Hledání: plaménkový

Pro dotaz plaménkový jsme našli 28 výsledků.

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

verastrnadkova
Velké Bílovice jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 10 km severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 3 900 obyvatel.
Město náleží k mikroregionu Lednicko-valtický areál. První osídlení této lokality je doloženo již z neolitu, první písemná zmínka pochází z roku 1306, na město byly Velké Bílovice povýšeny v roce 2001. Velké Bílovice jsou tradiční vinařskou obcí, což také dokládají vinařské atributy na znaku a vlajce. V současné době jsou se svými více než 760 ha plochy registrovaných vinic vůbec největší vinařskou obcí v České republice.

Příroda a okolí
Především severně a východně od města se rozkládá velké množství vinic a kolem 650 vinných sklepů ve 40 pojmenovaných sklepních uličkách tvořících samostatné vinařské "městečko".Dominantou Velkých Bílovic je kopec Hradištěk s kapličkou, nacházející se severně od města mezi vinicemi. Kaplička na vrcholu kopce je zasvěcena čtyřem svatým: sv. Urbanovi (patron vinařů), sv. Cyrilu a Metodějovi (patroni křesťanství v českých zemích) a sv. Václavu (patron českých zemí).
V blízkosti Velkých Bílovic se nachází rybníky Šísary a Velký Bílovec vhodné zejména k rybaření. Na jihozápad od města, za Podivínem, se nachází Přírodní park Niva Dyje a Lednicko-valtický areál, dále na západ pak CHKO Pálava a Vodní dílo Nové Mlýny.

Název
Velké Bílovice (historicky v němčině Groß Billowitz) jsou velké z toho důvodu, že patřily k největším osadám na bývalém břeclavském panství Lichtenštejnů. Sám název Bílovice pochází buď od jména mýtického zakladatele Biela (Bíla) a znamená ves lidí Bielových anebo název vznikl ze jména prvního písemně doloženého vlastníka obce Siegfrieda Sirotka nesprávným přeložením z němčiny slova Waise - sirotek jako weisse - bílý.

Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1306, když po smrti Siegfrieda Sirotka přešla obec na Tobiáše z Bechyně. Poté se zde vystřídalo mnoho majitelů, mezi nimi i Páni z Kunštátu a Poděbrad. V letech 1416–1524 byla obec poprvé ve vlastnictví Lichtenštejnů.
Od roku 1532 až do Bitvy na Bílé hoře v roce 1620 patřila obec Žerotínům. V této době se v Bílovicích usadili Habáni a členové Jednoty bratrské. Habáni zde svou kolonii založili v roce 1545. Žerotínové dali místní středověkou tvrz přestavět na renesanční zámeček a v roce 1564 postavili kostel pro Jednotu bratrskou. Protože zdejší Žerotínové patřili k jedněm z vůdců českého stavovského povstání proti Habsburkům, museli po Bitvě na Bílé hoře emigrovat a jejich majetek byl zkonfiskován. Habáni a členové Jednoty bratrské byli poté z Moravy vyhnáni na Slovensko.
Od roku 1638 až do roku 1848 byly Bílovice opět součástí panství Lichtenštejnů. Ti také dali v letech 1764–1765 na místě původního bratrského kostela postavit kostel katolický – nynější kostel Narození Panny Marie. Začátkem 20. století odešlo mnoho místních obyvatel do Spojených států, Kanady a Argentiny. V Argentině v provincii Chaco přistěhovalci z Velkých Bílovic založili tradici pěstování bavlny.
V době socializmu zde vzniká jedno z největších a nejznámějších družstev v Československu – JZD Mír Velké Bílovice, které sloužilo představitelům státu i jako ukázka fungujícího družstevnictví v ČSSR. Z tohoto důvodu sem také zajížděly významné státní návštěvy. Po Sametové revoluci se družstvo rozpadlo, z toho je vidět, že zde myšlenka družstevnictví hluboké kořeny nezapustila. Vše se vrátilo zpět k soukromému zemědělství.

Památky
• Habánské sklepy – Největší z nich, který byl postaven kolem roku 1614 Habány, najdeme směrem na Čejkovice v blízkosti rybníku Velký Bílovec. V současné době je ve vlastnictví společnosti Habánské sklepy s.r.o., zabývající se výrobou vína.
• Tvrz – Poprvé se uvádí až v roce 1417, ale jako již válkami poničená. Později byla obnovena a v polovině 16. století renesančně přestavěna Žerotíny. V 18. století byla tvrz upravena pro hospodářské účely. V současné době je veřejnosti nepřístupná.
• Kostel Narození Panny Marie – Postaven v letech 1764–1765 v barokním stylu.
• Městské vlastivědné muzeum – Zde je možné prohlédnout si místní archeologické nálezy, místní kroje, staré zemědělské nástroje a další zajímavosti spojené s historií města.

