Hledání

1 607 vyhledaných výsledků

35% sleva na vše!
-35 % s kódem

Vytvořte fotoknihy, pexesa, plakáty... do neděle se slevou.
Kód: NakupyOnaDnes

35% sleva na vše!
ondrejhavelka
Stopem po Africe

Po nepříjemných týdnech, které jsme s Míšou strávili v Addis Abebě vyřizováním súdánských víz, stojíme konečně zase na stopu za městem a míříme do hor. Jsme na cestě napříč Afrikou už více než rok a velká africká města nám opravdu k srdci nepřirostla.
Na korbách nejrůznějších vehiklů se pomalu zakusujeme hlouběji a výše do hor. Přestože už jsme procestovali mnohá velkolepá pohoří světa včetně Himálaje, tyto hory nás okamžitě okouzlily. Špína a hluk Addis Abeby jsou daleko za námi. Kolem nás se teď rozprostírá úchvatná scenerie plná hlubokých údolí, vysokých vodopádů, zelených vrcholků hor, na jejichž svazích jsou tu a tam vidět domorodé vesničky s jejich dřevěnými kruhovými chýšemi. Nejen, že je krajina živě zelená, ale dokonce to tady voní. Na cestě po Africe jsme si zvykli na všudypřítomný zápach, ale tady v etiopských horách to opravdu voní rozkvetlými květy stromů a keřů. Také čistý, svěží, chladný vzduch je pro nás něco příjemně nového.
Stinnou stránkou etiopských hor je fakt, že blechám, které jsme před měsícem chytli, se tady mimořádně daří a citelně se v našich věcech i na nás samých rozmnožily. Dalším negativem je čím dál obtížnější stopování. To ale tak nevadí, protože tady máme chuť chodit pěšky a vychutnávat si snad nejkrásnější hory Afriky. Po týdnu přijíždíme na střeše minibusu do legendárního městečka Lalibela. Musím přiznat, že na toto místo se opravdu hodně těším. Podařilo se nám načíst o něm několik kusých informací, ze kterých jasně vyplývá, že jde o zcela výjimečné místo na celé této rozmanité planetě.

Svatí muži v růžových dekách

V kavárně na malém náměstí v centru Lalibely se začítáme do průvodce, abychom ověřili to, co jsme cestou slyšeli od tzv. svatých mužů, kteří putují po horách mezi poutními místy. Tito barevně odění muži, kteří nevlastní nic jiného než velký kříž a Bibli, jsou u etiopských křesťanů v ohromné úctě. Lidé je zvou na jídlo, v kavárnách dostávají zdarma kávu nebo čaj a často jsou také zváni na noc do chýší domorodců. Tito muži nemají žádný domov. Svůj život zasvětili Bohu a cestě poznávání jeho tajemství. Svou mysl neznečišťují žádným materiálním vlastnictvím, žádnou pevnou vazbou ke konkrétnímu místu nebo lidem, žádnou jinou touhou než touhou po svém Stvořiteli. Sám mohu potvrdit, že při dlouhodobých pobytech v horách mimo civilizaci pociťuji větší blízkost k podstatnému a jakýsi hlubší vhled do tajemství života, a to ještě nejsem ukotven žádným duchovním vedením nebo dokonce tisíciletou duchovní tradicí těchto mudrců. Mám silný pocit hraničící s jistotou, že tito svatí muži, tito poutníci boží, v pravém slova smyslu dharmoví poutníci, mají k Bohu skutečně blíže a dotýkají se jeho tajemství. Čím dál tím více je mi na křesťanské teologii sympatičtější, že jazykem srozumitelné filozofie dává odpovědi na existenciální otázky, které si kladu. A jsou to otázky pro život člověka zásadní. Zatímco některá náboženství nebo exotické filozofické systémy tyto otázky neřeší jakožto nedůležité, případně neřešitelné a zaměřují se na poměrně zbytečné věci, jako je telepatie nebo chození po žhavém uhlí, křesťanská teologie se snaží všechny ty palčivé otázky řešit a prolamovat tak výhledy do věčnosti. Četl jsem hodně duchovní literatury nejrůznějších náboženství, ale teprve tady v Africe mi čas otevřel mohutnou bránu k poznání křesťanského myšlení.

Kostely v zemi

Největší pozoruhodností Lalibely jsou 800 let staré kostely vytesané z jednoho bloku kamene, zapuštěné do země tak, že z povrchu vlastně nejsou vidět. Více než desítku impozantních kostelů skrytých v podzemí spojují navíc podzemní chodby. Král Lalibela, který toto zvláštní dílo nechal vystavět, je v jednom z kostelů pohřben. Batohy necháváme v jednom z guest housů, bereme si jen Bibli a biblické výklady a míříme rovnou ke kostelům. Tedy abych byl přesnější, míříme nejdříve na kávu, neboť všechno má svůj čas a není důvod spěchat. Při šálku výborné etiopské kávy, která, jak zjišťuji, k duchovnímu rozjímání neodmyslitelně patří, se začítáme do Písma svatého. „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. … A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.“ Teď jsme připraveni k návštěvě kostelů.
Z centra města scházíme dolů z kopce, kde se nám mezi vysokými stromy otevírá úžasný výhled do hlubokého údolí a na protější hradbu hor. Došli jsme k prvnímu z kostelů ukrytých v zemi. Sama skutečnost, že kostely se nevypínají k nebi, jak je zvykem, ale naopak se spouštějí do temnoty podzemí, je zarážející a myslím, že velmi důležitá. Podle mého soudu to není žádná náhoda ani nedostatek stavebního materiálu, který přiměl Lalibelu postavit kostely opačně. Podle legendy chtěl Lalibela po svém pobytu v Jeruzalémě postavit svaté město podle předlohy Jeruzaléma tady, v oblasti sužované šamanskou magií. Zdá se mi ovšem, že výsledkem je spíše negativ Jeruzaléma, a nemám pocit, že by se to stalo omylem. Stojíme před prvním kostelem. Jak už to v Africe bývá, jsme šokováni. Fascinující dílo vytesané před osmi stoletími do skály bylo před několika málo lety zakryto nevzhlednou plechovou konstrukcí, aby prý déle vydrželo. Vzhledem k tomu, že za 800 let dílo neprojevilo žádnou známku destrukce, obávám se, že zastřešení nebylo příliš promyšlené. Výsledek je ale jednoznačný. Veškeré kouzlo tohoto jinak impozantního díla, je nenávratně pryč.

