Hledání

114 vyhledaných výsledků

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

treky
Tradiční akcička, tradiční termín, tradiční sestava a ... nádherná slovenská pohoří!

Dolný Kubín, Malatiná, Veľké Borové, Kvačianská a Prosiecká dolina, Veľký Choč, Valaská Dubová, Párnica, Veľký Rozsutec, Stoh, Steny, Velký a Malý Kriváň, Suchý, Krasňany, Stará Bystrica, Velká Rača, Oščadnica, Olomouc
více  Zavřít popis alba 
  • 21.2.2015
  • 109 zobrazení
  • 0
vanza
  • 12.11.2013
  • 47 zobrazení
  • 0
otascz
Výstup naší oosady na Velký Kriváň, ze Šútova přes chatu pod Chlebom a zpět.
Celkem 23km
V části Šútova zvané Rieka (460 m) jsme se před místní prodejnou posilnili jedním lahváčem a pokecali s místními žíznivci, kteří popíjeli před prodejnou. Asi po půl hodince jsme se vydali vstříc Šútovské dolině. Na konci vesnice jsme minuli placené parkoviště, u kterého stojí chata Šútovská Fatranka. Kávička z vlastních zdrojů a samozřejmě panáček též nechyběl. Po této krátké zastávce jsme pokračovali s potokem po pravé straně po cestě, která je stále ještě asfaltová. Asfalt se z cesty ztratí u chaty Vodopád a dál je cesta již kamenitá. Po hodině a půl chůze z Rieky jsme došli k odbočce k Šútovskému vodopádu (765 m), jehož vody padají z výšky 38 metrů.
Tady začíná strmé stoupání ze dna údolí nad vodopád, kde jsme překročili potok a dál jsme nabírali výškové metry. Za lesem na okraj louky, jsme došli k Mojžíšovým pramenům (1 140 m), kde potok doslova vytéká ze skalky. Od pramenů nastalo prudké kruté stoupání po horských loukách, než jsme vystoupili do sedla pod jižním vrcholem Sten. Dál již pěšina téměř rovně traverzuje svah pod vrcholy Hromové a Chleb až na chatu pod Chlebom (1 446 m), za kterou už uvidíte Velký Kriváň. Po krátkém večírku jsme na chatě přenocovali pod střechou s vlastním spacákem.
Druhý den jsme se po snídani vydali po zeleně značené široké cestě do Snilovského sedla (1 524 m). Pod sedlo vede lanovka z Vrátné doliny na opačné straně hřebene. V sedle jsme odbočili na červeně značenou cestu vlevo a vystoupili zbývajících asi 200 výškových metrů na vrchol Velkého Kriváně (1 709 m).
Pokud je dobrá viditelnost tak shora jsou dobře vidět ostatní vrcholy Malý Kriváň, Chleb, Stoh nebo Malý a Velký Rozsutec, v dálce můžete vidět osaměle stojící Babí horu a Pilsko. Z okolních pohoří je skvěle vidět sousední Velká Fatra, ale i vzdálenější Nízké Tatry a Západní Tatry. My jsme ale díky mlze to štěstí neměli.
Sestoupili jsme stejnou cestou na chatu pod Chlebom a pokračovali dál po zelené. Ta hned za chatou začne klesat po staré sjezdovce, na jejímž konci jsme objevili posezení, kde jsme doplnili poloprázdné bříška. Dál cesta pokračuje lesem a z něho jsme vyšli na vykácenou plochu pod rozcestím Čiertaž a dále až k rozcestí Zajacová (720 m), kde začíná asfalt.
více  Zavřít popis alba 
  • 14.10.2019
  • 44 zobrazení
  • 0
mario1954
Po ubytování v Terchové jsem zašel na rozhlednu Terchovské Srdce a vystoupil na nedaleký Mravenečník. Následující den na centrální část Malé Fatry: Malý a Velký Kriváň - Chleb - Hromové - Steny - Poludňový Grúň. Druhý den pro nepřízeň počasí pouze Horné diery.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 25.9.2019
  • 38 zobrazení
  • 3
jindroval
Dnes stoupáme z chaty na Grúni na Poluďňový Grúň, pokračujeme na Steny, Hromové, Chleb, Snilovské sedlo a nejvyšší vrchol Malé Fatry Veľký Kriváň, zpět na Snilovské sedlo a na chatu pod Chlebom
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 18.9.2019
  • 25 zobrazení
  • 4
iva-63
Další album focené z nouze rezervním foťákem - a tady mi to zvlášť hodně vadilo.

Tiské stěny v CHKO Labské pískovce jsou součástí rozsáhlé pískovcové tabule, která vznikla asi před 90 milióny let v křídovém období druhohor. Poté co ustoupilo moře, které se tu v té době rozkládalo, zde zůstaly vrstvy usazených zpevněných pískovců. V třetihorách došlo k tektonickému vyzdvižení těchto sedimentů a ve čtvrtohorách k postupnému zvětrávání a erozi. To způsobilo vznik bohatě členěné krajiny, mimo jiné se svislými stěnami různých tvarů.