Pověsti
O Velkých Bílovicích je známo těchto šest pověstí, uvedených v knize Kde modrý plamének hoří :
• Polednice (společně s Moravským Žižkovem)
• Pidimužík
• Žerotínova deska
• Toufarské strašidlo
• Akáty u kříže
• Šafránová paní (více Podivín, než Velké Bílovice)

Kultura a slavnosti
• Tradiční krojované hody – Vůbec největší lidová slavnost ve Velkých Bílovicích. Hody začínají vždy první neděli po svátku Narození Panny Marie (8. září), patronky místního kostela, a pokračují až do úterý. V sobotu před hody se ručně staví hodová mája. Úterní večer má maškarní pojetí. Hlavní slavnost probíhá v hodovou neděli, kdy mnoho návštěvníků i z daleka přijíždí obdivovat zejména krojovaný průvod, kterého se každoročně účastní více než 70 krojovaných párů (přes 150 svobodných domácích krojovaných). Na hodovém sóle v centru města hraje každý hodový den až do noci dechová hudba k tanci i poslechu. Součástí hodové slavnosti je také spousta kolotočů, stánků a atrakcí.
• Hodky - jinde také "dohrávky", nebo "dohrávání hodů", se konají druhou neděli po skončení hodů. Dříve se konaly hned první neděli po hodech, ale termín byl z důvodu krytí s hody v Moravském Žižkově přesunut. Po znovuvysvěcení žižkovského kostela a tudíž i přesunutí jejich hodů, zůstal termín hodek ve Velkých Bílovicích již nezměněn.
• Zahrávání hodů - známé též pod názvem "zahrávky", se konají měsíc před hody.
• Ze sklepa do sklepa – Tradiční putování za vínem, kdy více než 50 místních vinařů otevře v jeden den své sklepy pro návštěvníky. Je zajištěna autobusová doprava mezi sklepy a doprovodný program s dechovou a cimbálovou muzikou. Koná se v sobotu na přelomu března a dubna.
• Za vinařem do Velkých Bílovic – Další putování za vínem, ale tentokrát trvající celých 19 týdnů. Začíná koncem dubna a trvá až do začátku září. Od čtvrtka do středy mají otevřeno 3 různá vinařství prvních 9 týdnů konání akce (vedlejší sezóna) a potom 5 vinařství dalších 10 týdnů (hlavní sezóna). Postupně tak otevře své sklepy návštěvníkům až 50 různých místních vinařství.
• Výstava vín – Ochutnávka vín nejen místních vinařů, ale také vinařů z blízkého i vzdáleného okolí Velkých Bílovic. Koná se v místním Kulturním domě v sobotu na přelomu dubna a května.
• Letní slavnost autentických vín – Ochutnávka vín místních vinařů vyrobených netradičními autentickými postupy. Obvykle se koná poslední týden v červenci.
• Svatomartinská slavnost – Slavnost spojená s příjezdem sv. Martina na koni a následnou ochutnávkou mladých a Svatomartinských vín letošního ročníku. V rámci kulturního programu zahraje dechová i cimbálová muzika a zazpívají mužácké sbory. Obvykle se koná nejbližší sobotu po 11. listopadu (svátek sv. Martina).
• Soutěž ve vaření zelňačky – Více než 30 soutěžních družstev, místních i přespolních, soutěží o to, kdo uvaří nejlepší zelňačku. Zároveň se soutěží se koná také adventní jarmark. Soutěž se koná v sobotu, 1 nebo 2 týdny po Svatomartinské slavnosti. První ročník se konal již roku 2009.

Sportovní akce
• Vinařský maraton – Běžecký závod pro všechny pořádaný spolkem Báječné ženy v běhu. Běží se maraton i půlmaraton. Trasa vede mezi vinnými sklepy a vinicemi, převážně po cyklostezkách, mezi obcemi Velké Bílovice, Čejkovice a Vrbice. Dále se běží nesoutěžní rodinný běh s 1,5 km dlouhou trasou. Závod se koná poslední sobotu v říjnu.

Doprava
Jihozápadně od města probíhá trasa dálnice D2 s výjezdem na 41. kilometru na Velké Bílovice a Podivín.
Městem prochází dvě silnice II. třídy: II/422 a II/423.
Nejbližší železniční stanice se nachází ve 3 km vzdáleném Podivíně.

Místní samospráva
Od roku 2018 je starostkou Lenka Grofová (Nezávislí kandidáti). Zastupitelstvo města má 15 členů (8 za Nezávislí kandidáti, 4 za Sdružení nestraníků pro město a 3 za koalici stran KDU-ČSL a TOP 09).

Osobnosti
• Libor Zapletal (1920–1944), voják a příslušník výsadku Bivouac, popraven v Mauthausenu
• Marcela Melková (* 1971), poslankyně Poslanecké sněmovny a zastupitelka Středočeského kraje za hnutí ANO 2011
• Martin Hrdina (* 1978), interiérový architekt a grafický designér
• Antonín Osička (1888–1949), český anglista, básník a prozaik
• Johann Polach (1871–1942), český učitel a politik židovského původu, senátor meziválečného Národního shromáždění
• Václav Lebloch (1854–1924), rakouský a český politik, poslanec Říšské rady na přelomu 19. a 20. Století
• Svatopluk Sem (* 1973), operní pěvec v Národním divadle, držitel ceny Thalie za mimořádný jevištní výkon – Opera – muži (2018)

Velké Bílovice ve filmu
Velké Bílovice jsou již dlouho oblíbeným místem filmařů k natáčení filmů s tematikou víno. Natáčela se zde velká část trilogie „Víno“: Bouřlivé víno (1976), Zralé víno (1981) a Mladé víno (1986). Natáčelo se zde také mnoho scének filmu Bobule (2008).

