Hledání: KRÁSNÁ - PEKLO

Pro dotaz KRÁSNÁ - PEKLO jsme našli 238 výsledků.
AKCE -35 % s kódem
Vytvářejte
fotodárky v akci!

Akce trvá do 30. 11.
Kód: BLACKFRIDAY2020
BLACKFRIDAY2020
studiokokos
  • 1.1.1970
  • 331 zobrazení
studiokokos
  • duben 2018
  • 201 zobrazení
  • {POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
fanamana
Ale krásné peklo, takové jiné, to by se aj sneslo.
Kategorie: lidézábava
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2011
  • 260 zobrazení
avalsoraj
Tak už zase koronavirový výlet. Krásná podzimní příroda, příjemná cesta z Josefova Dolu od Kamenice až na hřeben Jizerek nad hájovnu v Pekle a pak dolů přes Nebe. Zajímavý kout, Peklo je vysoko nad Nebem!

foto Jarka a Arnošt
více  Zavřít popis alba 
  • 22.10.2020
  • 44 zobrazení
iruska1
Krásná procházka Pekelským údolím...mám to tam ráda...
více  Zavřít popis alba 
  • 5.8.2020
  • 84 zobrazení
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
kajdule
"Neznám nikoho, kdo by měl radost z deště jako Ty, Káťo..." Byla jsem okouzlena tím neznámem, které nás obklopovalo. Rybníkem, krajinou po dešti, chatkami v kempu. Nad tím vším jsem se rozplývala, dokonce i nad tím, když mě Dan nenechal spát, jen aby věděl, jak jsem si užila výlet do Pekla s Honzíkem... Stáňa i Dan kroutili nevěřícně hlavou nad holkou, která se raduje upřímně z těch maličkostí okolo nás... Cestou do Holan jsme měly se Stáňou vykecanou díru do hlavy od našeho kamaráda a mistra monologu Dana... Dobrovolný včelař Vašek se zlou opicí nám zpestřil páteční večírek v kempu Milčany. Aneb jak se ze sympaťáka vyklubal macho, který se mnou musel házet vzduchem, aby ukojil své touhy a já poznala, že není tanečník jako tanečník... Dorazili jsme do kempu za silného deště a stmívání ve složení Stáňa, já, Dan a Azorek, který se stal hrdinou celého víkendu v Holanech. Co se hlídání páníčka a jeho party týče... Dan jel na třídní sraz a my holky ho doprovodily, jelikož jsme měly volný víkend rezervovaný pro RFCH. Píši Honzikovi, že jedu do jeho oblíbených Holan a on se tam objeví stejně jako my v pátek večer a stráví s námi víkend. Prší, a tak Honza přichází mezi nás později. My zase, již podruhé na našich cestách, večeříme studené buřty, které koupila Stáňa. Ještě se dožadujeme kusu šunky a housky. To nevíme, že nás opodál čeká teplá šunka a těstovinový salát... Jinak bychom samozřejmě s Danem nedělali psí oči... V chatce s námi přespí ještě Petr, spolužák Dana. Je to usměvavý a vtipný hoch. V pátek večer se tančí na oslavě 40. výročí svatby. Přichází na řadu můj repráček, který mám s sebou na cestách, kdyby byla chuť poslouchat či tančit. Stalo se tak i tady a písničky na přání létaly vzduchem jako komáři u zdejších rybníků. Vašek, ten včelař, je urputný a vztahovačný dvaačtyřicetiletý zprvu sympatický muž , který se mnou tančí tak, že všechny okolo to moc baví, včetně jeho ženy, jen já nevím, jak to dopadne. Zatím se směji, ale když nedělám to, co chce, včetně toho, abych mu zahrála zamilovanou ženu, začne mě urážet. Poalkoholové rozpoložení a rozdílné energie. Je na čase jít spát. Jsou 3 ráno, kluci se vrací k partě, přijdou asi ve 4 a jsou hluční a Vašek, ten bláznivý tanečník, rozrazí dveře naší chatky v půl sedmý, kdy konečně všichni spíme a dožaduje se klíčků od auta, které mu kluci vzali, aby nejezdil opilý... Ztropí takový vyrvál, přitom má klíčky vzadu na sedačce