Hledání: návštěvy - sobota 31.1.2015

Pro dotaz návštěvy - sobota 31.1.2015 jsme našli 1 393 výsledků.

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

mysticsmile
Záhadný piktogram v obilí za Boskovicemi v blízkosti cihelny Huráb se objevil v noci z pátku na sobotu 28. června. Za velmi krátkou dobu přilákal velké množství lidí. Webové stránky města se snímky pořízenými z ptačí perspektivy byly navštíveny přes dvacettisíckrát, což je v historii zdejšího internetového zpravodajství absolutní rekord.
Protože se množí dotazy obyvatel, některé jsou i velmi odborné, vyrazil štáb Boskovické televize do terénu znovu, aby pořídil tentokrát detailní fotografie přímo z místa.
Přestože po celé dopoledne v úterý 30. června vydatně pršelo, s prvními paprsky odpoledního Slunce bylo u záhadného obrazce opět hodně zvědavců.
Objevil se tam dokonce i jeden odborník s měřicím zařízením na radiaci a elektromagnetické vlnění: „Nic jsem nenaměřil, všechno je normální,“ uklidnil hlouček přihlížejících a pro jistotu ještě pokračoval ve výzkumu na jiném místě. My jsme jej ze zvědavosti následovali. „Dle mého názoru se to dělá mikrovlnami z družice, jinak si to nedovedu vysvětlit. Není v lidských silách tohle za asi pět hodin tmy běžnými prostředky dokázat,“ doplnil muž.
Skupinka mladých chlapců se pokoušela zprovoznit malou kvadrokoptéru. Po krátké době letu, kdy se jim povedly asi dva snímky to vzdali: „Došla baterie,“ sdělil zklamaný majitel stroje a kluci se vydali na zběžnou prohlídku místa po svých.
Nám baterie nedošly a tak předkládáme několik snímků v naději, že snad odpoví na zvídavé otázky webových diskutujících.
Bylo tam i pár lidí se psy. „Pokud by zde nějaká neznámá energie byla, jistě by zvířata reagovala neklidným chováním,“ napadlo nás. Ale nic takového se nestalo.
Pomalu ubývalo světla, proto jsme rychle pořídili pár detailů ulámaných klasů, směr jejich položení a vydali jsme se způsobně cestou od kol traktorů vstříc večernímu ztichlému městu. Pozemek je soukromý, tak jsme se museli chovat slušně a nezvýšit již tak značnou škodu na úrodě.
V hlavách nám i po této návštěvě zůstala nezodpovězená otázka: „Kde a jak se to ze vzalo? Co tímto poselstvím chtěl někdo neznámý říct? Je to dílo neznámých civilizací nebo jen obyčejný vandalismus? To už se asi nedozvíme...“

