monikash
V rámci festivalu Boskovice 2021 se o nedělním odpoledni konalo kladení kamenů zmizelých, kterou moderovala Dagmar Hamalová. Již nyní bylo položeno několik desítek kamenů v židovském městě. Dnes jich přibylo dalších 23 větší část v dolní části ulice Plačkova před domem boskovických rabínů a u restaurace U Rudyho. Zbytek pak v proluce u Koupadel, kdy ještě za války stály domy. Nyní je tu zatravněná proluka. Jeden finančně podpořil pan Hocek, další paní Jeny Müllerová, paní Švédová a Dvořáčkovi. Slavnostního aktu se za město Boskovice, které i akci finančně podpořilo, zúčastnili starosta města Ing. Jaroslav Dohnálek a místostarostka Mgr. Michaela Žejšková. Dále svou přítomností akci podpořila senátorka a městská radní Ing. Jaromíra Vítková, kteří uctili památku zemřelých židovských obyvatel ghetta odkrytím kamenů a položením růže. Dále uctili památku zmizelých dárci kamenů pan Jan Hocek, paní Müllerová a paní Švédová. Za Zelenou peřinu, která akci rovněž podpořila, uctila památku paní Hana Kvapilová. Za Unijazz pak uctili památku čestný ředitel festivalu Čestmír Huňát a předsedkyně sdružení Dana Makovská. Kladení Kamenů zmizelých se za Státní okresní archív Blansko zúčastnila paní Kovářová. Akci rovněž podpořila společnost SUEZ CZ a.s. Jména zmizelých přečetla paní Alice Hrbková a pan Ladislav Oujeský.
Před samotným aktem paní Janíková přednesla židovskou modlitbu, po ní za římskokatolickou církev promluvili jáhen Martin Klusáček a za Českobratrskou církev evangelickou farář a kazatel Jiří Bureš. Po modlitbách a církevních projevech se uskutečnil samotný akt kladení.
Po uložení kamenů se účastníci přesunuli do synagogy, kde paní Müllerová a paní Dvořáčková vzpomněly na zavražděné nacisty za 2. světové války.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.7.2021
  • 37 zobrazení
fotolezec
Vítězem 52. ročníku Sklenařických deblů v kategorii žen se stala překvapivě, ale naprosto zaslouženě „narychlo“ vzniklá dvojice Aneta Grycová s Vandou Spáčilovou, která přehrála své největší soupeřky výškovou převahou na síti, ale také velmi kvalitní a bojovnou hrou v poli i dobrým servisem. Druhá skončila favorizovaná domácí dvojice Leona a Helena Neumannovy, která sice „oplatila“ Majdě Novákové s Gábinou Železnou loňskou finálovou porážku, avšak na celkové vítězství to nestačilo. Majda s Gábinou skončily na 3. místě a za poslední 3 ročníky tak získaly ve Sklenařicích zlato, stříbro i bronz.
V kategorii veteránů nad 40 let zvítězila opět dvojice Jiří Čermák s Mirkem Železným.
V nedělních mixech též znovu obhájila prvenství Leona Neumannová s Janem Bajerem. Na 2. místě pak skončila, velmi překvapivě, též „narychlo“ vzniklá mladá dvojice Magdaléna Nováková s Jakubem Dvořákem. Majda s Kubou se velmi rychle sehráli, Kuba hodně dobře blokoval, Majda pěkně nahrávala i vybírala míče v poli a oba na svůj věk předváděli zkušenou deblovou hru, za kterou by se nemusel stydět leckterý „ostřílený“ deblista či deblistka. Stydět se nemuseli ani za hru ve finále proti Leoně s Bájou.

Výsledky:
Muži – sobota 17. 7. 2021
1. Lukáš Pudil, Aleš Vitvar (Praha, Vysoké nad Jizerou)
2. Dominik Grus, Jakub Macháček (Beroun, Česká Lípa)
3. Jakub Spáčil, Radomír Gryc (Brno, Olomouc)
4. Tomáš German, Martin Beneš (Česká Lípa)
5. Jan Bajer, Pavel Nejedlý (Česká Lípa, Liberec)
6. Jan Brett, Václav Härting (České Budějovice, Litoměřice)
7. Jan Javůrek, Libor Mašek (Česká Lípa)
8. Pavel Špringl, Jan Suchánek (Liberec, Železný Brod)
Celkem 18 dvojic, sehráno 52 utkání

MČR veteránů nad 40 let – sobota 17. 7. 2021
1. Jiří Čermák, Miroslav Železný (Vysoké nad Jizerou, Praha)
2. Petr Adametz, Jaroslav Nechanický (Vysoké nad Jizerou)
3. Jiří Čermák, Robert Tachovský (Praha)
Celkem 3 dvojice, sehrána 3 utkání

Ženy – sobota 17. 7. 2021
1. Aneta Grycová, Vanda Spáčilová (Olomouc, Brno)
2. Helena Neumannová, Leona Neumannová (Rokytnice nad Jizerou)
3. Magdalena Nováková, Gabriela Železná (Praha)
4. Jana Čermáková, Barbora Härtingová (Vysoké nad Jizerou, Litoměřice)
5. Anna Marie Lauermannová, Monika Černá (Praha)
6. Jiřina Kubalová, Dana Hrůzová (Litoměřice)
7. – 10. Kamila Nechanická, Veronika Havelková (Vysoké nad Jizerou), Klára Nechanická, Teresa Sokol (Vysoké nad Jizerou), Iva Kolářová, Šárka Benschová (Praha), Aneta Kolářová, Kateřina Čutková (Praha)
Celkem 10 dvojic, sehráno 25 utkání

MČR mixy – 18. 7. 2021
1. třída
1. Leona Neumannová, Jan Bajer (Rokytnice nad Jizerou, Česká Lípa)
2. Magdalena Nováková, Jakub Dvořák (Praha)
3. Zuzana Kučerová, Aleš Vitvar (Vysoké nad Jizerou)
4. Aneta Grycová, Radomír Gryc (Olomouc)
5. Barbora Härtingová, Václav Härting (Litoměřice)
6. Dana Hrůzová, Dominik Garreis (Litoměřice, Praha)
7. Marie Suchánková, Jan Suchánek (Železný Brod)
8. Monika Černá, Martin Kozík (Praha)
Celkem 8 dvojic, sehráno 23 utkání
2. třída
1. Klára Nechanická, Petr Adametz (Vysoké nad Jizerou)
2. Jana Čermáková, Jiří Čermák (Vysoké nad Jizerou)
3. Jana Jindřišková, Vojtěch Šrámek (Jablonec nad Jizerou)
4. Kateřina Čermáková, Vojta Novák (Jablonec nad Jizerou)
5. – 8. Petra Čermáková, Michal Šír (Řím, Jablonec nad Jizerou), Eva Jedličková, Tomáš Gebrt (Jablonec nad Jizerou, Rokytnice nad Jizerou), Tereza Mládková, Jan Havlíček (Jablonec nad Jizerou), Martina Haasová, Jaroslav Nechanický (Praha, Vysoké nad Jizerou)

Celkem 13 dvojic, sehráno 30 utkání
více  Zavřít popis alba 
  • 18.7.2021
  • 143 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
tommyangelo
Gymnázium Jihlava, konkrétně jeho velká tělocvična, se stala hostitelem Florbalového turnaje druháků 2007. Celá akce se nesla v předvánočním duchu, to však ani jedné ze zúčastněných tříd neubíralo na bojovnosti a odhodlání. 8 zápasů napínavého florbalu nakonec přineslo tyto celkové výsledky: 1. místo 2.D, 2. místo 2.B, 3. místo 2.C a 4. místo 2.A
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 23.11.2007
  • 115 zobrazení
verastrnadkova
Přibyslav je město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina na řece Sázavě, 23 km severovýchodně od Jihlavy a 12 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu. Má přibližně 4 000 obyvatel a zahrnuje několik částí města – Českou Jablonnou, Dobrou, Dolní Jablonnou, Hřiště, Poříčí, Přibyslav, Ronov nad Sázavou a Utín. Je členem Svazku obcí Přibyslavska.
Název města se odvozuje od údajného zakladatele Přibyslava z Polné. Přibyslavská pahorkatina, v níž město leží, nebyla nejprve příliš osídlena a písemné zmínky o Přibyslavi pochází přibližně z poloviny 13. století. Přibyslav ve 13. století byla po Jihlavě druhým nejdůležitějším nalezištěm stříbra v českých zemích, těžba však byla poměrně brzy ukončena. V roce 1424 obklíčili město husité v čele s Janem Žižkou, který však poblíž nedaleké vsi dnes zvané Žižkovo Pole zemřel. Husité přesto město dobyli a vypálili. V pobělohorské době město spravovala knížata z Ditrichštejnu. Město postihla v té době řada katastrof a několikrát vyhořelo. Dnes je to klidné městečko s tradicí lehkého průmyslu, především potravinářského, textilního a dřevozpracujícího. Důležitým podnikem je Pribina (dnes TPK Přibyslav) vyrábějící mléčné produkty. Od roku 1898 je Přibyslav přístupná po železnici a je zde i veřejné letiště. K zajímavým pamětihodnostem patří barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele s věží, Starý špitál či přibyslavský zámek.

Název
Název „Přibyslav“ se zpravidla odvozuje od historických postav, které žily v době založení sídla či se na jeho založení přímo podílely. Dlouho byl za původce názvu považován údajný zakladatel, moravský velmož Přibyslav z Křižanova (zmiňuje se o něm například Antonín Profous ve svém díle Místní jména v Čechách). Novější prameny odvozují název spíše od osoby Přibyslava z Polné, který je znám svou kolonizační činností. Pojmenování města mělo tyto formy: Priemezlaves (1257), Primizlaus (1265), Primislaus (1272), Przemislabe (1283), Przibislaws (1307), Primizlaus (1314), Przymzlaus (1316), Primislauia (1329), Przibislaw (1405), Przibislauia (1412), Przibislaw (1542), Pržibyslav (1675), Pržibislaw (1720), Pržibislau (1838), Přimislau (Přibyslav) (1880) a současné Přibyslav. Samotné jméno vzniklo přivlastňovací příponou -jb z osobního jména Přibyslav a znamená tak například Přibyslavův dvůr či Přibyslavův hrad a podobně.

Historie
Nejstarší dějiny
Město se rozkládá v centrální části Českomoravské vrchoviny v klimaticky a geograficky poměrně nehostinné krajině, která proto v pravěkých dobách nebyla příliš osídlena. Archeologické nálezy z této doby jsou proto na Přibyslavsku vzácné a vypovídají o neexistenci sídliště trvalého typu. Ještě ve vrcholném středověku byla většina území pokryta hlubokým lesem přerušeným jen několika obchodními stezkami.
První písemné zmínky pochází přibližně z poloviny 13. století. Některé starší spisy sice místo podobného názvu zmiňují, ale zřejmě se jedná spíše o moravskou obec Přibyslavice. V roce 1235 se v listině královny Konstancie objevuje výraz „Pribyzlaun“ a jako svědek je podepsán přibyslavský rychtář, což soudí o dobové existenci obecního uspořádání v Přibyslavi. První písemná zmínka se však např. podle ČSÚ datuje do roku 1257 a vztahuje se k listině Smila z Lichtenburka, v níž daruje desátky ze stříbrných dolů v okolí Přibyslavi třem cisterciáckým klášterům. Tato těžba souvisela s rozvojem hornictví na Jihlavsku. Falešné rukopisy se však snažily v minulosti klást založení města do vzdálenější historie. V roce 1889 byl zveřejněn nález tzv. Paměti přibyslavské, padělaného dokumentu, který založení města sestrou svatého Václava Přibyslavou klade do 10. století. Nepravost rukopisu prokázal již v roce 1908 Gustav Friedrich, dokument byl však podrobován rozsáhlému jazykovému i historickému zkoumání i v mnohem pozdější době.
Přibyslav a přilehlý region se již ve 13. století stala po Jihlavě druhým nejdůležitějším nalezištěm stříbra v českých zemích. Nejprve se však zřejmě jednalo o osadu kolem tehdejšího přibyslavského hradu a sídlo městského typu vzniklo zřejmě až v poslední třetině 13. století. Po smrti Smila z Lichtenburka získal Přibyslav jeho bratr Častolov, poté jeho syn Jindřich z Přibyslavi a na přelomu 13. a 14. století Jindřichův syn Hynek z Přibyslavi. Původně hornické město se však mění s tím, jak byla naleziště postupně vytěžena a horníci odchází na Kutnohorsko. Obyvatelé se přeorientovávají na zemědělství a řemesla. Ke konci 14. století se vlády na panství ujal Čeněk z Ronova, který později proslul loupežnými přepadeními sousedních měst.
15.–19. Století
Na začátku října 1424 přitáhli k městu husité v čele s Janem Žižkou. Utábořil se mezi Šenfeldem (dnešní Žižkovo Pole) a Hřišti a město obléhal. Sám Žižka však u vesnice Šenfeld 11. října téhož roku zemřel. Jeho bojovníci pak město dobyli, hrad vypálili a několik desítek obránců popravili upálením. Přibyslavský hrad pak husité (kteří si po smrti svého vůdce říkali Sirotci) používali jako opevněnou základnu pro výpady na Moravu. Moc nad městem ztratili až s koncem husitských válek po bitvě u Lipan. Hrad byl boji tak poničen, že v následujících desetiletích postupně zanikl. Panství bylo Ronovci přepuštěno jejich příbuznému Hynku Ptáčkovi z Pirkštejna z Polné, slavnému učiteli budoucího krále Jiřího z Poděbrad. Po smrti Hynka i jeho dcery spravoval panství syn Jiříka, Viktorín z Poděbrad. Ten však kvůli dluhům prodal město svému synovci Janu Bočkovi z Kunštátu a Bočkové panství spravovali až do roku 1515, kdy jej na čas převzal Mikuláš mladší Trčka z Lípy. Po bitvě u Moháče (1526) koupil polensko-přibyslavské panství Karel z Valdštejna, následně ho vyženil bohatý Zachariáš z Hradce. Ten si v Přibyslavi nechal postavit zámek. V roce 1597 získali město a jeho okolí Žejdlicové ze Šenfeldu.
Během války mezi císařem a českými stavy obsadila císařská armáda a v pobělohorském období byl před soud postaven i majitel přibyslavského panství, Rudolf Žejdlic ze Šenfeldu. Majetky mu byly zkonfiskovány ve prospěch královské koruny a zemřel ve vězení. Panství bylo pod cenou prodáno kardinálovi Františkovi z Ditrichštejna a docházelo k násilné rekatolizaci poddanstva. V roce 1643 zasáhla do života města třicetiletá válka – město napadli Švédové a vyžádali si výpalné. V roce 1645 přesto v podstatě celé město vyhořelo. Po válce bylo město z velké části zdevastované. Město vlastnil kníže Maxmilián, poté František Josef z Ditrichštejna. Knížata z Ditrichštejnu vládla během valné části 17., 18. a 19. století, poslední Ditrichštejn zemřel až v roce 1864 a rod vymřel po meči.
V průběhu druhé poloviny 18. století postihlo Přibyslav několik pohrom. V roce 1766 zmrzla úroda a obyvatelé si tak na příští rok museli půjčit osivo. Hned následujícího roku (1767) začala hořet střecha domu v Zámecké ulici a za 15 minut od vypuknutí požáru shořelo více než 100 domů. Ve věži nad kostelem se tehdy roztavily tři malé zvony a shořela také nemocnice spolu se školou. Jen kostel požár vyjma střechy přečkal. Většině obyvatel shořel při požáru veškerý majetek a obec si tak musela půjčovat. Majitel panství Karel z Ditrichštejna daroval postiženým stavební materiál na obnovu poničených staveb. Během 70. let 18. století navíc postihl zemi hladomor a v roce 1775 shořelo při požáru dalších 44 domů. O padesát let později, v roce 1821, prošla Přibyslaví epidemie cholery a rok 1836 byl ve znamení vážné nákazy chřipky. Roku 1842 panovalo sucho, které vedlo k dalšímu požáru, jenž město postihl. Po Ditrichštejnech získala panství Klotilda, manželka hraběte Eduarda Clam-Gallase, který zemřel v roce 1899.
Novodobé dějiny
Dvacáté století se neslo nejprve ve znamení relativní prosperity a výstavby. Do města se dostaly první automobily, byla postavena pumpa, stavěly se podnikové budovy. Za první světové války zemřelo v bojích 39 mužů z Přibyslavi. Rok 1924 přinesl velké oslavy 500 let od smrti Jana Žižky, v roce 1927 byla otevřena mateřská škola. V roce 1938 byla ve městě založena kazatelská stanice sázavského sboru Českobratrské církve evangelické, v níž se věřící nyní jednou měsíčně scházejí ke svým bohoslužbám v budově městského úřadu.[13][14] Téhož roku město na měsíc obsadilo 600 německých vojáků a město se následně stalo součástí tzv. protektorátu. Během 2. světové války bylo asi 10 přibyslavských Židů transportováno do koncentračního tábora. V roce 1944 byli 2. října v místní části Hřiště českými četníky zastřeleni divizní generál Vojtěch Boris Luža (čelný představitel Obrany národa) a poručík Josef Koreš. Smutnou událost připomíná pamětní deska. V následné krvavé odvetě vedené Lužovým synem bylo 26. října 1944 na četnické stanici v Přibyslavi partyzány zastřeleno pět četníků. Odbojáři posléze hrozili smrtí všem, kdo by se chtěli zúčastnit jejich pohřbu. Ještě 5. května 1945 se na Přibyslavsku bojovalo a toho dne bylo na město svrženo několik sovětských bomb, jedna z nich zabila člověka.
V roce 1949 proběhlo znárodnění průmyslových podniků, v padesátých letech probíhala násilná kolektivizace. Rok 1968 přinesl další změnu, vojska Varšavské smlouvy se však při svém postupu městu vyhnula. 21. listopadu 1989 začali obyvatelé Přibyslavi projevovat podporu demonstrujícím studentům. V porevolučních letech (od prosince 1989) byli starosty města postupně pan Pavel Jajtner, Mojmír Novotný, sochař Roman Podrázský a po jeho předčasné smrti Jan Štefáček. Po komunálních volbách v r. 2014 zastává funkci starosty Martin Kamarád. Od 1. června 2010 využívá zdravotnická záchranná služba sídlo v Přibyslavi, které vzniklo přestavbou rodinného domu na Bechyňově náměstí.

