Hledání

902 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

stanley-ji
  • 7.2.2020
  • 2 zobrazení
mssedlice13
Ve školce byste dnes děti těžko hledali. Byli tu Elsy a další princezny, indiánky, medvídek Pú, myšky, kuřátko, tygřice, čarodějnice, mumie, Vochomůrka a strojvůdce. Kdyby bylo potřeba uhasit oheň, uhasil by ho náš hasič. Pokud by se něco rozbilo, měli jsme tu opraváře. Před nebezpečím by nás ochránili Spidermann, Supermanni, želva Ninja, Kapitán Amerika, voják v plné polní, rytíř s obrovským mečem nebo kovboj. A kdyby se nám udělalo špatně, k dispozici jsme měli lékaře i s injekční stříkačkou. Můžete nakouknout...
více  Zavřít popis alba 
  • 6.2.2020
  • 66 zobrazení
tkd
Chanbara sezóna je již v plném proudu a náš klub nepodceňuje její přípravu. Ve dnech 25.-26.1.2020 jsme se zúčastnili již 3. ročníku mezinárodního Chanbara semináře v Žilině, pořádaný klubem Žilinští draci.
Program byl navržen tak, aby si všichni vyzkoušeli všechny disciplíny a naučili se novým metodám obrany či útoků. Sobotní dopoledne jsme se věnovali sestavě Kihon dosa.
Odpoledne bylo zaměřeno na konkrétní disciplíny: Kodači, Chocken a Nito pod vedením prezidenta České asociace Chanbara panem Martinem Bartůňkem.
Druhou část odpoledne převzal Tibor Figej, trenér Chanbary v Rimavské Sobotě, který se pyšní mnoha tituly.
Těmi nejcenějšími jsou titul mistr světa z roku 2016. V listopadu 2019 v disciplíně Nito (dlouhý a krátký meč) v Tokiu v Japonsku na 44.mistrovství světa pak obhájil svůj titul mistr světa opět zlatou medailí. Tibor rozšířil seminář o Chooso a Bo. I přes nabitý sobotní program jsme si večer popovídali s přáteli a zkusili i jiný "boj" a to Laser arénu včetně různých her ve virtuální realitě v místním Darkside.
Neděle patřila přátelským zápasům všech disciplín i věkových kategorií. Kdo měl zájem, vyzkoušel si také roli rozhodčího, který to nemá vždy jednoduché. Jsme rádi, že jsme byli součástí tohoto semináře. Byl to skvělý víkend, plný nových poznatků i zábavy.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.2.2020
  • 5 zobrazení
laco12
Mečůvka, Martiňák, Skurečena, Podolánky, rozc. Mečová, úbočím nejvyšší Mečové, do kotlinky na Zadní Mečové, Zadní Mečová, pod Kladnatou, Ondrové, Radlické, Zubčena, přehrada Horní Bečva. https://mapy.cz/s/kufonuhotu
více  Zavřít popis alba 
  • 11.1.2020
  • 282 zobrazení
dandan66
Jan Lucemburský nechal postavit u Dobříše lovecký hrádek, který vystřídal mnoho majitelů.