Duchovní prázdnota

Vstupujeme dovnitř. Interiér je překrásný. Rozhodně vyvolává jiné pocity než interiéry osm století starých evropských kostelů. Tady se v nás míchá pocit úžasu, strachu, okouzlení i silné touhy utéct. Obrazy na stěnách předávají poselství Janovy apokalypsy. Přichází k nám kněz. Prohlížím si ho se zájmem, ale mé nadšení rychle ukončuje jeho arogantní věta oznamující, co všechno tady nesmíme a co je zpoplatněno. Chápu, bere nás jako turisty. Přes to se musíme přenést. Jsme bílí, a to znamená, že jsme v etiopských očích bohatí turisté, kteří se musí hlavně usměrňovat. Podzemní chodbou procházíme do dalšího ze zahloubených kostelů. A zase ty příkazy, zákazy a nařízení. Do toho nás začali otravovat dva mladíci, kteří nás tady chtějí za peníze provázet. Jsou neodbytní. Aby toho nebylo málo, připojilo se k nám několik špinavých žebrajících dětí. Těžko se prokousat k duchovním rovinám tohoto místa, když nám někdo pořád dává pomyslné facky dotěrným otravováním. Ve snaze zakusit co nejvíce z tohoto podivného místa navštěvujeme další kostely. Kromě jednoho jsou všechny nevkusně přikryté lešením a plechovým zastřešením. Začínám mít pocit, že v obyčejné kapličce na českém venkově bych se do kontemplace křesťanských zjevení ponořil mnohem hlouběji. Tady nás někdo neustále vytrhává na povrch. Nakonec v nás vítězí pocit znechucení. Lalibela za to nemůže. Je pozoruhodná. Ti lidé za to v podstatě také nemohou. Prostě se snaží vydělat a přežít. V konečném důsledku vlastně nevím, co si o tomto místě vlastně myslet. Bude to v nás muset uzrát.
Abychom si trochu srovnali myšlenky, vyrážíme z Lalibely dál směrem k súdánské hranici pěšky. Před námi je hluboké údolí, jímž protéká řeka napájená mnoha vodopády prýštícími ze strmých stěn. Jestliže Lalibela na nás působila velmi rozporuplně, divoká horská krajina nás okamžitě uklidnila a opět do nás vlila radost z cestování. Je tady nepopsatelně krásně. Vůbec si nepřipadáme jako v Africe. Často mám spíše pocit, jako bychom procházeli hory v Číně. Dokonce i domorodci jsou tady velmi přátelští. Sálá z nich pokora, víra a radost. Etiopané tady v horách jsou většinou oděni do krásných, lehce průhledných bílých látek s černě vyšívaným lemem.

S hyenou na rezavém řetězu

V hlubokém údolí potkáváme hodně výstřední bytost. Proti nám kráčí mimořádně mohutný, svalnatý černoch, vedoucí na silném rezavém řetězu velkou hyenu. Už jsme o těchto lidech slyšeli, ale setkání tváří v tvář je opravdu překvapivé. Jsou to potulní artisti, kteří putují Etiopií a předvádí nebezpečné kejkle s hyenami. Černý muž jdoucí proti nám je do půli těla nahý. Přes mimořádně vypracovanou hruď má omotaný rezavý řetěz, na jehož konci vrčí obrovská hyena. Nikdy bych nevěřil, jak velké a hrozivé to zvíře ve skutečnosti je. Bože, miluji takováto setkání s prapodivnými typy. Představuji si tento pár někde v Evropě, v parku mezi venčícími pejskaři. S velkým respektem černocha míjíme, neustále sledujíce, kam směřuje krvelačný pohled hyeny. Mírným kývnutím černocha zdravíme a ten ještě mírnějším kývnutím odpovídá, aniž by se cokoli změnilo na jeho ostře řezaných rysech přísného výrazu.
Konečně také potkáváme několik svatých mužů oděných do žlutých a růžových hábitů, kteří nás nepovažují za turisty omylem oddělené od stáda, ale za poutníky, kterými jsou i oni. Teprve teď se můžeme hlouběji zapovídat a zamyslet se s nimi nad Biblí. Začínáme hovory u smyslu putování, o tom, co jsme cestou pochopili a co na své cestě pochopili oni. Sami jsme pocítili určité zlomy, které přicházejí vždy po určité době svobodného putování, odloučení od domova a všech zdánlivých jistot. Takové zásadní zlomy jsme zatím prožili dva. Přibližně po půl roce naší cesty Afrikou a potom po roce. Zlomu v obou případech předcházela výrazná únava z putování, nechuť jít dál, ztráta smyslu cesty. Když jsme ale vstřebali ten sžíravý rozpor a překonali čas pochybování, dostavil se pocit obrovské úlevy, doprovázený novou jistotou, že cesta má smysl a někam nás vede. Dostavila se nová síla, nový příliv energie.

Kniha

Mnoho dalších zážitků z dvouleté cesty stopem napříč Afrikou jsme zachytili v naší nové knize Cesta k branám Damašku VÝCHODNÍ AFRIKOU. Text má mimo jiné dvě základní roviny – cestopisnou a duchovní – které se potkávají před branami skutečného i mystického Damašku.