Přírodní poměry
Geologická stavba, reliéf a půdy
Geologicky leží město Přibyslav převážně na pararulovém podkladu, které je součástí moldanubika. Datuje se do paleozoika až proterozoika. Na východní části města přechází hornina v migmatit či amfibolit stejného stáří. Celý podklad je tedy metamorfovaného původu. Skalnatý svah pod zámkem Přibyslav je názornou ukázkou horninového složení v pásmu tzv. přibyslavské střižné mylonitové zóny. Vidět jsou mylonity a ultramylonity včetně porfyroklastů živců.
Území města je součástí České vysočiny, její Česko-moravské subprovincie, resp. oblasti Českomoravská vrchovina. řadí se do jejího geomorfologického celku Hornosázavská pahorkatina, podcelku Havlíčkobrodská pahorkatina, okrsku Přibyslavská pahorkatina. Nejvyšším vrcholem na území města je Jarošův kopec (554 m n. m.) nacházející se ve východní části města. Dalším pojmenovaným vrcholem je Borovina (524 m n. m.) na jihu města. Naopak nejnižším místem je lokalita u Štukhejského Mlýna, kde řeka Sázava opouští město Přibyslav (245 m n. m.).
Převažujícím půdním typem je mezobazická kambizem, místy oglejená; kolem vodních toků fluvizemě a modální gleje.
Vodstvo a podnebí
Oblast města patří do úmoří Severního moře. Ve směru od východu k severozápadu protéká městem řeka Sázava. Do ní se zde vlévá několik vodních toků. Ve směru toku řeky se do ní na území Přibyslavi nejprve pravostranně vlévá Losenický potok, pak levostranně postupně Olešenský potok a Bystřice a nakonec opět z pravé strany Doberský potok a po něm i Borovský potok. Na řece Sázavě se často vyskytují povodně, proto byl v roce 2014 realizován projekt protipovodňové hráze.
Dle Quittovy stupnice patří Přibyslav do klimatické oblasti označované MT3, tedy mírně teplé. V ní se ve 120 až 140 dnech během roku vyšplhá teplota nad 10 °C. Během ledna se průměrná teplota pohybuje v rozmezí −3 až −4 °C a v dubnu mezi 6 a 7 °C. Naproti tomu průměrná červencová teplota dosahuje 16 či 17 °C. V říjnu se teplota pohybuje nejčastěji od 6 do 7 °C. Během 110 až 120 dnů v průběhu kalendářního roku spadnou v této oblasti dešťové srážky v úhrnu alespoň 1 milimetr na metr čtvereční a po dobu 60 až 100 dnů je země zakryta sněhovou pokrývkou.
Nejvyšší teplota vzduchu bylo naměřena 27. července 1983, kdy dosáhla 36 °C. Naopak nejníže se teplota dostala 10. února 1956, kdy dosahovala −32.2 °C.
Flóra a fauna
V okolí města se ve vyšších polohách nacházejí smrkové a borové lesy či bukové a jedlové lesy. Roste zde kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) či violka lesní (Viola reichenbachiana). V nižších polohách se nacházejí doubravy a dubohabřiny tvořené duby letními (Quercus robur) i zimními (Quercus petraea) a také habrem obecným (Carpinus betulus). V jejich podrostu je možné najít lipnici hajní (Poa nemoralis), kostřavu ovčí (Festuca ovina), konvalinku vonnou (Convallaria majalis), jaterník podléšku (Hepatica nobilis), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) nebo černýš hajní (Melampyrum nemorosum). U vodních toků se rozkládají olšiny, v nichž vyrůstají bledule jarní (Leucojum vernum), ďáblík bahenní (Calla palustris), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), třtina nachová (Calamagrostis phragmitoides), violka bahenní (Viola palustris), bublinatka jižní (Utricularia australis), ale také tolije bahenní (Parnassia palustris) nebo úpolín nejvyšší (Trollius altissimus). Na sušších částech luk se vyskytuje hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), prha arnika (Arnica montana), všivec lesní (Pedicularis sylvatica) či prstnatec májový (Dactylorhiza majalis).
Ze zvířat se tu vyskytuje prase divoké (Sus scrofa), srnec obecný (Capreolus capreolus), jelen evropský (Cervus elaphus), ale také daněk evropský (Dama dama) či muflon (Ovis musimon). Ze šelem to jsou kuna lesní (Martes martes) či liška obecná (Vulpes vulpes). Nalézt tu je možné také myšici lesní (Apodemus flavicollis), norníka rudého (Clethrionomys glareolus), rejsky obecného (Sorex araneus) a malého (Sorex minutus) či plšíka lískového (Muscardinus avellanarius). Na vlhkých loukách našly svůj domov zmije obecná (Vipera berus), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ropucha obecná (Bufo bufo) či kuňka obecná (Bombina bombina) a z ptáků bekasina otavní (Gallinago gallinago), linduška luční (Anthus pratensis), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a ťuhýk šedý (Lanius excubitor). V jedlobukových lesích žijí datel černý (Dryocopus martius), žluna šedá (Picus canus) či holub doupňák (Columba oenas). Naopak v jehličnatých lesích je možné zahlédnout brhlíka lesního (Sitta europaea), červenku obecnou (Erithacus rubecula) nebo drozda zpěvného (Turdus philomelos). Ve vodách se rozmnožují skokan hnědý (Rana temporaria), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a nad nimi poletují ledňáčci říční (Alcedo atthis), konipasové horští (Motacilla cinerea) a skorci vodní (Cinclus cinclus). U vody se výjimečně objeví i vydra říční (Lutra lutra).
Ochrana životního prostředí
Východně od města se rozkládá Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy. Ta vznikla na základě výnosu Ministerstva kultury České socialistické republiky číslo 8908/70-II/2 ze dne 25. května 1970. Jejím účelem je ochrana zdejší pestrosti a členitosti krajiny, do níž je umístěno venkovské osídlení s roubenými chalupami. Mezi nejcennější prvky patří rašeliniště a vlhké rašelinné louky, na nichž se vyskytují vzácné druhy rostlin a živočichů.
Na území města se nacházejí celkem tři lokality výskytu památných stromů. Na hřbitově je od 6. května 2003 chráněna dvojice vzrostlých stromů. Jedním z nich je jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a druhým lípa malolistá (Tilia cordata). Na zahradě přibyslavské školy roste 22 metrů vysoký buk lesní (Fagus sylvatica), jehož obvod kmene dosahuje 360 centimetrů. Strom je od poloviny června 1997 pod památkovou ochranou. Poslední lokalitou je silnice II/351, která je v úseku mezi Dobrou a Žižkovým Polem lemována lipovou alejí. Tvoří ji 272 lip velkolistých (Tilia platyphyllos), dále jedna lípa malolistá (Tilia cordata) a jeden jedinec javoru mléč (Acer platanoides). Stromořadí je chráněno od počátku listopadu roku 2009.

Obyvatelstvo
Struktura
Ve městě k počátku roku 2013 žilo celkem 4 000 obyvatel. Z nich bylo 1 990 mužů a žen bylo přibližně stejně (2010). Průměrný věk obyvatel města činil 40 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy ve městě žilo 3 864 lidí, bylo nejvíce obyvatel (16 %) ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 15 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 11 %. Z celkem 3 227 občanů města starších 15 let mělo 38 % nejvyšší ukončené vzdělání úplné střední bez maturity. Počet vysokoškoláků dosahoval téměř 10 % a bez vzdělání byla naopak 0,5 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 1 886 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 92 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 81 % patřilo mezi zaměstnance, 2 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 50 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl. Úhrnem 122 obyvatel města pracovalo v zemědělství, lesnictví či rybolovu, 944 obyvatel zaměstnával průmysl a stavebnictví a dalších 672 pracovalo ve službách.
Úhrnem 2 820 obyvatel města, tedy téměř tři čtvrtiny, se hlásilo k české národnosti. Devatenáct bylo Slováků, šestnáct Moravanů, devět Vietnamců, dva Němci, dva Ukrajinci a jeden Polák. Celých 966 obyvatel města však svou národnost neuvedlo.
Vývoj počtu obyvatel a domů za celé město a jeho části
Část města (rok přičlenění k městu) 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel Přibyslav 2 433 2 674 2 607 2 627 2 672 2 434 2 288 2 452 2 591 2 680 2 956 3 008 2 979 2 830
Česká Jablonná (1976) 137 144 129 110
Dobrá (1976) 375 339 361 358
Dolní Jablonná (1976) 106 99 101 99
Hřiště (1977) 107 100 93 81
Poříčí (1976) 124 99 91 94
Ronov nad Sázavou (1961) 196 186 138 158 157 133
Utín (1976) 106 81 71 67
celé město 2 433 2 674 2 607 2 627 2 672 2 434 2 288 2 452 2 787 2 866 4 049 4 028 3 982 3 864
Počet domů Přibyslav 276 278 288 293 312 312 360 439 443 477 522 598 621 696
Česká Jablonná (1976) 35 40 41 41
Dobrá (1976) 79 89 96 104
Dolní Jablonná (1976) 30 32 33 37
Hřiště (1977) 32 35 36 32
Poříčí (1976) 34 36 36 39
Ronov nad Sázavou (1961) 20 20 22 25 25 24
Utín (1976) 30 34 34 35
celé město 276 278 288 293 312 312 360 439 463 497 784 889 922 1 008
Náboženský život
Město Přibyslav je součástí stejnojmenné římskokatolické farnosti. Ta je dále součástí Havlíčkobrodského vikariátu královéhradecké diecéze v České provincii. Území zdejší farnosti zahrnuje nejen oblast samotného města a jejich částí, ale také obcí Modlíkov, Nové Dvory, Olešenka a Žižkovo Pole. Hlavním duchovním stánkem farnosti je Kostel Narození svatého Jana Křtitele v Přibyslavi. Krom kostela ještě farnost spravuje kostely a kapličky: Zmrtvýchvstání Páně (Česká Jablonná), Nanebevzetí Panny Marie (Nové Dvory), svaté Rozálie (Olešenka), svaté Kateřiny Alexandrijské (Stříbrné Hory) a svatého Michaela archanděla (Žižkovo Pole). Místním farářem a duchovním správcem farnosti je Mgr. Zdeněk Kubeš.
Při censu prováděném v roce 2011 se 1 293 obyvatel města (33 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 1 039 hlásilo k církvi či náboženské obci. K římskokatolické církvi se přihlásila největší část z nich, konkrétně 933 obyvatel, což odpovídá 24 % ze všech obyvatel města. Dalších 10 osob se hlásil k Církvi československé husitské, stejný počet k Českobratrské církvi evangelické. Tři občané se přihlásili k Pravoslavné církvi v českých zemích a jeden k Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi. Úhrnem 876 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 1 695 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.