Více: http://www.boskovice.cz/obrazec-v-obili---video-.info?id=9519
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • červen 2014 až červenec 2016
  • 19 171 zobrazení
krchov
Od 26.08. do 04.09. jsme podnikly čistě dámskou jízdu Rakouskem a chorvatskou Istrií.
26.08. - pátek - odjezd z Prahy, večer nocleh v Obervelachu, hotel Bodner
27.08. - sobota - ráno odjezd z hotelu, průjezd Slovinskem a odpoledne příjezd na Istrii, Rabac
28.08. - neděle - lenošení na pláži, koupání
29.08. - pondělí - lenošení na pláži, koupání
30.08. - úterý - lenošení na pláži, koupání. Večer mejdan na terase u pana Beliće
31.08. - středa - celodenní výlet na ostrov Cres - koupání, fisch picknic, prohlídka města Cres
01.09. - čtvrtek - ranní pěší výstup do Labinu, snídaně v kavárně Velo kafe, odpoledne pláž a koupání
02.09. - pátek - celodenní výlet do Puly a Rovinje
03.09. - sobota - odjezd z Chorvatska, večer nocleh u Salzburgu, Grödig, pension Leonhardnerhof
04.09. - neděle - návštěva místní pouti, poté odjezd, zastávka v městečku Freistadt u rakousko-českých hranic, příjezd domů
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • říjen 2010 až září 2011
  • 14 803 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
mysticsmile
Kdo o minulé sobotě a neděli navštívil Boskovice, zejména prostory kolem zámku, nestačil se divit. Ze všech stran voněla husí pečínka, ozýval se typický ruch starobylého jarmarku a z velkého pódia se linulo dunění hudby přerušované vřelým potleskem nebo smíchem dětí. To podle toho, kdo byl právě na jevišti. Zda hudebníci, či umělci s veselými pohádkami. A hlavně bylo všude obrovské množství lidí. Takové, že téměř nebylo k hnutí. Proč sem po oba volné dny směřovaly nekonečné davy?
Ve dnech 1. a 2. října 2011 proběhly tradiční Husí slavnosti, tentokrát již osmý ročník. Dvoudenní maratón zábavy a dobrého jídla zahájil starosta města společně s přáteli z belgického Frasnes-lez-Anvaing a polské Rawy Mazowiecke.
Poté se již program rozběhl naplno. A jaká by to byla lidová veselice bez národopisných písní a tanců. Také proto celý program otevřel folklórní soubor Velen působící při Kulturních zařízeních Boskovice. Letos oslavil úctyhodných šedesát let svého trvání. Hned po něm zaplnili hlediště improvizovaného amfiteátru v parku před zámeckým skleníkem naši nejmenší, aby shlédli pohádkové představení divadla Genus Brno s názvem Cirkus bude. Však to také cirkus byl. Děti se smály, tancovaly a o teplém slunečném dni to byl výjev jak o z Úprkových obrázků. Příznivci folku si přišli na své, když se na scéně představila skvělá boskovická kapela Prak. Začátek odpolední zábavy opět patřil dětem. Přijela za nimi dlouho očekávaná kapela Maxim Turbulenc a ti to teprve rozjeli. Z reproduktorů duněl hit za hitem a caparti se dosytnosti vyřádili. Slunce se pomalu chýlilo za lesy, stíny se prodlužovaly, tak byl čas na pomalé zklidnění a ukončení prvního dne Husích slavností. Důstojný rámec úvodního dne zajistila naše přední country a folková zpěvačka Věra Martinová s přáteli. Zahráli a zazpívali kromě zcela neznámých skladeb, jež se z rádií moc neslyší, též osvědčené hity jako třeba „Malý dům nad skálou.“ Své vystoupení zpěvačka skvěle zakončila středověkou pomalou baladou „Batalion“, jež je známá nejen z jejího repertoáru, ale též od jedinečných Spirituál kvintet či českobudějovických Minnesengrů. S posledními tóny tklivé starodávné písně se pomalu na celý areál snášel soumrak a spokojení diváci se počali rozcházet ke svým domovům. První den jich přišlo na 5200, což je absolutní rekord v osmileté historii Husích slavností.
Když se hned druhý den v neděli Slunce prodralo nad okolní lesy a hlediště se opět pomalu plnilo, moderátor ředitel KZMB PaedDr. Oldřich Kovář všechny opět přivítal a pozval na jeviště děti z folklórního souboru Borověnka, jehož zřizovatelem je Dům dětí a mládeže v Boskovicích. Připomenul, že toto těleso rozdává radost již dvacet let od svého založení. Malí tanečníci pod vedením Aleny Stloukalové, Báry Faltýnkové a Andrei Staňkové nastudovali a předvedli roztomilé pásmo tématicky zaměřené přímo na Husí slavnosti.
Potom v krátké pauze, která je nutná pro přestavbu scén a seřízení zvuku seznámil PaedDr. Oldřich Kovář s dalšími aktivitami, jež se v průběhu slavností konají na jiných místech: Jízdy na koních, Všehodílna Blanky Matuškové nabízela možnost výroby drobných dárků, skákací atrakce, ve skleníku probíhala ochutnávka pečínky, v muzeu gastrodílna a za muzeem velká soutěžní výstava chovatelů drobného zvířectva – tentokrát okresní. V neposlední řadě byla zpřístupněná i radniční věž.
V 11 hodin se hlediště opět zaplnilo dětmi, aby zhledli veselé pásmo pohádek Krejčík Honza. Umělci byli skvělí, hýřili vtipem, dobrými nápady, drobotina i s dospělými se výtečně bavili.
Po dobrém obědě, kdy mnozí neodolali husím specialitám byl čas jako stvořený pro dechovku. Představila se Boskovická kapela. Pod vedením Zdeňka Jindry zahráli muzikanti od podlahy známé „dechovkové hity“ a milovníci lidových tónů si přišli opravdu na své. Žánry se rychle střídaly, po dechovce pozval PaedDr. Oldřich Kovář do hlediště opět naše nejmenší k pokračování skvělého pásma Krejčík Honza divadla z Nymburka.
Koho nezaujal kulturní program mohl využít nedělní odpoledne k prohlídce velkolepé výstavy drobného domácího zvířectva. Však tu bylo podle slov vedoucího expozice Radka Blažka sto osmdesát králíků, sto holubů a šedesát voliér drůbeže. Zatímco dospělí obdivovali různé opeřence či ušáky v klecích, děti se zabavily jízdou na konících a to přímo v areálu výstavy. Ve vestibulu muzea se představila Střední a vyšší odborná škola Hybešova svou gastrodílnou, krásnými výtvory z melounů a na Hradní ulici si přišli na své milovníci historické i současné zemědělské techniky. Staré nádherné pečlivě naleštěné stroje z dob první republiky a těsně po válce zde udržovali v provozu pracovníci a studenti SOU André Citroëna Boskovice. Však pravidelné bafání stabilních motorů bylo slyšet již zdaleka. Současně zde vystavovali též ryse novodobá francouzská osobní vozidla, které prodávají a v rámci odborného výcviku též odborně servisují. Obří moderní traktory New Holland přistavil na obdiv nový sponzor Husích slavností Agrotechnic Moravia.
Ale blížila se šestnáctá hodina s ní i vyhlášení výsledků soutěže o nejlépe připravený kynutý houskový knedlík. Tak tedy rychle zpět na hlavní pódium u skleníku. Zde již bylo vše připraveno, na jevišti stály půvabné studentky Střední a vyšší odborné školy Hybešova, s nimi jejich ředitel Ing. Pavel Vlach, též profesionální kuchařka Lenka Svobodová. Nechyběla krajská radní JUDr. Marie Cacková a starosta Boskovic Ing. Jaroslav Dohnálek, kteří se ujali předání cen. A jak celá soutěž dopadla? Přihlásilo se pět restaurací. Třetí bronzovou příčku obsadila restaurace Sudický dvůr, stříbrná byla restaurace Záložna a konečně první místo za nejlepší knedlík získal Katolický dům. Všichni obdrželi diplom, láhev sektu a keramickou mísu na knedlíky z dílny manželů Růžkových, kteří tímto reprezentovali nedaleký Kunštát, kde se keramickému řemeslu velmi daří. Vítěz obdržel též zvláštní cenu, jíž byla živá husa. Však se také hlasitým kejháním ještě před začátkem slavnostního ceremoniálu prozradila.
