strakaci
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2012
  • 28 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
wernerlb
Kategorie: koníčky
více  Zavřít popis alba 
  • 19.5.2007
  • 91 zobrazení
silvestra
Dnes jsem jela z Litomyšle do Čisté, abych si ještě užila pěkný podzimní den a cestou zpět jsem fotila malebné chaloupky a ještě zbytky podzimnich krás. Ale už je listí dole a stromy už ztratily svoji barevnost. K nebi trčí černé větve a budeme se zase těšit až se zazelenají.
více  Zavřít popis alba 
72 komentářů
  • 28.10.2013
  • 109 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
hokejlouny
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 1.2.2009
  • 52 zobrazení
hokejlouny
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 1.11.2008
  • 89 zobrazení
manak
více  Zavřít popis alba 
  • 16.4.2016
  • 73 zobrazení
olda55
více  Zavřít popis alba 
39 komentářů
  • 30.9.2018
  • 65 zobrazení
klt
Kaple svatého Jana Křtitele v Litoměřicích[1] je raně barokní stavba stojící v Máchově ulici v Litoměřicích na východním svahu Dómského pahorku.
Jako gotický kostel byla kaple připomínána již v roce 1384. Tento původní drobný centrální kostel vzniklý ve 12. nebo 13. století byl poškozen za třicetileté války a následně zpustl. Litoměřický radní protokol uvádí žádost biskupa Jaroslava Františka ze Šternberka z roku 1676 o pusté místo po kostelíku sv. Jana na Dubině. Dnešní kaple sv. Jana Křtitele, která nahradila gotický kostel, byla vystavěna zřejmě Giuliem Broggiem v letech 1676–1677, jak dokládá nápis na vstupním portálu. Opravována byla v letech 1910, 1955 a 1999. V některých dobách sloužila kaple spíše profánním potřebám litoměřického biskupství, např. se v ní sušilo prádlo. Bohoslužby se zde konají každoročně ve dnech okolo svátků sv. Jana Křtitele.
Kompozice kaple je ještě poplatná renesančnímu prostorovému cítění. Jedná se o centrální, čtyřbokou stavbu se stanovou střechou. Nízký stan vrcholí lucernou osvětlenou volskými oky a má nad vstupním průčelím štítový vikýř, který sloužil jako otevřená zvonička. Paralelu k této kapli najdeme v blízkých Liběšicích u Litoměřic, proto je i tamní hřbitovní kaple sv. Františka Xaverského připisována G. Broggiovi. U nároží jsou odsazené pilastry bez hlavic, ve vpadlých polích okna uzavřená segmentem.
Hlavní portál je obdélný s bohatým rámem, v nadpraží pak kartuše s nápisovou deskou. V rozeklaném frontonu (nad portálem) je umístěn znak litoměřického biskupa Jaroslava Františka Ignáce ze Šternberka.
Vnitřek kaple je čtvercový. V rozích jsou vtažené zkosené pilíře s římsovými úseky, nad kterými je na pendentivech oktogonální kupole s lucernou. Při podlaze kaple se nachází renesanční kamenný náhrobek z roku 1573. V současnosti jsou uvnitř uskladněny také barokní sochy z původního mostu přes Labe.
V kamenném ohrazení okolo kaple se nachází malý hřbitůvek. Byl zde pohřben v důsledku josefínských reforem i 6. litoměřický biskup Emanuel Arnošt Valdštejn v tzv. josefínské hrobce. Na konci 20. století se ostatky tohoto biskupa podařilo exhumovat a po antropologickém průzkumu je uložit do krypty před oltářem Panny Marie Bolestné v litoměřické katedrále.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kaple_svat%C3%A9ho_Jana_K%C5%99titele_(Litom%C4%9B%C5%99ice)
více  Zavřít popis alba 
69 komentářů
  • září 2009 až listopad 2012
  • 211 zobrazení
klt
kostel Všech Svatých s městskou věží,
Poprvé je připomínán v roce 1235. Jsou zde nejstarší známé části zdiva v Litoměřicích - několik zazděných oken ze 13. století. Před polovinou 14. století byl součástí městského opevnění. Z této doby pochází i gotická věž vysoká cca 54 m, poprvé připomínaná v r. 1341, která byla upravena v letech 1501-17 mistrem Jiříkem z Plzně. Její zděný ochoz se čtyřmi nárožními věžičkami je až z r.1584. Věžní hodiny pocházejí z roku 1554. Pozoruhodná stanová střecha kostela vznikla až roku 1570 za vedení mistra Valentina Schneidera. V roce 1612 byla stavba prodloužena po dnešní průčelí. Giulio Broggio obnovil koncem 17. století kapli sv.Barbory a postavil kapli sv.Rocha. Jeho syn Octavio provedl barokizaci této gotické stavby v l.1718-19. Sochařské a štukatérské práce prováděli Franz (František) Tollinger a Petr Antonius Bianchi.