v autě. Stačilo se podívat... Noc jako víno, Dan chrápe, Azorek hlídá... Ráno je hezké, pohled na jeden ze 23 Holanských rybníků úchvatný. Voda je hodně zelená, takže přestože bych si ráda zaplavala, nepokouším to.. Koukám jen na tu velikánskou plochu a na ostrůvek v dálce plný bříz a borovic... Nasnídáme se ze zásob a někdy kolem 13 h jsme v Holanech v hospodě, kde čeká již netrpělivě Honza, abychom vyrazili společně na výlet do Pekla. Se Stáňou a s Danem jíme guláš z jednoho talíře, smějeme se všemu možnému, já dostanu malý dáreček z cest od Honzy a vyrazíme směr Zahrádky. Dan by se měl vrátit za spolužáky na třídní sraz a Stáňa se vrací s ním, protože do Pekla je to 13 km a pak ještě do Lípy na vlak a ze Zahrádek do Holan... Nakonec suma sumárum 20 km a takovou štreku se ségrušce šlapat nechce. Vyrazím tedy sama s Honzou, dáme si na cestu banánovou zmrzlinu, krajina je tu malebná. Procházíme skalami, lezeme na Skautskou vyhlídku, kde z velkých kamenů hledíme do kraje. Obdivujeme řeku, která se vine kolem nás, je plná zelených šlahounů, které jsou jako neposedná háďata, přírodní úkazy, zřejmě včetně nás dvou, jsou tu zajímavé... Vracíme se do kempu ve 21. 30 s tím, že jedeme z České Lípy vlakem do Zahrádek, kde nám v poslední hospodě, a jen kvůli tomu, že je tam nějaké mejdlo, dají najíst. To je radosti. Lipovou alejí ve tmě a párkrát zakopnutim o kořeny se blížíme k Honzíkově dodávce zaparkované v Holanech, kde dostanu instrukce, jak držet medvěda a nešlapat na kobereček... Medvěd pro štěstí je velký a těžký, tak si ho dám vedle sebe a za chvíli už si opřu svou hlavu o tu jeho a společně odpočíváme... Honza nás v pořádku doveze do kempu. Dan je společensky unavený, přivítá nás vypadnutím z verandy rovnou na nos a kontroluje v kolik jsme přišli... A Stáňa, ta je u ohně, kde se hraje na kytaru a na housle. Poslechnu si 4 písničky, Dan tu snahu zdejších muzikantů upřímně okomentuje a já jdu do hajan. Jsem vyřízená... 20 km v nohách a nevyspalá... Ale bylo to fajn. Ulehnu, pak přijde Stáňa, pak kluci, kteří jsou hluční, Dan dělá docházku, já se z něj picnu... Petr povídá v polospánku Danovi: "Ty Brumlo..." Něžné to oslovení pro chrápajícího kamaráda... Noc je trochu lepší, ráno už k nám přijde Honza, který má svou dodávku zaparkovanou kousek od nás... Azorek nás opět perfektně střeží, jen tak si do chatky nikdo nemůže přijít... Jdeme na objednanou snídani, je výborná. Platíme, sbalíme saky paky a hurá na vodopád a pak do pískovny, kde se s klukama koupu. Najdu 5 šupin, každému z nás pro štěstí. Pak nás Dan bere na výborný oběd pod Habstein, kde je jídlo a dezert pastvou pro oči i pro žaludek. Pak hurá na Habstein samotný s krásným výhledem do kraje a také na Čertovy hlavy. My tři jedeme domů do Prahy, Honza do Ralska. V autě zjišťuji, že jsem v lomu nechala svůj nejoblíbenější kamínkový náhrdelník.. Snad ho nikdo nenajde. Volám Honzovi a on říká, že parkuje u toho lomu, že se tam z Ralska vrátil... Sláva, je blízko a může se tam jít podívat. Náhrdelník najde, skoro za tmy, je zašlapanej v písku v trávě mezi kořeny. Mám více štěstí než rozumu... A tak vše končí šťastně. Víkend to byl vskutku povedený, i když náročný... A třídní sraz byl tak trochu druhotný, viď, Dane? Děkuji Ti za tuto víkendovou jízdu. S Tebou se člověk vážně nenudí... Tak zase někdy... Ségruško, Dane, Honzi, Petře, díky za ten společný čas...