A opět nastal závod s časem. Rychle se přesunout s fotografickou a televizní technikou přes davy lidí do areálu za muzeum, kde se opět vyhlašovaly výsledky. Tentokrát nešlo o knedlíky, ale i tak to mělo s jídlem cosi společného. Vrcholila soutěž mezi chovateli drobného zvířectva. A ještě se stihlo pogratulovat předsedovi základní organizace chovatelů v Boskovicích panu Jiřímu Musilovi k jeho pětasedmdesátinám. Je též nejdéle funkčně činným členem okresní organizace a všestranným chovatelem.
A jak soutěž dopadla: V kategorii králíků získala první místo ZO CSCH Boskovice s počtem bodů 1134. U drůbeže drží prvenství ZO CSCH Olešnice – 842 bodů a v holubech je též nejlepší a první místo získala ZO CSCH Olešnice - 1130 bodů.
„Chtěl bych poděkovat všem za uspořádání úspěšné výstavy. Věřím, že se zde v příštím roce u příležitosti Husích slavností opět v hojném počtu sejdeme.“ Těmito slovy uzavřel vyhlašování výsledků a tím i celou výstavu starosta Ing. Jaroslav Dohnálek. Krajská radní JUDr. Marie Cacková na sebe prozradila, že na tyhle akce chodí moc ráda. „Bohužel Vás již není mnoho, o to víc Vám děkuji a přeji mnoho dalších chovatelských úspěchů,“ zakončila své vystoupení. Úplně nakonec si vzal slovo ředitel Kulturních zařízení PaedDr. Oldřich Kovář: „Bez Vás chovatelů si nedovedu Husí slavnosti již představit. Díky Vám jsou rok od roku lepší. Ať se daří, hezký zbytek odpoledne.“
A jako na vojně, další zrychlený přesun v plné polní, tedy s foťáky, kamerami a stativy, zpět na hlavní pódium. Program letošních Husích slavností uzavírali známí zpěváci Láďa a Tereza Kerndlovi. Jenže jejich koncert už byl v plném proudu a dostat se přes masu lidí před pódium bylo zcela nemožné. Riskovat poškození drahé citlivé techniky v tlačenici jsem riskovat nechtěl, tak jsem se raději zastavil u stánku mistra kováře a pokochal se s mnoha dalšími jeho uměním. A pak jen rychle zdálky několik záběrů na film. Byl nejvyšší čas, vystoupení populární pěvecké dvojice právě končilo. K mikrofonu naposledy přistoupil ředitel Kulturních zařízení města PaedDr. Oldřich Kovář coby skvělý moderátor a mile se naposledy rozloučil: „Je dobojováno. Osmé Husí slavnosti v Boskovicích končí. Já Vám děkuji za Vaši návštěvu a přízeň, těším se, že se na některých dalších našich akcích potkáme. Přeji Vám krásný zbytek víkendu, buďte nám nakloněni. Mějte se krásně, máme Vás rádi. Nádherný večer.“
Na tomto místě se sluší ještě poděkovat všem sponzorům, kteří přispěli: Jsou to: Město Boskovice, Jihomoravský kraj, Maxprogress, Itab, Boskovické noviny, AŽD Praha, COOP Jednota, pivovar Černá Hora, SOŠ a SOU André Citroëna, SOŠ a VOŠ Hybešova, Agrotechnic Moravia, bezpečnostní služba Argus a Stavkom, spol.s r.o. Boskovice.
Více: www.boskovice.cz
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 20.2.2007
  • 8 676 zobrazení
petruno
První týdenní pánská jízda po vlastech českých. Úžasná volnost a pohodička celičký týden, nikam jsme nespěchali a dělali jen to co nás bavilo.Klukům Ondrovi a Patrikovi musím poděkovat za perfektní sportovní výkony na kolech, chlapáci moc díky. V pátek jsme vyrazili na průzkum plácku v Mostku na koncert plzeňské kapely Ortel, pokud výjde počasí nebude to mít chybu, můžeme koukat a poslouchat Ortel přímo z bazénu. V sobotu po polední jedeme do Kunvaldu na sranda match ve vodnických hrátkách na koupališti, přejezd lávky přes bazén na kole a s trakařem. Lidiček tam bylo mnoho a lákala nás i večerní zábava. My už na večer ale máme lupeny do Mostku na kapelu Ortel. Přijíždíme tam brzo, ještě nejsou na místě ani policajti, někdo jim nalil do dutých hlav že to je extremistická kapela a proto jsou dopředu ohlášený kontroly účastníků večerního koncertu. Mají smůlu žádný extrémy se nekonají. Téměř tří hodinový koncert byl parádní.V neděli dáme v Mostku ještě snídani a vyrážíme na dovolenou. Cestou do Časlavi jsem zahlédl u jednoho prodejce Škodovek nafukovací portál u vjezdu do arealu, nakoukli jsme co se tam děje. Chvíli jsme pobyli a pokračovali dál na návštěvu syna Petra a jeho rodiny, kluci se na zahradě vykoupali v bazénu a pobavili se s Vojtiškem. Na dnešní den máme ještě v plánu se zastavit u Hanky v Petrovicích I, popovídáme si krátce, Hanka nabízí bivak u nich na zahradě ale my už máme plán jasný, bivak na odzkoušeným koupališti ve Všejanech. Ráno jedeme do parku Mirakulum, vstupné 120 kaček na celý den je parádní, přes den je šílené vedro a přes velkou chválu parku musím vytknout jeden velký nedostatek, v celém parku není nikde možnost se schladit ve vodě, vodní svět je v tuto dobu v sezoně v rekonstrukci. Celý den se tam nedá vydržet, odpoledne jedeme zpět na koupalko do Všejan. Další den po snídani a vykoupání razíme na Říp, pod kopcem placené parkoviště, zkouším najít plácek mimo placenou plochu, na konci vsi se otáčím a zahlédl jsem neběžnou ceduli zvířecí hřbitov, musíme to prozkoumat. Auto necháváme nedaleko a na kopec jedeme na kolech, začátek nám nedělá problémy, v lese už šlape jenom Ondra, jako jedinej to vyšlapal až k rotundě. Prolezeme rotundu dáme kofolu a letíme na Milešovku. Vybírám červenou turistickou značku z obce Bílka. Opět to je pěkná prasárna, kola sotva tlačíme, pod vrcholkem uvazuji kola kluků ke stromu a jdeme na vrcholek pěšky. Já si beru svoje kolo s sebou, na kopci prohlédneme rozhlednu dáme si pití, koupíme Danovi turistické vizitky a jedeme k autu, mám obavy aby si kluci neodřeli čumáček a tak velím že nikdo mě nebude předjíždět, šílená cesta pro pěšáky a my to valíme dolů na kole, vše dopadlo dobře, oddychl jsem si. Na meterologické stanici na rozhledně jsem se pozeptal na vývoj počasí, předpověď je nepříjemná. Spěcháme ještě dnes na Zlatý vrch a na Panskou skálu přijíždíme dost pozdě v podvečer. Počasí se má pokazit a tak se snažím plán zhustit aby jsme toho stihli co nejvíce. Pár večerních záběrů a letíme do Jitravy, přijíždíme tam po tmě, začíná pršet, zalezeme na noc do auta. Ráno je polojasno, po snídani kluci jedou na kolech hledat cestu ke Sloním kamenům, jsme domluveni že se sejdeme za půl hodiny na benzince. Pěkný pískovcový útvar na kraji lesa z dáli vypadá jak stádo slonů. Vyčasilo se a svítí sluníčko, jedeme vstříc dalšímu kopci do Liberce. Vytahujeme kola a drtíme to na Ještěd, prolezeme hospodu dáme zmrzku prý nejvýše u nás v ČR, kluci nahoru šlapali jako o závod, oba dojeli až na vrchol. Jsou to borci. Ondra s Patrikem toho nemají ještě dost a chtějí jet na kolech dál než jenom k autu, vysvětluji klukům cestu do Hodkovic nad Mohelkou a sám jedu pro auto. Asi v půli cesty je doháním, v Turnově v jednom osvědčeném bufiku si dáváme sváču. Cestou na Kozákov jsem zahlédl pěknou požární nádrž, i když prší jdeme se vykoupat a vyprat oblečení, tak jako každý den. Mám ještě jeden vložený bod cesty a to je Kubicův lom pod Kozákovem, hledáme nějaké drahokamy ale nedaří se. Vyjeli jsme ještě na vrchol Kozákova, tentokrát autem, ukázal jsem klukům Ještěd na horizontu a mizíme směr Krkonoše, začíná se zatahovat, zastavuji v nám známém kempu ve Vrchlabí. V noci se rozpršelo, už víme že Sněžka se zítra nekoná. Snídani dáváme pod střechou u fotbalových kabin na Kuksu. Prohlédnu na mobilu vývoj počasí na srážkovém radaru a balíme to, jedeme domů. Kluci v autě mudrují kam pojedme příště, vyslechnu Patrika jak Ondrovi vykládá, až budu mít svoje děti budu s nimi taky jezdit jako taťka s námi, vypadá to že to nedělám nadarmo, člověka to potěší, ahoj příště P+O+P