zdroj: http://www.li?tomerice-info?.cz/cz/2218.k?ostel-vsech-s?vatych/

Kostel prodělal složitý stavební vývoj. Presbytář je v jádře gotický. Pod střechou severní boční kaple jsou zazděná okna z doby okolo roku 1280. Současný barokní kostel je podélnou stavbou bazilikálního typu. Má polygonální presbytář, nižší přístavky sakristií, boční loď a kaple, které zčásti vystupují. Při severním boku je vysoká gotická věž. Průčelí kostela je trojdílné. Je trojosé se složitě profilovanými římsami a dvěma průběžnými vertikálními štenýři trojbokých pilastrových svazků s proláklými vnějšími boky. Hlavní portál je obdélný v pilastrové edikule s vázami a zvlněnou římsou. V bočních polích se nacházejí niky. V patrové části hlavního portálu je osové okno s trojdílným záklenkem. Na hlavní římsou se nachází nástavec s volutovými křídly. V trojúhelníkovém šítu je akantová kartuše s městským znakem. Nad střechami bočních kaplí jsou proláklé hřebeny mezikaplových stěn. Okna kostela jsou obdélná se štukovými římsami rozmanitých tvarů. Při severním boku z ulice je zvláštní schodiště ke dveřím sv. Rocha, která má proléklé průčelí a lucernu na střeše. Z jižního boku vystupuje kaple sv. Barbory, která má stejné průčelí jako kaple sv. Rocha, ale je bez schodů a lucerny. Původní opěrné pilíře chórového závěru byly barokizovány do podoby pilastrových štenýřů.
Vysoká hranolová věž stojící při kostele je gotická[1][5] a pochází z roku 1341.[3] Má štěrbinová okénka i hrotitá okénka s nosy. Ve zvonovém patře jsou větší hrotitá okna bez nosů. V přízemí věže je velká místnost s křížovou klenbou o klínových žebrech s výžlabkem a kruhovým svorníkem. Je těžko přístupná několika pevnými dveřmi z kostela a sloužila jako pokladnice. V patrových částech je zvláštní složitá dřevěná konstrukce pro zvony z let 1514–1517 od mistra Jiříka z Plzně. Zděný ochoz je z roku 1583 na místě staršího dřevěného. Střecha věže, datovaná do roku 1587, byla opravována v letech 1635 a 1713. Omítka věže byla obnovena v roce 1871, dále v roce 1954,[1] a znovu na počátku 21. století.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_V%C5%A1ech_svat%C3%BDch_(Litom%C4%9B%C5%99ice)
více  Zavřít popis alba 
139 komentářů
  • 10.9.2016
  • 173 zobrazení
klt
Kostel svaté Ludmily na Kapucínském náměstí v Litoměřicích je bývalým kapucínským řádovým kostelem.
Jedná se o raně barokní stavbu, která je velmi jednoduchá, podélná jednolodní stavba s užším ploše uzavřeným presbytářem a s nižší kaplí při východním boku má průčelí přecházející bez římsy do strmého trojúhelníkového štítu. Portál je obdélný s trojúhelníkovým frontonem. Klenba lodi, patrně díky zásahu laického stavitele, je prolomena výsečemi, stejně jako klenba v kapli Panny Marie, připojené k východní straně.