více  Zavřít popis alba 
  • letos v srpnu
  • 144 zobrazení
pavelll
S širší rodinou v krásném ubytování Bělský dvůr na Broumovsku ve vesnici Bělý. Terry Pratchett v jedné ze svých knih píše, že prohlížení fotek z rodinné dovolené je jedním z forem pekla. :-) Takže se kdyžtak tohoto zážitku ušetřete... :-)
více  Zavřít popis alba 
73 komentářů
  • letos v srpnu
  • 201 zobrazení
somach
Půldenní výlet s Karlem z Josefova Dolu. Původní záměr jít rovnou k vodopádům Jedlové vzal za své, když Karel věřil papírovému prospektu. Prošli jsme se po cyklostezce a původně plánovanou trasu do kopce jsme vzali shora. Nevadí, vodopády a koryto Jedlové SUPER! Nikdy jsem tam nebyl. Z úvodních fotek je vidět, že jsme tam sami nebyli. Krásné počasí vylákalo spoustu lidí. Mezi horskými chalupami vynikala vila v Josefáči, původní štuková výzdoba drží, dům vypadá i bez údržby dobře. Kochali jsme se s Karlem celou cestu chalupami. Je dobře, že i nové stavby nejsou pěstí na oko, ale že většina z nich velice dobře zapadne do krajiny.
Když se člověk dokáže radovat z každé krásné, byť mrňavé houbičky, malého kvítku, větve stříbrného smrku, do toho je krásné počasí, pak mu nic nechybí. Možná výdejové okénko na trase, které by se hodilo. Teplá polévka by potěšila. Ale nic…
Od vodopádů jsme se vrátili do Josefova Dolu a vzali jsme to po naučné cestě do Pekla. Díky počasí ten kopec po červené do kopce peklem nebyl. Ale kdyby ta hospůdka na odbočce na zelenou byla otevřená, bylo by to ještě lepší…
Výlet sice krátký, necelých 12 km, ale díky tomu, že jsme 2x stoupali z Josefova Dolu nahoru, tak převýšení necelých 1 200 bylo trošku znát…
Tak všem následovníkům šťastnou cestu a dobré počasí na trase. A lepší časy nejen s okénky, ale otevřenými občerstvovnami na trase. :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 8.11.2020
  • 70 zobrazení
wendy3
asi 13 km
ze Zahrádek po červené do Pekla - dál se nemohlo kvůli zříceným kamenům, po žluté Studenou roklí a odbočkou na zříceninu Frýdlant, kde ale skoro nic nebylo. Po žluté dál až do Kvítkova - krásně opravený kostel a sympatická hospůdka Kvítkovská konírna - zatím prodávají kvůli Covidu pouze točené pivo z okénka. Z Kvítkova po modré, minuli jsme zříceninu, ale z louky byly krásné výhledy, po modré odbočkou na Skleněný vrch plný skal a s pěknými výhledy. Po modré Pavlíniným údolím a zkratkou po neznačené stezce do Karby. Z Karby po červené znovu k zámku do Zahrádek.
více  Zavřít popis alba 
  • 3.5.2020
  • 40 zobrazení
hicaci
Vyrazili jsme se Sofií na nedělní výlet. V Pekle bylo krásně, dokonce tak, že sem jedeme na pobyt ve dvou.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.10.2019
  • 47 zobrazení
vanafi
Konečně jsme se dočkali! Trasa: Hejnice, Libverda, Obří sud, Peklo, Raspenava, Frýdlant, Bulovský potok, Filipovka, Saň, Višňová, Minkovice, Víska, Kunratice, Raspenava, Hejnice. Zlatým hřebem výletu bylo občerstvení na Sani u svérázného majitele. To se musí zažít! Jinak počasí vyšlo, krajina krásná, parta super, testování nové káry na kola dopadlo na jedničku!