Koupit online: https://www.bux.cz/cestopisy-a-reportaze/cesta-k-branam-damasku-vychodni-afrikou-1
více  Zavřít popis alba 
146 komentářů
  • říjen 2008 až září 2016
  • 16 729 zobrazení
  • 20
boyrough
Zde na tomto místě Vám chci tak trochu vyprávět a tak trochu ukazovat svoji šikovnost či nešikovnost při stavbě malého, 1 x 1 metr velkého kolejiště. Kolejište by mělo znázorňovat jakousi zapadlou vedlejší trať, nebo možná lokálku, kdesi v nějakém zapadlém koutě(možná i jižních) Čech ve IV. epoše . To je totiž doba, kterou jsem tak trochu zažil a občas na ní s nostalgií vzpomínám. S nostalgií proto, protože jsem byl mladý.
Námět je z 1.dílu plánů kolejišť od pana Milana Ferdiána (kolejiště Paskov), ale bude malinko upraven a přizpůsoben mé (ne)šikovnosti, (ne)trpělivosti a materiálům, které používám, nebo hodlám použít. Kolejový plán je téměř totožný s tím který je v knize, ale krajina (pokud ji dokončím) zaznamená určitých (asi velkých) změn. Časově by mělo být kolejiště zasazeno do období 80 - tých let dvacátého století a pozdního léta/ začátku podzimu. Koleje používám stále takové ty plechové, vyhovuje mi totiž jejich geometrie. Vím, že celkový dojem bude starým typem kolejí degradován, ale nějak mě to netíží. Ovládání je a bude plně analogové s pulzní regulací jízdy vlaků. To bude jedna z těch novějších metod, které využiji. Vyhýbky a ostatní příslušenství bude mít ovládání také analogové. Pěkně postaru, klávesnice - relátka. Provozovány budou krátké nákladní a osobní vlaky a sem tam nějaký ten manipulák. Na dlouhé vlaky toto kolejiště opravdu není a nebude postavené. Pracovní název je zatím Packov.
Packov proto, protože jsem asi tak trochu packal. Lepší už to asi nebude. No posuďte sami.
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2014 až srpen 2018
  • 6 762 zobrazení
  • 1
kosakweb
...Badyan(zahráli úplně nový geniální song), Sekáč Band, Fourth Face(nemám páč sem bojoval s následky bramboráku:-(, Elektrick Mann(klasika-plech,hadra, to se ale dalo čekat:-), HBS(klasicky nezklamali) a Lesbi Show(někteří pánové tam asi stojí ještě teďka...)...konzumace do časných ranních hodin...
...Skvělá akce...příští rok snad dovidenia;-)
více  Zavřít popis alba 
  • 25.7.2009
  • 5 177 zobrazení
  • 4
4coffee
Na vaše četné žádosti jsme pro vás připravili fotodokumentaci pražení kávy v horkovzdušné troubě krok za krokem.

Z naší produktové nabídky v tomto případě potřebujete pouze nepraženou kávu dle vlastních chuťových preferencí :-) a tato další zařízení:
- horkovzdušnou troubu předehřátou na 220°C
- plech do trouby
- vaši pozornost a trpělivost při pražení
- 1 hodinu času

Postup:
- objednejte na našem e-shopu nepraženou kávu :-), např. zde - http://www.4coffee.cz/eshop1/%20neprazenakava/zelena-kava-smesi ;
- na plech rozprostřete jednu vrstvu nepražené (zelené) kávy - plech nezaplňujte celý, je třeba počítat s tím, že káva pražením zvětšuje svůj objem;
- v okamžiku, kdy máte troubu předehřátou na 220°C vložte plech s kávou do vyhřáté trouby;
- po každých 5 minutách pražení je třeba plech s kávou vyjmout z trouby, kávu promíchat a vyfoukat jemnou slupku pergamina, která se z kávy při pražení uvolňuje;
- jak můžete vidět na obrázku č.05, káva již po 5 minutách od zahájení pražení začne od okrajů tmavnout, pro stejnoměrné pražení je třeba dodržovat pravidelné promíchávání (na obrázku č. 06 je promíchaná káva vložena zpět do trouby)
- na dalších snímcích vidíte postupné tmavnutí - pražení kávy;
- na snímku č. 09 je vyfoceno vyfoukané pergamino;
- doporučujeme neustálou kontrolou pražení kávy a její promíchávání, jen tak docílíte kvalitního výsledku a stejnoměrně upražené kávy;
- na obrázcích č. 21 a 22 vidíte naši kávu po dokončení procesu pražení v horkovzdušné troubě, ačkoliv je uvedeno, že je takto upražená káva po 59 minutách od prvního vložení do trouby, počítejte s tím, že čistého času byla káva v troubě zhruba 35 minut, ostatní čas potřebujete po každých 5 minutách pražení na promíchávání kávy a vyfoukávání pergamina z kávy - v našem případě i na zhotovení fotek :-)

Doporučení:
- po upražení nechte kávu vychladnou na plechu, druhý den ji ještě v čisté utěrce promněte tak, abyste kávu zbavili pergamina, které na ní zůstalo, pergamino vyfoukejte a kávu následně uzavřete do obalu, který zamezí přístupu vlhka, světla a vzduchu;
- takto zabalenou kávu uchovávejte ve vaší nejchladnější místnosti s konstantní teplotou;
- ideální je tuto kávy začít konzumovat týden od jejího upražení, kdy se již plně rozvinou její chuťové a aromatické složky.