Souběžně s dokončením stavebních prací byl kostel zařizován. Toto zřízení z doby kolem roku 1657, s charakteristickými boltcovými motivy a neméně typickou kombinací černé barvy se zlacením, se zachovalo dodnes.
Hlavní oltář je typu tříosého triumfálního oblouku se sloupky a trojúhelníkovým štítem je vybaven titulním obrazem znázorňující Smrt sv. Ludmily. Byl namalován zřejmě v rozmezí let 1653–1655 od Tobiášem Pockem. V bočních polích se nachází obraz sv. Kateřiny a sv. Barbory. Tabernákl a stěna s bočními průchody, vázami a obrazy sv. Václava a sv. Víta jsou rokokové a pochází z poloviny 18. století.
Po stranách triumfálního oblouku jsou dva protějškové raně barokní oltáře sv. Antonína Paduánského z roku 1669 a sv. Františka z Assisi s boltcovými a akantovými řezbami, který byl vztyčen již roku 1651. Oba titulní obrazy jsou novodobé, avšak oválné obrazy v nástavcích jsou původní. Na východní straně jsou dva stejné oltáře portálového typu sv. Josefa a Panny Marie. Jsou ozdobeny rokokovými doplňky. Pochází z poloviny 18. století. Titulní obraz na oltáři Panny Marie pochází z roku 1781 a je dílem J. F. Klingera, ostatní obrazy jsou pak novodobé. V této kapli byla umístěna krypta hlavního donátora, hraběte F. Schlicka († 1675). Ve východní kapli je rokokový oltář Neposkvrněné Panny Marie z poloviny 18. století. Je opatřen původním obrazem a sochami sv. Františka Serafinského a sv. Alžběty Duryňské. Na západní straně je umístěn oltář sv. Markéty Alacoque z poloviny 18. století. Jsou zde původní sochy sv. Vavřince a sv. Fidelia. Oltář má v nástavci oválný obraz sv. Felixe. Titulní obraz je novodobý. Barokní oltář sv. Anny z počátku 18. století je vybaven doplňky z poloviny 18. století. Jeho titulní obraz je zvětšenou kopií díla J. Führicha. Oválný obraz v jeho nástavci je původní.
K západnímu boku kostela přiléhá bývalý kapucínský klášter o čtyřech patrových křídlech kolem uzavřeného nádvoří. Je částečně s arkádami. Z pravidelné dispozice konventu vystupuje v jihovýchodní nároží samostatný čtvercový objekt hygienického zařízení, který je charakteristický i pro jiné kapucínské kláštery. Ve východním křídle byl umístěn refektář a v patře nad ním knihovna. Nejvíce cel řeholníků bylo umístěno v jižním křídle, které mělo, jako jediné v objektu, v patře trojtraktovou dispozici. Ta byla typická pro stavby mendikantů, jimiž jsou též kapucíni. Prostory nebyly vytápěny, podle tehdejších řádových regulí to nebylo možné a topilo se pouze v místnostech severního křídla, které byly patrně prostorami pro nemocné řeholníky (infirmarium).

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9_Ludmily_(Litom%C4%9B%C5%99ice)
více  Zavřít popis alba 
97 komentářů
  • září 2007 až srpen 2017
  • 284 zobrazení
klt
Kostel Všech svatých v Litoměřicích se nachází v centru města na nároží Dlouhé a Jezuitské ulice v jihovýchodním koutu Mírového náměstí naproti Staré radnici. Výraznou dominantou stavby je věž vysoká 54 metrů s ochozem a věžními hodinami.
