně od nás, se sirnou vodou jedinou v Česku, ale hlavně to, že jsme si objednali pobyt Wellness energy, kde jsme si mohli sami předepsat procedury bez lékaře. Zvolili jsme kredit 500,- za procedury denně na osobu. Takže masáže částečné i celé, perličkové koupele, částečné zábaly v rašelině a reflexologie nohou. Whirpool, vnitřní bazén, venkovní termální bazén, fitness, stolní tenis, squash nebo tenis bylo součástí pobytu a většinou zdarma. Také jsme této nabídky bohatě využili. Protože počasí bylo první dny vynikající, t.j. pozdní léto nebo jinak řečeno babí léto, měl jsem cíl vyjet na kole na Dlouhé stráně. Kola jsme měli s sebou. Časování procedur bylo na večerní hodiny, takže po celodenním sportu jsme se ponořili do lázeňských procedur a pak již jen na večeři a do hajan. Únava byla celkem značná po takto stráveném každém dni. Žádná lázeňská promenáda, ale tvrdý sport s relaxací. Stravování bylo na úrovni. Snídaně formou samoobslužného bufetu, večeře vždy na objednávku výběrem ze 4 jídel. No, neberte to. Snídaně 4 druhy sýra, 4 druhy salámu nebo šunky, míchaná vajíčka na špíčku, klobásky nebo párky, jogurty a vločky, kávička a čaje, džusy, spousta zeleniny. Od každého něco, já tedy ta míchaná vajíčka proložená sýry a klobáskou nebo salámkem. Oběd jsme vynechávali nebo jen houstička s sebou, jak jsme byli vždy od snídaně nacpaní. K večeři byla v nabídce vždy nějaká ryba, takže jsme ji objednávali takto následovně: Ne-pangácius, Po-pstruh, Út-treska, St-mořská štika, Čt-losos. No, neberte to. Hotel je vyhlášen gurmánskými specialitami. K večeři zelenina dle vlastního výběru a množství. Navíc jsme platili pouze pívo. Teď k vlastnímu programu. Neděle: příjezd, ubytování. Poté jsme navštívili venkovní termální bazén, který byl pro nás v ceně pobytu. Teplota pramene 36,7 Celsia, u vtoku do bazénu 32. Šlo to. U whirpoolky uvnitř hotelu 36 Celsia. Venkovní termální bazén je údajně léčivý, protože obsahuje hydrouhličitan sírový. Trošku to tam vonělo po sirovodíku, ale jen trošku. Večer první procedura. Pondělí: cyklovýjezd na Dlouhé stráně, kde je přečerpávací elektrárna, vedená pod UNESCO. Převýšení téměř 1000 m. Ujeto 53 km. Od hotelu jsme to měli aci 14 km do Loučné nad Desnou, odkud jsme nastoupili nahoru dalších 12 km. Jel jsme nejprve s převody 2,2, pak 1,3, ale i 1,2. Šlo to, ale bylo to dlouhé. Moje nebožka to zvládla tak, že jsem ji nejprve viděl záda, pak už ani to ne. Bodejť by ne, když si nechala přidělat na kolo elektromotorek...Na Dlouhé stráně se dá vyjet pod vrchol taktéž lanovkou, ale to jsem hned v začátku odmítl (když má nebožka ten motór). Vrcholová nádrž je něco úžasného. Po prohlídce jsme sjeli kolem Divoké Desné ke spodní nádrži a přes Kouty nad Desnou a Loučnou nad Desnou zpět na hotel ve Velkých Losinách. Před hotelem samozřejmě bylo ještě koupání v termálním koupališti. Na hotelu procedury, pak večeře s pívečkem a hajdy do hajan. Měl jsem toho dost. Úterý: protože jsme z předešlého dne měli kola dost, vyjeli jsme autem do Červenohorského sedla a pěším výšlapem absolvovali po vrcholovce Praděd a zpět. 18 km pěšo s převýšením 500 m za nádherného slunného počasí jen v tričku a kraťasech. Příští den ve středu na Pradědu napadl sníh...Večer procedury, večeře, pívečko a do hajan. Žádný lázeňský švihák se nekonal. Samozřejmě před procedurami máchání v termálním venkovním bazenu