Závěrem:
Přejeme vám, aby pro vás příprava doma upražené kávy byla skvělou zábavou, na jejímž konci je báječný šálek vašeho nejoblíbenějšího nápoje :-).
Zdeněk Vantuch
více  Zavřít popis alba 
  • 16.6.2013
  • 4 457 zobrazení
  • 0
radula63
Kolejiště postaveno v letech 1993 - 1996, kolejivo v té době standart "plechové U", řízení reléovou jednotkou, stavění cest a zabezpečení dvěma tlačítky, analogové řízení provozu vlaků.
V roce 2004 započata přestavba na kolejivo profilové a zvětšení stanic a částečná změna krajiny --- avšak přestavba nebyla dodělána a kolejiště bylo na pár let odstaveno ( narození dcery, koupě a přestavba domu... ). Kolejiště možná dostavím a prodám, nebo ho rozeberu.
Fotky představují poslední stav kolejiště.
více  Zavřít popis alba 
  • březen až červenec 2008
  • 3 763 zobrazení
  • 0
plechoveudoli
Sexy těla na Bandě v neděli i pondělí a následné přátelské posezení v Plechu.
více  Zavřít popis alba 
  • 6.4.2008
  • 3 663 zobrazení
  • 3
zavvysker
Ze závodu byl Československou televizí vysílán druhý přímý přenos. Platících diváků 5464,
prodáno 1840 programů.
Výsledky závodu podstatně ovlivnilo počasí, zapršelo zejména formulovým vozům a spiderům, na čelní pozice absolutního pořadí se prosadily zejména plechové vozy. Celkové prvenství Oldřicha Brunclíka s vozem Škoda 110 R, překvapilo. Za ním skončili Milan Žid se
Škoda 120 S, Jiří Hák s Renault 8 Gordini (vítěz třináctistovek), Zdeněk Vojtěch a Bořivoj Kořínek. Ve formuli Škoda zvítězil Ladislav Kalaš, za ním skončili Jiří Vančura a Jan Soukup. Ve třídě A1 do 1150 ccm zvítětil Jan Mach. Dobrý výsledek zajel i Karel Vitásek, který startoval již jako soukromník se sotěžní stodesítkou, ve třídě jej porazil pouze Oldřich Brunclík. Zajímavostí byl start Václava Bobka s vozem Škoda 1600 OHC za místní
AMK Vyskeř.
Použité fotografie a dokumenty z 8.ročníku ZAV Vyskeř 1974 zapůjčili: Jindřich LASÍK, Pavel VYDRA, Jiří FRYJE, Jan SPLÍDEK, Čeněk KARÁSEK, Ladislav BAREŠ, Jiří VOVES, Pavel TOMSA, Václav POLÍVKA, Jan LINHART, Jiří HANILEC, Jaroslav KRAUS. Lubomír ZDENĚK, Václav BOBEK, Archiv společnosti ŠKODA AUTO, Milan ŽID jun. a Jan MACH.