Pískovcový masiv Tiských stěn, dosahující nadmořské výšky okolo 600 m n.m., spadá k jihu téměř jednolitou svislou hradbou, na severní straně byl erozivními denudačními procesy rozrušen do četných sloupů, věží, stěn, roklí, soutěsek, převisů, jeskyň, náměstí a skalních hřibů. Tiské stěny jsou dnes chráněny v kategorii přírodní památka, vede jimi naučná stezka, a což je pro ČR dost nezvyklé, platí se do nich vstupné (dospělí 30 Kč). Ovšem chápu, že návštěvníků je tolik, že udržování stezky a ochrana těchto jedinečných přírodních útvarů stojí nějaké peníze. Naučná stezka má 2 části - Velké a Malé Tiské stěny. Nadměrný počet návštěvníků bohužel vyvolává nadměrnou erozi a urychluje postupný rozpad těchto nádherných skal, které myslím u nás nemají obdoby.

Více o poškozování Tiských stěn vysokou návštěvností viz např. http://www.casopis.ochranaprirody.cz/zamereno-na-verejnost/eroze-vyvolana-nadmernou-navstevnosti-piskovcovych-skalnich-mest-pp-tiske-steny/ nebo
https://teplicky.denik.cz/z-regionu/lidi-v-tiskych-stenach-je-moc-nici-skaly-20180402.html

„Větší škody než horolezci nebo organizovaná turistika dělají rodiče s malými dětmi. Nechodí po vymezených cestách, lezou po skalách, rodiče je různě vysazují nebo je fotí, jak vykukují ze skalních děr ... Návštěvníci obohacují jinak poměrně chudé sedimenty o živiny, například na podrážkách bot, ze zbytků jídla nebo drobného odpadu ..."
O to smutněji působí, když jakýsi průvodce "S dětmi v báglu" doporučuje, abyste si nezapomněli přibalit lopatičku a vzít si svačinu s sebou a na fotkách vyloženě navádí k tomu, kam všude lze děti na skály posadit ... (webový odkaz na tohle neuvádím, kdo chce, ten si najde)

Délka obou okruhů dohromady, včetně cesty od autobusu a zpět je asi 5 km, ale je to tu tolik zajímavé, že to čas opravdu zabere. Skály Tiských stěn jsou očíslovány a zřejmě k nim existuje plánek s názvy skalních útvarů - ten nám ale při zaplacení vstupného nikdo nenabídl a my jsme o něm nevěděly. Jakási náhrada viz zde: http://www.tisa.cz/tiske-steny/ds-8245

Mapa: https://mapy.cz/s/fasozetoke
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
125 komentářů
  • 14.9.2019
  • 83 zobrazení
  • 19
laco12
Chata Vrátná, Snilovské sedlo, Velký Kriváň, sestup zpět, do Snilovského sedla, Chleb, Hromové, Steny-južný vrchol, Steny- severný vrchol, Poludňový Gruň, chata na Gruni, hluboce pod vrcholem a zpět chata Vrátná. Mapa https://mapy.cz/s/3wIXt
více  Zavřít popis alba 
  • 30.7.2019
  • 128 zobrazení
  • 2
jirkaul
Nádherná týdenní letní dovolená na horách u našich sousedů.Den1.Zastavení na rozhledně Sůkenická a krásným panoramatem Beskyd,pohledy z rozhledny Terchovské srdce na Malou Fatru.Den2.Výstup ze Štefanové,Horné Diery,sedlo Medzirozsutce,na symbol NP.Malá Fatra Velký Rozsutec,zpět přes sedlo Medziholie do Štefanové.Den3.Výstup z Oravské Polhory na Královnu Beskyd Babiu horuDen4.Přechod hlavního hřebene Malé Fatry,Starý Dvor,Chata na Grúni,Poludňový Grúň,Steny,Hromové,Chleb,Snilovské sedlo,Velký Kriváň,Pekelník,Malý Kriváň,sedlo Bublen,Vrátna dolina,Starý Dvor.Nádherná tůra s dalekými výhledy..Den5.Návštěva hradu Strečno,odpolední výstup na Tiesňavy.Den6.Bouřky na Snilovském sedle,Velkém Kriváni,Chata pod Chlebom,podvečerní Rozsutce.Den7.Západní Tatry,Roháče.Roháčský vodopád,Roháčské plesa,letní sněhulák,výstup přes Smutné sedlo na předvrchol Tri Kopy,za nádherným panoramatem Západních Tater a čerstvě zasněžených štítů Tater Vysokých,sestup zpět do Spálené doliny.Parádní týden na horách se vším,co k nim patří..-:)
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 13.7.2019
  • 295 zobrazení
  • 6
blanka13
Po noční vichřici ráno jenom trochu foukalo a nad horami se vyvalovaly mraky. Oblačné a na turistiku příjemné počasí vydrželo celý den. Vyrazily jsme opět na hřeben. Šly jsme přes Steny severný a južný vrchol, Poludňový grúň a po hraně Stohu do sedla Medziholie. Pak nás čekal zlatý hřeb programu, výstup na jednu z nejkrásnějších slovenských hor Velký Rozsutec. Bylo to docela náročné v exponovaném terénu, ale nádherné, kopec je to parádní. Sešly jsme do sedla Medzirozsutce a pak celkem náročným a prudkým sestupem došly do Petrové u Zázrivé. Ušly jsme 15 km, byla to krásná túra a výhledy opět parádní... A my jsme se rozloučily s nádhernou Malou Fatrou...