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 30.5.2020
  • 59 zobrazení
sylvaleva
Krásný Dvůr- zámek, park, Vroutek- kostel, Bochov, rozhledna Hartenštejn
Na Špirkově, Třebel, Goethova vyhlídka, Vlčí hora, Volfštejn, Černošín
klášter Teplá, Úterý-kostel, městečko, Konstantinovy lázně, Gutštejn
Chyše-zámek, Mlýnce, Záhořice, Žlutice
klášter Kladruby, Kalvárie, Stříbro, Butov, Hracholusky
Manětín, Rabštejn n. Střelou, Černý rybník, Uhlířská louka, Viklan, Bába, Dědek, Žihle
Štichovice, Mladotice, Peklo, PLasy-klášter
Břasy, rozhledna Břasy, Amerika, Velká Radná, Libštejn-zříc., Liblín
Rokycany
více  Zavřít popis alba 
  • letos v srpnu
  • 89 zobrazení
kholaci
Chudkynovi napadlo vyrazit někam pocourat a celkem se trefili mě i Marťasoj do termínu i do chtěné lokality. Tanvaldská Kamenice hýří na podzim barvami a po deštích tam bývá i dost vody, tak proč se tam nepodívat? Nechali jsme doma Michalu odpočívat a vyrazili ve třech (já, Martin a Jessie) autem směr sever. Těch 60 kiláků jsme zvládli i díky měnší hustotě provozu za necelých 40 minut. Plechového oře jsme zanechali v Haraticích u mostu, kde už na nás čekali Chudkyni. Vyrazili jsme šedivým počasím po proudu divočící říčky k prvnímu cíli. Tím byl prima flek pod skálou. Cestou se Jessie krásně vykoupala v hluboké bahnité kaluži, my se krásně zpotili cestou do kopce a byli jsme tam. Rozdělat oheň bylo dílem okamžiku. Martin si při výpravě za březovou kůrou šikovně zaříznul ukazovák, takže bylo i o adrenalin vystaráno. Ája mu to ale s Chudkynem pěkně ošetřili, takže mu nakonec i ta topinka na Vojtův způsob šmakovala. Pekly se i špekáčky, vařil čaj a polívka. Zapili jsme to lahváčem z Rakovníka, poklidili, pobalili a mohlo se vyrazit dál. Cesta do Návarova po proudu řeky je sice krátká, ale členitá a fakt pěkná. V Návarově jsme se u zavřené Rusalky rozhodli vrátit se zpět po svých a vzali to kolem zámku až k pastvinám, kde se nám naskytla možnost odpočinku v pěšorestu v místech zvaných V hořením kole. Snědli jsme zbytky zásob, dopili zbytky pitiva, někdo si zastřílel z Martinova praku a mohlo se vyrazit na závěrečný sestup zpět k říčce a k autům. Tam jsme se po skoro desetikilometrové pohodové túře s nepatrným převýšením cca 300 metrů rozloučili a se soumrakem vyrazili k domovům... Pěkná procházka přírodou to byla. A pro případné rejpaly - vládní nařízení jsme skoro neporušili. Jsme v příbuzenském vztahu, všichni pečbuřti tělěm i duší :-).
