1.DEN
Ve středu 15.dubna jsme vyrazili na první letošní vandr. Kvůli Milštejnoj se jede na část Kokořínska pod Českou Lípou, jelikož on tam ještě nikdy nebyl. Plánování akce jsem se ujal já, neb jsem v těchto místech byl již alespoň 3x. Milštejn se z pracovních důvodů omluvil, že dorazí krapet dýl. Do vlaku v Roztokách odpoledne nasedl tedy jen velitel (já), Bedy a pomocný Drdle. Vystoupili jsme v Doksech a podél Mácháče došli do Starých Splavů. Oblíbená hospůdka Sklípek opět nezklamala. Spánek hezky pod širákem u jezera.
2.DEN
Hned ráno jsme navštívili kiosek u hráze, pak motorest, kde pan Drdle koupil do 2,5L petky pivo. Asi půl hodiny jsme se před hospodou hádali, kdo tu lahev ponese. Nakonec jsme ji rovnou vypili před lokálem a jistým krokem vyšlápli směr Jestřebí. V hostinci pod hradem jsme měli sraz se zbytkem party. Dorazil pan Kočička s Bobešem. Milštejn přijede dýl. Bivak na hradě, ohýnek, pohoda.
3.DEN
Ráno hradní vyhlídka, pak snídaně na benzínce a putujeme směr Holany. Cestou spousta krásných památek, ale asi nejhezčí byla Mnichovská průrva. V podvečer přicházíme konečně do Holan. Milan nikde. Pro jistotu kupujeme u rákosníka v konzumu lahváče, páč místní hostinec nevypadá zvenčí vábně. Opak byl pravdou. Hezká a příjemná servírka, lednice narvaná dary z Plzně a osazenstvo lokálu se také dalo mlsným okem pozorovat. Karban nám zpříjemnil posezení a lehce po půlnoci jsme šli spát na nedalekou tvrz Jiljov. Hrdina náčelník si opět ustlal pod širáčkem vedle ohně, ačkoliv zbytek party stavěl přístřech. Hrdinství mi vydrželo asi hodinu, pak jsem schlíple prosil Bedyho o azyl v jeho obýváčku.
4.DEN
Neuvěřitelné. Je to sen nebo delirium z noci minulé ? Milštejn přijel. Nikdy tady ještě nebyl, tak mu hned musíme jít ukázat ten kouzelný hostinec v Holanech. Snídaňo-obídek se protáhl asi do čtvrté odpolední, ale o to rychleji jsme pak putovali podél Holanských rybníků až na hrad Ronov. Bedy si zde prožil něco mezi infarktem a mrtvicí, ale naštěstí měl v batohu plzeňskou infuzi, která mu vrátila tep do žil. Západ slunce na hradě byl úchvatný. Měli jsme zde přespat, protože krčma dole v Blíževedlech byla prachbídná. Jediné poživatelné zde byl RUM. Z knajpy jsme odešli jako dvě party. Nejprve pan Kočička s Bobínem a pak až zbytek. Obě tlupy spali poblíž hrádku Hřídelík, ale do konce vandru se už nesetkali.
5.DEN
Mrazivá noc v promočeném spacáku se hrdinovi moc nelíbila, ale vydržel. Ráno sluníčko rozehřálo zkroucené kostry, ale silný vítr vše kazil. Konečně jsme našli Hřídelík a ještě důležitější objev byl krámek v Blíževedlech. Po snídani jsme museli spěchat na hrad Helfenburk, neb čas nás už tlačil. Rychlá prohlídka krásné zříceniny a skoro útěk na Úštěk. Vlak jsme stihli doslova v poslední minutě. Bedy zřejmě nahlásil bombu na nádraží, aby stihl v nádražní krčmě ještě koupit lahváče na cestu. Vše dopadlo dobře, všichni přežili. Klíšťáka chytil jen náčelník a Kočička. Nikdo se nepohádal, Milštejn konečně viděl asi 10% toho, co chtěl, ušli jsme neuvěřitelných 75km a vypili menší koupaliště plné piva a brouzdaliště rumu. Děkuji kamarádi.
