ondra75
Dovolená na kolech - podhůří Krkonoš, Orlické hory, Polabí
více  Zavřít popis alba 
  • léto 2012
  • 27 733 zobrazení
rehaak
Historické fotky z počátků největšího sídliště v Pardubickém kraji.
Kategorie: architekturaměsta
více  Zavřít popis alba 
19 komentářů
  • květen 2002 až květen 2021
  • 3 991 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
smisek85
Mezinárodní turnaj v bikepolu (kolopolu).Pardubice-ZŠ Polabiny I
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2010 až červen 2011
  • 1 280 zobrazení
jeannott
Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) se postupně od devadesátých let minulého století usídlila na jižní Moravě, kde je už celkem běžným druhem, a expandovala i do Čech. Velké kolonie těchto pavouků se soustředí především v Polabí – na Pardubicku, Nymbursku a nejnověji i na Litoměřicku.
A já jsem jí našla i tady v Děčíně - doslova plnou louku :-)
Kategorie: makrozvířata
více  Zavřít popis alba 
154 komentářů
  • léto 2012
  • 1 201 zobrazení
bele
ALB 241 - je ALB č.25 Expedice LZB Rumunsko – Moldávie (30.6.- 14.7.2012) aneb Rumunský fotodeník - Delta emoce

Když jsme přijeli do krajiny Dunajské delty, tak na mne dýchl stejný pocit jako krajina u nás v Polabí – první pocit nezajímavá rovina někde kolem Pardubic. Nepomohla ani mapa zakoupená a doporučovaná v informačním středisku v Tulcee – ta spleť vodní plochy neznalému člověku představu neudělá, ani nemůže, protože si to prostě PŘEDSTAVIT ANI NEUMÍ.

Po překonání pocitu marnosti v boji proti komárům a neskutečnému horku, po překonání nedůvěry ke vtíravému Romeovi i potřebě nějak ten čas strávit když už tu jsme, jsme si zvolili poznání vodních dojmů z Delty. Potřeba vyměnit komáří kemp za projížďku na vodě byla tak silná, že pár jedincům nevadilo, že cestu k deltě prožili v kufru osobních automobilů. Vysoko hodnotím, že tuto úlohu si převzali automaticky mlaďoši, přestože by nás fyzicky snadno *předběhli*. Alespoň je na co vzpomínat, protože to není také každý den ?

Hned když jsme na člunech projížděli začátkem prvního kanálu, tak naše představy z mapy byly hned opraveny. Žádná jednotvárná bažinatá krajina. Skutečnost je totiž zcela jiná. Průplavy v kanálech neustále mění tvář, krajinu delty tvoří zejména mokřady s porosty rákosu a lužní lesy. Kanály jsou chvíli úzké, lemované vrbami a olšemi, závoje lišejníku tvoří záclony jako v hororovém filmu, jindy zase široké, přecházející v rákosiny a velká či malá jezera – limany - s průzračnou vodou, porosty leknínů a s dosud nepoznaným množstvím vodních ptáků.. kterých tu žije přes 300 druhů. Na vlastní oči jsme jich viděli jen několik druhů, a i za to jsme byli vděčni. Díky vhodným klimatickým podmínkám je tu možno nalézt více než třicet různých ekosystémů.

Delta se nachází na půli cesty mezi rovníkem a Severním pólem, takže slouží jako shromaždiště ptáků při jejich cestě na zimoviště a zpět. To, co jsme si přáli vidět – živého pelikána – se nám splnilo. Početným koloniím bílých pelikánů nastanou starosti jen při setkání s fotoaparátem turistů, kteří se snaží přiblížit co nejvíce, aby snímek byl ten správný, Další starosti mají už jen před zimní cestou do Afriky, kdy starší generace učí mláďata létat ve formaci. Když se tisícihlavé hejno vydá na daleký let, místní obyvatelé si oddechnou. Pelikáni je alespoň na nějakou dobu přestanou okrádat o rybí úlovky.