Odkaz na druhou dovču: http://petruno.rajce.idnes.cz/Nic_pro_slecinky..../
Následují odkazy posloupně seřazený na navštívená místa pro bližší poznání.
http://www.hasicikunvald.cz/2016/05/kunvaldska-lavka-aneb-s-trakarem-napric-koupalistem-2/
http://www.ortel.cz/
http://www.turistika.cz/mista/geograficky-stred-cr
http://www.mirakulum.cz/
http://www.hrbitovzvirat.cz/
http://horarip.eu/
http://www.ceskestredohori.cz/mista/milesovka.htm
http://cestovani.idnes.cz/nejkrasnejsi-kamenne-varhany-v-cesku-zna-malokdo-vylet-na-zlaty-vrch-1j2-/tipy-na-vylet.aspx?c=A101110_163454_igcechy_tom
http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmpansc
http://www.rozhlednajested.cz/
http://www.ceskyrajdetem.cz/dr-cs/4260-votrubcuv-lom-a-muzeum-drahych-kamenu.html
http://itras.cz/bile-kameny/
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2016
  • 4 832 zobrazení
amaliemikusova
V lednu jsme měli (jako už několikrát předtím i potom) na návštěvě Emičku Sojkovou :-)
Holky v pátek nakupovaly, v sobotu bobovaly, čistily auto a v neděli vyrazily s mamkou Katkou do loutkového divadla....
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2013
  • 3 829 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
bennici
Tak jsme ještě týden zůstali u babičky a dědy v Tejnici. Na návštěvu za námi přijeli naši kamarádi. Jednu návštěvu jsme teda stihli ještě před odjezdem na Pustou. A to Míšu a Ondráška. V pondělí pak za námi přijela Dita s Vojtíkem a zastavila se i Monča. V úterý pak dorazili až z Hradce Králové vlakem Vlaďka s Kubíkem. Ve středu dopo se za námi na zahradu přijely podívat holky Kašparovy a odpo pak přifrčela ze Sezemic opět teta Dita a tentokrát už i s Ondráškem. A ti zůstali až do soboty. To se pak přihnala taková bouřka, že nás zahnala až do stanu :))) Já sem si od čtvtka krásně zamarodila v posteli s angínou. Takže týden byl opravdu príííma. Ani se nám nechtělo domů.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2010
  • 2 869 zobrazení
klobucan
Od Zeleného čtvrtka chodíja klepáči po Klobúkoch. Letos urazili až 40 km, a tak je v sobotu čekala zasloužená odměna. Také tragače čeká servisní oprava... K tradicím patří i zdobení kraslic. Na jižním Valašsku je mimo jiné zajímavá technika polepování duší z jezerní sítiny. Každé vajíčko je originál a čeká na svého budoucího majitele. Velikonoční neděle svým počasím zve k procházce. Parta dospělých souboráků proto vyráží na šafránové louky v Lačnově. A už je tu velikonoční pondělí. Muziganti a pár tanečníků statečně obchází souborové cérky a ženy. U Tarabusů dokonce s návštěvou tisku, také reportérka byla poctěna jarním omlazením :) Dospěláky střídají i malí muzikanti. Tož za rok zase naschledanou - s křesťanskými tradicemi i společným setkáváním.
více  Zavřít popis alba 
  • 28.3.2016
  • 2 567 zobrazení
zulvisek
V neděli nás se segrou napadlo,že bysme mohly někam vyrazit,v pondělí jsme si vybraly zájezd do Egyptské Hurghády a v sobotu velmi brzy ráno jsme tam přistály.
Ne nadarmo píšu v názvu týden v ráji.Opravdu jsme prožily nezapomenutelně nádherný týden,seznámily se tam se spoustou zajímavých lidiček,zažily plno dobrodružství a obě doufáme že to nebyla poslední návštěva země do které jsme se obě zamilovaly -Egypta.
Mooooooooc děkujeme rodičům,zejména mamce že nám ten týden volna poskytla a postarala se mi o děti.
Děkuju
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2013
  • 2 615 zobrazení
mogulrock
V sobotu jsme hráli v Mrákotíně. Jízdní řád v této oblíbené hospůdce na hlinecku je tak nabitý, že na nás na podzim došla řada právě teď. Počasí téměř zimní, ale krb na sále jej dokonale eliminoval a nemalou měrou dotvářel příjemné prostředí. Návštěva byla výborná a to i navzdory tomu, že v nedaleké Krouně byla zábava také. Soubor hrál v dobré pohodě a zpočátku dost koncertně, neb se návštěvníkům na parket moc nechtělo. Naopak překvapily ploužáky, kdy se ploužila celá hospoda. Překvapil i frontmen Lukáš, jehož procetuální nárůst textu v rokenrolech byl podobný jako nárůst vítězné strany za 30 korun ve volbách. Po několika zábavách, kdy soutěž "Sundáme to prádlo" vyšla naprázdno, se tentokrát pochlubila pěkným úlovkem. Bylo to za velké CéDéčko, i když se vítězka trošku styděla a Česta ji musel dělat paravan. Po půlnoci došlo na výměnu návštěvníků, neb někteří odjeli na kontrolu k sousedům a jiní od sousedů přijeli. Skvělou tancovačku jsme zakončili ve dvě hodiny s vědomím, že za hodinu budou zase dvě, neb se vracel čas.
více  Zavřít popis alba 
  • 31.5.2011
  • 2 361 zobrazení
mogulrock
V sobotu jsme hráli v Kladně. V Kladně byla pouť a pořadatelé pojali nápad, hrát na venkovním parketě. Vzhledem k tomu, že na vysočině je ještě tak o pět stupňů chladněji a ve Dřenicích teplo nebylo, vsadili jsme na jistotu a zakopali se v sále. Ale ani na parketě nebylo prázdno a na lavičkách se po celý večer posedávalo a ... . Někteří i dvakrát. Návštěva byla velice pěkná a včasná, bylo plno. Soubor hrál druhé kolo v nové sestavě již odvážněji a nové věci vypadaly zase o kousek lépe, i když hluk v okolí jeviště byl nadnormální a orientace ve skladbách podnormální. Skvělou a hodně vychlastanou zábavu jsme zakončili těsně před druhou.
více  Zavřít popis alba 
  • 31.5.2011
  • 2 344 zobrazení
tonda1200
Krásný a přitom poslední prázdninový víkend přímo vybízel k projížďce na motorce s "koupacím" cílem. V sobotu výlet s R1200GS na Vysočinu k Milovskému rybníku, odpoledne až do pozdních nočních hodin již tradiční rodinná akce, dá se říct rozloučení s prázdninami - "rodinné prase". Prasátko bylo super, pivo taky, v pozdním odpoledni ještě "koupačka" s dětma v Oslavanech u jezu "Lipno". V neděli projížďka na R100GS - koupání u jezu kousek nad obcí Vaneč - jezdil jsem tam před cca 25 lety na čundry a skoro jsem to tam nepoznal. Pak návštěva "Radarky" u Koněšína - nyní je tam letecké muzeum. A ještě jedna koupačka na rybníku (koupališti) v Rouchovanech. Hezčí víkend snad ani nemohl být.
více  Zavřít popis alba 
  • 28.8.2016
  • 2 344 zobrazení
mogulrock
V sobotu jsme hráli v Kladně. Když jednme do Kladna, tak jedině za přírodních extrémů. Začátkem května na letní parket a v půlce října do třiceti centimetrů sněhu. Počasí jak v lednu. Leč pořadatelé topili také jako v lednu, a tak na sále byla taková větší sauna a bylo až s podivem, že nazafungovalo "Sundáme to prádlo". Návštěva byla skvělá, časná a velice taneční. Se začátkem obsazeny všechny židle a s prvnim kusem, který byl z energetických důvodu jen poloviční, i kus parketu. Soubor hrál v pohodě a po počátečních potížích s výpadky proudu a po přepojení na jiný, silnější přívod rozjel zábavu naplno. Trochu potíží měl kytarista Honza, jemuž praskl kámen v zámku u kytary, což je u dvojzvratné mechaniky závada dost podstatná, ale jako zručný mechanik to našvindloval tak, že kytara vydržela do konce zábavy. Svělou a velmi vychlastanou tancovačku jsme zakončili ve dvě hodiny.