více  Zavřít popis alba 
  • 5.7.2019
  • 45 zobrazení
  • 0
kokrspanelakyna
Původní plán byl zdolat pouze Velký Rozsutec, ale jelikož jsme později zjistili, že je v těchle měsících zavřený, tak se musel vymyslet náhradní plán. A tak se z toho stalo putování Malou Fatrou od začátku až do konce. Náš příběh začal v Trenčíně, kde jsme nechali auto a kde nám ujel vlak (dopravní zácpa a protože Květuška neumí najít správné parkování) :) Dlouhé čekání na další vlak zkrátila procházka Trenčínem. No a protože jsme to my, tak další vlak, na který jsme měli přesadat měl 150 min zpoždění. Takže na naše nocoviště pod širákem a pod hradem Strečno jsme dorazili skoro před půlnocí. Ráno sotva jsme se zbalili, nám začalo pršet a táhlo se to celý den. Přes hřebeny Fatry jsme pokračovali až na Velký Kriváň, ten se prostě musí zdolat, i když nešlo nic vidět. A poté jsme pokračovali na chatu pod Chlebom, kde jsme přečkali druhou noc (a zjistili, že naše spacáky opravdu nejsou do chaty, hihi). V sobotu v 7 ráno mě obudila moje mamka s tím, že je venku fakt krásně, takže honem pobalit a vyrazit na cestu. A fakt že jo. V ten den se nám tohle kouzelné místo ukázalo v celé své kráse. Vyrazili jsme dále po červené na hřeben Stoh, což byl pro mě jednoznačně nejnáročnější výstup a poté k rozcestníku pod Velkým Rozsutcem, kde jsem se na něj alespoň pokochala a slíbila si, že ho zdolám na podzim :) No a z tama už honem do Párnice (nekonečná cesta) a vlakem zase domů.
Musím říct, že pro mě to byly krásné dva dny a děkuji mojí mámě, že mi dělala doprovod : )
Celkem nachozeno za 2 dny necelých 40km.
Naše trasa: Nezbudská Lúčka Strečno- zřícenina hradu Strečno- zřícenina Starý hrad- Plešel (981)- chata pod Suchým- Javorina- Suchý (1468)-Biele skaly (1448)- Stratenec (1513)- Priehyb (1462)- Malý Kriváň (1671)- Pekelník (1609)- Velký Kriváň (1709)- chata pod Chlebom- Steny južný vrchol (1628)- Steny severný vrchol (1535)- Poludňový grúň (1460)- Stoh (1608)- Medziholie- Osnica (1363)- Párnica
více  Zavřít popis alba 
  • 9.5.2019
  • 20 zobrazení
  • 0
lenjessie
Sú to už tri roky, kedy sme prvýkrát začali naše putovanie za hranicami Slovenska. Zastávam názor, že najskôr rodný kraj a až potom svet. ;-) Bolo to začiatkom jesene roku 2015, kedy sme zavítali do rakúskej dedinky Ramsau am Dachstein, kde sa začalo naše nádherné dobrodružstvo...
Prešli tri roky a do tohto malebného kraja sme sa opäť vrátili a prežili nové, krásne a neopakovateľné zážitky.
Dachstein - najvyššie pohorie Štajerska a jeho "Sky Walk" - plošina zo skla vo výške 2700 metrov; najvyššie položený visutý most Rakúska - 81 metrov dlhý, spájajúci dve skalné steny alebo tiež "Most pre odvážnych". "Schody do prázdna" so 400-metrovou hĺbkou pod vami; či krásna panoramatická reštaurácia s tými najvyberanejšími dobrotami. :-) Prešli sme sa aj mystickým svetom ľadu 6 metrov hlboko vo vnútri ľadovca Dachstein - svetom ľadového paláca "Ice Palace".
Nebol by to výlet bez turistiky a tak sme pokračovali ďalej na vrchol s krkolomným názvom "Kleiner Gjaidstein" a po návrate a chvíľkovom oddychu sme cestou pomedzi obrovské ľadovcové trhliny stúpali popod najvyšší vrchol pohoria Dachstein - "Hoher Dachstein" - k takmer 90-ročnej horskej chate "Seethalerhütte" a jej novučičkej nástupkyni pár metrov od nej (2740 m). Ukážkové počasie, aké nám prialo počas celého roka na našich výletoch, opäť nesklamalo a my sme sa mohli zas a znova dívať do diaľav bez jediného mráčika!