Dunajská delta je oblast podél Dunaje, jehož tok se vlévá do Černého moře a je nejrozsáhlejším, nejbohatším a nejvýznamnějším mokřadních ekosystémem Evropy. Život tu bují doslova na každém centimetru a bez plavidla se tady člověk neobejde. Dokonce i děti cestují člunem nebo na pramici do školy, jak bylo řečeno. Ještě předtím se řeka nedaleko města Tulcea rozděluje do tří ramen – severní Chilia, méně výrazné střední rameno Sulina a jižní Sfăntu Gheorghe (Svatý Jiří). Těmi odvádí Dunaj do moře. Právě mezi těmito rameny došlo k vytvoření stálých naplavenin sloužících k zabydlení starověrci. Oblast je od roku 1990 chráněna organizací UNESCO.

V jednom se ale naše představa přece jen shodovala se skutečností – v deltě bylo liduprázdno! Během plavby v kanálech jsme potkali jen několik lodiček, na otevřené vodní hladině ani jedinou. Divokou přírodu jsme měli na dosah ruky, neboť oblast ještě není nijak výrazně zasažena turistickým ruchem. Byli jsme zdánlivě sami na rozloze zhruba 2700 kilometrů čtverečných, ale v našem vědomí jsme byli na deltě absolutně sami...