18. 2. 2013 - od Pavla VYDRY 4 fotky

9. 12. 2013 - jedno foto od Václava POLÍVKY z jeho startu na Vyskři

28. 1. 2014 - od Jana LINHARTA 11 fotek

14. 2. 2014 - jedna fotka z archivu Jana SPLÍDKA
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 8.2.2012
  • 3 165 zobrazení
  • 0
marek275
takhle dopadají naši plechový miláčci, když nám doslouží
Kategorie: auta
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2008 až říjen 2019
  • 2 970 zobrazení
  • 2
unknown
Klady: zvuk, vzhled
Zápory: brum slyšitelný v tichu i ze 2m! (po amatérském odstínění transformátoru ocelovým plechem podstatné zlepšení)
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • duben 2009
  • 2 822 zobrazení
  • 0
radza130
Prodám tuto octávku. Motor 1.9 TDI 81kw,r.v. 2000, kód motoru AHF. Najeto 254.xxx km, motoricky 130.xxx. STK 4/18. Modrá metalíza. Výbava Laurin a Klement. Pro ty, kteří se vyznáte v těchto modelech, není třeba rozvíjet výbavu. Ale namátkou: Climatronic, výhřev sedaček a zrcátek, 4x okna v elektrice, osvětlená stínítka proti slunci, čirá přední světla a blinkry, střešní okno, originál CD měnič, aj. Součástí je i originální radio Gamma, bohužel zakódované. Při koupi se měnil motor, protože u původního majitele vyletěly dvě ojnice skrz blok. Kód motoru stejný. Motor měněn při 242.xxx a rovnou výměna oleje Castrol. Od výměny tankována pouze Verva Diesel u Benziny. EGR ventil odpojen.Při 247.xxx se měnily tyto věci: Čepy řízení, spodní čepy, uložení stabilizátoru, tyčky stabilizátoru, uložení ramen POWERFLEX, komplet přední brzdy( drážkované kotouče Brembo a desky Brembo), komplet zadní brzdy stejné specifikace jako na předku, nová geometrie, nové lanovody, rozebrané a vyčištěné turbo. Odtoky střešního okna vyčištěné(zatékalo).Příští výměna oleje 257.xxx.Karoserie: Vzhled nese známky používaní, kosmetické vady, místy se loupe vrchní lak, místy koroze. Nejhorší vadou celého auta jsou obouchané přední a zadní levé dveře spolu s levou stranou předního nárazníku a zadního blatníku v lemu a pravé přední dveře a práh u zadního pravého kola. Toto pochází ještě od původního majitele, který se o auto vůbec nestaral. Vše je vidět detailně na fotkách.Interér: Kožené sedačky, světlý vnitřek. Nese známky opotřebení, sedačka řidiče potrhána(vše na foto), loketní opěrka ulomená(klasika, od předchozího majitele, nespravoval jsem).Časem se bude muset vyměnit spojka, ozývá se dvouhmota a turbo, ač po kompletní rozebrání a vyčištění, tak občas padne do nouzáku(nezjišťoval jsem příčinu). Celkově auto v dobrém stavu, není to žádná garážovka a leštěnka, ale spolehlivej stroj na převoz z bodu A do bodu B. Není nutná žádná velká investice, na bězný provoz absolutně dostačující.Auto je na plechových discích 15“ se zimními pneu 195/65/15, cca 3,5 – 4mm.Při koupi bude v autě plná povinná výbava, tzn: platná lékárnička(expirace 2020), sada žárovek a pojistek, rezerva, trojúhelník, hever, klíč na kola, lano a doplněné provozní náplně. Již doplněna voda do ostřikovačů a chladící kapalina. Stačí jen nasednout a jezdit.K autu přidám kompletní sadu všech dveří stejné barvy(kupoval jsem za pomačkané)a také komplet náhradní zadní světla. Vše na fotkách v galerii v odkaze na konci inzerátu. Tam naleznete kompletní fotky auta.Kompletní foto zde: http://radza130.rajce.idnes.cz/Skoda_Octavia_1_1.9_tdi_Laurin_a_Klement/Veškeré dotazy na tel: 728775858, 734410880. Volejte kdykoli od 4:00 do 21:00. Jestli jsem něco vynechal a nebo jste měli nějaké dotazy, neváhejte volat nebo napsat sms(zavolám zpět). Prohlídka možná každý den cca od 14:00, někdy i dříve.
Cena 35.500 kč, při rozumném jednání mensi sleva. EKOvýpalný se NEPLATÍ!
více  Zavřít popis alba 
  • 26.11.2017
  • 2 706 zobrazení
  • 2
majla82
Čmelín, který jsem dělal pro letošní sezónu 2015. Udělal jsem si radost a vyrobil ho pokud možno co nejvíce přírodní.
Kdyby to někoho zajímalo, tak vnitřní rozměr je 25x25x20cm. Materiál je dub o tl. 35mm. Klapka i větrací past je stejné konstrukce a nákresu jako tu mezi fotkami již mám. Průměr vstupního otvoru včetně vstupní trubky 16mm. Střecha je z vodovzdorné překližky tl. 2cm opatřená plechovou stříškou (plech Lindap). Kromě větrací pasti jsem do úlu vytvořil ještě větrací otvory 2x průměr cca 3cm překrytý síťkou z mikrotahokovu (nerez, typ LD/1,5 oko 1,5x1-0,35x0,15 mm), který má opravdu mini oka a neproleze tím snad nic. Síťky pro jistotu z obou stran (vně i uvnitř).
Teď jsou všechny větrací otvory zatím překryty víčky z překližky a podloženy izolační podložkou co se dává za radiátory. Stejně tak je to i pod stříškou, aby dobře doléhala a netáhlo tam.
Povrchová úprava klapky je Lazura (Pullex-Adler), protože jsem jí měl hotovou od loňska, zbytek je ošetřen včelím a karnaubským voskem zataženým do dřeva za tepla.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 21.3.2015
  • 2 490 zobrazení
  • 1
kyklop68
Po delších úvahách a plánování jsem se spolu se synem rozhodl pro stavbu v pořadí již třetího dětského kolejiště.První bylo ještě s plechovým kolejivem,druhé měl již kolejivo profilované a bylo na otočných ramenech sklopné směrem ke zdi.Toto značně omezovalo přístup do zadních partií a při každé zaklopení bylo nutné sejmout vždy všechna vozidla,což byla práce únavná a zdlouhavá.U této třetí verze jsme se rozhodli koncipovat kolejiště jako vytahovací ke stropu.Bylo třeba od počátku použít co nejlehčí materiály na stavbu,tzn.deska z překližky,kopce z polystyrénu.Aby se překližka neprohýbala,olemoval jsem celou desku rozměru 155x105cm hliníkovými L-profily 20x20mm o tloušťce materiálu 2mm.Boční kulisa na pravé straně je sklopná pomocí pantů,zadní čelo je nasunuté a levá bočnice je přišroubovaná pomocí L-konzolí.Jako tažné zařízení,sloužící k vytažení celé sestavy ke stropu jsem využil pohonu pro exteriérové žaluzie,který se skládá z U-profilu,v němž jsou nasunuta dvě(může být i více)ložiska s tažnou páskou ze speciálního pevného materiálu.Pohonnou jednotku tvoří žaluziový motor Geiger J5606 s koncovým vypínáním úvratí,vypínačem pro horní dojezd a s termostatickým vypínáním při přetížení.Protože se v oboru stínící techniky dlouhá léta pohybuji,nebyl problém vyrobit si z různých přebytků takovouto soustavu.Motor Geiger (230V,90W,6Nm,0,4A).Jinak i jiné výrobky od firmy Somfy či Elero,fungující na stejném principu a také o různých výkonech či Nm lze použít.jsou zpřevodovány do takové síly,že pouhou rukou nelze při spuštěném motoru tažnou pásku udržet .Celý hnací komplet je zasazen v držácích,které obepínají nosný profil a jsou přikotveny ke stropu pokoje. Pro zapřažení celého kolejiště k tažnému ústrojí slouží tažná lišta(vodící lišta pro venkovní lamelové rolety),která se spustí od stropu ke kolejišti,podvlékne se pod krátké úhelníky na bočnicích,zaaretuje se závlačkou nebo vrutem by se nesesmekla a může se jet nahoru.Aby jízda nahoru byla stabilnější,opatřil jsem zadní kulisu na každém kraji párem malých koleček a aby tako kolečka nelezla stále po zdi,přišrouboval jsem na zeď v dráze koleček na každé straně hliníkový L-profil20x40mm(větší plocha na zeď,mnší ke středu kolejiště),po kterém se kolečka odvalují a zároveň jsou hranou 20mm držena ve stabilní poloze co se týká stranového posunu.Při sjetí kolejiště do spodní(jezdící)polohy,pouze rozložím boční dvojdílnou podpěru,která má dva pantové klouby a celé kolejiště dosedne na tuto podpěru(je z hliníkových vodících lišt od rolet,jako tažná lišta) a zároveň na boční olemování přišroubované na zdi po zbylém obvodu.Aby bylo stabilní při bočním posuvu,lze osadit téměř kamkoliv nějaké trny či cosi(třeba i polepit styčné plochy gumou...),ale u mě je to stabilní dost i tak.Tažná lišta se poté vyvlékne a vyjede samotná ke stropu,aby nepřekážela.Při nutnosti oprav ve SN lze lehce kolejiště vysunout směren do místnosti,vyjmout zadní kulisu a opravovat.Aby nespadlo stačí sjet s tažnou lištou dolů a zapřáhnout ho a je jak na houpačce.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.3.2012
  • 2 308 zobrazení
  • 1
hornn
Aktuální informace z oblasti Podgora a Tučepi 2018:

Zázemí:

velmi čisté moře a pláže,udržované z možností zakoupení deštníků a lehátek cena od 30kn den
nudapláže na okraji oblasti Podgora i Tučepi označeno
nafukovací atrakce pro děti v moři
půjčovna skutrů,kajaků,šlapadel,kol a jiných
sprchy na pláži v Tučepi i WC
na promenádě k dispozici obchody s potravinami,pekárny a nespočet restaurací a kaváren
včetně fast foot v Podgoře Tučepi
obchody s oblečením a vším na co si vzpomenete
pošta
směnárny
živá hudba a diskotéky

výlety:

možnost procházek,cyklo výletů nebo běhání či nordick walking od Podgory až do Makarské kolem pláže s dostatečným zázemím včetně občerstvení cca na úseku 10km-doporučuji
pohoří Biokovo nabízí jak z oblasi Podgory či Tučepi možnosti výletů do hor,jak pěší,tak cyklo na úseku cca 15km,najdete historii i současnost,všechny kašny které potkáte mají pitnou vodu /je uvedeno i v mapě,kterou získáte zdarma ve směnárnách nebo infu/
k výletům do hor doporučuji nepodceňovat obuv,pokrývku hlavy a vodu a sváču,zároveň se držte značení.V oblasti hadi/šedý lesklý z korunkou-velmi jedovatý/po cestě minimální provoz cyklo výlet super,včetně výhledů

aktuální ceny:

kava 8-15kn
zmrzlina 7kn
pohár 35kn
pivo 18-32kn/0,5L/
menu 45-110kn dle velikosti a typu podniku
pizza 45kn a více
víno 2dc 20kn a více
veka velká 15kn
zelenina a ovoce na trhu 25-50kn 1kg
fanta,cola v obchodě 2l 13kn
pivo v obchodě plech 7kn a více
víno láhev obchod od 25kn
kolo 1 den 120kn a více
kajak 1h 70kn a více

Místo doporučuji.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2018
  • 2 640 zobrazení
  • 2
kyklop68
Po několika letech od stavby prvního motoráku, který mi udělal na kolejišti spoustu radosti dobrými jízdními vlastnostmi, jsem se rozhodl postavit ho podruhé a trochu sofistikovaněji. Základní celky zůstanou stejné, jen si víc vyhraju s osvětlením a pojezdem. Nejdůležitější body stavby:1.Nejprve sestavení leptu,které nebudu popisovat,pouze je třeba předem vybrousit větší otvory v příčkách jednotlivých oddílů,aby se vešel motor atd.Dopředu jsem taky zůžil cca na polovinu skříně baterií,aby hladce prošel pojezd.Z masek V100 jsem ořezal vše nepotřebné a ztenčil je,aby po nalepení masek M234 byly co nejužší a umožnily co největší úhel otáčení.2.Pojezdu V100 jsem seřízl obě čela do roviny,aby šlo využít původní uchycení spřáhla.Jinak by bylo asi dost utopené.Nejdřív jsem ořezal sloupky z pojezdu(to co na V100 drží DPS),dokud je vcelku a pevný.Kovový pojezd V100 jsem poté opatrně,abych něco neulomil,zúžil na šířku cca 15-16mm,čímž se rozpadne na dvě části.Pro jejich spojení jsen vyrobil z mosazného plechu,který zbyl na okrajích leptu spojovací díl(mezi dvěma částmi původ.pojezdu je vzdálenost 54mm).Tato spojovací část je ze tří vrstev,kvůli pevnosti-dva plechy na sobě jako břicho a jeden plech mezi nimi jako výztuha.3.Poloha motoru vychází při použití kardanu z V100 vcelku příznivě-do strojovny,chodby a WC.Druhý kardan jsem použil z M283.101 a nastavil ho uprostřed pomocí tyčky z uchošťouchu do potřebné délky.Ještě jsem to pro jistotu na obou strananách provrtal vrtáčkem 0,3mm,zalepil a prostřčil kousek struny a tu také zalepil,aby se nemohlo při provozu protočit.4.Pro střední světlo P/Z vyrobím tyčku ze světlovodné tyčinky, která bude protažená mosaznou trubičkou.Dekodér půjde přilepit na zvláštní plošku z mosazi. Po důkladném vyzkoušení,všech funkcí,připájím střechu,začistím a nastříkám.Pak teprve vlepím okenní rámy se zasklením,přidám popisy,pojezd a může se vyjet.
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2010 až duben 2015
  • 2 092 zobrazení
  • 1
pechmanka
jachta se Sylvou, Honzou Plech., Ludkem Břicháčkem, Boudičem atd..
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2013
  • 1 881 zobrazení
  • 0
bele
ALB 190 - je ALB č.10 z Expedice LZB Rumunsko – Moldávie (30.6.- 14.7.2012) aneb Rumunský fotodeník
CAMP 3 De Vuurplaats

Camping de Vuurplaats už v názvu není určen pro místní obyvatele. Dokonce se ani moc nepočítá s někým jiným, než holanďanem. Volně přeloženo by znamenal “U táboráku”, protože Vuurplaats je otevřené ohniště. Také tam bylo, zakryté trojnožkou s květinami místo kotlíku, ale večer šly kytky stranou a byl táborák jak má být.

S dopíchaným autobusem z rumunských cest jsme kamaráda Tonyho našli poměrně brzo, Opět úzkou uličkou jsme se nasoukali až těsně ke kempu a vypadalo to, že se tu možná zdržíme déle než zdrávo. Bylo sice pondělí 2.7. - v Rumunsku byl jakýsi státní svátek, a tak nikdo nepracoval. Podle plánu jsme měli druhý den ráno vyjet v 8 hodin, ale hoši řidiči se museli nejprve pokusit najít nějaký servis.
To, co jsme viděli cestou budilo děsné představy. Ve výduti silnice jakási bouda pobitá plechy, jako poutač 2 nebo 3 staré ojeté pneumatiky a tam povětšině dva chlapíci s vizáží stálých obyvatel “Šervůdu” (to je slangový výraz pro bezdomovce z parku u Hlavního nádraží v Praze). S tímto odhadem byl stanoven čas odjezdu na 11 hodin s výhradou, že možná I po obědě. Bylo velkým překvapením, když se opravený autobus vrátil asi za hodinu, takže odjezd mohl být dříve. To bude ale až zítra – 3.7.2012

Holanďan pojal ubytování a veškeré služby po svém. Všude květiny, dřeváky, trakaře, noblesní trávník, výborné sprchy I voňavé WC – prostě veškerý comfort pro holandskou a západoevropskou klientelu se svojí verzí rumunského folkloru, ale nám to bylo jedno, za ohraničenou plochou byl potok, kde se blahosklonně koupaly místní krávy. Za plotem z druhé strany byl krásný starý dřevěný kostelík. Ubytování bylo výborné a pro nás cenově I rozumné. Rumuny by to neoslovilo - hor mají dost - a spíše jezdí na pobytové dovolené dolů k moři.