Na záver dňa sme zašli do zábavného parku "Rittisberg" - keďže sme mali so sebou aj jedného člena z ríše detí - a tá si vyskúšala úžasný "Flyline" pomedzi stromy a po tom, ako som sa ja obetovala, sme preleteli aj 1300 metrov dlhú dráhu "Rittisberg Coaster". :-P
Na ďalší deň - v deň odchodu - to v našom rozhodovaní "kam?" vyhrala jedna z desiatich najkrajších dediniek sveta - "Hallstatt", s rovnomenným nádherným veľkým jazerom. Hneď po príchode sme zbadali unikátnu horskú železničku "Salzbergbahn" a ani sekundu sme neváhali. Bola úchvatná! Stromy v jesennom šate boli prekrásne a slnečné lúče ešte viac túto nádheru umocňovali! A na vrchole tohto celého nám vyrazila dych vyhliadková plošina "World Heritage View", 360 metrov nad strechami presláveného svetového dedičstva. Prešli sme taktiež uličkami Hallstattu, obdivovali krásne obchodíky, nádherné panorámy, výhľady, úžasnú atmosféru tohto miesta a Rastíček s bytosťou z ríše detí zašli i do kostnice plnej pomaľovaných ľudských lebiek... Jej história siaha až do 16. storočia. Posledné pohľady, zastavenie na strane jazera, ktorá bola vyhradená pre psov a odkiaľ bol krásny pohľad na Hallstatt z iného uhla.
Dlhá cesta domov a v nás opäť pribudli nové pocity a vnemy z tohto "návratu do minulosti", "návratu do začiatkov" a pritom pokračovania našich výletov a putovaní...
více  Zavřít popis alba 
  • 27.10.2018
  • 74 zobrazení
  • 0
achnaton08
Opět lanovkou z Vrátné nahoru na hřeben. Ze Snilovského sedla pak opačným směrem než předchozí den, tj. na Chleb, Hromové, Steny, Poludňový Grúň, potom "zkratkou" pod Stohem do sedla Medziholie. Jako třešnička na dortu ještě záveřečný výstup na Velký Rozsutec apak už jen hupky dupky zpět dolů a do dědinky Štefanová, kde čekal autobus.
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 14.10.2018
  • 90 zobrazení
  • 3
kstttstn
Prvú letnú septembrovú sobotu sme využili na poznávanie Kysúc, konkrétne rozhľadne Tábor nad Kysuckým Novým Mestom a vyšli sme až do výšky nad 800 m.n.m. na hrebeň Kysuckej magistrály. Tešili sme sa výhľadom na kopce Malej Fatry, videli sme Rozsutce, Stoh, Kriváne a Kysucké pohoria, napr. Ľadonhoru , Steny, Vreteň , Veľkú Raču a dokonca aj Lysú horu. Z Petránok sme sa vrátili cez Šindelnú na horný koniec Nesluše, odkiaľ nás autobus doviezol do Kys. N.M. na stanicu. Prešli sme asi 16 km, túra aj s veľkou prestávkou trvala 6 hod., Marián s Dankou prešli o 3 km viac ako my, išli dlho po hrebeni. Našu malú skupinu omladili dve mladé dievčatá, na moje prekvapenie už matky spolu piatich deti, dúfam, že s nami ešte niekedy pôjdu, boli spokojné. Dáždniky sme vytiahli až takmer v cieli a skoro zbytočne, lebo ako začalo pršať, tak aj o chvíľu prestalo. V daždi sme išli až z autobusu v Tn. Tešíme sa na ďalšie pekné soboty spojené s hodnotnými túrami. A ešte poteším hubárov, hríby začínajú rásť, ja som našla na lúke pečiarky poľné, bolo ich tam veľké množstvo, pár som vzala a uvarila som si polievku, ktorú budem dnes obedovať, či prežijem, sa hádam dozviete.
Text : Daniela
Foto : Daniela, Ferko
více  Zavřít popis alba 
  • 2.9.2018
  • 155 zobrazení
  • 0
lunovot77
Malá Fatra (1343m)-Velký Rozsutec (1610m)-Stoh (1608m)-Poludňový grúň (1460m)-Steny, severný vrchol (1535m)-Steny, južný vrchol (1572m)-Hromové (1636m)-Chleb (1647m)-Snilovské sedlo
více  Zavřít popis alba 
  • 14.8.2018
  • 24 zobrazení
  • 0
lietava
Lietavská stavebná sezóna je rozbehnutá na plné obrátky. Vo veľkom sa dokončoval exteriér Kinižiho paláca na jeho západnej strane, kde sme vyrobili dve veľké záklenky a stavebnú preluku medzi nimi. V tejto sezóne nás čaká zásah na severnej stene Kinižiovky. 13. mája sme mali na hrade športové podujatie Bikepoint a otvorenie Hmatovej expozície, ktorú podporila Nadácia ČSOB. Pri otvorení nám asistoval Historický spolok sv. Šebastiána, ktorého členovia nám poskytli výborný komparz a dokonca aj živú streľbu z dela. Výskumy pod kaplnkou odkryli portál i kavernu a neskôr i kamenné schody.