VÝKLENKOVÁ KAPLIČKA JANA
GPS : 48.8580394N, 16.8991072E

NAUČNÁ STEZKA MEZI VINICEMI VE VELKÝCH BÍLOVICÍCH
Velké Bílovice jsou největší vinařskou obcí v České republice. Naučná stezka vás seznámí se zajímavostmi Velkých Bílovic, vinařskou a vinohradnickou tradice i se současným životem vinařů. Stezku můžete projít jak pěšky, tak na kole.
Stezka začíná na hlavní silnici směrem na Čejkovice, kde naleznete první zajímavost - vřetenový lis jako unikátní památku a připomínku vinařské tradice. Po cestě se na informačních tabulích seznámíte např. s nejdůležitějšími bílými i modrými odrůdami révy vinné pěstovanými ve Velkých Bílovicích, porovnáte si způsoby obdělávání vinic dříve a dnes, uděláte si představu o stavbě klenutého sklepu nebo se dovíte jak správně degustovat víno. To vše je v každé zastávce podtrženo vyhlídkou na bílovské vinohrady.
Stezka vás zavede do uliček sklepní trati Belegrady. Nejstarší sklepy této trati leží ve třech patrových ulicích – Staré Belegrady, Desátková a Habánská. Výrazně mladší zástavbu vinných sklepů najdete v ulici Ke Špičáku, nejmladší sklepy tvoří 11 sklepních uliček nazvaných podle odrůd pěstovaných ve Velkých Bílovicích.
Stezka dále pokračuje kolem Machovy studny do sklepní trati Pod Předníma přes Náměstí sv. Jana. Informační tabule jednotlivých zastávek jsou zaměřeny na zvláštnosti lokalit, vinařské a vinohradnické tradice i na současný život vinařů v největší vinařské obci ČR. Příkré svahy nad touto zastávkou jsou jedny z nejlepších vinohradnických poloh ve Velkých Bílovicích a nazývají se "Pánské".
Zastávka Púrynský kříž vás přivede do nejstarší lokality vinných sklepů nazývaných Púrynky. Vinné sklepy, stojící po obou stranách svažité cesty vytváří charakteristický kolorit. Přes Náměstí sv. Martina, patrona mladých vín, se dostanete až do Ťuhýkova a odtud dále k zastávce Novosádská studna. Nedaleko odtud bylo v roce 1976 objeveno velkomoravské pohřebiště. Při další cestě mezi vinicemi se dostanete přes Bucňákovu dolinu až ke Kapličce na Hradišťku, kde v minulosti stávalo nejen drobné středověké opevnění, ale pravděpodobně také opevněné strážní místo Velkomoravanů. Od roku 2002 stojí na zmíněném vrcholku kaplička, která toto místo s výjimečnou vyhlídkou zviditelňuje, poskytuje obraz kulturní krajiny vinohradnického regionu a nabízí příležitost k zastavení a rozjímání.
Konec vinařské stezky "Mezi vinicemi Velkých Bílovic" se nachází u Habánských sklepů ve Velkých Bílovicích. Dochoval se zde původní klenutý sklep z druhé poloviny 16. století, který pro tehdejší majitele Bílovic, rod Žerotínů, postavili právě habáni - novokřtěnci, jak byli často nazýváni. Měli výrazný podíl na rozvoji vinohradnictví a vinařství v celém okolí, vynikali ale i v jiných oblastech, známá je například habánská keramika.
Délka : 9,1 km
GPS : 48.8583428N, 16.9080222E

BOŽÍ MUKA
GPS : 48.8602931N, 16.9070472E

VRCH ZIMARKY
GPS : 48.8762578N, 16.8894853E

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA ZIMARKY
Stráň se stepní loukou, na které roste silně ohrožený teplomilný druh katrán tatarský (ten je zároveň i evropsky významným druhem). Vyskytují se zde však i další vzácné rostliny, jako orchideje tořič včelonosný nebo vstavač vojenský.
Vyhlášená rozloha : 3,05 ha
GPS : 48.8755506N, 16.8851853E