Když roku 1720 hrad vyhořel, dal kníže Jindřich Pavel Mansfeld postavit nynější zámek. Současná podoba zámku pochází z let 1745–1765, kdy byla provedena přestavba původního barokního sídla poničeného požárem. Když roku 1780 knížetem Václavem Janem vymřel rod Mansfeldů po meči, dobříšského panství se ujala jeho sestra Marie Isabela. Ta pojala roku 1771 za manžela knížete Františka Gundakara Colloreda a stala se tak spoluzakladatelkou nynějšího rodu Colloredo-Mansfeldů.[1]
více  Zavřít popis alba 
  • 1.1.2020
  • 11 zobrazení
lotusesprit
Lipová (Hanšpach/Hainspach) - Barokní zámek býval sídlem jednoho z nejvýznačnějších a nejstarších evropských šlechtických rodů Salm-Raifferscheidt-Hainspach. Zdejší panství se dostalo do majetku rodu sňatkem Marie Anežky Slavatové s Františkem Vilémem Salmem-Reifferscheidem. Zámek byl postaven v letech 1737 – 1739 místo starého, nevyhovujícího zámku, postaveného na počátku 16. stol. Nový zámek dal postavit Leopold Antonín Salm-Reifferscheid, architektem byl Girolamo Costa, italský stavitel a malíř. Reliéfní znaky v průčelí vytvořil sochař Kristián Riedl. U zámku byla barokní zahrada, ve které nechyběla vodní díla a sošky (patrně K. Riedl, kameník Josef Lang) a anglický park. Kolem roku 1834 byl zámek opraven. Zámek byl v majetku rodu až do roku 1891, kdy rod vymřel po meči. Sňatkem dědičky Jany Salmové-Reifferscheidové s s Josefem Osvaldem I. Thunem-Hohensteinem se dostal do majetku rodu Thun-Hohenstejnů. Za 1. pozemkové reformy r. 1924 se stal zámek soukromým majetkem pražského advokáta JUDr. Josefa Apollo Růžičky, za 2. světové války byl roku 1938 zabrán Němci a sloužil jako lazaret. Po 2. světové válce byl na krátkou dobu vrácen rodině Růžičkových, roku 1948 byl znárodněn a byl v něm zřízen domov důchodců. Do roku 1970 byla na zámku vojenská posádka, která zámek udržovala, po jejím odchodu byl zámek ponechán svému osudu. Roku 1995 byl zámek v restituci vrácen Mgr. Kateřině Ebelové, která na rekonstrukci zchátralé památky neměla potřebné finance, a proto jí prodala společnosti Obrození, s.r.o. s holandskými majiteli. Bohužel, zámek v majetku společnosti dále chátral, propadla se střecha a začaly se propadat stropy místností. Po složitém a vleklém jednání byl zámek odkoupen občanským sdružením Via Tempora Nova (Nová cesta času), které usiluje o záchranu památky.
více  Zavřít popis alba 
  • 16.12.2019
  • 123 zobrazení
mpsvychodnicechy
Mimo hry s manuálními zbraněmi jsme se rozhodli provést různé herní módy i s larpovými zbraněmi typu meče, sekery, kladiva a pálky. Nakonec jsme využili velkého množství plynových zbraní a vytáhli jsme i dlouhé zbraně. To vše během jednoho víkendu.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.12.2019
  • 106 zobrazení
daniel-cino
ALB 876 - Předchůdcem hradu bylo přemyslovské hradiště, poprvé připomínané 1220.
Zakladatelem hradu byl Jindřich z Nového Hradce z rodu Vítkovců, jejichž linii patřil až do začátku 17. století, kdy rod vymřel po meči. Původní stavbu nevelkého hradu dokončil kolem 1270 Oldřich I. z Hradce. Za něho byla také postavena válcovitá věž, která měla chránit vstup do jeho pokojů. Za Jindřicha IV. z Hradce, který působil jako nejvyšší pražský purkrabí, dosáhl hrad zlepšení ochranných prostředků.

Hrad se stal postupně komfortním renesančním zámkem, který byl přizpůsoben moderním trendům. O největší přestavbu se zasloužili v 16. století Adam I. z Hradce, který čerpal prostředky získané z pomoci Ferdinandu I. na trůn. V rekonstrukci pokračovali jeho syn Jáchym z Hradce a vnuk Adam II. z Hradce.

Na jeho renesanční přestavbě v letech 1560–1596 se podíleli nejprve stavitel Antonio Ericer, později pak Baldassare Maggi, Antonín Vlach a další.

Roku 1602 přešel zámek do rukou rodu Slavatů sňatkem sestry Jáchyma Oldřicha z Hradce s Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka. Rodu Slavatů patřil zámek do konce 17. století a během jejich panství nedošlo k žádným zásadním změnám.