Ve středu 15.dubna jsme vyrazili na první letošní vandr. Kvůli Milštejnoj se jede na část Kokořínska pod Českou Lípou, jelikož on tam ještě nikdy nebyl. Plánování akce jsem se ujal já, neb jsem v těchto místech byl již alespoň 3x. Milštejn se z pracovních důvodů omluvil, že dorazí krapet dýl. Do vlaku v Roztokách odpoledne nasedl tedy jen velitel (já), Bedy a pomocný Drdle. Vystoupili jsme v Doksech a podél Mácháče došli do Starých Splavů. Oblíbená hospůdka Sklípek opět nezklamala. Spánek hezky pod širákem u jezera.
2.DEN
Hned ráno jsme navštívili kiosek u hráze, pak motorest, kde pan Drdle koupil do 2,5L petky pivo. Asi půl hodiny jsme se před hospodou hádali, kdo tu lahev ponese. Nakonec jsme ji rovnou vypili před lokálem a jistým krokem vyšlápli směr Jestřebí. V hostinci pod hradem jsme měli sraz se zbytkem party. Dorazil pan Kočička s Bobešem. Milštejn přijede dýl. Bivak na hradě, ohýnek, pohoda.
3.DEN
Ráno hradní vyhlídka, pak snídaně na benzínce a putujeme směr Holany. Cestou spousta krásných památek, ale asi nejhezčí byla Mnichovská průrva. V podvečer přicházíme konečně do Holan. Milan nikde. Pro jistotu kupujeme u rákosníka v konzumu lahváče, páč místní hostinec nevypadá zvenčí vábně. Opak byl pravdou. Hezká a příjemná servírka, lednice narvaná dary z Plzně a osazenstvo lokálu se také dalo mlsným okem pozorovat. Karban nám zpříjemnil posezení a lehce po půlnoci jsme šli spát na nedalekou tvrz Jiljov. Hrdina náčelník si opět ustlal pod širáčkem vedle ohně, ačkoliv zbytek party stavěl přístřech. Hrdinství mi vydrželo asi hodinu, pak jsem schlíple prosil Bedyho o azyl v jeho obýváčku.
4.DEN
Neuvěřitelné. Je to sen nebo delirium z noci minulé ? Milštejn přijel. Nikdy tady ještě nebyl, tak mu hned musíme jít ukázat ten kouzelný hostinec v Holanech. Snídaňo-obídek se protáhl asi do čtvrté odpolední, ale o to rychleji jsme pak putovali podél Holanských rybníků až na hrad Ronov. Bedy si zde prožil něco mezi infarktem a mrtvicí, ale naštěstí měl v batohu plzeňskou infuzi, která mu vrátila tep do žil. Západ slunce na hradě byl úchvatný. Měli jsme zde přespat, protože krčma dole v Blíževedlech byla prachbídná. Jediné poživatelné zde byl RUM. Z knajpy jsme odešli jako dvě party. Nejprve pan Kočička s Bobínem a pak až zbytek. Obě tlupy spali poblíž hrádku Hřídelík, ale do konce vandru se už nesetkali.
5.DEN
Mrazivá noc v promočeném spacáku se hrdinovi moc nelíbila, ale vydržel. Ráno sluníčko rozehřálo zkroucené kostry, ale silný vítr vše kazil. Konečně jsme našli Hřídelík a ještě důležitější objev byl krámek v Blíževedlech. Po snídani jsme museli spěchat na hrad Helfenburk, neb čas nás už tlačil. Rychlá prohlídka krásné zříceniny a skoro útěk na Úštěk. Vlak jsme stihli doslova v poslední minutě. Bedy zřejmě nahlásil bombu na nádraží, aby stihl v nádražní krčmě ještě koupit lahváče na cestu. Vše dopadlo dobře, všichni přežili. Klíšťáka chytil jen náčelník a Kočička. Nikdo se nepohádal, Milštejn konečně viděl asi 10% toho, co chtěl, ušli jsme neuvěřitelných 75km a vypili menší koupaliště plné piva a brouzdaliště rumu. Děkuji kamarádi.
Kategorie:
cestování