Na vodě jsme byli až do stmívání a chránili si alespoň chvíli prožívané emoce

Další pokračování bude ALB 26 CAMP 7 MAMAIA
více  Zavřít popis alba 
784 komentářů
  • červenec 2012 až únor 2013
  • 1 035 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
trempoviny
Dvanáct let jsem neseděl na kole. Tak jsem si řekl, že to napravím a podívám se do nějaké rovinaté krajiny. Zvítězilo pochopitelně Polabí a vůbec toho nelituji. Údolí a nížina Labe od Porty Bohemica po Týnec nad Labem obsahuje mnoho romantických míst, především v létě koupání v mnoha jezerech, která vznikla po těžbě říčního písku. Vůbec nelituji toho, že jsem se netrmácel do nějakého Chorvatska či jinam, kde je slaná voda, meduzy a fuj pomyslet na daší... Nesnažil jsem se fotit všechno na Labi; mým cílem nebyl zeměpis, ale zdůraznění letních předností této často opomíjené krajiny.
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • červenec 2012
  • 949 zobrazení
igor-74
v mělnickém polabí je několik krásných luk, kde ještě není tak hrozné sucho a kde najdeme řadu velmi vzácných rostlin. v PR slatinná louka u liblic zrovna kvete prstnatec májový, prstnatec pleťový i jejich kříženec prstnatec aschersonův, dále tu najdeme vstavač vojenský, bradáček vejčitý i velmi vzácný vstavač bahenní. v NPP polabská černava je početná populace prstnatce pleťového. v PP radouň stále kvete vstavač vojenský. své putování jsem zakončil v PP stráně u drahobuzi, kde téměř odkvetl vstavač osmahlý, ale stále tam najdeme kvetoucí tořič hmyzonosný a okrotici bílou...
více  Zavřít popis alba 
253 komentářů
  • 20.5.2018
  • 909 zobrazení
evaneo
Labská cyklostezka
Děčín - Hřensko - Schöna - Krippen - Bad Schandau
Ráno v 9.30.hod.jedeme z České Lípy přímo do Děčína hl.nádraží/v pěti lidech skupinová jízdenka bez ohledu na věk a pohlaví:-) 280kc.+ ve vlaku za kola 250kc.:-)/.Podél nábřeží sjíždíme pod Tyršův most
/ http://foto.mapy.cz/94154-Decin-Tyrsuv-most / a napojujeme se na cyklostezku.
Po pěkné cyklostezce jedeme směrem na Dolní Žleb. Tady je restauračka,,DOLNÍ GRUND"/Hospoda,kde nic nemají:-)/+ PŘEVOZ DOLNÍ ŽLEB../
Dolní Žleb
/ZajímavostiVladimír Páral zasadil do Dolního Žlebu část děje svého románu Mladý muž a bílá velryba./
- nejsevernější obec na levém břehu Labe /.PŘEČTEM SI O OBCI ZAJÍMAVOSTI/ http://www.ukp98.cz/polabi/labe/obce/dc/dzleb.htm /
Můžem převozem přeplout na druhou stranu,ale rozhodnem se,že zůstanem na levé straně a pojedeme až do Bad Schandau./http://turista.sramkova.info/fotogalerie-kct-2012/navstivime-sousedy___/
Kocháme se krásnou krajinou...Českosaské Švýcarsko je negeografický, ale vžitý lidový název pro krajinu na obou březích řeky Labe mezi Děčínem a Pirnou.Vystřídáme České za Saské a dojíždíme k Bad Schandau...na pravém břehu obdivujem podstávkové domky v perfektním stavu.
Nechce se nám utratit pár eu za převoz,proto si trasu protáhnem k prvnímu mostu a přejíždíme s krásným výhledem na lázeňské městečko pod most,kde pokračuje opět cyklostezka/v Německu na nás myslí/a podél Labe/Elbe/ na pravé straně vjíždíme na parkoviště a turistickou odpočívárnu i krmírnu kachniček.
Tadeášek,kterému je pět zvládá bez obtíží.Po svačině vyprosí u maminky suchou housku a jde krmit kachny....hned s ním kamarádí.
Po odpočinku jedeme po náměstí opět na břeh a odjíždíme směrem Čechy.
Po celou dobu u našich sousedů je cyklostezka.....chvááála!Přejedeme do Čech a jen silnice,která je frekventovaná.
Stavíme se na něco dobrého v Hřensku a jedeme na přívoz do Dolního Žlebu...za pár korun poplujem na druhou stranu a po naši cyklostezce jedeme na hl.nádraží Děčín.
Kilometrů je to +-48-50...lehkých,pohodlných a dá se zvládnout v každé věkové skupině i na všelijakém povozu...jen kol.brusle nejedou po štěrku.
Příjemný pohodový výlet,který ráda protáhnu třeba,až na pevnost Königstein,který je po cyklostezce z Bad Schandau vzdálen pouhých pět km./http://turista.sramkova.info/fotogalerie-kct-2011/15_10_pevnost-k__nigstein/
Ještě můžete nakouknout k sousedům tady....http://turista.sramkova.info/fotogalerie-kct-2011/9_4_saske-svycarsko
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 8.8.2012
  • 891 zobrazení
mogulrock
V sobotu jsme hráli v Krouně. První letošní akce byla pravá zimní. Z holého polabí jsme dorazili na zasněžené hlinecko, bylo velmi větrno, a i teplota v sále odpovídala únoru, i když teplofuky jely na pné pecky. Návštěva byla taková jako v plesové sezóně. A plesů bylo podle pořadatelů dost. Soubor hrál trochu nachlazeně. Kytarista Míla se vytasil s fungl novou chřipkou, kvůli které skoro celou zábavu proseděl na barové židli, a já mám nudli tak půl týdne. Po zkoušecím lednu jsme vypustili první ochutnávku. Fungl novou věc Pět prstů a na obměnu repertoáru All right, Démon chlast a Holky jak lusk, a další jsou rozpracované. Publikum bylo ucourané a zpočátku plaché, ale když zjistilo, že tepleji již nebude, obsadilo taneční parket, jenž vydržel v tempu až do finále. Po dlouhé době jsme se setkali s výtržnickou vložkou. Aktéři byli tak nevydovádění, že své číslo opakovali několikrát, a po skončení zábavy i v kořalně a zejména na schodech. Pěknou první letošní tancovačku jsme zakončili pět minut po druhé.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.1.2003
  • 850 zobrazení
igor-74
rudohlávek bahenní u nás nikdy nebyl běžným zástupcem čeledi. je velmi citlivý na změnu vodních poměrů a na používání minerálních hnojiv. v současné době je jednou z našich nejvzácnějších orchidejí. v české republice roste vzácně v mělnickém polabí a ještě vzácněji na jihovýchodní moravě...
více  Zavřít popis alba 
297 komentářů
  • 3.6.2020
  • 898 zobrazení
trempoviny
Když mě kamarád Omar-Houbař a kamarádka Pája pozvali na jejich svatbu, byl jsem velmi potěšen. Svatební oslavou v legendární Sedlecké trempovně u Mšena jsem pak byl nadšen. Nestála se fronta na párky někde na vlhké trávě nějaké "svatby století", ale Švédové by se divili, jak se pod mnoha a mnoha chuťovkami dokáže prohýbat jejich stůl. Kamarádky a kamarádi z Roverských patriotů se postarali o dokonalou zábavu, zejména provozováním jejich cirkusu. Smíchy jsem se málem zalknul. Celá akce trvala od pátku do neděle, bohužel jsem v sobotu kamarády opustil, abych stačil podniknout větší vandr do Polabí, protože pak zase musím na Údolí Děsu.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 21.7.2012
  • 830 zobrazení
hajenas
Grádo je staré labské rameno, oddělené od hlavního toku ve 30.letech minulého století v při regulaci Labe. Ve 20. a 30. letech minulého století byly v místech dnešních chatových osad "říční lázně Čelákovické Grádo", známé písčitými plážemi. Od 30. let 20. století zde začaly vyrůstat malé chatky, mezi chatami vznikaly křivolaké uličky a prostranství pro společně trávené chvíle volna, hlavně se zde hrál volejbal a nohejbal. Postupem času se chatky a zahrádky upravovaly a vylepšovaly, společná prostranství a pláže zarůstají.
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
60 komentářů
  • jaro 2012
  • 924 zobrazení
igor-74
tořič hmyzonosný je 15 - 50 cm vysoká bylina z čeledi vstavačovitých. roste v řídkých borových lesích, lesních lemech, v křovinatých stráních a na pastvinách. centrum jeho výskytu je v okolí úštěka, dále je znám z českého středohoří, polabí, okolí kladna a z pošumaví. na moravě údajně neroste. zajímavostí jsou jeho "šálivé" květy, na které láká samečky jednoho druhu kutilek...
Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
199 komentářů
  • 17.5.2020
  • 884 zobrazení
tras
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
29 komentářů
  • květen 2011 až květen 2012
  • 739 zobrazení
pdonald
Přírodní rezervace Týnecké mokřiny se nachází v katastru města Týnec nad Labem, směrem na Labské Chrčice. Zaujímá plochu 77,99 ha. Slouží k ochraně společenstev mokřadů a inundačních (zátopových) luk s četnými tůněmi, rákosinami a druhově bohatými loukami.
Oblast Týneckých mokřin je evropsky významná lokalita, zařazená do systému NATURA 2000 a také nejvýznamnější lokalita výskytu kuňky obecné (bombina bombina) v Polabí.