KAPLIČKA SVATÉHO CYRILA A METODĚJE, SVATÉHO VÁCLAVA A SVATÉHO URBANA NA HRADIŠŤKU
Na vyvýšenině uprostřed vinic nedaleko Velkých Bílovic stojí kaplička Na první pohled zjistíme, že vršek Hradišťku byl vytvořen uměle prací lidí, kteří tu v dávných dobách žili. S myšlenkou postavit kapličku na Hradišťku přišli lidé z Velkých Bílovic už v roce 1945. V tomto roce 8. září došlo ale pouze na vysvěcení základního kamene pro stavbu kaple sv. Cyrila a sv. Metoděje. Stavba probíhala až od léta 2001 do jara 2002 z peněz z veřejné sbírky. Kapličku zdobí řezby od Jana Chovana ze Slovenska a malby na stropě představující čtyři roční období v práci vinaře, jsou dílem Bohumila Bortlíka ze...
Stavba probíhala až od léta 2001 do jara 2002 z peněz z veřejné sbírky. Kapličku zdobí řezby od Jana Chovana ze Slovenska a malby na stropě představující čtyři roční období v práci vinaře, jsou dílem Bohumila Bortlíka ze Starého Podvorova. Vstupní bránu ukoval František Macinka z Velkých Bílovic. Antonín Zapletal z Velkých Bílovic veškeré práce řídil a má největší zásluhy na stavbě kapličky.
Svěcení kaple proběhlo 19. května 2002 Kaple byla v tento den zasvěcena sv. Cyrilovi, sv. Metodějovi, sv. Václavovi a sv. Urbanovi.
V prvním ročníku soutěže O lidech s lidmi pořádanou CpKP, týdeníkem Veřejná správa, Nadací OPEN SOCIETY FUND PRAHA a East West Institutem v roce 2001 byl projekt kapličky mezi sedmi oceněnými z 65 přihlášených.
Ke kapličce se lze dostat :
1) po silnici od Velkých Bílovic směrem na Velké Pavlovice, první odbočka uprostřed polí doprava - k Novosádské studni u odbočky doprava dolů, údolím v Úlehlích až na hranice katastru s Vrbicí, na odbočce do leva na křižovatce rovně.
2) po silnici z Velkých Bílovic směr na Čejkovice - velkopavlovická vinařská stezka - na vrcholu kopce za sklepy odbočit do leva, jet stále rovně po hřbetu kopce až téměř k Hradišťku, na křižovatce sjet z cyklostezkyVrbice - Bílovice doleva.
GPS : 48.8757567N, 16.8863622E
více  Zavřít popis alba 
  • letos v září
  • 53 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
lihu
Toto slanisko se nachází kousek na sever od Štúrova a hostí celou plejádu těch nejvzácnějších rostlin Slovenska. Mě tam lákaly dvě rostliny, plamének celolistý a kosatec žlutofialový, které měly kvést v termínu mé výpravy, na místě se však ukázalo, že letos je vegetace zpožděna a já jsem byl rád, že jsem našel alespoň dva rozkvetlé plaménky, kosatce měly ještě čas.Mimo tyto dvě výrazné rostliny se tam vyskytuje pár těch nenápadných, ale stejně vzácných, a tak jsem přeci jen něco nafotil. Po slanisku jsem krátce navštívil Burdu, kde překvapivým nálezem byla třeba velmi vzácná a kriticky ohrožená pumpava čapí přímo v intravilánu Kamenice nad Hronom.
více  Zavřít popis alba 
16 komentářů
  • 10.5.2019
  • 157 zobrazení
ovyt
Předně se omlouvám za nedokonalé a rozmazané fotky... Na výstavě ani ve sklípku fotit moc dobře nešlo. Nebo-li to neumím. Ale fotografie jsem nevyřadil, abychom alespoň něco z tohoto výletu do archivu měli...
Na jeden z předjarních víkendů jsme se vypravili na jižní Moravu. Jednak se v Brně konala výstava "Titanic", takže jsme akci spojili i s kulturou a druhak jsme se chtěli podívat na kvetoucí mandloně a posedět ve sklípku. To druhé vyšlo dokonale, to první by vyšlo velmi dobře tak za týden, ale útržky květů mandloně jsme viděli i nyní. Takže, doufám u všech, spokojenost. Nedělní túra (ale jen 10 km) nás zavedla do okolí Hustopečí, na vinice i do sadu s mandloněmi. A pak také do Kurdějova, kde se nachází obranný kostel, kterým nás provedl díky Bohoušovi, jenž nám prohlídku zajistil, zdejší kněz.

