Klášter Rosa Coeli nazývaný Růže nebeská byl postaven v letech 1181 až 1183 Vilémem z Pulína jako vykoupení z církevní klatby za vypalování kostelů ve válečných bojích. Kostel byl zasvěcen Panně Marii. Klášteře bydlely premonstrátorky. Ve 14.stol. byla románská basilika přestavěna na gotický kostel. Během dalších let byl zničen požárem i husitskými vojsky.
Až do r. 1890 byl ponechán osudu. V tomto roce došlo k nejnaléhavějším opravám. V r.1974 přešel areál kláštera do vlastnictví Krajské památkové péče v Brně. Došlo k opravám rozpadajícího zdiva a chybějících střech. Jen kostel už nikdy zastřešen nebyl.
Od r. 1990 je zpřístupněn veřejnosti. Na základě restitučního nároku získala areál rodina Košťálova, která ho darovala Biskupské konsistoři v Brně.

360° panorama tu:
http://gorfoto.wz.cz/obr/360/MonteRosa.htm

Odjezd z Brna v 16:30 přičemž Martin a Ondra vyrazili už z Frenštátu, v Brně naložili mě a Klouba a dorazili jsme do Saas Fee, kde jsme v 5:00 ulehli na chvilku na parkovišti na srovnání po cestě. V 10:00 jsme vyrazili lanovkou na aklimatizační vrchol Alalinhorn (4 027 mnm), na kterém jsme ozkoušeli vybavení, pohyb po ledovci, jištění a pobyt ve výšce. Po zdolání vrcholu jsme rychle sběhli na poslední lanovku, u které se přidal Šimon a Matěj (přijeli z Francie), kteří taktéž trénovali pohyb po ledovci pod vrcholem, jen dorazili později. Následoval přesun do kempu v Täsch, kde nás překvapil slejvák.
Další den jsme se přesunuli vlakem do Zermattu, kde jsme přestoupili na zubačku a ta nás vyvezla na Rotenboden, odkud jsme šli už po svých spodní cestou na Monte Rosa Hütte (2883 mnm). Po příchodu jsme nacvičili ledovcové techniky jištění a záchrany a šli brzo spát.
Poněvatž bylo počasí dobré, tak nás čekal výšlap na Dufourspitze (4634 mnm). Budík zvonil kolem 2:00, následovala snídaně a ve 2:30 byl zahájen výstup (jištění dvě trojice). Po poctivé hodině nasazujeme železa a dále jdeme po ledovci nahoru a nahoru a nahoru, húře se dýchá a začíná mrznout. Při svítání jsme byly na rozcestí mezi cestou přes hřeben, nebo po ledovci, máme v plánu jít po ledovci. Hledáme cesty přes ledovec a po chvilce se dostáváme na technický úsek na kterém kvůli zhoršujícímu se počasí (i předpovědi) a nedostatku času (9:30) zastavujeme. Moje skupinka (já, Šimon, Kloub) se otáčí 150 m pod vrcholem. Druhá skupina (Matěj, Martin, Ondra) si stanovila časový termín v 10:30 být na vrcholu, jinak sestup. Na chatě se dozvídáme, že se dostali až do sedla Silbersattel 100 m pod vrcholem, ze kterého se otáčí a jdou dolu. Tímto se z naší skupiny stává NO SUMMIT TEAM a potvrzuje se, že nejde udělat každou a už vůbec ne na poprvé. Cesta dolu je dlouhá a začíná občas sněžit, poznávámě nová místa, ve kterých jsme procházeli ve tmě a neviděli nic než jen kužel čelovky. Ve 13:30 jsme na chatě a kluci dorazí už v dešti asi hodinu a pul po nás. Čekání na večeři si krátíme spánkem. :)
Poslední den vyrážíme zpět k autu, tentokrát jdeme od chaty po vrchní cestě (neue panorama weg) přes ledovec. Cesta trva mnohem déle kvůli častému zastavování, kochání se a nabírání posledního vysokohorského vzduchu do plic. Na parkovišti u auta vaříme oběd a po chvíli jedeme zpátky v Brně nás kluci vykládají cca v 5:00 a pokražují také dom.

Akce to byla super, díky za ni.

Rosa Coeli - založeno 1181 - nejen památka

Do současnosti se dochovala zřícenina kostela Panny Marie s navazujícím ambitem a rajským dvorem.

Panna Marie alias Růže nebes