mario1954
Cyklotúra, trasa: Jeseník-Domašov-Borový potok-Kamzičí skála 985 m-Lysý vrch,rozcestí 1001 m-Zajatecký tábor a Lesní hřbitov Borek-Bělá p. Pradědem-Jeseník.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.5.2021
  • 61 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
dhaula
Po 77 letech v Liptále na pasekách Bařiny odhalili pamětní tabuli jako připomínku na sestřelený americký bombardér B17, která zde dopadl . Všech 10 členů posádky se zachránilo a štatně přežilo válku v zajateckém táboře. Znal jsem několik pamětníků této události a je podrobně popsána i Pamětní knize Obce Seninka.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.8.2021
  • 168 zobrazení
coloraaa
Pozůstatky cínového dolu a nedalekého zajateckého tábora z 2. světové války. Sem jsem se moc těšil. Deset dní vandru byla docela fuška. Počasí jsme ale trefili suprové. Všude plno hub a to jsme je nehledali. Jen co jsme našli kudy jsme procházeli. Každý den jsme je měli k večeři. Fuj, zase rok je nemusím. (:-))
I na Facebooku.
https://www.facebook.com/groups/T.O.Rosomak/
více  Zavřít popis alba 
  • 4.9.2021
  • 198 zobrazení
jirka-suchomel
Památník připomíná pět obětí zajateckého tábora Sauersack.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.12.2020
  • 81 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
jirka-suchomel
Pozůstatky zajateckého tábora z období 2. světové války. Tábor byl rozdělen na dvě části. V jedné části byli sovětští zajatci a v té druhé Francouzi, Italové, Řekové a další.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.12.2020
  • 97 zobrazení
fjw
Naše malá vyprava se vydala v sobotu 24. dubna 2021 do okolí Jindřichovic na Kraslicku. Předmětem našeho zájmu byl Lesní hřbitov bývalého zajateckého tábora za 1. světové války a zatopený čedičový lom Kernberg. K oběma místům jsme se vydali od železničního nádraží v Rotavě, kam jsme se zase vrátili zpět.
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • jaro
  • 212 zobrazení
mira18
Pozůstatky zajateckého tábora z období 2. světové války. Zpočátku zbudované ubikace sloužily jako kanceláře a ubytovny pro pracující dělníky, postupem času začaly být zaplňovány válečnými zajatci. A to odděleně ve dvou částech - zvlášť pro francouzské, italské a řecké, a zvlášť pro ruské zajatce. Podle literatury bylo v táboře v r. 1941 nuceně nasazeno přes 300 zajatců.
#zajatecký#tábor#Rolava#urbex
více  Zavřít popis alba 
  • 2.5.2020
  • 159 zobrazení
jampadampa
17.01.2021: Okruh od Seiferta přes Chaloupky, Přebuz, Rolavu, německý zajatecký tábor, Jelení, Jelení vrch a znovu Chaloupky zpět do Hamrů
více  Zavřít popis alba 
  • letos v lednu
  • 54 zobrazení
czuczino
  • 17.1.2020
  • 224 zobrazení
unioncheb
Sauersack - bývalý cínový důl a zajatecký tábor, Dřevouhelná pec Šindelová, zámek Favorit
více  Zavřít popis alba 
  • 7.11.2020
  • 65 zobrazení
spkf
Za války zde váleční zajatci těžili cínovou rudu pro Říši.
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
  • 26.5.2020
  • 38 zobrazení
kaskaderka
výšlap na další z vrcholů výzvy "32 vrcholů Jeseníky ". Třeba se povede a provedu Vás krajinou Jeseníků jiným pohledem a dám i tip na návštěvu zdejších hor.
Tentokrát z Domašova přes Lysý vrch, přístřešek a pramen Zaječího potoka na vyhlídku Kamzičí skály (pro šedivé počasí nic vidět) a zpět do Bělé cestou kolem pramene Grizzly a míst ponuré historie zajateckého tábora Borek

Fotky amatéra - mix mobil a fotoaparát
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • zima 2020/2021
  • 127 zobrazení
citronelek
  • 2.10.2016
  • 64 zobrazení
blaziii
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 25.9.2016
  • 57 zobrazení
wendy3
Hrad z jezera (de Lacu), nebo také Eisenberg shlížel ze svahu Krušných hor již od 14. století. Hrad postupně vlastnil Bušek z Eisenberka, Petr z Perče nebo Albrecht Starší z Kolowrat. Po Albrechtovi přešlo Jezeří na rytíře Jana Smolíka ze Slavic. Poslední z rodu Smolíků Zikmund odkázal hrad roku 1513 svému švagrovi Mikuláši Hochhauserovi z Hochhausu. Za něj byl hrad roku 1549 přestavěn na renesanční zámek. Hochhauserovi z Hochhausu na Albrechticích. Hochhauserové byli za účast na stavovském povstání v roce 1618 potrestáni konfiskací majetku, který připadl císaři Ferdinandu II. Císař daroval Jezeří společně s řadou dalších konfiskovaných panství roku 1622 knížeti Karlu z Lichtenštejna. Nový majitel jej o rok později prodal Villémovi mladšímu Popelovi z Lobkowicz. V roce 1646 zámek vyhořel a Ferdinand Vilém z Lobkowicz jej začal v roce 1696 upravovat, čímž získal dnešní barokní podobu. Pro Lobkowicze se Jezeří stalo jedním z nejvýznamnějších reprezentativních sídel.