Hrad bol poctený návštevou z Levoče, zo školy pre slabozrakých a nevidiacich. Hmatovú expozíciu si užili plnými dúškami a tento výlet podporila tiež Nadácia ČSOB. V dolnom hrade sme vybudovali menší chlievik pre hradné kozy. Stavebné práce pokračovali na kaplnke, kde sme zakladali základ severného múru kaplnky. Horolezci vytvorili špeciálne lešenie s lanovkou na transport materiálu cez Podkovovú vežu. Skupina znalcov riešila odtrhnutý skalný blok na južnej stene kaplnky a pripravujú nám možné riešenia.
Na konci vidíme fotografie z dronu, zachytávajúce stav vybraných častí hradu.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.6.2018
  • 545 zobrazení
  • 1
lenjessie
Gorka stredoázijského ovčiaka Targusa spoznala krátko po tom, ako som sa spoznala s jeho majiteľom, mojím fantastickým priateľom Rasťom. Sympatie na Targusovej strane boli zjavné a veľké, Gorka z obrovského psa bola mierne zaskočená, ale veľmi ho neriešila. Dala mu najavo odkiaľ pokiaľ a on ju rešpektoval. A Gora sa stala jeho najlepšia štvornohá kamarátka v jeho živote. Tá pobláznená baba zo psej ríše, s ktorou sa začali jeho úžasné výlety, vychádzky do prírody, do blízkych lesov a na kopce, všetky tie krásne zážitky a chvíle radosti. I keď asi zo začiatku nechápal, prečo je Gora tak často v "číhacej" póze v tráve, či pri kopčekoch hliny s nastraženými ušami a potom hrabaním niečo v zemi hľadá, neriešil to. Ale nenápadne odpozeral, ako sa to robí a zopárkrát si túto činnosť vyskúšal. Neohrabane, ale bavilo ho to a tváril sa pri tom veľmi dôležito - a unavene. :-) Gorka to, samozrejme, vždy po ňom skontrolovala, či svoju prácu odviedol dobre, a ak nebola spokojná, dorobila drobné úpravy, či prekutrala miesto dôkladnejšie. :-D
Targus s nami na naše ďaleké cesty a náročné putovania nechodil. Môjmu priateľovi však bolo ľúto, že ani nevie, aké nádherné veľhory máme na Slovensku a že my ich máme celé prejdené a Targus nič. A tak som Gorku poprosila, aby Targusa aspoň na jeden deň našimi krásnymi veľhorami sprevádzala. Súhlasila a tak sme sa po návrate z Adršpachu vybrali na druhý deň do Vysokých Tatier, ukázať Targusovi Popradské pleso. Vybrali sme si pondelok, keďže bola väčšia pravdepodobnosť menšieho počtu turistov a tým aj menšia pravdepodobnosť, že by Targus ako správny stredoaziat riešil "ochranu svojho územia a nás". A i tak bolo. V pokoji sme si vykračovali tatranskou prírodou zaliatou slnečným jasom, snehu naokolo - napriek príchodu jari - ešte dostatok, takže v tienistých miestach po ceste bol príjemný chládok. Na naše všeobecné prekvapenie Targus celú túru zvládol ľavou zadnou a bolo z neho cítiť, že sa mu v Tatrách páči. Na slnečnej terase chaty na Popradskom plese k nám docupital známy tatranský pes - nemecký ovčiak Roy a tešiac sa z Gorky, decentne a opatrne ju chvíľku oňuchával. Presné takú chvíľku, akú to Gorka ešte znesie. Targus pri tom kontroloval situáciu a bol pripravený Goru brániť. Priateľ ho musel pevne a nakrátko držať a keď Roy od Gory odchádzal, stačilo, že iba pozrel na Targusa a s odvráteným zrakom a mierne stiahnutými uškami sa pobral kade ľahšie. :-) V známom citáte sa píše: "Strasti bojov ma podnietili vypočuť si váš žiaľ, utíšiť vám bolesti. Som ochranca spravodlivých. Rovnosť je jediný môj priateľ. Zbabelosť mi pohľad nikdy nezakalí, nespúta nikdy dušu. Život bez cti je život márny. Ja som aziat!" A Targus je zosobnenie tohto citátu.