Ještě více informací o Kostele sv. Jana Křtitele
Zajímavosti:
Opevněný kostel v Kurdějově je jednou z nejvýznamnějších památek Hustopečská. Původní kostel zde stál již v roce 1350, kdy byl filiálkou kostela v Polehradicích. V roce 1390 byl povýšen na kostel farní. Patronát však náležel dolnokounickému klášteru . Prvním farářem v Kurdějově se stal premonstránský řeholník Mikuláš.
Stávající kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli pochází z první poloviny patnáctého století, ale jeho původní gotický sloh velmi utrpěl mnohými opravami v 15., 16. a 18. století. Klenba chrámové lodi má nádherné gotické žebrování. V tomto slohu je i kamenná křtitelnice z r. 1491 a kazatelna zdobená reliéfem 4 evangelistů s letopočtem 1522.
Krásný portál nad bočním vchodem je z pozdější doby. Za povšimnutí stojí zpodobněný hříšník klečící vlevo nahoře před andělem a vpravo vlečený ďáblem.
Na jednom venkovním pilíři se nachází ve značné výšce štítek se znakem pánů z Lipé, na vedlejším pak znak velmi poškozený.
Mohutná čtyřhranná věž vysoká 45 m, která stojí opodál, je vklíněna do obranné zdi. Původně byla s kostelem spojena mostem. Vybudována byla v letech 1511-1517 nákladem 13 050 zl. Již v r. 1573 musela být opravena, neboť byla při velké bouři a vichřici poškozena. V původní podobě mělo každé patro věže čtyři malé věžičky (celkem 12) též ve tvaru čtyřhranného jehlance, vršek každého byl opatřen železnou korouhvičkou a hvězdou.
Věžičky byly údajně odstraněny v r. 1850 a věž byla snížena. Ve věži jsou 3 vzácné staré zvony oceněné v období první republiky na půl milionu korun. Nejstarší je z r. 1456, byl však přelit r. 1839, druhý je z r. 1469 a třetí, největší z roku 1606.
Severovýchodně od kostela stojí u hradební zdi gotická kaple Všech svatých, která byla také součástí opevnění a je opatřena na všechny strany střílnami. Sešlý nápis na spodku průčelí s letopočtem 1213 nelze však brát věrohodně. Celý komplex doplňuje přilehlá barokní budova fary se slunečními hodinami, v popředí se sochami sv. Antonína a sv. Jana Nepomuckého.
Z hrazeného kostela vedly rozvětvené podzemní chodby jednak do budovy tehdejší radnice, jednak směrem k faře, která byla pravděpodobně ohrazena, neboť je také opatřena střílnami a kolem budovy jsou zbytky zdiva. Hřbitov mezi kostelem a hradbami brzy nestačil pro pohřbívání, a proto bylo přistoupeno ke zřízení nového hřbitova na svahu nad kostelem.
Něco příznačného pro Kurdějov se zračí z českého nápisu na zdi kostela s datem 1571. "Byť mne radost netěšila, žalost by mne dávno umořila." Radostné pocity, dojmy a poznatky
skýtá vrchovatě toto jedinečné místo všem ochotným vnímat.
Kostel sv. Jana Křtitele
Nepředstavitelnou dominantou Kurdějova je po staletí kostel sv.Jana Křtitele
a je jednou nejvýznamnějších historických památek Hustopečska. Původní kostel zde stál už kolem roku 1350, tehdy ještě jako filiálka farností v Boleradicích.
Na kostel farní byl povýšen až o čtyřicet let později. Kostelnímu areálu i celé vesnici vévodí 45 m vysoká mohutná věž, výjimečná svým odloučením od kaple, s jejímž průčelím bývala kdysi spojená dřevěným mostem.
Věž byla vybudována v letech 1511-1517 a v roce 1573 znovu opravena kvůli rozsáhlému poškození bleskem. Stejný incident se odehrál ještě na začátku 19 století.Tehdy si narušení statiky vyžádalo rozsáhlou rekonstrukci-věž hrozila pádem-a proto byla snížena a architektura její horní části podstatně zjednodušena (původně byla každá hrana zvonice vybavena jednou jehlanovitou vížkou, kterých bylo celkem 12).
Věž je vybavena třemi zvony, nejstarší pochází z roku 1456, nejtěžší z roku 1606, váží přibližně 6 tun.
Původně gotická kostelní loď s presbytářem z poloviny 15 století nabízí množství pozoruhodných detailů - od krásné síťové gotické strojní klenby, přes kamennou křtitelnici (1493), kazatelnou (1522), balutriádu zdobenou působivým ornamentem - tzv."plaménkovou kružbou", jediný pozdně gotický portál s tudorským prohnutým obloukem zvaným "oslí hřbet", sochou Ukřižovaného, po jehož boku se ďábel a anděl rozhodují nad hříšníkem, až po majestátní varhany z roku 1885.
Na návrší nad kostelem se vypíná zajímavá kaple Všech svatých, pravděpodobně jeho nejstarší část. O jejím původu a stáří se vedou dodnes spory, neboť nápis n spodu průčelí s letopočtem 1213 nelze brát vážně. Kaple kdysi sloužila jako dělová bašta, a proto je silně opevněná.
Údržba kostela
Údržba sice jedinečného, ale značně rozsáhlého kostelního komplexu, byla vždy náročná. Staletí se na stavu kostela i přilehlých staveb projevila nepříznivě. Zejména po r. 1945 se zde neprováděly ani ty nejnutnější údržbářské práce, a tak na počátku 80. let bylo nutné přistoupit
k zabezpečovacím akcím, později ke generální opravě.