Roku 1694 pak po jejich vymření přešel do rukou rodu Černínů z Chudenic, během sedmileté války se z něj stala vojenská nemocnice a roku 1773 vyhořel. Při tomto požáru došlo k poškození velké části zámku a rekonstrukce se dočkal až za Evžena Černína.
více  Zavřít popis alba 
73 komentářů
  • 23.11.2019
  • 77 zobrazení
daniel-cino
ALB 875 - Za první opevněné sídlo na území Jindřichova Hradce můžeme považovat pohraniční přemyslovské hradiště z 9. až 10. století. Na konci 12. století okolní region získal do sféry vlivu mocný rodu Vítkovců, z nějž se po smrti Vítka I. z Prčice oddělili páni z Hradce, kteří vlastnili zdejší panství až do roku 1604, kdy vymřeli po meči.
Kolem roku 1220 nechal Jindřich, první pán z Hradce, vystavět na základech starého slovanského hradiště nový gotický hrad, který nazval Nový hrad, nebo Nový dům – odtud dodnes používané německé označení Neuhaus. Jméno hradu se brzy přeneslo i na vznikající tržní osadu v podhradí.

Přelomovým rokem se stal rok 1293, kdy byl Jindřichův Hradec poprvé zmíněn jako město, pročež je řazen k nejstarším městům v Čechách. V této době již měl Hradec s největší pravděpodobností dobudováno opevnění a v následujících desetiletích se pokračovalo s plánovitou výstavbou převážně kamenných měšťanských domů. V první třetině 14. století přišli do města minorité, kteří založili kostel sv. Jana Křtitele a následně přilehlý klášter. Po polovině 14. století se stavební ruch zaměřil na budování farního kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Rozkvět města plynule pokračoval v 15. století a vrcholu dosáhl v 16. století, v době vlády Jindřicha IV. z Hradce a jeho syna Adama. Ke gotickým stavbám se přidávaly stavby renesanční. Italští architekti a kameníci pracovali i pro mnohé bohatší měšťany a tak vzniklo na rynku mnoho velmi výstavných domů s podloubími. Jindřichův Hradec se v této době dostal do desítky největších měst v Čechách. Zlatý věk města končí rokem 1604, kdy vymřeli páni z Hradce, a panství převzal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Vypuknuvší třicetiletá válka byla počátkem úpadku Jindřichova Hradce. Koncem 17. století převzali panství Černínové z Chudenic a vlastnili je až do roku 1945.

18. století znamenalo pro město útlum, třebaže z této doby pochází jedna z dominant – sloup Nejsvětější Trojice. Roku 1773 zasáhl Jindřichův Hradec ničivý požár a v roce 1801 další. Vyhořelo přes 300 domů a několik desítek lidí uhořelo. Jindřichův Hradec získal po požáru nový klasicistní vzhled. V první polovině 19. století se stalo město centrem národního obrození. V roce 1887 byla přivedena do Hradce trať. V témže roce došlo na přestavbu bývalého vodního mlýna na Křižíkovu elektrárnu a město dostalo provizorní elektrické osvětlení. Dne 1. dubna následujícího roku se rozsvítilo elektrické světlo ve městě natrvalo.

