Co napsat o Kiliánkovi přemýšlím už několik dní.
Kilián je všude. Ve skříňi, na skříni, otevřete šuplík je v šuplíku. Necháte otevřený barel s granulemi? Je v barelu a chroustá granule.
Čistíte klec? Zvednete hlavu a přímo před očima sedí Kilián. Očumáčkuje Vás a jak se hnete, hned běží za Vámi.
Asi tak 100x o něj zakopnete, vůbec ho nerozhází, když do něj, samozřejmě omylem, kopnete.
Je prostě všude. Je to miláček, závislák, muchlovací medvídek a mluvící plyšák.
Není možné ho nemilovat.
Kilián potřebuje teplo domova, ale i výběh ven. Jak může sedí u dveří, u okna a nasává čumáčkem vzduch a nešťastně mňouká.
Bezpečná zahrádka či voliera by byla pro Kiliánka nebe na zemi.