#přírodnírezervace#Týneckémokřiny#ptáci#žáby#nutrie#příroda#zvířata#cestování)
více  Zavřít popis alba 
233 komentářů
  • červenec 2010 až červen 2021
  • 728 zobrazení
rehaak
Na největším pardubském sídlišti Polabiny byla oživena lidová tradice a letos se zde podruhé prošel masopustní průvod.
Kategorie: kulturalidéoslavy
více  Zavřít popis alba 
  • 12.2.2015
  • 698 zobrazení
jdlavicka
Návštěva dvou pěkných středočeských měst v Polabí... Video lodě v plavební komoře i zde: http://youtu.be/gdb71JqliXY
více  Zavřít popis alba 
58 komentářů
  • červenec 2012
  • 690 zobrazení
lestes
Exkurze od přednášky terstrické ekosystémy z úkáčka, na niž jsem se vparazitoval. Je zobrazen přechod Libického luhu (nikoliv přímý, ale spíše náhodnými směry, přičemž jsme se snažili najít louku, a každý myslel jinou), taky jsou tu pozorované organismy, tedy náležející především do Opistokonta: Metazoa nebo Planeae: Embryophyta.
A taky závěrečná cesta k soutoku dvou řek, které se řadí k nejvýznamějším v Polabí (Cidlina a Labe), kam jsme se vydali my nejvytrvalejší (Alča, Maruška a já)
více  Zavřít popis alba 
  • 24.4.2009
  • 692 zobrazení
hlinecan
Historické fotky ze zaniklé cukrovarnické dráhy v Dymokurech na Nymbursku.