cestou nazpět z Losin na hotel. Žádná pauza na vydechnutí...Středa: protože předpověď počasí hlásila již na odpoledne přechod fronty, vyjeli jsme ráno na kole něco kratšího. No, jen 30 km s převýšením 500 m. Cílem bylo dle doporučení mapy trasa z Velkých Losin na Tři kameny, takový okruh a vyhlídkový to bod na oblast Králického Sněžníku. Po úterním výšlapu na Praděd se nám totiž zdálo, že jízda na kole oproti pěšárně bude možná lehčí (s motórem určitě). Vidět bylo prt, neboť nahoře byly mraky nebo mlha nebo či co. Ale dopoledne nepršelo. Tři kameny jsme minuli, zřejmě proto, že jsem měl staré mapy. Jeli jsme po jakýchsi nejprve označených cyklostezkách, pak už ne, ale po lesáckých cestách také kdesi končících a plných balvanů. To jsem to schytal.....Návrat tedy po poledni. Dle nebožky nejprve whirpool na hotelu, pak prý termální venkovní bazén. Jen jsme lehli do whirpoolky, spustil se nejapný liják, který už ten den neskončil. To jsme měli kliku. Místo venkovního termálu jsme šli do spřízněného hotelu Eliška, v němž nám naše recepční objednala vnitřní sirnatý termální bazén. Sqvělé, teplé, jen na válení. A honem zpět na procedury, rybu k večeři, pívečko a do hajan. Nebožka ty šutry na cestách přežila, ale říkala, že příště mne s plánováním trasy zkontroluje...Také s sebou určitě 1x nebo 2x švihla do lesa. Čtvrtek: protože počasí nebylo nic moc po přechodu fronty, udělali jsme si poznávací procházku do Velkých Losin (hotel Diana je nad Losinami asi 1 km). Tam jsme si prohlédli dosud fungující ruční papírnu, unikát to světový, kde se vyrábí propagační papír na zakázku ručním způsobem tak, jak se vyráběl již v 16. století...Muzem s prohlídkou výrobního provozu. Pak další prohlídka státního zámku Velké Losiny. Nakonec prohlídka lázeňského parku, kávička v lázeňské kavárně, termální venkovní bazén byl ve čtvrtek zavřený, tak na hotel a do perličkové koupele v rámci procedur, večeře, pívečko a kutě. Pátek: den odjezdu. Sbalili jsme si fidlátka, vykoupali se naposledy ve venkovním termálu a poodjeli směrem na Staré Město pod Sněžníkem, tam dali venku kávičku a domácí klobásku přímo z udírny a poodjeli ještě kousek nahoru do Branné. Převlékli jsme se do cyklistického, počasí bylo na kolo a naším cílem se stala Ramzová a Lipová Lázně. Tam jsme dojeli po značené cyklostezce přes Ostružnou. V těchto dnech v Ramzové chcípl pes. Ramzová žije v zimě. Vrátili jsme se do Branné, přestrojili se a odjeli směrem domoj. Foto dokumentuje náš lázeňský aktivní "odpočinek". Je třeba na závěr říci, že kolo nebožky s motórem nemá chybu, což bylo naším také cílem v Jeseníkách otestovat. Mohu jet svým tempem a když se za mnou ozve podezřelý zvuk, již vím, že nebožka zapla motór i s forsáží a uvidím ji opět jen záda a pak už na mne jen počká na nejbližší křižovatce. A já se štvu. Ale dobře to je. Já nečekám. Tož tak....
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • září 2012
  • 1 842 zobrazení
noi
milý spolužáci, sou tam upe šechny fotky, co sme běhěm dne nafotily, což znamená cca 500 fotos..úctyhodné..někerý, kerý sem považovala za povedenější sem už nějak upravila, jesi se vám to ale nebude páčit, stačí říct, že..ale to víte..myslim si, že sou docela povedený, ačkolif je dost znát, že to neni profi..nevadí..mě to vyhovuje, myslim si, že byla i docela prdel, no ne? heheeh..tak check this out, now!!!