K 1. listopadu 1940 vláda Protektorátu Čechy a Morava svým nařízením č. 388/1940 připojila Jindřichův Hradec s okolím k zemi Moravskoslezské a učinila tak na více než na čtyři a půl roku toto město nejzápadnější obcí této země. Po osvobození Československa roku 1945 se Jindřichův Hradec vrátil zpět do Čech.
více  Zavřít popis alba 
119 komentářů
  • 20.11.2019
  • 76 zobrazení
romtom
  • 7.11.2019
  • 8 zobrazení
mslipi
Kdo chtěl dnes do naší třídy vstoupit, neměl to nikterak jednoduché. Notnou dávku odvahy musel prokázat. Nejprve se v šatně proklestit pavučinou a prosmýknout hejnem létajících duchů. Ani teď neměl vyhráno, neboť třídu během noci zaplavilo hejno černých netopýrů a usadilo se na našem košatém stromě. A to celé ještě hlídal čarodějnický mazlíček Macík. Krásný exemplář trochu přerostlého pavouka se zuby jako meč, ale dobrák je to a velký mazel. Když už se odvážlivec do třídy dostal, tak zjistil, že dobře udělal, neb ho vítala sebranka děsivě hrozivá, tu kostmi chrastící, tu pavučinou omotána, ale radostná a veselá.
A hned ho do kola vzala. Tančilo se, zpívalo, křepčilo, až se netopýřím princeznám a čarodějnickým učnicím sukénky natřásaly a upírům kapala krev ze zubů. Krásná dýně celé to šedobíločernofialové hemžení jasně oranžovou barvou rozjasňovala. ,,Asi si uděláme dýňovou polévku“ ,,Ne ne, ze mne ne, já už jsem vydlabaná“.
Při přehlídce krásy se mezi námi ještě objevil skvostný motýl, osminohý pavouk a věřte nevěřte, dokonce jednorožec.
Nějakou tu hru jsme si zahrály, o svých straších popovídaly a pak ony strachy do kotle zahodily.
Na návštěvu dorazily i Kočky, u kterých se to hemžilo sebrankou stejně vydařenou, vedenou paní učitelkou ode dneška zvanou Hlava Otevřená 😉. Tuze hezký den, plný smíchu, to byl.
více  Zavřít popis alba 
  • 31.10.2019
  • 32 zobrazení
malberg
Vnímáme společenskou odpovědnost, proto vracíme světu to, co nám dal.
--
Škola v přírodě 4. a 5. tříd
Žáci 4. a 5. tříd letos opět vyrazili do Nového Hrozenkova do hotelu Permoník. Tentokrát se přenesli do doby středověku a vyzkoušeli si, jak se v té době měli pánové ze vznešených rodů a odvážní rytíři.

Během pobytu byli žáci rozděleni do skupin, které byly pojmenovány dle známých šlechtických rodů. Na jednom místě se tedy sešli Rožmberkové, Lucemburkové, Pernštejnové, Šternberkové, Lichtenštejnové a Valdštejnové. Členové každého rodu vytvořili erb s typickým rodovým znakem, meč, štít a přilbici na rytířský souboj, ušili pytlíček na zlaťáky a připravili munici na bitvu. Rody mezi sebou soutěžily v různých disciplínách – porovnaly své síly při přetahování s lany, utkaly se v šermířském souboji, svůj důvtip prokázaly při řešení zašifrovaných zpráv a společně se vydaly na pěší výlet na nedalekou Kohútku. Za úspěšnost v úkolech rody obdržely zlaťáky. I na škole v přírodě se objevil náš celoroční projekt zaměřený na finanční gramotnost – rody si za získané zlaťáky rozšiřovaly svá panství, ale museli mít stále na paměti, aby jim v měšcích zbylo na nečekané výdaje.

Ve čtvrtek večer čekalo na žáky překvapení. Ze Zlína za nimi přijela šermířská skupina Malberg, která jim přiblížila historii zmíněných rodů, seznámila je s kulturou odívání v době gotiky a hlavně jim ukázala, jak vypadaly skutečné šermířské souboje. Žáci, kteří na škole v přírodě oslavili své narozeniny, měli jedinečnou příležitost zašermovat si proti rytíři v brnění. Večer byl ukončen oblíbenou diskotékou.

Středověká škola v přírodě se opravdu vydařila. Kromě skvělých zážitků si žáci domů dovezli spoustu sladkých i věcných odměn, které ještě před odjezdem přinesli jejich rodiče. Všem, kteří nám s přípravou tohoto nabitého týdne pomohli, velice děkujeme!

