Název

17.5.2024 - Stezka Českem 9

Popis

Netrvalo ani týden a já měla volný víkend. Samozřejmě jsem sedla do vlaku a vyrazila zpět na Stezku. Chtěla jsem dojít na nejsevernější bod po alternativní trase, což znamenalo návrat do Jetřichovic a přes Mariinu a Vilemíninu vyhlídku pokračovat na sever. Tentokrát bylo dopoledne a tak jsem měla vyhlídky bez lidí. Dlouho jsem se ale nekochala a pokračoval dál kolem chaty Tokáń cestou necestou. Opět se potvrdilo pravidlo, když koukám na kopec, na který bych nerada lezla, rozhodně se k němu zatočí cesta a už funím na něj. Přesně jako u bývalé osady Zadní Jetřichovice. Chvilku jsem šla Německem za říčkou Křinicí, která zde tvoří hranici. Šlo se dobře. Potkala jsem i kmotru lišku, která si mne hned nevšimla. V odpoledních hodinách jsem došla až k rozhledně Tanečnici, na kterou jsem musela samozřejmě vylézt, i když foukal dost silný vítr. Ale výhledy byly i tak pěkné. U rozhledny byla chata, kde se dalo i něco pojíst. Tentokrát vyhrála česnečka, kofola a káva, kterou jsem dostala do pěkného starého hrnečku. Seběhla jsem od rozhledny až do Vilémova, kde je nejen léčivý pramen, ale i krásný kostel. Všimla jsem si, že je otevřený a tak jsem vešla. Uvnitř kostela byla svěže vypadající paní, která mi povídala o místní historii. Nakonec jsem se dozvěděla, že je jí 88 let. Nevěřicně jsem jí sledovala, jak se smetáčkem a lopatkou uklízí nepořádek na zemi. Nerada jsem jí opustila, podešla železniční viadukt a prošla kolem bývalého Křovinového mlýna a pokračovala do Horní Poustevny, kde je Karlínský rybník a za ním vlaková zastávka. Přes Dolní Poustevnu jsem došla do Lobendavy a začala hledat útočiště, protože se začalo stmívat. Kus za ní se nachází dřevěný přístřešek v lese, tam jsem chtěla dojít. Když jsem tam dorazila, byla už tma. Domeček vypadal pěkně až na dvě vosí hnízda. Venku se spát nedalo, tak jsem si postavila moskytiéru od stanu a po rychlé večeři šla spát.

Nastavení