PS: jooo, a ještě, každej si teda vyberte 2 fotky, jaxme se domluvili..co budete chtít změnit bo dodělat, tak mi řeknete, jeah? - škole zdar!
více  Zavřít popis alba 
  • 21.4.2007
  • 1 564 zobrazení
photojs
#Daušová Zuzana
Na návštěvě… u Zuzany Daušové photojs@seznam.cz

Dospívající dívky často sní o tom, že láska ke zvířatům se promítne do jejich budoucí profese. Tyto sny bývají zatíženy mnoha romantickými představami. Realita bývá těmto snům nakonec velmi vzdálena. Povolání, kde se dnes pracuje se zvířaty, rychle ubývá. Většinou jde o náročnou, mnohdy velmi tvrdou a nepříliš dobře odměňovanou práci.
Navštívil jsem paní Zuzanu Daušovou. Ona si svůj zvířátkový sen splnila. Stala se jedním ze zakladatelů občanského sdružení Helppes a pracuje jako ředitelka centra výcviku psů pro postižené. Držitelka zlatého odznaku výcvikáře ČKS, Mezinárodní mistr Rakouska a vícemistr České republiky ve výcviku záchranářských psů, Mistr Slovenska ve výcviku Belgických ovčáků…Paní Daušová má však ještě další sny. Ráda by se dostala na mistrovství světa psů-stopařů.
O výcviku psů a jeho užitečnosti bylo popsáno mnoho papíru. Mne však tentokrát zajímalo, jak vypadala cesta, která vedla paní Daušovou k tomu, aby se stala profesionální cvičitelkou psů…
„Rodiče psa neměli. Pocházím z „kumštýřské“ rodiny. Babička hrála ochotnické divadlo, máma vystupovala na vesnickém divadle. Přátelila se s Yvetou Simonovou a Milanem Chladilem. Byla jsem tedy vedena „uměleckým směrem.“ Ve čtyřech letech jsem dostala roli ve filmu, kde jsem uplatnila svůj dětský temperament. Chodila jsem do baletu. I na piáno mě učili. Ve skutečnosti mě to ale stejně táhlo ke zvířatům. Chtěla jsem samozřejmě pejska. Někdy v první třídě jsem měla nejprve kočku. Dnes již nevím, proč jsem jí tehdy dala jméno „Fisibulus…Nedlouho po té jsem venčila psy v širokém okolí. Ve třinácti letech mi máma koupila prvního psa – německého ovčáka, se kterým jsem začala chodit na „cvičák“. První rok na cvičáku se mi vůbec nelíbil, ale někdy kolem patnáctého se vše obrátilo a já dala cvičáku přednost i před tanečními. V osmnácti letech jsem startovala na prvním mistrovství mládeže ve výcviku psů. V různých zaměstnáních jsem se trápila, sedět v kanceláři mě nebavilo. V té době jsem si opatřila svého druhého psa. Intenzivně jsem se věnovala výcviku do té míry, že moje zaměstnání bylo vlastně jen razítko v občanském průkazu. Trochu jsem se podobala hrdinům filmu „Bony a klid“ – místo valutových poukázek však byli psi. Po roce 1989 jsem okamžitě zažádala o živnostenský list. Jednou z největších „člověčích výher“ je, když se vám celoživotní láska a koníček změní v povolání.“

Co radíte dospívajícím dívkám, které se chtějí stát cvičitelkami psů…jaké doporučujete vzdělání?
Ano, takových dotazů dostávám hodně. Poměrně důležité je, zda má tazatel talent a cit pro výcvik psů. Pokud je tomu tak, je téměř jedno, kterou oblast kynologie zvolí. Udělá se psem třeba loveckou zkoušku, agility…
Se vzděláním je trochu problém. Na zemědělské škole existuje obor „speciální chovy“, nicméně doporučila bych školu, která je tématicky zaměřena na péči o hendikepované lidi. Cit pro psa vám ale žádná škola nedá. Dá se doporučit speciální pedagogika, sociologie i lékařství.

