Hledání

13 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

simontimingeriu
Podzámecká zahrada se nachází v bezprostředním okolí arcibiskupského zámku. Už v roce 1509 je zde doložena krásná zahrada, která sestávala ze štěpnice i květnice doplňované sazenicemi. Velkou přestavbou prošel celý zámecký komplex v době vlády biskupa Karla Liechtensteina-Castelcorna (1624–95) v šedesátých letech 17. století. Autorem projektu byl italský architekt Filiberto Lucchese (1606–66), v jeho díle následně pokračoval architekt Giovanni Pietro Tencalla (1629–1702). Užitková zahrada byla tehdy zrušena a z bývalého vodního příkopu se stal zahradní rybník.
V době působení arcibiskupa Antonína T. Colloredo-Waldsee (1777–1811) získala zahrada výrazně romantickou podobu. Arcibiskup Maxmilian Josef G. Sommerau-Beckh (1837–53) zahájil další významnou přestavbu zahrady ve třicátkých letech 19. století. Tehdy se do podoby zahrady nesmazatelně zapsal architekt Antonín Arche. Realizoval zde celou řadu klasicistních staveb, mezi ně patří například hospodářský dvůr, některé technické stavby (mosty), ale i Pompejská kolonáda, ve které byly umístěny antické busty z Pompejí.
Přímo ze zámku se do zahrady vcházelo přes salu terrenu, v zahradě na ni navazoval parter s broderií. Dále se v zahradě nacházelo několik dalších staveb, byly zřízeny i vodní plochy. Celková koncepce dnešní Podzámecké zahrady je výsostně romantická, nescházejí zde četné altány, kolonáda, plastiky, fontány, mosty a můstky, dokonce i antické a gotické ruiny. Od roku 1841 byly na upravených plochách parku vysazovány nové dřeviny, k jejich výraznému rozšíření došlo i v letech 1913–14 za kardinála Bauera.
V současnosti se zahrada rozkládá na ploše 47 hektarů, leží v nadmořské výšce 210 m a roste v ní přes 200 taxonů dřevin. K nejcennějším jehličnanům patří asi 600 let starý Taxus baccata, zhruba stoletá Torreya nucifera, dále krásná Abies homolepis, Picea bicolor (90 let), Picea pungens ´Argentea´, Pinus cembra (100 let), Pinus jeffreyi (100 let), Taxodium ascendens, také asi stoletý Ginkgo biloba. Cenné listnáče zastupují například asi 150 let starý Liriodendron tulipifera, Quercus frainetto, Phellodendron amurense, Pterocarya pterocarpa, statná Salix alba ´Tristis´ a mnohé další.
V roce 1997 byla Podzámecká zahrada zasažena povodňovou vlnou, která zde zničila na stovku dřevin. Nejaktuálnější inventární soupis všech dřevin Podzámecké zahrady – opatřený i fotodokumentací a údajem o poloze dřeviny v zahradě – vznikl na základě diplomové práce Hedviky Štěpaníkové v roce 2004. Najdete ho pod tímto odkazem.
Kroměřížská Podzámecká zahrada je cenným příkladem krajinářského parku, patří k nejznámějším ukázkám krajinářského stylu nejen u nás, ale i v celé Evropě.
více  Zavřít popis alba 
22 komentářů
  • 14.8.2013
  • 327 zobrazení
  • 0
pitrsanx
V sobotu 20.10.jsem s manželkou a synovcem jeli navštívit a upravit hroby.Jeli jsme do PŘIBYSLAVI u Žďáru nad Sázavou a do MORAVCE u Velkého Meziříčí.
Jede se krásnou sázavskou krajinou a Českomoravskou vrchovinou, bohaté na historii, kulturou a starými stromovými skvosty ( pamětníky ). Zaujala mě socha obřího koně, který se snaží z bažiny vytáhnout vůz, u obce Hamry nad Sázavou.Podobných různorodých soch je v tomto kraji více.
[https://maps.google.cz/maps/ms?hl=cs&ie=UTF8&msa=0&msid=107260491528957433165.0004814b3717ee2c4d7b9&ll=49.602701,15.910606&spn=0.114366,0.307274&z=12]
[http://www.zdarskypruvodce.cz/2010/06/sochy-od-zdarskeho-umelce-michaela-olsiaka]

Přibyslav je město v kraji Vysočina. Přibyslav leží na řece Sázavě
Město se rozkládá na západním okraji Českomoravské vrchoviny v oblasti s výskytem stříbrné rudy. První písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy český král Václav I. udělil městu soudní pravomoc 1. stupně (horní právo) a tím i osadě pod místním hradem městská práva. V dobách husitských válek byla těžba přerušena a další pokusy o obnovu v 16.–18. století nebyly úspěšné.
Při obléhání Přibyslavi zemřel 11.října 1424 u vesnice Schönfeld (dnes Žižkovo Pole) vojevůdce Jan Žižka. Jeho bojovníci pak město dobyli, hrad vypálili a používali jej jako vojenskou základnu pro výpady na Moravu.