Na terase sme si dlhšie oddýchli, najedli sa, prešli sme sa v rámci snehových podmienok okolo zasneženého plesa, porobili "pamätné" fotografie a vydali sa na cestu naspäť. Targusovi bol prirodzenejší poklus a tak sme všetci klusali spolu s ním. :-) Tak rýchlo sme neboli pri aute na parkovisku, ani keď sme sa raz vracali z Kôprovského štítu potme a les naokolo bol vtedy naozaj mierne hlučný a strašidelný. :-P
Vraví sa, že ak navštívite vyššiu nadmorskú výšku, akú naše Tatry určite majú, po návrate do nižších polôh vám ešte v organizme koluje úžasná energia. A na Targusovi to po návrate domov bolo badať znateľne. Stalo sa z neho v jeho ôsmych rokoch razom veľké šteňa s kopou nádhernej energie. :-) Prekvapil. Naozaj prekvapil. Typický predstaviteľ plemena. Vytrvalý, bojovný... Vytrval a zabojoval s trasou. :-)
A tak - i keď sme v podstate nevedeli, ako náš spoločný výlet do Tatier dopadne a či Targus bude vládať - už teraz som Gorke oznámila, že Targusa bude po Tatrách musieť sprevádzať ešte minimálne raz. Pozrela sa na mňa a po chvíľke rozmýšľania to s blahosklonnosťou sebe vlastnou prijala. Veď kto lepší a veci znalejší by po našich veľhorách mohol lepšie sprevádzať, ako Gorka, ktorá ich pozná ako svoje labky. ;-)
více  Zavřít popis alba 
  • 27.4.2018
  • 97 zobrazení
  • 1
lenjessie
Sněžka - najvyšší vrch v Krkonošiach a zároveň v celej Českej republike (1603 m n. m.) bola iba úvodom nášho prenádherného trojdňového putovania...
Adršpašsko-teplické skály sú najväčším a najdivokejším skalným mestom v Strednej Európe rozprestierajúcim sa na severovýchode Čiech. Celé dlhé storočia ľudia o skalných mestách v okolí Adršpachu a Teplic nad Metují mnoho nevedeli. Miestni obyvatelia sa tam odvážili iba vtedy, keď sa cítili vo svojich domovoch ohrození. Až okolo roku 1700 začali do skál cestovať priekopníci turistiky. V roku 1824 niekoľkotýždňový obrovský požiar zničil okolitú bujnú vegetáciu a odkryl túto nádheru. Veľa skalných útvarov má práve od tohto obdobia svoj názov a často veľmi príznačný. Najznámejší sú "Milenci" - najvyššie a najkrajšie súsošie; "Homole cukru"; mne osobne sa najviac páčili "Starosta" a "Starostová", "Sova" a "Slon" a nemôžem nespomenúť tajuplnú a magickú tiesňavu "Myší díra", ktorou neprejdete, pokiaľ ste širší ako 50 cm. :-)
Málokto absolvuje v jeden deň celú trasu Adršpašsko-teplických skal. My sme sa však na to dali a poviem vám - stálo to za to! Bolo to fascinujúce, tajomné, úžasné, monumentálne, neskutočné, úchvatné, dychberúce, ale i náročné. Nikdy v živote som nič také nevidela a nezažila! Hlava dohora, ústa otvorené.
V deň príchodu (po návrate zo Sněžky) sme si krátko pred západom slnka obišli najkrajšie skalné jazero "Pískovna" s tyrkysovo modrou vodou a nádhernými scenériami po celom okruhu. Toto jazero sa objavilo v nejednej českej rozprávke.
Adršpašský okruh sme absolvovali hneď od rána nasledujúceho dňa, takže na trase sme nikoho nestretli. Všade ticho a úchvatnosť. Neskutočná nádhera, ktorá sa nedá len tak opísať slovami. Následne sme museli ešte raz absolvovať prvú časť týchto skál, aby sme sa dostali do spojnice medzi Adršpašsko-teplickými skalami - s názvom "Vlčí rokle", ktorá je dlhá a úchvatná, pralesovitá, zelená, tajomná, nádherná... ale tiež strmá, s náročnými výstupmi a zostupmi po schodoch a strmých rebríkoch. Fascinujúce zákutia, divoká príroda... Na rázcestí "Pod sedmi schody" sme sa vybrali práve tou "sedmischodovou" časťou s veľkým prevýšením. Dostali sme sa do Teplických skal, ktoré sú úžasným, tajomným územím, s do neba siahajúcimi skalami, súvislými skalnými stenami, ktorých výška v niektorých miestach dosahuje viac ako 70 metrov! Štíhle skalné veže, previsy, obtiažnejšie výstupy, tajomné jaskyne, úzke údolia zovreté medzi skalami, "Chrámové stěny" a opäť divoká príroda. A tiež oblasť s názvom "Sibiř" - temná, mrazivá, tajuplná...
Keď už sme si mysleli, že 1500 metrov do cieľa bude pohodička, objavila sa pred nami znenazdajky ďalšia výzva. 300 strmých schodov na zrúcaninu dávneho hradu "Střmen". Gorka zvládla väčšinu schodov, ale na tie, ktoré viedli priamo hore na konečnú vyhliadku, som ju už nebrala. Prišlo mi to zbytočné a pre ňu aj nebezpečné. A tak sme šli na striedačku a dole sme opatrne zišli ako poslední, pretože máme radi pokoj. Prví sme šli hore, poslední dolu. :-)
A tretí príbeh (tretí deň) nášho putovania je o tom, "ako líška Gora ľadového medveďa Targusa do Tatier vzala." :-) Ale o tom až nabudúce... ;-)
OBDIVUJEM moju Goru! Skláňam sa pred ňou a snímam z hlavy ten najväčší klobúk sveta. Je neskutočná! Úžasná a skvelá! Je mojou pýchou a radosťou. Zvláda všetko tak statočne! Mohla by byť unavená, ale s radosťou prijíma všetko, čo jej do života prinesiem. Všetky výzvy, túry, putovania, cesty... Túži byť pri mne a ja túžim byť neustále pri nej. Naveky a navždy... Kiežby...