Kolik máte vlastních psů a jaké plemeno je vašemu srdci nejbližší?
„Moje maminka vždycky chtěla boxera. Já si ho ale nikdy nepřála. Nejraději mám německé ovčáky a nyní vlastním svého druhého belgického ovčáka. Malinois je plemeno ohromně kontaktní. Tito psy se rádi pro cokoliv nadchnou a nesmírně dobře pracují. Momentálně vlastním 5 psů. Nedávno jsme ale cvičili i zmiňovaného boxera jako vodícího psa a velice se osvědčil.“

Na slavnostním předávání psů jsem si všimnul dokonalé prezentace veřejnosti…
„Je třeba, aby se veřejnost dozvídala o existenci psů pomáhajících hendikepovaným spoluobčanům. Lidé by ale neměli být překvapeni, když potkají vodícího psa, doprovázejícího vidícího člověka, který psa teprve připravuje pro nevidomého klienta. Slavnostního předávání psů se vedle klientů účastní i různí umělci a populární osobnosti. Ti zajistí pozornost nejširší veřejnosti i médií. Pro hendikepované je určitě velice příjemné, když jim psa předává jejich oblíbený umělec. Který to je, to se dá zjistit u rodiny a přátel. Potom se snažíme osobnost požádat o předání psa. Vše je samozřejmě pro hendikepovaného do poslední chvíle překvapení. Celá tato psí maturita nazývaná „Super den“ má velice přesný scénář. V loňském roce na přípravě slavnostního předávání psů pracoval stočlenný tým.“

Moje stárnoucí fenka začala rychle slepnout. Začíná být na mě velmi odkázaná. Jak se ale v praxi řeší situace, kdy začíná stárnout a ztrácet zrak vodící, nebo asistenční pes?
Předáváme psy s předpokladem, že budou co nejdéle sloužit. Mají všechna potřebná vyšetření. Na živého tvora nelze dát záruku. Pes však zestárne. Hendikepovaný člověk si většinou na psa vytvoří ještě silnější citovou vazbu, než člověk zdravý. Nastává tedy problém. V Anglii se řeší tím, že v 8 – 9 letech věku psa dostává klient psa jiného. Zajímavé je, že v některých zemích existují i pořadníky zájemců, kteří se ujímají těchto zestárlých a dosloužilých psů a umožní jim dožít v té nejlepší péči. Pro tyto lidi je čest postarat se o takového psa. Zdejší útulky však mají veliký problém s umísťováním starších psů. U nás, pokud je to možné, si klient opatří druhého psa a nechá si oba. Někdy si zestárlého psa berou na dožití příbuzní klienta. Samozřejmě musí být přednostně zařazen do seznamu žadatelů, protože bez psa nemůže dost dobře fungovat. Je třeba také s klientem, který má stárnoucího psa, pracovat a připravovat ho na řešení situace. Je dobré, pokud náhradní rodina, která se psa ujme, dokáže s klientem komunikovat a mohou se navštěvovat…Pes, který prokázal svému hendikepovanému majiteli službu, má zcela jistě právo na důstojné dožití.

Zaujala mne v TV reportáž, kde byl vodící pes ve výcviku vykázán z prostoru restaurace. Jaký by byl váš komentář k tomuto problému?

Vyhláška jasně stanoví, že asistenční i vodící pes může klienta doprovázet téměř kamkoliv. Problém ale je, že toto nařízení se nevztahuje na psy ve výcviku. Jako trenér nemám průkaz ZTP. Ochranka hypermarketu mě sice může vykázat na cvičák, ale já potřebuji psa zvyknout na metro, obchody…Zde je třeba změna legislativy.