Obecní správa a politika
Přibyslav je obec s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Správu vykonává pro obce Dlouhá Ves, Havlíčkova Borová, Modlíkov, Olešenka, Přibyslav, Stříbrné Hory a Žižkovo Pole. Mezi roky 1850 a 1949 byla Přibyslav okresním městem. Následně se stala součástí okresu Žďár nad Sázavou a od roku 1960 Havlíčkův Brod.) .
Místní části
Město je tvořeno osmi místními částmi a stejně pojmenovanými katastrálními územími, a sice Českou Jablonnou (ta se stala součástí města roku 1976), Dobrou (součástí města počínaje rokem 1976), Dolní Jablonnou (dříve Německá Jablonná, součástí Přibyslavi od roku 1976), Hřištěm (částí města se stalo v roce 1977), Poříčím (je součástí Přibyslavi od roku 1976), Přibyslaví, Ronovem nad Sázavou (spadá pod město od roku 1963) a Utínem, jenž je součástí Přibyslavi od roku 1976). Mezi roky 1989 a 1990 patřily k Přibyslavi ještě také Stříbrné Hory ve stejném časovém období také Modlíkov. Město tak tvoří 11 samostatných základních sídelních jednotek, jimiž jsou krom výše jmenovaných částí, ještě Dvorek, Hesov a Keřkov.
Zastupitelstvo a starosta
Přibyslav má patnáctičlenné zastupitelstvo a v jeho čele je starosta města. Tím je od komunálních voleb konaných roku 2010 Jan Štefáček, jehož zástupcem je Martin Kamarád. V těchto volbách kandidovalo do městského zastupitelstva celkem šest uskupení a každé z nich získalo dle výsledků hlasování alespoň jeden mandát. Nejúspěšnější se stala Občanská demokratická strana (ODS), která získala čtyři mandáty. O jednoho zastupitele méně získaly shodně Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) a Nezávislí pro Přibyslav. Po dvou zastupitelích se dostalo z kandidátek Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové (KDU-ČSL) a sdružení nezávislých kandidátů Přibyslav. Poslední místo obsadil zástupce navržený (KSČM).
Během komunálních voleb konaných v roce 1994 preferovalo z pěti uskupení, jež tehdy kandidovala, nejvíce hlasujících ODS, která získala čtyři zastupitele. Další tři místa v městském zastupitelstvu připadly kandidujícím za KDU-ČSL, dále Sdružení nezávislých kandidátů a také společné kandidátce tří uskupení, a sice KSČM, Strany demokratické levice (SDL) a nezávislých kandidátů. Poslední dva mandáty pro sebe získala kandidátka společná čtyř subjektů, a to ČSSD, Liberálně sociální unie (LSU), Strany zelených (SZ) a nezávislých kandidátů. Ve volbách konaných o čtyři roky později se o hlasy voličů ucházelo sedm kandidátek. Tři z nich obsadily v zastupitelstvu po třech kandidátech. Byly to ODS, KDU-ČSL a ČSSD. Další dvě místa pro sebe získali kandidáté KSČM a zbývající čtyři místa si mezi sebe rozdělila tři sdružení nezávislých kandidátů. Za další čtyři roky se voleb zúčastnilo celkem osm kandidátek. Nejvíce hlasů a pět míst v zastupitelstvu obsadila ODS, další tři připadly KDU-ČSL, po dvou kandidátkám ČSSD a KSČM. Tři zbývající si po jednom zastupiteli mezi sebe rozdělila tři sdružení nezávislých kandidátů. Jedním bylo „Sportovci pro Přibyslav“, dalším „Náš domov“ a posledním „Nezávislí“. U voleb do zastupitelstva v roce 2006 upřednostňovali hlasující jednu z pěti kandidátek. Každá z nich však podle konečných výsledků voleb své zástupce do městského zastupitelstva dostala. Nejvíce – čtyři – jich měla ODS, následovaná třemi uskupeními reprezentovanými třemi zástupci, jimiž byly ČSSD, KDU-ČSL a sdružení nezávislých kandidátů „Přibyslav“. Poslední dvě místa obsadili kandidáti nominovaní KSČM.
Seznam starostů
Toto je neúplný seznam starostů města Přibyslav :
• Karel Hesse (1846–1855)
• Augustin Bedřich Čepl (1861–1867)
• Jan Jelínek (1867)
• Vojtěch Skřivan (1868)
• Jindřich Smejkal (1868–1874)
• Adolf Böhm (1874–1877)
• Augustin Bedřich Čepl (1877–1890)
• František Niklfeld (1890–1914)
• Jan Bechyně (1914–)
• Otta Klusáček (1927–)
• Pavel Jajtner (1989 - 1990)
• Mojmír Novotný (1990–1994)
• Roman Podrázský (1994–2001)
• Jan Štefáček (2001–2014)
• Martin Kamarád (2014– )
Znak a vlajka
Vlajka byla městu Přibyslav předána Lubomírem Zaorálkem, tehdejším předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, na základě rozhodnutí číslo 45 ze dne 5. října 2004.
Poměr stran udělené vlajky je 2:3. Její list je tvořen žerďovým pruhem červené barvy o šířce tří sedmin délky listu, a dále dvěma vodorovnými pruhy, a sice modrým a žlutým. V červeném pruhu se nacházejí dva zkřížené bílé vinařské nože se žlutými rukojeťmi. Tyto nože jsou převýšené červenou knížecí korunou. V poli modré barvy se nacházejí tři, nad sebou umístěné šedé ryby mající červené ploutve. Ve žlutém pruhu jsou zkřížené černé ostrve.
Štít je dělený, přičemž v horním červeném poli má stejné symboly jako na znaku. Dolní polovina znaku je modro-zlatě polcena. Vpravo se nad sebou nacházejí tři ryby přirozené barvy a vlevo zkřížené ostrve černé barvy.
Členství ve sdruženích
Město bylo na konci listopadu 2001 zakládajícím členem Svazku obcí Přibyslavska, jež má sídlo právě v Přibyslavi a dbá o rozvoj zdejšího regionu ve vzájemné spolupráci členských obcí a měst. Je též členem místní akční skupiny Havlíčkův kraj sídlící ve Ždírci nad Doubravou.

Hospodářství
Zemědělství a ostatní prvovýroba
Přibyslav se, co se týče zemědělství, v historických dobách orientovala spíše na živočišnou výrobu, neboť na rostlinnou výrobu neměli sedláci dostatek orné půdy. Ještě v roce 1937 se konalo 12 dobytčích trhů ročně, dominoval hovězí dobytek. Přibyslav si musela půdu ve středověkých dobách dokupovat. Ve 20. století došlo v celém okolí v souvislosti s rozvojem škrobárenství k masivnímu pěstování brambor pod hlavičkou firmy Amylon. Tento podnik hospodařil k roku 1937 na 580 hektarech půdy a produkoval také velké množství kravského mléka pro hesovské mlékárny.
Průmysl
Přibyslav byla odjakživa spíše město orientované na lehký průmysl. V devatenáctém století bylo ve městě mnoho tkalců a soukeníků, v Ronově byla papírna (později přestavěná na továrnu na škrob a cukr – předchůdce podniku Amylon). Amylon a.s. funguje dodnes a vyrábí např. pudinky, bramborové prášky, škrobové sirupy a další produkty škrobování brambor. Vlajkovým podnikem Přibyslavi je Pribina s.r.o. (dnes Savencia Fromage & Dairy Czech Republic, a.s.), která vznikla pod názvem „Mlékárenské a pastevní družstvo“ v Hesově v jedné z budov Amylonu v roce 1924. Specializoval se nejprve na tvaroh a sýry (včetně „přibyslavského camembertu“), za války se ve velkém začaly vyrábět i tavené sýry. V roce 1948 byla spuštěna produkce džemů a džusu Pribinka a došlo k přejmenování společnosti na název Pribina. V padesátých letech vznikl Pribináček, vyráběný tehdy v 16 příchutích a oblíbený dodnes. K dalším podnikům patří ACO, kom. spol. systémové prvky (bývalý Agrostroj), který dnes zpracovává polymerický beton, či OSIVA, a.s.; dřevozpracující průmysl reprezentují Dřevovýroba Přibyslav s.r.o. a Lesy Dřevo Obchod s.r.o.; družstvo v Přibyslavi je největším lesnickým družstvem v ČR.
Služby
Občanům města je k dispozici pobočka České pošty, která sídlí na Bechyňově náměstí. Na bezpečnost dohlíží Policie České republiky, která má svoje obvodní oddělení také na Bechyňově náměstí. V domě čp. 255 v Hasičské ulici má svou zbrojnici místní jednotka dobrovolných hasičů. Prodejny potravin mají ve městě obchodní řetězce Pramen a COOP–TIP. Z bank působících v České republice má na Bechyňově náměstí svoji expozituru Česká spořitelna.

Doprava
Silniční doprava
S Havlíčkovým Brodem, okresním městem ležícím západně od Přibyslavi, má město silniční spojení silnicí I/19, která prochází místními částmi Keřkov, Dobrá, Přibyslav a Ronov nad Sázavou a pak dále pokračuje východním směrem do Žďáru nad Sázavou. V Přibyslavi je tato komunikace vedena ulicemi Tyršovou a Husovou. Tuto silnici křižují dvě komunikace druhé třídy. Z jihu na sever (ve směru staničení) je to silnice II/350, která prochází místní částí Dvorek a přivádí do města dopravu z jihozápadního směru od Šlapanova a Štoků, na Bechyňové náměstí překříží krátkou peáží silnici I/19 a pokračuje dále severovýchodním směrem na Herálec či Svratku Na území Přibyslavi prochází silnice v popisovaném směru postupně ulicemi Rašínovou, Žižkovou a za Bechyňovým náměstím ulicí Havlíčkovou. Ze severního směru od Chotěboře a České Bělé přichází v místní části Dobrá na silnici I/19 komunikace II/351. Ta dále pokračuje z jižní části města směrem na Polnou. Motoristům je od roku 2004 k dispozici čerpací stanice pohonných hmot společnosti Pasoil.
Dále územím města prochází několik silnic III. třídy :
• III/01838 Přibyslav – Hřiště
• III/01840 Ronov nad Sázavou – Hřiště
• III/03810 Dlouhá Ves – Utín – Hesov – Přibyslav
• III/03818 Stříbrné Hory – Utín
• III/03820 Keřkov – III/03810
• III/3505 ze silnice II/350 z Dvorku na Uhry
• III/3506 ze silnice II/350 na Dolní Jablonnou
• III/3507 ze silnice II/350 na Modlíkov
• III/35012 Ronov nad Sázavou – Pořežín
• III/3513 ze silnice II/351 na Českou Jablonnou
• III/35211 ze silnice I/19 přes Poříčí na Olešenku
Intenzity
Po silnici první třídy od Havlíčkova Brodu denně (za 24 hodin) na základě výsledků Celostátního sčítání dopravy provedeného během roku 2010 přijíždí a odjíždí celkem 2 479 vozidel ve skladbě 1 906 osobních a dodávkových automobilů, 522 těžkých nákladních a 51 jednostopých vozidel. V úseku mezi křižovatkami se silnicemi II/351 a II/350 na západě města jezdí denně úhrnem 4 137 motorových vozidel ve skladbě 3 218 vozidel osobních a dodávek, 858 těžkých nákladních a 61 jednostopých. Od křižovatky se silnicí II/350 přes Bechyňovo náměstí a dále po Husově ulici kolem přibyslavského zámku až po křižovatku se silnicí II/351 provede za celý den 3 983 automobilů, z nichž je 3 151 osobních nebo dodávkových, 774 těžkých nákladních a 58 jednostopých. Směrem na Žďár nad Sázavou pak pokračuje 2 240 automobilů ve skladbě 1 804 osobních nebo dodávkových vozidel, dalších 422 je těžkých nákladních a zbylých 14 tvoří jednostopá motorová vozidla. Po komunikaci na Českou Bělou, tedy severním směrem po silnici II/351, jezdí dohromady 505 motorových vozidel, z nichž největší část (konkrétně 402) tvoří osobní a dodávková vozidla, dalších 83 těžká nákladní a 20 jednostopá motorová vozidla. Silnice II/350 vedoucí jihozápadním směrem je denně zatížena intenzitou 619 motorových vozidel, která tudy jezdí ve skladbě 484 automobilů osobních nebo dodávkových, 130 těžkých nákladních a 5 jednostopých vozidel. Havlíčkovou ulicí, tedy po silnici II/350 vedoucí k severovýchodu denně projede 448 motorových vozidel, přičemž 309 z nich jsou osobní nebo dodávkové automobily, 127 těžké nákladní a 9 je motocyklů. Po silnici II/351 odbočující na jihu Přibyslavi ze silnice I/19 projede za dvacet čtyři hodin jednoho dne celkově 990 motorových vozidel ve skladbě 788 osobních či dodávkových, 189 těžkých nákladních a 13 jednostopých.
Železniční doprava
Od roku 1898 má Přibyslav železniční spojení. V tu dobu byl zahájen provoz po dnes opuštěné jednokolejné trati Německý Brod – Město Žďár. Ta byla v roce 1953 nahrazena dvoukolejnou, od listopadu 1966 elektrifikovanou tratí Havlíčkův Brod – Brno (jež je v jízdním řádu pro cestující spojována s úseky až do slovenských Kútů). Samotné město obchází trať po jeho jižní straně. Na západní straně města je na trati u osady Hesov zřízena Přibyslav zastávka a v jižní části města pak pětikolejná železniční stanice Přibyslav.
Veřejná doprava
Autobusovou veřejnou dopravu k roku 2014 zajišťuje přímými linkami do Havlíčkova Brodu, Chotěboře, Šlapanova a Polné společnost Arriva Východní Čechy. Přes Polnou až do Jihlavy jezdí svou linku také společnost ICOM transport a spojení se Žďárem nad Sázavou zajišťuje firma ZDAR. Na území města se nachází celkem 21 autobusových zastávek.
Podle jízdního řádu 2013/2014 zastavují v Přibyslavi, a to jak v železniční stanici, tak v zastávce, vlaky jedoucí do Žďáru nad Sázavou nebo Havlíčkova Brodu. Ve stanici navíc staví ještě také vlaky, jejichž cílovým městem je Brno či Praha.
Letecká doprava
Východně od města se v nadmořské výšce 531 metrů nachází veřejné vnitrostátní letiště Přibyslav (kód ICAO: LKPI) s travnatou vzletovou a přistávací dráhou. O letiště pečuje od roku 1945 zdejší Aeroklub odbočka Českého národního aeroklubu. Vznik zdejšího letiště schválila městská rada v roce 1930 a dostavěno bylo v létě roku 1932. Bylo zbudované jako pomocné letiště pro vojenské dvouplošníky na lince Praha–Brno–Bratislava–Záhřeb.

Společnost
Školství
Ve městě se nacházejí dvě mateřské školy. Ty, ač původně vznikly odděleně, tvoří od počátku roku 2003 jednu organizaci, v jejímž čele je k roku 2014 Mgr. Naděžda Štouračová. Vedle objektu v Bezručově ulici, kde sídlí ředitelství školky, využívá mateřská škola prostory v Tyršově ulici. Zde byla školka již od roku 1949, zatímco v Bezručově ulici až od roku 1992. Tři roky po sloučení obou školek (během roku 2006) rozhodl jejich zřizovatel, město Přibyslav, o zrušení pracoviště v Tyršově ulici. Protože však počet malých dětí narůstal, změnili zastupitelé města původní rozhodnutí o uzavření a od října 2012 jsou opět v provozu obě pracoviště.
Po mateřské škole mohou děti pokračovat ve školní docházce v Přibyslavi i nadále, neboť je ve městě na Bechyňově náměstí v provozu devítiletá základní škola. Jejím ředitelem je (k roku 2014) Mgr. Petr Adam.
Hudebně nadané děti mají pro rozvoj svého talentu přímo v Přibyslavi pobočku hudebního oboru Základní umělecké školy J. V. Stamice z Havlíčkova Brodu. Místní odbočka vznikla na počátku února 1984 a až do roku 1989 využívala pro své zkušebny prostory základní školy. Následně se přesunula do objektu čp. 301 v Husově ulici. Zde bylo vyučováno uměleckým oborům do konce roku 2016. Od 1. ledna 2017 získala pobočka ZUŠ v Přibyslavi, díky výrazné podpoře města Přibyslav i zřizovatele, nové prostory pro základní umělecké vzdělávání na Bechyňově náměstí č. p. 35. Vyučuje se zde hře na nástroje dechové i drnkací. Při škole existuje houslový soubor, jenž doprovázel při koncertech například Jaroslava Svěceného, Pavla Šporcla, Gabrielu Demeterovou či Václava Hudečka.
Kultura
Kulturní pořady se ve městě uskutečňují v kulturním domě, jenž je situován v Husově ulici. V budově se nachází sál s kapacitou 333 míst k sezení, ve kterém probíhají jak divadelní představení, tak se zde promítají i filmy. Svá představení zde hraje také amatérské Loutkové divadlo Přibyslav, které vzniklo již roku 1923. Při kinu, které během jara roku 2012 prošlo digitalizací, funguje filmový klub.
Čtenářům je nepřetržitě od roku 1896 k dispozici knihovna. K roku 2011 disponovala celkem 25 900 knihovními jednotkami, které jsou od roku 1998 evidovány v elektronickém katalogu LANius. Od téhož roku je návštěvníkům umožněn přístup na internet.
Zájemci o historii města a jeho okolí mohou navštívit místní Městské muzeum, které sídlí v Kurfürstově domě na Bechyňově náměstí. Ve stejném objektu sídlí též informační středisko nabízející průvodcovské služby a prodávající též upomínkové předměty na návštěvu města. Turisté zde mohou zakoupit také publikace či turistické známky vztahující se k městu.
Základní škola ve spolupráci s Kulturním zařízením města Přibyslavi pořádá od roku 2005 v místní sportovní hale taneční soutěž „Přibyslavský pantoflíček“. Účastní se ho nejen
oddíly ze sousedních měst a obcí, ale také třeba až z Ostravy.
Místní římskokatolická farnost pořádá hudební festival Přibyslavské Nocturno.
Sport
Cyklotrasy vedoucí skrze Přibyslav
16
Hlinsko – Slavonice

19
Lísek – Davle

4122
Přibyslav – Dašice

4335
Dobronín – Přibyslav

Město Přibyslav protínají čtyři značené cyklotrasy, z toho dvě II. třídy a dvě IV. třídy. Cyklotrasa číslo 16 začíná v Hlinsku a pokračuje přes Jihlavu a Telč do Slavonic. Cyklotrasa číslo 19 vychází z Lísku a pokračuje dál směrem na Nové Město na Moravě přes Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod do Zruče. Cyklotrasa IV. třídy číslo 4335 začíná v Dobroníně, protíná Šlapanov a pokračuje dál do Přibyslavi, kde i končí. Poslední čtvrtá trasa číslo 4122 začíná ve městě Přibyslav pokračuje do Krucemburku a dál do Dědové, Vrbatova Kostelece, Chrástu, Hrochova Týnce, Dvakačovic a končí v Dašicích. Z města vede též neočíslovaná značená Cyklostezka Přibyslav–Sázava po staré železniční trati. Tato stezka je dlouhá téměř 9 km a po celé délce kopíruje řeku Sázavu. Stezka je využívána mimo cyklistiku i na inline bruslení či pěší chůzi. V zimním období mívá udržované stopy pro běžecké lyžování.
V roce 2006 byla ve městě otevřena pro pěší návštěvníky Naučná stezka Romana Podrázského. Pojmenována je po akademickém sochaři Romanu Podrázském. Její celková délka je cca 2,5 km a nachází se na ní 12 zastavení. Trasa začíná u vlakového nádraží v Přibyslavi a končí na okraji Jablonského žlabu.