více  Zavřít popis alba 
  • 31.5.2011
  • 2 293 zobrazení
atelier-m
. Až v jednu přijíždíme do Taih Ninh, hlavního kaodaistického města s největším chrámem. Během cesty jsme již jeden navštívili a čím blíže cíli jich stále přibývalo. Celý areál je asi 2x2km veliký a věřící právě vycházejí ven. Toto náboženství vzniklo zde a je uctíváno jen ve Vietnamu. Mají svého papeže i další hodnostáře. Mezi uctívané například patří Elvis Presley, nebo Napoleon Bonaparte. V malinké vesničce na okraji silnice za 20 korun obědváme rýžový papír!! promíchaný s bylinkama, politý dresingem a s křepelčím vajíčkem. Do hotelu se vracíme až v noci a cestou jsme vyzvedli Simonu a Vladěnu na letišti. Noční provoz je ještě hustší a troubení jako by se odráželo ze tmy všude kolem. Jana zezadu navigovala podle telefonu, který musela ukrývat mezi kozičkama, aby ji nějaký neurvalý motorkář mobil nevyškubnul. To co se dělo na silnici v noci, to byl teda mazec. Všech 15mil obyvatel se rozhodlo jet domů. Dobrá večeře ve čtyřech a dvě piva ukončily nádherný den.
PS. Z jedné strany jsme pěkně spálení od sluníčka.
Večer kupujeme letenku na sever do Hué. Za dva tisíce korun pro jednoho na sobotu. Takže jsme museli hned objednat dvoudenní výlet do delty řeky Mekongu. (24 $/osoba). Abychom zbytečně nelelkovali, zítra v osm vyrážíme.
Odjezd se zpožděním a kolem poletoval vietnamský indian. Asi 70km do Ben Tre a už jsme na lodi a kolem co oko dohlédne Mekong. Na prvním ostrově vyrábějí z kokosu cukrovinky, bomba bonbonky a rýżový papír. A taky nám zazpívali. Dlouho jsem vzpomínal jak se jejich zpěv česky nejlépe vystihne. Kuňkání. Ale nádherné a naprosto typické. Vietnamské. Ovocné občerstvení a na břehu už na nás čeká asi 5 kanoí . Do jedné nasedáme a dvě vietnamky v kloboukách nás vezou do nitra ostrova po jednom z nesčetných kanálů zarostlého tropického pralesa. Po dvaceti minutách vystupujeme u farmy uprostřed ostrova. Tady pěstují rýži a tropické ovoce. Přecházíme přes monkey bridge a pokukujeme po rýžovém poli. Jenže v místní restauračce mají v belíku spousty živých hadů a nabízejí je ke snědku. Jednoho si necháváme ogrilovat a oni k tomu přidávají ještě malinkou křepelku. To všechno servírované na talíři a obsypané spoustou bylinek. Průvodce nás informuje, že křepelka není křepelka, ale anglicky se to řekne mouse. Musím říct, že myš je chutnější než had. Po řece pokračujeme na další ostrov uprostřed nedohledné řeky Mekong. Na tomto ostrově vyrábějí produkty ze včelího medu. Včelky jsou mnohem menší než u nás a odvažuji se i fotit se s plástvem plným včel. Ještě nějaké fotky s dvoumetrovým hadem kolem krku a jdeme na oběd. Dáváme si místní specialitu: Baby fish, placatou rybu, kterou krásně osmahnutou přinášejí celou na stůl. Pikolík odtrhává kousky masa a na našem stole je balí do zelených lístků spolu s trochou rýže a bylinkami. Takový malý balíček ještě namáčíme do sladkopálivé omáčky a ukusujeme. Výborné!!
První alkohol s naloženou kobrou, která drží v zubech škorpiona a na dně kořínek žen šenu. Dáváme si dvoudecku. Chutná to jako bylinkový alkohol, něco mezi silným vínem a slivovicí. A jedeme dál. Až do Can Tro, znovu asi 70 km. První vystupují home stay (budou spát i večeřet s domorodci), a zapadá sluníčko. Je zde humus (jsme asi 5 km za městem a kolem se povalují unuděná prasata a kokrhají kohouti. Naprostá vesnická idylka) no a jsme rádi, že máme hotel. Původně jsem chtěl také spát u domorodců, ale nějak jsem to popletl. Sláva!! A navíc.... náš hotel perfekt. Dobrá večeře a spát. Dobrou!
Hned po snídani v 6. patře hotelu s terasou (bufet), vyrážíme na plovoucí trhy. Proti proudu řeky Mekong 5km za městem plujeme lodí. Asi 300 lodí a prodávají spíše ve velkém. Lodě povětšinou pamatují Francouzskou kolonizaci a asi i Císaře. Na bidlech mají ve výšce pověšeny produkty, které prodávají. Samá zelenina, ovoce a ryby. Na břehu už čekají motorkáři a rozvážejí čerstvé produkty do restaurací po celém okolí. Mnozí z nás (ti ještě starší než já), pamatují koloniální obchody do kterých z kolonií z celého světa putovaly potraviny do Evropy. Moje mamka ještě říkala: "zajdi do koloniálu pro rohlíky". Jenže za totáče už se tam banány sehnat nedali. Ze střechy jednoho ze škunerů prohlížíme široké koryto řeky zaplněné loděmi. Slunce nezadržitelně stoupá nad hlavu a pere to do nás. Zážitek z trhů určitě stojí za to. Autobusem do Saigonu přijíždíme navečer.
Ráno: máme ještě den a nechceme zahálet. Chceme na opičí ostrov, ale dnes tam žádný autobus nejede. Rozhodujeme se hned. Bereme taxika s průvodcem za 24 dol pro jednoho a jedem. Řeku Saigon přeplouváme na trajektu a liduprázdným územím jedeme k pobřeží. Opičí ostrov je na východ od Ho Či Minova města u pobřeží Jihočínského moře. Tady se taky v Mangrovníkových lesech ukrývali bojovníci Vietkongu za Vietnamské války v roce 1972. Kolem silnice není kromě občasné farmy na kalamari úplně vymetýno. Průvodce říká: mrtvá krajina. Řidič ale stále jede 50 Km v hodině. Pak vidíme důvod. Na kraji lesa jsou v pravidelných intervalech po 5 km uschováni policajti a radarem kontrolují rychlost jen velmi zřídka projíždějících aut. Jak nádherná paralela s našimi naprosto zbytečnými strážníky. Na "ostrově" který protíná hlavní cesta je spousta opic. Fotíme, fotíme. Trochu bokem po cestě je v lese ukryté území plné krokodýlů. Za dvacku si půjčujeme klacek se šňůrou a na konci pověšeným hadem jako návnadu pro krokodýly. Vladěna je mistr v lákání krokodýlů aby se vrhali po návnadě. Po desáté pokusu už návnada končí v obrovské tlamě a my pokračujeme dál. Nasedáme na motorový člun a svištíme doprostřed močálů a nesčetných zákoutí mangrového lesa. Zastavujeme u chatrčí propojených lávkami a mosty nad hladinou močálů. Tady Američané ve válce dostávali pořádně na frak. Vietkong tady vytvářel různá propadliště a další nástrahy a co nezvládli bojovníci, to za ně dokončili hladoví krokodýli. Odtud si Američané domů dováželi traumata a děsivé příhody z pralesa. Pěšky pok ještě jdeme k pobřeží moře. Všude pusto a fouká chladný vítr. Potuluje se zde jen pár lidí, ale prodejci tu jsou. Chutnáme a já vysávám lasturu kterou ne a ne vysát. Až se ta mrška uvnitř konečně uvolnila a já ji málem bez ochutnání spolkl. Návštěvou rybího trhu končí náš výlet. Tolik lastur a mořských plodů jsme ještě neviděli. A to všechno Vietnamci jedí!!
Ráno městskou dopravou za 5kc k Čamskym věžím. S blížícím se Novým rokem všude přibývá kytek, neonů a i budovatelských nápisů. Poslední den jedeme do Cu Či, to jsou podzemní nory, které vojáci Vietkongu vyhloubili kolem Saigonu na rozloze asi 200x50km. SIMONA střílela z M16!!! Prý má rameno celý modrý. Večer už Sim a Vladěna odletěly a my šli večer do vodního loutkového divadla. Loutky asi 80cm vysoké střídavě nad hladinou a pod ní dovádějí spolu s draky po jevišti za doprovodu typické hudby a vietnamského povykování. Na konci představení se z vody vynořili i loutkoherci. Zítra ráno letíme dom. Večer na ulicích neuvěřitelná síla lidí a tak naposledy fotím ten mumraj kolem nás. 30. ledna začne nový rok a bude ve znamení koně.