Planeta začíná být stále více protkána různými navigačními systémy. Jejich podrobnost a přesnost se stále vylepšuje. Pokusy s kamerovým systémem, nahrazujícím poškozený lidský zrak vypadají velmi nadějně. Pohřešované osoby úspěšně vyhledává vrtulník vybavený termovizí. Dá se odhadnout, kdy bude pes pomáhající hendikepovanému člověku minulostí a jeho úkoly převezme technika?
„V mnoha úkonech dokáže technika psa velmi dobře nahradit. Nikdy však technika nedokáže nahradit kontakt s přírodou. Můžete mít doma robota, který vám třeba uvaří čaj. To se pes nikdy nenaučí. Dovedou to ale asistenční opičky, které umí i vyndat kazetu z videa. Dokážou nalít a podat čaj….
Dá se předpokládat, že v nedaleké budoucnosti pes dokáže jen třetinu toho, co robot. Ale jde o přítomnost živého tvora. Na robota bude určitě dálkový ovladač. Nikdy se ale nestane podnětem k rozvíjení jemné motoriky. Živé zvíře je velikou motivací. Měli jsme klienta, kde pes řešil problém se samotou a stal se významným podnětem k rehabilitaci. V době, kdy byla manželka v zaměstnání a děti ve škole, nezůstal díky své asistenční fence sám. Pes není jen pomůckou, která vykoná určitý naučený úkon. Dokáže také zrušit bariéry mezi zdravými a nemocnými lidmi. GPS nikdy nepozvedne lidskou psychiku, jako to dokáže pes. Když nastoupím s vodícím psem do tramvaje, lidé netuší, že jde o výcvik a já je mohu pozorovat. Je zajímavé, že veliká většina kolemstojících se začne usmívat. Studie dokazují, že polohování se psem, prohřívání spastických končetin nedokáže nahradit umělé teplo. Infračervené záření, ani láhve s teplou vodou zde psa také nenahradí. Je dobré, že se technika vyvíjí, ale domnívám se, že psa nenahradí nikdy.“

Text a foto Jan Šimeček
Kategorie: lidé
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • září 2006 až září 2013
  • 1 194 zobrazení
frbultym
Paní Halina Pawlowská s jejím buldočkem Edou ochotně zapózovala pro Frbul.cz na titulku kalendáře pro rok 2010. Zároveň nafotila i sérii fotek s buldočkou Hedera Hviezdoslavov Fan Bul.
Foto Pes Jíra http://www.pesjira.cz
UPOZORŇĚNÍ: Bez souhlasu fotografa není možné využít umístěné fotografie k vlastním účelům!
více  Zavřít popis alba 
  • 19.10.2009
  • 1 162 zobrazení
petruno
Všichni jedou letos na otvírání Tiché Orlice na pevných lodích, bude sranda. A byla, guma vodákům hodně promine, na pevné lodí musí hlídat náklony, ctít zákony vody no a když se to nepodaří tak máme plaváčky. Start byl určen na třináctou hodinu v Nebi. Sešlo se 23 osádek lodí a přidala se k nám i skupinka čtyř lodí z univerzity Pardubice, která jela z Letohradu. Počasí nás chvílemi trápilo svěžím jarním deštíkem. Na veselé náladě nebylo nic znát, vodáci jsou banda pohodářů, déšť a neplánované koupání je nerozhodí. Prima parta a perfektní akce. Zakončení a zhodnocení je teprve před námi, osvěžovna Mendrik je náš útulek na sdělení si dojmů. Později doplním postřehy a popisky k fotu. Mějte se fajn, ahoj Petr PS: Kluci chtěli jet taky ale nemohli, máme střídavou péči a bejvalka prohlásila že mi udělá ze života peklo když ji nenechám byt do kterého ani ona ani její rodiče nedali korunu a tak se snaží, naschvály, napadání, nejvíc tím chováním ale škodí klukům. http://www.gad.estranky.cz/clanky/zajimavosti/co-znamena-pozdrav-ahoj.html Pokračování vodácké akce otvírání Tiché Orlice závěrečným obveselením v osvěžovně Mendrik http://petruno.rajce.idnes.cz/Osvezovna_Mendrik