Pamětihodnosti
Na základě vyhlášky Krajského národního výboru Východočeského kraje ze 17. ledna 1990 se stalo historické centrum Přibyslavi městskou památkovou zónou.
Kostel a okolí
K místním pamětihodnostem se řadí Kostel Narození sv. Jana Křtitele, což je barokní kostel, který se v roce 1750 rozhodl majitel panství Karel Maxmilián z Ditrichštejna postavit na místě původního menšího kostela. Základní kámen byl položen 1. dubna téhož roku a slavnostně vysvěcen byl kostel v roce 1753. Při ničivém požáru v roce 1767 byla zničena celá střecha. Nová byla vztyčena ještě v témže roce, ale nové vysvěcení proběhlo až v roce 1853. V blízkosti kostela býval hřbitov, z kterého se dochovaly některé pomníky roztroušené kolem kostela. Po levé straně od vstupu do kostela stojí gotická věž z roku 1497. Svého času věž patřila k původnímu hradnímu opevnění. Během husitských válek byla silně poškozena i s celým obranným opevněním. Věž je viditelnou dominantou města a bývá příležitostně přístupná. Nejstarší dochovanou památkou města Přibyslavi z dob dobývání stříbrné rudy je středověká štola, která i s odbočkami měří 118 metrů. Štola začíná pod farou a pokračuje 80 metrů severním směrem. Neexistuje žádný dokument o účelu této štoly. Předpokládalo se, že je to pozůstatek po těžbě stříbra, ale dnes spíše převládá názor, že štola sloužila jako úniková cesta z města.
Starý špitál
Starý špitál v Přibyslavi nechal v roce 1692 vystavět kníže Ferdinand z Ditrichštejna. Stalo se tak na žádost přibyslavských konšelů, neboť město se po třicetileté válce jen s velkými obtížemi zvládalo starat o chudé, které válka připravila o domov. Město z tohoto důvodu pro stavbu poskytlo pozemek. Na štítě špitálu, který byl v dané době chápán spíše jako chudobinec než jako nemocnice, je proto dodnes zobrazen znak Ditrichštejnů. Svou funkci plnil zhruba 250 let. V nedávné historii sídlo sloužilo jako městské muzeum. Dnes se z bývalého špitálu staly prostory sloužící pro pořádání výstav a koncertů.
Přibyslavský zámek
Přibyslavský zámek nechal kolem roku 1560 vystavět Zachariáš z Hradce na místě starého hospodářského dvora, který náležel k dnes již zaniklému hradu.[p 3][104] Původně vznikl jako lovecký zámeček a letní sídlo ve stylu italské renesance. Jeho obdélníková budova dnes tvoří zadní, jižní trakt čtyřkřídlého zámeckého areálu. Stavitelé nejspíš využili původní sklepení panského dvora, neboť v jihozápadním nároží zůstala dochována gotická křížová klenba na dvou kamenných sloupech. V dveřním ostění místnosti je také zachován erb pánů z Hradce s letopočtem 1565. Pod zámkem byla v roce 1957 umístěna 290 cm vysoká jezdecká socha Jana Žižky.

Osobnosti
• Hynce Ptáček z Pirkštejna († 1444), majitel polensko-přibyslavského panství
• Ferdinand z Ditrichštejna (1636–1698), majitel polensko-přibyslavského panství
• Karel Maxmilián z Ditrichštejna (1702–1784), majitel přibyslavského panství, stavitel kostela
• František Josef z Ditrichštejna (1767–1854), majitel přibyslavského panství
• Augustin Bedřich Čepl (1820–1891), kupec, přibyslavský mecenáš a starosta města
• František Niklfeld (1841–1915), politik, starosta města, poslanec zemského sněmu
• Jan Otto (1841–1916), nakladatel a od roku 1912 čestný občan města
• Josef Reinsberg, (1844–1930), lékař, poslanec, profesor, děkan a rektor
• František Malinský (1850–1926), podnikatel, zakladatel společnosti Amylon, politik
• Jan Bechyně (1866–1960), člen Muzejního spolku, autor dokumentárních fotografií Přibyslavi
• František Půža (1872–1932), lékař a autor děl o dějinách Přibyslavska
• Rudolf Ludmila (1872–1953), kreslíř, malíř a učitel
• Theodor Bohumír Pařík (1881–1961), profesor hudby, hudební skladatel a houslista
• František Němec (1882–1918), sochař
• Františka Kolářová-Vlčková (1883–1956), spisovatelka a profesorka
• Stanislav Bechyně (1887–1973), konstruktér a pedagog
• Vojtěch Luža (1891–1944), armádní generál, odbojář, zabit při přestřelce v Přibyslavi
• Adolf Švec (1893–1942), agronom, starosta sokolské jednoty v Přibyslavi
• Jan Filip (1911–1971), teolog, spisovatel a esperantista
• Jan Bechyně (1920–1973), entomolog
• Miroslav Řepiský (1924–2011), právník a organizátor hasičského hnutí
• Karel Pátek (1927–1967), fyzik a spolutvůrce prvního československého laseru
• Jaromír Málek (* 1943), egyptolog
• Roman Podrázský (1943–2001), akademický sochař a starosta města
• Hana Orgoníková (1946–2014), poslankyně
• Pavel Jajtner (* 1947), starosta města, místopředseda Federálního shromáždění ČSFR, velvyslanec v Rakousku, Maroku a při Svatém stolci
• Jan Štefáček (* 1950), pedagog a někdejší starosta Přibyslavi
• Zdeněk Kubeš (* 1964), teolog a kněz v Přibyslavi

SOCHA DÍVKY
Autorem je sochař Jaroslav Brož.
GPS : 49.5703539N, 15.7432236E

NAUČNÁ STEZKA ROMANA PODRÁZSKÉHO
Naučná stezka vychází od vlakového nádraží, prochází kolem zámku a kostela a míří za město k Jabloneckému žlabu. Dvanáct naučných tabulí je zaměřeno na historii, památky, přírodu a osobnosti spojené s Přibyslaví.
Své jméno má stezka po akademickém sochaři Romanu Podhrázském.
Délka : 2,5 km
GPS : 49.5709867N, 15.7433783E

SOCHA JANA ŽIŽKY Z TROCNOVA
Jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova z roku 1935 od Bohumila Kafky. Ten byl osloven k vytvoření návrhu Žižkova pomníku na Žižkově. K práci přistoupil velice zodpovědně, návrhy konzultoval s historiky. Přibyslavská socha vznikla jako menší zkušební odlitek.
GPS : 49.5732267N, 15.7419642E

BUSTA KARLA HAVLÍČKA BOROVSKÉHO
Autorem busty českého básníka, novináře a politika je sochař Roman Podrazský.
GPS : 49.5737614N, 15.7422808E

KAŠNA
GPS : 49.5747264N, 15.7418450E

HASIČSKÉ MUZEUM
Od roku 2006 je nositelem mezinárodního certifikátu "Hasičské muzeum" CTIF.
CTIF je mezinárodní hasičskou organizací zastřešující hasičské svazy zemí celého světa.
V prostorách renesančního zámku rozšířeného a upraveného v 18. stol. je umístěna stálá výstava Historie požární ochrany. V 15 sálech jsou představeny nejstarší způsoby hašení, rozvoj hasičských spolků od poloviny 19. století, vývoj hasičských stejnokrojů a ukázky historické i současné techniky.
Dále je možno navštívit síň mezinárodní spolupráce zemí CTIF s hasičskými stejnokroji z různých zemí světa nebo regionální výstavu Přibyslavsko (tzv. Žižkova síň; archeologie, repliky husitských zbraní, kroje, předměty denní potřeby).
Více na : www.chh.cz
GPS : 49.5746483N, 15.7411956E

ZÁMEK
Na místě zpustlého hradu byl Zachariášem z Hradce v roce 1560 postaven renesační zámek. V průběhu 18. století byl barokně rozšířen a po požáru roku 1847 získal klasicistní podobu. Celý zámecký komplex se rozkládá kolem dvou nádvoří, z nichž jižní lemují arkády. Západní strana zámku je zdobena sgrafity.
Dnes je zámek, díky své expozici, atraktivní zejména pro obdivovatele požární techniky, a to jak současné tak historické. Kromě toho se místní muzeum věnuje i regionu a památce Jana Žižky.
Více na : www.chh.cz
GPS : 49.5744728N, 15.7408297E

BOŽÍ MUKA
Kamenná muka v duchu renesance pochází ze 17. století.
GPS : 49.5751892N, 15.7410447E

VĚŽ U KOSTELA SVATÉHO JANA KŘTITELE
Výstavba gotické věže s mohutnými zdmi započala roku 1497 a sloužila na obranu města. Z toho důvodu byl vstup do věže umístěný ve výšce 7 m, ke kterému vedlo dřevěné schodiště. V případě ohrožení bylo možné jej lehce odstranit.
Od paty až po kříž na vrcholu báně je věž vysoká 50,3 m.
GPS : 49.5760944N, 15.7378083E

MOROVÝ SLOUP
Sloup zhotovil v roce 1998 místní rodák a sochař Roman Podrázský. Jde o jediný mariánský sloup, který byl na území Česka vysvěcen ve 20. století.
GPS : 49.5762097N, 15.7374361E

POMNÍK OBĚTEM 1. SVĚTOVÉ VÁLKY
GPS : 49.5757161N, 15.7382556E

JABLONECKÁ VODNÍ NÁDRŽ
GPS : 49.5695611N, 15.7244939E

KŘÍŽ
GPS : 49.5757044N, 15.7318906E

SOCHA SVATÉHOVÁCLAVA
Vrcholně barokní socha sv. Václava odhalena v roce 1743.
GPS : 49.5767922N, 15.7380786E

POMNÍK OBĚTEM 1. A 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
Pomník je dílem sochaře Karla Samohrda. Reliéf zachycuje trojici československých legionářů (italského, ruského, francouzského).
GPS : 49.5766694N, 15.7394597E

KAŠNA
GPS : 49.5772944N, 15.7392614E
více  Zavřít popis alba 
  • 9.5.2021
  • 97 zobrazení
extratenis
Tak čtvrtým dnem jsme zakončili tenisovou školu. Oba kluci jsou fotbalisté, věnují se téměř denně fotbalu, jsou nadprůměrně pohybově vybaveni a tenis mají rádi a jednou za rok se zúčastní i několikadenní tenisové školy. Oba jsou soutěživí, každý z nich chce vyhrát nad tím druhým. Samozřejmě jsme se denně věnovali tenisové úderové technice, říkali jsme si jak se jaký úder hraje, vše jsem ukazoval názorně, ale 4 dny v roce je příliš málo na to, aby si vše v hlavě srovnali a natož aby úderovou techniku aplikovali při hře na body. Na fotkách i videu je patrné, že zásadním problémem u obou je základní držení rakety – „Raketu drží tenista ve výchozí pozici před sebou, drží ji levá ruka v krku rakety a z této pozice se raketa dostává pomocí vytočení ramen do pravé nebo levé strany do nápřahové smyčky“.
Pečlivě jsem evidoval všechny výsledky za 4 dny a zde jsou:
Kája – Martin 5:5, 3:6, 7:6, 6:3, 3:6, 6:3
Celkem tedy Kája vyhrál 30 her a Martin vyhrál 29 her
Vítězem se stal Kája. Vítězství je těsné a kluci bojovali o každý míček!
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 23.8.2018
  • 70 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
defenger
První letošní valtické koulování: Sešlo se v hojném počtu 17. kousků členů a příznivců Moravskécykotlupy, jenž akci pořádala. Novinkou byla účast družstva mladežniků, pod vedením Pavla. Jako vždy panovala dobrá nálada ( kterou nepokazila ani netekoucí voda, ani úvodní čekání u zamčených dveří), každá desítka byla odměněna potleskem, jako zpestření byl i souboj malých dětí na vedlejší dráze. Těm jsme záviděli malé zábradlíčko po obou stranách bowlingové dráhy...Vítězem se stal člen brněnské sekce Luboš, za což byl odměněn špekáčkovým věncem. Musím podotknut, že kvůli technické poruše kuželek nemohlo Pájovo družstvo dokončit druhou hru, výsledky jsou tedy neúplné. Text částečně převzat od Aničky a upraven. Sokolící: Pavel + Míša, Marťa, Danek a Radim, Zdeňka (Brno), Jiřka (Brno), Blanka (Brno) a Valerka(Brno). další družstvo pod vedením Andulky (Břeclav): Verči (Valtice), Miloš (Břeclav), Ilona (Brno), Alice + Vraťa (Mikulov), Lidky a Luboše (Brno).
Kategorie: zábava
více  Zavřít popis alba 
  • 23.1.2010
  • 159 zobrazení
hillovka
Milá předvánoční návštěva

Ve čtvrtek 20. listopadu 2017 jsme si hned na začátku vyučování ve třídě rozmístili lavice do kruhu a u čaje jsme si povídali o dětství našich babiček a dědečků. Děti si nejen povídaly, ale i malovaly a psaly svá přáníčka pro naši milou, předem ohlášenou a netrpělivě očekávanou návštěvu z Domova seniorů v Krnově. Kolem desáté hodiny se děti dočkaly, když do třídy za doprovodu paní Andrei Hradilové a Šárky Volné přišlo pět babiček a jeden dědeček. Na besedu s návštěvou seniorů také přišli naši nejmladší spolužáci z první třídy, kteří se společně s páťáky nebojácně seniorů vyptávaly na jejich trávení vánočních svátků, když byli školáci jako oni. Otázky od dětí byly velmi milé a upřímné, které seniory potěšily. Velmi rádi zavzpomínaly na svá dětská léta a dětem na jejich všetečné otázky rádi odpověděli. Vzpomínali na své rodiče, sourozence, své rodiny a kamarády z dětství, dodržování vánočních tradic i dětské hry a sportování. Mezi babičkami byly dokonce i dvě paní učitelky, které si také rády prohlédly sešity páťáků a zavzpomínaly na svá profesní působení ve škole. Milou besedu děti společně se seniory zakončily zpěvem vánočních koled a také vzájemným předáním drobných dárečků.
Povídání se seniory probíhalo ve velmi milé atmosféře, děti se stále vyptávaly a ani na všechny otázky nakonec pro nedostatek času dětem nemohli senioři odpovědět. Všem nám společně strávený čas velmi rychle utekl. Moc děkujeme nejen paní Andrei Hradilové a paní Šárce Volné, ale i všem seniorům, bez kterých bychom tuto společnou besedu v naší třídě nemohli uspořádat.