První písemné zmínky o něm pocházejí u roku 1235, z doby, kdy byl kostel z počátku součástí raně středověkého městského opevnění, jeho součástí byl i přilehlý hřbitov, který zde býval až do roku 1790. Přibližně roku 1350 zde začal kázat Konrád Waldhauser. Gotickou přestavbu kostel prodělal v roce 1480, v roce 1501 začala přestavba kostelní věže, která postupně probíhala po celé 16. století, kdy na věž přibyly v roce 1554 věžní hodiny a v roce 1584 i ochoz s věžičkami. Loď byla původně kratší, což naznačují tři stanové střech z roku 1570. V té době bylo obyvatelstvo kališnické, a proto zčásti zachovávají tvar kalicha. Prodloužena k západu byla v roce 1612. Na hřebenu střechy za dnešním průčelím se nachází „panenská věžice“ s letopočtem 1616. Kupolová centrální kaple sv. Rocha po severním boku a sv. Jana Nepomuckého po jižním boku, jakož i sousední kapli sv. Barbory přistavěl mezi lety 1697 (1676?) – 1703 Giulio Broggio. Jižní boční loď a ostatní severní kaple přistavěl v letech 1717–1724 Octavio Broggio, který zároveň provedl úplnou barokizaci celé stavby a zapojil do ní i starší středověkou věž. Oba Broggiové, otec i syn, byli posléze pohřbeni pod presbytářem kostela. Štukatérské práce prováděli F. a M. Dollingerové, kamenické O. Kraus, hlavice pilastrů zhotovil P. Bianco, vázy s plameny Josef Fischer. O opravě kostela došlo v letech 1740–1746, pak zevně zvláště v roce 1888 a 1925, uvnitř v letech 1897–1898, v roce 1935 a poté na počátku 21. století.
Kostel prodělal složitý stavební vývoj. Presbytář je v jádře gotický. Pod střechou severní boční kaple jsou zazděná okna z doby okolo roku 1280. Současný barokní kostel je podélnou stavbou bazilikálního typu. Má polygonální presbytář, nižší přístavky sakristií, boční loď a kaple, které zčásti vystupují. Při severním boku je vysoká gotická věž. Průčelí kostela je trojdílné. Je trojosé se složitě profilovanými římsami a dvěma průběžnými vertikálními štenýři trojbokých pilastrových svazků s proláklými vnějšími boky. Hlavní portál je obdélný v pilastrové edikule s vázami a zvlněnou římsou. V bočních polích se nacházejí niky. V patrové části hlavního portálu je osové okno s trojdílným záklenkem. Na hlavní římsou se nachází nástavec s volutovými křídly. V trojúhelníkovém šítu je akantová kartuše s městským znakem. Nad střechami bočních kaplí jsou proláklé hřebeny mezikaplových stěn. Okna kostela jsou obdélná se štukovými římsami rozmanitých tvarů. Při severním boku z ulice je zvláštní schodiště ke dveřím sv. Rocha, která má proléklé průčelí a lucernu na střeše. Z jižního boku vystupuje kaple sv. Barbory, která má stejné průčelí jako kaple sv. Rocha, ale je bez schodů a lucerny. Původní opěrné pilíře chórového závěru byly barokizovány do podoby pilastrových štenýřů.
Uvnitř jsou v hlavní lodi křížové klenby s bohatě štukovanými žebry. Hustě profilovaná hlavní římsa s plastikami andělů je pod okny propadlá. Na pilířích mezi arkádami bočních kaplí jsou vysoké pilastry s korintskými hlavicemi od P. Bianky. Všude na klenbách, stěnách, římsách a při oknech je velmi bohatá štuková ornamentika, zejména od M. Dollingera. V bočních lodích a kaplích jsou jednak kupole s lucernou, a jednak příčné valené klenby nebo české placky.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_V%C5%A1ech_svat%C3%BDch_(Litom%C4%9B%C5%99ice)
více  Zavřít popis alba 
177 komentářů
  • srpen 2009 až březen 2011
  • 218 zobrazení
klt