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 5.4.2014
  • 1 155 zobrazení
pejsekzjimlina
Děkujeme za sdílení.
www.utulek-jimlin.cz
V útulku od dubna 2019.
Ares (č. 5882 místo odchytu Bochov), nejspíše X německý ovčák, asi 4-6 let starý pes, váha při příjmu 29 kg, v kohoutku cca 61 cm, silně agresivní.
Ares je překrásný kříženec německého ovčáka, který byl nalezen vyčerpaný na silnici v obci Bochov. Pro agresivní chování musel být do útulku převezen v sedaci. Jeho život musel být plný smutku, násilí a povelů. Domníváme se, že se k němu člověk choval velmi špatně, proto lidem přestal důvěřovat. Jeho chování je v určitých případech velmi agresivní a na člověka dokáže bez váhání zaútočit. Nemá rád manipulaci, je velice háklivý na krk. První týdny byl v útulku velmi vystresovaný a nechtěl k sobě nikoho pustit. Postupem času si na přítomnost ošetřovatelů zvykl a v kotci neútočí. Má rád pamlsky a snaží se za ně plnit povely. Na procházky chodí velmi sporadicky z důvodu bezpečnosti venčitelů, jelikož ho vodí pouze na dvojité smyčce. Má snahu se vyprazdňovat mimo kotec, ale pak se hned snaží vrátit zpět, cítí se tam bezpečně. Doporučujeme ho pouze ke zkušenému člověku, který by s Aresem pracoval pozitivním přístupem a získal si jeho důvěru. Nedoporučujeme ho k dalším zvířatům. Bude to dlouhá cesta, ale věříme, že někde existuje člověk, který mu ukáže, že se nemusí bát.
AKTUALIZACE (duben 2020): Ares nám otevřel své srdce a při dodržení pozitivního přístupu se s ním dá domluvit. Nyní mu lze nasadit obojek a chodí velmi rád na procházky, kde zkoumá vše nové. Postupně ho seznamujeme s novými podněty, aby se nebál a byl na ně zvyklý. Ostatních psů na procházce si nevšímá, zkoušíme ho venčit společně s vyrovnanými psy.
Psi ani feny nejsou určeni k další reprodukci (osvojitel to stvrzuje podpisem adopční smlouvy). Obecné informace k adopcím najdete v popisu alba "Aktuální nabídka pejsků". Pro více informací kontaktujte přímo útulek. Pejsek je čipovaný, očkovaný a odčervený. Vydán bude pouze do dobrých rukou.: Pro osvojení pejska si pozorně přečtěte podmínky adopce na našich webových stránkách: http://utulek-jimlin.cz/index.php?p=co-a-jak. Poplatek za adopci je 400,- Kč. Stránky útulku najdete na internetu. Všichni jsou vítáni, těšíme se na Vás. Volejte od 8 do 18:00 www.utulek-jimlin.cz Tel.: 604451258 Foto: Lucie Zahradníčková ---- Podmínkou adopce je přečíst si podmínky v albu "Aktuální nabídka pejsků". Adopcí se rozumí poskytnutí DOŽIVOTNÍHO domova pro naše svěřence. Jako samozřejmost bereme, že potencionální osvojitel je seznámen s tím, co obnáší chov psa. Při adopci jste informováni o charakteru psa, který je nám znám z pobytu psa v útulku. Útulek požaduje, aby po čase v novém domově osvojitel informoval zprávou a případně fotografiemi o stavu psa v novém domově. Pokud tak osvojitel neučiní sám o své vůli, může být k tomu vyzván zaměstnancem či dobrovolníkem, popřípadě dojde k osobní návštěvě v místě držení osvojeného zvířete.
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2019 až listopad 2020
  • 1 258 zobrazení
pooower
Povedená a poslední ukončovací párty :D