třídní učitelka 5. A, Mgr. Martina Kopecká
Kategorie: děti
více  Zavřít popis alba 
  • 23.11.2017
  • 42 zobrazení
hipofoto
Dnes jsme přivítali hostující Čáslav. Poprvé jsem si vyzkoušela focení jako "profesi". Musela jsem mít na sobě vestu s nápisem FOTO a snažit se zachytit nějaké dobré záběry. Byla jsem ovšem nervózní a stála jsem jen na jednom místě. Bála jsem se lítat kolek dokola :D . Myslím, že to na poprvé nedopadlo až tak špatně :) Co se týče samotného zápasu v prvním poločase vypadal velmi znuděně a utahaně. V druhém poločase jakoby se fotbalisté probrali a začali hrát vážnou hru. V 73. minutě se o vedení postaral Martin Knakal. Nakonec tento gól vedl i k výhře a připsání 3 bodů pro Mostecký Baník.
Sestava Mostu: Sestava Mostu: Pokorný - Knakal, Lafrance, Běloušek (55. Bohata), Jendruščák – Rusetski (77. Hofmann), Schut, Christof, Frnoch (75. Franěk) - Bednář, Badalyan. Trenér: Aňon.
Sestava Čáslavi: Bárta - Haniak, Ptáček, Růžička, Kunášek – Šturma (54. Macek), Prášil, Špidlen (85. Hejný), Mojdl, Fikejz (83. Hušťava) - Sedláček. Trenér: Abrhám.
Rozhodčí: Ochotnický - Zlámal, Mencl. ŽK: Jendruščák, Rusetski – Sedláček. Diváci: 350.
více  Zavřít popis alba 
  • 23.4.2011
  • 118 zobrazení
lifeguard
Na náš druhý day off jsme se vypravili do hlavního města U.S.A. Výprava se skládala pouze z Honzy, Verči, Martina a mě. Ani jsme nedospali a už v půl sedmé jsme seděli ve vlaku směr Baltimoru.. Výlet byl úžasnej, ale vyčerpávající.. Vrátili jsme se v 23:00 a ještě teď dva dny po výletu jsem unavená:-D Ale stálo to za to..
více  Zavřít popis alba 
  • 23.7.2007
  • 91 zobrazení
imko6
Talentovaný hokejový útočník Marko Daňo v zápase DUKLA Trenčín - MHC Martin, ktorý premiérovo nastúpil za seniorov Dukly Trenčín dňa 20.1.2010 zápase najvyššej slovenskej súťaže na ľade HK Orange v Púchove, sa stal tretím najmladším hráčom histórie extraligy. Svoju premiéru v trenčianskom drese zažil vo veku 16 rokov, 1 mesiac a 21 dní.

23. január 2011, Trenčín
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 23.1.2011
  • 714 zobrazení
vutvbrne-festival
Místo: ZŠ Jihomoravské náměstí Brno

Hned jak jsme vešli do ZŠ Jihomoravské náměstí, seběhlo se spousta žáků a bylo to super, protože jsme s těmito dětmi prošli už docela dlouhou cestu. Tato škola začala svoji cestu s námi před více než rokem, kdy jsme při společné preventivní akci s PČR, nabídli žákům školy možnost společné práce a pomáhání dětem a dospělým s různým postižením. Žáci této školy pravidelně chodí pracovat při akcích pro postižené (naposled to byla lukostřelba a boccia), dále pomáhají a společně s námi připravují akce pro mladší kamarády (60 žáků školy bylo 25.5.2010 na velká akci pro 500 dětí z 3. - 5- tříd téměř 30ti ZŠ města Brna). Dokonce dívky z 9. třídy pozvali a byli s postiženým Jirkou v kině. Další skupina žáků této školy byla na Kociánce a při společném dni s postiženými kamarády jsme sportovali, povídali si i pracovali v terapeutických dílnách.
Toto je přesně cesta, kterou nabízíme. Děti se na tato setkání připravují nejen s námi, ale také ve vyučovacích hodinách ve škole se svými vyučujícími a tak se pomáhání postiženým kamarádům stalo normální součástí jejich dne.
Dnes jsme byli v sestavě Martin a Simča z SS Kociánka Brno a Michael, pořadatel tohoto projektu pod hlavičkou VUT v Brně. Moc nás těší, že je o tento projekt tak velký zájem a hlavně má konkrétní výsledky. Díky vám všem. Michael Svoboda
více  Zavřít popis alba 
  • 23.11.2010
  • 322 zobrazení
ooseneb
Pocházel z rodiny poličského obuvníka a pověžného Ferdinanda Martinů[3], narodil se ve věžní místnosti zdejšího chrámu svatého Jakuba. Na pražské konzervatoři, kterou navštěvoval v letech 1906–10, prošel několika odděleními – studoval hru na housle, klavír a varhany. V letech 1920–23 působil jako houslista v České filharmonii. Nadále ale skladbu studoval soukromě; ovlivněn českou hudební tradicí, impresionismem Claude Debussyho a literární dekadencí. Teprve když měl za sebou první závažné kompozice, stal se v letech 1922–23 žákem Josefa Suka.
Kategorie: města
více  Zavřít popis alba 
77 komentářů
  • 31.10.2017
  • 145 zobrazení
levacka
Třiadvacátý ročník turnaje v malé kopané o putovní pohár města Zruč nad Sázavou POLICE CUP 2016 vyhrálo družstvo Chabeřice Star
Na stříbrný stupínek vystoupal celek FC Horka nad Sázavou, třetí místo obsadilo tým I. FC Pacifik
Zruč nad Sázavou – Na házenkářském hřišti za Spolkovým domem ve Zruči nad Sázavou se uskutečnil turnaj v malé kopané o putovní pohár města Zruče nad Sázavou - POLICE CUP 2016, konal se 23. ročník.
Foto: Josef Tůma, MP
Turnaj se opět uskutečnil za účasti deseti družstev, která byla rozlosována do dvou základních skupin. Do dvou semifinálových skupin postoupila první tři družstva z každé skupiny, do finále pak vítězové semifinálových skupin. Během turnaje bylo celkem odehráno jedenatřicet utkání, z nichž ve dvou případech skončil zápas nerozhodným výsledkem. Jednou musely o konečném pořadí rozhodnout pokutové kopy. Celkem bylo během turnaje nastříleno 140 branek (4,5 branky na utkání), nejvíce branek padlo ve třech utkáních skupiny A: Yeti team – Black Shoes jun. 4:5, dále v zápase Ajax Polipsy – Chabeřice Star 0:8 a Ajax Polipsy – FC Horka nad Sázavou 0:8. Jednotlivá utkání řídila dvojice rozhodčích OFS Benešov u Prahy Vojtěch Šonský a Jaromír Rathan.
Základní skupina A:
Postup ze skupiny A si zajistily týmy FC Horka nad Sázavou, Chabeřice Star a Black Shoes Juniors.
Horka n. S. - Chabeřice Star 1:0 (Turek)
Black Shoes Juniors – Ajax Polipsy 2:0 (Viktora, Havel)
Horka n. s. – Yeti team 5:0 (Trpišovský 3, F. Gramer 2)
Chabeřice Star – Black Shoes jun. 4:3 (Ruš 2, Panna, J. Petrů – Zeman, Jouza, Viktora)
Yeti team - Ajax Polipsy 3:2 (Břicháček, Jíša, Ždych – M. Váňa, Ptáček)
Black Shoes Juniors – Horka n. S. 2:1 (Zeman, Koudela – Trpišovský)
Ajax Polipsy - Chabeřice star 0:8 (Panna 3, Ruš 2, K. Petrů 2, L. Petrů)
Yeti team - Black Shoes Juniors 4:5 (Hašek, Ždych, Veselský, Krejčí – Koudela 3, Zeman, Pohorský)
Ajax Polipsy – Horka n. S. 0:8 (F. Gramer 2, Vladyka ml. 2, Machala, R. Turek, M. Turek, Trpišovský)
Chabeřice star – Yeti team 5:1 (Panna 3, K. Petrů 2 - Ždych)
Tabulka A:
1. FC Horka n. Sáz. 4 3 0 1 15:2 9
2. Chabeřice Star 4 3 0 1 17:5 9
3. Black Shoes Juniors 4 3 0 1 12:9 9
4. Yeti team 4 1 0 3 8:17 3
5. Ajax Polipsy 4 0 0 4 2:21 0
Základní skupina B:
Postup ze skupiny B si zajistilo družstvo 1. FC Pacifik, AFK Kácov a Rangers Zruč nad Sázavou.
1. FC Pacifik – Rangers Zruč n. Sáz. 1:0 (Michal Kotouček)
AFK Kácov – Internacionálové 3:1 (Šourek, Nešpor, Peroutka – P. Jelínek)
1. FC Pacifik – MFC Kelevras 7:0 (J. Pešek 2, Kašpar 2, Michal Kotouček, Martin Kotouček, P. Pešek)
Rangers Zruč n. Sáz. – AFK Kácov 1:2 (Komma – Nešpor 2)
MFC Kelevras - Internacionálové 1:3 (Kutifel – Pechanec 3)
AFK Kácov – 1. FC Pacifik 1:6 (Nešpor – J. Pešek 2, Janda, Kašpar, Martin Kotouček, Michal Kotouček)
Internacionálové – Rangers Zruč n. Sáz. 2:3 (P. Jelínek, Pechanec – Louda, Kotek, Hájek)
MFC Kelevras – AFK Kácov 1:4 (Skalický – Dušek 2, Peroutka, J. Váňa)
Internacionálové - 1. FC Pacifik 0:2 (Martin Kotouček, Cudlín)
Rangers Zruč n. Sáz. – MFC Kelevras 1:1 (Procházka - Pejša)
Tabulka B:
1. 1. FC Pacifik 4 4 0 0 16:1 12
2. AFK Kácov 4 3 0 1 10:9 9
3. Rangers Zruč n. S. 4 1 1 2 5:6 4
4. Internacionálové 4 1 0 3 6:9 3
5. MFC Kelevras 4 0 1 3 3:15 1
Semifinále E:
Hned na úvod této semifinálové skupiny se utkala mužstva Black Shoes Junior a Horka nad Sázavou, úspěšnější byl hostující tým. Horka nad Sázavou vyhrála i nad AFK Kácov.
Black Shoes Junior – Horka n. Sáz. 1:3 (Zeman – Trpišovský 2, Gramer)
AFK Kácov – Black Shoes Junior 1:2 (Dušek – Zeman, Louda)
FC Horka n. Sáz. – AFK Kácov 5:1 (Machala, Gramer, R. Turek, Horčička, Trpišovský - Wolf)
Tabulka E:
1. FC Horka n. Sáz. 2 2 0 0 8:2 6
2. Black Shoes Junior 2 1 0 1 3:4 3
3. AFK Kácov 2 0 0 2 2:7 0
Semifinále F:
Semifinálová skupina F se stala záležitostí týmu Chabeřice Star, který svým soupeřům vsítil vždy po třech brankách, po jedné obdržel a postoupil tak do finále.
Rangers Zruč n. Sáz. – 1. FC Pacifik 1:1 (Louda – P. Pešek)
Chabeřice Star – Rangers Zruč n. Sáz. 3:1 (Ruš, L. Petrů, Kopecký – Louda)
1. FC Pacifik – Chabeřice Star 1:3 (Janda – Ruš 2, Panna)
Tabulka F:
1. Chabeřice Star 2 2 0 0 6:2 6
2. 1. FC Pacifik 2 0 1 1 2:4 1
3. Rangers Zruč n. Sáz. 2 0 1 1 2:4 1
PK o umístění: Pacifik – Rangers 2:1
Zápasy o umístění:
O 9. - 10. místo: Ajax Polipsy – MFC Kelevras 4:0 (Arnold 2, Blažek 2)
O 7. - 8. místo: Yeti team - Internacionálové 2:4 (Veselský, Hašek – P. Jelínek 2, Pechanec 2)
O 5. - 6. místo: AFK Kácov – Rangers Zruč n. S. 0:5 (Dubják 2, Komma 2, Hájek)
O 3. - 4. místo: Black Shoes Juniors – 1. FC Pacifik 2:3 (J. Pohorský, Zeman – J. Pešek, Cudlín, P. Pešek)
Bronzové medaile si vybojovali hráči 1. FC Pacifik, střelecky se na turnaji v týmu prosadil Jan Pešek – 5 branek.
FINÁLE: FC Horka nad Sázavou – Chabeřice Star 1:2 (1:1)
Chabeřice Star po loňském čtvrtém místě opět turnaj vyhrály, FC Horka nad Sázavou po dvou předchozích vítězstvích skončila druhá, 1. FC Pacifik se posunul z loňského druhého místa na bronzový stupínek.
Celkové pořadí:
1. Chabeřice Star (Císař – K. Petrů, L. Petrů, J. Petrů, Ruš, Panna, Konopiský)
2. FC Horka nad Sázavou (Vrána – J. Vladyka ml., Trpišovský, F. Gramer, Machala, M. Turek, R. Turek, Horčička, J. Vladyka st.)
3. 1. FC Pacifik (Cudlín – Vosyka, J. Pešek, P. Pešek, Prošek, Martin Kotouček, Janda, Michal Kotouček, R. Kotouček, Kašpar – zdravotník: Kotoučková)
4. Black Shoes Juniors, 5. Rangers Zruč nad Sázavou, 6. AFK Kácov, 7. Internacionálové, 8. Yeti team, 9. Ajax Polipsy, 10. MFC Kelevras
Individuální ocenění:
Nejlepší hráč: Martin Trpišovský (FC Horka nad Sázavou)
Nejlepší brankář: Tomáš Cudlín (1. FC Pacifik)
Nejlepší střelec: Artur Panna (Chabeřice Star) 9 branek
Nejrychlejší branka: Ondřej Machala (FC Horka nad Sázavou) 0,14 minuty
Cena Fair play: pro nejslušnější mužstvo – Internacionálové
V rámci turnaje se uskutečnila tipovací soutěž o uhodnutí finálové dvojice. Ze vsazených 160 tipů bylo 37 na FC Horku nad Sázavou a Chabeřice Star.
Ceny předávali starosta města Mgr. Martin Hujer, vedoucí odboru kultury, školství a sportu Mgr. Martina Fialová, zastupitel města a předseda TJ Jiskra Zruč nad Sázavou Bc Pavel Vrzáček. Společně s nimi se předávání cen zúčastnil i Pavel Benčát v přestrojení za Diego Maradonu. (jot, paa)
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2016
  • 332 zobrazení
mysticsmile
Se zvířátky do pohádky

