Nedaleko Zlína se nachází rozhledna Maruška. Je to moc pěkná dřevěná rozhledna, z které jsou pěkné výhledy do okolí. Pokud máte rádi rozhledny, tak určitě stojí za návštěvu. Jenom ty schody by nemusely být tak úzké. :-) Je to sem i pěkná procházka se psem. Zaparkovat můžete na bezplatném parkovišti u skiareálu Troják. Po asfaltce sice chodí hodně lidí, jezdí cyklisté, motorky a auta, ale dá se jít i bokem, mimo asfaltovou cestu po loukách, a tam si pejsek může zaběhat i na volno. Doporučujeme návštěvu.

Náš tradiční ranní procházkový okruh se psem

Tak nám konečně do Zlína dorazila pořádná zima. Posledních pár dní nám tu napadlo hafo sněhu a máme tu nádherně. Je tu krásně jako na horách. Procházka se psem, nebo cesta na běžkách po okolí Zlína je v současné době božský zážitek. A tak je potřeba to využít, dokud nám to neroztaje. Což bude bohužel pravděpodobně asi brzy. Tak vzhůru ven, dokud si to můžeme užívat.

Původně jsem chtěla dát titulní fotku jinou,ale ....
Původně jsem chtěla psát o pěkných věcech,ale ......
Začnu jednou větou,kterou si pamatuju z dob graffiti: Svět se řítí do ďáblovy řiti.
Kultura a památky jsou dnes nemoderní a je potřeba je všechny vyhladit ze světa.Moderní člověk je nepotřebuje,má přece hypermarkety,přiblblé počítačové hry,chlastačky s hlasitou muzikou,grilovačky,kdy zasmrdí celé okolí jako by se pálily mrtvoly na petroleji,či loví kešky a jde přes ty pomyslné mrtvoly.A že vím,o čem píšu -ať si každý myslí co chce,je mi to jedno.
...........................................................................
Pohled na křížovou cestu u Kvasic byl jedna velká tragédie.I když se hlásím k jedné pohanské odnoži,mám kulturu ráda a je jedno jaká to kultura je.Z každé se dá vzít něco.
A při pohledu na detaily právě na křížových cestách si každý kulturně vzdělaný člověk musí říct: to dalo ale práce,ten,kdo to vytvořil nad tím musel strávit spousty hodin...... Tady si ovšem musel klást otázku : kam až tohle může zajít ?To necháme všechno zetlít,rozkrást pro pár korun do sběren,nebo jen tak pro zábavu zničit ????
A na to navážu -opět se musím otřít o ty .... geocachery -bylo to na Mohylníku.
Jedni slušní,pohodoví,druzí se tam ovšem chovali hůř,jak divoká prasata.Lituju,že nejsem myslivec,nebo myslivecká stráž,nebo tak něco,protože bych jim dala pálku nejvyšší.
To,jak "chodili" dá-li se to tak nazvat po mohylách bylo akorát tak na ránu klackem do hlavy.
Jakoby nestačilo,že plno míst,které měly být utajeny různým ničíkům už odtajnili,někteří ony místa zničily -jako nejmenovanou studánku,kterou už místní radši ani neobnovují a každého příchozího vyhlíží s klackem v jedné a psem v druhé ruce.
Jistě,nejsou všichni taková hovada,to koneckonců znám i z výstav,ale když takovéhle blby potkáte,zrovna hezké jméno té zábavě nedělají.A akorát vás pěkně nas.....
-------------------------------------------------
Ale radši už o něčem jiném.Žlutavský kamenolom se zase o cosi rozrostl,cestou kolem náhrobku pana Mrazíka jsem zavzpomínala,jaké to tam bylo před ...zhruba třiceti lety,kdy jsme tam chodili na procházky /sice jsem rodilá krušnohorka,ale ve třech letech jsme se přestěhovali do Chříbků a jsou mi jaksi nejbližší..../pak jsme projeli Tabarky a hledali silnici k Budačině.No to byl tankodrom .... a máminá Arabská Bouře skákala jak na velké pardubické a k tomu se nám podezřele ufouklo přední kolo.....
U Budačiny jsem Bouři zamkla u kmenů s prosbou,ať jí nikdo nepoškodí,či nezcizí.
A šla jsem řádit na skály /odtud mé jméno Skalča/.Mít tak lano.....ale naštěstí nemám.Aspoň do jeskyně jsem si vylezla.Do knihy se bohužel zapsat nedalo -usídlily se u ní vosy.....
Sestup byl taky jedna báseň -blbec pitomý jsem lezla jako vždy a poslední kámen vždycky napůl sjedu a doskočím -a jako vždy na pravou nohu..../tu štychovanou -pak to taky tak vypadalo/.
Poté jsme zaparkovali nad Březovou a zjistili,že na skály popadalo pár vývratů.
Když už,tak už ještě odbočka k Zuzaně.Sklenička zmizela,zato tam nějaký dobroděj nechal bytelný keranický hrneček.Snad ho nějaká chuja nerozbije.
Pak následoval Mohylník -viz výše.Od minula tam bylo trocha poklizeno /větve a chamradí/a já zašla k mé neoblíbenější "královo" mohyle.Je z těch odkrytých nejzvláštnější.Je na ní zajímavá energie -taková zvláštní,jakoby patřila tomu nejvýznamnějšímu,nejstaršímu,nejmoudřejšímu.....
Po Mohylách jsme odbočili na bývalé Eldorádo,kde kvetou nejkrásnější květiny v lese -náprstníky -digitalis purpurea.
Tady jsou opravdu nachové,růžové,fialkové,jen jedna byla skoro bílá.
/D.purpurea var.alba roste na Hostýnkách a varieta žlutě kvetoucí je kousek nad Zlínem -a jsou stejně dokonalé a nádherné/
Sice už odkvétaly,ale i tak jsem pár skvostů našla.
U Nové Dědiny jsem si směr krasojízdy rozmyslela a místo na Žlutavy jsme projeli dědinou a nad Novým Dvorem odbočili do polí.A právě tam jsem při focení objevila lesní jahody,o kterých jsme se nedávno v práci bavili,že už asi nebudou.
Velký mě asi tenkrát slyšel a aby mi udělal radost,tak mi je dnes seslal.Díky mu za to,bylo to žrádýlko.....
Na Novém Dvoře mě už léta fascinuje ten "neomítnutý,starý,hnusný" koutek.
No a pak už byl ten kulturní šok v podobě zničené křížové cesty.....
Celé album jsem zakončila přímo tragicky-fotka je ze silnice,kde ožralý idiot srazil dva kluky na kolech.Jeden zemřel,druhý je na tom špatně.
Ten den jsem byla venku a bohužel jsem ten náraz slyšela -i to,jak auto táhlo kolo po silnici.Fakt hnus.....
Proto žijme každý den tak,jako by to měl být den poslední.

Na Skryjská jezírka jsem se šel projít se psem Endym v sobotu.
Na nedělní výpravě na do oklí Valachova jsme chtěli najít pomník hajného Isidora Kolského zabitého pytlákem.
Potom se podívat k bývalým sirným štolám.

Kam na hrad, kam do přírody na hrad a kam na výlet na hrad. Ale také zde najdete kam na hrad za Prahu, z Prahy, kolem Prahy, v okolí Prahy, s dětmi, se psem, atd.

Procházka s našimi miláčky

u vody...

u lesa...