Na hraně terasy, oddělené od nejstaršího litoměřického “města” (dnešního Dómského vrchu) údolím Pokratického potoka, stál v závěru 12. století drobný románský kostel zasvěcený Panně Marii. Kostelík byl součástí velmožského dvorce Hroznatova. Blahoslavený Hroznata (asi 60. léta 12. století - 1217) se zřejmě na Litoměřicku narodil, jeho rod zde vlastnil dost rozsáhlé majetky. K jejich správě sloužil Hroznatovi dvorec na “Nové hoře nad Labem” - tak bývá v nejstarších písemných pramenech ze 13. století označováno vznikající vrcholně středověké město Litoměřice. Hroznatovým odkazem se dvorec s kostelem dostaly do majetku tepelského kláštera, později zde zřídili svůj špitál křižovníci. Ti zde působili přibližně od poloviny 13. století až do husitských válek. První výslovná zmínka o kostele je dochována z roku 1257. V dobách utrakvismu byl kostelík ve správě města, které při něm v roce 1549 zřídilo latinskou školu. Toto středisko vzdělanosti dosáhlo postupně značného věhlasu, určitý čas zde byl rektorem Mistr Pavel Stránský, autor známého díla „O státě českém“, který v roce 1627 odešel z Litoměřic do exilu. Již v roce 1629 přišli do města první jezuité a starý kostel se školou jim sloužil jako prozatímní působiště. Místo si tak podrželo svou funkci vzdělávacího centra, která de facto zanikla až ve 20. století. Jezuité mohli začít s úpravami objektů až po skončení třicetileté války, která byla pro město velmi pustošivá. Po získání potřebných prostředků začala v roce 1649 přestavba gymnázia, v roce 1650 byl rozšířen starý kostel a roku 1654 započali jezuité se stavbou své koleje. Budování jejich objektů trvalo více než sto let. V roce 1731 byla dokončena stavba nového dvouvěžového chrámu Zvěstování Panny Marie na připravené parcele na východní straně jezuitské ulice, takže starý kostel již nebyl potřebný. Jižní křídlo jezuitské koleje bylo dokončeno (1770) až poté, co byl překážející starý kostel v roce 1759 odstraněn. Již v roce 1773 byl jezuitský řád zrušen. Z hlediska stavební podoby kostela se jednalo o nevelkou jednolodní stavbu na obdélném půdoryse, románský kostel měl zřejmě obvyklou východní půlkruhovou apsidu. Charakteristickým znakem, umožňujícím identifikaci objektu na starých vedutách, je zvonice, vyrůstající z hřebene sedlové střechy kostela. Tato (sanktusová) věžička musela být dřevěné konstrukce. O významném využití dřeva v konstrukcích tohoto kostela svědčí také jedno z nejstarších zobrazení tzv. Labského prospektu (z doby kolem roku 1600), na němž je západní stěna kostela znázorněna jako hrázděná. Je možné si představit, že jezuitské rozšíření kostela mohlo spočívat právě ve vybourání této stěny a prodloužení lodi kostela k západu. Paradoxně však srovnání jednotlivých vedut působí spíše dojmem, že na počátku 18. století byl kostelík menší než o 100 let dříve. Vysvětlit si to lze snad jen relativním zmenšením kostela - okolní objekty totiž “vyrostly” mnohem výrazněji (jezuitská kolej).Zajímavá je paralela využití klíčového místa, tj. předpolí mostu přes řeku, při porovnání Litoměřic s Prahou. V obou městech na tomto strategickém místě nalezneme jak křižovníky, tak později i jezuity.
Městská rada vybrala pro jezuity vhodné místo v ulici při kostelíku Panny Marie, kde až do husitských válek bývala malá komunita křižovníků s červenou hvězdou, při níž stál již v polovině 13. století špitál. Areál byl patrně součástí někdejšího dvorce blahoslaveného Hroznaty a nacházel se původně až za městskými hradbami respektive v předpolí někdejšího královského města. Větší změny zde nastaly během husitských válek, kdy kostel i k němu přilehlý špitál spravovalo město Litoměřice. Byla zde i proslulá latinská škola založená roku 1549, na níž byl i určitý čas rektorem M. Pavel Stránský, autor významného díla „O státě českém“, jenž z Litoměřic roku 1627 odešel do exilu. Ke kostelíku Panny Marie a latinské škole bylo ještě přidáno 6 domů (mezi nimi i dům P. Stránského) a ze zkonfiskovaného majetku Stránského i velký dům v Mlékojedech.