Mgr. Eva Březovjáková
--
zdroj: https://www.zskom1.cz/%C5%A1kola/aktivity-%C5%A1koly?fbclid=IwAR3oDMyaalV2KMysm34SFwyDqualT7Dz8RhjmU4Pn986wzaoRPyiRkhpSJQ
více  Zavřít popis alba 
  • 4.10.2019
  • 14 zobrazení
paradaavlcaci
„Na levé straně Jarugy se rozhořel boj. Mnoho z něj neviděli: probíhal v lese, odkud k nim doléhaly jedině ohlasy bitvy. Na břehu docházelo pouze ke střetům malých skupin nebo jednotlivců. Někteří z bojovníků se bili na meče v mělké vodě. Padlé odnášela řeka.“

Naši velice oblíbenou Cintru nahradil nový LARP nesoucí jméno Mosty přes Jarugu.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.9.2019
  • 127 zobrazení
krm
Poslouchejte pilně fšici, dějí se tu pěkné věci: princezna Zpěvanka pořádá klání, princové s družinou před ní se sklání. Z Žlutého království Citroňák míří, v Zeleném Cukeťak svůj měč s ním zkříží. Nesčetně panošů sbírá dnes cetky, vítězství bez boje, možná jen pletky.Generál chrabrý vojsko tu cvičí, s mečem a se štítem, nebo jen s tyčí. Na draka, za prince, princezně k vůli, dráče se k námluvám hlásí až v půli. Lítá vřava, bitva skvělá, papír boule nenadělá.Takže teď se všichni smějí, vyhrál ten, kdo stihl přijít.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.9.2019
  • 34 zobrazení
lotusesprit
Trhanov - Zámek vybudovaný Wolfem Maxmiliánem Lamingerem z Albenreuthu – zvaným Lomikarem – mezi roky 1676 a 1677. Vybudován byl v barokním slohu a sloužil jako letní sídlo. Kolem zámku začala vznikat vesnice nazvaná Trhanov. Lomikar zemřel na mrtvici 2. listopadu 1696, necelý rok po Janu Sladkém Kozinovi, vůdci zdejšího povstání proti vrchnosti, který při své popravě v areálu plzeňského pivovaru podle pověsti pronesl: „Lomikare, Lomikare! Do roka ha do dne budeme spolu stát před súdnú stolicí boží, hin sa hukáže, hdo z nás!“ Po Lamingerech získali panství Stadionové. Ti roku 1810 po požáru nechali trhanovský zámek přestavět v empírovém stylu. Roku 1817 nechali dále na místě původní kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1706 vybudovat kostel. Stadionové drží zámek až do roku 1908, kdy vymírají po meči a po dlouhém soudním projednávání získává majetek hraběnka Kristýna Schönbornová. V roce 1853 se zde na zámku narodil jako syn zámeckého zahradníka později známý lékař a spisovatel Josef Thomayer, který na zámek pozval svého přítele Aloise Jiráska, a tak ho inspiroval k napsání románu Psohlavci odehrávajícího se na Chodsku a v tomto zámku. V té době už není trhanovský zámek sídlem šlechty a slouží jako správní místo koutsko-trhanovským statkům až do roku 1945. V průběhu II. světové války zde proběhly stavební úpravy. Po druhé světové válce využívala prostory zámku armáda a po sametové revoluci až do roku 1996 Galerie bratří Špillarů spolu s ministerstvem školství, jež nabízelo prostory pro školy v přírodě. Dnes patří obci a je v něm stále provozována škola v přírodě.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.8.2019
  • 53 zobrazení
duhoveprazdniny
Páteční den jsme měli strávit na Hukvaldech. Program se nám bohužel zkomplikoval hned ráno, když jsme dorazili na zastávku a bylo nám řečeno, že tramvaj nepřijede, protože se srazila s osobním autem. Následkem této nepříjemnosti nám ujel autobus a celé cesta se nám tím protáhla. Nakonec se nám však na Hukvaldy podařilo dorazit. Po výšlapu na hrad, si kluci vyrobili a ozdobili meče a holčičky zase korunky. Hrad jsme si celý prošli a poté udělali oběd v podobě palačinek. Cestu zpět jsme bohužel museli urychlit z důvodu přicházející bouřky. Ačkoli nám pátek házel klacky pod nohy, tak jme si výlet všichni moc užili. Samozřejmě jme nezapomněli vyhodnotit včerejší olympiádu. Děti dostali diplomy, medaile i nějaké sladkosti na doplnění energie.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.8.2019
  • 89 zobrazení