Po návratu z kláštera Moldovica a po večeři jsme šli na procházku do nočního městečka s poučením jak se chovat, abychom nedoznali újmy. Jako možný problem byli opět volně pobíhající a žijící psi. Jednotlivě a ve dne – žádný problem. V podvečer a v noci jako když to do nich vjede – stali se z nich lovci a my jejich cíl. Poštěkávali, nadbíhali a ztráceli se v děravých plotech a srocovali se na dvorcích opuštěných domků. Holanďan nám vysvětlil jak se s tím vypořádat, a my to nazvali

RUMUNSKÁ FINTA
Spočívala v tom, že každý musel mít u sebe nejméně tři kameny. Když nějaký pes vyrazil, jako že to zkusí, tak jsme se museli shýbnout, jakože teprve kámen sbíráme a nápřahem paže naznačit házení. Naznačit. Každý ze psů ve svém životě poznal, jaké to je kamenem doopravdy a většinou ustoupil. Ty opravdové kameny byly pro případ, že by neustoupil.
Tu noc nám stačilo naznačovat, ale kameny jsme odhodili až za zavřenou bránou campu. Připomnělo mi to dětství, kdy jsme take naznačovali házení na volně pobíhající psy, ale nikdy jsme nemuseli kámen použít a nikdy pes takto neobtěžoval. To byl rozdíl mezi rumunskou a českou fintou ?

Druhý den ráno jsme ještě prohlédli neskutečné krásné studny a ocenily volně se pohybující krávy na ulicích. Bylo to jako v Indii – kráva je i tu posvátná ? ?

Další pokračování bude - klášter VORONEC- Sixtinská kaple východu
více  Zavřít popis alba 
145 komentářů
  • červenec 2012
  • 1 817 zobrazení
  • 0
bele
ALB 788
Píšu lidé Albánie, a přitom jsou to všechno lidé z jednoho místa – Shkodry - s výjimkou něvěst.

Na jedné fotce jsem byl „obklíčen“ skupinou fanoušků fotbalu, všechny 3 otázky v pořadí, jak jsem dříve uvedl byly nastoleny a pozitivně odpovězeny. Potom nastalo nefalšované kamarádění a byl bych jejich hostem možná dodnes, jen jsem se vymluvil na to, co oni tak chtěli sledovat. FOTBAL.

Ten den bylo finále mistrovství světa a stála proti sobě mužstva Německa a Španělska. Oni fandili Němcům, mluvili německy, já také, tak to šlo jako po másle. Za chvíli jsme odjížděli a pospíchali, jestli přece jen neuvidíme kus tohoto duelu. Cesta se vlekla, všude zácpy a vidina večera dostávala zcela jiný rámec – ploužák v busu. Ale mělo to dopadnout jinak. Dojeli jsme do vesnice nebo městečka Vladimir (Vláďa z toho měl nefalšovanou radost), a tam jsme skončili. Před námi byla bouračka – nic moc – jen odřené plechy, ale muselo se čekat na policii.

Policie ale oznámila, že se dávají na fotbal a přijedou až to skončí. Jiný kraj, jiný mrav. Všichni to v klidu přijali a nám nic jiného také nezbývalo. Dopravní život se zastavil. To čekání mělo ale 2 výhody.

Jedna byla, že jsme viděli konec finále fotbalu, kdy Německo prohrálo ( také jsem mu fandil)