Předchůdcem dnešního areálu byl křižovnický špitál, vzniklý na předmostí labského mostu v polovině 13. století u kostela Panny Marie. Ten byl zřejmě součástí dvorce později blahoslaveného Hroznaty v předpolí pozdějšího královského města. Od husitských válek kostel i špitál spravovalo město, po roce 1549 zde sídlila latinská škola. Po příchodu jezuitů do Litoměřic roku 1629 jim starý kostel a škola posloužily za provizorní působiště. Po skončení ? třicetileté války a shromáždění potřebných prostředků začali roku 1649 přestavovat gymnázium, roku 1654 stavět kolej a od roku 1701 nový kostel, nejmohutnější litoměřickou barokní novostavbu. Stavební aktivita skončila až roku 1770 dostavbou jižní části koleje na místě roku 1759 strženého starého kostela.

zdroj: http://litomerice-leitmeritz.net/clanky/cist/nazev/17-zmizele-litomerice-i-zmizele-kostely
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jezuitsk%C3%A1_kolej_(Litom%C4%9B%C5%99ice)
http://www.hrady.cz/index.php?OID=2232&PARAM=11&tid=21990&pos=450
více  Zavřít popis alba 
52 komentářů
  • prosinec 2004 až červenec 2017
  • 236 zobrazení
klt
Dominikánský klášter u sv. Michala v Litoměřicích existoval v Litoměřicích v letech 1236-1950.
Dominikánský klášter v Litoměřicích byl založen podle tradice po roce 1236 pražským biskupem Bernardem z rodu Kaplířů, kteří byli trvalými příznivci kláštera. První listinně doloženou zmínku máme z klášterního archivu z roku 1330. Klášter obdržel postupně celou řadu fundací, a zabezpečil tak svou existenci. Za husitských válek utrpěl velké škody, ale nepřestal existovat. Jeho představení těžce zápasili o existenci v utrakvistických Litoměřicích. Klášter stále rychleji upadal po stránce hmotné i z nedostatku noviců. Po Bílé hoře nastal opět rozkvět kláštera. V roce 1630 dal Ferdinand II. nově založenému noviciátu při klášteře konfiskované dominium Velký Újezd. Obnovu celého kláštera vedl nový převor Petr Canadilla. Pro noviciát muselo město Litoměřice postoupit domy emigrantů a klášter rostl tím, že se v něm vychovávali novici pro celou provincii. V letech 1656-1783 složilo v tomto klášteře řádový slib 967 noviců. Koncem 17. století se staví kostel sv. Michala, klášter a několik vedlejších budov, takže dominikáni mají na severozápadní straně města vlastní čtvrť. Za Josefa II. roku 1785 byl počet řeholníků snížen z 22 na 14. Dne 30. května 1788 se museli dominikáni přestěhovat do zrušeného kláštera minoritů u sv. Jakuba v Litoměřicích. V roce 1878 byl noviciát přenesen z Litoměřic do Brna, později do Olomouce.

Klášter byl u staršího kostela založen pravděpodobně v polovině 13. století. Za vlády Karla IV. všechny objekty prošly důkladnou přestavbou, jejíž pozůstatky jsou dodnes viditelné (arkády rajského dvora). Při husitském dobývání města nebyl snad přímo poškozen, další soužití komunity s převážně nekatolickým městem však bylo až do počátku 17. století problematické. Klášter i kostel byly poškozeny živelnými pohromami (1511 zemětřesení, 1519 požár ? od blesku aj.).
Od roku 1628 se připravoval materiál na důkladnou přestavbu, zahájenou po skončení třicetileté války. Kostel svatého Michala byl přestavěn v raném baroku podle projektu G. D. Orsiho (1672–85), úpravy konventu se omezily na důkladnou opravu a nové uliční průčelí. Počátkem 18. století si dominikáni zřídili na přilehlém parkánu velkou zahradu s "lusthausem", zřízeným z jedné hradební věže.
Klášterní komunita byla roku 1788 přemístěna ke svatému Jakubu (bývalý minoritský klášter), v původním objektu se usadil nejprve generální seminář, poté krajský, později okresní úřad. Uliční fasádu konventu změnila klasicistní přestavba v letech 1814–34 od místního architekta Josefa Gaubeho. Kostel svatého Michala byl roku 1838 zdemolován, část vnitřního zařízení předtím odvezena do kadaňského farního kostela, kde se zachovala dodnes. Od roku 1949 sídlí v bývalém klášteře Státní oblastní archiv Litoměřice s působností pro Ústecký a Liberecký kraj.