První opravou byly záchranářské práce na nejstarší části, tedy kapli Všech svatých, kterých se zúčastnili mladí bohoslovci a studenti středních škol. V roce 1982 byla vyměněna okna ve věži a na faře. O rok později zahájil Ingstav Brno závažné rekonstrukční práce, jejichž investorem byl tehdejší odbor kultury ONV Břeclav. Stavbaři nejprve provedli statické zajištění klenby kostela železobetonovou skořepinou. V r. 1984 pokračovala injektáž kostelních stěn. Celá rekonstrukce ležela na bedrech faráře p. Václava Fišera, který kurdějovskou farnost spravoval. Ten svojí neúnavnou pílí zajistil mnoho pomocníků z celé Moravy. O dva roky později probíhaly injektáže hradebních zelí, v r. 1987 kostel dostal novou měděnou střechu. Průmyslové stavby Brno zahájily fasádnické práce všech částí komplexu včetně fary. Podnik Umělecká řemesla Brno uskutečnil restaurační práce kamenických článků i interiéru kostela. Všechny práce si vyžádaly na 8 000 000 Kč. V posledním období byly péčí Městského úřadu Hustopeče na věži instalovány nové hodiny a také učiněno vše potřebné, aby mohly znovu znít proslulé kurdějovské zvony.
V současnosti se dokončuje interiér kostela, především restaurování hlavního oltáře. Také je zpřístupněna část podzemních chodeb jako ukázka únikových cest tohoto opevněného kostela. Dnes již mohou tuto jedinečnou památku návštěvníci obdivovat a také tak vydatně činí. Zájem je velký a obdiv neutuchající. Zatím však naprosto chybí nejzákladnější turistické zázemí, aby tento areál mohli navštěvovat všichni zájemci, turisté od nás i ze zahraničí. Avšak i zde již svítá a je otázkou ne tak dlouhého času, kdy Kurdějov už nebude zapadlým koutem, ale dostane se mu náležité satisfakce. O to se přičinili a jistě dál budou pokračovat všichni jeho obyvatelé, kteří jej neopustili v nejtěžších dobách, i ti, kteří navzdory obtížím, zde začali.
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2019
  • 123 zobrazení
jackal001
Historie zámku Amboise není příliš veselá. Střídá se v ní destrukce, zmar a množství smrti. Jednou z mála světlých stránek je pobyt Leonarda da Vinci. I když, i ten tu vlastně také zemřel.
Frekventované místo od pradávna
Již od doby neolitu sloužilo místo, na němž je postavený zámek, jako skvělá pozorovatelna dění na Loiře. V době železné tu vzniklo hlavní město kmene Turones, jehož název dal jméno celé oblasti Touraine. K důležitým místním událostem patří i setkání Chlodvíka, zakladatele franské říše, s králem Vizigotů Alarikem, které tu proběhlo roku 503, při němž oba vládci na krátkou dobu uzavřeli mír.
Dnešní zámek je postaven na zbytcích středověké tvrze. Jeho historie začíná v 15. století, kdy byl ve vlastnictví rodiny Amboise. Louis d´Amboise byl však roku 1431 odsouzen k smrti za spiknutí proti Arthurovi de Richemont, oblíbenci krále Karla VII. Nakonce Luis dostal milost, ale jeho sídlo propadlo ve prospěch krále.
Velké plány přerušila podivná smrt
První z panovníků, který tu trávil většinu času, byl Karel VIII. Ten pozval italské stavitele Domenica da Cortona a Gieronda, aby hrad přestavěli tak, aby se zamlouval jeho ženě Anně Bretaňské. Jeho přáním bylo vystavět moderní rezidenci obklopenou nádherným parkem – tak vznikl pod dohledem italského architekta Pacella de Merciogliano první renesanční park v Evropě.
Sám Karel VIII. tu zemřel velmi zvláštním způsobem – když se šel podívat na sportovní klání, cestou dolů po schodech se udeřil hlavou do dveří a druhého dne se již nedožil. Protože zemřel bez dědice, připadl zámek i královský titul jeho bratranci Ludvíku XII. Ten sice bydlel v Blois, ale rozhodl se dokončit i započatou rekonstrukci Amboise.
Sláva a rozvoj za Františka I.
Ubytoval tu však svého mladšího bratrance Františka d´Angoulenne, budoucího krále Françoise I. Ten po své korunovaci roku 1515 neměl dlouho žádnou trvalou rezidenci. Ale protože neustálé přesuny celého královského dvora jsou finančně velmi náročné, rozhodl se pro rekonstrukci zámků na Loiře.
Svůj čas trávil také často na Amboise, kde si užíval přepychového života – pořádal turnaje, maškarní bály i ohňostroje. Ty pro něj připravoval sám Leonardo da Vinci, který využil Františkova pozvání a přišel sem jako stárnoucí muž bez valného finančního zázemí roku 1516. Na zámku v Amboise se podílel jako architekt, projektant i malíř a pro jeho výzdobu sem přinesl mimo jiné i obraz Mona Lisy.
Ubytován byl v asi dva kilometry vzdáleném zámečku Manoir di Clos-Luce, který je se zámkem spojený podzemním tunelem a kde také o tři roky později zemřel.
Protestanti proti katolíkům
Po krátkém panování Jindřicha II. byl ve svých šestnácti letech korunován František II. O rok později byl oženěn s Marií Stuartovnou, jejíž příbuzní, bratři Guisové, se starali o Františkovo vzdělání. Proti nim také bylo zaměřeno hugenotské povstání roku 1560.
Tehdy 27. března hugenoti unesli budoucího krále, aby jej dostali z rukou katolických Guisů. Byli však překvapeni královskými vojáky poblíž Amboise a všech 1200 mužů, kteří se na povstání podíleli, bylo buď vhozeno v pytlech do řeky, nebo jejich těla byla nabodnuta na háky na cimbuří zámku.
Začátek konce
V 17. století se zámek proměnil ve vězení. Mezi nejznámější místní vězně patřil ministr financí Nicolas Fouquet, kterého 5. září 1661 v Nantes zajal sám kapitán mušketýrů d´Artagnan.
Co zbylo ze zámku po období jeho přeměny ve vězení, zničili revolucionáři během Velké francouzské revoluce. Takže když roku 1806 věnoval Amboise Napoleon za věrné služby senátorovi Pierre-Roger Ducasovi, byl zámek v tak špatném stavu, že jeho velká část musela být zbourána.
Záblesk lepších časů
Pozitivní změnu přinesl až Ludvík Filip, který zámek dostal roku 1821 od své matky. Aby zámek vypadal majestátněji, vykoupil a nechal zbourat 46 okolních domů a vybavil královy komnaty empírovým nábytkem.