Konec..
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • leden 2014
  • 2 160 zobrazení
veru99
13. 1. Narození Karolínky
16. 1. Kája (návštěva v porodnici)
30. 1. Zase Kája
6. 2. Kája a večer na Kladně
13. 3. Sobota třináctého v Auto Da Fé
20. 3. Zábava v Žilině
3. 4. Narozeninová party na Velké Dobré
10. 4. Orientální večírek Bellydancers v Selátku
16. 4. Jarní sraz základky
17. 4. Taneční seminář s Katkou Krejčovou
24. 4. Kája
1. 5. První máj
17. 5. Květnový festival orientálního tance
23. 5. Na kole
30. 5. Setkání v Praze
9. 6. Orientální večírek v kladenském kulturáku
24. 6. - 3. 7. Chorvatsko - Drače
4. 7. Večer v hospodě
5. 7. S Kájou u babiček
10. 7. V hospodě
11. 7. Kájík
6.-7. 8. Mácháč
14. 8. Retrooslava u Veru
4. 9. Kája
5. 9. Dny města Kladna
10. 9. Zábava Lhota
11. 9. Návštěva u Léni
18. 9. Mariánská pouť v Žehrovicích
24. 9. Kájík
25. 9. Karlštejnské vinobraní
3. 10. Hlídači
11. 10. V Praze
17. 10. Oslava v Krušovicích
28.-31.10. Taneční víkend na Troskách
31.10. Labyrintárium a zámek Loučeň
19. 11. Orient Connection
20. 11. Zábava v Tuchlovicích
3. 12. Karolínka
11. 12. Disco Relax
13. 12. Hezké pondělí
15. 12. Taneční večírek v divadle Lampion
21.12. Svátky vánoční
24. 12. Štědrý večer
25. 12. Zábava Bratronice
31. 12. Silvestr
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2007 až leden 2013
  • 2 426 zobrazení
magnas1
sjezd vystavujících byl ve čtvrtek 22.1.2015 s prvotním chystáním
a po přespání se výstava v pátek ráno dohotovila a mohla uvítat první návštěvníky hlavně z řad studentů školy. Odpoledne po uzavření
výstavy bylo společné s návštěvou bazénu, papu a občerstvovací stanice.
Dále v sobotu byla výstava součástí Otevřených dnů SPŠE Pardubice.
Pak klasika... urychlené sbalení všeho, odjezd na chatu a společné veselení.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • leden 2015
  • 2 088 zobrazení
rebeccarawr
Při víkendové návštěvě u tety a strýce jsem využila slunečné soboty a namířila objektiv na své sestřenice.
Doufám, že fotografie oceníte, protože při focení na kolejích jsme riskovaly, že ze zatáčky vyjede vlak a sejme nás :D