https://dymokurka.webgarden.cz/

Po objevu berlínského lékárníka Marggrafa z roku 1747, že bílá řepa obsahuje cukr, nastal velký rozmach v pěstování cukrovky. Ta pro velký výnos úplně zatlačila pěstování lnu. Český cukr se stal důležitým vývozním artiklem a platidlem . Pro usnadnění dopravy řepy do cukrovaru vznikaly tzv. drážky (Cukrovarské úzkorozchodky které doplňovaly síť normálních drah ) Po nich se řepa dopravovala do cukrovaru i ze značně vzdálených míst. Jednou z nejrozsáhlejších řepných drah byla Dymokurská dráha. Jako jediná v kraji měla svůj jízdní řád . zdroj: www.zahornice.net

Polabí, to byl do 50.let 20.století rozsáhlý systém polních řepných úzkokolejek pro dopravu cukrové řepy z blátivých polí až do tepla cukrovaru. Tyto drážky měly rozchody od 600mm do 760mm. Dymokurka nebyla jediná, byla také tzv. Vlkava, Křinec, Kopidlno ( vůz z této dráhy dnes opět jezdí), Kolín ( tato drážka v roce 2007 opět oživla a Libněves (dnes Dobšice nad Cidlinou na trati ČD 020) Dymokurka měla 2 větve tratí, 1. z cukrovaru vedla přes Hajc, Záhornice do Sekeřic + odbočka na Malou Stranu a odbočka na Písky. Tato trať křížila hned za přejezdem v Dymokurech trať ČSD. 2. větev vedla z cukrovaru přímo do lesa za nádražím ČSD Dymokury a oblokem obešla obec Dymokury a vedla do Velenic.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • listopad 2009 až březen 2021
  • 713 zobrazení
slavek-m
Stejný den jako za hnědáskem jsme pak s kamarádem navšívili i tuto nejmenovanou malou lokalitu, která je domovem nenápadné, krásné ale vymírající orchideje. Jde o vstavač bahenní vyskytující se na několika posledních místech ve středním polabí a na jednom na Moravě - alespoň takové jsem našel údaje. 7 míst v čechách a 1 na moravě - novější (?) údaje říkaji, že lokalit je zhruba polovička. Jak tomu doopravdy je nemám tušení. Jedno je jisté - jeho ústup z naší krajiny stále pokrauje a není divu. Miluje podmáčené louky, což se mu stalo osudným, když je člověk začal vysoušet, rozorávat a přeměňovat na jemu prospěšná pole. Zde prezentovaná lokalitka není nijak maloploššně a velkoplošně chráněna, nemá jméno a její přesná poloha není příliš známá. A tak to i nechám. Vstavač bahenní roste v okolí několika desítek kilometrů i na jiných a velice známých lokalítách, tak nechejme tuto nedotčenou. Jak taková známost lokalit dopadá si můžete přeíst např. zde http://www.photonature.cz/clanky/priroda/165-slatinna-louka-u-liblic-devastace-prirody.html Svým způsobem se neznámost/neprofláklost stará i nepříliš dobrý přístup. Lokalita je chráněná lesem, jehož podrost ostružiní a hlohu je na okraji pro lidskou nohu po většinu své délky neprostupný. Z další strany je chráněn rákosím a vodní plochou a přístupný je dobře jen přes rozsáhlá pole. Navíc je to malé místečko a velice nenápadné. Co se týče orchideje tak jde o růžový druh vstavače s velkými řídce rostlými květy (dříve uváděn jako vstavač řídkokvětý bahení - Orchis laxiflora subsp. palustris). Na lokalitě jsem napočítal 24 kvetoucích jedinců.
více  Zavřít popis alba 
98 komentářů
  • 13.6.2014
  • 690 zobrazení
kracmerka
srpen 2010
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2010
  • 613 zobrazení
igor-74
prstnatec pleťový je nádhernou orchidejí podmáčených luk s vápenatým podložím. u nás roste hojněji na jižní moravě a v čechách ho najdeme zejména v mělnickém polabí a na českolipsku. je to celkem statná orchidej (30 - 60 cm) s květy v barvě nachové, pleťově růžové a vzácněji skoro bílé. patří mezi silně ohrořené druhy naší květeny...
více  Zavřít popis alba 
104 komentářů
  • 2.6.2019
  • 593 zobrazení
jopu
Už téměř rozpadlý zámeček a pustá bažantnice v Polabí. Kde jsou stále patrné stopy po povodních 2013.
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 19.3.2014
  • 613 zobrazení
Reklama