Další z pravidelné trojice předjarních dětských karnevalů se konal v boskovické sokolovně 23. února 2017. V odpoledních hodinách zaplnila tamní velký sál asi stovka dětí s doprovodem. Některé v nápaditých maskách. Tentokrát se prezentovalo Mateřské centrum Boskovice z Masarykova náměstí.
Všechny nejprve vítala vtipná a vkusná výzdoba ve vestibulu. I další prostory byly svátečně vyzdobeny, v přísálí na všechny čekala bohatá tombola složená především z plyšových hraček, různých skládaček, omalovánek, ale i deskové hry, dětské tablety, dárkové poukázky nebo knihy.
Též na jevišti to hrálo všemi barvami, jež umocňovala blikající barevná světla.
Z reproduktorů duněla rytmická hudba, vše jako na správném karnevale.
Akci zahájily dvě moderátorky Veronika Borkovcová a Veronika Fuchsová. Všechny přivítaly a pozvaly na scénu místostarostku Boskovic Mgr. Dagmar Hamalovou, aby veselé odpoledne otevřela: „Děkuji Mateřskému centru a především studentkám prvních a druhých ročníků pod vedením Mgr. Aleše Pavelky z místní Střední pedagogické školy za přípravu a vedení programu. Karneval je již po jedenácté, děkuji všem za podporu.“
Místostarostka pak uvedla další aktivity Mateřského centra, připomenula nově vzniklé MC Veselý Paleček a popřála všem veselou zábavu.
Děvčata ze Střední pedagogické školy zahrála všem důvěrně známou pohádku O veliké řepě. Jen trochu upravenou podle své fantazie.
Dalším bodem programu byla překážková dráha. Děti zdolávaly lavičky, projely se na odrážedlech, všichni zažili mnoho legrace. Vůbec nezáleželo, kdo zvítězil. Důležité, že se všichni náramně bavili. Každý dostal drobnou odměnu.
Po celé odpoledne se tancovalo, zapojili se i rodiče, na parketu bylo pořád plno. Jako by rozkvetla jarní louka, tak působily pestrobarevné masky.
Pro velký úspěch se konala ještě jedna překážková dráha, jen trochu jiná okořeněná slalomem na odrážedlech a prolézacím tunelem.
Během víru tance procházela děvčata parketem a doprovázela děti při tanci, hlavně ve chvíli, kdy se začaly prodávat losy do tomboly, o které byl velký zájem.
Nechyběla výuka tance „Hlava, ramena, kolena, palce“. Hudba se při tomto tanci pomalu zrychluje a některé děti předvedly obdivuhodné sportovní výkony a skvělou obratnost.
A zase diskotéka, pak jako překvapení „Zlatá brána otevřená“ s odměnami. U stolů s tombolou se vytvořil dlouhý had čekajících na svou výhru. Stále se něco dělo, nikdo se nenudil.
Každá pohádka má svůj konec. Tak i Karneválek pro mrňata Se zvířátky do pohádky se pomalu nachýlil. Stoly s tombolou byly prázdné, program vyčerpán. Všichni pomalu odcházeli se spokojeným výrazem na tvářích. Vždyť společně strávili příjemné odpoledne a o to přece šlo pořadatelům především.
Studentka Střední pedagogické školy Martina Milušková doplnila: „S Mateřským centrem spolupracujeme jako škola několik roků. Zde byly nejvíce děti ve věku dvou, tří let. Karneválek jsme s maminkami z Mateřského centra chystaly dnes již od rána, nejvíce času nám zabralo přichystat výzdobu. Měly jsme se spolužačkami na starosti program, který jsme si vymyslely samy. My jsme se na akci s Mateřským centrem pečlivě připravovaly asi dva měsíce, ze školy nás spolupracovalo kolem dvacítky děvčat. Kromě tohoto karnevalu docházíme několikrát v měsíci do MC, kde probíhají odpolední kavárničky. Tam s dětmi tvoříme, soutěžíme, hrajeme si. Občas jim promítáme pohádky. Nedávno jsme také v Mateřském centru vypomáhaly při Valentýnské diskotéce, kterou maminky z Mateřského centra připravily a jež měla veliký úspěch. Druhého března bude další kavárnička s tvořeníčkem, devátého s loutkovým divadlem a 31. března pak chystáme velikonoční kavárničku. Děkujeme všem sponzorům, kteří přispěli do tomboly a umožnili takovou náročnou akci uskutečnit.“

Více: http://www.spgs-bce.cz/
http://mcboskovice.webnode.cz/
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 23.2.2017
  • 193 zobrazení
sup69
Místem konání srazu se již podruhé stal areál Medlov ve Fryšavě pod Žákovou horou. V pátek dorazilo několik účastníků,kteří v sobotu od rána netrpělivě vyhlíželi další cortináře včetně nás.My jsme vyjížděli z K.Varů chvíli po šesté ráno a do 300km vzdáleného Medlova jsme přijeli asi v půl jedenácté.Nakonec se akce zůčastnilo 23 posádek z různých koutů republiky.Napočítal jsem 11 MK jedniček,5 MK dvojek a 6 MK trojek.Jako poslední přijela MK jednička 1500 Super Estate s pravostraným řízením dovezená z Anglie.Po ubytování a obědě následovala rozprava,byla zahájena soutěž o Káru srazu a následoval start do krátké orientační jízdy.Bylo důležité zahřát motory a mozkové závity před jízdou zručnosti a poznávacím kvízem.Tyto disciplíny po sečtení bodů rozhodovaly o Cortináři letošního srazu.Během dne se i opravovalo.Čistil se karburátor na MK trojce a po odstranění závady a montáži nového palivového filtru mohla posádka nastoupit do soutěže.To se ovšem nedá říci o červené MK jedničce,která sice na sraz přijela i když s problémy po ose.Motor zřejmě jel jen na 3 válce.Po odborném zásahu jednoho ze zkušených cortinářů a za vydatných rad ostatních účastníku nakonec opustil setkání na plaťáku.Večer proběhlo vyhlášení Káry srazu a Cortináře srazu.Cortináře srazu vyhráli se stejným počtem bodů hned tři soutěžící.To se nám zatím ještě nestalo a všechny to překvapilo.Všichni vítězové a poražení to večer řádně oslavili a v neděli po rozloučení jsme se rozjeli k domovům.Snad všichni dobře dojeli.Na závěr bych chtěl jen podotknout,že mě mrzí to ,že někteří vůbec nepřijeli a nebo odjeli už v sobotu odpoledne.Klub má 77 členů a nesetká se nás ani polovina.Příští rok má klub výročí 60 let od založení a proto by nebylo od věci zarezervovat si termín a setkat se v co největším počtu.A úplně nakonec bych chtěl poděkovat Martinovi,Oldovi ,Vlastovi a ostatním co se podíleli na organizaci srazu.Míra.S.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.9.2020
  • 429 zobrazení
mysticsmile
Husí slavnosti pokračovaly hned druhý den dalším skvělým programem. Z Masarykova náměstí se linuly řízné tóny kapely Papaya Band, jež dopoledne zopakovala repertoár ze sobotního večera v letním kině.
Já jsem to v neděli 23. září dopoledne vzal obloukem přímo směr areál Husích slavností kolem již obležených krámků v parku do amfiteátru letního kina. Počasí bylo o hodně lepší a slibovalo celý den bez deště. Na jevišti právě koncertovala dětská rocková kapela Kaštánci. Pocházejí z nedaleké Horní Lhoty a vede je Jana Pernicová. Zahráli skvěle, jen zvuk byl občas zbytečně silný a zpěv se ztrácel. Což ovšem není vina muzikantů, ale techniky. Zřejmě si zvukaři mysleli, že je obecenstvo hluché. Ale hudba šlapala skvěle. Když jsem rozbaloval stativ, abych pořídil krátký film, spustili Myší příběh a pak jeden hit za druhým. Kytarista Filip Souček zazpíval známou Okno mé lásky (Olympic 1980), pak zazněla jejich vlastní Prázdniny. Martin Štěpánek překvapil přednesem písně Halelujah kanadského básníka, prozaika a písničkáře Leonarda Cohena (1934). S touto baladou soutěžil vloni na Československo má talent. Český text si složili Kaštánci sami. A zněly další pecky V peřinách, Katapult, od Arakainu Zimní královna. Slunce proráželo mezi mraky, oteplovalo se a s tím pomalu přibývalo publika. Plný kotel je pro každou kapelu nejlepší odměnou. A Kaštánci si přízeň publika právem zasloužili. Návštěvníkům poděkovali další smrští bigbítu. Hlupák váhá, Osmý den od Olympiku a jako poslední Kaštánci zahráli Hej, no tak hrej!
Asi za půl hodiny se ujal slova opět Petr Janoušek: „Vítejte na pokračování programu Husích slavností v Boskovicích, které probíhají za účasti hlavních organizátorů Kulturních zařízení města, Základní organizace Českého svazu chovatelů a Města Boskovice. Vítám mezi námi dětský národopisný soubor Borověnka při Domě dětí a mládeže v Boskovicích.“ Děti za doprovodu vlastní živé muziky předvedly krátké roztomilé pásmo Řemesla. V programu představily dávno zaniklé profese, které byly kdysi úplně běžné a lidé se jimi dovedli skromně živit. Soubor pracuje pod vedením Aleny Stloukalové, Báry Faltýnkové a Andrei Staňkové již dvacet let.
Na jevišti se začali připravovat muzikanti Boskovické kapely. A protože dechovku jsem komentoval v prvním dílu, vydal jsem se na prohlídku celého areálu. Hned na horní cestě měla stanoviště Ing. Jitka Slámková s Jezdeckým sdružením. Dva koníčci trpělivě vozili děti sem a tam. V obležení nejmenších byla improvizovaná kovárna, kde si prckové mohli zazvonit na okrasná cingrlátka. Blížilo se poledne, zašel jsem na galerii Zámeckého skleníku zhlédnout situaci v sále. Všude to vonělo husími specialitami a všechny stoly byly obsazené. Pořídil jsem z okna dva snímky a spěchal dál, abych stihnul zmapovat aspoň něco. Hned u vchodu do areálu učila Blanka Matušková děti vyrábět drobné dárečky a plést košíky. Venku u nafukovacího mostu kejhaly v kleci dvě kusy. Snad aby hlásaly, že jsou zde každoroční slavnosti. Pak jsem sestoupil prudkým kopcem na prostranství za Muzeem Boskovicka. Zde tradičně probíhá dvoudenní okresní výstava drobného zvířectva. V dlouhých řadách klecí byli k vidění nutrie, holubi, králíci, slepice, kohouti, krocani ve všech možných exemplářích. Musel jsem uznat, že výstava je letos mnohem větší. Však také přesahovala hranice okresu. Což mi potvrdil předseda pan Jiří Musil: „Je zde 72 vystavovatelů, 220 králíků, 80 voliér drůbeže, 130 holubů.“ Jednatel Radek Blažek k tomu dodal: „Každým rokem je výstava větší, přibývá plemen. Město pro nás uvolňuje jistou finanční částku, která je zde opravdu vidět. A navíc děláme prospěšnou činnost pro občany. Děkujeme!“
Ve volné chvíli před slavnostním předáním cen jsem zašel vedle do školní zahrady, kde se děti vozily na ponících. Hodná zvířata byla k neutahání. Navštívil jsem též zadní chodbu Muzea Boskovicka, kde byla malá výtvarná dílna pro děti a výstava Památky očima mladých. V levé křídle přízemí jsem několika zájemcům ukázal nedávno otevřenou výstavu Inspirace k vidění krásy. Před budovou rezidence bafaly naleštěné stabilní motory a traktory. Některé stroje mají skoro sto let a stále bezchybně pracují. Zde je vidět um dělníků a techniků především v období mezi válkami. SOŠ a SOU André Citroëna zde kromě těchto exponátů vystavovaly též nové moderní francouzské osobní vozy. A nad historickou expozicí byly k vidění ryze současné mohutné traktory a kombajn New Holland autorizovaného dovozce Agrotechnic Moravia a.s. Olomouc.
Blížila se patnáctá hodina a s ní vyhodnocení okresní soutěže chovatelů. Vrátil jsem se tedy za Muzeum Boskovicka. „Vážení hosté, vážení chovatelé,“ spustil z plných plic jednatel ZO Boskovice Radek Blažek. „Dovolte mi, abych ukončil okresní soutěž a vyhlásil výsledky. Vítám starostu Boskovic Ing. Jaroslava Dohnálka, místostarostku Ing. Jaromíru Vítkovou a předsedu Okresní organizace Blansko Ing. Krále. Ten přednesl výsledky soutěže: „Dovolte, abych vás pozdravil jménem Okresní organizace českého svazu chovatelů. Děkuji všem členům ZO Boskovice za uspořádání této akce, dále členům z Blanska, Letovic a Lysic, kteří s organizací též pomohli. Děkuji zástupcům města Boskovice, kteří nad výstavou převzali záštitu, za nezištnou finanční pomoc a také Kanceláři hejtmana Jihomoravského kraje. Všechno zde máme díky příspěvkům nové, což ocenili i posuzovatelé a konstatovali, že tak kvalitní zvířata jinde nemají. Před čtrnácti dny jsme přivezli z celostátní výstavy mladých králíků a mladé drůbeže z Hodonína jedenáct čestných cen, což je historický úspěch našeho chovatelství. Okres Blansko má v současné době jen jedenáct základních organizací. Sedm jich máme zde. Letovice a Boskovice obsadily všechny tři odbornosti. A nyní výsledky kategorii králíků. Čtvrté a páté místo ZO Rájec Jestřebí – 0 bodů. Stejné Blansko – 0 bodů. Třetí Letovice - 1127,5 bodu. Druhé Lysice – 1129 bodů. Vítězem je ZO Boskovice – 1130 bodů.“ Předseda ZO Boskovice pan Jiří Musil pak převzal od starosty Ing. Jaroslava Dohnálka pohár. A pokračoval Ing. Král: „V soutěži holubů startovalo šest ZO. Poslední šesté Blansko – 0 bodů. Páté Letovice 745 bodů. Čtvrtá ZO Sloup – 751 bodů. Třetí loňský vítěz Olešnice – 1120 bodů. Druhé Boskovice – 1120 bodů a tři čestné ceny. První ZO Sebranice 1123 bodů.“ Předseda tamní organizace převzal z rukou místostarostky Ing. Jaromíry Vítkové pohár pro vítěze. Poslední odborností je drůbež. Opět Ing. Král: „Sedmé Lysice – 0 bodů. Šesté Sebranice – 278,5 bodu. Pátý Rájec Jestřebí – 830 bodů. Čtvrté Blansko – 840,5 bodu. Třetí Letovice – 847,25 bodu. Druhá loňský vítěz Olešnice – 850 bodů. První ZO Boskovice 857,25 bodů.“ Pan Jiří Musil pak převzal od Ing. Jaroslava Dohnálka druhý pohár. Tím vyhodnocení skončilo. Ing. Jaroslav Dohnálek: „Děkuji za pozvání na vyhodnocení, jsem zde již po několikáté. Je vidět Vaše úsilí a práce na výstavě. Já tomu nerozumím, mně se líbí všechna zvířata a dal bych jim plný počet bodů. Děkuji za Vaši práci, výstava k tradici Husích slavností patří. Přeji vše dobré, chovatelské úspěchy a hodně vítězství.“ Ing. Jaromíra Vítková se přidala: „Děkuji za výstavu a Vaši průběžnou práci. Studovala jsem toto zaměření a vyrůstala v tom. Je to každodenní péče, starost. Pro dnešní děti je to zajímavé. Někteří ani neví, jak domácí zvířata vypadají. Blahopřeji všem za ocenění. Děkuji.“
Protože zde vše skončilo, přesunul jsem se opět do amfiteátru letního kina. Ve spěchu jsem se zastavil u flašinetáře Jindřicha Holečka, jenž otáčením kliky navozoval pravou trhovou atmosféru. Z jeho přístroje se právě linula melodie ze známého filmu Přednosta stanice. Dostat se pak k pódiu bylo nadlidské úsilí. Připadal jsem si „proti všem“. Lidé se právě hrnuli z ukončeného koncertu Jakuba Smolíka a podle těch davů musel mít hlediště nabité.
Na jevišti se vše počalo chystat k vyhlášení soutěže o nejlépe připravená husí játra. Mikrofonu se naposledy ujal Petr Janoušek: „Startovalo osm restaurací, vyhlásili jsme tři nejlepší. Prosím na jeviště starostu Ing. Jaroslava Dohnálka, místostarostu Blanska - kandidáta na hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Jiřího Crhu a generálního ředitele Argus, spol.s.r.o Praha pana Karla Murína.“ Ing. Jaroslav Dohnálek: „Krásné nedělní odpoledne jsme ve finále. Jsem rád, že to celé vyšlo a že Husí slavnosti mají svou tradici. Děkuji pořadatelům, Vám za účast a jistě se již všichni těšíme na jubilejní desátý ročník. Krásný podvečer a vše dobré.“ Ing. Jiří Crha: „Jen doplním, že Váš pan starosta je na kandidátce se mnou. Chci Vám poblahopřát za krásnou akci. Dnes je to již regionální záležitost. Husí slavnosti si zaslouží podporu. Hezký večer.“ Karel Murín: „Děkuji zástupcům města Boskovice, že zde naše společnost může již podruhé trávit krásné dva dny, něco pro to udělat. Čeká nás desátý jubilejní ročník, opět zde budeme jako generální partner. Hodně zdaru a krásný návrat domů. Nashledanou, děkuji.“
A jak soutěž v přípravě husích jater dopadla? Třetí bronzovou příčku obsadila Restaurace Eden, stříbrná byla Slávie u nádraží a pochoutku nejlépe připravili kuchaři nové restaurace Pod zámkem. Cenu a živou husu převzal majitel pan Bohumil Hauzar.
A byl konec celé dvoudenní parády. Petr Janoušek ještě poděkoval sponzorům: „Jsou to firma Stavkom, spol.s r.o., Maxprogres, s.r.o., Argus, spol.s.r.o., Itab Czech republic, s.r.o., SKS, s.r.o., Pivovar Černá Hora, Agrotec Moravia a.s., Vyšší odborná škola Boskovice, Listy regionu, Rádio Petrov.“
Program dvoudenních Husích slavností důstojně zakončila kapela Brouci (Revival Beatles). Mají za sebou 800 úspěšných koncertů po celé Evropě. Ve všem kopírují originál. Používají i dobové kostýmy. Vystupovali ve Španělském sále Pražského hradu za účasti presidenta. V Polsku na festivalu Revivalových kapel získali první místo. Účinkovali při otevření Sazka arény a Palládia v Praze.
Na samý závěr je třeba poděkovat všem, jak již zaznělo, ale především Kulturním zařízením Boskovice za skvělý výběr účinkujících po oba dva dny. Každý návštěvník si mohl vybrat dle svého gusta.
více  Zavřít popis alba 
  • 24.9.2012
  • 1 158 zobrazení
mysticsmile
Jak jsem již avizoval v sobotní reportáži, Betlémské světlo je díky skautům z oddílu Nibowaka v Boskovicích. Tohle mírové vánoční poselství převzali od brněnských kamarádů, kteří je rozváželi vlaky ČD do celé naší krásné vlasti.
Samozřejmě, že si tento symbol nenechají pro sebe. A jako správní skauti se o radost chtějí podělit s ostatními. Prvním místem, kam lampičku s vzácným třepotavým plamínkem ze Svaté země přinesli byl Domov důchodců a Domov se zvláštním režimem Městské správy sociálních služeb na Sadové ulici v Boskovicích.
Já jsem tu na kluky čekal s fotoaparátem a televizní kamerou 23. prosince již od půl páté odpoledne. Chtěl jsem zachytit vzácné okamžiky prolínání generací. Mezitím jsem si mohl prohlédnout ve druhém poschodí místnost, o které jsem nikdy neměl tušení. I když sem chodím docela často na různé akce. Jedná se o skromně zařízenou, ale velmi vkusnou kapli. Zde se těsně před sedmnáctou hodinou počali scházet místní obyvatelé, aby se potěšili vánočním světélkem míru, ale též krátkým kulturním programem. Ten s upřímností a šikovností sobě vlastní připravili skauti ze šestého oddílu Nibowaka. Jsou to ti stejní hoši, kteří přebírali světlo v sobotu u vlaku z Brna.
„Dobrý večer, my Vás tady vítáme,“ uvedla začátek slavnostního programu Martina Hanáková z úseku přímé obslužné péče. „Zase po roce jsme Vás o adventním čase přišli potěšit betlémským světlem, které jsme přinesli,“ zahájil skautský program vedoucí oddílu Nibowaka Petr Lizna – Neo. „Bohužel nás všechny bolestně zasáhla zpráva o smrti našeho prvního polistopadového presidenta Václava Havla. Dnes měl pohřeb. Proto, prosím, abychom všichni společně zahájili naše setkání modlitbou Otče náš a na tohoto skvělého člověka – též skauta - s přezdívkou Chrobák zavzpomínali,“ pokračoval s dojetím v hlase Petr. Po společném rozjímání a písničce se Petr Lizna zaujatě a citlivě rozhovořil o Betlémském světle, kdy všem i mě prozradil mnoho zajímavého: „Betlém (Dům chleba) leží asi osm kilometrů na jih od Jeruzaléma. Tohle krásné městečko se rozprostírá uprostřed věčně zelených olivových hájů, jejichž koruny ustavičně čeří vánky od Středozemního moře. Dnes má Betlém asi osm tisíc obyvatel. Je významným poutním městem navštěvovaným věřícími z celého světa. Moudrý prorok o něm kdysi napsal, že právě z něj vzejde vládce, jenž má spravovat lid izraelský. Když přišel svatý Josef s pannou Marií do Betléma, nenašlo se pro ně v hospodě místa, byli nuceni uchýlit se do jedné z betlémských jeskyní, které sloužily jako přístřešky pastýřům. Právě pastýřové byli první, jež se přišli malému Jezulátku v jesličkách poklonit. Rok, ve kterém se tato slavná událost stala, neznáme. Církev na základě tradice určila, že oním dnem byl 25. prosinec. Tradice betlémského světla se počala před devítisty lety. Starobylý téměř zapomenutý zvyk znovu oživil pořad rakouské televize na pomoc postiženým dětem v roce 1986. Před Vánocemi poslali jeho tvůrci letadlem jedno postižené dítě do betlémské jeskyně Narození Páně a to odtud přivezlo věčné světlo přímo do Lince, kde sídlila nadace. Místní skauti pak plamínek rozváželi štafetově do všech koutů země. Po roce 1990, kdy padly v Evropě totalitní režimy, se tenhle nádherný předvánoční zvyk rozšířil do zemí sousedících s Rakouskem. Skauti z postkomunistických států přivezou betlémské světlo z Rakouska do své vlasti a tam je opět šíří mezi přáteli a známými v duchu hesla pomoci bližním. Dnes tohle mírové poselství spojuje již všechny lidi dobré vůle ve čtrnácti zemích, kde přináší radost zejména starým a opuštěným lidem. Betlémské světlo je pro ně důkazem, že ve svátečních dnech na ně ostatní myslí.“ Vedoucí Petr pak svůj zajímavý projev zakončil slovy: „Proto jsme teď zde a chceme i Vám předat chvějící se plamínek, poselství lásky, štěstí a míru.“ Pak kluci z oddílu Nibowaka zahráli a zazpívali ještě několik známých koled. „Tímto se s Vámi za celý náš oddíl chci rozloučit, popřát Vám požehnané svátky, mnoho zdraví, radosti a všechno jen to dobré,“ uzavřel milou skautskou návštěvu v Domově pro seniory oddílový vedoucí Petr Lizna - Neo. Starouškům se vystoupení mladých velmi líbilo, jejich rozzářené oči hovořily za vše.
Já jen doplním, že skautský oddíl Nibowaka oslaví v příštím roce dvacet let od svého založení. Po celou dobu svého působení se nezištně a zdarma věnuje převážně práci s dětmi, učí je lásce k vlasti, přírodě a mnoha jiným užitečným věcem. Za to jim patří upřímný dík a obdiv nás všech.
Více: http://www.nibowaka.ic.cz/
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 23.12.2011
  • 206 zobrazení
vutvbrne-festival
Místo: Kociánka Brno