Velká část jeho oprav však byla zničena během německé invaze roku 1940.
I přesto jej stojí za to navštívit!
I když z původního Château d´Amboise zůstala jen část, jedná se o jeden z nejkrásnějších zámků v celé oblasti. Jako rezidence králů z dynastie Valois v sobě spojuje francouzskou eleganci s pompézností jejich králů. Tento na první pohled středověký hrad s renesančními prvky se vzpíná na vrcholu skalnatého srázu nad Loirou, obklopený ospalým, poklidným, ale malebným městečkem s křivolakými uličkami.
Návštěvníkům nabízí nádherný pohled na krémově zbarvené stěny v kontrastu se střešními břidlicovými věžičkami. Turisté by si také neměli nechat ujít královské komnaty v gotickém Logis du Roi z 15. století, Tour de Minimes, věž, jež tvořila původní vchod a po její obrovské spirálovité rampě mohli vyjet až nahoru plně naložené povozy, Kapli sv. Huberta ve stylu plaménkové gotiky s hrobkou Leonarda da Vinci a ani úchvatný pohled z terasy na údolí Loiry.
více  Zavřít popis alba 
  • 14.6.2018
  • 87 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
jackal001
V údolí řeky Loiry se nedaleko slavných zámků rozkládá velké prosperující město Tours, které díky svým muzeím, obchodům, restauracím a pěkně zrekonstruovaným starým budovám rozhodně stojí za návštěvu. Za vlády Ludvíka XI. bylo dokonce hlavním městem Francie. Dnes je nejkouzelnějším městem na Loiře a oplývá uhlazenou atmosférou.
Město Tours vzniklo během Stoleté války, tedy mezi lety 1337 a 1453. Tehdy se tři menší města ve snaze o sebezachování spojila dohromady v jeden celek a vytvořila tak dnešní Tours. Již v galsko-římském období bylo Tours významným městem, ve středověku se pak těšilo obrovskému bohatství. Věhlas získalo především kvůli hrobce proslulého biskupa svatého Martina, které je nyní ukryté v kryptě Nové baziliky. Město prosperovalo také během renesance, v té době totiž vynikalo svým hedvábím, šperky a zbraněmi. Poté však následovalo několik století úpadku, která byla dovršena devastací za 2. světové války. Tehdy město utrpělo ohromné ztráty a jen několik málo památek zůstalo stát na svém místě nepoškozeno. Ty však dodnes dávají tušit původní lesk a glanc, které mělo město na vrcholu své slávy v 15. a 16. století. V roce 1959 se Tours začalo opět probouzet a proběhl v něm proces obnovy. Netrvalo dlouho a z nevzhledného poničeného města se stal vzor městské výstavby.
Nejkrásnější je dnes čtvrť St.-Julien, kterou ohraničuje řeka. Je plná módních restaurací a starožitnictví. Prohlídku je nejlepší začít na rušném náměstí Place Plumereau, které je lemováno kavárnami a restaurovanými hrázděnými budovami. Nedaleko se nachází Hotel Gouin. V této okázalé renesanční budově dnes sídlí Musée de l´Hôtel de Gouin, které vystavuje umělecké a archeologické sbírky.
Po mostě Pont Wilson z roku 1978, který je věrnou kopií původního kamenného mostu z 18. století, se po Rue Nationale dostanete k bývalému opatství St.-Julien. Jeho prostory dnes slouží Muzeu vína z Touraine – Musée des Vins de Touraine. Podobně okouzlující je také Musée du Compagnonmage nacházející se hned v sousedství. Toto muzeum je věnováno historii řemeslnických cechů a obchodu. Uvidíte zde ty nejmistrnější kousky místních učení a cechů, ale také historii a vývoj řemesel.
Nedávno prošla rekonstrukcí také katedrála St.-Gatien, která je nepřehlédnutelnou dominantou města, její věže se tyčí do výšky 87 metrů a shlíží na Staré město. Byla postavena v období od 13. do 16. století a je skvělým příkladem vývoje gotického slohu. Její značně složitá fasáda v sobě kombinuje několik století architektonických stylů. Obzvláště zajímavé je její gotické plaménkové (flamboyantní) průčelí se složitou plastikou a románskými sloupy. Impozantní jsou rovněž bohatě zdobená středověká barevná vitrážová okna z 13. století a freska sv. Martina se žebrákem ze 14. století. Interiér katedrály je postaven v pozdně gotickém stylu.
V těsném sousedství katedrály stojí bývalý biskupský palác ze 17. až 18. století, jehož prostory dnes slouží pro Musée des Beaux-Arts tedy Muzeum výtvarného umění, v němž jsou vystaveny dvě části triptychu od Andrea Mantegny žijícího v letech 1431 až 1506. Jako další památky je nutné zmínit baziliku Sv. Martina s věžemi. Z původní baziliky, která na tomto místě stávala již ve 12. století, zbyly dvě věže - Věž s Orlojem a Věž Karla Velikého. Obě dávají tušit, jak ohromné proporce původní bazilika měla. V roce 1562 byla bohužel vyplaněna Hugenoty a kompletně zbořena byla na konci Francouzské revoluce v roce 1797.
Svatý Martin, který byl prvním biskupem města, dnes odpočívá v nové bazilice sv. Martina, jež byla vystavěna na konci 19. století v neobyzantském stylu. Její interiér zdobí sedm sloupů v granitovém provedení. Hlavním architektem baziliky je Victor Lalux, k jehož slavným dílům patří ještě nádraží d'Orsay, nyní přestavěné na muzeum Musée d'Orsay. Tours je vesměs poklidné a pohodové město, v němž ovšem narazíte také na nepřeberné množství hospůdek a barů, které lákají návštěvníky k posezení.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.6.2018
  • 45 zobrazení
slavek-m