více  Zavřít popis alba 
  • 24.4.2018
  • 131 zobrazení
  • 2
hiro-dan
Velký vandr Bulharsko Stará Planina Evropská dálková cesta E3 3.-16. srpna 2017
Trasa: vlaková zastávka Krastets, chata Balgarka, Bedek, monument Buzludža, památník Shipka, Uzana, Korita, chata Mazalat, chata Mandrata, Pramen Marinka, vrchol Botev 2376 m.nm., vrchol Kupelna, chata Dobrila, vrchol Gerdektepe, chata Dermenka, chata Orlí Hnízdo, Lepeniat, monument Archa Svobody, Troyanski Prohod, Kozya Stena, Starata Bichkiya, vesnice a vlaková zastávka Rozino. Celkem se ušlo 142,5 Km nastoupalo se 7970 metrů a naklesalo se 8254 metrů.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 3.9.2017
  • 154 zobrazení
  • 5
lietava
Pracovný mesiac júl roku 2017 priniesol hradu množstvo vykonanej práce na viacerých miestach zásahov.
Opravovali sme Perényho okno v severnej strednej hradbe, ktoré bolo v havarijnom stave a napriek tomu ako magnet priťahovalo návštevníkov pre dobrú vyhliadku na mesto Žilina. Pracovalo sa aj na atike západnej steny Thurzovho paláca, kde sa dokončil aj posledný úsek tejto atiky, i veľké okná v úrovni tretieho poschodia a následne sa pristavalo lešenie na severnú stranu Donjonu - zo strany od paláca. Tým sa teda započali práce na oprave ďalšej steny Donjonu, nielen z exteriéru ale aj interiéru.
V pozdĺžnej bašte sa dokončilo zaklenutie jej dolného podlažia ranogotickou valenou klenbou. V prejazde prvej brány sa opravovala priečka prejazdu, nad ňou sme vykonávali archeologický a architektonický výskum. Objavila sa tu zamurovaná(?) pôvodná strieľňa, keď brána figurovala ešte ako kulisová, pred stavbou budovy prvej brány. Polygonálny bastión dostal tiež svoje kubíky muriva, avšak na dokončenie bude musieť počkať na mesiac august.
Koncom mesiaca sa konal horolezecký workshop, podporený nadáciou Slovak Telekom, počas ktorého sa čistilo bralo pod kaplnkou, zisťoval sa základ severného múru kaplnky a metodicky sa určoval ďalší postup, ako budeme postupovať na tomto úseku v septembri a čistila sa aj studňa. Počas workshopu sa orezávali stromy na hradbách paláca, varil sa guláš, a večer sa premietali filmy s horolezeckou tematikou. Všetkým účastníkom júlových prác ďakujeme!
více  Zavřít popis alba 
  • 26.8.2017
  • 683 zobrazení
  • 2
lietava
Mesiac jún je už tradične na hrade Lietava veľmi silným mesiacom, počas ktorého vykonáme množstvo práce. Za tento mesiac sme dokončili konzerváciu prednej strany pravouhlého bastiónu v rámci workshopov za podpory banky
Reiffeisen.Vymurovalo sa mnoho lícového muriva a tak bastión je o čosi bezpečnejší.Na MDD sa konala na hrade tradičná akcia pre deti. V pozdĺžnej veži sa dokončoval dverný otvor v torzálnej podobe, ktorý prepojoval pozdĺžnu a podkovovitú baštu. V slovenskom národnom múzeu v Martine sme spustili výstavu s témou Lietava - ožívajúci hrad. Následne v akcii Naše mesto hrad zaplavili dobrovoľníci z rôznych firiem, ktorí pracovali na viacerých frontoch. špárovali murivo dolnej hradby, dokončovali kavernu strednej hradby, odstraňovali zával pod Rondelovou baštou s archeologickou precíznosťou a budovali príjazdovú cestu pod polygonálny bastión, odkiaľ budeme ťažiť skaly - hlavne lícové kusy, ktorých je tam dostatok.Vrámci výmennej stáže náš hrad poctili návštevou kolegovia z hradu Turňa, ktorí na hrade strávili niekoľko pracovných dní a spolu s nimi sme dokončovali práce na pravouhlom bastióne, stavali sme cestu pod polygonál, pripravovali maltu a výborne sa osvedčili aj v kuchyni :)