A taková zajímavost nakonec – holky jsou dvojčata :)
více  Zavřít popis alba 
74 komentářů
  • 6.7.2013
  • 1 929 zobrazení
mysticsmile
Jedním z významných míst boskovické kultury je i galerie pojmenovaná po světoznámém malíři, místním rodákovi, Otakaru Kubínovi (1883 – 1969). Zájemci o literaturu, výtvarné a hudební umění ji najdou v prostorách starobylé radnice přebudované do nynější podoby roku 1567. Od loňského roku slouží její typická čtyřboká věž vysoká 42 metrů jako turistická rozhledna. Radnice tvoří z velké dálky viditelnou dominantu horního konce Masarykova náměstí.
A právě sem směřovaly kroky milovníků především fotografického umění. Ano, i mačkat spoušť dnes již převážně digitálního přístroje, kde za nás téměř vše obstará chytrá elektronika není zase tak jednoduché, jak by se laikovi zdálo. Dobrý snímek vyžaduje bystré oko a také talent. Kdo si myslí, že jen drahý aparát je zárukou úspěchu, ten se hluboce mýlí. I s obyčejným malým kompaktem za pár stokorun lze pořídit kvalitní cenné snímky, pokud fotograf má cit pro věc. Kdo se chce hlouběji zabývat touto činností, většinou si po čase pořídí dražší přístroj – zrcadlovku – jejíž možnosti jsou přece jen mnohem větší.
O svých kvalitách a zároveň cestovatelských úspěších nás v sobotu 12. listopadu 2011 přijela z hlavního města Prahy přesvědčit sympatická dlouhovlasá mladá dáma paní Markéta Kratochvílová.
Majitel galerie pan Josef Bařinka všechny přivítal slovy: „Jsem rád, že jste se sešli v tak hojném počtu. V rámci vernisáže na úvod zahraje Kristýna Sedláková klavírní skladby Bachovy a Chopinovy.“
„Poprvé jsem se s Markétou setkal v roce 1998, když mě s manželem Martinem pozvali na výpravu za poznáním,“ zahájil svůj krátký projev Ing. Pavel Kysilka CSc. Uvedl, že atraktivní pohledná blondýna Martina je tělem i duší cestovatelkou. Začínala jako horolezkyně, pak se přeorientovala na cestování. Oblíbila si Himaláje, kde pořídila velké množství snímků. Některé jsou k vidění na této výstavě. Návštěvám vzdálených krajů se věnuje patnáct let. Vždy je skvěle připravená a jde tam za jistým cílem. Především za pro nás exotickou kulturou drsné horské krajiny. Její snímky ukazují přítomnost člověka, vyjadřují jeho pocity. Markéta fotografuje pět let, je samouk a přesto i profesionálové obdivují její práce zejména se světlem. Je třeba si uvědomit, že fotografovat tamní obyvatele je problém. Cizincům nedůvěřují a málokdy se chovají přirozeně. „V Ladakhu, malé vesnici čtyři a půl tisíce metrů nad mořem jsem měl možnost nejlépe poznat Markétu při práci,“ pokračoval Ing. Pavel Kysilka. „Vysokohorská vesnice se zpřístupní na čtyři měsíce turistům. Říká se tomu otevření sněhové opony od června do září. Od října do května lidé nevycházejí z prostých kamenných obydlí. Přes zimu tam v jedné místnosti bydlí i s dobytkem, aby se zahřáli. Nemají lékaře, neznají televizi, rádio, auto, letadlo a cokoliv z moderní doby. Navštěvují se mezi sebou, vyprávějí mýty a legendy, které si po generace předávají. My jsme tam strávili několik dní a když jsme pak odcházeli, uvědomili jsme si, že za pár týdnů se sněhová opona uzavře a ti veselí smějící se lidé tam zůstanou odkázáni sami na sebe celých dlouhých osm měsíců v krutých podmínkách. Teprve po návratu domů jsme zjistili obrovskou cenu fotografií Markéty, které se podařilo autenticky atmosféru vesnice zachytit. Já jsem velký fanda Markéty a rád jsem její výstavu v nádherné galerii Otakara Kubína uvedl. Tím spíš, že jsem boskovický rodák, studoval jsem zde v letech 1973 – 1977 místní gymnázium,“ dodal na závěr Ing. Pavel Kysilka CSc.
Pak ještě zahráli manželé Irena a Vojtěch Havlovi, jež v letních měsících pobývají v Praze, v zimě pak v Boskovicích. Na violoncello a klavír přednesli meditační skladby inspirované indickou lidovou a duchovní hudbou.
„Jsem ráda za možnost vystavovat v krásném městě Boskovice, v nádherné galerii Otakara Kubína. Dostalo se mi zde vřelého přijetí, za což upřímně děkuji,“ zněla úvodní slova Markéty Kratochvílové, když se mi podařilo ji na chvíli získat jen pro sebe. „Snímky vznikaly v průběhu posledních pěti let. Jsou z indického Himaláje, Nepálu, Ománu, portréty lidí z vysokohorské osady Ladakhu. Fotografie vznikaly zcela bezprostředně a pro zveřejnění se rozhoduji s odstupem několika let, kdy se zhodnotí jejich kvalita. Samozřejmě zjistím, že pro výstavu se hodí jen některé. Obrázky osob vyjadřují stav přirozený při prvním setkání. Zásadně nefotím, pokud je to dotyčnému nepříjemné, nebo to nechce.“ Markéta dále uvedla, že s Ing. Pavlem Kysilkou byli společně na dvou cestách. Výpravy do oblastí Himaláje a Tibetu jsou tak trochu i humanitární i když neorganizovaně. Vždy s sebou vezou hračky pro děti, oblečení, léky. „Fotografuji výhradně digitálně. Koho zajímá technika, tak jsem počáteční snímky dělala první zrcadlovkou Olympus a nyní používám Nikon 700,“ upřesnila na závěr našeho krátkého rozhovoru autorka výstavy Markéta Kratochvílová.
Ještě dodám, že manžel Markéty je PhDr. Martin Kratochvíl, známý to jazzový skladatel, scénárista, režisér dokumentárních filmů, v sedmdesátých letech zakladatel známé hudební formace JazzQ. Externě spolupracuje s Českým rozhlasem, občas uvádí populární Mikrofórum na stanici Praha 2.
Sluší se doplnit, že na instalaci výstavy spolupracoval MgA. Jiří Macht, vynikající profesionální fotograf a cestovatel.
Kolekci skvělých zajímavých snímků Markéty Kratochvílové je možné zhlédnout do čtvrtého prosince.
Více: www.boskovice.cz
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 12.11.2011
  • 1 715 zobrazení
trempoviny
Pro zlepšení nálady jsem se vypravil navštívit mojí duši blízká místa. Od poloviny šedesátých let minulého století navštěvuji mořinské lomy a od počátku sedmdesátých let také mořinské hospody. Procestoval jsem mnoho míst vlasti, ale nikde jsem nepotkal tolik zajímavých a kamarádských lidí jako na Mořině. Tento poznatek nesdílím rozhodně sám. Je to patrně tím, že Mořina přitahovala a stále přitahuje svým neobvyklým okolím trampy a dobrodruhy z celé vlasti. A samotní Mořiňáci jsou odjakživa pestrou směsicí charakterů. Kdysi bylo v Mořině moře hospod (U Pěchotů, U Jindráků a další názvy si nepamatuji), kam chodili odděleně místní obyvatelé podle svého společenského postavení - do jedné hospody obecní honorace, do druhé zemědělská chudina, do třetí lomaři. Až doba socialismu všechny spojila v jediné existující hospodě. V sedmdesátých letech jediná hospoda uprostřed obce praskala ve švech pod nápory trampů. Mladý hospodský Karel však nenechal ani minutu čekat hosta na pivo. Takového hospodského kouzelníka jsem nikde jinde nezažil. Trampové říkali hospodě "u Karla". Kapitán Dušan Huňáček, později major a náčelník karlštejnské VB, říkával, že nebude trampy z mořinské hospody pronásledovat, pokud nebudou "za světla" procházet Karlštejnem. Tam prý trampy fotí Západní turisté, přičemž pak v Západních novinách vychází články o odbojné mládeži z Východu. Avšak, tehdejší moje parta stejně jezdila z Hlásné Třebaně na Mořinu autobusovou linkou (byla počátkem devadesátých let zrušena). V hospodě jsme kamarádili se štamgasty, z nichž někteří byli u Pomocné stráže VB a vždy nám řekli, kdy bude jaký zátah na Amerikách, takže esenbáci pak pochytali náhodné mastňáky nebo bohužel jiné trampy, které jsme nestihli varovat. Stará hospoda, kde pracoval Karel a po jeho onemocnění hospodský Saša, pod družstvem Jednota stále více chátrala, až byla zrušena v polovině osmdesátých let. Po delším mořinském bezhospodí byla postavena na okraji obce moderní stavba "Selská hospoda" patřící místnímu JZD ČSP; po rozpadu JZD objekt také zchátral. Novou poListopadovou dobu využil bývalý lomař, zvaný Balvan, který na zahradě s jeho paní inženýrkou vybudovali rozsáhlý bufet "Pod ořechem", sloužící především trampům. Když Balvan zemřel, bufet zaniknul a část trampů se přemístila do objektu přes údolí, kde byla minihospoda "U Štíra". Mastňáci se naučili chodit do nóbl penzionu "Na růžku", kam pouštějí přednostně cizince. Trampům zůstala hospůdka na fotbalovém hřišti, jejíž návštěvu mohu vřele doporučit, protože je tam skvělá pohoda (je tam i dobré pivo za 20,- Kč). Pokračuješ-li údolím do Karlštejna, narazíš na restauraci "Pod Dračí skálou", což byl původně trampský bufet, trampa neodmítnou, ale je zde draho. V této posledně jmenované hospodě jsem se dal v sobotu do řeči s honosně oblečeným člověkem. Při probírání názvů "Trestanecký lom" či "Lom politických vězňů" mně povídal: "vždyť jsme byli političtí vězni všichni". Pokračování mými, skoro rodnými místy zase příště.
Kategorie: krajinavesnice
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • únor 2011
  • 1 472 zobrazení
janavavrova
ano, jsou tady, opět a znovu ... vánoční svátky :))) a jak velí tradice, už dopředu máme naplánováno, co kdy a kde by mělo být, aby bylo všechno právě tak, jak být má:))) Začali jsme v sobotu, strojením stromečku u babičky, výborným obědem a první nadílkou ... pokračování bylo strojení stromečku u našich, aby měl Ježíšek v pondělí kam donést dárky ... to byla náplň soboty. Neděle dopoledne byla pracovní, Michal se vydal po stopách Ježíška a já jsem se zavřela do kuchyně s MP3 na uších (salát, dva druhy polévky atd.). Odpoledne následovala návštěva u Vávrovic rodiny, kde se každoročně potkáváme i s rodinkou z Ostravy a další nadílka. Podle posledních dvou dní je nadílka letos super extra bohatá ... a vážně musím říct, že si tyhle vánoce neskutečně užívám ... zapálili jsme si všechny čtyři svíčky na adventní věnci a moc se těšíme na zítřek, na Štědrý den ... takže šťastné a veselé všem!!!!
více  Zavřít popis alba 
  • 23.12.2012
  • 1 480 zobrazení
janavavrova
hlásím návrat z mimoreality :))) úžasný týden na Gardě je zase za námi. Jsme unavení, ale spokojení ... i když, tak dlouho se člověk těší, pak je tam, je to parádní a střih a jede jiný film ... práce, škola, povinnosti a pro mě nebezpečně začal blížit inline maraton :))) zase na druhou stranu, zbývá 69 dní, kdy odjíždíme dál, zažívat další dobrodružství, takže není třeba věšet hlavu ... tahle návštěva byla už čtvrtá a můžu říct, že ani tentokrát jsme nestihli vše, co tohle místo nabízí, takže .... :))) asi bude i další, uvidíme ... :))) kdybych to vzala tak nějak globálně, tak i přesto, že jsme byli i v horách, nejvíce času jsme tentokrát strávili na kole, holky šlapaly statečně a byly hodně šikovné, ne každá trasa byla úplně jednoduchá ... pak jsme se vrátili ke stanu a šup, sedly na kolo a najezdily další km (a bylo jich fakt dost) po kempu :))) Fotkama se prokousávám postupně. První složka obsahuje první dva dny, sobotu a neděli (naše 12. výročí svatby, pomalu se z toho stává tradice, tohle už je třetí v řadě, které trávíme právě tady) ... však koukněte :)))
více  Zavřít popis alba 
  • 1.6.2014
  • 1 365 zobrazení
krchov
V květnu 2012 jsme s Jirkou vyrazili na výlet do Itálie.
05.05.2012 - sobota - odjezd z Prahy přes Německo a Rakousko do Itálie.
Německem jsme místy prosvištěli vzletovou rychlostí 240 km/hod. a večer dorazili do místa pobytu.
Na 4 noci jsme se ubytovali v Park hotel Jolanda v městečku San Zeno Montagna, 7 km nad jezerem Lago di Garda.
06.05.2012 - neděle - cesta po východním břehu jezera se zastávkami v městečkách Torri del Benaco, Malcesine, Arco, Calavino, Riva del Garda.
07.05.2012 - pondělí - cesta na jižní konec jezera s návštěvou městeček Sirmione a Garda.
08.05.2012 - úterý - výlet panoramatickou lanovkou z Malcesine na Monte Baldo (2215 m.n.m.), nejvyšší horu v okolí.
09.05.2012 - středa - odjezd z hotelu a přesun k moři se zastávkou v Benátkách. Večer příjezd do Bibione.
10.05.2012 - čtvrtek - pobyt v Bibione, courání po pláži, sbírání mušliček, první letošní koupání...
11.05.2012 - pátek - odjezd do ČR, průjezd Rakouskem, večer příjezd domů.
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2010 až květen 2012
  • 1 293 zobrazení
cezulaci
Návštěva keramické dílny u Slámů ve Znojmě. U příležitosti adventní soboty.
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2008 až leden 2009
  • 1 311 zobrazení
zsjihomoravske
Úterý - 15.12. - Dopoledne byla mlha hustá tak, že by se dala krájet. Uzlování, Horská služba, pravidla chování na horách. Odpoledne jsme se vydali z mlhy ven a nacvičovali pohyb v mlze s využitím sněhových tyčí podél cest v blízkosti Špindlerovy boudy.