Největší rozkvět nastal na přelomu 18. a 19. století, kdy zde vzniklo divadlo nebo myslivecká kapela. Koncerty navštěvoval i J. W. Goethe. Svoji soukromou premiéru zde měla i Beethovenova symfonie č.3 Eroica. Na vyvýšené terase vznikla květinová zahrada a kolem se rozkládal rozlehlý anglický park. Lobkowiczové ze zámku udělali své hlavní sídlo a přestěhovali se sem z Roudnice. Šlo o panství s nejrozsáhlejšími pozemky v Čechách, jejich rozloha byla 500 hektarů. Kolem zámku se rozkládaly parky s fontánami, vodotrysky a jezírky. Současné pozemky kolem zámku mají pouze 50 hektarů. Na zámku měl také zřízen stálý pokoj Jan Masaryk, který byl spolupracovníkem a přítelem diplomata Maxmiliána Ervína Lobkowicze.
Během války zde Němci zřídili zajatecký tábor pro důstojníky a celý zámek natřeli zelenou maskovací barvou. Mezi zajatci byl také bratr francouzského prezidenta de Gaulla.
Po roce 1948 byl zámek znárodněn a byl dán rozhodnutím vlády k dispozici ministerstvu národní obrany, posádkové správě Chomutov. Československá lidová armáda se snažila přizpůsobit prostory zámku svým potřebám. Interiéry byly znehodnoceny, řada místností v zámku účelově upravena, zdi byly zabíleny a obloženy kachlíky. Celý mobiliář byl rozkraden nebo zničen. V roce 1958 byl zámek předán Státní památkové správ, v tu dobu nebyla na Jezeří zajištěna žádná ostraha a zámek byl ponechán na pospas vandalům až do roku 1960. V letech 1961 až 1972 byl zámek ve správě Okresního národního výboru v Mostě a byl vypracován první projekt rekonstrukce objektu, rekonstrukce ale vedly pouze k další devastaci objektu. Zámek se stal zásobárnou materiálu pro jiné objekty. Správa zámku měla zákaz provádět i běžnou údržbu a zanedbaný stav zámku se zdůvodňoval neujasněnou situací v těžební činnosti Severočeských hnědouhelných dolů.
V 80.letech 20.století došlo k přehodnocení energetické koncepce a velkolom Československé armády zahrnul do své sféry zájmu nejen Dřínovské jezero, zámecký park pod Jezeřím (tzv. arboretum), ale i okolní obce a svahy Krušných hor v bezprostřední blízkosti zámku. Významná kulturní památka byla ještě v polovině 80. let z důvodu prioritní těžby uhlí určena k likvidaci. Příprava demolice naštěstí nebyla realizována tak radikálně, jak tomu bylo u královského města Most. Zámek byl odsouzen k pomalému chátrání.
Geologickým průzkumem bylo zjištěno, že vzhledem ke značně problematickým geologickým podmínkám ostrohu, na kterém zámek stojí, by mohlo dojít k ohromnému sesuvu krušnohorských svahů, který by vedl i k naprostému zániku hnědouhelného velkolomu. Také zámku hrozilo závažné narušení statiky, které by vedlo k jeho celkové destrukci.
Lomu padly roku 1983 za oběť vesnice Albrechtice, Kundratice, Dřínov a další. Smutnou kapitolou bylo spálení 1000 let starého albrechtického dubu 15.8.1993.
Roku 1989 byl zámek vrácen Lobkowiczům, kteří ale na opravu takto zdevastovaného majetku neměli finance a roku 1996 vrátil Martin Lobkowicz zámek českému státu.
Nyní zámek prochází postupnou rekonstrukcí a v budoucnu se plánuje i obnova jezera, které by mělo být plně obnovené asi v roce 2050. Ve zrekonstruovaných prostorech interiéry přibližují život šlechty v 18. století. V současné době se dokončuje divadelní sál, který by měl být zpřístupněn v roce 2022. Ve sklepení je expozice papírových strašidel a v bývalé konírně jsou vystaveny staré vozy.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.8.2021
  • 43 zobrazení
urbexkd
6 komentářů
  • červenec až říjen 2016
  • 503 zobrazení
danytob
Když se poštěstí narazit na tábor bez turistů, dělají člověku společnost jen všudypřítomné žáby. Prostředí tu mají příjemné, v betonových jímkách a skružích se i v horkém počasí drží dostatek vody. Tou je z velké části zatopené i rozsáhlé podzemí celého komplexu.

Zbytky cínového dolu Sauersack se skrývají v bažinatých lesích Krušných hor, severně od Přebuzi. Komplex tu nechala během druhé světové války vybudovat berlínská těžební společnost Zinnbergbau Sudetenland.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2019
  • 284 zobrazení
Reklama