Název

GEO Dračí díra Běloves,Střezina,Homolka 4-2011

Popis

Dračí díra
Asi v roce 1879 Josef Jirásek, rolník v Bělovsi čp. 1, otevřel se svým čeledínem v prostoru pohádkově tradované "Dračí díry" lom, kde očekával, že bude měděná ruda. Podle pověsti totiž mělo dojít k pokusům s těžbou rudy na běloveském území již v 16. století. Začal tedy dolovat, ale brzy zjistil, že sám nic nezmůže. Pozval tedy "baraby" (staré pojmenování horníků) ze Svatoňovic, kteří zde vyhloubili šachtu do délky asi 8 m. Kvalita rudy ale nebyla valná. Obsah měděné rudy přešetřovala komise Státního báňského úřadu v Kutné Hoře. Po rozboru vzorků bylo shledáno, že by kutání nebylo výnosné a náklady by převyšovaly výnos. Další práce byly proto zastaveny. Dnes je otvor do šachty téměř zasypán.
Homolka - hronovské slepence
V odkryvu je zastoupena spodní část nejvyššího členu žacléřského souvrství, petrovických vrstev (karbon, svrchní duckmant - bolsov), ve vývoji hronovských slepenců. Spolu s lokalitou Borek u Žďárek představuje hlavní litotypy petrovických vrstev. V nejvyšším místě jz. části lomu vystupují pískovce svrchnokřídových korycanských vrstev, které leží na petrovických vrstvách výrazně diskordantně. Hronovské slepence na odkryvu jsou hrubozrnné a mají polohy hrubozrnných pískovců s příměsí kaolinizovaných živců (až arkózovité pískovce), do kterých většinou pozvolna přecházejí. Vrstevnatost je špatně zřetelná. Barva hornin je většinou bělošedá, místy nažloutlá nebo nafialovělá. Ve slepencích převládají valouny velikosti 5 cm a větší, dosahující maximálně 40 cm v průměru. Mezi velkými valouny převládají světle šedé křemence, pro hronovské slepence charakteristické. Dále jsou nápadné valouny bílých celistvých hornin, které představují fosilně zvětralé ryolity či ryolitové tufy. Na valounech velkých 5 cm a větších jsou světlé křemence zastoupeny více než 70%, na druhém místě je křemen (kolem 10%). Bělavé ryolity či tufy jsou zastoupeny 4%, buližník 3%. Zbývající procenta připadají na jiné sedimenty. Valouny jsou zaoblené až dokonale zaoblené (zejména ryolity). Křemence jsou patrně spodnopaleozoického, snad ordovického stáří. Klastický materiál byl transportován pravděpodobně z jihu, snad z oblasti Železných hor. Směr vrstev S-J, úklon 20-30 stupňů k V. Hornina je značně postižena puklinami, které porušují i velké valouny. Korycanské vrstvy (cenoman) v jihozápadní části lomu reprezentují žlutohnědé křemenné pískovce s příměsí glaukonitu, často s fukoidy.

Kategorie a štítky

Nastavení