foto by: Power & Ondra

Ps: Bardo bylo taky pěkný:)
více  Zavřít popis alba 
  • 6.3.2009
  • 1 094 zobrazení
petruno
Zamykání Tiché Orlice vodáckým oddílem Domu Dětí a Mládeže Duha. Letošní katastrofální nedostatek vody v řece graduje. I přesto vodácký potěr splul Tichou Orlici z Lanšperku od silničního mostu do Starých Oldřichovic na tábořiště. Na konec letošní vodácké sezóny si opekli buřtíka, zamknuli řeku a vypustili lampion štěstí a s přáním lepší příští vodácké sezony se rozloučili s řekou vodáckým ahoóóój na jaře. PS: šílené světelné podmínky, foto tak jak vypadlo z karty, bez úprav a tak snad jenom jako dokument z akce.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 21.10.2015
  • 1 086 zobrazení
ok2aia
  • březen až duben 2018
  • 1 068 zobrazení
pejsekzjimlina
Děkujeme za sdílení.
www.utulek-jimlin.cz
V útulku od srpna 2019.
Omar (č. 5967 místo odchytu Podbořany, Buškov), nejspíše X středoasijský pastevecký pes, asi 2 roky starý pes, váha při příjmu 47 kg, v kohoutku cca 77 cm, kastrovaný. Omar je krásný, mladý pes, který bohužel neměl štěstí na původního páníčka. K nám do útulku se dostal ve velmi zanedbaném stavu, je hubený, kulhá, má rány na nohách, špinavé a polámané zuby. Omar je bohužel také pes, který nepoznal žádnou výchovu, a proto pro něj budeme hledat nového pána, který má zkušenosti s tímto plemenem a bude mu autoritou. Omar je spíše takové nevyřáděné štěně s obrovskou sílou, které stále zkouší, co si může k člověku dovolit, stále doráží, poutá na sebe pozornost a chce si hrát. Omarovi to na vodítku moc nejde, na povely nereaguje. Ostatní psy si spíše vybírá. Pokud však zvažujete rozšířit vaši stávající smečku právě o našeho Omara, doražte do útulku i s vaším stávajícím psem či fenkou.
Psi ani feny nejsou určeni k další reprodukci (osvojitel to stvrzuje podpisem adopční smlouvy). Obecné informace k adopcím najdete v popisu alba "Aktuální nabídka pejsků". Pro více informací kontaktujte přímo útulek. Pejsek je čipovaný, očkovaný a odčervený. Vydán bude pouze do dobrých rukou.: Pro osvojení pejska si pozorně přečtěte podmínky adopce na našich webových stránkách: http://utulek-jimlin.cz/index.php?p=co-a-jak. Poplatek za adopci je 700,- Kč. Stránky útulku najdete na internetu. Všichni jsou vítáni, těšíme se na Vás. Volejte od 8 do 18:00 www.utulek-jimlin.cz Tel.: 604451258 Foto: Lucie Zahradníčková ---- Podmínkou adopce je přečíst si podmínky v albu "Aktuální nabídka pejsků". Adopcí se rozumí poskytnutí DOŽIVOTNÍHO domova pro naše svěřence. Jako samozřejmost bereme, že potencionální osvojitel je seznámen s tím, co obnáší chov psa. Při adopci jste informováni o charakteru psa, který je nám znám z pobytu psa v útulku. Útulek požaduje, aby po čase v novém domově osvojitel informoval zprávou a případně fotografiemi o stavu psa v novém domově. Pokud tak osvojitel neučiní sám o své vůli, může být k tomu vyzván zaměstnancem či dobrovolníkem, popřípadě dojde k osobní návštěvě v místě držení osvojeného zvířete.
více  Zavřít popis alba 
  • 17.8.2019
  • 952 zobrazení
photojs
PINK DRAGON
tetovací studio pro psy photojs@seznam.cz

