Název

Nově vztyčené kameny pod Špičákem - dávné menhirové pole?

Popis

Na Rakovnicku severně od Kounova se nachází nenápadné návrší Špičák, vysoké 490 m. Na jeho severovýchodním úpatí se rozkládá lesní areál, v němž skupinu vnímavých milovníků přírody zaujaly na povrchu a těsně pod povrchem ležící větší kameny. Roku 2011 je začali tito nadšenci – Lovci menhirů – odkrývat, a celkem 29 jich vztyčili do svislé polohy. Ukázalo se, že jimi postavené kameny na několika místech tvoří krátké řady a některé objekty mají tvary upomínající na menhiry. Několik málo z nich pak navíc budí dojem možného (částečného) opracování člověkem. Areálu s nově vztyčenými kameny dali název Kamenný les. Mnozí jeho návštěvníci si kladli otázky o případném předvěkém vzniku a možném rituálním významu zdejších křemencových balvanů. Oblast zaujala i renomovaného geologa RNDr. Václava Cílka, jenž ji opakovaně navštívil. V knize Kameny a hvězdy píše, že kamenná uskupení pod Špičákem jsou umělou sbírkou kamenů sebraných v blízkém okolí, které místy tvoří i krátké řady. Ty mohly podle něj vzniknout i tak, že v dobách ledových, kdy docházelo ke sjíždění po zmrzlém podloží i na velmi mírných svazích, některé kameny sjely do rokličky a tak vytvořily řadu. V tom případě by se mělo jednat o kameny podobné struktury. Kamenné řady jsou však místy tvořeny sice sblíženými, ale přesto poněkud odlišnými typy křemenců. Doktor Cílek mj. předpokládá, že některé balvany byly na malou vzdálenost desítek, možná stovek metrů, přeneseny. Podle autora textu informační tabule to svědčí pro zásahy lidské ruky. Pro možný rituální účel kamenných uskupení svědčí přítomnost pramene objeveného pod (pravděpodobně opracovanou) patou přes dva metry dlouhého zahnutého špičatého křemencového bloku s tvarem typickým pro menhiry. Podobně lze posuzovat i blízkost Kounovských a Nečemických kamenných řad a keltského hradiště Rovina. Taková koncentrace předvěkých monumentů, navíc ve známém slunovratovém směru podle badatele M. Špůrka, nemůže být náhodná. Pak je tu ještě jeden detail. Na jednom kameni je k vidění miskovitá vhloubenina. Tu má doktor Cílek za umělou a za kultovní. Ve smyslu uvedených faktů pak prostor Kamenného lesa s jeho kamennými monumenty lze považovat za pravěkou ceremoniální krajinu. Podle autora textu mohl být tento areál v dávné minulosti odlesněn a „poset“ dobře viditelnými vztyčenými křemenci. Ty pak byly s nástupem křesťanství povaleny a ponechány na místě. Mohlo se zde kdysi nacházet něco jako malé menhirové pole. Je to úvaha k zamyšlení. Rudolf.

Nastavení