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 31.10.2020
  • 88 zobrazení
jura1972
První listopadovou sobotu i vzhledem k ohlášenému nádhernému počasí a očekávaným krásným výhledům nás devítičlenná skupinka vyrazila na sever Olomouckého kraje na přechod jižní části hřebene Rychlebských hor. Po rychlém a bezproblémovém přesunu rychlíky přes Olomouc na Ramzovou jsme po půl deváté vystartovali z Ramzovského sedla (763 m), abychom nejdříve vystoupali po červeném místním značení přes Klín (983 m) a rozcestí Nad Horním barem na nejvyšší vrchol Rychlebských hor, Smrk (1127 m) s vrcholovým rašeliništěm a poněkud podmáčeným terénem, ve kterém se před naším příchodem očividně povalovali divočáci, z jehož severozápadního úpatí se nám otevřely nádherné výhledy na protější Králický Sněžník (1423 m) s polskou Czarnou Gŕou (1204 m). Následně jsme přešli k rozcestí na státní hranici Smrk-hraničník, kde už od roku 2019 nestojí nouzový dřevěný přístřešek, a dále popošli po státní hranici k jihozápadu na další vyhlídkový bod Brousek (1115 m), z něhož jsme se mohli pokochat krásnými pohledy na masív Keprníku s Obřími skalami (1081 m), Šerákem (1351 m), Keprníkem (1423 m) a Vozkou (1377 m). Z Brousku jsme se vrátili na rozcestí Smrk-hraničník, z něhož jsme poté pokračovali po žluté TZ klasickou hřebenovkou Rychlebských hor na sever s občasnými výhledy do kdysi českého Kladského výběžku s neustálým klesáním a opětovným nabíráním výšky Rychlebských hor přes Klínový (965 m), nejvyšší vrchol Gór zlotých s řádným výšvihem a seběhem Kovadlinu (989 m), sedlo Peklo (847 m), Břidličný (945 m) a Pomezný (921 m) na zalesněný vrchol Špičáku (957 m). Na závěr jsme pak sestoupali po červené TZ ke skorošické hájovně a přešli přes Skorošice, kde se někteří ještě stihli občerstvit v menší hospůdce s koloniálem, se závěrečnými pěknými pohledy k Boží hoře s kostelíkem Panny Marie Bolestné do Žulové, kde byly vzhledem k současným omezujícím opatřením všechny podniky zavřené, tak jsem si aspoň před odjezdem vlaku zaběhl k atypickému kostelu svatého Josefa s válcovou věží a hezkým hřbitůvkem.
Celkem jsme za úžasného podzimního dne našlapali 24 kilometrů s převýšením kolem 800 metrů a už se těšíme, jak si někdy zase spravíme severní část tohoto pohoří s rozhlednou na Borůvkové hoře a městem Javorník s krásným zámkem na skalním ochozu.
Mapa: https://mapy.cz/s/pohahotusa
více  Zavřít popis alba 
  • 7.11.2020
  • 371 zobrazení
jose68
Vyrazili jsme s Michalem na Zbirožsko - na výlet prozkoumat místa HIC SUNT LEONES - a ejhle - nenašli jsme lvy, ale hromadu hub - moře hub - dalo se to kosit - nemuselo se hledat - stačilo jen sbírat. Nejsou tady žádné značky, takže ani lidi, ale zato je tady místy původní smíšený les a krásné buky - a skalky, ze kterých jsou výhledy. Zadařilo se, necestou jsme urazili sice jen 12km - ale zato krásných!!!
https://michal1978.rajce.idnes.cz/Jeden_z_nejhezcich_vyletu_meho_zivota/ - a nějaké fotky od Michala
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • 29.9.2019
  • 125 zobrazení
tatik56
Krásné cestování s Karlíkem a Bašou kolem Hradce
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
  • 29.8.2009
  • 41 zobrazení
sunkacek
..údolí Peklo se nachází při Robečském potoku a kdybychom soudili jen podle názvu, asi bychom sem nikdy nešli. A to by byla škoda.
Peklo je nádherné!
Chodníčky, skalní tunýlek, pekelské kamenné schody, Robečský hrádek, a spousty krásných výhledů v okolí.
Mottem tohoto výletu je vytesaný skalní nápis: "Vzpomínky leží na cestách"
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 28.4.2018
  • 50 zobrazení
certas
Krásná procházka v Pekle(hub málo:)
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2008
  • 84 zobrazení
roniiik
S Kájou, Kubou a Marťou jsme využili krásné nedělní odpoledne k výletu do přírody. Procházka to byla pěkná a musím říct, že nohy mě bolely slušně...
více  Zavřít popis alba 
  • 26.4.2009
  • 147 zobrazení
zdendan
U České Lípy je oblast s příznačným názvem " Peklo". Nejkrásnější záležitost je na jaře, když tam kvete miliony bledulí. Ale i podzim je tam zajímavý na krásnou procházku a pár foteček.