Druhá byla, že jsem se díval na místní svatby a byl jsem vtažen do děje tak, že jsem i „tančil „ s nevěstou a mohl si ji vyfotit. Tanec berte s rezervou, to se nedá hned naučit a poskakování udělalo místním alespoň radost :-)
více  Zavřít popis alba 
76 komentářů
  • léto 2010
  • 1 773 zobrazení
  • 11
sieberovi
Tak první měsíc nového roku za námi a byl opravdu náročný :) Na začátku ledna děti stále ještě užívaly vánočních dárků a mamka balila věci a chystala vše na odlet do Anglie za tátou. Odvážení psů na Moravu jsme tentokrát velice zkomplikovali, protože se mámě podařilo poprvé v životě bourat v autě. Naštěstí to odnesly jen plechy a všichni jsme vyvázli bez jediné oděrky. Poté jsme s Filípkem absolvovali zápis do ZŠ Líbeznice a máme doma budoucího prvňáčka. No a pak už jen odlet za tátou, který se opět zkomplikoval zpožděnými lety, ale vše jsme nakonec také zvládli a již bydlíme v Altrinchamu (Manchester). Přestože zde vůbec nesněží, tak jsme jim asi sněhovou nadílku dovezli, sice jen asi na dva dny, ale i sněhuláka jsme postavili :) No a jinak chodíme po parcích a okolí. Anglie je zajímavá země, ale domy jsou tu malé, hubené či nízké a hlavně vše staví z červených cihel. Okolí domů neupravené, zahrady plné harampádí a k tomu všudypřítomné odpadky na ulicích Manchesteru. Prostě anglická idylka, ale doma je doma :)
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • 31.1.2013
  • 1 794 zobrazení
  • 0
marek275
takhle dopadají naši plechový miláčci
Kategorie: auta
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 1 550 zobrazení
  • 1
kamila24
1 komentář
  • 18.7.2009
  • 1 458 zobrazení
  • 0
tazmax
Příjemně strávené odpoledne proházkou po Praze (vědět dřív, že bude takový pařák, tak se někde válím :)) Cestou na staromák, jsme potkali bubeníka, který bušil snad do všeho, co našel na skládce (od různých hrnců až po kusy plechu). Na náměstí zrovna oceňovali olympioniky a odhalili klikující doubledecker, který při své činnosti dokonce i sténal a fuňel :). Před Mandrage jsme ješte navštívili nedalekou pralinkárnu (muzeum čokolády jsme si nechali na jindy). Tlusý "Indián" měl opravdu originální vystoupení. Na Mandrage jsme zapařili na pár písniček a pak hurá k vodě. Večer jsme dostali hlad, tak jsme si objednali něco málo... které jsme pak nemohli sníst :) Videa pro lepší zážitek přiložena.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 9.9.2012
  • 1 383 zobrazení
  • 0
zrudnik
na youtube.com jsou zverejnena videa z areny
B5A - obourucni zbrane
B5A - damy v plechu
¨
(pujcil jsem si nekolik fotosek z jinych galerii, doufam ze to autorum nevadi, chtel jsem nejak celkove shrnout atmosferu, vadi-li to, piste na h.m.m.m.m@seznam.cz)
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2008
  • 1 344 zobrazení
  • 1
zahrady-sternberk
Pěstovat zeleninu ve Šternberku není jen tak.Ve skleníku to půjde samo,rozhodl se investor.Na betonovém základu jsme vyzdili podezdívku s prefabrikovaných bloků stejné barvy,jako je okolní dlažba.Navezli jsme koňský hnůj,kvalitní ornici z nedalekého cukrovaru.Pak dovezli stavebnici.Návod byl celkem přehledný.Při navrtávání základu pro ukotvení skleníku shořela jedna z vrtaček.Montáž kompletní konstrukce s profilovaných pozinkovaných plechů trvala celkem 18 hodin.Celý den jsme šroubovali,šroubovali,šroubovali.Druhý den jsme zasklívali,nejdříve okna,dveře,štíty,pak střechu,a stěny.Opět 18 hodin čisté práce.Všechna specielní,"Helios" 4mm skla vydržela,a skleník se celý spevnil.Větrání zajišťují 2 střešní okna,a jedno boční okno,která se automaticky zásluhou hydraulických pístů otvírají.Na závěr přišli pracovníci městského úřadu-odboru stavebního,a zakázali jakékoli používání tohoto skleníku.Neměli jsme totiž stavební povolení.Takže:"Bacha na Karla Vlacha"!Zhotovitel:tel.603 47 00 35.
více  Zavřít popis alba 
  • jaro 2009
  • 1 295 zobrazení
  • 0
kyklop68
Přestavba BR89 na 312.8500.Nejprve rozebereme mašinku a upravíme kastli.Je třeba ubrousit rohy v přechodu budky a kotle a také případné výčnělky uvnitř budky.Vrtákem odstranit z lamp bílou barvu a lak.Pak provrtat lampy vrtáčkem 0,5mm.Přední podložit,aby se nevyvracely tlakem na vrták a vrtat v ose.Zadní vrtat zešikma,aby se nevrtal trn,který drží lampu v budce.Vedle předních lamp vyvrtat díru skrz ochoz směrem dolů a od vzniklé díry pak vespod profrézovat žlábky šikmo ke středu cca 0,5mm(já to dělám řezacím kotoučem).Lampy vevnitř natřít několika vrstvami bílé barvy kvůli odizolování.To samé žlábky.Pak osadit připravené SMD s připájenými a přetřenými vodiči(používám od přestavníku Zeuke).Přední vodiče vedou skrz lampy a ochoz ,žlábky k hřebínku,který vyrobíme podle obrázků.Je to kousek plošňáku se třemi vodivými poli do nichž jsou vyvrtány díry a v nich zapájena pomosazená struna.Pro pevné uložení hřebínku vyrobíme z 5mm proužku mosazného plechu jakýsi tunýlek(viz.schéma),který zapadne do části kotle směrem k budce a po zabroušení hran kotle utvoří rovinku,pro jeho přilepení.Pak vyzkoušet funkčnost osvětlení přes odpor a zjistit zda někde neprorazilo napětí na kastli.Pozor na polaritu SMD.Já si radši hned po připájení vodičů tyto přetřu různými odstíny barev.Kdo chce může ještě předtím seříznout jeden vzduchojem a nahradit ho posléze novým,umístěným vzadu pod budkou.Pak vše oblepit páskou a přestříkat červené části.Vnitřek budky pro jistotu natřeme silnou vrstvou černé barvy,kvůli izolaci. Nyní pojezd.Kdo chce může vpředu vyfrézovat šachtu na osazení kulisy Peho.Je to pakárna,je nutno vše zalepit,aby někam nenapadaly piliny.Nebo rozebrat pojezd.Vzadu stačí jen přelepit stávající šachtičku se strunkou,aby vznikla rovina.Potom je nutno vyrobit kryt motoru z naohýbaného plíšku,na který přijde nakonec umístit Power1.Pak osadit protiplochu k hřebínku,kterou tvoří část plošńáku se třemi vodivými poli(viz obrázky).Mezi protiplochu a bronzový plíšek se sběrnými kartáčky nezapomenout vložit SMD odpor.Třeba předem vyzkoušet vodivost a dosednutí strun,aby nikde nic nevadilo a kastle zapadla do pojezdu.Pak vše potřebné oblepit páskou a co je třeba nastříkat načerno.Potom osadit pomocí oboustrané lepící pásky dekodér(mám LENZ Gold mini),pečlivě promyslet polohu a vedení každého vodiče,poté vyzkoušet,zkrátit a připájet na své místo.Zkontrolovat vše jestli se někde nedotýká,protože místa je opravdu minimum.Pak vyzkoušet adresu na progr.koleji a pokud je vše v pohodě projet na kolejišti.Pak na kryt motoru přilepit Power1 á la Houmr,opět promyslet vedení vodičů,zkráti,připájet.Pro sestavu tohoto zařízení použil kondenzátor 330mikroF,který je rozměrově menší než u T334 použitý 470mikroF.Pak vyzkoušet,nalepit obtisky,dotvořit co je třeba a ....přeji hezké ježdění.
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2010 až červen 2011
  • 1 268 zobrazení
  • 1
reklama