MORAVEC
Leží v pěkném, hornatém kraji Českomoravské vysočiny, asi v polovině silnice Velké Meziříčí – Bystřice n. P. Okolí je vroubeno bohatými jehličnatými lesy a uprostřed polí a luk se zrcadlí hladiny četných rybníků.
Moravec leží na náhorní rovině asi 530 m nad mořem. Podnebí je poněkud drsnější, ale velmi zdravé. Průměrná roční teplota je 8 °C, množství srážek ročně asi 480 mm. Zima bývá zpravidla delší a tuhá, jaro krátké, doba letní a podzimní bývá slunná a krásná. Zdejší pošta patří mezi nejstarší na Moravě. Od roku 1894 je zde zřízena telegrafní stanice a od roku 1895 navázáno spojení poštou do Tišnova.

Park
Zajímavý park na Českomoravské vysočině

V obci Moravec je kolem zámku ze 14. století asi 3 ha park. V parku je poměrně dosti velká sbírka exotických dřevin. Mezi nejcennější jistě patří velmi hezká borovice Jeffrayova (Pinus Jeffreyi), která roste blízko vchodu, téměř u silnice. Je 25 m vysoká a v prsní šíři měří 212 cm v obvodu. Podle údajů bývalého zahradníka Jana Dobrovolného téměř každoročně plodí a plná semena mají 100 % klíčivost. Plných semen prý však bývá málo; toto potvrdila i naše orientační zkouška řezem: ve 100 zkoušených semenech bylo pouze 11 plných. V horní polovině parku dominuje jedle vznešená, či stříbrná (Abies procera), která je 18 m vysoká a v obvodu ve výši 1,3 m dosahuje 238 cm. Horní část kmene je poškozena kmene bleskem a usychá. Vedle ní stojí velmi bizarní hadí forma smrku obecného (Picea abies f. viminalis), 18 m vysoká se 200 cm v prsní výšce.
U místního obyvatelstva (i ze širšího okolí) je však moravecký park proslulý svými bohatě kvetoucími rododendrony a azalkami, které tvoří dominantu v přední části parku za stromořadím starých lip. Jedná se většinou o bohatě kvetoucí křížence nejrůznějších barev.

Z ostatních dřevin stojí za zmínku nedaleko vchodu kvetoucí šácholán Soulangeův (Magnolia soulangiana), smuteční forma našeho domácího jasanu (Fraxinus excelsior f. pendula), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), jedle kavkazská (Abies normanniana), červenolistý buk lesní (Fagus silvatica f. antropunicea), střihanolistá forma dubu letního (Quercus robur f. pectinata), barevné a jiné formy javoru (Acer pseudoplatanus f. leopoldii, A. platanoides f. schwedleri, f. stolli), korkovník amurský (Phellodendron amurense) s pružnou, korkovitě ztloustlou kůrou, borovice vejmutovka (Pinus strobus), jedle ojíněná (Abies concolor), borovice černá (Pinus nigra), douglaska tisolistá (Pseudotsuga taxifolia), zerav řasnatý (Thuja plicata), různé cypřišky (Chamaecyparis pisifera, Ch. optusa f. aurea, Ch. lawsoniana), limba (Pinus cembra), modřín japonský (Larix leptolepis), smrk pichlavý , f. stříbrná (Picea pungens f. argentea), tis červený ( Taxus baccata), smuteční forma jilmu (Ulmus glabra f. pendula), dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), lípa kavkazská ( Tilia dasystyla), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), překrásně kvetoucí liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii), panašovaná forma americké svídy bílé (Cornus alba f. gouchaultiti), různé kaliny a tušalaje, moruše aj. Za pozornost také stojí východoasijská liana zimokeř okrouhlolistý (Celastrus arbiculata), který ovíjí olši, rostoucí v horní části parku. Z pěnišníků bylo možno určit Rhododendron molle, R. flavum, R. japonicum.
V sadu, který sousedí s parkem a byl dříve součástí panství, rostou tvarované tisy (5 a 4 m vysoké), v dolní části jsou stříhané do polokoule, horní pak do tvaru dvou kuželů, nasazených na nízkém válci.
Na vytváření této - na poměry Českomoravské vysočiny poměrně bohaté sbírky, má - podle slov bývalého zahradníka - hlavní zásluhu bývalý majitel panství Gabriel Graf von Gudenus, který byl členem dendrologické společnosti.
více  Zavřít popis alba 
21 komentářů
  • 20.10.2012
  • 245 zobrazení
  • 2
mzku007
V lese si uříznem zelenej smrček, není to velikán, spíš malej skrček...
více  Zavřít popis alba 
  • 15.3.2009
  • 1 610 zobrazení
  • 1
munzee
  • 6.3.2015
  • 13 zobrazení
  • 0
drroman
  • 4.4.2013
  • 9 zobrazení
  • 0
barbar00
  • 21.3.2012
  • 69 zobrazení
  • 0
lenoc-h
  • březen 2013
  • 145 zobrazení
  • 0
zllesy
  • 23.6.2017
  • 25 zobrazení
  • 0
dwizard
  • 23.1.2009
  • 121 zobrazení
  • 0
dwizard
  • 6.3.2014
  • 140 zobrazení
  • 0
blanchee
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 4.1.2011
  • 256 zobrazení
  • 1
zaka008
  • březen 2010
  • 1 373 zobrazení
  • 0
reklama