Na konci prázdnin, jsme byli s našimi postiženými kamarády v dětském domově Hodonín u Kunštátu a strávili jsme tam celý den. Vozíčkář Jirka tam tehdy poprvé sám ušel 10 metrů bez držení. Tři hodiny učily děti z dětského domova své malé postižené přátele salta, přemety na tyčích a spoustu dalších obyčejných věcí. Bylo to něco úžasného.

A tak netrvalo dlouho a přijeli na oplátku děti z dětského domova Hodonín u Kunštátu do Brna na Kociánku, za svými kamarády. Setkání jenž se uskutečnilo v neděli 23. září, bylo vzácné a dojemné i z jiného důvodu, který psát nebudu. A tak Michal spolu se svými malými postiženými kamarády netrpělivě čekali na příjezd této výpravy.

Potom co jsme se po příjezdu objali a v zápětí na sebe naskákali, jsme se vydali posvátnou cestou po Kociánce rovnou na hipoterapii. Cestou jsme si vzájemně předali obrovskou hrst novinek a informací. Pak už jsme se ocitli na hodinu a půl ve světě zvířat. Naplno se nám věnovala paní Marta. Bylo to skvělé, protože naši nejmenší postižení kamarádi sem chodí pomáhat. Stali se proto našimi průvodci. Všechno nám skvěle ukázali. Zkrátka zafungoval dětský svět, který je nejkrásnější a nejdůležitější. Následovalo prozkoumání houpaček a průlezek. Michael dělal spoustu salt, přemetů a kolotočů s dětmi.

Po přestávce a malé baště přišel na řadu ještě velký turnaj v bocci. Z výhry se tentokráte radovali "hosté" z dětského domova Hodonín u Kunštátu. To byla ale jen část z našeho společného dne. Potom jsme se totiž všichni vydali na pozvání hokejového klubu Kometa Brno, ještě společně s dětským domovem Vídeňská Brno, směr KAJOT ARENA vstříc sledování famózního hokejového utkání HC Kometa Brno - HC Slavia Praha Vyhráli jsme 3 : 1. Totálně jsme se vyřvali a vybili.

Rodina je silná a funguje. Stojíme jeden za druhým a věříme si!

Díky vám všem Michael Svoboda
více  Zavřít popis alba 
  • 23.9.2012
  • 137 zobrazení
mysticsmile
Zkrácený filmový záznam představení je 8 - 22 hodin zde: www.ustream.tv/channel/boskovice

Vinnetou nesmí zemřít!

Westernové městečko Boskovice leží v krásném prostředí staré pískovny východně nad městem v lokalitě zvané Doubravy. Díky Lubošovi Jerrymu Procházkovi a partě nadšenců před časem ožil tento přes čtyřicet let zapomenutý kout nádherné téměř nedotčené přírody. Dnes je toto místo vyhledávané a hojně navštěvované především dětmi, jež zde mají možnost mnoha vyžití. Střední generace zde zase vzpomíná na zašlou slávu starých filmových westernů, kde se to hemžilo koňmi, jezdci v dobových kostýmech a stylovými stavbami z konce devatenáctého století, jež byly tenkrát na Divokém Západě běžné. Toto vše lze v areálu boskovického Westernu zažít. Příchozím se zde zastaví čas. Na chvíli mohou zapomenout na moderní technologie, stres a spěch současné doby. Vymoženosti moderní civilizace zde jaksi vidět nejsou a to je moc dobře. Ano, takto to kdysi vypadalo na nekonečných amerických prériích, kdy jezdci v prachu písku krotili svá stáda divokých koní a všichni žili v souladu s drsnou nespoutanou přírodou.
V sobotu 22. a neděli 23. srpna 2015 sem směřovali především pamětníci let šedesátých minulého století, kdy světová kina vyprodávaly slavné filmy Karla Maye (*1842 †1912) o statečném Vinnetouovi, pevném přátelství mezi rudými a bílými, lásce a bohužel i zradě, jež byla krutá a zaplacena mnoha zbytečně zmařenými životy.
Amatérské divadlo z Prahy Horních Počernic nazvané „Právě začínáme“ přivezlo s sebou vzpomínky na dávné doby, kdy chlapské slovo něco znamenalo a přátelství mezi muži s různou barvou pleti se uzavíralo krví.
V neděli před jedenáctou hodinou předstoupil na prostranství před dřevěný stylový Saloon jednatel Western Parku Luboš Jerry Procházka: „Zvu všechny na představení, jež se bude odehrávat v údolí Faty Morgany na dně starého pískovcového lomu. Pojďte si zavzpomínat na to, co dávali v kině, když jsme byli malí.“
Více k projektu divadelní herec představitel Inču – Čuny (Dobré Slunce) občanským jménem MUDr. Jiří Rohlíček: „Přijeli jsme z Prahy do Boskovic se souborem Právě začínáme s představením Vinnetou Pokrevní bratrství. Je to sestřih všech tří dílů Vinnetou I, Vinnetou – Rudý gentlemann a Poslední výstřel. Projekt se zrodil před třemi lety, když jsem se potkal s režisérem Filipem Minaříkem. Od roku 2006 jezdím do Chorvatska na místa, kde se filmy natáčely a točíme totéž znovu. Toto nás inspirovalo k nastudování divadelní hry. Předvádíme ji v kamenném divadle v kombinaci s hraným filmem, pak na přírodní scéně v Horních Počernicích a Strážovicích, kde má náš režisér koně.“
Luboš Jerry Procházka pak otevřel stylové dřevěné lítačky a pravil: „Račte vstoupit.“
Husím pochodem jsme sestoupili do hlediště přírodního amfiteátru, kde se začal odvíjet dávný příběh o životních osudech Indiánů v neustálém boji s bandou proradných dobyvatelů jejich území: „Znáte ho všichni – Vinetou – ušlechtilý syn náčelníka kmene Apačů. Byl přítelem a ochráncem všech utiskovaných a neúprosným bojovníkem proti bezpráví. Dnes to zní jako pohádka, co ještě před stoletím bylo skutečností.“
Před zraky diváků se odvíjely dávné příběhy Vinnetoua, Old Shatterhanda, jejich přátel a bohužel i nepřátel. Tak jak to mnozí znají z legendárních filmů, z nichž první natočil v roce 1963 režisér Harald Reinl (*1908 †1986) podle stejnojmenné literární předlohy Karla Maye. Občas se diváci i zasmáli. Třeba když dobrosrdečný legrační stopař Sam Hawkens zkoušel pušku a svou nešikovností omylem prostřílel sudy s rumem. „Pověste toho chlapa, než nás tady všechny zabije,“ zvolal kdosi.
Na konci představení však všem ztuhnul úsměv na tváři i nějaká ta slzička ukápla. To když zákeřnou střelou těžce zraněny Vinnetou umíral v náručí svého bratra Old Shatterhanda: „Vinnetou slyší, jak ho z dálky volá zvon, Vinnetouova duše musí jít, Vinnetou je připraven. Sbohem můj věrný, můj…“
Údolím se rozezněly známé tóny podmanivé hudby Martina Böttchera (*1927). Mráz běhal po zádech a do toho všeho se nesla památná slova Old Shatterhanda: „Odešel odkaz náčelníka Apačů stejně tak, jako náčelník sám. Jeho národ se nestal velikým, protože se velikým ani stát nesměl. V našich srdcích zůstane stále žít Vinnetou – náčelník Apačů a poselství dobra, jež předával celým generacím. Vinnetou nesmí zemřít!“
Vřelý potlesk publika doprovázel závěrečnou děkovačku všech protagonistů nádherného téměř pohádkového příběhu. Před nastoupenými herci defilovali a kynuli divákům představitelé Vinnetoua ( Filip Minařík) a Old Shatterhanda (Jiří Rohlíček ml.) v sedle svých koní. A když všichni odešli ze scény, rozhostilo se mezi odcházejícími diváky hrobové ticho. Děkujeme za krásný zážitek!
Režisér inscenace a představitel Vinnetoua v jedné osobě sympatický Filip Minařík se po představení svěřil: „My jsme parta nadšenců, já jsem členem velkého divadelního souboru mnoha kategorií herců Právě začínáme v Horních Počernicích. Za přispění rodiny Rohlíčkovy a mojí jsme sepsali hru Pokrevní bratrství a tím oslavili padesáté výročí od natočení slavných filmů a též vzpomenuli letošní úmrtí slavného herce – představitele Vinnetoua Pierre Brice (*1929 †2015). Druhým rokem se tím bavíme a hostujeme po oblastech českých a moravských. Mou zálibou jsou koně a drezůra, proto jsem zvířata zapojil do hry. Nakonec, jaké by to byly Máyovky bez koní,“ pokračoval Filip Minařík a v jeho očích žhnuly plamínky lásky ke kumštu. Na kamenné scéně kombinujeme divadlo s filmovou projekcí, vzniká tím originální dílo. Dnes jsme představení odehráli podesáté, je to hodně náročné. Velká scéna, hodně herců. Občas hrajeme i kratší skeče na různých oslavách a společenských událostech. Na příští rok chystáme něco nového, zatím neprozradím,“ zamrkal šibalsky Filip Minařík. „Divadlo není naše hlavní práce, zkoušeli jsme ve volném čase asi tři čtvrtě roku jednou týdně,“ zakončil a z jeho výrazu byl vidět, že Indiáni, koně a divadlo jsou jeho celoživotní vášní.