Uprostřed kopců Bílých Karpat, kousek od hranice se Slovenskem leží poblíž obce Březová přírodní památka Kalábová II, mladší sestřička PP Kalábová I, které věnuji následující album. Druhá část PP byla založena nedávno v roce 2014 - jak hlásá cedule "Mokřad vyrvaný ze spárů lesa". Toto rozsáhlé prameniště, zarostlé křovinami a olšemi bylo prý objeveno v roce 2012 a po dohodě s vlastníkem bylo o rok později zbaveno dřevin. Přežívalo totiž na něm několik vzácných mokřadních rostlin. Od té doby je PP pravidelně kosena a dochází k návratu původních společenstev. Odhad je, že rekonstrukce by mohla proběhnout během 10 až 20 let dle zkušeností získaných v PP Kalábová I. Na lokalitě je možné nalézt celou řadu vzácných trav a mechů. Časem by se sem mohly dostat orchideje z PP Kalábová I. Já zde poprvé potkal plamének a rulík zlomocný, což je opravdu mohutná rostlina.
Tradiční poznámka.: Stejně, jako u předchozích alb, je zde čas posunutý na východní pobřeží USA, je tedy potřeba přičíst 6 h...
více  Zavřít popis alba 
28 komentářů
  • 12.6.2017
  • 124 zobrazení
rover
ALB887 - během května rozkvetly všechny naše plaménky - klematisy.
Plamének je široký rod, většinou popínavých rostlin s nápadnými květy, který přísluší do čeledě pryskyřníkovitých podčeledě Ranunculoideae
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • červen 2016
  • 64 zobrazení
pa76
ubytováni v pensionu u Kohouta, procházka údolím Plamének, poté autem na nákup a krátká procházka na zámeček Humprecht
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2016
  • 23 zobrazení
reznik1
  • 15.10.2015
  • 66 zobrazení
jeannott
Kozí vrch je výrazný skalnatý vrchol na levé straně Labského údolí nad Neštědicemi, mezi Ústím nad Labem a Děčínem. Jedná se o vypreparovaný lakolit budovaný tefritickým znělcem s vysokým obsahem sodíku, vápníku a hořčíku. Vznikl pronikem třetihorního vulkanitu druhohorními vrstvami slínovců a vápnitých jílovců. Morfologicky je dobře patrný sesuv z ledna roku 1770 na severozápadním svahu kopce, jímž byla zasažena osada Veselí. Dnes je celý kopec chráněn jako přírodní rezervace o výměře 36,9 ha, nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 147 do 380 metrů. Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1983. Jeho posláním je chránit vzácné druhy rostlin - lomikámen latnatý, bělozářka liliovitá, tařice skalní, třemdava bílá, koniklec luční český, zlatohlávek obecný, lilie zlatohlávek nebo plamének přímý. Nejhodnotnějšími částmi území jsou skály a částečně zpevněné sutě. V lesích převažují duby, habry, babyka, jeřáb a borovice.
Lokalita je přístupná po zelené turistické značce z Neštědic nebo z Mašovic.
více  Zavřít popis alba 
687 komentářů
  • 10.5.2014
  • 260 zobrazení
handysto
tohohle drobečka krásného, jsem si vychutnala......
více  Zavřít popis alba 
121 komentářů
  • květen 2014
  • 144 zobrazení
navraty
byl vyrván přírodě další kus ve prospěch uniformity a jednobarevnosti
zničeny byly: rozmanitost v květu ,olistění,plodech, textuře a tvaru .Listová plocha-kyslík,odhlučnění,hnízdění,potrava, okrasná jarní a podzimní pestrost...
mahonie,netvařec,svídy,pámelníky,ruj,škumpa,lípy,jeřabiny,vrby,zlaté deště,lísky.dřišťály,dříny,kaliny,sněženky,břízy,staré ovocné stromy,jalovce,ořezány byly borovice,lilie,růže,brslen evropský,břečťan,
z plevelných kvetoucích jsou to akáty jasany plamének,chmel,kustovnice,
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2014 až říjen 2016
  • 69 zobrazení
catyia
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
71 komentářů
  • leden 2013
  • 127 zobrazení
plamenek
  • srpen 2012 až listopad 2013
  • 26 zobrazení
kacka4321ted
  • květen až srpen 2012
  • 144 zobrazení
fotojuda
Den vody 18.3. byla pro veřejnost otevřena více než stoletá čistírna vody
Praze - Bubenči,která tehdy neměla v Evropě konkurenci.
To zde probíhalo třístupňově bez jakýchkoli chemických
přísad. Hrubé čištění na česlech,pak čištění od písku a pomalá
sedimentace v dlouhých kanálech s velmi pozvolným spádem.
V roce 1967 došlo k ukončení činnosti a od té doby se této památce
industriální architektury navrací zašlý lesk.
Obnovuje se kotelna jíž dominují dva plamencové parní kotle. Odtud je
vedena pára nahoru do ocelového srdce čistírny – strojovny. Zdejší a
dodnes funkční čerpací soustrojí vyrobila v roce 1903 firma Breitfeld &
Daněk.
Po obnově v dnešní době je využívána k rúzným kulturním akcím.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.3.2012
  • 183 zobrazení
nahac13
Plamének plotní- Clematis vitalba
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 30.1.2012
  • 55 zobrazení
helussa
Tento klematis kvete od května až do pozdního podzimu. Pochází ze severní Číny, Mongolska a Sibiře. V domovině dorůstá do výšky 6 m. V našich podmínkách rostlina dorůstá do výšky 4–5 m.
více  Zavřít popis alba 
111 komentářů
  • říjen 2011
  • 218 zobrazení
jasu
Plnokvětý clematis. Květy rozkvétají několik dní jakoby na etapy a mění se tak v nádherné struktury.
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • květen 2011
  • 253 zobrazení
dani333
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 1.7.2010
  • 174 zobrazení
evka2
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • květen až červenec 2010
  • 78 zobrazení
lady-snail
Kategorie: lidé
více  Zavřít popis alba 
  • 19.1.2009
  • 760 zobrazení
Reklama