Dokončovacie práce prebiehali aj na arkieri JV steny Thurzovho paláca. Arkier dostal novú protežovanú konzolu a neskôr murár Martin dokončil jeho pravú bočnú stenu a tým zachránil jeho okienko. Koncom mesiaca na hrade pomáhal aj Lietavský hradný krúžok. V pozdl´žnej bašte po dokončení dverového tvoru sa započala stavba veľkého ramenátu pre hlavnú klenbu nad miestnosťou. Po dokončení prác na pravouhlom bastióne sa lešenie presunulo na Polygonál, kde sa psotavilo k západnej stene. Prikročili sme k jej oprave, avšak napohľad zachovalé lícne murivo bolo v takom zlom stave, že sa muselo rozobrať do rozsiahlejších rozmerov. Ale o tom až nabudúce.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.7.2017
  • 684 zobrazení
  • 0
miroslava7
Vo štvrtok 22. júna 2017 sa uskutočnilo v areáli ZŠ J. Hollého v Topoľčanoch účelové cvičenie pre deti, na ktorom sa podieľali príslušníci Ozbrojených síl Slovenskej republiky, Mestská polícia Topoľčany, Klub vojenskej histórie Polom a Slovenský Červený kríž. OS SR zastupovali vojaci Zásobovacej základne III Zemianske Kostoľany, ktorí so sebou priviezli Land Rover Defender, Tatru 815 8x8 VN, ukážku výstroja a výzbroje profesionálnych vojakov, maskovania, prieskumu, streľbu zo vzduchoviek a v neposlednom rade aj maskovacie farby na tvár, ktorými bola poznačená veľká časť zúčastnených detí. Nemalou atrakciou bola aj hasičmi pripravená hasiaca pena, v ktorej sa deti doslova vyšantili.
Približne od 8:00 sa medzi rôznymi pracoviskami presunulo viac ako 500 detí a študentov. V podzemných priestoroch školy (priestor slúžiaci na skladovanie uhlia, no v súčasnej dobe krásne zrekonštruovaný) sa dozvedeli o 2. svetovej vojne, no prioritne o Operácii Anthropoid. Pod daným znakom sa ukrýva atentát na zastupujúceho ríšskeho protektora Reinharda Heydricha vykonaný Jozefom Gabčíkom a Janom Kubišom 27. mája 1942. Po prednáške si mohli obzrieť pripravené výstavu, ktorá sa delila na dve časti - jedna venovaná 1. československému armádnemu zboru a druhá československým vojakov v Británii a Anthropoidu. Deti a študenti mohli zobrať do rúk zbraň Sten Mk. II, ale aj repliku Kubišovej bomby.
Nielen pri prednáške bola prítomná riaditeľka školy PaedDr. Zuzana Kapustová a viceprimátor mesta Topoľčany JUDr. Milan Lisý.

Foto: Mindár, Mindárová, Šantora
více  Zavřít popis alba 
  • 24.6.2017
  • 558 zobrazení
  • 0
terkaholeckova
Pátek:

-Strečno
-Starý hrad
-Plešel
-Chata pod Suchým
-Suchý
-Sedlo Vráta
-Stratenec
-Priehyb
-Malý Kriváň
-Sedlo Bublen
-Pekelník
-Velký Kriváň
-Snilovské sedlo
-Chata pod Chlebom

Sobota:

-Hromové
-Sedlo za Hromovým
-Steny –Severní vrchol
-Steny – Jižní vrchol
-Poludňový grúň
-Chata na Grúni
-Štefanová
-Jánošíkovy diery
-Terchová – Penzion Eden
více  Zavřít popis alba 
  • 21.6.2017
  • 90 zobrazení
  • 1
plumka
Strečno/Nezbudská Lúčka - Starý Hrad - Chata pod Suchým - Suchý - Biele Skaly - Stratenec - Sedlo Priehyb - Malý Kriváň - Velký Kriváň - Chata pod Chlebom - Sedlo za Hromovým - Steny - jižní a severní vrchol - Poluďnový Grúň - Stohové Sedlo - Stoh - Sedlo Mezirozsutce - Biely Potok (přes Štefanovou) - Janošíkovy diery (horní , dolní, nové) - Malý Rozsutec
více  Zavřít popis alba 
  • 10.6.2017
  • 23 zobrazení
  • 1
kaculikacka
Dnes bylo v pláno přejít část hřebenu Malé Fatry, od rána svítilo sluníčko a vypadalo to na slibný den :) Lanovkou jsme vyjely pod Snilovské sedlo a vyšláply si s Laďkou na Velký Kriváň. Poté zpět do Snilovského sedla na Chatu pod Chlebom. Tam jsme se nacpaly výtečnou kapustovou polievkou a šupajdom traverzem - sněhem a zase bahnem - na Hromové, vrchol Chleb, zpět přes Hromové na Steny - jižní a severní vrchol - až na Poľudňový Grúň. Odtud brutálním krpálem plným pekelně klouzajícího bahna bez možnosti opory... silně adrenalinový zážitek! Ve zdraví jsme doklopýtaly k Chatě pod Grúňom, chvíli spočly a vyrazily zpět směr Vrátná.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 7.5.2017
  • 28 zobrazení
  • 2
reklama