Zavedené tetovací studio PINK DRAGON, které naleznete v jedné z pasáží v okolí pražského Václavského náměstí, vyšlo vstříc poptávce mnoha zákazníků a nabízí nyní nově i tetovací služby pro psy. Nejedná se samozřejmě o aplikaci obyčejných identifikačních čísel, která jsou dnes navíc nahrazovány čipy. Jde o vysoce hodnotné umělecké motivy, které vznikají pod zkušenou rukou kvalifikovaných tatérů. Prozatím většina zájemců o tetování přichází se psy-naháči. Obliba tohoto bezsrstého plemene strmě stoupá a dle aktuální meziroční statistiky ČMKU počet ročně zapsaných štěňat naháčů brzy překoná plemena retrívr, či německý ovčák. Tato plemena patřící minulosti sice v dohledné době upadnou v zapomnění, ale majitelé těchto osrstěných psů však nemusí být smutní. Zkušená pracovnice tetovacího studia Květoslava Holá dokáže na počkání vyholit požadované partie psího těla a zbavit tak psa zbytečné srsti. Vznikne tak dostatečný prostor k vytetování obrázku, který si zákazník vybere z opravdu velmi bohatého katalogu studia PINK DRAGON. Najdeme zde tradiční motivy čínských znaků, všeobecně oblíbená srdce, kotvy a strašidelné lebky. Zájemce z řad myslivců si na svého ohaře může nechat vytetovat velice vkusná zátiší jelenů na pastvě, srnčí zvěře hledící na západ slunce, případně precizně ztvárněný aport pernaté zvěře z vody. Militárně založený kynolog nechá svému psu vytetovat obrázek s tématikou zadržení, či obrany. Zde je však třeba předložit písemný souhlas figuranta, jehož mužná, většinou ostře řezaná tvář by měla být na kůži zvířete zobrazena. Při výběru motivu tetování je nutné dodržet některá základní pravidla. Obrázek by neměl být pobuřující a nesmí budit na veřejnosti pohoršení. Zvláště s politickými symboly je třeba pracovat opatrně. Obrázek růže, či třešní rozhodně nevzbudí takovou pozornost, jako třeba pes pravicově konzervativního voliče s modrým ptákem na hřbetě. Katalog dále nabízí spoustu obrázků či karikatur oblíbených filmových herců, zpěváků i sportovců. Na přání vám zde dokáží vašeho psa proměnit třeba v postavu piráta z Karibiku Jacka Sparrowa. Pracovníci studia jsou připraveni vyhovět i nejnáročnějším přáním a mohou i ty nejfantastičtější představy měnit v realitu. Nabídka služeb bude v nejbližší době samozřejmě rozšířena i o všeobecně oblíbený piercing. Čeká se jen, až potřebný souhlas státních orgánů nabude právní moci. Ochránce zvířat můžeme ubezpečit, že samotné tetování probíhá samozřejmě bezbolestně, na což dohlíží veterinární lékař MVDr. Bohumír Surovec, pověřený dohledem Státní veterinární správou. Tetování psů vzniká pro potřebu a radost majitele psa. U některých malých plemen byla však pozorována nápadná změna v chování tetovaného psa. Mnohý pes malého vzrůstu ozdobený drsnými tetovacími motivy budí najednou pozornost a hlavně respekt, což se blahodárně projevuje na jeho sebevědomí. Výrazné tetování psa tak potlačuje komplex méněcennosti způsobený nepatrným vzrůstem, či slabší tělesnou stavbou jedince některých plemen. Kompletní nabídku tetovacího studia včetně katalogu obrázků najdete na stránkách www.tojepreceapril.cz

Text a foto Jan Šimeček

Aprílová omluva čtenářům Planety zvířat

Tetovací studio pro psy samozřejmě (jak doufám) neexistuje. Celý text i snímky jsou aprílový vtip. Na fotografiích byly použity zcela neškodné dětské tetovací obtisky. Čtenáře mohu ubezpečit, že naši psi fotografování prožívali jako mírně bláznivou, ale přitom radostnou hru. Vím, že není správné zvířatům a zejména psům přehnaně připisovat lidské vlastnosti. Každopádně všichni majitelé psů-naháčů ale potvrdí, že tito psi vedle určité dávky smyslu pro humor mají sklony k poťouchlosti a tak se tohoto žertíku „kanadského typu“ rádi zúčastnili. J.Š.
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
8 komentářů
  • únor až březen 2009
  • 843 zobrazení
horsinqa
Ve škole jsme měli akademii .. Samozdřejmě jsme se jako 7. třída také zůčastnili :) .. Byli to televizní noviny :D Já hrála šíleného žáka (viz hl. foto) .. Pak počasí a další třídy .. Bohužel jsem nebyla na celé akademii .. Musela jsem domu tak alespoň něco ;)

PS: některá fotky jsem nefotila já ale třeba moje máma nebo holky ze třídy ;)
více  Zavřít popis alba 
  • 21.6.2011
  • 793 zobrazení
keckar
Vďaka patrí všetkým, ktorí akokoľvek prispeli k tejto svadbe :)!!! Miesto u Budáčov v Hriňovej - Slanci a u Ľuľov bolo výborne, od nás som len prebehol cez oračinu a bol som na "svaďbe" :). Škoda len neporiadnych ľudí v civile , ktorí sa tam pchali s mobilmi do záberov a pokazili mnoho krásy .... Aj ja som tam bol, nevesta bola prekrásna, ženích krásavec, len toľko na koniec :) ! PS : Na konci hriňovskej svadby chýbala len bitka, aj som chcel, no nebolo sa s kým ... :). Pro použití fotografií uveďte : foto: Anton TREBUĽA - Kečkár alebo mi napíšte na keckar@centrum.sk, mám rád kakové venčeky alebo čokoládu Tatiana ...
Kategorie: kultura
více  Zavřít popis alba 
  • 1.9.2012
  • 764 zobrazení
Reklama