Kategorie: dokumenty
více  Zavřít popis alba 
  • 29.11.2008
  • 62 zobrazení
privoz
protože Lenka dnes chystala výstavu, zbyly jsme na sebe s Pidipsem a vyrazily na trénink do opravdových sutin. V příjemné společnosti a za krásného počasí jsme si to pěkně užily :-). Přidávám odkaz na další fotky: http://jezzabelle.rajce.idnes.cz/Trenink_sutina
více  Zavřít popis alba 
  • 25.4.2015
  • 54 zobrazení
arous
Přejezd Orlických hor z Rokytnice do Olešnice přes Deštnou a údolím Metuje do Nového Města za krásného počasí
více  Zavřít popis alba 
  • 22.8.2010
  • 78 zobrazení
jirca6
… jsou součástí přírodní chráněné oblasti Svratecké pahorkatiny. Měl jsem tenhle vejšlap v záloze na nějakou jednodenku a rozhodli jsme se pro ni na dušičkový víkend. Z Koroužné vyrážíme ke Švařci. Jsou zde malé přírodní parky s jalovci a spoustou ohrožené květeny. To ocenila hlavně Renča a stanovila opětovnou výpravu sem v květnu, neb budou v květu a nebude takový mokro. Zastavujeme se u hornického kostelíka z druhé poloviny 14.století. Stoupáme podél Brťovského potoka až do stejnojmenné obce. Tady na zastávce obědváme. Přes hřbet Brťovských strání míříme do údolí potoka. Podzim tady hýří barvami. V rokli marně hledám studánku, a tak se po proudu blížíme ke Lhotě u Olešnice. Vím tady o obrovském soukromém chovu exotických papoušků, ale to necháme taky na jaro. Kolem farmy se vydáváme do přírodního parku Lhotské jalovce a stěny. Bahno zde s přehledem vítězí nad pevnou stezkou, ale na rozcestí pod skalami nakonec dorážím. Je tu moc hezky, Tresenský potok skotačí a unáší barevné listí do údolí. Vracíme se kolem krav pod skalní soubor Lamače. Pod 12m vysokou skalou další přírodní památky Dědkovo, odbočujeme do Tresenského údolí. Je to stometrový zářez pod velkou Brťovskou strání a Bolešínským vrchem. Na jeho dně, v délce čtyř kilometrů, meandruje Tresenská říčka. Připomíná mi to údolí Brtničky, jen hlubší, sevřenější a divočejší. Hned na kraji údolí se vracíme, protože se nedá přejít a po lesní technice zbyly hluboké jizvy na cestě. Následuje trojí křížení přes vodu po chatrných lávkách a hustým příkrovem smíšených stromů začíná prosakovat déšť. Čtvrté křížení přes bystřinu je ale už bez lávky, hledáme průchody kolem skal, dereme se mokrou zelení, noříme se do bláta. Cesta se ještě čtyřikrát kříží s říčkou a přichází na řadu brodění mrazivou vodou. Jsme promočení z vrchu i od spodu. Ondra hledá stezky pod skalními stěnami, aby brodění nebylo ještě častější, na Renču přichází trudomyslnost. Z pohodového dušičkového couru se stává slušné dobrodružství. Nějak přestáváme vnímat krásné okolí. Konečně se na obzoru prosvětluje a údolí se rozšiřuje. Kolem chat vycházíme na pevnější cestu, blížíme se ke vsi. Vpravo se v mlze a dešti otevírá Dubovské údolí. Odbočujeme vlevo a já se zastavuji u Korouženské štoly. Je jich v oblasti spousta, v téhle se přestalo těžit v roce 1772. Podél rozvodněné řeky Svratky uzavíráme tento okruh. Bohužel díky počasí jsme se rozhodli nepokračovat na hřeben Dubovského údolí, kde jsou skály Peklovy a Hraběcí stolek s úžasným výhledem na zátočinu řeky Svratky. Máme tedy opravdu důvod se do roklí Svratecké pahorkatiny ještě na jaře vrátit…. Kruci, teď by bodla hospůdka s grogem a horkou kávou……
více  Zavřít popis alba 
  • 1.11.2020
  • 251 zobrazení
Reklama