Pondělí - 14.12. - Po včerejším pobytu na chatě jsme se za slunečného počasí vydali do Špindlerova Mlýna. Ukázali jsme si Labskou přehradu, popovídali o Labi a zařádili pod sněžným dělem. Odpoledne jsme opět využili k projížďkám na bobech. Další vyvedený den.-:)

Neděle - 13.12. - Krkonoše nám ukázali svoji méně vlídnou tvář. Mlha, déšť, sníh, vítr. Den jsme využili k odpočinku, enviromentální výchově a k výuce češtiny, matematiky, angličtiny. Zahráli jsme si hry a těšili se na návštěvu Špindlerova Mlýna.

Sobota - 12.12. - Další nádherný den. Sluníčko, bezvětří, teplota kolem nuly a nově napadaný sníh nás provázeli na okruhu kolem krkonošských bud. Novopacká bouda, Davidovy boudy, Medvědí bouda, Bradlerovy boudy, opět skalní útvar Ptačí kámen. Tvorbě andělíčků odolal jen málokdo.

Pátek - 11.12. - Dopolední vycházka na Ptačí kameny a nádherné výhledy na zasněžené Krkonoše, předobědové bobování. Večer jsme sledovali smutný příběh Hanče a Vrbaty.

Čtvrtek - 10.12. - Krásné slunečné počasí nás provázelo celým dnem. Dopoledne jsme strávili v bazénu, odpoledne na místním kopci bobováním (v noci trošku nasněžilo a přituhlo, takže jízdy byly opravdu vyvedené). V dálce jsme viděli mraky a vysvětlili si, jak vzniká inverzní počasí.

Středa - 9.12. - Dopoledne Dívčí kameny, kleče, živá a neživá příroda. Odpoledne venku pršelo, takže byla výuka, enviromentální program a přežití v přírodě, večer pro zájemce pohádka.

Úterý - 8.12. - Petrova bouda, rozcestníky a co na nich zjistit, Špindlerova bouda a pohraničí, odpolední bobování na zbytcích sněhu. Krásný slunečný den.

Pondělí - 7.12. - přednáška KRNAPu, vycházky s praktickými ukázkami orientace a přežití v přírodě, výuka, deskové hry a taneční kreace. Je sice mlha, ale teploty výrazně nad nulou.

Příjezd a první pozdravy - dopisy z Krkonoš. Přivítalo nás sluníčko a pak jsme prošli mlhou na naši chatu.
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2015
  • 1 268 zobrazení
Reklama