Také v tomto místě stál nejstarší kostel již v románském období. Je možné, že sloužil velkému pohřebišti, archeologicky doloženému mezi ním a pozdějším náměstím. Ve druhé polovině 30. let 13. století položil základy k litoměřickému konventu dominikánů u sv. Michala Bernard Kaplíř ze Sulevic (22. pražský biskup).
Rod Kaplířů ze Sulevic měl k litoměřickým dominikánům vždy úzký vztah. Ve 14. století byl klášter i kostel výrazně goticky přestavován. Za husitských válek zažil klášter dramatické chvíle. Žižkovo vojsko se k městu přiblížilo v květnu 1421 a zaujalo postavení na pravém břehu Pokratického potoka. Žižka na město zaútočil a podle tradice jeho jednotky pronikly právě do areálu dominikánského kláštera, byly však odraženy. Litoměřičtí se již mezitím (29. 5. 1421) dohodli s Pražany, přistoupili ke čtyřem pražským artikulům a Žižka od města odtáhl. Dominikánský klášter v Litoměřicich dále existoval, byť asi se značnými obtížemi, i v utrakvistickém období. Objekty kláštera i kostel byly poškozeny na počátku 16. století - v roce 1511 zemětřesením, roku 1519 požárem od blesku. V roce 1583 se zřítila střecha a polovina klenby kostela, který pak zůstal na dlouhá léta ruinou. Willenbergova rytina z roku 1602 ukazuje pravděpodobnou podobu kostela v pozdním středověku a raném novověku - jednalo se o trojlodní halový objekt.
V letech 1674 - 1686 byl kostel zásadně přestavěn stavitelem Antonio Portou dle plánů G. D. Orsiho. Jednalo se o razantní přestavbu, spíše se dá hovořit o novostavbě s využitím starších konstrukcí. Stavba na křížovém, centralizujícím půdorysu měla krátkou loď zaklenutou pouze dvěma klenebními travé. Průčelí kostela vycházelo z italských vzorů. Nejvýznamnějším příznivcem řádu byl v té době Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic, slavný obránce Vídně před Turky v roce 1683. V době josefínského rušení klášterů dominikány zachránila jejich účast na duchovní správě ve městě, museli se však přestěhovat do bývalého minoritského kláštera u sv. Jakuba.
Nevyužívaný kostel byl v roce 1838 prodán soukromníkovi ke zboření. Na jeho místě byla rozšířena budova krajského úřadu (někdejší konventní budova). Kamenivo z tohoto bořeného kostela bylo využito ke stavbě silnice do Pokratic. Z kostela se tak do dnešních dnů zachovala proluka mezi dnešním úřadem práce a státním oblastním archivem. Stále zde stojí kamenný sokl kostelního průčelí, s dosud patrným členěním fasády pomocí pilastrů. Levý krajní pilastr je zachován v celé výšce v rámci zdiva sousedního objektu (dnešní Úřad práce). Vedle něj stojí socha sv. Jana Nepomuckého. V ose zbořeného kostela, tedy v místě někdejšího vstupu, stojí klasicistní kašna. Část mobiliáře byla přestěhována do farního kostela v Kadani.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_dominik%C3%A1n%C5%AF_(Litom%C4%9B%C5%99ice)
http://www.hrady.cz/index.php?OID=6820&PARAM=11&tid=21104&pos=450

http://litomerice-leitmeritz.net/clanky/cist/nazev/17-zmizele-litomerice-i-zmizele-kostely
více  Zavřít popis alba 
113 komentářů
  • srpen 2005 až srpen 2017
  • 442 zobrazení
bsexta
archaický úsměv:)
více  Zavřít popis alba 
  • 1.6.2006
  • 109 zobrazení
matulle
  • 4.8.2008
  • 41 zobrazení
amalkadarkova
  • léto 2009
  • 91 zobrazení
pinl
  • květen 2012
  • 40 zobrazení
hlavinka
  • červen 2012
  • 83 zobrazení
zemakk
  • 27.4.2014
  • 34 zobrazení
bojda-stepan
  • 24.5.2015
  • 42 zobrazení
Reklama