Více: http://www.westernove-mestecko.cz/
Kategorie: moje fotozprávy
více  Zavřít popis alba 
  • 23.8.2015
  • 492 zobrazení
marekm68
Praha / Sportcentrum Koráb - 19. 7. 2020
SUPERLIGA - 7. kolo - základní část
BS Bohemians Praha 1905 - BS Slavia Praha
3 - 2 ( 0 - 1, 0 - 1, 0 - 3 )
Gólman Bohemky chytá penaltu Slavie

BS Bohemians Praha:
Patrik Malina, Andy Körtvelyesi, David Radosta, Martin Boček, Filip Vyhnal, Michal Folejtar, Pavel Stejskal, Roman Hemzáček, Róbert Hustý

Góly: Radosta / 3x
Zdroj: https://www.beachsoccer.cz/event/5409/

---

Praha / Sportcentrum Koráb - 19. 7. 2020
SUPERLIGA - 6. kolo - základní část
BS Villagers Uh. Hradiště - BS Bohemians Praha 1905
2 - 11 ( 1 - 0, 2 - 7, 0 - 4 )

BS Bohemians Praha:
Patrik Malina, Andy Körtvelyesi, David Radosta, Martin Boček, Filip Vyhnal, Michal Folejtar, Pavel Stejskal, Róbert Hustý

Góly:
Malina / 13'
Radosta / 32'
Boček / 15', 18', 24', 30'
Vyhnal / 24', 24'
Folejtar / 19'
Hustý / 18', 31'

Zdroj: https://www.beachsoccer.cz/event/5404/

---

Praha / Sportcentrum Koráb - 19. 7. 2020
SUPERLIGA - 5. kolo - základní část
BS Bohemians Praha 1905 - BS ViOn Slovakia
5 - 3 ( 1 - 0, 4 - 2, 0 - 1 )

BS Bohemians Praha:
Patrik Malina, Andy Körtvelyesi, David Radosta, Martin Boček, Filip Vyhnal, Michal Folejtar, Pavel Stejskal, Roman Hemzáček, Róbert Hustý

Góly:
Boček / 9'
Stejskal / 14', 22'
Hemzáček / 34'

Zdroj: https://www.beachsoccer.cz/event/5402/

---

Praha / Sportcentrum Koráb - 18. 7. 2020
SUPERLIGA - 4. kolo - základní část
BS Dukla Praha - BS Bohemians Praha 1905
2 - 9 ( 0 - 0, 2 - 5, 0 - 4 )

BS Bohemians Praha:
Patrik Malina, Andy Körtvelyesi, Martin Boček, Filip Vyhnal, Michal Folejtar, Pavel Stejskal, Roman Hemzáček, Róbert Hustý

Góly:
Malina / 25'
Körtvelyesi / 20'
Boček / 18', 24', 28'
Vyhnal / 32'
Folejtar / 20'
Stejskal / 23'
Hustý / 34'

Zdroj: https://www.beachsoccer.cz/event/5394/

---

Praha / Sportcentrum Koráb - 18. 7. 2020
SUPERLIGA - 3. kolo - základní část
BS Morgan Teplice - BS Bohemians Praha 1905
0 - 7 ( 0 - 3, 0 - 3, 0 - 1 )

BS Bohemians Praha:
Patrik Malina, Andy Körtvelyesi, Martin Boček, Filip Vyhnal, Michal Folejtar, Pavel Stejskal, Roman Hemzáček, Róbert Hustý

Góly:
Boček / 20'
Vyhnal / 8', 12', 16'
Hemzáček / 6, '18', 32'

Zdroj: https://www.beachsoccer.cz/event/5393/

---

Praha / Sportcentrum Koráb - 12. 7. 2020
SUPERLIGA - 2. kolo - základní část
BS Bohemians Praha 1905 - BSS Praha
15 - 4 ( 5 - 0, 4 - 2, 6 - 2 )

BS Bohemians Praha:
Patrik Malina, Zdeněk Sláma, Martin Boček, Filip Vyhnal, Michal Folejtar, Pavel Stejskal, Roman Hemzáček, Róbert Hustý

Góly:
Sláma / 8', 34'
Boček / 7', 24', 31'
Vyhnal / 24', 35'
Stejskal / 6', 29', 31', 33'
Hemzáček / 1', 6'
Hustý / 13',14'

Zdroj: https://www.beachsoccer.cz/event/5389/

---

Praha / Sportcentrum Koráb - 11. 7. 2020
SUPERLIGA - 1. kolo - základní část
Ladronka Praha - BS Bohemians Praha 1905
6 - 7 ( 3 - 1, 2 - 2, 1 - 4 )

BS Bohemians Praha:
Patrik Malina, Zdeněk Sláma, Filip Vyhnal, Michal Folejtar, Roman Hemzáček, Róbert Hustý

Góly:
Sláma / 13', 26', 33'
Vyhnal / 1', 16', 34'
Hustý / 26'

Zdroj: https://www.beachsoccer.cz/event/bs-ladronka-praha-vs-bs-bohemians-1905/

---

BOHEMIANS OVLÁDLI ZÁKLADNÍ ČÁST! DO FINAL FOUR MÁ NEJBLÍŽE DUKLA
SUPERvíkend je za námi. Mužská Superliga v plážovém fotbale má za sebou náročný sobotní a nedělní program, během něhož se odehrálo dohromady 17 zápasů. Před posledním hracím dnem už známe tři jisté postupující do Final Four – Bohemians, Slavii a ViOn Slovakia. Ve hře o poslední postupové místo jsou ještě tři kluby, nejblíže do finálového turnaje má Dukla.
Základní část už mají za sebou čtyři celky, které se dohodly na předehrávkách posledního kola. Před posledními třemi zápasy se tabulka rozdělila na tři části. Trojlístek Bohemians, Slavia a ViOn Slovakia už mají jistý postup do Final Four, naopak dvojice Villagers Uherské Hradiště a BSS Praha už postoupit nemohou. O poslední flek ještě svedou bitvu Dukla, Ladronka a Teplice.

Vítězem základní části se stali hráči Bohemians. „Klokani“ si v neděli nejdříve poradili s ViOn Slovakia (5:3), poté po nepovedené první třetině bez obtíží přehráli „Vesničany“ 11:3.

I kvůli dřívějšímu termínu Final Four se Bohemians dohodli se Slavií na předehrávce posledního kola. V posledním nedělním utkání tak došlo na šlágr celé základní části a reprízu loňského finále. Utkání nabídlo taktickou bitvu, ve které si dlouho lépe vedli „sešívání“. Dvoubrankové vedení po dvou třetinách ale neudrželi a v závěrečném dějství otočil skóre hattrickem David Radosta.

Slavia půjde do Final Four z druhého místa po základní části. Ještě před prohrou s Bohemians si v neděli totiž drtivě poradili s BSS Praha (9:0) i Teplicemi (9:1). V úžasné formě se předvedl reprezentant Lukáš Trampota, který ve třech nedělních utkáních nasázel osm branek a vyhoupl se mezi nejlepší střelce soutěže.

Jistotu postupu mezi finálovou čtyřku má i ViOn Slovakia. Slovenský tým nicméně v neděli ze dvou utkání nezískal ani bod, když prohrál s Bohemians a následně i v nejnapínavějším utkání dne a možná celé základní části Dukle 7:9 po prodloužení. S 11 body drží ViOn aktuálně třetí místo.

Před jediný slovenský tým v české soutěži se nicméně ještě může posunout právě Dukla, které k posunu i jistotě postupu do Final Four stačí v posledním utkání porazit zatím bezbodové mladíky z BSS Praha.

Ve hře o postup ještě zůstávají Ladronka (6 zápasů, 6 bodů) a Teplice (5 zápasů, 4 body). Oběma týmům nicméně zbývá jen čekat na zaváhání Dukly. Mimo hru o postup už zůstávají Villagers Uherské Hradiště a BSS Praha.

Nejlepším střelcem Superligy zatím stále zůstává Pavol Hrnčiar z ViOn Slovakia, který v sedmi zápasech nasázel 14 branek. Na druhém místě už je Lukáš Trampota ze Slavie (13 gólů), za nímž následují opory Bohemians – Martin Boček (12 gólů) a Filip Vyhnal (11 gólů).

Základní část Superligy zakončí dohrávané zápasy v sobotu 25. července. Program ve sportcentu Na Korábě odstartuje až odpoledne v 15 hodin. Hned v neděli pak bude následovat Final Four, všechny čtyři zápasy odvysílá v přímých přenosech ČT Sport!

Zdroj: https://www.beachsoccer.cz/bohemians-ovladli-zakladni-cast-do-final-four-ma-nejblize-dukla/
více  Zavřít popis alba 
  • červenec 2020
  • 57 zobrazení
sbdpraha
Ve čtvrtek 14. listopadu se uskutečnil 5. ročník Grand prix bytových družstev 2019, závod motokár, v Praga areně v Praze 9 v Horních Počernicích. Celkem se akce zúčastnilo 23 týmů. Byla to skvělá příležitost ke vzájemnému setkání a propojení všech obchodních partnerů, včetně některých zástupců SVJ Stavebního bytového družstva. Nechyběli zde ani někteří zaměstnanci, hlavně z technického a ekonomického úseku. Vzájemná intenzivní komunikace a navázání nových obchodních vztahů se velice vydařilo.

Vítězem Grand prix Bytových družstev 2019 se opětovně, jako i v minulých ročnících, stal tým společnosti FINEP, časem 45,479, který převzal putovní pohár. Na druhém místě se umístil tým SBD Praha ve složení s předsedou družstva Martinem Krohem, časem 47,201 a na třetím místě se umístil tým společnosti SBD Praha 8, časem 48,302.

#sbdpraha#akce#spravabytovychdomu#adrenalin#zavody#motokary
více  Zavřít popis alba 
  • 14.11.2019
  • 93 zobrazení
tjemelka
V areálu Tenis centra Opava se ve dnech 1.a 2. října 2011 konal I. ročník Mistrovství České republiky v badmintonu neregistrovaných hráčů. Ve dvou soutěžních dnech bojovalo o tituly 73 mužů a žen. Mistry republiky ve dvouhrách se stali Pavlína Rušbašanová (Karviná) a Martin Sýkora (Opava).

http://www.mcrn.cz/

stav po prvním dni turnaje šesti kolech švýcara (postupovalo prvních 32 hráčů)
28.Jemelka Tomáš, 6:6 (227:210) 6 b.
(1) Kusin Patrik 2:0 (2:0/21:17 | 21:13); (2) Hanl Aleš 1:1 (1:1/20:21 | 21:14); (3) Přeček Tomáš
1:1 (1:1/19:21 | 21:14); (4) Novák Miroslav 1:1 (1:1/18:21 | 21:15); (5) Lanča Jaroslav 0:2
(0:2/13:21 | 14:21); (6) Durlák Ivo 1:1 (1:1/17:21 | 21:11)

konečné pořadí soutěže mužů: (přesné umístění na dělených místech 9 až 16 bylo stanoveno na základě umístění v sobotní tabulce švýcara, které je uvedeno za jménem v závorce)
1. Sýkora Martin (4) 2. Poláček Michal (19) 3. Grygar Petr (3) 4. Jakubčin Jaro (17) 5. Hájek Ondřej (18) 6. Sonnek Karel (15) 7. Novák Miroslav (9) 8. Alexa Roman (29) 9. Hlavizna Jan (2) 10. Lanča Jaroslav (5) 11. Kubín Václav (6) 12. Strejček Jiří (12) 13. Jalůvka Martin (13) 14. Přeček Tomáš (22) 15. Bembenek Pavel (25) 16. Jemelka Tomáš (28) 17. Moravec Michal (7) 18. Szewczyk Maciej (16) 19. Jablonský Jiří (26) 20. Hošák Petr (27) 21. Grygárek Štěpán (8) 22. Vlach Míra (23) 23. Krejzl Martin (30) 24. Pindur Petr (31) 25. Hromada Pavel (10) 26. Jaborský Jakub (11) 27. Venclů Filip (14) .....60.

další fotky viz odkaz
http://baad.rajce.idnes.cz/MRvB
http://pavpav.rajce.idnes.cz/Mistrovstvi_CR_neregistrovanych_badmintonistu_-_1._a_2._rijna_2011_-_Seibert_Tomas
Kategorie: sport
více  Zavřít popis alba 
  • 2.10.2011
  • 552 zobrazení
verastrnadkova
Městys Lysice se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 1 900 obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1308. Nicméně osídlení této oblasti je podstatně starší, jak nasvědčují archeologické nálezy. Lysice se od počátku staly centrem lysického panství, u kterého se vystřídalo několik majitelů např. v 16. století Vilém z Pernštejna, později Jan Arnošt de Montrochier, Leopold Dietrichstein a další. Roku 1514 Hynek Boček z Kunštátu udělil Lysicím právo odúmrti. Na městečko byla obec povýšena až v roce 1652 císařem Ferdinandem III.
Od 23. října 2007 byl obci vrácen status městyse.
Pamětihodnosti • hrad Rychvald, zřícenina • zámek Lysice • kostel svatého Petra a Pavla • pohřební kaple svatého Kříže • socha Panny Marie na náměstí Osvobození • socha svatého Jana Nepomuckého • horní a dolní kašna na náměstí Osvobození • radnice z roku 1768 • hrobka rodiny Dubských na místním hřbitově • škola od architekta Bohuslava Fuchse
Osobnosti • Bartoloměj Janků (1841–1885), právník a politik, zemský poslanec
ZÁMEK
Jedná se o barokní stavbu, která stojí na místě původní vodní tvrze ze 14. století. V blízkosti zámku se nachází nádherná zahrada s promenádní kolonádou s krytou pergolou.
Více na : www.zamek-lysice.cz
GPS : 49.4532428N, 16.5332139E
ZÁMECKÝ MOST
Cihlový most z roku 1837 zdobí čtyři sochy - Apollón, Héraklés, Zeus a Nový Mart.
GPS : 49.4531117N, 16.5332594E
KRYTÁ ZÁMECKÁ KOLONÁDA
Krytá empírová kolonáda byla postavena v roce 1833. Její délka je 120 metrů. Sloupovou kolonádu je možné navštívit od června do září v rámci dvou prohlídkových okruhů.
GPS : 49.4534211N, 16.5339997E
ZÁMECKÁ ZAHRADA
Zámecký park byl upraven v pozdně renesančním duchu počátkem 17. století. Svažitá plocha byla rozčleněna na tři části, doplněna bohatou sochařskou výzdobou, hřištěm pro míčové hry a rozlehlým bazénem. V polovině 18. století byla k parku připojena plocha vysušeného rybníka.
Jeho současná podoba je výsledkem úprav v první polovině 19. století. V té době vznikla sloupová kolonáda s krytým ochozem i cihlová schodiště.
Při prohlídce zavítáte nejen na terasy, ale i do skleníku a oranžérie. Budete uchváceni rozkvetlými květinovými záhony uspořádanými do ornamentů, osázenými květinovými mísami nebo tvarovanými dřevinami.
GPS : 49.4537589N, 16.5336514E
KAŠNA V ZÁMECKÉ ZAHRADĚ
GPS : 49.4537858N, 16.5337675E
více  Zavřít popis alba 
  • 21.6.2020
  • 31 zobrazení
Reklama