Název

24.6.2024 - Stezka Českem 15

Popis

Dle plánu jsem vyrazila zase z Prahy autobusem do Jablonce a odtud do Harrachova. A tím to začalo. Nejdřív jsem trochu stoupala k Mumlavskému vodopádu, který jsem do té doby ještě ´neviděla. Při pokusu o selfie jsem sebou práskla na mokré kameny, což nebyl dobrý začátek. Naštěstí se to obešlo jen s modřinou a mohla jsem pokračovat kolem Krakonošovy snídaně až k vrcholkům Krkonoš. Vystoupala jsem na Pančavskou louku, kde jsem si připomněla příběh Hanče a Vrbaty. Došla jsem k prameni Labe, ale bylo tu hodně lidí, proto jsem se moc nezdržela a pokračovala dál k Labské boudě. Na Labské boudě jsem pojedla svoje oblíbené borůvkové knedlíky a pivko. Samozřejmě nakonec ještě kávu, protože bylo třeba to pivo neutralizovat. Tyhle knedlíky byly nejlepší, co jsem si na Stezce dala. Po jídle jsem sešla k Labskému vodopádu, kde jsem se chvíli kochala a zase šlapala dál. Už z dálky byl vidět vysílač Sněžné jámy u Ďáblovy kazatelny. I teď byly v jámách malé zbytky sněhu a mohla jsem se kochat krásnými výhledy na polskou stranu. Po kamenech jsem poskakovala i s Tondou na zádech dál kolem Mužských kamenů k Dívčím kamenům. Prošla jsem kolem Petrovky ke Špindlerově boudě, minula Polední kámen a cestou česko-polského přátelství mířila až k Luční boudě. To už jsem viděla svůj zítřejší cíl Sněžku. Ubytovala jsem se v Luční boudě na společném pokoji a vyrazila do restaurace na večeři. Mají tu sice vyhlášené borůvkové palačinky, ale já si dala s chutí pstruha z jejich sádek a výborné pivo Paroháč. Pak jsem si šla lehnout, ale do pokoje dorazilo asi osm spolubydlících, kteří taky odešli na večeři a kolem desáté se vrátili. Ač se snažili chovat tiše, moc dobře se nespalo.

Nastavení